Odkladné úinky správních žalob nevládních organizací ve vcech životního prostedí

Transkript

1 Odkladné úinky správních žalob nevládních organizací ve vcech životního prostedí Ekologický právní servis, 2010 Pavel erný, Jan Plšek Tato analýza byla vytvoena za finanní podpory Státního fondu životního prostedí a Ministerstva životního prostedí eské republiky.

2 1. Shrnutí problému Pokud pro soudní spory mezi nevládní organizací a správním úadem bylo díve typické odmítnutí žaloby, dnes bývá nejastjším výsledkem prázdné akademické vítzství bez praktických dsledk. Soudní ízení v R trvá obvykle nkolik msíc i spíše let. Než soud rozhodne, zstává žalované správní rozhodnutí platné (nejastji povolení) a tak je možné sporný zámr provést (nap. stavt dálnici, kácet deviny). Životní prostedí je tak nevratn poškozeno a pozdjší rozsudek soudu, a už je jakýkoli, na tom fakticky nemže nic zmnit. Pokud se u soudu zptn ukáže, že innost byla povolena v rozporu se zákonem, mlo by teoreticky následovat uvedení do pvodního stavu a pokud to není možné, tak náhrada škody zpsobené rozhodnutím nebo nesprávným úedním postupem. 1 Ovšem v oblasti ochrany životního prostedí nebývá uvedení do pvodního stavu asto vbec možné a i tam, kde by možné bylo (nap. odstranním stavby), úady nápravné kroky odmítají. Poukazují pi tom na "dobrou víru" toho, kdo konal na základ tehdy platného vydaného povolení. Ani náhrada škody nebývá možná, nebo podle teorie dotených práv nemají nevládní organizace ve vztahu k životnímu prostedí hmotná práva, takže poškozením životního prostedí jim formáln žádná škoda nemže vzniknout. Vzniku této neutšené situace mže zabránit tzv. odkladný úinek žaloby. Pokud je správní žalob piznán odkladný úinek, tak se do skonení soudu pozastavují veškeré právní úinky žalovaného povolení. Tím povolení doasn pozbývá platnosti a nelze tedy na jeho základ nap. stavt dálnici i kácet deviny. Odkladný úinek správní žalob soud pizná, pokud jsou pro to v daném pípad splnny podmínky pedepsané zákonem 2. Soud o odkladném úinku rozhoduje pednostn, takže se na nj neeká zdaleka tak dlouho jako na konené rozhodnutí. Problém je ale v tom, že v enviromentálních kauzách eské soudy sahají k tomuto preventivnímu opatení jen neochotn a odkladný úinek vtšinou piznán není nebo je záhy zrušen. Pitom je zejmé, že rozhodnutí o odkladném úinku bývá asto klíové pro faktický úspch v celém sporu. Zákonné podmínky piznání odkladného úinku: 1) piznání odkladného úinku musí navrhnout úastník (nevládní organizace) 2) k návrhu se musí vyjádit druhá strana (správní orgán) 3) navrhovatelem musí být prokázáno, že by pro nj výkon nebo jiné právní následky žalovaného správního rozhodnutí znamenaly nenahraditelnou újmu 4) piznání odkladného úinku se nesmí dotknout nepimeným zpsobem nabytých práv tetích osob 5) piznání odkladného úinku nesmí být v rozporu s veejným zájmem Povinnost prokázat vznik nenahraditelné újmy má žalobce (navrhovatel), zatímco žalovaný (správní orgán) mže namítat a prokazovat, že se piznání odkladného úinku dotkne 1 Zákon. 82/1998 Sb., o odpovdnosti za škodu zpsobenou pi výkonu veejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úedním postupem 2 73 z.. 150/2002 Sb., soudní ád správní (s.. s.)

3 nepimeným zpsobem nabytých práv tetích osob anebo že piznání odkladného úinku je v rozporu s veejným zájmem Protichdné argumenty stran Žalovaný (správní úad) obvykle namítá rozpor odkladného úinku s veejným zájmem. Žalobce (nevládní organizace) naproti tomu tvrdí, že ochrana životního prostedí je taktéž veejným zájmem a že v dané situaci tento veejný zájem pevažuje. Soudy obvykle namítané veejné zájmy skuten pomují. Žalovaný orgán mže také tvrdit, že sporný zámr je realizován ve veejném zájmu a tím je dán rozpor. Proti tomu lze namítnout, že odkladným úinkem se naplnní dotyného veejného zájmu nehatí, ale pouze doasn pozastavuje a tak se vlastn o skutený rozpor nejedná. Dalším argumentem žalovaného bývá nepimené dotení práv tetích osob, které je zpravidla spatováno v tom, že investor má již nasmlouvány dodávky a práce a tak jemu a jeho obchodním partnerm hrozí škoda a ušlý zisk. Žalobce pak obvykle namítá, že už dávno upozoroval na nezákonnost celého povolovacího ízení, což investor vdl a tak uzavíral kontrakty na vlastní nebezpeí. Dá se také íct, že je naopak v zájmu tetích osob, aby se dodávky a práce pozastavily, protože se tím pedejde škodám z pípadného uvádní vcí do pvodního stavu. Ohledn ušlého zisku lze poukazovat na jiné investiní píležitosti v daném oboru v jiných lokalitách. Obecn se dá íct, že odkladný úinek se skoro vždy dotkne nabytých práv tetích osob, ale jde o to, zda se dotkne nepimeným zpsobem, zejména v porovnání s hodnotou ohroženého enviromentálního statku. Nejdležitjším úkolem žalobce je prokázání "nenahraditelnosti" hrozící újmy. Životní prostedí je typickou nenahraditelnou hodnotou a odkladný úinek se tedy zdá být jako stvoený pro enviromentální spory. Avšak nevládním organizacím bývá namítáno, že mohou u soudu žalovat pouze porušení procesních práv a nikoli hmotných a tak jim formáln poškozením životního prostedí žádná újma nemže vzniknout. Proti tomu stojí názor, že "nenahraditelnou újmou" zákon nemíní pouze újmu na právech, která jsou pedmtem soudního ízení, ale v širším smyslu újmu na zájmech, na jejichž obranu žalobce v ízení vystupuje a svá procesní práva uplatuje. 4 Pokud je tedy žalobcem právnická osoba, která se zabývá ochranou životního prostedí, potom je poškození životního prostedí poškozením jejích zájm. Tomuto širšímu výkladu svdí mezinárodní závazky R a judikatura NSS (viz. níže). Snad ješt vtším problémem "nenahraditelné újmy" je nevyjasnnost rozsahu škod, které soud mže uznat. Pro vztahy v životním prostedí je typická nesmírná provázanost a tak je obtížné hrozící škody popsat a prokázat. Tento problém se projevuje nap. v situaci, kdy je výstavba dálnice povolována postupn po jednotlivých úsecích adou stavebních povolení. Pi žalob uritého dílího stavebního povolení ekologové pochopiteln tvrdí široký negativní dopad na celý region, kdežto soud bývá ochoten zvažovat pouze dopad na pásu tlesa vozovky, navíc u každého žalovaného stavebního povolení (úseku) zvláš. 5 3 Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 52 Ca 9/ Nap. Usnesení Mstského soudu v Praze ze dne ,. j. 10 Ca 302/ Nap. již citované Usnesení Mstského soudu v Praze ze dne ,. j. 10 Ca 302/

4 Obecnou námitku proti piznání odkladného úinku uvádí obvykle samy soudy. Tvrdí, že odkladný úinek je v koncepci správního soudnictví mimoádné opatení a jeho užití je proto možné jen výjimen. Pi takovém pojetí lze argumentovat, že práv mimoádná hodnota ohroženého enviromentálního statku pedstavuje mimoádnou situaci a tedy dvod k použití mimoádného opatení. Mimoádnost situace lze vidt i v tom, že v daném pípad není možné (i pravdpodobné) uvedení vcí do pvodního stavu a ani náhrada škody. Pak se dá tvrdit, že jediným spravedlivým ešením zabezpeujícím vasnou a úinnou soudní ochranu (a tím zachování smyslu soudního pezkumu) je piznání odkladného úinku. 3. Mezinárodní, Unijní a národní právo, jehož se strany dovolávají V praxi bývá nejúinnjší argumentace mezinárodními závazky R a právem EU. Nejvyšší správní soud opakovan vyslovil tento právní názor 6 : Na základ l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy (. 124/2004 Sb.m.s.) musí být stžovatelm z ad dotené veejnosti 7, tedy i stžovateli, vyhovováno k jejich návrhm na piznání odkladného úinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v dob rozhodování o správní žalob již byl povolený zámr nevratn realizován (typicky provedení stavby). Pokud by návrhu na piznání odkladného úinku vyhovováno nebylo, došlo by k porušení l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a l. 10a smrnice 85/337/EHS ( smrnice EIA ), nebo poskytovaná soudní ochrana by nebyla vasná a spravedlivá. Na vnitrostátní (národní) úrovni je pro odkladný úinek klíovým ustanovením již zmínný 73 z.. 150/2002 Sb., soudní ád správní. 4. Píklady z praxe V oblasti odkladných úink správních žalob se nedá íct, že by soudy rozhodovaly píliš jednotn a systematicky. Ukažme si alespo urité tendence. Odkladný úinek asto není piznán z toho dvodu, že navrhovatel podle soudu dostaten neprokázal možný vznik nenahraditelné újmy. Tak nap. nebyl odkladný úinek piznán žalob proti povolení hornické innosti a trhacích prací, protože žalobce pouze tvrdil, že by výkon rozhodnutí mohl nepízniv ovlivnit stavy podzemních a povrchových vod natolik že by to vedlo ke škodám na lesních porostech, avšak nepedložil žádné konkrétní dkazy. 8 Jindy zase odkladný úinek žalob nebyl piznán s odvodnním, že žalobce namítal nenahraditelnou újmu pro celou CHKO, kdežto napadené stavební povolení se týkalo pouze dílího úseku dálnice. Ovšem když se soud v tomtéž rozhodnutí zabýval otázkou rozporu s veejným zájmem, paradoxn bral v úvahu rozestavnost dálnice v celé délce. 9 6 Viz rozsudky 1 As 13/ ze dne , 1 As ze dne , 5 As 53/ ze dne , 4 As 70/ ze dne , 2 Aps 1/ ze dne l.2 odst.5 Aarhuské úmluvy: dotená veejnost je veejnost, která je - nebo mže být - ovlivnna environmentálním rozhodováním, anebo která má na tomto rozhodování uritý zájem; pro úely této definice se u nevládních organizací podporujících ochranu životního prostedí a splujících požadavky vnitrostátních právních pedpis pedpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem. 8 Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 30 Ca 28/ Usnesení Mstského soudu v Praze ze dne ,. j. 10 Ca 302/

5 Pozoruhodný názor na povahu "nenahraditelné újmy" nalezneme v usnesení, kdy soud piznal odkladný úinek žalob enviromentální nevládní organizace s jednoduchým odvodnním, že nenahraditelná újma spoívá nikoli v hmotné škod i ušlém zisku, ale v tom, že kdyby soud rozhodl až po realizaci stavby, pozbyla by soudní ochrana smyslu. 10 Pokud jde o nepimen dotená práva tetích osob, soud takový zásah spatoval nap. ve faktickém zastavení prací, s tím spojených prodlevách v harmonogramu výstavby dálnice, vedoucí k prodražení stavby, dále ve významném dopadu do veejných rozpot a v dležitém zájmu na ochran života a zdraví obyvatel obcí. 11 Specifickým problémem je piznání odkladného úinku žalob proti tzv. územnímu rozhodnutí 12, ve kterém stavební úad závazn rozhoduje o využití uritého území a které obvykle pedchází stavebnímu povolení. Sporné je, zda vbec mže územní rozhodnutí žalobci pivodit újmu, když samo o sob ješt nezakládá potenciálnímu stavebníkovi právo stavt. Soudy doposud trvaly na názoru že taková újma je zde pojmov vylouena. 13 Ovšem nový stavební zákon umožuje stavbu ady drobných staveb a stavebních inností již na základ územního rozhodnutí, a to bu bez dalšího nebo na základ ohlášení stavebnímu úadu. Z toho je zejmé, že dívjší apriorní zamítání odkladných úink žalob proti územnímu rozhodnutí už není na míst, což ale soudy uznávají zatím spíše výjimen 14 a zastaralý pístup mnohdy petrvává. 15 Je vhodné dodat, že soud mže odkladný úinek sám kdykoli zrušit, pokud se v prbhu ízení ukáže, že pro piznání nejsou dvody nebo že tyto dvody odpadly. 16 Zrušení odkladného úinku bývá v praxi asté. Pi pedkládání dkaz pro jeho zrušení zákon v 73 s.. s. nepožaduje výslovn vyjádení druhé strany (na rozdíl od návrhu na jeho piznání) a tak když nap. investor dodaten pedloží nový znalecký posudek, soud obvykle nedá žalobci možnost se k nmu vyjádit. Takový postup je ale v rozporu s dalšími ustanoveními zákona 17 a s ústavn zarueným právem na vyjádení k provádným dkazm. 18 Neochot soud piznávat odkladné úinky v enviromentálních kauzách lze rozumt tam, kde se jedná o zjevn kverulantské žaloby. S takovým postojem však nelze souhlasit tam, kde žaloby mají vcný základ, jsou podávány renomovanými nevládními organizacemi a je z nich patrné, že v daném pípad skuten hrozí vážné škody na životním prostedí. Fyzické a právnické osoby mohou své statky hájit ped nezákonným postupem státu u soudu, avšak životní prostedí se "samo" hájit nemže. Enviromentální statky patí "všem a nikomu" a k jejich ochran je povolán stát. Ovšem kdo ochrání životní prostedí ped nezákonným postupem samotného státu? 10 Usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 2. záí 2009,. j. 8 Ca 90/ Usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 3. ervence 2007, sp. zn. 6 Ca 7/ z.. 183/2006 Sb., stavebního zákon 13 Nap. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne ,. j. 57 Ca 14/ (publikováno pod. 455/2004 Sb.NSS) 14 Usnesení Krajského soudu v Ostrav ze dne ,. j. 22 Ca 43/ Nap. Usnesení Krajského soudu v Brn ze dne ,. j. 31 Ca 154/ odst. 4 z.. 150/2002 Sb., soudní ád správní z.. 99/1963 Sb., obanský soudní ád ve spojení s 64 z.. 150/2002 Sb., soudní ád správní 18 l.38 odst.2 Listiny základních práv a svobod, taktéž Evropský soud pro lidská práva, rozsudek Krmá a ostatní proti eské republice ze dne 3. bezna 2000 (stížnost /97)

6 5. Doporuení Nejdležitjší doporuení environmentálním nevládním organizacím a jejich právníkm k podávání návrh na piznání odkladného úinku správním žalobám lze shrnout takto: Na základ l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a l. 10a smrnice 85/337/EHS a na základ výše citované judikatury NSS prosazovat, že odkladný úinek nemá navrhovatele chránit pouze ped nenahraditelnou újmou na procesních právech, ale má chránit ped nenahraditelnou újmou v celé sfée práv a oprávnných zájm - a to zejména takových, na jejichž obranu navrhovatel v ízení vystupuje a uplatuje svá procesní práva. Dkladn popsat a doložit hrozící nenahraditelnou enviromentální újmu. Vedle širších ekologických souvislostí pro jistotu uvést i konkrétní hrozící škody na daném míst fyzicky zasaženém sporným zámrem. Pipomínat uznaný a zákonem podpoený veejný zájem na ochran pírody a krajiny. Ve stetu s ostatními veejnými zájmy argumentovat, že odkladný úinek neznamená pro jiné veejné zájmy jejich popení, ale pouze doasný odklad jejich realizace. Prosazovat piznávání odkladného úinku i žalobám proti územním rozhodnutím s poukazem na nový stavební zákon a novou judikaturu. Píloha: Vzor konkrétní argumentace pro návrh na piznání odkladného úinku Žalobce navrhuje, aby byl jeho žalob piznán odkladný úinek. Podle ustanovení 73 s.. s. soud žalob odkladný úinek pizná, pokud jsou souasn splnny tyto ti podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenají pro žalobce nenahraditelnou újmu 2) piznání odkladného úinku se nedotkne nepimeným zpsobem nabytých práv tetích osob 3) piznání odkladného úinku není v rozporu s veejným zájmem Žalobce má za to, že v jeho vci jsou všechny ti tyto podmínky splnny a na podporu svého názoru pedkládá následující argumentaci. 1. Právní následky rozhodnutí znamenají pro žalobce nenahraditelnou újmu 1.1. Extenzivní výklad Základní otázkou, jež musí být v souvislosti s návrhem na piznání odkladného úinku ešena, je zejm osvdení relevantního vztahu mezi žalobcem (obanským sdružením) a hrozící nenahraditelnou újmou. Nabízí se úzký výklad, podle kterého újma musí vznikat ve sfée hmotných práv žalobce. Ovšem tato podmínka je vzhledem k osob žalobce souasn nesplnitelná. Takový výklad žalobce odmítá jako píliš restriktivní a ve svých dsledcích nezákonný. Žalobce je obanským sdružením, jehož posláním a prvoadým zájmem je (v souladu s jeho stanovami) ochrana pírody a krajiny a také životního prostedí. Zárove zde hrozí nenapravitelná škoda na enviromentálním statku zpsobená právními následky napadeného rozhodnutí.

7 Žalobce si je vdom toho, že podle pevažující judikatury nemá být nositelem hmotných práv na ochranu pírody a krajiny a životního prostedí, ale toliko jen práv procesních (viz nap. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ,.j. 7 A 139/ nebo nález Ústavního soudu I. ÚS 282/97 ze dne i nález Ústavního soudu III. ÚS 3118/07 ze dne ). Žalobce ovšem pipomíná, že však nejde o názor výluný a jednoznan pijímaný. K opanému závru dospl NSS ve svém rozsudku ze dne ,.j. 2 As 12/ , v nmž výslovn uvedl, že obanská sdružení, pro nž je ochrana zájm životního prostedí hlavní nebo podstatnou náplní jejich innosti, jsou nositeli práva na píznivé životní prostedí podle l. 35 odst. 1 Listiny. Dále lze poukázat na rozsudek Mstského soudu v Praze, ze dne ,.j. 10 Ca 208/ , v nmž tento soud vyslovil právní názor, že obanská sdružení mají ve správních ízeních stejná procesní práva jako ostatní úastníci (což ostatn jednoznan vyplývá z l. 37 odst. 3 Listiny), a že proto soud pi pezkoumávání rozhodnutí napadených tmito zástupci veejnosti pezkoumává i hmotnprávní podmínky vydaných povolení a rozpor i s hmotnprávní úpravou. Lze tedy konstatovat, že právní názor, podle njž se obanská sdružení nemohou v ízeních, jichž se úastní na základ zvláštních právních pedpis, dovolávat práva na píznivé životní prostedí, resp. obecn hmotných práv, a tedy dovozovat svou žalobní legitimaci z 65 odst.1 s..s., je sice v soudní praxi rozšíený, ale zdaleka ne bezrozporný a jednoznaný. Krom toho lze pochybovat o jeho souladu s mezinárodními závazky eské republiky (viz níže). Podle žalobce je podmínku nenahraditelné újmy teba vykládat tak, že pokud žalobce je obanské sdružení, jehož posláním je ochrana pírody a krajiny a životního prostedí, má se za to, že škoda na zákonem chránném enviromentálním statku se nachází ve sfée jeho oprávnných zájm (uvedených mj. v cílech innosti v jeho stanovách), tzn. že tedy pro nj znamená zásadní újmu. Na podporu širší interpretace 73 s.. s. pedkládá žalobce následující argumenty Argument aplikaní pednosti mezinárodních smluv Nejvyšší správní soud, jako orgán zajišující mimo jiné jednotu a zákonnost rozhodování soud ve správním soudnictví (viz 12 odst.1 s.. s.), ve své judikatue opakovan vyslovil tento právní názor: Na základ l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy (. 124/2004 Sb. m. s.) musí být stžovatelm z ad dotené veejnosti, tedy i stžovateli, vyhovováno k jejich návrhm na piznání odkladného úinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v dob rozhodování o správní žalob již byl povolený zámr nevratn realizován (typicky provedení stavby). Pokud by návrhu na piznání odkladného úinku vyhovováno nebylo, došlo by k porušení l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a l. 10a smrnice 85/337/EHS, nebo poskytovaná soudní ochrana by nebyla vasná a spravedlivá. Tento názor byl zopakován v tchto judikátech NSS: -.j.: 1 As ze dne j.: 5 As 53/ ze dne j.: 4 As 70/ ze dne j.: 1 As 13/ ze dne j.: 2 Aps 1/ ze dne

8 Definice pojmu dotená veejnost dle l. 2 odst.5 Aarhuské úmluvy zní: Dotená veejnost je veejnost, která je - nebo mže být - ovlivnna environmentálním rozhodováním, anebo která má na tomto rozhodování uritý zájem; pro úely této definice se u nevládních organizací podporujících ochranu životního prostedí a splujících požadavky vnitrostátních právních pedpis pedpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem. Obdobn byl tento názor vysloven i v tchto judikátech, kde byl odkladný úinek piznán: usnesení Krajského soudu v Ostrav ze dne , spis. zn. 22 Ca 43/2008 usnesení Mstského soudu v Praze ze dne , spis. zn. 5 Ca 120/2008 l. 1 odst. 2 a l. 95 odst.1 Ústavy zakládají povinnost soud vykládat vnitrostátní právo v souladu se závazky, které pro eskou republiku z uvedené mezinárodní smlouvy vyplývají. Pokud existuje nkolik možných výklad vnitrostátní normy, musí soud zvolit ten z nich, který šetí podstatu a smysl mezinárodního závazku. Tato obecná povinnost se neomezuje pouze na pípady self-executing ustanovení mezinárodních smluv, ale je nutno k ní pihlížet i ve vztahu k ostatním mezinárodním závazkm (srov. k tomu nap. Khün, Z.: Samovykonatelnost, pímá úinnost a nkteré teoretické otázky aplikace mezinárodních smluv ve vnitrostátním právu, in: Právník.5/2004, str ). Je proto povinností správních soud vyložit vnitrostátní právní úpravu tak, aby odpovídala požadavkm l. 9 Aarhuské úmluvy. Obdobná povinnost soudm vyplývá i z l. 10a platného znní smrnice EIA, resp. z principu tzv. nepímého úinku této smrnice s ním spojené povinnosti eurokonformního výkladu vnitrostátního práva. V této souvislosti žalobce dále poukazuje na judikaturou ESD formulovaný požadavek efektivnosti ochrany práv, která vyplývají z komunitárního práva. Z tohoto požadavku ESD dovodil povinnost vnitrostátních soud piznat píslušný procesní prostedek k ochran práv vyplývajících z komunitárního práva i tomu, kdo by jej jinak podle vnitrostátních procesních pedpis neml (srov. nap. rozhodnutí ESD ze dne ve vci The Queen v. Secretary of State for Transport, ex parte Factorame, C-213/89, body 20. a 21., nebo ze dne ve spojených vcech Verholen and others v Sociale Verzekeringsbank Amsterdam, C-87/90, 88/90 a 89/90, zejména body 16. a 24) Argument doslovného (širokého) výkladu pojmu újma Zákonodárce v 73 s.. s použil pojem újma. Žalobce si dovoluje podotknout, že podle právní teorie pojem újma v sob zahrnuje jak majetkovou škodu (damnum emergens a lucrum cessans), tak nemajetkovou újmu. Žalobce se domnívá, že zniení i poškození zákonem chránného enviromentálního statku lze kvalifikovat jako nemajetkovou újmu, tedy újmu ve smyslu 73 s.. s. Tento výklad je ve vztahu k žalobci jako subjektu naplující znaky dotené veejnosti na míst i s ohledem na skutenosti uvedené v pedchozím bod Argument absence odpovdnosti za škodu zpsobenou pi výkonu veejné moci Pokud není odkladný úinek žalob piznán a pozdji je meritorní správní rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno, lze se postupem podle zákona. 82/1998 Sb., o odpovdnosti za škodu

9 zpsobenou pi výkonu veejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úedním postupem domáhat náhrady škody (viz také III.ÚS 156/05 ze dne ). Žalobce, který podle výše citované judikatury nemá být nositelem hmotných práv na ochranu pírody a krajiny a životního prostedí, se ale obává, že v jeho vci má takový postup malou nadji na úspch. Proto hrozí vysoké riziko stavu, kdy za nezákonnost správního rozhodnutí, v jehož dsledku vznikne škoda na zákonem chránném enviromentálním statku, nebude veejná moc moci být nijak hnána k zodpovdnosti. Pokud se výkonná moc pi nakládání s veejnými enviromentálními statky nebude obávat piznávání odkladných úink žalobám ve správním soudnictví, nebude se obávat nieho Argument mimoádnosti situace Žalobce si je vdom toho, že piznání odkladného úinku podle 73 s.. s. je prostedek mimoádný. Nicmén je pesvden, že v jeho vci jde o mimoádnou situaci, kdy je na míst odkladný úinek piznat. Žalobce zde hájí hodnoty, které svým významem podstatn pesahující jeho vlastní zájem. Žalobce se proto domnívá, že celospoleenský význam hrozící nenahraditelné újmy ospravedluje výjimené použití extenzivního výkladu 73 odst.2 s.. s. Žalobce na okraj ješt uvádí, že obanská sdružení podporující ochranu pírody a krajiny a životního prostedí nejsou spolky kverulant, ale jedním z uznávaných pilí moderní demokracie a fungujícího právního státu. Jejich místo je zejména tam, kde vzniká vakuum mezi veejnou mocí a soukromými zájmy oban. To jsou práv i pípady jako je tento, kdy lze jednoznan doložit ohrožení enviromentálního statku, který patí všem a nikomu a není zde tedy nikdo, kdo by jej mohl hájit vi svévoli veejné moci ve smyslu principu vigilantibus iura scripta sunt. Proto by se vcn podloženým námitkám tchto obanských sdružení mlo dostávat stejného respektu jako námitkám soukromých subjekt hájících svá soukromá práva. NSS k významu obanských sdružení mj. poznamenal následující (viz usnesení ze dne ,. j. 1 As 70/ ):... je nutno si pln uvdomit dležitost existence subjekt obanské spolenosti (a již se jedná o nevládní neziskové organizace všech možných forem i o jednotlivce) pi hájení veejných zájm Argument tzv. Radbruchovou tezí Ve prospch výkladu nad rámec doslovné dikce zákona lze poukázat i na tzv. Radbruchovu tezi. Nejvyšší správní soud ve svém usnesení Vol 5/ ze dne ji zmínil tmito slovy: Jeho (roz. soudu) úkolem je však nalézat jeho (roz. zákona) smysluplný výklad v duchu Radbruchovy teze, podle níž musí interpret rozumt zákonu lépe, než mu rozuml jeho tvrce, takže zákon mže být moudejší než jeho autor on práv musí být moudejší než jeho autor (G. Radbruch, Rechtsphilosophie, Heidelberg, 1999, str. 107). Radbruchovu tezi podobn cituje NSS v tchto judikátech:.j.: 2 As 68/ ze dne ,.j.: 2 As 65/ ze dne a.j.: 8 As 27/ ze dne Ústavní soud Radbruchovu tezi použil jako interpretaní vodítko v III. ÚS 671/02 ze dne

10 1.2. Prokázání nenahraditelnosti újmy Nenahraditelnost újmy žalobce spatuje v nezákonném zniení nebo poškození zákonem chránného enviromentálního statku. Vždy použít konkrétní environmentální argumentaci pro konkrétní pípad 2. Piznání odkladného úinku se nedotkne nepimeným zpsobem nabytých práv tetích osob Žalobce pipouští, že se piznání odkladného úinku dotkne nabytých práv tetích osob, má ale za to, že se tak nestane nepimeným zpsobem. Vždy požít konkrétní argumentaci pro konkrétní pípad 3. Piznání odkladného úinku není v rozporu s veejným zájmem Žalobce si je vdom toho, že mu nepísluší posuzovat, co je a co není veejným zájmem. Pesto si dovoluje pednést následující argumentaci. V moderním demokratickém právním stát je výkonná moc povolána urovat a realizovat veejný zájem jen v mezích zákona - nezákonný postup nemže být postupem ve veejném zájmu. 3.1 K pojmu veejného zájmu Žalobce, jako obanské sdružení hájící dle svých stanov ochranu pírody a krajiny a životního prostedí (tedy dotená veejnost ve smyslu Aarhuské úmluvy), svou žalobou hájí tyto veejné zájmy. Neiní tak ovšem tím, že by je prosazovalo na úkor jiných veejných zájmu, nebo k tomu nemá a nemže mít mandát. iní tak pouze tím, že trvá na tom, aby moc výkonná pi realizaci jednoho veejného zájmu (stavba) na úkor druhého veejného zájmu (ochrana pírody a krajiny a životního prostedí) postupovala striktn v souladu se zákonem. Žalobce pro sebe ani pro životní prostedí nechce získat žádné plnní (dare, facere, pati, omittere), trvá pouze na zákonnosti výkonu veejné moci (a její zodpovdnosti vi obanm za svá jednání, resp. rozhodování). Ústavní soud na téma veejný zájem (Pl. ÚS 24/04 ze dne ; 327/2005 Sb.) uvedl následující: Veejný zájem v konkrétní vci je zjišován v prbhu správního ízení na základ pomování nejrznjších partikulárních zájm, po zvážení všech rozpor a pipomínek. Z odvodnní rozhodnutí, jehož ústedním bodem je otázka existence veejného zájmu, pak musí zeteln vyplynout, pro veejný zájem pevážil nad adou soukromých, partikulárních zájm. Veejný zájem je teba nalézt v procesu rozhodování o urité otázce (typicky nap. o vyvlastování), a nelze jej v konkrétní vci a priori stanovit. Z tchto dvod je zjišování veejného zájmu v konkrétním pípad typicky pravomocí moci výkonné, a nikoliv zákonodárné.

11 Žalobce chtl tímto íct jen tolik, že pokládání uritého kolektivního zájmu za veejný zájem ve smyslu 73 s.. s není vcí libovle a nemže být tedy výsledkem libovolné argumentace a libovolného dokazování ad hoc ze strany veejné moci. Tvrzení veejného zájmu musí být v právním stát výsledkem zákonem pedvídaného schvalovacího procesu. 3.2 Presumpce zákonnosti napadených správních akt - summum ius, summa iniuria Výkonná moc mže namítnout presumpci zákonnosti úedních rozhodnutí, resp. mže tvrdit, že dokud nejsou její správní akty soudem jako nezákonné zrušeny, nelze formáln hovoit o nezákonnosti jejího postupu a tím pádem ani zpochybovat veejný zájem. Zde by žalobce rád vyzval soud, aby dkladn zvážil všechna pro a proti takového pojetí práva v této konkrétní vci. Jestliže by nastala situace, že žalobcov žalob odkladný úinek piznán nebude, presumovan zákonným postupem dojde k nenávratnému zniení enviromentálních statk a teprve následn se ped soudem ukáže nezákonnost postupu správních orgán, nezbylo by soudu než vydat rozsudek, který by sice konstatoval porušení práva, ale faktický stav bezpráví by nemohl nikdo nijak ádn zhojit. Byl by to pak takový rozsudek, který Krajský soud v Ostrav ve svém usnesení ze dne , spis. zn. 22 Ca 43/2008 výmluvn pojmenoval jako prázdné vítzství s významem nanejvýš akademickým. Jak bylo výše obšírn rozebráno, žalobce ve své vci nehájí své soukromé zájmy, ale zasazuje se o vc veejnou. Takový rozsudek by tedy nebyl jen prázdným vítzstvím samotného žalobce, ale mnohem spíš veejnou prohrou. A nešlo by jen o prohru ohledn enviromentálního statku, ale o prohru práva jako takového. Takový rozsudek a de iure právem, byl by de facto posvcením bezpráví a libovle výkonné moci. Pedstavoval by snížení dvryhodnosti a respektu oban v moc soudní, obecn selhání právního státu, porušení principu efektivní (asov i vcn) vymahatelnosti práva a poškození dvry v právo, v jeho smysluplnost a opodstatnnost. Právní teorie tzv. kontinentálního právního systému, budovaného na odkazu ímského práva, za dobu své dlouhé existence vyvinula adu tzv. korektiv spravedlnosti, tedy institut k odvrácení zjevné nespravedlnosti, kterou nkdy mže v praxi pinést pehnan dogmatická aplikace pozitivního práva. Z tch nejstarších známých by žalobce rád vzpomenul slavnou Ciceronovu vtu summum ius, summa iniuria (vrchol práva, vrchol bezpráví), kterou je v konkrétní vci apelováno na svdomí soudce tvrzením, že dokonalé dodržování práva je za daných okolností dokonalým bezprávím (viz k tomu napíklad rozsudek NSS ze dne ,.j.: 2 Afs 36/ ). Z novodobých korektiv si žalobce dovoluje znova pipomenout tzv. Radbruchovu formuli. Ústavní soud ji cituje takto (viz Pl.ÚS 48/05 ze dne a Pl.ÚS 38/06 ze dne ): Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou patrn lze ešit jen tak, že pozitivní právo, zajišované pedpisy a mocí, má pednost i tehdy, pokud je obsahov nespravedlivé a neúelné, vyjma toho, jestliže rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak nesnesitelné míry, že zákon musí jako,nenáležité právo' spravedlnosti ustoupit. (G. Radbruch, Gesetzliches Unrecht und übergesetzliches Recht Optovn publikováno in: G. Radbruch, Rechtsphilosophie. Studienausgabe. Hrsg. R. Dreier, S. L. Paulson, 2. Aufl., Heidelberg 2003, s. 216.)

12 Žalobce chtl tmito citáty vyjádit své pesvdení, že podle starovké i novovké právní teorie se soudce nemusí cítit být vázán takovým výkladem zákona, který by v konkrétní vci vedl ke zjevné a intenzivní nespravedlnosti, tedy k dsledku, který zákonodárce nemohl zamýšlet. Žalobce se domnívá, že v jeho vci práv taková nespravedlnost hrozí. Žalobce je pesvden, že nepiznání odkladného úinku pedložené žaloby s poukazem na presumpci zákonnosti napadených správních akt, v jehož dsledku by byly nenahraditeln znieny enviromentální statky cestou, která by byla jako nelegální soudem oznaena až dodaten, by znamenalo pesn onu situaci nazývanou summum ius, summa iniuria. Žalobce tedy žádá soud, aby využil možností, které mu zákon dává a takový dsledek aplikace práva nepipustil, tzn. aby pedmtné žalob odkladný úinek co nejdíve piznal.