SORPCE NASYCENÝCH PAR PERCHLORETHYLENU NA ZEMINY A POROVNÁNÍ VÝTĚŽKŮ EXTRAKČNÍCH TECHNIK. BORISLAV ZDRAVKOV, JIŘÍ JORDAN ČERMÁK a JOSEF JANKŮ.

Transkript

1 Chem. Lsty 103, (2009) SORPCE NASYCENÝCH PAR PERCHLORETHYLENU NA ZEMINY A POROVNÁNÍ VÝTĚŽKŮ EXTRAKČNÍCH TECHNIK BORISLAV ZDRAVKOV, JIŘÍ JORDAN ČERMÁK a JOSEF JANKŮ Ústav cheme ochrany prostředí, Vysoká škola chemckotechnologcká v Praze, Techncká 5, Praha 6 zdravkob@vscht.cz, jjc@cermaks.com, Josef.Janku@vscht.cz Došlo , přepracováno , přjato Klíčová slova: zemna, perchlorethylen, headspace, purge and trap, vzdušná extrakce Úvod Velm významnou skupnou kontamnantů zemn jsou těkavé organcké látky (TOL). Cca 150 z těchto sloučenn se vyskytuje v hornnovém prostředí na mnoha místech a tyto polutanty mohou z dlouhodobého hledska působt jako zdroje kontamnace jak plynné fáze (půdního vzduchu), tak podzemní vody. Pohyblvost a perzstence TOL v zemnách závsí na tlaku jejch nasycených par, rozpustnost ve vodě a tedy na rozdělovacím koefcentu vzduch/ voda (Henryho konstanta), stupn nasycení zemny vodou a jejích sorpčních schopnostech. Kontamnanty mohou být přítomny v plynné č kapalné fáz nebo sorbované v matrc anorgancké č organcké, nebo mohou být uzavřeny v kaplárních dutnách v kondenzované fáz 1,2. Sorpce na půdní mnerály a organcké podíly hraje zvláště významnou rol v průběhu transportu TOL 2,3. Přesný pops a porozumění sorpčním mechansmům jsou tady velm důležté. Tato stude je zaměřena na rovnovážnou sorpc perchlorethylenu (PCE) na čtyř suché typy zemn s různým chemckým a fyzkálním vlastnostm. Expermentální data (rovnovážné zotermy) byly porovnávány se známým modely, včetně modelů Langmura a BET 4. Práce potvrdla přímou závslost mez velkostí specfckého povrchu zemny, obsahem jílů a množstvím látky sorbované na jednotkovou hmotnost zemny. Byla nalezena zřejmá nepřímá úměra mez objemovou hmotností zemn a koncentrací PCE v uzavřeném prostoru nad vzorkem (headspace). V této prác jsou porovnávány technky tzv. statcké headspace (analýza plynné fáze) s methanolovou extrakcí spojenou s tzv. purge-and-trap analýzou 5. Atmogeochemcký průzkum Jedná se o metody založené na atmogeochem (montorování půdních plynů), které jsou úspěšně využívány pro určení kontamnovaných míst pod povrchem země a pro odhad množství TOL v prostředí 6,7. Nejjednodušší model pro základní výpočty celkového obsahu kontamnantu v zemně v závslost na jeho koncentrac v půdním plynu je odvozen z rovnovážných modelů dstrbuce. Celková koncentrace C T v zemně může být odhadnuta z koncentrace v půdním plynu pomocí následující rovnce (1). Porovnání metod ukazuje, že extrakce plynem poskytuje rychlé výsledky, které mohou konzstentně popsovat koncentrac PCE v zemnách a které nejsou významně odlšné od výsledků získaných pomalej a za vyšších nákladů extrakcem kapalnou. Expermentální část Chemkále Jako standardy čstoty p.a. byly použty methanol (Penta, ČR) a perchlorethylen (Sgma-Aldrch, ČR). Ke kontamnac byl přpraven standardní vodný roztok perchlorethylenu o koncentrac 140 mg l 1. Aparatura Zásobník dusíku pro sorpc na trubčky Qualty Sample Bag 231 frmy SKC; čerpadlo AIRCHEK 52 frmy SKC; ultrazvuková lázeň UCC Teson 1; plynotěsné a kapalnové stříkačky Hamlton (Reno, USA); termální autosampler ULTRA 100 a dvoustupňový termální desorbér UNITY sestava od frmy Markes Internatonal. Teplotní nastavení desorpce bylo následující: proplach za studena 1 mn, desorpce prmární trubčky 300 C/25 mn, desorpce sekundárního trapu 300 C/3 mn. Desorbovaný analyt je převeden vyhřívanou kaplárou př 200 C do plynového chromatografu GC-17 A frmy Shmadzu. Analýza probíhala na koloně se střední polartou SPB-624 (Sgma-Aldrch, 30 m 0,53 mm.d., tloušťka flmu 3 m). Použty byly detektory FID a ECD. Teplotní program byl následující: 50 C/5 mn, 5 C/mn do 150 C/0 mn, 20 C/mn do 220 C/10 mn. Použté zemny C T CG G W I H KOC focρs(1θ T) I H ρs(1θ T) (1) zemna č. 1: hlntopísčtá zemna Hostvce u Prahy, zemna č. 2: štěrkopísky Hradčany u Mmoně (okres Česká Lípa), 1047

2 Chem. Lsty 103, (2009) zemna č. 3: písčtohlntá zemna Chlumín, obec Kněžmost, zemna č. 4: sprašové hlíny Lberec. Příprava vzorků Obecně se kontamnace zemn látkam ze skupny TOL provádí nástřkem kapalných standardů pod povrch zemny nebo sycením param těchto látek. Druhý způsob nabízí výhody, které řeší mnohé problémy přímé kontamnace kapalnou. V prvním případě závsí stupeň kontamnace na množství vneseného kontamnantu. Př použtí kontamnace param exstuje závslost na vlastnostech matrce, kontamnantu, koncentrac par a době expozce 8,9. Zemny byly sušeny na vzduchu př teplotě 25 C. Bylo přesně odváženo cca 20,0 g sušené zemny a umístěno do 40 ml skleněných EPA valek (28 95 mm). Naměřené fyzkální vlastnost použtých zemn uvádí tab. I. Tabulka I Fyzkální charakterstky vzorků zemn Charakterstka Typ zemny Písek, % 74,0 77,8 74,0 0,0 Jíl, % 6,0 2,2 6,0 78,0 Organcký uhlík, % 3,2 0,2 1,5 0,4 Obsah vody, hm. % 4,2 0,1 0,3 1,0 Objemová hmotnost, g ml 1 0,93 1,29 1,33 0,88 Zdánlvá hmotnost, g ml 1 1,83 2,52 2,15 1,19 Měrná hmotnost částc, g ml 1 Průměrná velkost pórů (d), m Použté metody 2,11 2,53 2,43 2,35 0,06 2,96 0,36 0,23 Celkový objem póru, ml g 1 0,60 0,38 0,34 0,71 Měrný povrch, m 2 g 1 17,77 0,68 1, sítová analýza pro zatřídění dle velkost částc; obsah organckého uhlíku určen z rozdílů mez celkovým obsahem uhlíku změřeným na přístroj Lqu TOC II Elementar a obsahem anorganckého uhlíku stanoveným gravmetrcky; obsah vody určován gravmetrcky sušením př 105 C po dobu 4 h; objemová hmotnost pomocí odměrného válce; měrná hmotnost částc pyknometrckou metodou; zdánlvá hmotnost a průměrná velkost pórů na přístrojí PoreSzer 9320 frmy Mcromertcs; měrný povrch adsorpcí dusíku na přístroj Coulter SA Obr. 1. Modfkovaný exkátor pro kontamnac zemn pomocí par Šest valek naplněných jedním ze čtyř typů zemny bylo umístěno v modfkovaném exkátoru obsahujícím Petrho msku naplněnou cca 50 ml vodného roztoku PCE (140 mg l 1 ). Valky byly umístěny na dno aparatury pod Petrho msku (páry PCE jsou těžší než vzduch). Použté zařízení ukazuje obr. 1. Základní fyzkální vlastnost 10,11 studovaného kontamnantu jsou: molární hmotnost.: 165,8 g mol 1, teplota varu 121,1 C, rozpustnost ve vodě př 20 C 150 mg l 1, tlak nasycených par př 20 C 1,9 kpa, H I 0,665, dstrbuční koefcent K OC 265 l kg 1 (defnce K OC vz Karckhoff 12 ). PCE byl vybrán jako zástupce chlorovaných uhlovodíků, který je šroce používán jako rozpouštědlo a odmašťovací prostředek v mnoha odvětvích průmyslu a je tedy reálně se vyskytujícím kontamnantem. Kontamnace byla prováděna v rozsahu 1, 2, 3, 4, 5 a 24 h. Po vyjmutí z exkátoru byly valky ponechány 1 mn stát pro odstranění nasycených par v prostoru headspace a poté urychleně uzavřeny 24 mm šroubovacím uzávěry s 22 mm slkonovým septy krytým teflonem. Analytcké postupy Statcká analýza prostoru nad vzorkem Extrakce plynu byly prováděny 24 h po skončení kontamnace z důvodu ustálení termodynamcké mezfázové rovnováhy. Páry PCE byly odebírány z prostoru nad vzorkem (headspace) plynotěsným stříkačkam o objemu 1 a 5 ml a následně sorbovány na standardní ocelové trubčky pro termální desorpc, 90 mm 6,3 mm, s vntřním průměrem 5,0 mm. Trubčky byly plněny 200 mg sorbentu Tenax GR. Sorpce analytu probíhala v proudu dusíku pomocí jednoduchého zařízení, které výrazně zvyšuje opako- 1048

3 Chem. Lsty 103, (2009) Extrakce vzorku methanolem Pro zolac analytu z matrce a jeho zakoncentrování byla aplkována extrakce methanolem podle příslušné metody EPA 13. Do prostoru nad vzorek bylo slkonovým septem krytým teflonem nastříknuto 20 ml methanolu. Extrakce byla prováděná 20 mn na ultrazvukové lázn. Vzorky byly ponechány stát po dobu 24 h, poté byly odebírány alkvotní objemy extraktu a vneseny do zařízení purge-and-trap vlastní konstrukce (vz obr. 3). Hlavní část zařízení jsou 170 ml desorpční kolona obsahující 100 ml destlované vody, odlučovač kapek, průtokoměr rotametr a záchytná trubčka. Methanolcký roztok s obsahem PCE extrahovaného ze vzorku byl nastříknut pod hladnu destlované vody. Vzorek byl desorbován dusíkem (100 ml mn 1 ) přváděným skleněnou sntrovanou destčkou umístěnou u dna kolony na ocelovou trubčku pro termální desorpc. Doba desorpce byla 20 mn. Plynová chromatografe s termální desorpcí Pro vlastní analýzu vzorků byla použta sestava zařízení frmy Markes Internatonal Ultra 100 (autosampler/ desorber), Unty (dvoustupňový termální desorber) a plynový chromatograf GC-17 A frmy Shmadzu. Obr. 2. Zařízení pro zakoncentrování par na sorpčních trubčkách vatelnost vzorkování oprot nástřkům s otevřeným vstupem z atmosféry (vz obr. 2). Vzorky byly nastřkovány přes teflonem krytá slkonová septa do skleněného nástřkového zařízení v provedení souosých válců. Průtok dusíku ze zásobníku byl pomocí čerpadla udržován na hodnotě 100 ml mn 1. Doba nástřku (kompletní sorpce vzorku na trubčku včetně vymytí cest) byla 1 mn. Výsledky a dskuse Vzhledem k nezbytnost vývoje odpovídajících způsobů stanovení TOL a potřebě předpovědí jejch chování v nenasycené zóně je třeba detalně prozkoumat sorpční a dstrbuční procesy probíhající v zemnách. Tato práce popsuje expermenty týkající se knetky sorpce pro různé typy zemn. Suché vzorky různých zemn byly kontamnovány param PCE. Doby kontamnace byly 1, 2, 3, 4, 5 a 24 h. Rovnovážné koncentrace PCE v prostoru nad vzorkem (headspace) získané během kontamnace ukazuje tab. II. Detekční lmt PCE byl v rozsahu 0,0035 až 0,0700 mg l 1, v závslost na typu zemny. Relatvní standardní odchylka (RSD) v rámc jednotlvých zemn byla v rozsahu od 7,80 do 10,70 % s průměrnou hodnotou 9,10 %. Data ukazují, že koncentrace PCE v headspace se dle očekávání zvyšují se stoupající dobou kontamnace, s maxmem na konc nejdelší doby. Svoj rol hrají též objemová hmotnost a objem pórů. Je zřejmé, že větší objem pórů přspívá k vyšší rovnovážné koncentrac PCE v headspace. Obr. 4 ukazuje knetku sorpce a sorbované množství PCE zjštěné analýzou methanolckých extraktů. Zjštěné koncentrace se lehce lší na každé úrovn doby kontamnace, v rozsahu od 0,99 až do 5,26 mg kg 1 suché zemny. Detekční lmty pro PCE v zemnách jsou v rozsahu 0,023 až 0,070 mg kg 1. RSD extrakce methanolem byla 7,65 %. Pro korelac expermentálních dat s Langmurovou zotermou byla použta rovnce (2). C zemna 1 a bτ c1 (2) Obr. 3. Zařízení purge-and-trap Tabulka III ukazuje parametry a, b, c, Langmurovy zotermy, standardní chybu odhadu S a korelační koefcent R v systému páry PCE/zemna. Na křvce lze odlšt čtyř fáze. První tzv. lag fáze je zřejmě určující fází dfuze z Petrho msky na sorpční centra. Probíhá velm rychle, a tedy není zaznamenatelná na grafu. Lag fáze je následována logartmckou fází, kdy nastává sorpce par PCE do matrce. Nazývá se exponencální č logartmcká, neboť rychlost nárůstu koncentrace 1049

4 Chem. Lsty 103, (2009) Tabulka II Koncentrace polychlorethylenu v prostoru nad vzorkem (headspace) dle doby kontamnace Doba kontamnace [hodny] Koncentrace PCE v headspace [mg l 1 ] zemna 1 zemna 2 zemna 3 zemna 4 1 0,070 0,159 0,044 0, ,134 0,168 0,056 0, ,146 0,174 0,065 0, ,156 0,176 0,071 0, ,166 0,180 0,077 0, ,229 0,187 0,129 0,366 C zemna, 5,50 4,50 3,50 2,50 1,50 0,50, h Obr. 4. Závslost sorbovaného množství PCE v zemně (C zemna, mg kg 1 ) na době expozce (), zemna 1; zemna 2; zemna 3; zemna 4 PCE v systému je popsána exponencální funkcí. Další fáze je zpomalení způsobené kombnací vnějších a vntřních vlvů, rychlost nárůstu koncentrace PCE klesá. Staconární fáze je poslední částí zotermy, kdy je dosaženo praktcky ustáleného stavu mez koncentracem v zemně a headspace. Z průběhu sorpčních křvek vyplývá mnmální čas sorpce, který by měl být větší než 6, 5, 13 a 5 h pro zemny 1, 2, 3 a 4. Tyto hodnoty odpovídají dosažení 95% koncentrace maxmální sorpce za dobu 24 h. Obr. 4 ukazuje obecný trend, kdy se stoupající koncentrací organcké hmoty v matrc a se zvětšujícím se měrným povrchem u suchých vzorků stoupá koncentrace PCE. Je známo, že pro suché zemny během adsorpční fáze převažuje sorpce na povrchu oprot sorpc do organckého uhlíku 14,15. Tato skutečnost byla našm výsledky potvrzena. Kupříkladu, ačkolv zemna 1 obsahuje 3,2 % organckého uhlíku a zemna 4 obsahuje pouze 0,4 %, druhá z nch sorbuje více nežl ta první. Vlhkost zemny hraje důležtou rol v sorpčních procesech, jak potvrdl kupř. Chou a Shoup 16. U zemny 1 působí PCE kompetčně s větším množstvím molekul vody (př adsorpc na povrch). Ve srovnání se zemnou 4 je tedy sorbováno méně PCE. Byla nalezena závslost mez velkostí měrného povrchu zemny a sorpční kapactou zemny (mg PCE kg 1 suché zemny). Z expermentálních dat lze vyjádřt rozdělovací koefcent vzduch/zemna. C Kd C zemna HS K d, [l kg -1 ] (3) Obr. 5 ukazuje hodnoty C zemna vynesené oprot hodnotám C HS a tyto křvky reprezentují rovnovážné zotermy. Směrnce přímek udává hodnoty K d. Data pro PCE odpovídají zotermě typu BET II v případech zemn 1, 3 a 4. Tato zoterma je typcká pro vícevrstvou adsorpc na makroporézní zemny (velkost pórů > 50 nm). Zemna 2 vykazuje nedostatečnou nterakc Tabulka III Parametry Langmurova modelu pro různé zemny Typ zemny Teplota sorpce [ C] Koefcenty modelu 1050 Standardní chyba odhadu Korelační koefcent a b c S R Zemna 1 25,7 0,19 0,24-0,73 0,11 0,99 Zemna 2 25,5 0,76 0,26-0,16 0,03 0,97 Zemna 3 23,5 0,05 0,39 0,89 0,04 0,99 Zemna 4 24,4 0,19 0,55-1,58 0,14 0,99

5 Chem. Lsty 103, (2009) mez mnerálním povrchem a molekulam adsorbátu (zoterma typu III). Podobnost adsorpčních zoterem (rovnce (4)) zemn 1, 3 a 4 naznačuje, že sorpce par PCE na suché zemny je řízena velkostí dostupného povrchu. C zemna Kd CHS ( 1 CHS)[1 ( Kd 1) CHS] (4) Obr. 6 ukazuje vztah mez výsledky získaným methanolckou extrakcí a modelovým hodnotam celkové koncentrace získaným výpočtem z headspace analýz kontamnovaných vzorků. Př srovnání analytckých dat z methanolcké extrakce s výstupy z kvantfkačního modelu využívajícího headspace analýzy byly u zemn 1, 2 a 3 nalezeny jen nevýznamné rozdíly (průměrné rozdíly koncentrací PCE mez výše uvedeným metodam analýzy ční 23, 22 a 17 %). a C zemna, 6,00 5,00 c C zemna, 3,20 3,00 3,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 C HS, mg l -1 2,80 2,60 2,40 2,20 0,02 0,05 0,08 0,11 0,14 C HS, mg l -1 b C zemna, 1,40 1,30 1,20 1,10 1,00 0,90 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,20 C HS, mg l -1 d C zemna, 5,00 3,80 2,60 1,40 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 C HS, mg l -1 Obr. 5. Adsorpční zotermy, závslost sorbovaného množství PCE v zemně (C zemna, mg kg 1 ) na rovnovážné koncentrac PCE v prostoru nad vzorkem (C HS, mg l 1 ), a) zemna 1; b) zemna 2; c) zemna 3; d) zemna 4 a C zemna, 8,00 c C zemna, 6,00 3,00 1,00 b C zemna, 1,60 1,40 1,20 1 d C zemna, 6,00 1,00 2 0,80 0,00 Obr. 6. Porovnání vývoje koncentrace PCE v zemně (C zemna, mg kg 1 ) na době expozce () získané extrakcí methanolem a analýzou headspace, extrakce methanolem, analýza headspace; a) zemna 1, b) zemna 2, c) zemna 3, d) zemna

6 Chem. Lsty 103, (2009) Pro zemnu č. 4 byly vyšší, v průměru 200 %. To je dáno tím, že v rovnovážné rovnc (1) je brána do úvahy pouze sorpce na organckou hmotu. Regrese PCE dat mez zemnam 1 a 3 ukazuje, že většna bodů z headspace kvantfkačního modelu leží nad hodnotam odpovídajících dat z methanolcké extrakce. Jednoduchý headspace model poskytuje vyšší hodnoty těkavého podílu v matrc díky teoretcky vyšší sorpc na organcký uhlík. V důsledku nízkého obsahu organckého uhlíku a malé velkost mnerálního měrného povrchu poskytují vzorky zemny 2 zpracovávané methanolckou extrakcí vyšší hodnoty. Jak se ukazuje, do uvedeného modelu je nutné zahrnout další kombnované jevy, které ovlvňují sorpce matrce. Závěry Na základě provedených výzkumů a získaných dat pro adsorpc PCE na čtyř typy suchých zemn lze učnt následující závěry: V nenasycené zóně, zvláště u suchých zemn, je adsorpce par klíčovým faktorem řídícím mobltu a dstrbuc TOL v systému. Tato práce potvrdla, že využtí nasycených par pro modelovou sorpc na zemny poskytuje dostatečně přesný a opakovatelný způsob kontamnace. Koncentrace analytů v modelovém systému daného typu zemny je závslá na fyzkálně-chemckých vlastnostech matrce. Časy potřebné pro dosažení akceptovatelného rovnovážného stavu během kontamnačního procesu byly nžší, než bylo očekáváno: 6, 5, 13 a 5 hodn pro zemny 1, 2, 3 a 4. Rozdíly v množství nasorbovaného PCE s můžeme vysvětlt rozdílným obsahem organckého uhlíku, jílů a množství vody ve vzorku. Expermentální data byla porovnána se známým modelem sorpčních zoterem BET. Výsledky sorpcí potvrdly aplkovatelnost zotermy typu II (zemna 1, 3, 4) a typu III (zemna 2). Byl nalezen přímý vztah mez velkostí specfckého povrchu zemny, obsahem jílu a množstvím látky sorbované na jednotkovou hmotnost zemny. Př porovnání analytckých výsledků mez methanolckou extrakcí a headspace kvantfkačním modelem nebyly nalezeny významné rozdíly. Uvedený kvantfkační model může být s opatrností aplkován, když není rozšířen o další jevy, které ovlvňují sorpční vlastnost matrce. Všeobecným závěrem této práce je potvrzení, že přímá headspace analýza může poskytovat snadněj dosažtelné a výrazně levnější akceptovatelné kvanttatvní analytcké výsledky pro analýzu PCE koncentrací v zemnách. Tyto výsledky se njak významně neodlšují od výsledků poskytovaných přímou extrakcí methanolem. Je nezbytné provést detalnější expermenty se šrší škálou kontamnantů, jejch směsí a zemn s různým fyzkálním charakterstkam pro ověření č zpřesnění kvantfkačního modelu. Tento výzkum byl realzován s podporou projektů: Vývoj kvanttatvní atmogeochemcké analýzy a její použtí př sanac starých zátěží (GAČR 104/06/1079) a Studum chemckých a bologckých procesů pro ochranu žvotního prostředí (MSM ). Seznam použtých zkratek TOL těkavé organcké látky PCE perchlorethylen BET sopční model Brunauera, Emmetta, a Tellera C T koncentrace těkavé látky vztažená na hmotnost suché zemny [mg kg 1 ] C G koncentrace těkavé látky v půdním plynu [mg m 3 ] Ө G specfcký objem pórů zemny vyplněných vzduchem [m 3 m 3 ] Ө W specfcký objem pórů zemny vyplněných vodou [m 3 m 3 ] Ө T celková porozta zemny [m 3 m 3 ] H I bezrozměrný rozdělovací koefcent vzduch/ voda (Henryho konstanta) K OC rozdělovací koefcent organcký uhlík/voda [m 3 kg 1 ] f OC podíl organckého uhlíku v matrc [g g 1 ] ρ S měrná hmotnost částc zemny [kg m 3 ] FID plamenoonzační detektor ECD detektor elektronového záchytu RSD relatvní standardní odchylka C zemna koncentrace PCE určená metodou extrakce methanolem [mg kg 1 suché zemny] a, b, c expermentálně určené konstanty Langmurova modelu τ doba kontamnace [h] K d rozdělovací koefcent vzduch/zemna C HS koncentrace par PCE naměřená ve valkách [mg l 1 ] LITERATURA 1. Morrll L. G., Mahlum B. C., Mohuddn S. H.: Organc compounds n Sols: Sorpton, Degradaton and Persstence. Ann Arbor Scence Pub, Collngwood Km H., Annable M. D., Rao P. S. C.: Envron. Sc. Technol. 35, 4457 (2001). 3. Poe S. H., Valsaraj K. T., Thbodeaux L. J., Sprnger C.: J. Hazard. Mater. 19, 17 (1988). 4. Breus P., Mschenko A.: Eurasan Sol Sc. 39, 1271 (2006). 5. Mnnch M. M., Zmmerman J. H., Schumacher B. A.: J. AOAC Int. 79, 1198 (1996). 6. Čermáková H., Janků J., Kubal M., Čermák J.: Chem. Lsty 95, 814 (2001). 7. Čermák J. J.:Dsertační práce. Vysoká škola chemcko-technologcká v Praze, Praha Mnnch M. M., Schumacher B. A., Zmmermann J. H.: J. Sol Contam. 6, 187 (1997). 1052

7 Chem. Lsty 103, (2009) 9. Kmbrough D. E., Wakakuwa J.: Envron. Sc. Technol. 26, 173 (1992). 10. Prager J. C.: Envronmental Contamnant Reference Databook, Vol.. Van Nostrand Renhold, Amsterdam Bloemen H. J Th., Burn J.(ed.): Chemstry and Analyss of Volatle Organc Compounds n the Envronment. Chapman & Hall, London Karckhoff S. W.: J. Hydraul. Eng. 110, 707 (1984). 13. U.S.Envronmental Protecton Agency: Closed-System Purge-and-Trap and Extracton for Volatle Organcs n Sol and Waste Samples, EPA-5035 A- SW-846. U.S. EPA, Washngton Smth J. A., Chou C. T., Kamer J. A., Kle D. E.: Envron. Sc. Technol 24, 676 (1990). 15. Ja-Kong K., Deog-Won A., Seok-Pyo Y., Dong- Ha K.: Water Ar Sol Pollut. 53, 267 (1990). 16. Chou C. T., Shoup T. D.: Envron. Sc. Technol. 19, 1196 (1985). B. Zdravkov, J. J. Čermák and J. Janků (Department of Envronmental Chemstry, Insttute of Chemcal Technology, Prague, Czech Republc): Perchloroethylene Vapor Sorpton n Sols and Its Recovery by Extracton Attempts at quantfcaton of gas contents n the determnaton of volatle organc compounds n sols were made. The statc headspace technque and methanol extracton followed by thermal desorpton and gas chromatography were compared. Sols wth dfferent physcochemcal propertes were contamnated by treatment wth vapour from an aqueous soluton of perchloroethylene (PCE) of the concentraton 140 mg l 1. Sol spkng n a modfed desccator took place for up to 24 h. After exposure the samples were analyzed wthn two days. Gas extracton can rapdly provde quanttatve data on PCE concentraton n sols. The results were not sgnfcantly dfferent from those obtaned by more expensve and tme-consumng lqud extracton. 1053