POZNÁMKA Návod na výpočet interakce podloží a konstrukce je uveden v EN 1997.

Transkript

1 5 Analýza konsruke 5.1 Modelování konsruke pro analýzu Modelování konsruke a základní předpoklady (1)P Analýza musí bý založena na výpočením modelu konsruke, kerý je vhodný pro příslušný mezní sav. (2) Výpočení model a základní předpoklady výpoču mají s pořebnou přesnosí vysihova hování konsruke v příslušném mezním savu a předpokládané hování průřezů, prvků, spojů a ložisek. (3)P Meoda použiá pro analýzu musí bý v souladu s předpoklady návrhu. (4)B Pro modelování konsruke a základní předpoklady pro součási pozemníh saveb, viz aké EN a EN Modelování spojů (1) Účinky hování spojů na rozdělení vniřníh sil v konsruki a na elkové deformae konsruke všeobeně mohou bý zanedbány. Jesliže jsou yo účinky významné (jako v případě polouhýh spojů), mají se uvažova, viz EN (2) Pro rozhodnuí, zda účinky hování spoje je pořebné uváži v analýze, se mají rozlišova ři následujíí modely spojů, viz EN , 5.1.1: kloubový spoj, u kerého lze předpokláda, že nepřenáší ohybové momeny; uhý spoj, u kerého lze v analýze předpokláda, že jeho uhos a únosnos zajišťuje plnou spojios prvků; polouhý spoj, jehož hování je pořebné v analýze uváži. (3) Požadavky na různé ypy spojů jsou uvedeny v EN Inerake podloží a konsruke (1) Deformační harakerisiky podpěr se mají uváži, pokud jsou významné. POZNÁMKA Návod na výpoče inerake podloží a konsruke je uveden v EN Globální analýza Účinky převořené geomerie konsruke (1) Vniřní síly obeně mohou bý určeny pomoí: analýzy prvního řádu s použiím počáeční geomerie konsruke, nebo analýzy druhého řádu s uvážením vlivu deformae konsruke. (2) Účinky převořené geomerie (účinky druhého řádu) se mají uvažova, jesliže jejih vliv na zvýšení účinků zaížení je významný nebo když podsaně mění hování konsruke. (3) Analýzu prvního řádu lze použí pro konsruki, jesliže je možné zanedba zvýšení příslušnýh vniřníh sil nebo jiné změny v hování konsruke, keré vznikají v důsledku deformaí. Předpokládá se splnění éo podmínky, jesliže je dodržen následujíí vzah: α Fr = F 10 pro pružnosní analýzu (5.1) r Ed Fr α = 15 pro plasiiní analýzu F r Ed kde α r F Ed F r je součiniel, vyjadřujíí zvýšení návrhového zaížení při dosažení zráy sabiliy v pružném savu; návrhové zaížení konsruke; kriiké zaížení pro elkové vybočení, vypočené pro počáeční uhosi v pružném savu.

2 POZNÁMKA Vyšší mez ve vzahu (5.1) pro α r je při plasiiní analýze sanovena proo, že hování konsruke může bý významně ovlivněno v důsledku nelineárníh vlasnosí maeriálu v mezním savu únosnosi (například, když se v pruové konsruki vyvoří plasiké klouby včeně redisribue momenů, nebo když se projeví významné nelineární deformae polouhýh spojů). V národní příloze může bý určena nižší hodnoa α r pro určié ypy pruovýh konsrukí, jesliže o je podloženo přesnějším rozborem. NP8) (4)B Porálové rámy s mírným sklonem sřehy a rovinnou konsrukí z nosníků a sloupů je možné v pozemníh savbáh posuzova jako rám s posuvnými syčníky podle analýzy prvního řádu, jesliže je podmínka (5.1) splněna pro každé podlaží. Pro yo konsruke je možné α r vypočía z následujíího přibližného vzahu za předpokladu, že osový lak v nosnííh nebo krokvíh není významný: H Ed h α r = (5.2) VEd δh,ed kde H Ed je návrhová hodnoa vodorovné reake v paě podlaží od vodorovnýh zaížení a fikivníh vodorovnýh zaížení, viz 5.3.2(7); V Ed δ H,Eh h elkové návrhové svislé zaížení konsruke v paě podlaží; vodorovné posunuí horní úrovně podlaží vůči paě podlaží, při zaížení rámu vodorovnými silami (například vír) a fikivními vodorovnými silami, keré působí ve všeh úrovníh sropů; výška podlaží. Obrázek 5.1 Označení pro 5.2.1(2) POZNÁMKA 1B Při nedosaku přesnějšíh informaí je možné (4)B použí, jesliže sklon sřehy není srmější než 1:2 (= 26 ). POZNÁMKA 2B Při nedosaku přesnějšíh informaí je možné při použií (4)B předpokláda, že osový lak v nosnííh nebo krokvíh není podsaný, pokud je splněn vzah: A fy λ 0, 3 (5.3) N Ed kde N Ed je návrhová hodnoa lakové síly; λ poměrná šíhlos pro vybočení v rovině, vypočená pro nosník nebo krokev při uvažování kloubů na jejih koníh pro sysémovou délku měřenou podél nosníku nebo krokve. (5) Účinky smykového ohabnuí a lokálního boulení na uhos se mají uvažova, jesliže podsaně ovlivňují globální analýzu, viz EN POZNÁMKA Pro válované průřezy a svařované průřezy podobnýh rozměrů je možné smykové ohabnuí zanedba. NP8) NÁRODNÍ POZNÁMKA V ČR plaí doporučené hodnoy, viz národní příloha, NA.2.8.

3 (6) Prokluz ve šroubovýh díráh a podobné deformae spojovaíh prosředků, jako jsou spřahovaí rny a koevní šrouby, se mají v globální analýze uvažova, jesliže jsou jejih účinky podsané Sabilia pruovýh konsrukí (1) Pokud se podle musí uvažova vliv deformaí konsruke, má se při ověřování sabiliy pruovýh konsrukí posupova podle (2) až (6). (2) Ověření sabiliy pruovýh konsrukí nebo jejih čásí se má provés zavedením imperfekí a účinků druhého řádu. (3) Podle ypu pruové konsruke a globální analýzy se účinky druhého řádu a imperfeke mají sanovi jednou z následujííh meod: a) obojí pomoí globální analýzy; b) čásečně pomoí globální analýzy a čásečně pomoí posouzení jednolivýh pruů podle 6.3; ) pro základní případy pomoí posouzení jednolivýh ekvivalenníh pruů podle 6.3, s použiím vhodnýh vzpěrnýh délek, sanovenýh podle varu globálního vybočení konsruke. (4) Účinky druhého řádu se mohou vypočía pomoí analýzy, vhodné pro danou konsruki (včeně přírůskové nebo jiné ierační meody). Pro pruové konsruke, u kerýh je prvním vlasním varem vybočení posuv syčníků, se mají při použií pružnosní analýzy prvního řádu příslušné účinky zaížení (například ohybové momeny) zvěši pomoí vhodnýh součinielů. (5)B Pro jednoparové rámy, navržené na základě pružnosní globální analýzy, se účinky druhého řádu od posuvu syčníků, způsobeného svislým zaížením, mohou vypočía pomoí zvýšení vodorovnýh sil H Ed (například od věru) a ekvivalenníh sil od imperfekí V Ed φ, viz 5.3.2(7), nebo jinýh možnýh účinků posuvů vypočenýh podle eorie prvního řádu, pomoí součiniele: α r (5.4) za předpokladu, že α r 3,0 kde α r se může vypočía podle výrazu (5.2) v 5.2.1(4)B, za předpokladu, že sklon sřehy je mírný a osový lak v nosníku nebo krokvi není podsaný. POZNÁMKA B Pro α r < 3,0 se použije přesnější analýza druhého řádu. (6)B Pro víeparové rámy se účinky druhého řádu od posuvu syčníků mohou vypočía podle meody popsané v (5)B za předpokladu, že ve všeh pareh je podobné: rozdělení svislýh zaížení, a rozdělení vodorovnýh zaížení, a rozdělení uhosí rámu v poměru ke smykovým silám, působíím v příslušné úrovni. POZNÁMKA B Meze éo meody, viz 5.2.1(4)B. (7) V souladu s (3) se sabilia jednolivýh pruů má posoudi následovně: a) jesliže účinky druhého řádu v jednolivýh prueh a příslušné imperfeke pruů, viz 5.3.4, byly zela zahrnuy do globální analýzy konsruke, není individuální posouzení sabiliy ěho pruů podle 6.3 pořebné; b) jesliže účinky druhého řádu v jednolivýh prueh nebo určié jednolivé imperfeke pruů (například imperfeke při rovinném vzpěru a/nebo při klopení, viz 5.3.4) nebyly zela zahrnuy do globální analýzy, má se provés individuální posouzení sabiliy pruů podle příslušnýh podmínek v 6.3 pro účinky nezahrnué do globální analýzy. Při omo ověření se mají uvažova konové momeny a síly z globální analýzy konsruke, zahrnujíí významné globální účinky druhého řádu a globální imperfeke, viz 5.3.2, přičemž vzpěrné délky se mohou brá rovné sysémovým délkám. (8) Jesliže sabilia pruové konsruke je pomoí meody ekvivalenníh sloupů posuzována podle 6.3, má se velikos vzpěrnýh délek sanovi podle varu globálního vybočení pruové konsruke se

4 započením vlivu uhosi pruů a spojů, podle příomnosi plasikýh kloubů a rozdělení lakovýh sil od návrhovýh zaížení. V akovém případě se vniřní síly použié pro konrolu únosnosi vypočíají podle eorie prvního řádu bez uvažování imperfekí. POZNÁMKA V národní příloze mohou bý uvedeny další informae pro aplikai éo meody. NP9) 5.3 Imperfeke Zásady (1) Do analýzy konsruke se mají zahrnou vhodné rezervy, keré pokrývají účinky imperfekí, včeně zbykovýh napěí a geomerikýh imperfekí, jako jsou odhylky od svislosi, přímosi, rovinnosi, nesprávné líování a různé jiné malé exenriiy ve spojíh nezaížené konsruke. (2) Hodnoy ekvivalenníh geomerikýh imperfekí, viz a 5.3.3, mají vyjadřova možné účinky všeh ypů imperfekí, pokud jejih účinky nejsou přímo zahrnuy ve vzazíh pro výpoče pevnosi pruů, viz (3) Mají se uvažova následujíí imperfeke: globální imperfeke konsrukční sousavy a výzužného sysému; lokální imperfeke jednolivýh pruů Imperfeke pro globální analýzu pruovýh konsrukí (1) Předpokládaný var globálníh i lokálníh imperfekí se může urči podle varu vybočení konsruke v pružném savu v uvažované rovině vybočení. (2) Symeriký i asymeriký var vybočení v rovině a z roviny, včeně vybočení zkrouením, se mají uvažova pro nejnepříznivější směr a způsob. (3) Pro pruové konsruke ilivé na vybočení s posuvem syčníků se má účinek imperfekí v analýze vyjádři pomoí ekvivalenní imperfeke ve varu počáečního naklonění konsruke a imperfeke ve varu prohnuí jednolivýh pruů. Tyo imperfeke lze sanovi následovně: a) imperfeke ve varu elkového počáečního naklonění konsruke, viz obrázek 5.2: φ = φ 0 α h α m (5.5) kde φ 0 je základní hodnoa φ 0 = 1/200; α h redukční součiniel v závislosi na výše sloupů h; α h = 2 2 ale α h 1, 0 h 3 h výška konsruke v mereh; α m redukční součiniel pro poče sloupů v řadě: α m = 1 0, 5 1 m m poče sloupů v řadě. Počíají se pouze sloupy, jejihž svislé zaížení N Ed není menší než 50 % průměrného zaížení sloupů v posuzované svislé rovině. b) imperfeke ve varu počáečního mísního prohnuí pruu pro rovinný vzpěr: e 0 /L (5.6) kde L je délka pruu. POZNÁMKA 5.1. NP10) Hodnoy e 0 /L mohou bý určeny v národní příloze. Doporučené hodnoy jsou uvedeny v abule NP9 ) NP10) NÁRODNÍ POZNÁMKA NÁRODNÍ POZNÁMKA Další informae nejsou v NA uvedeny, viz národní příloha, NA.2.9. V ČR plaí doporučené hodnoy, viz národní příloha, NA.2.10.

5 Obrázek 5.2 Ekvivalenní imperfeke ve varu počáečního naklonění Tabulka 5.1 Návrhové hodnoy imperfekí ve varu počáečního prohnuí e 0 / L Křivka vzpěrné pevnosi pružnosní analýza plasiiní analýza podle abulky 6.1 e 0 /L a 0 1/350 1/300 a 1/300 1/250 b 1/250 1/200 1/200 1/150 d 1/150 1/100 (4)B Pro pruové konsruke pozemníh saveb je možné imperfeke ve varu naklonění zanedba, jesliže: H Ed 0,15 V Ed (5.7) (5)B Pro určení vodorovnýh sil působííh na diafragmaa sropů se má počía s uspořádáním imperfekí podle obrázku 5.3, ve kerém φ je imperfeke ve varu naklonění, sanovená podle (5.5) pro jedno paro o výše h, viz (3)a). Obrázek 5.3 Uspořádání imperfekí Φ ve varu naklonění pro určení vodorovnýh sil v rovináh sropů

6 (6) Jesliže se konové síly a konové momeny vypočíají pomoí globální analýzy, je možné při posouzení pruů podle 6.3 zanedba imperfeke ve varu mísního prohnuí. U pruovýh konsrukí ilivýh na účinky druhého řádu se však v analýze konsruke mají uvažova imperfeke ve varu mísního prohnuí společně s globálními imperfekemi ve varu naklonění, viz 5.2.1(3) pro všehny lačené prvky, jesliže jsou splněny následujíí podmínky: alespoň na jednom koni pruu je ohybově uhý přípoj; A fy λ > 0, 5 (5.8) N Ed kde N Ed λ je návrhová hodnoa lakové síly; poměrná šíhlos pro vybočení v rovině, sanovená pro pru s kloubovým uložením na koníh. POZNÁMKA Imperfeke ve varu mísního prohnuí se při posouzení pruu uvažují podle 5.2.2(3) a (7) Účinky imperfekí ve varu naklonění a prohnuí je možné nahradi sousavou náhradníh vodorovnýh sil, působííh na všehny sloupy, viz obrázky 5.3 a 5.4. (8) Tyo počáeční imperfeke ve varu naklonění se mají použí ve všeh příslušnýh vodorovnýh směreh, ale současně se však uvažují pouze v jednom směru. (9)B Jesliže se náhradní vodorovné síly použijí pro víepodlažní nosníkové a sloupové pruové konsruke pozemníh saveb, mají se uplani ve všeh úrovníh sropníh konsrukí a sřehy. (10) Mají se aké uváži účinky zkrouení konsruke v důsledku proisměrného naklonění dvou proějšíh řad, viz obrázek 5.5. Imperfeke ve varu počáečního naklonění Imperfeke ve varu počáečního prohnuí Obrázek 5.4 Nahrazení počáečníh imperfekí sousavou náhradníh vodorovnýh sil

7 A B A B 2 A 1 B A B (a) řady AA a BB se nakloní ve sejném směru Legenda: 1 posun při naklonění, 2 naočení při naklonění (b) řady AA a BB se nakloní v opačném směru Obrázek 5.5 Účinky posunuí a naočení (v půdorysu) (11) Jako alernaivu k (3) a (6) je možné jako jednu společnou globální a lokální imperfeki použí kriiký var vybočení konsruke v pružném savu η r. Ampliudu éo imperfeke je možné sanovi z výrazu: η ini N e0 N = e 0 ηr = η 2 r (5.9) E I η λ E I η r " r,max kde 0 = α ( λ 0, 2) 2 2 Rk " r,max χ λ 1 MRk γ M1 e pro λ > 0, 2 (5.10) NRk 1 χ λ αul,k λ = je poměrná šíhlos konsruke; (5.11) α r α je imperfeke pro příslušnou křivku vzpěrné pevnosi, viz abulky 6.1 a 6.2; χ součiniel vzpěrnosi pro příslušnou křivku vzpěrné pevnosi, určenou pro příslušný průřez, viz 6.3.1; α ul,k nejmenší násobiel sousavy osovýh sil N Ed v prueh pro dosažení harakerisiké únosnosi N Rk v nejvíe osově namáhaném průřezu bez uvážení vzpěru; α r nejmenší násobiel sousavy osovýh sil N Ed v prueh pro dosažení kriikého vybočení v pružném savu; M Rk harakerisiká únosnos rozhodujíího průřezu v ohybu, například M el,rk nebo M pl,rk ; N Rk harakerisiká únosnos rozhodujíího průřezu při působení osové síly N pl,rk ; " r,max E Iη ohybový momen vyvolaný imperfekí η r v rozhodujíím průřezu; η r var kriikého vybočení konsruke v pružném savu. POZNÁMKA 1 Pro výpoče násobielů α ul,k a α r pruů konsruke se může uvažova pouze zaížení osovými silami N Ed, keré jsou výsledkem pružnosní analýzy prvního řádu konsruke od návrhovýh zaížení. POZNÁMKA 2 Národní příloha může poskynou informae pro výpoče podle odsave (11). NP11) NP11) NÁRODNÍ POZNÁMKA Další informae nejsou v NA uvedeny, viz národní příloha, NA.2.11.

8 5.3.3 Imperfeke pro analýzu výzužného sysému (1) V analýze výzužného sysému, kerý zajišťuje příčnou sabiliu po déle nosníků nebo lačenýh pruů, se mají účinky imperfekí vyjádři pomoí ekvivalenní geomeriké imperfeke vyzužovanýh prvků ve varu počáečního prohnuí: e 0 = α m L /500 (5.12) kde L je rozpěí výzužného sysému; α m = 1 0, 5 1 m m poče vyzužovanýh pruů. (2) Účinky imperfekí ve varu počáečního prohnuí pruů podepřenýh výzužným sysémem je možné nahradi ekvivalenním sabilizujíím zaížením podle obrázku 5.6: e0 δ q q d = NEd 8 2 L (5.13) kde δ q je průhyb výzužného sysému v rovině od zaížení q a všeh vnějšíh zaížení, vypočenýh podle analýzy prvního řádu. POZNÁMKA Při použií analýzy druhého řádu lze uvažova δ q = 0. (3) Při požadavku na sabilizai lačené pásnie nosníku konsanní výšky lze sílu N Ed ve výzužném sysému podle obrázku 5.6 sanovi z výrazu: N Ed = M Ed /h (5.14) kde M Ed je nejvěší momen na nosníku; h elková výška nosníku. POZNÁMKA Jesliže je nosník zaížen vnějším lakem, má N Ed zahrnova i čás lakové síly. Legenda: e 0 imperfeke q d ekvivalenní síla na jednoku délky 1 výzužný sysém Síla N Ed se předpokládá rovnoměrně rozdělená podél rozpěí L výzužného sysému. Nerovnoměrné rozdělení síly je mírně konzervaivní. Obrázek 5.6 Ekvivalenní sabilizujíí síla

9 (4) V bodeh syků nosníků nebo lačenýh pruů se má prokáza, že výzužný sysém je shopen zahyi mísní síly α m N Ed /100, působíí na všehny nosníky nebo lačené pruy spojené v omo bodu a přenés yo síly do přilehlýh bodů, ve kerýh je nosník nebo lačený pru podepřen, viz obrázek 5.7. (5) Pro posouzení na mísní síly podle (4) se mají uvažova všehna vnější zaížení působíí na výzužný sysém, ale síly vypočené z imperfekí podle (1) je možné vyneha Imperfeke pruů (1) Účinky imperfekí pruů jsou začleněny ve vzazíh pro výpoče vzpěrné únosnosi, viz 6.3. (2) Při hodnoení sabiliy pruů analýzou druhého řádu podle 5.2.2(7) se mají uvažova imperfeke e 0,d lačenýh pruů podle 5.3.2(3)b), 5.3.2(5) nebo 5.3.2(6). (3) Pro analýzu druhého řádu s uvážením klopení ohýbanýh pruů se má počía s imperfekí o velikosi ke 0,d, kde e 0,d je počáeční ekvivalenní prohnuí uvažovaného profilu k jeho ose nejmenší uhosi. Přídavné imperfeke od zkrouení obvykle není pořebné uvažova. POZNÁMKA Hodnoa součiniele k se může sanovi v národní příloze. Je doporučena hodnoa k = 0,5. NP12) N Ed Φ N Ed Φ 1 2 ΦN Ed 2 Φ Φ N Ed N Ed Φ = α m Φ 0 : Φ 0 = 1/200 2ΦN Ed = α m N Ed /100 Legenda: 1 syk 2 výzužný sysém Obrázek 5.7 Mísní síly ve syíh lačenýh pruů 5.4 Meody analýzy s uvážením nelineariy maeriálu Všeobeně (1) Vniřní síly lze vypočía pomoí: pružnosní globální analýzy, nebo plasiiní globální analýzy. POZNÁMKA Pro analýzu pomoí meody konečnýh prvků (FEM), viz EN NP12) NÁRODNÍ POZNÁMKA V ČR plaí doporučená hodnoa, viz národní příloha, NA.2.12.

10 (2) Pružnosní globální analýzu je možné použí ve všeh případeh. (3) Plasiiní globální analýza může bý použia pouze ehdy, jesliže konsruke má posačujíí roační kapaiu pro skuečné vyvoření plasikýh kloubů v prueh nebo ve spojíh. Při výskyu plasikého kloubu v pruu má bý průřez pruu dvojose symeriký nebo jednoose symeriký, jesliže rovina symerie je shodná s rovinou roae plasikého kloubu, a pokud jsou splněny požadavky speifikované v 5.6. Při výskyu plasikého kloubu ve spoji má mí spoj dosačujíí pevnos, aby kloub zůsal v pruu nebo má bý shopný zajisi plasikou únosnos při posačujíím pooočení, viz EN (4)B U spojiýh nosníků je možné uplani zjednodušenou meodu pro čásečnou plasikou redisribui momenů, jesliže špičky momenů vypočenýh při pružnosní analýze jsou nejvýše o 15 % věší než je plasiká ohybová únosnos. Čási špiček momenů, keré přesahují uo hodnou, je možné přerozděli v jakémkoliv pruu za předpokladu, že: a) vniřní síly v pruové konsruki zůsanou v rovnováze s působíím zaížením, a b) všehny pruy s redukí momenů mají průřezy řídy 1 nebo 2, viz 5.5, a ) je zabráněno klopení pruů Pružnosní globální analýza (1) Pružnosní globální analýza má bý založena na předpokladu, že závislos napěí poměrné převoření maeriálu je lineární při libovolné velikosi napěí. POZNÁMKA Pro volbu modelu polouhýh spojů, viz 5.1.2(2). (2) Vniřní síly je možné vypočía pružnosní globální analýzou, i když se počíá s plasikou únosnosí průřezů, viz 6.2. (3) Pružnosní globální analýzu je rovněž možné použí pro průřezy, jejihž únosnos je omezena lokálním boulením, viz Plasiiní globální analýza (1) V plasiiní globální analýze lze uváži účinky nelineariy maeriálu při výpoču účinků zaížení na konsrukčním sysému. Chování konsruke se má modelova jednou z následujííh meod: pružnoplasiiní analýzou s plasifikovanými průřezy a/nebo spoji jako plasikými klouby; nelineární plasiiní analýzou s uvážením čásečné plasifikae pruů v plasifikovanýh zónáh; uhoplasiiní analýzou se zanedbáním pružného působení mezi plasikými klouby. (2) Plasiiní globální analýzu je možné použí, jesliže pruy mají posačujíí roační kapaiu, umožňujíí požadovanou redisribui ohybovýh momenů, viz 5.5 a 5.6. (3) Plasiiní globální analýza se má použí pouze v případě, kdy je zajišěna sabilia pruů s plasikými klouby, viz (4) Pro řídy konsrukčníh oelí, uvedené v kapiole 3, se může použí bilineární závislos napěí a poměrného převoření podle obrázku 5.8. Alernaivně je možné použí přesnější závislos, viz EN Obrázek 5.8 Bilineární závislos napěí a poměrného převoření

11 (5) Tuhoplasiiní analýzu je možné použí, jesliže se nemusí uvažova účinky deformaí konsruke (např. účinky druhého řádu). V omo případě se spoje klasifikují pouze podle únosnosi, viz EN (6) Účinky deformaí konsruke a sabilia pruové konsruke se mají ověři v souladu se zásadami v 5.2. POZNÁMKA Nejvěší únosnos pruové konsruke s podsanými deformaemi může bý dosažena dříve než se v mehanismu porušení prvního řádu vyvoří všehny plasiké klouby. 5.5 Klasifikae průřezů Zásady (1) Cílem klasifikae průřezů je urči, v jakém rozsahu lokální boulení omezuje únosnos a roační kapaiu průřezů Klasifikae (1) Definují se následujíí 4 řídy průřezů: řída průřezů 1 umožňuje vyvoři plasiké klouby s roační kapaiou požadovanou při plasiiním výpoču, bez reduke jejih únosnosi; řída průřezů 2 umožňuje vyvoři plasiký momen únosnosi, ale je omezena jejih roační kapaia v důsledku lokálního boulení; řída průřezů 3 za předpokladu pružnosního rozdělení může napěí v krajníh lačenýh vlákneh oelového pruu dosáhnou mez kluzu, ale v důsledku lokálního boulení není možné dosáhnou plasiký momen únosnosi; řída průřezů 4 v důsledku lokálního boulení není možné dosáhnou mez kluzu v jedné nebo víe čáseh průřezu. (2) U řídy průřezů 4 se mohou použí účinné šířky pro uvážení poklesu únosnosi v důsledku lokálního boulení, viz EN , (3) Klasifikae průřezu závisí na poměru šířky a loušťky lačenýh čásí. (4) Tlačené čási zahrnují keroukoli čás průřezu, kerá je při uvažované kombinai zaížení zela nebo čásečně lačená. (5) Jednolivé lačené čási průřezu (například sojina nebo pásnie) mohou bý obeně zařazeny v různýh řídáh. (6) Průřez se klasifikuje podle nejvyšší (nejnepříznivější) řídy jeho lačenýh čásí. Výjimky jsou uvedeny v 6.2.1(10) a (1). (7) Alernaivně je možné průřez klasifikova podle klasifikae pásnie i podle klasifikae sojiny. (8) Krajní rozměry lačenýh čásí řídy 1, 2 a 3 se mají získa z abulky 5.2. Čás průřezu, kerá nesplňuje požadavky pro řídu 3, se má klasifikova jako řída 4. (9) Kromě případů danýh v (10) je možné průřezy řídy 4 považova za průřezy řídy 3, jesliže poměr šířky a loušťky je menší než krajní hodnoa v abule 5.2 pro řídu 3, když ε se zvýší fy / γ M0 vynásobením, kde σ om,ed je nejvěší návrhové lakové napěí v prvku, vypočené pomoí σ om,ed analýzy prvního řádu nebo případně pomoí analýzy druhého řádu. (10) Pro ověření návrhové vzpěrné únosnosi pruu podle kapioly 6.3, se však krajní rozměry pro řídu 3 mají vždy sanovi podle abulky 5.2. (11) Průřezy se sojinou řídy 3 a pásniemi řídy 1 nebo 2 je možné klasifikova jako řídu 2 s účinnou sojinou, sanovenou podle (12) Jesliže se předpokládá, že sojina přenáší pouze smykové síly a nepřispívá k únosnosi průřezu na účinky ohybovýh momenů a osovýh sil, může se průřez klasifikova jako řída 2, 3 nebo 4 pouze v závislosi na řídě průřezu pásnie. POZNÁMKA Pro boulení sojiny v důsledku vybočení pásnie, viz EN

12 5.6 Požadavky na průřezy při plasiiní globální analýze (1) Průřez pruu s plasikými klouby má mí v míseh plasikýh kloubů roační kapaiu, kerá posačuje pro vyvoření plasikého kloubu. (2) Lze předpokláda, že pru sálého průřezu má posačujíí roační kapaiu pro vyvoření plasikého kloubu, jesliže jsou splněny oba následujíí požadavky: pru má v mísě plasikého kloubu průřez řídy 1; jesliže sojina v mísě plasikého kloubu přenáší příčnou sílu, kerá je věší než 10 % únosnosi průřezu ve smyku, viz 6.2.6, mají bý provedeny výzuhy sojiny do vzdálenosi h/2 od mísa plasikého kloubu, kde h je výška průřezu v omo mísě. (3) Jesliže se průřez pruu mění po déle, mají bý splněny následujíí dodaečné podmínky: a) loušťka sojiny u plasikého kloubu se má zahova v déle minimálně 2d od mísa plasikého kloubu v obou směreh, kde d je čisá výška sojiny v mísě plasikého kloubu; b) lačená pásnie u plasikého kloubu má mí průřez řídy 1 v déle od mísa plasikého kloubu v obou směreh, kerá se sanoví jako věší z následujííh hodno: 2d, kde d je definováno v (3)a); vzdálenos do mísa, kde se momen v pruu sníží na 0,8násobek plasikého momenu únosnosi; ) v osaníh čáseh pruu má mí lačená pásnie průřez řídy 1 nebo 2 a sojina průřez řídy 1, 2 nebo 3. (4) Do vzdálenosi definované v (3)b) v obou směreh od mísa plasikého kloubu mají všehny díry pro spojovaí prosředky v ažené oblasi vyhovova požadavkům 6.2.5(4). (5) Při plasiiním návrhu pruové konsruke lze předpokláda plasikou redisribui momenů, jesliže požadavky (2) až (4) jsou splněny pro všehny pruy, ve kerýh při návrhovém zaížení exisují, mohou vzniknou nebo vznikly plasiké klouby. (6) Požadavky (2) až (5) není pořebné uplani, jesliže se použije meoda globální plasiiní analýzy, ve keré se uvažuje reálný vzah napěí a poměrného převoření jednolivýh pruů, včeně kombinae účinků lokálního boulení, vzpěru pruů a globálního vybočení.

13 Tabulka 5.2 (lis 1 z 3) Nejvěší poměry šířky a loušťky lačenýh čásí Vniřní lačené čási Osa ohybu Osa ohybu Třída průřezu Ohýbaná čás Tlačená čás Tlačená a ohýbaná čás Rozdělení napěí v čáseh (lak má znaménko ) α 1 / 72ε / 33ε 2 / 83ε / 38ε 396ε α >0,5 : / 13α 1 36ε α 0,5 : / α 456ε α >0,5 : / 13α 1 41,5ε α 0,5 : / α Rozdělení napěí v čáseh (lak má znaménko ) /2 ψ 3 / 124ε / 42ε 42ε ψ > 1: / 0,67 0,33ψ ψ 1 *) : / 62ε (1 ψ) ( ψ ) ε = 235 / ε 1,00 0,92 0,81 0,75 0,71 *) ψ 1 plaí pro napěí v laku σ, nebo pro poměrné převoření ε y > /E

14 Tabulka 5.2 (lis 2 z 3) Nejvěší poměry šířky a loušťky lačenýh čásí Přečnívajíí čási pásni Třída průřezu Válované průřezy Tlačená čás Svařované průřezy Tlačená a ohýbaná čás lačený kone ažený kone Rozdělení napěí v čáseh (lak má znaménko ) α α 9ε 1 / 9ε / α 9ε / α α 2 / 10ε / 10ε α 10ε / α α Rozdělení napěí v čáseh (lak má znaménko ) 3 / 14ε / 21ε k σ k σ se určí podle EN ε = 235 / ε 1,00 0,92 0,81 0,75 0,71

15 Tabulka 5.2 (lis 3 z 3) Nejvěší poměry šířky a loušťky lačenýh čásí h Úhelníky Viz aké Přečnívajíí čási pásni (lis 2 z 3) b Nepoužívá se pro úhelníky spojiě spojené s jinými prvky Třída průřezu Tlačený průřez Rozdělení napěí po průřezu (lak má znaménko ) 3 h/ 15ε: Trubky b h 2 11,5ε d Třída průřezu Ohýbaný a/nebo lačený průřez 1 d/ 50ε 2 2 d/ 70ε 2 3 d/ 90ε 2 Poznámka: Pro d/ > 90ε 2 viz EN ε = 235 / ε 1,00 0,92 0,81 0,75 0,71 ε 2 1,00 0,85 0,66 0,56 0,51