INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA KARVINÁ. pro Regionální operační program. změnová verze

Transkript

1 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA KARVINÁ pr Reginální perační prgram změnvá verze listpad 28

2 OBSAH ZDŮVODNĚNÍ ZMĚNOVÉ VERZE ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkumentů Analýza eknmické a sciální situace Živtní prstředí Přitažlivst městskéh prstředí sciální a kulturní infrastruktura Dpravní a technická infrastruktura Veřejná správa města SWOT ANALÝZA Eknmický rzvj Sciální integrace a vzdělávání Živtní prstředí Přitažlivé měst Dstupnst a mbilita VYMEZENÍ ZÓNY Ppis splečných znaků zóny a zdůvdnění výběru (intervence) Ppis zóny a jejích sektrů SWOT analýza zóny Zaměření intervencí v jedntlivých sektrech zóny PRIORITY, OPATŘENÍ, AKTIVITY Definvání vize, glbálníh cíle a specifických cílů IPRM Priritní blasti a patření IPRM Ppis jedntlivých patření IPRM POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSTUPŮ FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM Suhrnný rzpčet a zdrje financvání Harmngram čerpání zdrjů ROP POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM Struktury řízení IPRM Vyhlašvání výzev k předkládání prjektů Hdncení předkládaných prjektů ANALÝZA RIZIK Rizika ve fázi přípravy Rizika ve fázi realizace Rizika ve fázi udržitelnsti Zhdncení rizik Prevence a minimalizace rizik Systém řízení rizik v rámci IPRM NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PŘÍLOHY

3 . ZDŮVODNĚNÍ ZMĚNOVÉ VERZE Tent změnvý dkument IPRM byl zpracván p známení výsledků hdncení IPRM ze strany Úřadu reginální rady. Úřadem reginální rady (dále jen ÚRR) byl IPRM Karviná schválen. Celkvá pžadvaná dtační částka, kteru měst Karviná pžadval v rámci IPRM byla EUR. P vyhdncení IPRM, byl městu Karviná navržen krácení na 58% z pžadvané dtace, cž pr měst Karviná představuje EUR Tat změnvá verze zahrnuje úpravy, které reflektují výši přiznané dtace. Změny v jedntlivých patřeních a aktivitách byly dne dpručeny Řídícím výbrem ke schválení Radu a Zastupitelstvem města. Z tht důvdu byl upraven rzpčet IPRM pr jedntlivá patření, respektive aktivity a t: 1. krácením rzpčtu ve vybraných patřeních a aktivitách 2. vyjmutím některých patření neb aktivit z IPRM zejména v těch případech, kdy je mžné zajistit financvání z jiných dtačních zdrjů než IPRM neb tehdy, kdy se realizace patření nejeví jak reálná. Krmě th byl vytvřen nvé patření pd názvem Příprava, řízení a implementace IPRM, které nebyl v půvdním IPRM uveden. Z tht patření budu městu Karviná hrazeny jednak náklady na přízení IPRM a jednak služby spjené s řízením, mnitrváním atd. IPRM pd celu dbu jeh realizace (tj. d r. 213 resp. 215). 1. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA 1.1 Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkumentů Statutární měst Karviná aktivně pracval se Strategickým plánem eknmickéh rzvje (SPER) d rku 23, kdy tat strategie byla zpracvána. V průběhu jeh realizace byla ustanvena kmise, která průběžně sledvala a vyhdncvala jeh plnění. V rce 27 vznikla ptřeba tent SPER aktualizvat jednak z důvdu naplnění většiny cílů ze SPER r. 23 a jednak také změněným pdmínkám, mezi které patřila rvněž živení místní eknmiky a přistupení ČR k EU. SPER aktualizván na pdzim r. 27 a takt byl rvněž veřejně prjednán a schválen rgány města. V rámci aktualizace byl vytvřen 6 pracvních skupin, které připravily nvé pririty a cíle v následujících blastech: 2

4 Pririta Záměr 1 Cíle 1. Eknmika a pdnikání 1.1 Rzvj vzdělání 2. Infrastruktura a bydlení 2.1 Kncepce dpravy ve městě 3. Rzvj lidských zdrjů 3.1 Pdpra vzdělansti Rzvíjet splupráci místních firem a škl Napjení města na statní území státu a mezinárdní silniční síť Napjení města na hraniční přechd Příprava lidských zdrjů pdle ptřeb trhu práce Zvýšení kmunikačních schpnstí a jazykvé vybavensti byvatel Analýza struktury nezaměstnaných Řešení kružních a světelných křižvatek na území města Karviné Reknstrukce kmunikací na území města Karviné Rzšíření kmunikací na území města Karviné Parkvání na území města Karviné Prdlužení pdchdu včetně vybudvání přístupvé cesty k pdchdu žst. stanice Karviná v rámci stavby Optimalizace traťvéh úseku Český Těšín - Dětmarvice Rzšíření sítě cyklstezek a cykltras Integrvaný dpravní systém MSK Bezbariérvé měst 3 4. Živtní prstředí, zemědělství 4.1 Hrnictví a dprvdné činnsti Uzavření dluhdbých rámcvých dhd s dly Prsazvání dknčení likvidace kalvých nádrží a dknčení asanačně rekultivačních akcí Zpracvání prjektvéh řešení využití pddlvaných území včetně realizace navržených patření Zlepšení vzhledu krajiny ve městě pdél příjezdvých kmunikací a zajištění údržby 5. Cestvní ruch a image města 5.1 Vytvření nabídky cestvníh ruchu Stanvení cílvých skupin Tvrba nabídky (turistických prduktů) pr cílvé skupiny a trhy Využití ptenciálu nsných prduktů, jedinečnstí města 6. Kvalita živta 6.1 Pdpra vlnčasvých aktivit Zajištění efektivníh financvání vlnčasvých aktivit Stanvení pririt dbudvání infrastruktury města

5 Záměr Atraktivní prstředí pr pracvní sílu a pdnikatele 2.2 Odkanalizvání města 3.2 Pdpra vyskéh šklství v Karviné 4.2 Odpadvé hspdářství 5.2 Prpagace města, distribuce nabídky Cíle Systém grantvé pdpry pr pdnikatele Rzšíření kanalizace Zvýšení kapacity a mezinárdní prestiže SU OPF Prsazvat a zabezpečit vybudvání kncvých zařízení na využití a dstranění kmunálních dpadů Optimalizace systému nakládání s kmunálními dpady Tvrba prpagačních materiálů Odkanalizvání krajvých částí města Záměr Pzemky a budvy pr pdnikání 2.3 Zlepšení kvality bydlení Cíle Rzšíření Průmyslvé zóny Kncepce bytvé plitiky Pdnikatelský inkubátr Regenerace bytvých dmů a panelvých sídlišť Příprava lkalit pr individuální a bytvu výstavbu Brwnfield lkality (Kvna, Kavz, Barbra, Karviná 2) Pdnikatelský park pr MSP Průmyslvá zóna Vagónka 4.3 Zlepšení chrany živtníh prstředí v priritních slžkách Zlepšit kvalitu péče městsku zeleň Vdní hspdářství Kmunikační kanály, distribuce nabídky Využití marketingvé značky města 5.3: Vytvření kvalitní MTZ a dplňkvých služeb Realizace kvalitníh městskéh infrmačně-rientačníh systému Budvání zábavních center a rekreačních zařízení Rzšíření a zajištění kvalitní sprtvní infrastruktury Zlepšení ubytvacích kapacit Pdpra rzvje lidských zdrjů Vybudvání kvalitní sítě rekreačních cyklstezek a jejich napjení na statní města Realizvat prjekt Karviná měst bez bariér Vývjvé trendy a marketingvé průzkumy 6.2 Pdpra realizace Lkálníh akčníh plánu sciálníh začleňvání Pdpra závěrů akčníh plánu 6.3 Rzvj knihvnických a infrmačních služeb Kvalitativní růst pskytvaných služeb Reginální knihvny Karviná

6 Záměr Pdpra aktivit směřujících ke zvýšení vzdělansti a světy v blasti živtníh prstředí Zajistit zpracvání kncepce EVVO (envirnmentální výchva, vzdělávání a světa) včetně zajištění krdinace kmpetentních subjektů zajišťujících vzdělanst a envirnmentální světu Cíle Záměr Image města 6.4 Pdpra bezpečnsti bčanů v Karviné Zlepšit mediální braz města Dpravní bezpečnst 5.5 Vytvření pracvní skupiny CR tzv. destinační management města Karviné Kncepce Prgramu prevence kriminality a zachvání pzice manažera prevence kriminality Zlepšit dstupnst účinné nedkladné péče v prstrách se zvýšenu kncentrací byvatel Zlepšení úrvně pžární bezpečnsti zejména u výškvých budv a budv se zvýšenu kncentrací lidí Přizpůsbení kncepce MP bezpečnstním pžadavkům města 6.5 Zlepšení struktury, kvality a dstupnsti zdravtnických služeb ve městě

7 1.2 Analýza eknmické a sciální situace Karviná je statutární měst v Mravskslezském kraji, na území histrickéh Těšínska. Nachází se na severním kraji předhůří Beskyd, v údlí řeky Olše, přibližně 2 km výchdně d Ostravy. Část severní hranice Karviné tvří sučasně hranici s Plskem. Měst má bhatu histrii. Již v minulsti význam města předurčvala jeh strategicky výhdná plha na bchdní cestě z Uher d Pbaltí, která z něh učinila bchdní, hspdářské a kulturní centrum celé zdejší blasti. Prvkem, který významně vlivnil další rzvj města, byl nález černéh uhlí ve 2. pl. 18. stletí a s ním suvisející prudký rzvj průmyslu, jenž vtiskl městu i celé zdejší blasti na další desetiletí ryze průmyslvý charakter. Nárůst těžby uhlí suvisel s rzvjem kksárenství, hutníh a chemickéh průmyslu stejně jak se stavbu železnic a silnic. Zemědělství zde patří k malým dvětvím. Přest, že dsud patřil měst mezi blasti s vyským sustředěním průmyslu, v psledních letech byl psílen jeh význam bchdní a turistický. Vznikem Obchdně pdnikatelské fakulty Slezské univerzity v rce 199 se Karviná stala vyskšklským městem Základní gegrafické údaje Měst Karviná patří z hlediska územně správníh d kresu Karviná, který patří mezi rzlhvě nejmenší kresy v ČR (347 km2), na druhu stranu mezi nejhustěji sídlené. S účinnstí d se měst Karviná stal statutárním městem. Měst Karviná (57,5 km2) se nachází na zeměpisných suřadnicích SŠ a VD, tj. v severvýchdní části ČR. Měst Karviná je rzdělen na 9 městských částí - Fryštát, Dly, Darkv, Ráj, Staré Měst, Nvé Měst, Mizerv, Hranice a Luky. 6

8 Tab 1_1: Struktura půdníh fndu v Karviné Typ pzemku Zemědělská půda v tm: rná půda zahrady vcné sady trvalé trávní prsty Lesní půda Vdní plchy Zastavěné plchy Ostatní plchy Celkvá výměra ha % z celkvé výměry 27,1% % z výměry zemědělské půdy 16,6% 6,7%,1% 3,7% 61,1% 24,9%,4% 13,6% 15,6% 9,5% 5,4% 42,4% 1,% Zdrj: ČSÚ, databáze Městské a becní statistiky Graf 1_1: Struktura půdníh fndu v Karviné a statních statutárních městech MS kraje Opava Orná půda Zahrady Ostrava Ovcné sady Trvalé travní prsty Karviná Lesní půda Frýdek-Místek Vdní plchy Zastavěné plchy Havířv % Ostatní plchy 2% 4% 6% 8% 1% Zdrj: ČSÚ, databáze Městské a becní statistiky; graf upraven Ve městě Karviná převážná část pzemků spadá d kategrie statních plch (přes 4%), cž je ve srvnání s statními městy, které v Mravskslezském kraji spadají d blasti mžné pdpry z patření 3.1 Reginálníh peračníh prgramu, nejvíce. Napak je ve srvnání s těmit městy ve městě Karviná nejnižší pdíl rné půdy (16,6%), respektive celkvě zemědělské půdy (27,1%). 7

9 1.2.2 Demgrafické údaje Ke dni byl ve městě Karviná trvale přihlášen k pbytu byvatel. Z th pčet žen činí (5,4%). Hustta sídlení ve městě se phybuje klem 1.13 byv./km2. Tab 1_2: Vývj pčtu byvatelstva ve městě Karviná Karviná Zdrj: Tab 1_3: ČSÚ Prvnání pčtu byvatelstva ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (26) Karviná Havířv F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Obyvatel muži ženy muži (%) 49,6% 49,% 49,% 48,1% 48,3% 49,4% 48,9% ženy (%) 5,4% 51,% 51,% 51,9% 51,7% 5,6% 51,1% Zdrj: Tab 1-4: ČSÚ, Statistická rčenka Mravskslezskéh kraje 27 Věkvá struktura byvatelstva ve městě Karviná a statních statutárních městech MS kraje Karviná -14 let 2,2% let 66,4% 6+ let 13,3% Havířv F.-Místek 1991 Opava Ostrava let 16,7% let 66,2% 6+ let 17,1% -14 let 14,4% 26 13,9% let 64,6% 65,% 67,7% 65,8% 65,3% 6+ let 21,% 21,1% 17,8% 2,1% 2,5% 14,5% 14,1% 14,3% Zdrj: ČSÚ, databáze Městské a becní statistiky Ke dni byl ve městě Karviná trvale přihlášen k pbytu byvatel. Z th pčet žen činí (5,4%). Hustta sídlení ve městě se phybuje klem 1.13 byv./km2. Stejně jak u většiny měst v České republice dchází v Karviné v dluhdbém trendu ke zvyšvání věkvéh průměru a pdílu starší generace. 8

10 Tab 1_5: Přírůstky byvatel a migrace ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (26) Karviná Havířv F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Živě narzení Zemřelí Přistěhvalí Vystěhvalí Přirzený přírůstek Přírůstek stěhváním Celkvý přírůstek Zdrj: ČSÚ, Statistická rčenka Mravskslezskéh kraje 27 Základním ppulačním vývjvým ukazatelem v devadesátých letech až d sučasnsti je nízká prdnst. Česká republika měla ještě přirzený přírůstek byvatelstva v rce 1993 a d rku 1994 vykazuje úbytky. V krese Karviná je bdbný vývj s rčním psunem, takže d rku 1995 až d sučasnsti je každrčně přirzený úbytek. Neptvrdila se čekávání, že nástupem silných rčníků z ppulační vlny sedmdesátých let djde ke zvýšení prdnsti. Tent jev se vysvětluje přebíráním západevrpskéh stylu živta, tj. dkládání sňatků, resp. uzavírání stálých partnerských svazků, a s tím suvisející mžný růst prdnsti Stejně tak v Karviné je přírůstek byvatelstva dluhdbým prblémem negativní přírůstek je sledvatelný d pčátku devadesátých let 2. stletí, kdy v rce 1991 byl přirzený přírůstek v Karviné +27 sb, ale v rce 1996 t byl -61 sb a v r. 21 již sb. 9

11 Tab 1_6: Vzdělanstní struktura byvatelstva ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (21) Obyvatelstv 15leté a starší bez vzdělání základní vč. Neuknčenéh vyučení a stř. dbrné bez mat. úplné střední s maturitu vyšší dbrné a nástavbvé vyskšklské nezjištěné vzdělání Karviná Havířv F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj Zdrj: ČSÚ, SLDB 21 Graf 1_2: Vzdělanstní struktura byvatelstva ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (21) pdíl jedntlivých skupin na byvatelstvu 15+,5% 25,2% 38,7% 23,4% 3,1% 7,8% 1,3%,5% 26,9% 39,3% 22,3% 6,4% 1,8%,5% 24,% 35,9% 24,1% 3,3% 1,5% 1,7%,7% 21,2% 35,9% 26,4% 3,6% 1,7% 1,3%,3% 21,6% 38,4% 25,7% 9,2% 1,1%,4% 24,4% 39,2% 22,5%,6% 29,4% 4,4% 2,7% MS kraj 2,9% kr. Karviná Ostrava Opava 3,7% F.-Místek 3,% 7,6% 2,9% Havířv 2,7% 4,8% 1,5% Karviná % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% bez vzdělání základ vč. neuknč. vyuč. a stř. dbr. bez mat. vyšší dbr. a nástavb. vyskšklské nezjištěné 8% 9% 1% úplné střed. s mat. V prvnání s statními statutárními městy v kraji, stejně tak i s kresem Karviná a Mravskslezským krajem je zřejmá skutečnst, že pdíl sb s vyšším stupněm vzdělání (s maturitu a vyskšklské) je ve městě Karviná výrazně nižší. 1

12 1.2.3 Trh práce Registrvaná míra nezaměstnansti ve městě Karviná dsáhla k ,2 %, tj. 3,5% méně než před rkem. I když se v Karviné v suladu s celstátním trendem nezaměstnanst již dluhdbě snižuje, stále její výše dsahuje ve srvnání s statními statutárními městy kraje, kresem i Mravskslezským krajem nadprůměrných hdnt. Tab 1_7: Vývj pčtu evidvaných uchazečů a míra nezaměstnansti ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (údaje k ) Pčet evidvaných (dsažitelných) uchazečů Míra nezaměstnansti Karviná ,9% 19,7% 16,2% Havířv ,3% 17,% 14,3% F-Místek ,1% 11,9% 8,9% Opava ,6% 1,1% 7,5% Ostrava ,2% 13,3% 9,7% kr. Karviná ,6% 16,9% 13,4% MS kraj ,2% 12,6% 9,6% Zdrj: Integrvaný prtál MPSV ČR Metdická pznámka: Pdle ficiální metdiky se míra registrvané nezaměstnansti na úrvni ČR, krajů a kresů pčítá na základě výsledků výběrvéh šetření pracvních sil. Míra nezaměstnansti v bcích, mikrreginech, ORP a POU se z důvdu nedstupnsti dat zaměstnaných na úrvni těcht územních celků pčítá na základě eknmicky aktivníh byvatelstva Tab 1_8: Vývj pčtu vlných pracvních míst (VPM) a průměrnéh pčtu uchazečů na jedn VPM ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje, krese Karviná a MS kraji (údaje k ) Vlná pracvní místa Pčet uchazečů na 1 VPM Karviná ,6 26,8 8,7 Havířv , 34, 12,5 F-Místek ,2 16,3 6,8 Opava ,9 7,2 4, ,4 6,1 3, ,1 34,2 12, ,2 1,8 5,7 Ostrava kr. Karviná MS kraj Zdrj: Integrvaný prtál MPSV ČR Výrazný je na druhu stranu nárůst vlných pracvních míst, které jsu ve městě k dispzici. C se týče pčtu evidvaných uchazečů na jedn vlné pracvní místi je tent trend příznivější než v krese Karviná. Pčet bčanů se zdravtním pstižením evidvaných na úřadu práce se phybuje klem 17 %. Neumístěných abslventů škl, kteří vstupvali na trh práce a hledali své první zaměstnání prstřednictvím úřadů práce, byl k téměř 25, cž byl 132 méně než před rkem. 11

13 1.2.4 Hspdářská a eknmická situace Z hlediska evidvaných subjektů dminují ve městě Karviná zejména rganizace v blasti bchdu a phstinství, které se pdílejí na struktuře evidvaných subjektů z více než 4% a ve srvnání s statními statutárními městy kraje i celým MS krajem je tt zastupení nadprůměrné. Druhým významným sektrem jsu bchdní služby (22,7%), které jsu rvněž zastupeny v pčtu evidvaných subjektů nadprůměrně a dále průmyslvé pdniky. Tab 1_9: Pčty subjektů pdle převažující činnsti ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje a MS kraji (26) Karviná Havířv F.-Místek Opava Ostrava MS kraj Zemědělství, lesnictví, ryblv Průmysl Stavebnictví Dprava a spje Obchd, prdej a pravy mt. vz. a sptř. zbží; Phstinství Ostatní bchdní služby Veřejná správa, brana, pvinné sciální pjištění Šklství a zdravt Ostatní veřejné, sciální a sbní. služby Subjektů celkem Zdrj: ČSÚ; města: databáze Městské a becní statistiky, MS kraj: Statistická rčenka MS kraje 27 Graf 1_3: Pdíl subjektů pdle převažující činnsti ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje a MS kraji (26) 4,9% 12,5% 9,7% 3,2% 35,5% 22,1% 3,3% 8,4% 29,2% 3,5% 8,2% 23,5% 3,6% 8,5% 39,1% 24,7% 3,8% 8,% 4,% 26,2% 3,4% 8,1% MS kraj,9% 1,6% 8,5% 35,7% 3,3% Ostrava 2,9% 12,5% 2,3% 11,4% 1,5% 9,8% 2,4% 9,5% 9,5% 36,4% 2,9% Opava 7,6% 3,% F-Místek 8,% 2,9% Havířv 8,8% 22,7% 4,4% 3,7% 3,2% 9,1% Karviná % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% Zemědělství, lesnictví, ryblv Průmysl Stavebnictví Dprava a spje Obchd, prdej a pravy mt. vz. a sptř. zbží; Phstinství Ostatní bchdní služby Veřejná správa, brana, pvinné sciální pjištění Šklství a zdravt. Ostatní veřejné, sciální a sbní. služby 12 9% 1%

14 Na druhu stranu je evidentní fakt, že pdnikatelská aktivita je v Karviné pdprůměrná ve srvnání s jinými městy a bcemi je v Karviné výrazně nižší pčet živnstníků přepčtených na 1 byvatel. Ve srvnání s jinými pvěřenými bcemi MS kraje je tent pdíl nejnižší. Svu histricku pdstatu má tat skutečnst zejména zaměstnanstí ve větších pdnicích ve městě a klí. Graf 1_4: Zdrj: Živnstníci na 1 byvatel k ČSÚ 13

15 Eknmická aktivita byvatel je dminantní zejména v průmyslvých dvětvích, kde zastupení eknmicky aktivníh byvatelstva převyšuje hdnty všech statutárních měst v kraji. Nižší je rvněž v blasti bchdu a služeb. Tab 1_1: Eknmická aktivita byvatel ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje a MS kraji (21) Karviná Eknmicky aktivní celkem zemědělství, lesnictví, ryblv průmysl stavebnictví bchd,pravy mtr. Vzidel dprava, pšty a telekmunikace veřejná správa, brana, sc. zabez. šklství, zdravt., veter. a sc. činn. Zdrj: Havířv F.-Místek Opava Ostrava kr. Karviná MS kraj ČSÚ; SLBD 21 Graf 1_4: Eknmická aktivita byvatel ve městě Karviná, statních statutárních městech MS kraje a MS kraji (21) pdíl v jedntlivých sektrech z eknmicky aktivních byvatel 2,8% 32,7% 7,5%,7% 34,1%,6% 26,8% 3,% 26,4% 1,5% 32,2%,5% 32,9% 6,3%,5% 33,7% 5,1% 11,% 6,3% 5,6% 11,3% MS kraj 11,1% 5,5% 5,4% 6,4% 1,6% kr. Karviná 12,7% 8,3% 5,5% 7,2% 11,7% Ostrava 1,8% 8,2% 5,2% 15,3% 7,% Opava 6,8% 13,2% 5,8% 6,2% 11,9% F.-Místek 5,3% 12,3% 4,7% 1,7% Havířv 1,4% 5,5% 5,9% 11,5% Karviná % 1% 2% zemědělství, lesnictví, ryblv 3% bchd,pravy mtr. vzidel šklství, zdravt., veter. a sc. činn. 4% průmysl 5% 6% dprava, pšty a telekmunikace 14 7% 8% stavebnictví 9% 1% veřejná správa, brana, sc. zabez.

16 Významné sektry a pdniky: V plvině rku 23 získala akreditaci průmyslvá zóna Karviná Nvé Ple, kde v sučasné dbě půsbí 8 firem, v nichž pracuje přibližně 1 2 zaměstnanců. S hledem na příchd nvých investrů d kresu i klních reginů se předpkládá zájem uchazeče se zaměřením na strjírensku výrbu, bsluhu strjů na výrbu prduktů z kvů (sustružníci CNC, frézaři, nástrjáři) a mntážní pracvníky v blasti strjírenskéh průmyslu. Těžební průmysl Těžební průmysl má v histrii Karviné histrické pstavení a důležitý vliv na rzvj města a je stále neddělitelnu sučástí jeh eknmiky. Zpracvatelský průmysl Mezi tradiční průmysl Karviné patří zejména kvzpracující průmysl, který p létech stagnace nabývá v psledních letech pět na významu, sučasně s výrbu prduktů pr autmbilvý průmysl. Významným impulsem byl zřízení průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple, kde své zázemí našl již 9 firem, které významně přispívají k zaměstnansti ve městě. Jäkl Karviná Firma má ve městě již více než 9-ti letu tradici. Je sučástí Arcelr Mittal Ostrava a je jedním z největší prducentů svařvaných trubek a uzavřených a tenkstěnných prfilů. Zaměstnává kl 9 zaměstnanců, v psledních letech se zaměřuje rvněž na ddávkách pr autmbilvý průmysl (např. speciální trubky pr TPCA, Tyta, Škda, Dacia, Vlv) dále pr klařský, nábytkářský a radiátrvý průmysl. Kvna Karviná, a.s. V rce 27 pršla významnými změnami, když jediným vlastníkem mateřské splečnsti Senap s.r.. stala Kvna System,a.s. Splečnst Kvna Karviná, a.s. se věnuje především výrbě svařvaných celvých trubek a prfilů a výrbě prfilů tevřených. Zaměstnává přibližně 1 zaměstnanců. Kvna System, a.s. Kvna System d rku 2 půsbí na glbálním trhu subddávek v blasti velksérivá kvvýrba. Je majetkvě spjena se splečnstí Kvna Karviná, a.s. a má závdy v Karviné a Českém Těšíně. Zaměstnává kl 4 sb, z th cca 1 v Karviné. Mölnlycke Health Care Klinipr Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple zaměstnává cca 2 zaměstnanců a sustřeďuje se na výrbu prduktů zdravtnických ptřeb - chirurgické rušky a speciální supravy zdravtnickéh materiálu. Stant Manufacturing, s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu mtrvých sučástek pr autmbilvý a letecký průmysl, zejména výrbu uzávěrů a těsnění palivvých nádrží. Splečnst zaměstnává cca 1 zaměstnanců. Gates Hydraulics s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá mntážemi hydraulických hadic a kvvých spjek a výrbu autmbilvých sučástí Shiman Czech Republic, s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se rientuje na výrbu cyklistických kmpnentů, rybářskéh vybavení a dalších sprtvních ptřeb. Cílvý stav je ž 4 zaměstnanců. Dexn Czech, s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu elektrakustických zařízení. 15

17 Lift Cmpnent, s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá vývjem, výrbu a prdejem výtahů a výtahvých kmpnentů. Baumann Springs s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá vývjem, výrbu a prdejem kvvých pružin a příslušenství. Splečnst v první fázi zaměstnává 6 sb, plánvaný stav je až 1 zaměstnanců. SEJONG Czech s.r.. Splečnst umístěná v areálů průmyslvé zóny Karviná Nvé Ple se zabývá výrbu tlumičů a výfukvých systémů pr mtrvá vzidla. Splečnst se zaměřuje na ddávky pr splečnst Hyundai v Nšvicích a KIA v Žilině. Zaměstnanst se předpkládá až ve výši 25 zaměstnanců. Lázně Darkv Lázně Darkv jsu jednak důležitým zaměstnavatelem ve městě Karviná a jednak eknmickým a splečenským prvkem, který se významnu měru pdílí na eknmickém a splečenském statutu města. Tvří je dvě léčebná zařízení: Léčebna Darkv v Karviné Darkvě a Rehabilitační sanatrium v Karviné Hranicích. Díky vyské úrvni léčby, která je zalžená na mimřádném přírdním bhatství jdbrmvé vdy s vyským bsahem jódu, prfesinalitě zaměstnanců a kvalitě dplňkvých služeb se Lázně Darkv řadí mezi vyhledávaná lázeňská zařízení, zejména v blasti léčby phybvéh ústrjí. Obě lázeňské části, Léčebna Darkv i Rehabilitační sanatrium, půsbily jak jeden eknmický celek státníh pdniku. Půvdní lázeňské budvy díky pzastavení důlní činnsti mhly být p rce 1989 pstupně zreknstruvány i zmdernizvány, a nyní všechny v maximální míře dpvídají pžadavkům dnešníh standardu. Některé z budv byly pr svu architekturu vyhlášeny kulturní památku a lázeňský park, rvněž zreknstruvaný, byl značen jak významný krajinný prvek. V léčebně Darkv v Karviné-Darkvě se nachází 273 lůžkvých míst, v Rehabilitačním sanatriu v Karviné-Hranicích pak 585 lůžkvých míst. Splečnst Lázně Darkv díky svému zvuku zejména v arabských zemích (Arabvé tvří asi 15% všech pacientů) rvněž expanduje a se splečnstí Saihat Sciety Fr Scial Services zalžily splečný pdnik Czech Saudi Medical Cmpany ve městě ve městě Saihat v Saúdské Arábii, kde se budu starat až 25 pacientů denně. 16

18 1.2.5 Investiční aktivita V devadesátých letech se investiční aktivita u dlů prvzujících těžbu zaměřvala na přípravu nvých těžebních kapacit a vzhledem k vyské kncentraci byvatelstva se velmi rychle dplňvala infrastruktura výstavbu nvých benzinvých čerpacích stanic a bchdní sítě ve frmě hypermarketů a supermarketů. Reknstruván byl náměstí a histrické centrum města. K bezpečnsti silničníh prvzu přispěla přestavba mnha křižvatek na kruhvé bjezdy. V rce 27 byla v Karviné Starém Městě připravena průmyslvá zóna Karviná Nvé Ple II. fáze výměře cca. 9 ha. Investiční náklady přesáhly 5 mil. Kč, měst Karviná bdržel dtaci z fndů EU ve výši přibližně 22 mil. Kč. V sučasnsti prbíhá ve městě Karviná jedna z největších investičních akcí psledních let a tu je rzšíření kanalizace. Prjekt je splufinancván z prstředků Fndu sudržnsti Evrpské unie. Celkvé náklady prjektu jsu přibližně 45,59 mil. EUR. Tab 1_11: Významné investiční akce statutárníh města Karviná Název akce Plynfikace Karviná Staré Měst, 1.etapa Plynfikace Karviná Staré Měst, 2.etapa Plynfikace Karviná Staré Měst, 3.etapa Reknstrukce mstu Sklvských hrdinů Kanalizace Karviná Ráj 1. etapa Kanalizace Karviná Ráj 2. etapa Reknstrukce Univerzitníh náměstí Reknstrukce letníh kupaliště Autbusvé nádraží Karviná Změna stavby admin. budvy č.p.618 Reknstrukce bjektu kaple Sv.Anny Prům. zóna Karviná Nvé Ple II. etapa Datum zahájení akce 9/23 9/24 1/26 8/23 7/23 9/24 4/24 11/24 1/25 9/25 11/22 2/27 17 Datum uknčení akce 1/24 9/25 8/27 6/24 5/24 9/26 1/24 6/25 8/26 1/26 9/25 9/27 Náklady v mil. Kč 5,512 9,38 4,749 33,1 19, 19,919 41,9 121,8 46,421 59,676 2,618 5

19 1.2.6 Bydlení a bytvá plitika V bytvé výstavbě byl v krese Karviná v rce 21 dknčen 237 bytů, rzestavěn 13 bytů a zahájen 314 bytů. Pčtem 8,5 dknčených bytů na 1 byvatel byl kres na psledním místě v MS kraji a v celstátním měřítku byla intenzita bytvé výstavby nižší jen u dalších tří kresů. Dle výsledků Sčítání lidu, dmů a bytů z rku 21 byl v rámci správníh bvdu bce s rzšířenu půsbnstí Karviná bytů. Převážná část těcht bytů je v bytech sídlištní zástavby. Celkvý bytvý fnd města Karviná má 2 významné vlastníky a t statutární měst Karviná a RPG Byty, s.r.., a mim sukrmé vlastníky dmů a bytvých jedntek i něklik právnických sb vlastníků bytvéh fndu, zejména pak bytvá družstva. Oba největší vlastníci budvali svůj bytvý fnd d šedesátých let minuléh stletí s největším rzmachem d let smdesátých. Privatizace bytvéh fndu města Karviná byla zahájená v rce V rce 28 se chystá další etapa prdeje části bytvéh fndu v městské části Karviná-Nvé Měst. Tab 1_12: ROK celkem Průběh privatizace v minulých letech a finanční efekt Pčet prdaných jedntek Z th dražeb Příjmy z prdej bytů v Kč Příjmy z prdeje bytů v Kč včetně dražeb jen privatizace Zdrj: Kncepce bytvé plitiky statutárníh města Karviná Rzprdej bytvéh fndu RPG Byty, s.r.. se nepředpkládá. Z územníh hlediska jsu pr výstavbu rdinných a bytvých dmů připraveny lkality v městských částech Karviná-Hranice a Karviná-Mizerv. V těcht městských lkalitách je však další výstavba závislá na výstavbě kanalizačníh sběrače. Dalším prjektem, který perspektivně zvažuje výstavbu rdinných dmků, je lkalita bývalých kasáren Černý les, ul. Mickiewiczva. 18

20 1.2.7 Zdravtnictví Na území města Karviná je dstupná kvalitní zdravtní péče. Jsu k dispzici veškeré kategrie zdravtnictví d prvníh kntaktu, specializvané ambulance, lůžkvá zařízení až p denní stacináře. V sučasnsti je síť jedntlivých zařízení dstatečná c se týká zastupení jedntlivých dbrnstí. Jedntlivá zařízení se mhu nadále rzšiřvat v rámci své dbrnsti z důvdu naplnění kapacitních mžnstí. Ve městě se nachází dvě nemcnice: - Nemcnice s plikliniku Karviná - Ráj, příspěvkvá rganizace MSK - Karvinská hrnická nemcnice a. s. Pčty lůžek v těcht zařízeních uvádí následující tabulka: Tab 1_13: Oddělení a pčty lůžek ve zdravtnických zařízeních ve městě Karviná Zdravtnické zařízení Nemcnice s plikliniku Karviná - Ráj Karvinská hrnická nemcnice a. s. Pčet ddělení 15 7 Pčet lůžek celkem Z th pčet lůžek následné péče 4 Sučástí NsP Karviná Ráj je nemcnice v Orlvé Lutyni. Ta uknčila svu činnst jak samstatné zařízení k a stala se detašvaným pracvištěm nemcnice Karviná Ráj Šklství Měst Karviná má rzsáhlu síť všech typů státních i sukrmých škl. V jedntlivých městských částech je 17 mateřských a 12 základních škl, z nichž 1 mateřská a 1 základní škla jsu s plským jazykem vyučvacím. Karviná je též městem s dluhletu tradicí středníh šklství. Střední průmyslvá škla v Karviné zde půsbí d r jak jediná tht typu pr celé Slezsk. Vedle tét střední škly zde půsbí dalších 5 středních škl. Střední škly v krese Karviná Gymnázia 9 ( z th 1 s plským jazykem vyučvacím) Odbrné škly celkem 19 z th Střední průmyslvé škly Obchdní akademie Střední zemědělská škla Střední zdravtnická škla Ostatní Učiliště