Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie Září "Pro informaci - necitovat"

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie 2012-2020. Září 2011. "Pro informaci - necitovat""

Transkript

1 Analýza pdklad pr přípravu Exprtní strategie Září

2 Obsah 1 Úvd Stav knkurenceschpnsti ČR Vazba na Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti Slţky knkurenceschpnsti ČR relevantní pr exprt Cenvá knkurenceschpnst Necenvá knkurenceschpnst Význam exprtu pr eknmiku Rle exprtu v české eknmice Struktura českéh exprtu Teritriální struktura českéh exprtu Odvětvvá struktura českéh exprtu zbţí Odvětvvá struktura exprtu sluţeb Základní trendy a zlmy ve světvé pptávce Teritriální trendy Odvětvvé trendy P.E.S.T. Analýza změny výchdisek pr strategii 2012 (v prvnání s rkem 2006) Závěry analýzy jak výchdiska pr frmulaci dpručení pr Exprtní plitiku Analytický kncept Pptávkvý přístup c ptřebují exprtéři? C chce stát cíle a vize? Faktry hdncené v rámci mdelu Závěry analýzy Základní infrmace pr exprt Pkrčilé infrmace pr exprt Asistenční a analytické sluţby Marketing, branding, lbbying, PR Financvání a pjištění Řešení prblémů Budvání příleţitstí, dstraňvání překáţek, plitika Přílha

3 1 Pdpra exprtu na úrvni EU Splečná bchdní plitika Celní plitika Instituce Mezinárdní smluvy a liberalizace mezinárdníh bchdu Nástrje, infrmační sluţby a databáze Evrpské fndy a prjekty z nich financvané Zahraniční pmc a rzvjvé prjekty EU a dalších institucí Pdpra exprtu v ČR v rámci resrtu průmyslu Ministerstv průmyslu a bchdu ČR Financvání Prjekty a aktivity MPO Vazba na další rgány CzechTrade Financvání Prjekty a aktivity CzechTrade CzechInvest (Agentura pr rzvj pdnikání a investic) Financvání Prjekty a aktivity CzechInvest Česká exprtní banka Financvání Prtfli prduktů Exprtní garanční a pjišťvací splečnst a.s Financvání Pjistné prdukty Pdpra MSP Typy pdpry v resrtu průmyslu a suvislsti Pdpra exprtu v ČR mim resrt průmyslu Ministerstv zahraničních věcí ČR Financvání Prjekty Česká centra Financvání

4 3.2.2 Prjekty Českých center Ministerstv pr místní rzvj ČR CzechTurism Ostatní subjekty (MF, MŢP, MV, MZe, MF...) Funkční splupráce státní správy ČR s pdnikatelsku veřejnstí Kmry Mezinárdní bchdní kmra v ČR ICC ČR Hspdářská kmra ČR Kmra pr hspdářské styky se Splečenstvím nezávislých států Asciace, splečnsti, svazy Asciace malých a středních pdniků a ţivnstníků Nárdní asciace pr rzvj pdnikání Sdruţení pr zahraniční investice (AFI) Svaz průmyslu a dpravy ČR CEBRE Česká exprtní agentura PAK Cnsulting Infrmační prtál - EurActiv.cz Infrmační prtál Pdnikatel.cz Banky Českmravská záruční a rzvjvá banka, a.s Kmerční banka Česká spřitelna Českslvenská bchdní banka Raiffeisenbank UniCredit Bank GE Mney Bank Sukrmé financvání venture kapitálem Investice členů CVCA Business andělé Expandia Ostatní subjekty Malé a střední pdniky

5 4.5.2 Velcí exprtéři ČEB, EGAP a kmerční banky Dtazník na kvalitu státních sluţeb na pdpru exprtu v České republice Seznam zkratek

6 1 Úvd Tent dkument byl zpracván jak výchzí analýza a pdklad pr dkument Exprtní strategie Cílem tht materiálu je shrnut a vyhdntit dvě základní blasti, které budu mít vliv na frmulaci závěrů a dpručení pr Exprtní strategii. První z těcht blastí je rzbr eknmické situace ČR s důrazem na význam exprtu v české eknmice a jeh vliv na základní makreknmické ukazatele. V tét kapitle dále shrnujeme nejdůleţitější aspekty dvětvvéh a teritriálníh členění českéh exprtu a rizika a příleţitsti, které z něj pr Česku republiku vyplývají. Závěr kapitly se věnuje průzkumu glbálních trendů a strukturálních změn ve světvé eknmice, které v sučasné dbě vlivňují (a ve střednědbém hrizntu s nejvyšší pravděpdbnstí nadále vlivňvat budu) český exprt i eknmiku. Sučástí tét kapitly je rvněţ stručná analýza P.E.S.T., která strukturvaným způsbem představuje hlavní rzdíly mezi externími pdmínkami, které tvřily rámec pr Exprtní strategii a pdmínkami, za nichţ vzniká tat analýza i další pdklady pr Exprtní strategii Druhu blastí, na níţ se tat analýza zaměřuje, jsu pdpra exprtu a prexprtní nástrje v České republice. V tét části analýzy je představen mdel hdncení nástrjů pdpry exprtu v České republice a jeh předběţné výstupy v pdbě SWOT analýz. Mdel aplikvaný v tét kapitle má kvalitativní charakter a je zpracván ptiku exprtérů. Prexprtní nástrje jsu analyzvány p skupinách, pdle th, jaké ptřeby exprtérů naplňují. Tat část analýzy byla vyuţita jak knzultační materiál pr zainteresvané subjekty exprtéry, jejich svazy a asciace které se zúčastnily diskuze buducnsti prexprtní plitiky v ČR, která prběhla dne frmu Kulatéh stlu. Pdněty a infrmační vstupy d knzultvaných subjektů budu zpracvány d samstatnéh dkumentu a splu s tut analýzu budu sluţit jak pdklad pr Kncepci exprtu, která je dalším krkem zpracvání Exprtní strategie K analýze prexprtních nástrjů je připjena rešeršní přílha, která ppisuje základní instituce v blasti pdpry exprtu a instituce, jejichţ činnst s pdpru exprtu suvisí. Tat přílha shrnuje základní veřejně dstupné infrmace prexprtních činnstech, infrmace nejdůleţitějších subjektech a jejich fungvání a rvněţ sukrmých subjektech, jejichţ činnst má pzitivní vztah k pdpře exprtu. Uvedený přehled je pdstatně širší, neţ byl v minulsti u analýz prexprtních činnstí v ČR bvyklé. Důvdem je snaha c nejkmplexnější pdchycení suvislstí pdpry exprtu a snaha identifikaci mţných synergií a úspr plynucích z těsnějšíh prvázání Exprtní strategie s dalšími plitikami státu jak je plitika invační, investiční, pdpra průmyslu, rzvj turismu atp. Ve výše uvedené snaze nalezení a maximální vyuţití synergií mezi prexprtními činnstmi a dalšími plitikami se tat analýza explicitně dkazuje na hlistický přístup Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR pr bdbí Vazbě na Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti se statně věnuje úvdní kapitla tét analýzy, která prpjuje prexprtní činnsti státu s dalšími plitikami (jak je vzdělávání, trh práce, invace, infrastruktura a instituce). Pslední kapitla tét analýzy je věnvána suhrnu hlavních závěrů tak, aby mhly sluţit jak výchdiska pr připravvaný dkument Kncepce exprtu. Jak jiţ byl něklikrát zmíněn, bude na tut analýzu navazvat ještě materiál Kncepce exprtu, jejímţ cílem je rzpracvat závěry analýzy, a t d následujících celků: 1. Vize a cíle prexprtních činnstí 6

7 2. Nástrje a patření k jejich dsaţení 3. Návrh implementačníh pstupu navrţených patření. Materiál kncepce přejímá výchdiska analýzy v tm, ţe reflektuje především pptávku taţený přístup k tvrbě a hdncení prexprtních nástrjů. Kncepce se na rzdíl d analýzy jiţ zabývá knkrétními návrhy řešení vyhdncených nedstatků nástrjů pdpry exprtu, včetně identifikace subjektů, které by daná řešení měly realizvat, a dhadu prstředků ptřebných k jejich realizaci. Dpručení, která budu závěrem Kncepce, budu bsahvat rvněţ srvnání s přínsnými příklady zahraniční praxe. Samtná Exprtní strategie pak bude navazvat jak třetí dkument na nejdůleţitější závěry z analýzy i kncepce. Jejím bsahem budu knkrétní patření v blasti prexprtní plitiky, která mají ptenciál maximálním způsbem přispět k naplňvání cílů státu v blasti rzvje exprtu. Opatření budu frmulvána tak, aby byla implementvatelná a řiditelná manaţerským způsbem. Infrmace jsme čerpali z veřejně dstupných zdrjů, zdrjů ICC (ČR i mezinárdní ICC), infrmací pskytnutých Ministerstvem průmyslu a bchdu, a taktéţ zejména z následujících studií: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. Identifikace klíčvých faktrů sektru průmyslu a exprtu a jejich strategická analýza a zpracvání vstupních údajů (CzechInvest a VŠE) Rámec strategie knkurenceschpnsti a výchzí náměty (NERV) Analýza knkurenceschpnsti ČR (MPO) Rámec knkurenceschpnsti a výchdiska predikce buducíh vývje identifikvaných klíčvých faktrů knkurenceschpnsti na bdbí (MPO) Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí (MPO). 7

8 2 Stav knkurenceschpnsti ČR 2.1 Vazba na Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti Kapitla Prexprtní plitika byla zařazena jaku sučást Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí (SMK), prtţe exprtní výknnst a knkurenceschpnst kaţdé země jsu úzce prvázány, přičemţ v ČR, která je malu, tevřenu eknmiku, je tt prpjení velmi výrazné. Aby byla ČR knkurenceschpná, musí efektivně uplatňvat prexprtní plitiku. Dle mezinárdníh srvnání knkurenceschpnsti Světvéh bchdníh fóra (WEF) se glbální pzice ČR pzvlna zhršuje. Zejména v psledních letech je prpad markantní zatímc v rce 2009 jsme byli na 31. místě ve světě, v rce 2010 je t jiţ 36. míst a v rce 2011 uţ je t 38. míst. Z grafu vývje indexu glbální knkurenceschpnsti (GCI) navíc vyplývá výrazné zvyšvání dstupu mezi ČR a knkurenceschpnými státy EU15 cţ znamená, ţe Evrpu nedháníme, ale stále více zastáváme. Obrázek 1: Vývj knkurenceschpnsti ČR dle indexu GCI WEF Zdrj: Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR pr bdbí Navíc je třeba ddat, ţe v pslední dbě se čast mezi dbrníky bjevuje názr, ţe ČR pdbně jak většině statních vyspělých evrpských států (s výjimku například Německa neb Finska) hrzí ztráta knkurenceschpnsti z důvdu silnéh nástupu asijských zemí (především Číny). ČR se tak můţe stát, ţe jí v glbální knkurenci pstupně překnají i státy, které dpsud bývají značvány jak rzvjvé, které navíc nečelí zdaleka tak negativnímu demgrafickému a eknmickému trendu jak ČR v centru stárnucí a pmalu rstucí Evrpy. 8

9 Jak jiţ byl řečen, Česká republika prstřednictvím Ministerstva průmyslu a bchdu vypracvala Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti ČR na bdbí , která bsahuje subr patření, jeţ mají cíleně zlepšvat nedstatky, které České republice brání v psilvání její pzice na glbálních trzích. Jak nejzávaţnější nedstatky byly identifikvány byrkratické, neefektivní a mnhdy zkrumpvané instituce, infrastruktura, která Česku republiku efektivně nenapjuje na významné transevrpské sítě, a velmi malý pdíl invací na průmyslvé prdukci. Obrázek 2: Černý scénář výhledu ČR z hlediska prpadu knkurenceschpnsti na mezinárdní úrvni Zdrj: Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR pr bdbí Knkurenceschpnst lze chápat ze dvu základních phledů z hlediska nákladů práce (cenvá knkurenceschpnst) a z hlediska vytváření vhdnéh prstředí pr eknmický a splečenský rzvj. V rámci tét analýzy jsu krátce shrnuty aspekty bu těcht přístupů ke knkurenceschpnsti a jejich vazba na prexprtní aktivity. 2.2 Slţky knkurenceschpnsti ČR relevantní pr exprt Cenvá knkurenceschpnst Cenvá knkurenceschpnst patřila p dluhu dbu splu s výhdnu plhu v centru Evrpy k jedné z hlavních přednstí České republiky prti statním státům Střední a Výchdní Evrpy. V psledních letech však česká republika svu cenvu knkurenceschpnst pzvlna ztrácí. Jednu z příčin tht úbytku byl psilvání české kruny vůči euru (Obrázek 3), které zejména v rce 2008 dsahval dramatických hdnt. Psilvání kruny byl samzřejmě tvrdu ranu pr český exprt, který pr zahraniční dběratele, zejména v rámci eurzóny, výrazně pdraţil. Jak nicméně ukazuje Obrázek 5, samtné psilvání kruny není hlavní příčinu ztráty knkurenceschpnsti cţ je vidět na příkladu susedníh Slvenska, které vstupil d eurzóny v rce 2008, nicméně jeh reálný efektivní směnný kurz se i přest významně zhršil. 9

10 Obrázek 3: Vývj kurzu eura vůči středevrpským měnám Zdrj: NERV Obrázek 4 ukazuje, ţe ve sledvaném bdbí však Česká republika nečelila puze psilvání měny, ale rvněţ růstu nákladů na pracvní sílu. Jak ukazuje Obrázek 4, mezi lety výrazně vzrstly náklady pracvní síly v ČR, přičemţ na rzdíl d Německa a Plska tent nárůst nebyl kmpenzván zvýšením prduktivity. Obrázek 4: Náklady na pracvní sílu (100 = rk 2000) Zdrj: NERV Výše uvedené závěry dále ptvrzuje Obrázek 5, v němţ se spjují grafy vývje měnvéh kurzu a nákladů na práci. Je vidět, ţe zatímc v případě Maďarska byl růst nákladů na pracvní sílu částečně kmpenzván znehdncením frintu, v případě ČR půsbily měnvý kurz i náklady na práci stejným směrem, tj. na zvýšení reálnéh efektivníh měnvéh kurzu a na slabení cenvé knkurenceschpnsti ČR. 10

11 Obrázek 5: Vývj reálných efektivních měnvých kurzů (1999 = 100) Slvensk 160 ČR Zdrj: NERV Maďarsk Finsk Plsk Německ Je však třeba ddat, ţe Obrázek 4 se týká celé eknmiky, nicméně právě exprtní dvětví pravidelně vystavené knkurenci na zahraničních trzích byla schpna překnat rstucí náklady práce i kurz kruny, a zvýšit prduktivitu a udrţet svu knkurenceschpnst na mezinárdní úrvni. Napak dvětví zaměřená převáţně na tuzemský trh (zvláště markantně je t vidět na příkladu stavebnictví) a veřejný sektr prduktivitu zvýšit nezvládly, cţ se negativně prjevil na cenvé knkurenceschpnsti celé české eknmiky. Obrázek 6: Jedntkvé náklady práce pdle sektrů (100 = 2005) Zdrj: NERV Jak ukazují výše uvedené grafy, lze říci, ţe ČR uchránila d dalek větší recese a eknmickéh prpadu především relativně rychlá restrukturalizace prvedená v rámci zpracvatelskéh průmyslu. Z hlediska struktury zaměstnansti stále platí, ţe Česká republika je ve světě průmyslvá velmc. Celkem 37,1 % 11

12 zaměstnanců v Česku je v průmyslu, průměr EU je přitm 24 %, výrazně vystupuje pstavení Česka a Slvenska na údajích za zpracvatelský průmysl (viz Obrázek 7). Obrázek 7: Pdíl zpracvatelskéh průmyslu na přidané hdntě a zaměstnansti v rzvinutých průmyslvých zemích v rce 2008 Zdrj: Citván dle BermanGrup (2010) Tent vývj je drazem reindustrializace naší eknmiky v letech díky přílivu přímých zahraničních investic, které stimulvaly i dmácí výrbce. Nicméně zaměstnanst rstla ve především ve sluţbách, které jsu převáţně rientvány na dmácí trh a jednal se sluţby s niţší přidanu hdntu (malbchd, dprava, phstinství apd.). Obrázek 8: Změna dvětvvé struktury v ČR a v zavedených trţních eknmikách ( ) Zdrj: Citván dle BermanGrup (2010) Síla hspdářské plitiky s ambicí vyrvnat veřejné rzpčty je tedy v zabránění mzdvé nákaze a tlačení na c největší prduktivitu práce ve veřejné sféře a sluţbách (viz následující kapitla necenvé knkurenceschpnsti). Nejlepší brana plitika prti běma variantám je zaměřit se na nevyváţený růst prduktivity práce. Tvůrce plitiky by měl rzlišit prduktivní sektry, které jsu vystaveny mezinárdní knkurenci (např. zpracvatelský průmysl) d méně prduktivních sektrů (např. veřejné sluţby neb stavebnictví). Sektrům, respektive firmám, vystaveným mezinárdní knkurenci by měl stát nechat klid 12

13 na práci. V prduktivních sektrech eknmiky tlak na prduktivitu práce nevyvlává úředník, ale právě mezinárdní knkurence Necenvá knkurenceschpnst Jak ukázala Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti, vyspělé státy byly schpny kmpenzvat svu cenvu patřeními v blasti knkurenceschpnsti necenvé. SMK knkrétně uváděl následující základní pilíře: Rzvj zalţený na základních faktrech: instituce, infrastruktura, makreknmické prstředí, zdravtnictví Rzvj zalţený na růstu efektivity: vzdělávání, efektivita trhu zbţí a sluţeb, efektivita trhu práce, rzvj finančníh trhu Rzvj zalţený na invacích: zlepšvání charakteristik pdnikání, invace. Jak ukazuje pslední srvnání Světvéh eknmickéh fóra, jsu pdle názru dtazvaných subjektů v České republice právě faktry suvisející s necenvu knkurenceschpnstí ČR nejprblematičtější z hlediska pdnikání a bchdu (Tabulka 1). Tabulka 1: Nejprblematičtější faktry pr pdnikání v ČR (dle % respndentů, kteří tent faktr uvedli) Nejprblémvější faktry pr pdnikání v ČR (dle WEF) % Krupce 17,2 Byrkracie 15 Daňvé předpisy 9,7 Plitická nestabilita 9,2 Přístup k financvání 8,8 Rigidní pracvní práv 8,2 Daňvé sazby 7,8 Neetické chvání zaměstnanců 5,7 Nedstatečné vzdělání pracvní síly 5,1 Nestabilita vlády 3,3 Kriminalita 3,3 Nedstatečná infrastruktura 2,7 Regulace cizích měn 2,2 Inflace 1,3 Špatné veřejné zdraví 0,5 tučně značené bdy jsu přím relevantní k exprtu Zdrj: WEF 2011/2012 Nejvíce patření navrţených v rámci SMK je zaměřen na 3 klíčvé blasti pr Česku republiku a t na tzv. 3i (instituce, infrastruktura, invace). Významným pznatkem a pkrkem spjeným s SMK je i zdůraznění významu krdinace mezi plitikami různých resrtů a z ní plynucích pzitivních synergií pr celkvu hspdářsku a splečensku situaci v České republice. Hlistický přístup SMK a zaměření se na synergie mezi různými plitikami (zmíněné 3i) je vhdné aplikvat i na blast prexprtní plitiky. Následující studie se tedy bude zaměřvat na následující faktry: Instituce v prexprtních aktivitách instituce přím zaměřené na prexprtní činnsti 13

14 instituce, jejichţ činnst suvisí s prexprtními aktivitami zahraniční a evrpské instituce se vztahem k prexprtním činnstem Infrastruktura pr exprt fyzická infrastruktura, která usnadňuje exprt z ČR sítě zahraničníh bchdníh a eknmickéh zastupení datvá a infrmační infrastruktura pr exprt kmunikační platfrmy pr jednání mezi veřejným a sukrmým sektrem Invace pr exprt cílené vyuţívání synergických vazeb s dalšími plitikami mdely pr exprt základní stavební kameny nvé strategie. 14

15 3 Význam exprtu pr eknmiku Cílem tét kapitly je pukázat na některé vybrané aspekty týkající se významu exprtu pr česku eknmiku a dále rzebrat některé hrzby a příleţitsti, které České republice ve vztahu k exprtu (jeh destinacích i struktuře) plynu. Tat kapitla si neklade za cíl suplvat datvu analýzu zahraničníh bchdu, kteru kaţdrčně prvádí Ministerstv průmyslu a bchdu ve splupráci s Českým statistickým úřadem a rvněţ agentura CzechTrade, ale spíše pukázat na některé zajímavé aspekty českéh zahraničníh bchdu, které mají význam pr správnu identifikaci výchdisek pr nvu Exprtní strategii na bdbí Tat kapitla je rzdělena na následující věcné celky: Identifikace rle exprtu v české eknmice exprt (deskripce jeh vztahu k základním makreknmickým veličinám) Struktura českéh exprtu (teritriální, dvětvvá, dle typu splečnstí apd.) Základní trendy ve světvé pptávce teritriální, dvětvvé 3.1 Rle exprtu v české eknmice Česká republika patří celsvětvě k exprtně nejvíce tevřeným zemím a tat bchdní tevřenst světu znamená řadu příleţitstí i hrzeb. Analýza reálných efektivních měnvých kurzů prvedená v kapitle 1 tht dkumentu ukázala, ţe jsu exprtní dvětví v ČR hnací silu zvyšvání prduktivity a knkurenceschpnsti české eknmiky (na rzdíl d dvětví, která se v převáţné míře rientují na dmácí trh). V tét kapitle bude představen phled na t, jakým způsbem exprt vlivňuje základní makreknmické veličiny (HDP a jeh růst, přidanu hdntu atp.). Česká republika je malá 1, tevřená 2 eknmika s vlastní měnu a vlně plvucím kursem, s dluhdbě rstucím exprtem a imprtem, ale značnu vlatilitu bchdníh bratu i bilance - čistým exprtem (viz Obrázek 9). Přest není vlatilní čistý exprt jediným zdrjem růstu a rzvje a jeh přímé (htvstní) dpady d vnitřní eknmiky jsu mezené. 1 Svu velikstí nemůže vlivňvat své zahraniční bchdní partnery a je nucena akceptvat pravidla danéh eknmickéh systému. 2 Otevřená eknmika je eknmika zapjená d zahraničně eknmických vztahů. V důsledku th je část dmácí prdukce vyvážena a sptřebvávána v zahraničí a napak část dmácíh důchdu je věnvána na nákup dváženéh zbží ze zahraničí (čtyř-sektrvý mdel dmácnsti, firmy, stát, zbytek světa). 15

16 Obrázek 9: HDP a brat zahraničníh bchdu zbţím a sluţbami (v cenách rku 2000, sezónně čištěn) Zdrj: NERV a MF ČR Jak ukazují další dva níţe uvedené grafy, je prcentuální výše příspěvku čistých růstu čistéh exprtu k růstu HDP relativně nízká, v prvnání je však patrné, ţe výkyvy českéh exprtu vlivňují v ČR (vzhledem k veliksti dmácíh trhu) růst HDP pdstatně silněji neţ je tmu např. v Německu (napak u ještě menšíh Slvenska se výkyvy v exprtu prmítají d růstu HDP ještě intenzivněji neţ v ČR) viz Obrázek 10a Obrázek 11. Obrázek 10: Příspěvek růstu čistých exprtů k růstu HDP v ČR Zdrj: NERV a MF ČR 16

17 Obrázek 11: Příspěvek čistéh exprtu k růstu HDP v Německu, na Slvensku a v ČR Zdrj: NERV a MF ČR K výše uvedenému je však třeba dplnit, ţe ačkliv je příspěvek čistých exprtů k růstu HDP becně relativně malý, je zahraniční bchd jedním z prvků, který v maximální míře stabilizuje česku eknmiku v dbě recese (jak statně ukazuje Obrázek 12 níţe pr krizvé rky ). Obrázek 12: Rzklad růstu HDP (duben 2011) Zdrj: MF ČR Exprtní dvětví jsu významnými zaměstnavateli, a t jak kvalifikvané pracvní síly, tak i pracvní síly nekvalifikvané, která je v sučasné eknmické krizi silně hrţena plánvanými restrikcemi ve výdajích veřejných rzpčtů, ale i pklesem tuzemské sptřeby. Zahraničním bchdem se v rce 2010 zabýval celkem firem 3. V prvnání s rkem 2009 se jejich pčet sníţil firem, tj. 8,8 %. Pčet vývzců reprezentval při mezirčním sníţení subjektů celkem subjektů a pčet dvzců představval celkem subjektů při sníţení subjektů 4. Nejpčetnějšími kategriemi byly firmy 3 Cž představuje cca. 13% splečnstí registrvaných v České republice v rce 2010 (údaje CzechTrade a Czech Credit Bureau). 4 Zatímc pčet exprtérů se snižval, pčet registrvaných firem v česku mezirčně ( ) vzrstl celkem splečnstí, cž ukazuje na výraznu rientaci zejména MSP na tuzemský trh. 17

18 s vývzem/dvzem d 50 mil. Kč, ale největší bjemy vývzu/dvzu realizvaly firmy s vývzem/dvzem nad 1 mld. Kč, (1 672,0 mld. Kč a 1 406,9 mld. Kč). Obrázek 13: Pčet registrvaných bchdních splečnstí versus subjekty zabývající se vývzem a dvzem Zdrj: Czech Credit Bureau (infrmace pdnicích = s.r.., a.s., k.s., v..s. a družstva), CzechTrade (pčty subjektů = vývzců a dvzců) Jak ukazuje výše uvedený graf (Obrázek 13), v ČR v dbě krize vzrstl pčet bchdních splečnstí a druţstev, nicméně becně se apetit splečnstí k zahraničnímu bchdu nezvýšil (napak pčet splečnstí zabývajících se zahraničním bchdem pklesl). Je zřejmé, ţe výše uvedená statistika nereflektuje situaci, kdy se české splečnsti (zejména MSP) pdílejí na vývzu nepřím, tj. jak subddavatelé velkých exprtérů. Tat statistika není v České republice k dispzici cţ je z hlediska přípravy exprtní strategie pměrně zásadní nedstatek. 3.2 Struktura českéh exprtu Teritriální struktura českéh exprtu Z hlediska teritriální struktury vývzu se ukazuje cca. 85% pdíl českých exprtů d zemí EU jak vysce nadprůměrný a jsme tak splečně se Slvenskem na špici exprtérů rientvaných na vnitřní trh EU (průměrný vnitr-unijní exprt zemí EU-27 činí dvě třetiny exprtu). Ve většině zejména starých členských států EU tat rientace dknce slabuje. Tabulka 2: Pdíl vývzu d zemí EU na celkvém vývzu (%) Země EU 27 68,0 67,9 68,0 68,8 68,5 67,8 68,3 68,2 67,5 66,7 v tm: Belgie 76,8 77,9 75,4 77,2 77,0 76,7 76,4 76,1 76,9 75,9 Bulharsk 56,2 60,7 62,1 63,2 62,2 60,0 60,7 60,8 60,0 64,4 Česká republika 85,9 86,5 85,7 87,3 87,1 85,5 85,7 85,3 84,9 84,7 Dánsk 70,6 69,5 69,7 70,2 70,6 70,7 71,1 70,0 69,7 67,5 Estnsk 88,1 81,3 81,7 82,4 80,4 78,1 65,6 70,2 70,1 69,5 Finsk 63,1 60,5 61,1 60,2 58,1 56,8 57,3 56,8 55,9 55,6 Francie 64,8 64,2 65,1 66,7 66,0 63,5 65,5 65,5 63,6 62,1 Irsk 64,8 64,2 66,0 62,4 62,9 63,8 63,3 63,5 62,8 61,4 18

19 Itálie 61,5 61,0 60,9 62,4 61,9 61,2 61,2 60,9 58,9 57,4 Kypr 59,9 55,4 57,6 61,3 67,3 73,2 70,2 71,8 69,3 66,9 Litva 74,7 73,3 69,3 62,8 67,2 65,7 63,6 64,8 60,3 64,3 Ltyšsk 80,7 78,6 77,8 79,4 77,4 76,5 72,5 72,5 68,6 67,6 Lucembursk 86,7 88,3 88,3 89,3 90,3 89,8 89,5 88,5 88,8 87,3 Maďarsk 83,6 83,8 84,5 84,2 83,1 80,9 79,2 79,0 78,2 78,9 Malta 34,0 52,5 47,4 48,8 49,4 52,1 51,9 49,3 46,0 42,4 Německ 64,7 63,6 63,4 64,9 64,6 64,3 63,6 64,7 63,3 63,0 Nizzemsk 81,3 81,5 80,4 80,4 79,9 79,8 79,2 78,1 78,9 77,4 Plsk 81,2 81,2 81,2 81,9 80,3 78,6 79,0 78,9 77,8 79,3 Prtugalsk 81,6 81,3 81,4 81,1 80,1 80,0 77,4 76,7 73,8 74,9 Rakusk 74,7 74,9 74,9 75,3 73,5 71,8 72,0 72,6 72,2 71,8 Rumunsk 72,2 75,2 73,8 75,3 74,7 70,1 70,3 72,0 70,5 74,3 Řeck 62,0 64,1 60,8 64,9 64,2 61,8 63,9 65,0 64,3 62,7 Slvensk 89,8 90,6 89,5 85,9 86,7 87,2 86,8 86,8 85,4 85,8 Slvinsk 72,1 70,6 68,6 68,2 67,5 68,2 68,4 69,3 68,1 69,3 Spjené králvství 59,4 59,9 61,4 59,2 58,8 57,4 62,9 58,2 57,0 55,1 Španělsk 73,0 74,4 74,8 75,3 74,3 72,4 71,2 70,8 69,6 68,8 Švédsk 60,3 59,0 58,5 58,7 59,0 59,0 60,2 61,2 60,1 58,5 Ostatní země Čínská lidvá republika 1) 16,5 16,7 16,3 18,0 18,3 19,1 19,6 20,1 20,5 19,7 Island 68,9 70,0 72,3 73,8 75,3 74,7 71,0 74,6 75,9 77,6 Japnsk 16,8 16,5 15,3 16,0 15,8 14,8 14,6 14,8 14,1. Kanada 4,7 4,6 4,5 5,3 5,6 5,7 6,6 7,7 7,9 8,3 Nrsk 77,8 78,4 76,9 78,5 79,1 80,8 82,2 80,8 83,4 80,0 Spjené státy 21,6 22,3 21,3 21,4 21,2 20,7 20,7 21,3 21,2 20,9 Švýcarsk 61,6 63,0 62,0 62,7 62,5 62,9 61,6 62,0 60,9 59,8 1) Bez Hngkngu Zdrj: Eurstat Mezi 10 nejvýznamnějšími imprtéry českých prduktů (Tabulka 3) patří 8 zemí Evrpské unie (resp. 9 zemí OECD). Mezi hlavní dběratele českých prduktů a sluţeb patří susední státy - Německ, Slvensk a Plsk. Největší pdíl debraných prduktů má Německ, kam se vyváţí přibliţně třetina celkvéh českéh exprtu, která částečně vstupuje d finálních ddávek a je dále reexprtvána. Sučasně se skr plvina dvzu z Německa p případném přepracvání z Čech dále reexprtuje. Jiţ tyt údaje indikují velký ptenciál plhvé renty resp. eknmické gegrafie ČR nacházející se v susedství zemí, které v rámci EU patří k nejdynamičtějším. Tabulka 3. Exprtní země ČR (2010) Země mld. Kč pdíl na exprtu v % 1 Německ Slvensk Plsk Francie Británie Itálie Nizzemsk Rusk Španělsk USA Zdrj: NERV a MF ČR 19

20 Vývj exprtu dkládá, ţe dsti jednstranná struktura je výsledkem dluhdbějšíh vývje a ppisuje vývj exprtu d zemí mim EU dle reginů. Důleţitu skupinu zemí jsu země SNS, kam p delším útlumu bjem exprtů vzrstl mezi lety 2003 a 2008 přibliţně pětkrát. Nejvýznamnější cílvu zemí mim OECD je Ruská federace, d níţ směřval celkem 2,3 % bjemu českéh exprtu. Obrázek 14: Vývj exprtu d zemí dle reginů (vybrané reginy) Zdrj: NERV, MF ČR Jak bude ještě dále ppsán v tét analýze, je vyská rientace českéh exprtu na trhy zemí EU za sučasnéh stavu eurzóny relativně rizikvá. Jak ukazuje příklad Francie či skandinávských států a Pbaltí, členské země se snaţí vybalancvat stagnující hspdářský růst v EU exprtní rientací na mimevrpské státy. Příklad Pbaltí (a d jisté míry i Slvinska 5 ) ukazuje, ţe i velmi malé státy jsu schpny udrţet pzitivní bchdní bilanci s mimevrpskými státy (a resp. být přímým ddavatelem na tyt trhy) a nikliv puze subddavatelem svých eknmicky silnějších susedů 6. 5 které však, jak ukazují data ze srpna 2010, své mmentum exprtu d zemí mim EU27 částečně ztratil 6 Je zjevné, že exprtní úspěch Ltyšska a Estnska v exprtu na trhy mim EU je dán jednak jejich plhu (blízkst k Ruské federaci) a nárdnstním slžením (vyské prcent Rusů v ppulaci), ale i jejich spluprací se Skandinávskými státy, kde je zjevné, že se tyt státy nezredukvaly d rle čistých subddavatelů, ale jsu schpni ve vazbě na skandinávské splečnsti exprtvat i přím. Tat situace je velmi rzdílná prti České republice, která se sice rvněž nachází v dynamickém sektru EU (tj. v blasti hspdářskéh růstu na rzdíl d Středmří apd.), nicméně vývz mim EU je zprstředkváván Německem. 20

21 Obrázek 15: Grafické srvnání bilance zahraničníh bchdu států EU 27 se zeměmi uvnitř EU a mim EU Zdrj: ICC ČR, data Eurstat Pkud se pdíváme suhrnně na tevřenst exprtů v členění exprt mim EU 27 a mim nejvýznamnější bchdní partnery v rámci OECD (USA, Nrsk, Švýcarsk, Japnsk a Kanadu), je v prvnání s statními zeměmi ČR relativně méně tevřená. Zatímc Belgie, Německ, Finsk, ale i Maďarsk dsahují v tmt typu tevřensti 10% a více, ČR se drţí na rzdíl d minulsti na relativně skrmných 7%. Obrázek 16: Otevřenst k exprtu a exprt (2008) vybrané státy EU 27 infrmaci - necitvat" Zdrj: Zpracvání EEIP, data Eurstat Z hlediska tevřensti k exprtu na klíčvé trhy je zjevné, ţe exprtéři z ČR dsahují relativně dbrých výsledků, c se týče tevřensti k exprtu d Ruska (nicméně ani zde nejsme výrazný nadprůměr, ač máme histricky k exprtu d tht teritria ideální předpklady), v tevřensti k exprtu d Číny a Latinské Ameriky však ČR výrazně zastává i ve srvnání s některými susedy stejnéh eknmickéh rzměru. "Pr 21

22 Obrázek 17: Otevřenst k exprtu d vybraných zemí v % HDP Zdrj: EEIP, data Eurstat Malý rzsah exprtu z ČR d zemí mim EU 27 (a USA, Nrska, Švýcarska, Kanady a Japnska) půsbí při phledu na níţe uvedené srvnání abslutních výší exprtu mim EU aţ marginálně, cţ je vlivněn i rzměrem ČR, ale umţnuje hledat mezery na trhu. Obrázek 18: Exprt d zemí mim EU 27 Zdrj: Zpracvání EEIP, data Eurstat S nejistu prgnózu ţivení mezinárdníh bchdu zejména v Evrpě a eknmické aktivity becně v ČR i v řadě států EU tedy zlepšení pdmínek pr knkurenceschpnst exprtérů nabývá na významu. 22

23 Právě v bdbí vyvinuli exprtéři ze zemí G7 s aktivní pdpru svých vlád 7 mimřádné úsilí k rzvinutí nvých příleţitstí jak jsu například exprty d zemí mim OECD. Přesně tak pstupvali exprtéři z řady států EU-27; Francuzi, Britvé, Němci, Italvé, Pláci zvyšvali své exprty na třetí trhy desítky prcent. Zahraniční bchd EU jen v bdbí ledna aţ října 2010 pdle dat Eurstatu narstl se všemi hlavními partnery, zejména pak s Brazílií ( 50%) či s Čínu ( 38%). Zatímc s USA přebytek ve stejném bdbí narstl prti stejnému bdbí rku 2009 z 37,5 miliardy eur na 60,6 miliardy eur, u Číny se bhuţel deficit navýšil ze 110,3 miliardy eur na 139,3 miliardy eur. T se však netýkal exprtně schpných států s vysku knkurenceschpnstí, jak je Německ či Irsk. Obrázek 19 níţe ukazuje jiný úhel phledu na strukturu exprtu, a t z hlediska rizika. Vzhledem k tmu, ţe čeští exprtéři vyváţejí především d zemí EU 27, které jsu OECD klasifikvány jak bezrizikvé (je tázku, c na tm změní sučasná eknmická a finanční krize států PIGS), je tedy i struktura českéh exprtu jak takvéh nízkrizikvá. Níţe uvedený brázek dále ukazuje, ţe exprt d rizikvějších zemí (mim OECD) se ve velké míře uskutečňuje se státní pdpru (v pdbě financvání, ale zejména pjištění EGAP). Akumulace exprtů d zemí na intervalu 3 4 ukazuje na vysku rientaci českých mimevrpských exprtů d Ruska a většiny SNS, vyšší exprty na intervalu 6-7 jsu pak mim jiné vázány na exprty ČR na Ukrajinu. Obrázek 19: Exprt a pdpřený exprt dle rizikvsti zemí v rce ,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% Zdrj: EEIP, data EGAP Rizikvst zemí Exprt ČR (2009) Stav úvěrů ČEB (2009) Stav pjistné angažvansti EGAP (2009) Výše uvedený rzbr dkládá vyhraněnu exprtní rientaci českých firem na státy EU a becně nízku diverzifikaci cílvých destinací českéh exprtu. Jednu z klíčvých pririt státních prexprtních činnstí by měl být maximální usnadnění exprtu d mimevrpských zemí (prstřednictvím standardních nástrjů prexprtní plitiky i nvých mtivačních prvků). 7 Zmíněné země mj. mimřádně aktivvaly svje stávající diplmatick-bchdní zahraniční sítě a eknmicku diplmacii pdpřenu dbře rganizvanými vládními návštěvami zemí s výraznu eknmicku rlí státu. 23

24 3.2.2 Odvětvvá struktura českéh exprtu zbţí Není překvapivé, ţe většina studií zahraničníh bchdu zdůrazňuje stále rstucí význam mezinárdní specializace zalţené na kmparativních výhdách země a její lidskéh kapitálu, na její knkurenceschpnsti. Mnhé z kmparativních výhd jsu více méně dčasné jak např. kmparativní výhdy zalţené na cenvé knkurenceschpnsti. Rychle se vyvíjí i knkurenceschpnst samtných výrbků knfrntvaná měnícím se strukturu pptávky (příkladem mhu být dramatické změny na glbálním trhu mbilních telefnů díky kmditizaci stále levnějších chytrých telefnů s průlmvými prduktvými invacemi nabízenými glbálně nvými výrbci, kteří erdují pzici dsavadních hráčů). Jak ukazuje Obrázek 20, jiţ v dluhém bdbí před členstvím v EU převáţnu část exprtvanéh zbţí ČR představval především vývz strjů a dpravních prstředků (SITC 7), který v rce 2010 dsáhl 54,2 % českéh exprtu. Jejich pdíl na exprtu d EU je stabilně priritní a dluhdbě výrazně psilval, z 36,5 % v rce 1997 aţ na 51,7 % v rce Z uvedených číselných údajů vyplývá, ţe expanze exprtu spjená se vstupem d EU byla prvázena rvnměrnějším růstem exprtu v širší zbţvé struktuře i díky zapjení malých a středních pdniků v exprtu na teritriálně blízké trhy. Obrázek 20: Vývj exprtu pdle skupiny zbţí SITC d 1993 d 2010; čísla v závrkách značují první čísl kódu SITC Zdrj: NERV a MF ČR Níţe uvedený phledu na dvětví zpracvatelskéh průmyslu (OKEČ) dále dkresluje vysku kncentraci českých exprtů na určitá dvětví zpracvatelskéh průmyslu (např. 34 výrba mtrvých vzidel, krmě mtcyklů, přívěsů a návěsů; 29 výrba a pravy strjů a zařízení; 31 výrba elektrických strjů a zařízení a 30 výrba kancelářských strjů a pčítačů) a tedy i závislst českéh hspdářskéh růstu na glbálním vývji těcht dvětví. 24

25 Obrázek 21: Vztah bchdní bilance k bratu vs. pdíl na celkvém exprtu zbţí za dvětví zpracvatelskéh průmyslu (OKEČ) v rce 2009 Zdrj: BermanGrup (2010) Analýza, která ve vztahu k dvětvvé struktuře byla prvedena pr NERV, se zaměřila na pdrbnější vyhdncení kmparativních výhd českéh exprtu. Hdncení české skladby exprtu v členění HS-6 na 7000 jedntlivých celních plţek ukazuje vyský pdíl exprtů zalţený na vnitrkncernvých bratech (tj. imprt a exprt v rámci jedné splečnsti), kdy např. autmbilvý průmysl je zjevně významným exprtním dvětvím, ale i imprtérem. Jak dále ukazuje Obrázek 22, míra specializace ČR je mnhem vyhraněnější, nebť se i v rámci autmbilvéh průmyslu vyděluje pměrně velmi malý pčet zbţvých skupin (celních plţek) s významnu kladnu bchdní bilancí. Obrázek 22: LFI a pdíl na celkvém exprtu zbţí za zbţvé skupiny v rce 2009 Zdrj: NERV Na dalším brázku jsu exprtní rle zbţvých skupin více vizualizvané a je sledván jejich vývj v čase. Obrázek 23 ukazuje vývj českéh exprtu p jedntlivých zbţvých skupinách v krizvých letech Je zřejmé, ţe eknmická kntrakce USA a EU vedla ke sníţení pptávky p 25

26 autmbilech a tedy k pklesu zahraničníh bchdu českých ddavatelů a subddavatelů v tmt dvětví. Vzhledem k vyské specializace a úzkému prfilu naší exprtní struktury tat kntrakce znamenala významný prpad v plţkách, v nichţ má ČR nejvyšší demnstrvanu kmparativní výhdu. Z tht důvdu eknmická krize zasáhla ČR velmi intenzivně svými sekundárními efekty. Z níţe uvedenéh brázku dále vyplývá, ţe nejvyšší prjevená kmparativní výhda ČR spčívá ve vývzech přím vázaných na zahraniční kncerny (v autmbilvém průmyslu např. VW, TPC, Hyundai) a hlavní brat zahraničníh bchdu se tvří v rámci rzlţení výrby těcht firem. Tat situace implikuje pţadavky na prexprtní činnsti, které svým bsahem přesahují tradiční půsbnst prexprtní plitiky (jedná se zkvalitnění infrastruktury za účelem urychlení zásbvání a expedice mntven, nastavení rychléh a výknnéh celníh systému atp. více viz Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR, kapitla Efektivita trhu zbţí a sluţeb a zkvalitňvání charakteristik pdnikání). Obrázek 23: Vývj bjemu a knkurenceschpnsti zahraničníh bchdu se zbţím v letech 2008 (světle mdré bubliny) a 2009 (tmavě mdré bubliny) Zdrj: NERV Obrázek 24 pdává infrmaci výše ppsané vyské kncentraci české kmparativní výhdy na velmi úzký pčet celních plţek v delším časvém rzpětí. Je vidět, ţe specializace a úzký prfil českéh exprtu se v čase systematicky zvyšuje. 26

27 Obrázek 24: Vývj bjemu a knkurenceschpnsti zahraničníh bchdu se zbţím v letech 2006 a 2010 Zdrj: ICC ČR Infrmace z výše uvedených brázků dále dkresluje Tabulka 4, která bsahuje přehled 10 nejvýznamnějších exprtních kategrií prduktů ČR, z nichţ celkem 7 je navázán na autmbilvý průmysl, 2 kategrie se týkají mntáţe a prav vysílací a výpčetní techniky (mntvny mnitrů, pravny pčítačů) a 1 kategrie se týká vývzu elektrické energie. Tabulka 4: Tp 10 exprtních kategrií prduktů s největší prjevenu kmparativní výhdu dle LFI pr zbţí za rk 2009 Bilance k bratu minus % pdíl na bratu zahr.bchdu průměr (X+M)/Suma(X+M) Exprt Přadí (mil. LFI 1 - v LFI Ppis druhu zbţí USD) LFI 2 LFI 3 Osbní vzidla, mtr vratný pístvý 1 záţehvý, d 1000cm ,34 0,90 1,48 Osbní vzidla, mtr vratný pístvý 2 záţehvý, 1000cm3-1500cm ,25 0,64 1,96 Zpracvatelské jedntky (jiné neţ zařízení 3 pr autmatické zpracvání dat) ,07 0,82 1,30 Osbní vzidla, mtr pístvý vznětvý, cm3-2500cm ,79 0,47 1,70 Části karserií, včetně kabin traktrů, 5 autmbilů sbních, nákladních ,58 0,34 1,72 Zařízení pr autmatické zpracvání dat, bsahující CPU i vstup/výstup jedntku, i 6 kmbinvané ,57 0,65 0,87 Osbní vzidla, mtr vratný pístvý 7 záţehvý, 1500cm3-3000cm ,52 0,49 1,06 8 Elektrická energie ,32 0,21 1,49 9 Čerpadla phných hmt, mazadel pr 685 0,31 0,68 0,45 27

28 pístvé mtry Přístrje světelné neb vizuální elektrické 10 signalizace pr mtrvá vzidla 643 0,30 0,73 0,41 Zdrj: NERV Neméně zajímavých je deset zbţvých plţek s nejniţší prjevenu kmparativní výhdu (a tedy s převahu imprtu tj. se záprnu bchdní bilancí), kam spadají dle čekávání rpa, plyn, ale téţ dváţené malé mtry (pr úspěšně exprtvané malé autmbily), části zařízení na autmatické zpracvání dat, další elektrtechnické sučástky a léky. Tj. z 10 kategrií se druhá nejvýznamnější rvněţ týká autmbilvéh průmyslu, 3 mntáţe a prav vysílací a výpčetní techniky (viz Tabulka 5). Tabulka 5: Deset exprtních kategrií s nejniţší prjevenu kmparativní výhdu dle LFI pr zbţí, za rk 2009 Přadí v LFI Ppis druhu zbţí Exprt (mil. USD) LFI Bilance k bratu minus průměr % pdíl na bratu zahr.bchdu (X+M)/Suma(X+M) LFI 1-2 LFI Drát z mědi rafinvané, nad 6mm ,34 0,90 1,48 Mtry vratné pístvé, cm3 pr 5221 mtrvá vzidla ,25 0,64 1,96 Přensná zařízení pr autmatické zpracvání dat, < 10kg, bsahující minimálně 5222 CPU, klávesnici i displej ,07 0,82 1, Rpné leje, střední a těţké ,79 0,47 1,70 Zařízení plvdičvá ftsenzitivní, 5224 svítivky ,58 0,34 1,72 Části vysílačů, radarů, rzhlasvých přijímačů 5225 a televizních aparátů ,57 0,65 0, Části strjů na autmatické zpracvání dat ,52 0,49 1,06 Léky ze smíšených, nesmíšených výrbků, 5227 statní, dměřené ,32 0,21 1, Zemní plyn v plynném stavu 685 0,31 0,68 0, Oleje minerální a z nerstů ţivičných, survé 643 0,30 0,73 0,41 Zdrj: NERV Dalším uţitečným phledem d tét prblematiky je Benchmarking - suhrnné hdncení jedntlivých dvětví Česka prvedené BermanGrup (2010). Autři vychází z výsledků své strukturální analýzy, pdle které byly vybrány hlavní indikátry pr hdncení hlavní faktry vlivňující dsavadní vývj české eknmiky splečně s hdncením znalstní nárčnsti dvětví jak důleţitéh ukazatele pr buducí knkurenceschpnst. Hdncení dvětví prvedli pdle tří hlavních dimenzí jejich výknnsti exprtní výknnsti, prduktivity a znalstní nárčnsti. Jejich skóre pdle těcht ukazatelů byl následně standardizván a prpjen s významnstí dvětví pr česku eknmiku, a t pdle pdílu na zaměstnansti a trţbách ve zpracvatelském průmyslu. Výsledkem je klasifikace dvětví zbrazená níţe. 28

29 Obrázek 25: Benchmarking exprtní výknnsti a znalstní nárčnsti OKEČ Zdrj: BermanGrup (2010) Pdle tét klasifikace se autrům zdá, ţe mezi dvětvími zpracvatelskéh průmyslu existují tři dlišné skupiny. Největší skupina dvětví spadá pdle znalstní nárčnsti i exprtní výknnsti a prduktivity pd průměr, resp. u něklika dvětví k průměru zpracvatelskéh průmyslu celkem. V tét skupině se nacházejí velikstně nejvýznamnější a také tradiční dvětví eknmiky ČR, jak například dvětví kvdělné výrby či ptravinářský průmysl, textilní a děvní průmysl či plastikářský průmysl. D druhé skupiny autři vyčlenili dvě dvětví, která jsu v naší eknmice velikstně významná, zárveň je lze pdle hdncených ukazatelů řadit k průměru zpracvatelskéh průmyslu. Jedná se výrbu strjů a výrbu elektrických strjů. Obě tat dvětví patří také k velikstně významným pr česku eknmiku, pdle příznivých charakteristik je navíc patrné, ţe hrají důleţitu rli i v jejím růstu. Pslední skupinu pěti dvětví d zbývajících nejvíce dlišuje charakteristická nadprůměrná exprtní výknnst a prduktivita, ale také a především znalstní nárčnst. S výjimku OKEČ 34, tedy výrby dpravních prstředků se jedná zatím spíše menší bry, které se však dle autrů mhu stát díky jejich prgresivitě důleţitu hnací sílu diversifikace české eknmiky a také psilvání její knkurenceschpnsti ve znalstně a technlgicky intenzivnějších aktivitách. 29

30 Celkvě se pdle tét klasifikace autrům zdá, ţe největší část české eknmiky je tvřena stále tradičními bry, resp. aktivitami, jejichţ knkurenceschpnst je zalţena na tradičních faktrech růstu, především na zvyšvání efektivnsti a prduktivity. Vedle nich se zde bjevuje něklik menších zárdků prgresivních a ptenciálně rychle růstvých brů. Z hlediska pzice ČR v hdntvých řetězcích exprtu je pak nutné ddat, ţe se hlavní těţiště českých exprtů sustředí na pzicích s relativně niţší přidanu hdntu, tj. v sektrech zabývajících se zpracváním primárních survin a jednduchých meziprduktů a dále v blasti mntáţe finálních výrbků a výrbkvých mdulů ze sučástek. Tyt slţky hdntvých řetězců v minulsti těţily zejména z cenvé knkurenceschpnsti ČR, která k nám přilákala přímé zahraniční investice velkých splečnstí. Jak jiţ byl řečen, naše cenvá knkurenceschpnst je nicméně pměrně vyčerpána, a v sučasnsti u nás tent typ průmyslu drţí především plhvá renta (tj. výhdné umístění ČR v centru Evrpy, které firmám umţňuje lgisticku ptimalizaci). Jak vyplývá z analýzy BermanGrup (2010), ale i z výše uvedených hdncení českéh exprtu s vyuţitím metdy prjevené kmparativní výhdy, v některých typech průmyslu se českým firmám pdařil prniknut i d segmentu výrby slţitějších sučástek a výrbkvých mdulů (tj. d segmentů s vyšší přidanu hdntu), tent úspěch je však vykupen vysku specializací v daném dvětví a tím pádem kncentrací českéh exprtu d něklika mál exprtních plţek s kmparativní výhdu. Napak blasti hdntvéh řetězce suvisející s aplikvaným výzkumem a vývjem a s umisťváním výrbků na finálních trzích jsu v ČR z hlediska exprtů dpsud relativně malými plţkami. Obrázek 26: Pzice ČR v hdntvých řetězcích Zdrj: EEIP Prpjíme-li závěry našich a uvedených předběţných analýz, dsahuje sice z hlediska struktury rzlţení kumulativních výhd ČR trchu vyšší úrvně diverzifikace, všem při bliţší analýze prduktů se ukazuje, ţe pvaha a rzvinutst výrbců je v ČR na rzdíl d veducích států diametrálně dlišná. Zatímc Německ ale i severské státy na svém území s průmyslem prpjují vědecká a designvá centra, v ČR tt prpjení, ale i tat implementačně rientvaná střediska chybí. Navíc i pdíl přidané hdnty vycházející z vědy a výzkumu hvří jasně v neprspěch ČR. 8 Zůstáváme tedy převáţně závislí na zahraniční 8 Viz materiál Invační plitika ČR a její implikace pr mezinárdní knkurenceschpnst, CzechTrade, 2010 Velku výzvu je tvar nvé glbalní delkalizace hdntvých řetězců evrpskéh průmyslu analyzvaný ve studii Eurstatu (2011) "Glbal value chains - internatinal surcing t China and India" 30

31 pdnikavsti. Určitu naději slibují, jak dmácí invačně zdatní exprtéři (např. Linet, AVG, AVAST), tak výrbci slţitějších mdulů pbčky nadnárdních splečnstí v Česku, kteří jsu v hdntvých řetězcích relativně blízk (glbálním) integrátrům a jejich klíčvým ddavatelům, cţ je pzice, kteru by měl být mţné přetavit d exprtu přím na zahraniční trhy Odvětvvá struktura exprtu sluţeb Jak byl v tét analýze jiţ na něklika místech knstatván, Česká republika je vysce průmyslvě rientvanu zemí, v jejíţ eknmice sluţby tvří dalek menší pdíl neţ je tmu bvyklé ve vyspělých státech světa. Nicméně, jak ukazuje Obrázek 27 a Zdrj: NERV a MF ČR Obrázek 28, význam sluţeb rste a vzhledem ke glbálním změnám v rzlţení prdukce lze čekávat, ţe se d buducna bude význam sluţeb v eknmice i exprtu ČR nadále zvyšvat. Obrázek 27: Vývj pčtu zaměstnaných (FTE) ve vybraných skupinách dvětví ( ) Pznámka: Průmysl v sbě zahrnuje i zpracvatelský průmysl Zdrj: NERV a MF ČR Obrázek 28: Změna v růstu exprtu sluţeb v ČR a na Slvensku Change in Exprts f Services, percent f GDP Czech Republic Slvak Republic Other cuntries Zdrj: Murgašvá, MMF(2010) 31

32 Část tht rstucíh významu sluţeb je dána rstucí ţivtní úrvní byvatel České republiky a jejich měnící se pptávku. Nezanedbatelný pdíl na růstu sektru sluţeb má ale na svědmí i exprt sluţeb. Histricky byly mnhé sluţby více lkalizvané a tudíţ méně mezinárdně bchdvatelné neţ zbţí, ale v čase a s rzvjem mderních technlgií (internet, clud cmputing apd.) míra bchdvatelnsti sluţeb narůstá. Euramerická krize však některé vyváţené finanční sluţby dhalila jak bubliny šl například nadměrné mezinárdní bankvnictví na Islandu. V Irsku výhdné daňvé pdmínky a 100% státní garance vkladů přilákaly některé evrpské centrály včetně finančních institucí bankvních (Citibank) a nebankvních zahrnujících zalţení účelvých SPV nástrjů sekuritizace cnduits. Rzvíjené nástrje sekuritizace bankvních aktiv se však ukázaly jak nezvládnuté a finanční krize jejich význam zásadně zredukvala. Obrázek 29 dkládá, ţe pdbně jak v blasti exprtu zbţí, trpí i v exprtu sluţeb Česká republika neduhy suvisejícími s vysku kncentrací exprtu sluţeb d úzkéh prfilu dvětví s niţší přidanu hdntu. Jak je vidět, z hlediska sluţeb převaţují v českém vývzu sluţby suvisející s turismem a sluţby suvisející s tranzitem. Oba tyt typy sluţeb těţí z plhvé renty České republiky, turismus pak ještě z výrazné kmparativní výhdy ČR spčívající v bhaté histrii a dpsud zachvalých památkách 9. Obrázek 29: LFI a pdíl na celkvém exprtu sluţeb za skupiny sluţeb v rce 2009 Zdrj: NERV Vysku kmparativní výhdu a kncentraci klíčvých skupin sluţeb v blasti mezinárdníh cestvníh ruchu, silniční nákladní a letecké sbní dpravy nerzmetaly ani pklesy bchdních bratů mezi rky (jak ukazuje Obrázek 30). Znatelná prjevená kmparativní výhda je ještě v blasti sluţeb výpčetní techniky, mezi něţ spadají mim jiné i úspěšné exprtní splečnsti Avast a AVG, které díky internetu jsu schpny prdávat antivirvý sftware d celéh světa. Jasná a systematicky rstucí kmparativní nevýhda ČR se prjevuje v blasti finančních sluţeb a zejména jiných sluţeb bchdní pvahy. Tent rychle rstucí imprt sluţeb bchdní pvahy d ČR je 9 Nicméně ani tat kmparativní výhda není nevyčerpatelná, nebť nárky zahraničních turistů se v čase mění. 32

33 pravděpdbně způsben přesuny celé řady českých splečnstí d hldingů se sídlem mim ČR (např. z důvdů daňvé ptimalizace). Obrázek 30: Vývj bjemu a knkurenceschpnsti zahraničníh bchdu se sluţbami v letech 2008 a 2009 Zdrj: NERV Jak ukazuje níţe uvedené srvnání, které se zaměřuje na delší bdbí ( ), trend mírnéh zhršvání exprtní výknnsti exprtu sluţeb cestvníh ruchu se neprjevval jen v krizvých letech , ale jde pkles systematičtější. Rvněţ Obrázek 31 dkládá vysku kncentraci exprtu sluţeb de fact d dvu dvětví. Obrázek 31: Vývj bjemu zahraničníh bchdu ČR se sluţbami dle skupin (mezi lety 2006 a 2010) 33

34 Zdrj: ICC ČR Rzbr kmparativních výhd pmcí kritéria LFI shrnutý v brázcích výše (a detailněji rzebraný níţe - Tabulka 6) ptvrzuje, ţe se většina sluţeb s trvalu kmparativní výhdu pírala buď dmácí kulturní a turistické atraktivity, neb výhdnu gegrafii ČR pdprující mntáţní centra lgistiku. Aţ na tři výjimky - sluţby výpčetní techniky, reklamní sluţby a letecku sbní dpravu statních sedm sluţeb s největší prjevenu kmparativní výhdu není vázán ani na invace ani na převáţně vysce kvalifikvaný persnál, cţ dává rzsáhlu šanci k zaměstnání nízkpříjmvých (a středněpříjmvých) skupin zaměstnanců. Tabulka 6: 10 druhů sluţeb s největší prjevenu kmparativní výhdu dle LFI pr sluţby, Bilance k bratu % pdíl na bratu zahr.bchdu minus průměr (X+M)/Suma(X+M) Exprt Přadí v LFI Ppis druhu sluţby (mil. USD) LFI LFI 1-2 LFI 3 Cestvní ruch netýkající se vzdělání neb 1 zdraví ,37 0,14 17,08 2 Letecká sbní dprava 887 2,02 0,84 2,41 3 Cestvní ruch - sluţební cesty, kngresy ,96 0,42 4,70 4 Silniční nákladní dprava ,52 0,13 11,58 5 Cestvní ruch týkající se zdraví 546 0,88 0,48 1,84 6 Technické sluţby 685 0,75 0,28 2,65 7 Reklamní sluţby 665 0,66 0,25 2,63 8 Stavební a mntáţní práce v zahraničí 431 0,59 0,38 1,55 9 Sluţby výpčetní techniky ,58 0,10 5,64 Ostatní bchdní sluţby - ziskvé 10 perace 185 0,46 0,97 0,47 Zdrj: NERV Napak v segmentu sluţeb s nejniţší prjevenu kmparativní výhdu ČR (Tabulka 7) převládají sluţby s vysku přidanu hdntu, jak je výzkum, vývj a exprt duševníh vlastnictví prstřednictvím licencí, finanční sluţby neb sluţby pradenské. Závěrem lze nepříliš ptimisticky pznamenat, ţe imprt dminuje nad exprtem u sluţeb řazených mezi invativní a kreativní, které před rkem 1989 byly výraznu kmparativní výhdu ČR (viz úspěchy českéh designu na Expu 1960, úspěchy českých filmů, hudebních těles atp.). 34

35 Tabulka 7: 10 druhů sluţeb s nejniţší prjevenu kmparativní výhdu dle LFI pr sluţby, 2009 Přadí v LFI Ppis druhu sluţby Bilance k bratu % pdíl na bratu zahr.bchdu minus průměr (X+M)/Suma(X+M) Exprt (mil. USD) LFI LFI 1-2 LFI 3 49 Telekmunikační sluţby 479-0,36-0,13 2,71 50 Pštvní a kurýrní sluţby 49-0,36-0,61 0,59 51 Cestvní ruch týkající se vzdělání 303-0,43-0,23 1,91 Pradenství v pdnikání a řízení, public 52 relatins 429-0,57-0,21 2,66 53 Prnájem strjů a zařízení 81-0,60-0,61 0,98 54 Finanční sluţby 66-0,70-0,70 1,00 55 Výzkum a vývj 183-0,90-0,51 1,77 Letecká dprava, statní neţ puze 56 sbní neb nákladní 218-1,08-0,51 2,11 Ostatní autrské hnráře, licenční 57 pplatky apd. 96-1,44-0,77 1,87 58 Jiné sluţby bchdní pvahy ,95-0,32 15,34 Zdrj: NERV 3.3 Základní trendy a zlmy ve světvé pptávce Teritriální trendy Jedním z důleţitých trendů, které musí česká exprtní strategie reflektvat, je přesun center eknmickéh růstu d zemí rzvjvéh světa. Tent trend, jehţ výrazný nástup se datuje d devadesátých let dvacátéh stletí, je jednu z nejdůleţitějších determinant světvéh bchdu i glbální pptávky. Růstvá dynamika průmyslvé prdukce se mírně sníţila i v zemích BRICS, ale bjem zahraničníh bchdu je stále rychlejší neţ ve zbytku světa. Tent fakt na jednu stranu můţe znamenat becně niţší pptávku, na druhu stranu však menší velikst českých exprtérů a bjem sutěţící prdukce zvyšuje naději na nalezení mezer a prsazení se v mezinárdní knkurenci. Výslednice půsbení bu zmíněných faktrů je pak dána strukturu výrby rzvíjejících se eknmik (zejména zemí BRICS) v prvnání s nabídku exprtérů z ČR. 35

36 Obrázek 32: Růst HDP ve světě, ve vyspělých a rzvíjejících se zemích, čtvrtletní prcentuální změny anualizvány Zdrj: Wrld Ecnmic Outlk MMF (2011) Ptenciál exprtní výknnsti a knkurenceschpnsti ČR bude tedy vlivněn vývjem světvé eknmiky. Pslední detailnější dhady MMF zachycuje Tabulka 8Chyba! Nenalezen zdrj dkazů.. Výhled vývje světvé eknmiky na nadcházející rky je stále nejistý. Prgnóza MMF ptvrzuje bnvenu vyšší dynamiku zahraničníh bchdu prudce se rzvíjejících eknmik včetně zemí BRICS. Nejistá je však jejich dluhdbá dynamika a vlatilita. Tabulka 8: Mezirční nárůst/pkles svět. HDP a světvéh bchdu Obchd zbţím a sluţbami f 2012 f Objem světvéh bchdu (EX + IM) -10,7 12,0 7,1 6,8 Exprt Vyspělé eknmiky -11,9 11,4 6,2 5,8 Exprt Rzvjvé eknmiky -7,5 12,8 9,2 8,8 Reálné HDP dle trţních směnných kurzů f 2012 f Svět -0,6 5,0 4,4 4,5 Vyspělé eknmiky -3,4 3,0 2,5 2,5 Rzvíjejícící se eknmiky 2,6 7,1 6,5 6,5 - Střední a výchdní Evrpa -3,6 4,2 3,6 4,0 - Brazílie -0,6 7,5 4,5 4,1 - Čína 9,2 10,3 9,6 9,5 - Indie 5,7 9,7 8,4 8,0 - Rusk -7,9 3,7 4,5 4,4 f předpvěď. Předpkládají se knstantní reálné efektivní směnné kursy na úrvni 18. listpadu 26. prsince 2010 Pznámka: Data za bjem exprtu zbží pr svět nejsu uvedena, puze suhrnná data pr svět za exprt i imprt (změna bjemu světvéh bchdu). Zdrj: WEO MMF (2011) V sučasné dbě lze rvněţ říci, ţe p finanční a eknmické krizi, která tvrdě zasáhla státy EU i USA, jsu země rzvjvéh světa rvněţ zdrjem likvidity pr světvu eknmiku (Obrázek 33) a d buducna lze čekávat, ţe t budu právě státy rzvjvé, jejichţ investice budu zásadním způsbem frmvat glbální bchd a výrbu. 36

37 Obrázek 33: Suhrnné výsledky běţných účtů ($ mld.) Zdrj: Breughel Jak naznačují infrmace glbálním bchdu a pptávce, jakţ i pstje zemí BRICS, lze čekávat, ţe v dhledné dbě bude určujícím trendem pr světvu eknmiku prudký nárůst bchdu mezi rzvjvými státy, respektive státy tzv. glbálníh Jihu. Státům OECD, které tent trend nepchytí, hrzí pzvlná izlace a stagnace hspdářskéh růstu. Česká republika můţe v tmt hledu vyuţít něklika svých výhd a udělat z tét hrzby příleţitst pr české vývzce. Naší velku přednstí je v prvé řadě, ţe jsme malá eknmika a ţe české splečnsti jsu z glbálníh hlediska stále ještě velmi malé cţ znamená, ţe pr většinu zemí glbálníh Jihu nepředstavujeme hrzbu. Tam, kde by se asijské splečnsti bávaly realizvat kntrakt v subsaharské Africe splu s velkými německými či francuzskými splečnstmi (vzhledem k tmu, ţe tyt splečnsti by je mhly v daném kntraktu zcela nahradit a vytěsnit), nebudu se bávat českých splečnstí, které jsu menší a velké kntrakty se tím pádem musí dělit. Důleţitu přednstí jsu histrické vazby ČR na určitá teritria, d nichţ jsme před rkem 1989 úspěšně exprtvaly Odvětvvé trendy V pslední dbě se čast mezi dbrníky bjevuje názr, ţe subjektům v České republice pdbně jak většině statních vyspělých evrpských států (s výjimku například Německa) hrzí ztráta knkurenceschpnsti u bchdvatelných statků z důvdu silnéh nástupu knkurentů z asijských zemí (především Číny) 10. Mnhdy u nás stále převládá přesvědčení pdřadnsti čínských exprtních prduktů. V tét suvislsti je v psledních letech stále viditelnější trend, který znázrňuje následující Obrázek 34. Srvnání ilustruje výrazné psilvání čínských exprtů high-tech prduktů na úkr USA, EU a Japnska jakkliv je t spjen s různými frmami transferu technlgií. Na úkr reexprtu rste dmácí bsah čínskéh exprtu. Exprty nemezvané na kmdity a diverzifikvané exprtem hightech prduktů mhu být i nsitelem vyšší přidané hdnty. Sučásti státu i pdniků z ČR musí adaptvat svu strategii, nebť se budeme i na těcht zahraničních i dmácích trzích střetávat se stále větší knkurencí. Naivní představa, ţe v Evrpě se budu genervat nápady a invace, které se budu vyrábět v Asii, naráţí na střízlivu realitu faktů. 10 Viz např. Zpráva glbální knkurenceschpnsti vydaná Světvým eknmickým fórem 37

38 Obrázek 34: Nárůst exprtu high-tech prduktů v Číně vs. pkles v USA, EU a Japnsku. Zdrj: EEIP, OECD, IMF, Eurstat. Pzn.: 1) Exprty pr EU27 nezahrnují vnitřní bchd mezi členskými zeměmi. Zdrj: NERV 2) Od rku 2007 se pužívá aktualizvaná definice high-tech SITC Rev. 4, která nahradila SITC Rev. 3. Jak byl uveden výše, nástup invací a rzvje high-tech dvětví v zemích, které byly tradičně pvaţvány za baštu levné pracvní síly a laciných kpií, je jedna z velkých výzev, které bude muset ČR a čeští exprtéři na mezinárdních trzích čelit. Druhým důleţitým mmentem jsu pak změny a zlmy v glbální pptávce, na něţ je třeba, aby reagvali nejen čeští exprtéři, ale aby se jim přizpůsbila a byla na ně připravená i česká prexprtní plitika. Mezi glbální trendy, u nichţ se čekává, ţe budu v buducnu frmvat pptávku na glbální úrvni patří následující: 1. Demgrafické nervnváhy Stárnutí ppulace ve vyspělých zemích (v zásadě glbální Sever) Mladá ppulace v rzvjvých zemích (v zásadě glbální Jih) Glbální migrace 2. Eknmické nervnváhy Vnitrstátní zvyšvání rzdílů mezi chudými a bhatými uvnitř států Glbální rzdělení bhatství bhatý Sever, chudý Jih Glbální rzdělení eknmickéh růstu přesun těţiště růstu d rzvjvých zemí Radikalizace a splečenské změny, bezpečnst 3. Urbanizace Vznik megalplí a srůstání měst Vylidňvání venkva a dlehlých reginů 4. Vyšší frekvence pandemií a epidemií nadnárdníh rzsahu 5. Glbalizace Změny v rganizaci výrby a bchdu (glbálnější rzlţení) a ve správě a řízení bchdních splečnstí Glbální trh lidské síly Migrace splečnstí i zvýšená mbilita pracvní síly Glbalizace a zrychlený přens krizí v glbální eknmice, 38

39 6. ICT a rzvj infrmační splečnsti Rychlý přens a sdílení infrmací Virtuální realita Internetvé pdnikání a bchd Bezpečnst, kyberkriminalita a mţnsti regulace Internetu Oslabení tradičních hdnt a infrmační přebytky, změny hdnt a destabilizace plitických mdelů mţná prtireakce a infrmační restrikce 7. Úbytek zdrjů Zesílená sutěţ energetické zdrje Reginální nedstatky pitné vdy Erze půdy a nárůst pdílu zastavěných plch 8. Klimatické změny Výkyvy teplt Extrémní klimatické jevy a přírdní katastrfy Tání ledvců Migrace ţivčišných a rstlinných druhů 9. Znečištění a další envirnmentální prblémy Nárůst bjemu prdukvanéh dpadu Znečištění přírdních zdrjů (vzduší, půda, vdy) Úbytek druhů Tyt trendy se budu pravděpdbně dráţet ve změnách v glbální pptávce p zbţí a sluţbách, přičemţ je však nutné mít na paměti, ţe jejich prmítnutí d bchdu bude mít různý charakter pr různé trhy. Včasná identifikace těcht trendů a cílené směřvání prexprtních nástrjů tak, aby pdnikům c mţná nejvíce usnadňvaly vyuţití těcht trendů k prnikání na růstvě rientvané trhy, by měla napmci k růstu i zkvalitnění českéh exprtu. 3.4 P.E.S.T. Analýza změny výchdisek pr strategii 2012 (v prvnání s rkem 2006) Tat analýza shrnuje ve stručnsti základní rzdíly týkající se vnějšíh prstředí českéh exprtu (v členění P.E.S.T. plitické, eknmické, splečenské a technlgické faktry) a jeh změn mezi lety 2006 a Cílem tét části analýzy je vysvětlit rzdíly ve výchdiscích mezi Exprtní strategií a Exprtní strategií Plitické faktry: zkrácení plitickéh cyklu a nestabilita vlády i veřejných institucí becně psilující resrtismus i neefektivní fungvání struktur veřejné správy krize dluhdbě nerefrmvaných blastí veřejných sluţeb (důchdvá refrma, sciální, zdravtní apd.), krize veřejných financí plitická nestabilita EU (byrkracie vs. vlády nárdních států aj.) Eknmické faktry: glbální finanční a eknmická krize, recese v EU i ČR kntrakce a nestabilita bankvníh sektru 39

40 rzpčtvé škrty rzštěp prduktivity restrukturalizace v průmyslu versus pkles či stagnace prduktivity v sektrech nevystavených zahraniční knkurenci (např. stavebnictví, některé sluţby, veřejný sektr) glbální růst i pptávka se přesuvá d zemí BRICS EU i USA vysce zadluţené, kapitál zejména v Asii Splečenské faktry: splečenské nepkje vyský pčet případů krupce zvyšvání nedůvěry k veřejným institucím a jejich reprezentantům stárnutí managementu v průmyslu přesuny sídel firem i jejich výnsů d zahraničí Technlgické faktry: puze mezené zapjení VVaI (a t i přes vyské výdaje z evrpských fndů) ČR stále vnímán jak nekvalifikvaná pracvní síla (která však jiţ není levná) psilvání významu IT a ICT (včetně e-cmmerce, business intelligence apd.) Z hlediska výchdisek pr Kncepci exprtu je zvláště důleţité uvědmit si, ţe zatímc Exprtní strategie vznikala v bdbí knjunktury, kdy česká eknmika i exprt dsahvala velmi nadstandardních výknů. V sučasné dbě se česká eknmika napak nachází v bdbí eknmické recese, která negativně půsbí na česku eknmiku, zpmaluje české pdniky a vede k velice intenzivním restrikcím v blasti veřejných výdajů. Z tht důvdu tat Analýza, jakţ i návazné dkumenty Kncepce a Strategie klade zvýšený důraz na maximální vyuţití synergií a úspr plynucích z prvázané realizace různých plitik a patření. 40

41 4 Závěry analýzy jak výchdiska pr frmulaci dpručení pr Exprtní plitiku Analytický kncept Analytický kncept, jehţ ptiku byla prvedena analýza fungvání prexprtních nástrjů a cílů, vychází z relativně jednduchéh pstupu. Výchdiskem pstupu hdncení prexprtních nástrjů je následující subr tázek: Je daný exprtní nástrj pptáván? Stjí něj někd? (testvání zájmu exprtérů) Přispívá daný exprtní nástrj k plnění cílů státu? (testvání přínsů pr stát) Je-li dpvěď na bě tázky výše an, lze pkračvat k dalšímu psuzvání. Jak nejlépe daný exprtní nástrj realizvat? (nejlepší pměr cena/výkn a kvalita, synergie s dalšími plitikami) Pté, c je exprtní nástrj realizván, je třeba klečk v zásadě zpakvat. Předmětem základníh psuzení je: Fungval exprtní nástrj byl jeh vyuţití zájem? Přispěl k dsahvání cílů státu? V případě, ţe dpvěď na tázku výše je an, je nutné přistupit k rzšířenému psuzení: Nejde prexprtní činnst realizvanu prstřednictvím danéh exprtníh nástrje realizvat jinak a lépe? (z hlediska pměr cena/výkn a kvalita, synergie s dalšími plitikami, apd.) V rámci analýzy jsme jednrázvě psudili všechny exprtní nástrje a nástrje, které s exprtem suvisí, nicméně jde relativně statický brázek. D buducna by tímt psuzvacím cyklem měly prcházet prexprtní nástrje a patření pravidelně - s vyuţitím nejen základních zdrjů infrmací (těmit zdrji jsu infrmace zevnitř veřejných institucí činných v blasti exprtu 11 a data d exprtérů 12 ), ale i dat z veřejně dstupných zdrjů 13. Nástrje, které výše uvedeným testem neprjdu, by měly být pravidelně bměňvány a rušeny či transfrmvány tak, aby nedcházel k neeknmickému a neúčelnému vynakládání veřejných prstředků. 11 Data nákladech, využívansti jedntlivých služeb a příspěvku dané činnsti k cílům státu v blasti exprtu 12 Zejména spkjenst se službami, nezbytnst služeb, phled na služby pskytvané veřejnými institucemi v prvnání se službami realizvanými sukrmým sektrem, přínsy prexprtních nástrjů pr rzvj bchdní a pdnikatelské činnsti danéh vývzce). 13 Kmplementární data vztahující se zejména k výše zmíněné tázce, zda jde prvádět danu prexprtní činnst lépe a efektivněji (inspirace v zahraničních strategiích, benchmarky, trendy v makreknmických ukazatelích apd.) 41

42 4.2 Pptávkvý přístup c ptřebují exprtéři? Individuální exprtér: 1. Základní infrmace zahraničním bchdu, teritriích, exprtních nástrjích, plitikách a institucích, financvání a pjištění trendy a prgnózy trhů exprtér začátečník chtěl by exprtvat, ale dpsud s tím nemá zkušensti, neb uvažuje nvých teritriích apd. 2. Pkrčilé infrmace: knkrétních příleţitstech na trzích, bchdních zvyklstech v dané zemi/teritriu, institucích a základních kntaktech v dané zemi/teritriu fungvání práva, bchdu a mţnstech financvání v dané zemi exprtér s bchdním plánem, má základní představu, c chce aj. 3. Individuální asistenční sluţby: získávání kntaktů a jejich věřvání, základní asistence při phybu v teritriu, specializvané průzkumy trhu a průzkumu mţnstí uplatnění se na trhu pmc při prezentacích, zastupení na dálku exprtér již má bchdní plán pr daný trh a představu, c a kh ptřebuje, aby byl tent plán schpen na daném trhu realizvat 4. Lbbying: zajištění kntaktů a schůzek na nejvyšší úrvni &nefrmální výměna zákulisních infrmací apd. zkušený exprtér, který jasně cílí na významnu zakázku neb více zakázek (ve veřejném neb sukrmém sektru) 5. Financvání a pjištění financvání kmerční neb ČEB pjištění kmerční neb EGAP exprtér již má knkrétní bchdní případ, který ptřebuje financvat/pjistit 6. Pmc v případě prblémů s bchdním případem řešení prblémů s úřady, platební neschpnst bchdníh partnera apd. exprtér již realizval bchdní případ neb jej realizuje a nastal prblém 42

43 Skupina exprtérů (cluster, knsrcium, aliance, svaz, sdruţení, velký exprtér a jeh subddavatelé apd.) I. Odvětvvě neb tematicky specializvané infrmace: dvětvvě specifické trendy a infrmace, sektrvé analýzy, příleţitsti kntakty pr daný br skupina exprtérů, která hledá příležitsti v nvých zemích a teritriích, ppř. již příležitsti vytipvala a nyní je ptřebuje prvěřit II. Marketing, branding: výstavy a veletrhy PR a prpagační událsti prjekty jinéh typu (zahraniční rzvjvá splupráce, EBRD, EIB, apd.) skupina exprtérů s intenzivním zájmem danu zemi/teritrium, která ptřebuje rzšířit a zvýšit pvědmí svých značkách kvůli získání nvých kntraktů III. Lbbying: zahraniční mise (včetně misí k velkým zakázkám) kntakty na nejvyšší úrvni v daném bru či dvětví, jednání na vládní úrvni incmingvé mise skupina exprtérů zkušených na daném trhu, uchází se velké a významné kntrakty IV. Finance a pjištění: financvání kmerční neb ČEB pjištění kmerční neb EGAP financvání jinéh typu (zahraniční rzvjvá splupráce, EBRD, EIB, apd.) exprtér již má knkrétní bchdní případ, který ptřebuje financvat/pjistit 43

44 Všichni exprtéři i. Strategické infrmace strategie a plitiky jasná vize a mnitring krdinace plitik trendy a glbální vývj eknmiky, trhů apd. ii. Budvání příleţitstí mezinárdní prjekty, k nimţ má přístup puze stát (aktivní příprava příleţitstí EU, EBRD, EIB, WB, OSN) budvání kntaktů iii. Branding a lbbying systematické budvání značky ČR jak splehlivéh bchdníh partnera systematické bchdní PR ČR pzice ČR v EU a hájení našich zájmů aktivní hájení našich zájmů v mezinárdních rganizacích a institucích iv. dstraňvání překáţek bchdu smluvy vlném bchdu a dstraňvání překáţek exprtu (plně harmnizván EU market access strategy) 44

45 4.3 C chce stát cíle a vize? Níţe uvedená tabulka ilustruje přehled cílů exprtních strategií z let Cíle strategií byly v histrii relativně hetergenní, phybvaly se d cílů řádně vyčíslitelných aţ p cíle kvalitativní, jejichţ dsaţení je závislé z velké míry na subjektivním pcitu uţivatelů danéh nástrje. Obrázek 35: Přehled cílů z předchzích exprtních strategií ČR Pr účely Exprtní strategie dpručujeme, aby na becné úrvni byly maximálně vyuţívány kvantitativní cíle, jejichţ plnění lze sledvat pravidelně nejen v čase, ale i v relativním srvnání s našimi bezprstředními knkurenty i bchdními partnery. Obrázek 36: Nvé navrhvané becné cíle exprtní strategie Pr účely tht hdncení exprtních nástrjů jsme vyvinuli následující zasazení cílů d struktury, která reflektuje hierarchii plitik státu a jejich vzájemnu prvázanst (jde členitější rzlţení cílů neţ v tabulce výše), která je jedním z ústředních mtivů našich dpručení. 45

46 Cíle státu: A) Hlavní cíl: Zvyšvání bjemu exprtu a z něj plynucích přínsů pr růst, zaměstnanst, veřejné finance atp. B) Specifické cíle: Diverzifikace exprtu teritriální (mim EU) Psun českých exprtérů v hdntvých prdukčních řetězcích (zahrnuje i exprt sluţeb a design) C) Kmplementární cíle: Zvýšení bjemu exprtu MSP (pčet, pdíl exprtu na bratu) D) Synergie: Sdílení infrmací a krdinace Zvýšení bjemu exprtů s bsahem VVaI (zahrnuje exprt invvaných výrbků, invací a sluţeb VVaI) Investiční plitika Rzvj průmyslu a pdnikání Psilvání energetické bezpečnsti 14 Územní rzvj a exprt 15 Zahraniční plitika a zahraniční rzvjvá pmc Zemědělská plitika Vzdělávání Z hlediska prexprtní plitiky je dsahvání cíle A) tázku zejména vytváření c nejpříznivějších pdmínek pr pdnikání becně. Je nutné si uvědmit, ţe většinu českéh exprtu v sučasné dbě zajišťují splečnsti se zahraničními vlastníky, které v ČR mhu a nemusí zůstat, pdle th, jak pdnikatelsky příznivé zde bude prstředí. Základní pdmínky a patření pr zlepšvání pdnikatelskéh prstředí v ČR, jakţ i becně české knkurenceschpnsti na glbálních trzích bsahuje Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti, na kteru Exprtní strategie bezprstředně navazuje (3i - hardware pr exprt). Dsahvání specifických cílů je předmětem exprtní plitiky státu a jejích jedntlivých exprtních nástrjů (sftware pr exprt). Vyuţívání synergických efektů s dalšími plitikami a úspry nákladů plynucí z krdinace prexprtních činnstí a pak patří d mezi cíle institucinální a rganizační (tzv. rgware pr exprt). 14 V tmt cíli jde úvahu týkající se mžnsti sklubit snahu zajištění energetické bezpečnsti s exprtní a bchdní plitiku (a s plitiku zahraniční). Tent typ strategie vlí na mezinárdní úrvni např. Čína neb USA. 15 Využití prexprtních činnstí k pdpře rzvje specificky v některém ze slabších reginů ČR (synergie s plitiku územníh rzvje, investičními pbídkami, ale i dpravní plitiku neb plitiku zaměstnansti ). 46

47 4.4 Faktry hdncené v rámci mdelu Jak jiţ byl uveden výše, mdel hdncení prexprtních nástrjů a plitiky zahrnuje tři základní kmpnenty ptřebnst nástrje pr uţivatele-exprtéry, příns nástrje pr plnění cílů státu a psuzení, zda je nástrj pravdu nejefektivnějším mţným. V duchu těcht tří kmpnent byl sestaven základní seznam bdů hdncení, přičemţ se jedná bdy kvantitativní i kvalitativní (nrmvané na stupnici d -2 d 2). Jedntlivé prexprtní nástrje jsu vzájemně srvnávány p funkčních skupinách (dle výše ppsaných ptřeb exprtérů a jejich skupin). Hdncení byl prváděn v členění pdle jedntlivých institucí, aby byl následně ve druhém kle analýzy mţné identifikvat sluţby, které se překrývají neb půsbí prtisměrně. Tam, kde byl výsledek nejednznačný, je analýza dplněna vysvětlivky. Sučástí mdelu je rvněţ identifikace quick win patření (tj. takvých patření, která jsu rychlá, levná a relativně bezrizikvá) a nedstatků tj. míst, kde určitá sluţba není pskytvána. Mdel pracuje s daty, které má k dispzici zpracvatel v některých případech však jde data neúplná, která bude třeba v případě pravidelnéh vyuţívání mdelu dplnit širší vzrek. Výsledky mdelu v numerickém vyjádření jsu bsaţeny v Excelu, který je přílhu tht dkumentu. Závěry z numerickéh mdelu jsu uvedeny níţe frmu SWOT analýz k jedntlivým skupinám prexprtních nástrjů. 47

48 4.5 Závěry analýzy Základní infrmace pr exprt Základními infrmacemi pr exprt se rzumí v tét analýze infrmace, které ptřebuje začínající exprtér k tmu, aby zjistil základní pţadavky nutné k tmu, aby mhl začít exprtvat své výrbky neb sluţby d zahraničí. Jedná se zejména infrmace teritriích, pstupech v zahraničním bchdě becně (smluvy, lgistika, předpisy apd.), mţnstech financvání a pjištění a základním přehledu nástrjů státu v blasti pdpry exprtu. Mezi základní infrmace v širším phledu řadíme ještě základní set kntaktů - databáze exprtérů, databáze institucí aj. a základní přehled exprtních příleţitstí (který v tmt případě nesluţí ani tak k identifikaci knkrétníh byznysu, jak spíše k prezentaci mţnstí, které zahraniční trhy nabízejí). Základní infrmace pr exprt nabízí v sučasné dbě ve větší či menší míře 4 veřejné instituce a pměrně rzsáhlá je nabídka těcht infrmací i ze strany svazů, asciací, kmr a dalších rganizací sdruţujících exprtéry. K vyuţití základních infrmací pr exprt se nečekávají d příjemce infrmací exprtéra neb ptenciálníh exprtéra v zásadě ţádné předchzí znalsti zahraničníh bchdu. Typickým příjemcem těcht infrmací bude pravděpdbně MSP hledající nvé příleţitsti, neb prexprtně rientvaný start-up. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO CzechTrade: MZV: BusinessInf Exprt v kstce Zelená linka pr exprt Exprtní semináře Jedntná kntaktní místa Teritriální infrmace PrCP (pţadavky na výrbky) Exprtní statistika Adresář exprtérů Kurz minimum exprtéra Exprtní knference a knzultační dny CzechTrade Review Kurz úspěšný exprtér Teritriální infrmace (rvněţ zčásti na BusinessInf) Teritriální semináře (rganizvané ve splupráci s dalšími institucemi) 48

49 Česká centra: exprt.cz Silné stránky: Slabé stránky: Příleţitsti: Hrzby: Infrmace širce dstupné, a t různými způsby (internet, tištěné brţury, telefnní linka, sbní kntakt) Infrmace jsu relativně dstupné i v reginech (buď prstřednictvím internetu neb telefnu, neb prstřednictvím akcí přádaných v reginech, neb prstřednictvím jedntnéh kntaktníh místa (nicméně k dstupnsti viz sekce Příleţitsti) Infrmace jsu pskytvány něklika institucemi sučasně, přičemţ nejsu plně vyuţity synergie plynucí z většíh prpjení jedntlivých infrmačních zdrjů (např. splečný marketing aj.) Kvalita bsahu i frma jeh pdání se relativně liší napříč jedntlivými typy zdrjů infrmací (např. BusinessInf vs. exprt.cz vs. webvé stránky MPO) Řada infrmací pskytvaných v tét kategrii se dubluje s aktivitami kmerčních subjektů, které dané infrmace rvněţ pskytují, a t bez státní pdpry Infrmace jsu zaměřeny na subjekty, které mají zájem vývz, nicméně nemají aţ takvý dpad na subjekty, které zatím vývzu seriózně neuvaţvaly (kterých je v ČR většina) Nedstatečná míra zprstředkvání zahraničních zdrjů infrmací k exprtu (např. případvé studie ze zahraničí, zahraniční databáze apd.) I přest, ţe jsu základní infrmace pskytvány celu řadu kanálů, jejich dsah by se dal zvýšit (např. umisťvání videí z exprtních knferencí a z akcí pr exprtéry začátečníky ke staţení na web, cílené pskytvání infrmací některých sluţbách na úřadech a dalších místech, kam pdnikatelé pravidelně dcházejí např. CzechPint aj.) Sdělení infrmací zjedndušenu frmu (např. ţivtní situace, případvé studie) k mtivvání subjektů, které zatím exprtu neuvaţvaly; zesílení funkcí tzv. rzcestníků, jejichţ pmcí se můţe exprtér rychle seznámit s kmpletní nabídku základních infrmací Psílení snahy sběr pravidelné zpětné vazby d uţivatelů jedntlivých zdrjů základních infrmací Další rzšiřvání nabídky základních infrmací (např. glbální trendy a změny v zahraniční pptávce, atp.) Nízká míra kperace mezi jedntlivými subjekty, které základní infrmace pskytují (plýtvání veřejnými prstředky, niţší kvalita pskytvané sluţby, nespkjenst příjemců) Nedstatečný rzvj lidských zdrjů, které dané zdrje infrmací prpagují neb realizují Vytěsňvání sukrméh sektru (tam, kde jsu sluţby v blasti pskytvání základních infrmací pskytvány efektivněji sukrmými subjekty) namíst splupráce 49

50 4.5.2 Pkrčilé infrmace pr exprt Pkrčilými infrmacemi pr exprt se rzumí v tét analýze infrmace, které ptřebuje exprtér k tmu, aby byl schpen psudit svůj vývzní plán (byť by se jednal jen plán ve velmi zárdečném stádiu). Předpkládá se, ţe jde infrmace, které jsu jiţ méně becné a více rientvané na specifické ptřeby knkrétníh vývzce 16 (tzn. čekává se u nich mim jiné určitý, byť mezený prvek interaktivity). D tét kategrie spadají i infrmace zaměřené na určitý sektr, skupiny exprtérů (clustery, aliance, svazy atp.). Pkrčilé infrmace pr exprt nabízí v sučasné dbě v různé frmě a s různým zaměřením 7 veřejných institucí (nepčítaje v t infrmace specifické pr blast zemědělství a brany) a pměrně rzsáhlá je nabídka těcht infrmací i ze strany svazů, asciací, kmr a dalších rganizací sdruţujících exprtéry. Typickým uţivatelem pkrčilých infrmací bude exprtér, který jiţ má s exprtem určité zkušensti a hledá nvé příleţitsti (ať uţ dvětvvé neb teritriální) pr expanzi. Typicky půjde MSP, ppřípadě i větší pdnik expandující na nvé trhy. K vyuţití pkrčilých infrmací pr exprt se d příjemce infrmací exprtéra čekává určitá míra prfesinality a znalst základníh fungvání zahraničníh bchdu. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO: CzechTrade: BusinessInf Zelená linka pr exprt Exprtní semináře Jedntná kntaktní místa Infrmace prgramech vnější pmci EU Mezinárdní chrana duševníh vlastnictví Design pr exprt Exprtní příleţitsti (rvněţ BusinessInf) Exprtní knference a knzultační dny E-learning Hw t Make a Bid fr the Wrld Bank Prject, infrmace a pradenství Kurz úspěšný exprtér Infrmace a pradenství ZRS ES Infrmace a pradenství CERN Infrmace a pradenství ESO Infrmace a pradenství ESA CzechInvest: 16 Stále se však jde infrmace, nikli asistenční služby (liší se zejména míru nárčnsti pdání určité infrmace např. základní kntakty na brvé instituce v určitém teritriu vs. vyhledání a věření bchdních kntaktů atp.). 50

51 České technlgické dny Czech Acceleratr Pdpra ddavatelů MZV: Teritriální infrmace (rvněţ zčásti na BusinessInf) Teritriální semináře (rganizvané ve splupráci s dalšími institucemi) Česká centra: CzechTurism: exprt.cz Odbrné a vzdělávací akce Infrmační servis pr cestvní ruch Prpagace příjezdvéh cestvníh ruchu Reginální příjezdvá turistika Česká rzvjvá agentura: Silné stránky: Slabé stránky: Příleţitsti: Infrmace prgramech vnější pmci EU Širká a rzmanitá nabídka sluţeb Čerpání důleţitých infrmací z české sítě zahraničníh zastupení (CT, MZV) Infrmace jsu pskytvány něklika institucemi sučasně, přičemţ nejsu plně vyuţity synergie plynucí z většíh prpjení jedntlivých infrmačních zdrjů, pr exprtéra, který hledá knkrétní infrmaci, je pměrně btíţné ji najít Chybí systematicky sbírané infrmace právu, rejstřících a financvání Chybí systematické analýzy glbálních trendů v pptávce, prgnózy, ppř. sektrvé a reginální analýzy Řada infrmací pskytvaných v tét kategrii se dubluje s aktivitami kmerčních subjektů, které dané infrmace rvněţ pskytují, a t bez státní pdpry Infrmace jsu relativně nevyváţené kvality (někdy velmi pdrbné, jindy de fact základní) Nedstatečné infrmace mţnstech účasti českých pdniků v prjektech EU, EBRD, EIB, SB apd. Mál důrazu na infrmace mţnstech zapjení českých firem d distribučních řetězců mim EU (např. mţnsti subddávek splečnstem v BRICS k exprtu d států glbálníh Jihu atp.) Puze mezené zprstředkvání zahraničních zdrjů infrmací (prgnózy, analýzy, databáze) I zde by se dal, zejména prstřednictvím internetu expandvat rzsah pskytvaných infrmací (videa z knferencí, e-learning apd.), webinars 51

52 Hrzby: Rzšíření nabídky infrmace prjektech nadnárdních institucí, d nichţ by se mhli české pdniky zapjit a základní infrmace tm, jak t prvést Zlepšení krdinace jedntlivých akcí a maximální vyuţití marketingvých a nákladvých synergií, které z th plynu Zvýšení vyuţití zahraničních zdrjů infrmací (např. zveřejňvání alespň prkliků na zahraniční dvětvvé a sektrvé studie a analýzy a aktivní vyhledávání těcht zdrjů) Zprstředkvání infrmací příkladech best practice a zkušenstech úspěšných exprtérů v určitých teritriích, zprstředkvání kntaktů, vyuţití zkušenstí úspěšných (ppř. i neúspěšných exprtérů) Psílení snahy sběr pravidelné zpětné vazby d uţivatelů jedntlivých zdrjů základních infrmací Zaměřit pskytvání infrmací více na invace a prjekty zalţené na invacích Vyšší mtivační zacílení infrmací na příleţitsti zapjení se d bratu zemí BRICS (nejen s ČR, ale na glbálním Jihu mezi státy navzájem) Nízká míra kperace mezi jedntlivými subjekty, které pkrčilé infrmace pskytují (plýtvání veřejnými prstředky, niţší kvalita pskytvané sluţby, nespkjenst příjemců) Nedstatečný rzvj lidských zdrjů, které dané infrmace pskytují Vytěsňvání sukrméh sektru (tam, kde jsu sluţby v blasti pskytvání základních infrmací pskytvány efektivněji sukrmými subjekty) namíst splupráce, investice d budvání zdrjů infrmací, které lze převzít ze zahraničí 52

53 4.5.3 Asistenční a analytické sluţby Asistenčními a analytickými sluţbami se rzumí činnsti, prváděné na zakázku pr skupinu exprtérů neb pr individuálníh exprtéra. Předpkládá se, ţe exprtér dá pskytvateli sluţby relativně knkrétní zadání v návaznsti na svůj exprtní prjekt. Asistenčními sluţbami se rzumí zejména sluţby pskytvané prstřednictvím zahraniční sítě českých institucí činných v prexprtních aktivitách, analytickými sluţbami se pak myslí zejména sluţby pskytvané analytickými kapacitami v ČR (mj. rvněţ na základě infrmací získaných prstřednictvím sítě zahraničních zastupení). Asistenční a analytické sluţby pr exprt nabízí v sučasné dbě v různé frmě a s různým zaměřením 5 veřejných institucí a pměrně rzsáhlá, nicméně relativně hetergenní je nabídka těcht infrmací i ze strany svazů, asciací, kmr a dalších rganizací sdruţujících exprtéry a dále ze strany sukrmých pradenských a analytických splečnstí. U asistenčních a analytických sluţeb se předpkládá jejich pskytvání za úplatu, vzhledem k finanční a kapacitní nárčnsti jejich realizace. Typickým uţivatelem asistenčních a analytických sluţeb bude exprtér (ppřípadě skupina exprtérů, exprtní aliance, cluster apd.), který jiţ má knkrétní vývzní plán, d něhţ ptřebuje dplnit zejména knkrétní infrmace, které je btíţné zjistit mim trh, na nějţ se chystá exprtvat, ppřípadě jiţ ptřebuje asistenci přím na místě. Uţivatelem však můţe být i pdnik, který chce získané infrmace vyuţít pr tvrbu své strategie neb rzvjvéh plánu. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie 17 : MPO: CzechTrade: CzechInvest: Jedntná kntaktní místa Pdpra teritriálních dbrů Design pr exprt Vývzní aliance Průzkum trhu Vyhledání bchdních kntaktů, zjištění bnity bchdníh partnera Ověření zájmu prdukt, asistence suvisející s registrací výrbku pr daný trh Organizace bchdních jednání, průzkum veletrhů a výstav Pmc při zakládání zahraničníh zastupení Zajištění tendrvé dkumentace Dluhdbá exprtní asistence CzechLink 17 Ze služeb pskytvaných dalšími subjekty patří např. Single Windw Celní správy 53

54 Czech Acceleratr Pdpra ddavatelů MZV: Netwrking a zákulisní infrmace Asistence v teritriu Česká centra: Silné stránky: Slabé stránky: Příleţitsti: Zázemí pr prezentace Asistence v teritriu (ubytvání, infrmace, věřvání kntaktů) Business centrum (s CT, CTu, jen Mskva) Netwrking v teritriu Výrazný pkrk při budvání nabídky sluţeb B2B a rzvji analytickéh zázemí zejména v agentuře CzechTrade Sluţby pr zapjení českých pdniků d větších ddavatelských řetězců i mim EU (zejm. CzechInvest) Úspěšné příklady vytváření prstr pr netwrking (Business centrum v Mskvě) Sluţby jsu pskytvány něklika institucemi sučasně, přičemţ nejsu plně vyuţity synergie (nákladvé, persnální, kapacitní), pr exprtéra je pměrně btíţné se v nabídce rientvat Chybí sfistikvané pradenství pr tendry nadnárdních rganizací Zejména sluţby spjené s netwrkingem v teritriu jsu relativně nahdilé a dvíjejí se zejména d sby, která se mmentálně na daném zahraničním zastupení nachází Chybí pravidla pr lbbying za individuální zájmy knkrétníh českéh vývzce neb skupiny vývzců Řada sluţeb v tét kategrii se dubluje s aktivitami kmerčních subjektů, které dané infrmace rvněţ pskytují, a t bez státní pdpry (nicméně dluţn pznamenat, ţe nutně v cenvých relacích vhdných např. pr MSP) Spkjenst se sluţbami je relativně nevyváţená (d velmi pzitivních aţ p velmi negativní hlasy) Chybí prvazba na zahraniční instituce, které mnhdy pskytují pradenství pr teritria rvněţ (a čast za velmi výhdných pdmínek; např. pbčky zahraničních hspdářských kmr v ČR, zahraničních investiční agentury apd.) Obtíţně se sleduje nákladvst daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Nevyrvnaná kvalita lidských zdrjů pskytujících asistenční a analytické sluţby Neefektivní sdílení infrmací mezi institucemi, které pskytují asistenční a analytické sluţby Zlepšení sdílení infrmací (včetně analýz, reprtů a kntaktů) mezi institucemi činnými v prexprtních aktivitách funkční back-ffice 54

55 Hrzby: Rzšíření nabídky asistenční sluţby týkající se prjektů nadnárdních institucí, d nichţ by se mhli české pdniky zapjit např. ve splupráci se sukrmým sektrem (řada pdniků se na tent typ pradenství specializuje a má vybudván dbré knw-hw) Nutn psílit důraz na zapjení českých firem d distribučních řetězců mim EU (např. mţnsti subddávek splečnstem v BRICS k exprtu d států glbálníh Jihu atp.) zejména menších, invačních Zefektivnění sledvání nákladvsti jedntlivých sluţeb a zvyšvání prduktivity Zvýšené vyuţívání zahraničních partnerů a splupracvníků (asistenci nemusí nutně prvádět sám pracvník CzechTradu či ZÚ stačí, bude-li mít v místě svéh půsbení identifikvány vhdné a splehlivé partnery, které můţe českým vývzcům dpručit) Zprstředkvání kntaktů mezi exprtéry navzájem (netwrking za účelem splupráce v daném teritriu, sdílení nákladů atp.) Psílení snahy sběr pravidelné zpětné vazby d uţivatelů jedntlivých zdrjů základních infrmací Zaměřit se na prinvační asistenční a analytické sluţby a asistenci při rzvji exprtu sluţeb s vyšší přidanu hdntu Vyšší mtivační zacílení infrmací na příleţitsti zapjení se d bratu zemí BRICS (nejen s ČR, ale na glbálním Jihu mezi státy navzájem) Benchmarking s aktivitami knkurence (prexprtních institucí v jiných státech) Nekperace mezi jedntlivými subjekty činnými s těcht sluţbách Striktní ddělvání sluţeb pdle th, jaké plitiky se týkají (např. sluţby v blasti turismu neb kultury neprpjvat se sluţbami a aktivitami v blasti exprtu atp.) Snaha realizvat všechny sluţby sami a vlastními zdrji v kamţiku, kdy by byl efektivnější utsurcing Selhání kntrlních mechanismů nad kvalitu a nákladvstí pskytvaných sluţeb 55

56 4.5.4 Marketing, branding, lbbying, PR D tét kategrie spadá pměrně pestrá paleta sluţeb, která začíná sluţbami pr individuální exprtéry či jejich skupiny ve vztahu k jejich prezentaci v zahraničí (individuální, ppř. katalgvá účast na veletrzích a výstavách apd.), pkračuje přes širší prezentace českých vývzců prstřednictvím větších účastí na veletrzích, výstavách neb vládních misích (incmingvých i d teritrií) aţ p marketing a PR České republiky na nejvyšší úrvni (jakţt dbré značky a partnera pr bchd a investice). D tét kategrie rvněţ spadají synergie s primárně neexprtními aktivitami v blasti zahraniční pmci a splupráce, exprtněji zaměřené aktivity jak Aid fr Trade a další aktivity suvisející s budváním sítě kntaktů v určitém teritriu (např. síť příznivců ČR v zahraničí krajané, expati, studenti, stáţisté aj.). Marketingvé, brandingvé, lbbyistické a PR aktivity pr exprt realizuje v sučasné dbě v různé frmě a s různým zaměřením 7 veřejných institucí (bereme v ptaz puze ty nejrelevantnější, v becné rvině buduje dbré jmén ČR i vystupvání vlády a jejích členů atp.). Významná je v tét blasti činnst svazů, asciací, kmr a dalších rganizací sdruţujících exprtéry (zejména těch, které mají svu reprezentaci v zahraničí např. CEBRE apd.). Aktivity v tét kategrii lze rzčlenit na dvě skupiny aktivity krátkdbé a cílené na knkrétníh exprtéra či jejich skupinu a aktivity dluhdbé a kncepční zaměřené na rzvj české přítmnsti a značky na určitých trzích. Vzhledem k šíři prtflia aktivit zahrnutých d tét kategrie jsu její cílvu skupinu de fact všichni exprtéři, nejefektivněji z realizací těcht aktivit mhu prfitvat zejména aliance, clustery a jiné skupiny exprtérů sdruţených za určitým vývzním plánem. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO: CzechTrade: Oficiální účast ČR na mezinárdních veletrzích a výstavách Splečná účast na specializvaných výstavách a veletrzích v zahraničí Obchdní mise (MPO) Incmingvé mise Inkubátr (české výstavy a veletrhy) Aid fr Trade Zahraniční rzvjvá splupráce Mezivládní a meziresrtní kmise Zastupvání ČR v mezinárdních rganizacích (se vztahem k bchdu) Prezentace na veletrzích s sbní účastí Prezentace na veletrzích bez sbní účasti Infrmace a pradenství ZRS ES Infrmace a pradenství CERN Infrmace a pradenství ESO Infrmace a pradenství ESA Vývzní aliance 56

57 CzechInvest: České technlgické dny Czech Acceleratr Prgram Marketing MZV: Zahraniční mise (s eknmicku dimenzí) Zahraniční rzvjvá splupráce czech.cz Lbbying za české eknmické zájmy (?) Česká centra: Netwrking a zákulisní infrmace Organizace PR akcí Odbrné a vzdělávací akce Netwrking v teritriu (?) CzechTurism: PR a branding ČR Česká rzvjvá agentura: Silné stránky: Slabé stránky: Zahraniční rzvjvá splupráce Dpsud relativně dbrý zvuk značky Česká republika Na některých trzích relativně dbré kntakty mezi ZÚ a místními vládami B2B sluţby v marketingu a prezentaci relativně na úrvni (prblematické je puze, ţe jsu pskytvány něklika institucemi najednu) Sluţby jsu pskytvány vyským pčtem institucí, systematicky se PR a marketingu ČR jak bchdníh partnera nevěnuje z institucí ţádná (nehledě na snahu, kteru brzdí resrtismu, nekperativnst, nedstatečné lidské zdrje aj.) Zejména sluţby spjené s netwrkingem v teritriu a se systematickým budváním sítě kntaktů, jsu relativně nahdilé a dvíjejí se zejména d sby, která se mmentálně na daném zahraničním zastupení nachází; není zřejmé, zda existuje přehled expatů, krajanů a dalších příznivců ČR v zahraničí (mţná máme přátele na nečekaných místech, ale nevíme tm) Chybí pravidla pr lbbying za individuální zájmy knkrétníh českéh vývzce neb skupiny vývzců Chybí systematika pzic ČR vůči nadnárdním institucím včetně EK (např. pstje jedntlivých rgánů státní správy k připravvané legislativě EU se vztahem k bchdu, strategie bsazvání míst v nadnárdních rganizacích atp.) 57

58 Příleţitsti: Hrzby: ZRS je mimběţná s prexprtními aktivitami (s výjimku Aid fr Trade), prstředky na její realizaci jsu pměrně rzptýleny mezi různé resrty Není jasný přehled zahraničních cest jedntlivých představitelů státu ani příliš jasná pravidla, jak se na knkrétní misi dstat (zejména pvědmí sluţbě mezi subjekty, které tent typ sluţby dpsud nevyuţily) Prezentace ČR navenek půsbí chaticky Nedchází k efektivnímu vyuţití prjektů vědecké splupráce apd. k rzvji PR aktivit Malá míra vyuţití mţnstí PR prstřednictvím prjektů pr nadnárdní instituce Obtíţně se sleduje nákladvst daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Velmi špatná a nesystematická práce s image ČR v zahraničním tisku Nedstatečné vyuţití synergií některých činnstí (např. CzechTurism a branding ČR jak bchdníh partnera) Zlepšení krdinace zahraničních cest (např. prvázání s mţnstmi velkých zakázek na trzích glbálníh Jihu), vyšší transparence th, kd kam létá a prč Vypracvání a realizace kncepce pr bsazvání míst v nadnárdních rganizacích a prsazvání prexprtních cílů ČR v jejich rámci Důsledněji se zaměřit na PR a marketing v rzvjvých zemích, u nichţ je identifikván příns vládních návštěv pr exprt Sledvání nákladvsti PR aktivit a jejich uţitné hdnty pr knkrétní stát Maximální zuţitkvání infrmací z jakékliv zahraniční mise, veletrhu či výstavy (sběr infrmací vystavvatelích a jejich sdílení s dalšími subjekty), sledvání výknnsti splečnstí, které se na veletrzích a výstavách prezentvaly Systematické budvání, udrţvání a mnitrvání kntaktů v teritriích (napříč všemi kategriemi d studentů p expaty ve významných splečnstech) vyuţívání těcht kntaktů pr exprt a pr PR ČR Psílit prezentaci ČR v blasti invací, invvaných prduktů a sluţeb Benchmarking s aktivitami knkurence (prvnání brandů atp.) mţnst vyuţít marketingvých specialistů CzechTurism Vyuţívat více cestvní ruch k zlepšvání image ČR jak bchdníh partnera Cíleně prvázat prjekty ZRS s prexprtní plitiku a vyuţít je jak marketingvu aktivitu pr české splečnsti (win win situace) Prvázání PR aktivit na centrální úrvni a na úrvni reginů Resrtismus a nekperativnst českých institucí veducí k slabvání image ČR na glbální úrvni a k ředění sil Striktní ddělvání sluţeb pdle th, jaké plitiky se týkají malé vyuţití některých příleţitstí k prezentaci ČR a českých exprtérů 58

59 4.5.5 Financvání a pjištění Financvání a pjištění pr exprt jsu specializvané bankvní a pjišťvací prdukty zaměřené na exprtéry, včetně infrmací nich (dstupnst, nabídka, ceny, pdmínky apd.). Okrajvě lze d nástrjů financvání zahrnut i splufinancvání z evrpských fndů a dále infrmace a asistenční sluţby spjené se získáváním příleţitstí v prjektech financvaných např. EBRD, EIB, Světvu banku apd. Financvání a pjištění pr exprt v sučasné dbě nabízí dvě státem vládané instituce (ČEB, EGAP), něklik kmerčních bank (zde nutn zhlednit ještě plánvané pskytvání dtace k CIRR Ministerstvem financí) a 4 specializvané kmerční pjišťvny. Infrmace dalších mţnstech financvání, ppř. mţnst získání splufinancvání, nabízí další 4 veřejné instituce přím činné v prexprtních aktivitách. Typickým uţivatelem financvání a pjištění je exprtér (ppřípadě skupina exprtérů, exprtní aliance, cluster apd.), který má jiţ htvý bchdní plán, našel si dběratele a nyní připravuje strukturu financvání a shání za tímt účelem vhdnéh partnera. V případě evrpských fndů pak je klientem ještě exprtér, který má připravený určitý rzvjvý bchdní plán, na jehţ realizaci shání splufinancvání. V případě evrpských fndů je třeba brát v ptaz, ţe jde nástrje primárně zaměřené na rzvj průmyslu, invací apd. pzitivní prexprtní dpady jsu vítaným vedlejším prduktem. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO: CzechTrade: CzechInvest: MZV: ČEB: řídící rgán evrpských fndů zaměřených na rzvj průmyslu a invací infrmace prjektech vnější pmci EU spluvlastník ČEB a EGAP základní infrmace mţnstech financvání a pjištění v kurzech pr exprtéry administrátr evrpských fndů a knkrétních výzev MPO granty v rámci prjektů eknmické diplmacie infrmace prjektech vnější pmci EU spluvlastník ČEB a EGAP exprtní úvěry a financvání (splňuje-li prjekt pdmínky Knsensu) EGAP: exprtní pjistné prdukty (splňuje-li prjekt pdmínky Knsensu) MF: 59

60 dtace k CIRR pr kmerční banky spluvlastník ČEB a EGAP Silné stránky: Stabilní fungvání ČEB a EGAP, dbrá úrveň v prvnání se zahraničními ECA Relativně širké rzpětí mţnstí financvání z evrpských fndů (nicméně u fndů lze identifikvat i slabé stránky viz níţe) Slabé stránky: Příleţitsti: Určité prblémy v nastavení prcesů mezi ČEB a EGAP Chybí sfistikvané pradenství pr tendry nadnárdních rganizací Prblém účelnsti vyuţití prstředků z evrpských fndů (reálné dpady), krupce apd. Nedstatek infrmací tm, jakým způsbem předcházet prblémům s bchdními partnery (které následně ústí v pjistné událsti) Přehled financvatelných teritrií bank Malé vyuţití zahraničních zdrjů infrmací a jejich prezentace exprtérům Nedstupné zdrje financvání a pjištění pr prjekty z blasti čistých invací a sluţeb (významná synergie s aktivitami typu Seed fnd neb invační plitiku) Obtíţně se sleduje nákladvst daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Nevyrvnaná kvalita lidských zdrjů pskytujících asistenční a analytické sluţby Neefektivní sdílení infrmací mezi institucemi, které pskytují asistenční a analytické sluţby V dbě krize plynule vyhdncvat (a ppřípadě realizvat) navyšvání kapacity EGAP, ppřípadě ČEB (silná česká banka je ptřeba v dbě kntrakce trhů) Zlepšení sdílení infrmací (včetně analýz, reprtů a kntaktů) mezi institucemi činnými v prexprtních aktivitách a institucemi pskytujícími pjištění a financvání pr exprt (včetně prcesů mezi ČEB a EGAP) Psílit infrmvanst MSP prduktech exprtníh financvání a pjištění kmerčními bankami a pjišťvnami (aby nedcházel k nepchpení úlhy a mezení ECAs) Psílit vzdělávání v blasti prevence rizik plynucích pr exprtní prjekty ze špatně uzavřených smluv se zahraničními bankami a dběrateli (z praxe EGAP dhadem více neţ 50% pjistných událstí má svůj půvd jiţ v nevhdně uzavřené smluvě) Spustit IMU a v praxi tak psílit exprtní financvání mim ČEB Maximálně vyuţívat mţnstí aktivních a pasivních záruk, supjištění a klubvéh financvání tj. splupráce ČEB a EGAP se zahraničními ECAs Maximální vyuţití mţnstí financvání z prjektů nadnárdních institucí Vyuţít synergie s pdpru invací z evrpských fndů Systematicky zvyšvat pvědmí tm, jaké části a typy prexprtních prjektů je mţné financvat z evrpských fndů a pdpra při pdávání ţádstí (ať uţ dpručením vhdné pradenské splečnsti neb vlastními silami) Připravit se na nvé prgramvací bdbí Pravidelně aktualizvat infrmace mţnstech získání financvání přím v teritriích (např. dstatek kapitálů a nízké úrkvé míry v Číně vs. více neţ 20% úrky v Nigérii) 60

61 Efektivní sdílení infrmací mezi institucemi pskytujícími pjištění, financvání a institucemi činnými v rzvji exprtu (exprtní případy, analýzy rizik - systematicky apd.) Vyuţití synergií ZRS 18 a financvání (např. sftlans, CSR, zapjení kmerčních bank ) Benchmarking s aktivitami knkurence (našich exprtních knkurentů) Hrzby: Nekperace mezi jedntlivými subjekty činnými s těcht sluţbách zejména v blasti evrpských fndů apd. ředění prstředků d velkéh pčtu menších prjektů Neexistence seed kapitálu a financvání pr invační firmy Striktní ddělvání sluţeb pdle th, jaké plitiky se týkají (např. sluţby v blasti turismu neb kultury neprpjvat se sluţbami a aktivitami v blasti exprtu atp.) Neexistence flexibilních mechanismů dplňvání pjistných fndů EGAP a kapitálu ČEB v dbě recese Basel a jeh vztah k pjištění a exprtnímu financvání 18 Prjekty ZRS zařazeny d převážně PR činnstí, nicméně jejich aspekt jak zdrje financvání nelze pminut. 61

62 4.5.6 Řešení prblémů Řešením prblémů se v tét analýze rzumí pdpra exprtérům v kamţiku, kdy djde k nějakému prblému při realizaci exprtníh případu. Typicky mezi tyt prblémy budu patřit různé administrativní překáţky (spjené s činnstí určitéh úřadu neb instituce), diskriminace zahraničních splečnstí, prblémy spjené s nekalu sutěţí, pdvdy a selhání prtistrany bchdníh partnera, nicméně škála mţných prblémů je pchpitelně dalek širší 19. D sluţeb týkajících se řešení prblémů se jeví jak vhdné zařadit ještě sluţby, jejichţ cílem je půsbit jak preventivní nástrje prti bvyklým exprtním prblémům (např. infrmace rizicích určitéh teritria a jak se před nimi zajistit, preventivně půsbí i infrmace právu např. zajišťvacích instrumentech, fungvání sudů, rzhdčích dlţkách, INCOTERMS atp.). Sluţby v blasti řešení prblémů jsu v sučasné dbě řešeny dvěma základními způsby. Prvním z nich je sluţba fungující v rámci členských států EU, kteru je SOLVIT prvzvaný MPO. Tat sluţba má jasnu strukturu, včetně persnálníh zajištění, systém sběru pdnětů a prblémy českých pdniků v EU řeší průběţně. Druhým typem sluţeb v blasti řešení prblémů jsu pak sluţby ad hc, pskytvané zejména ZÚ a kancelářemi CzechTrade. V těcht případech se jedná individuální ţádsti exprtérů pmc, na něţ daná instituce reaguje tak, jak jí umţňují její persnální kapacity a finanční zdrje. Z hlediska nástrjů prevence prti různým selháním při zahraničním bchdě je třeba říci, ţe ucelený přehled případvých studií, metdik neb vzrvých pstupů nepskytuje ţádná prexprtní instituce a exprtéři jsu tak dkázáni zcela na sluţby pskytvané sukrmým sektrem (např. advkátními kancelářemi apd.), jejichţ kvalita se můţe mnhdy velmi lišit a pr exprtéra můţe být btíţné zvlit splehlivéh pskytvatele. Typickým uţivatelem sluţeb řešení prblémů je exprtér (ppřípadě skupina exprtérů apd.), u nichţ nastal v průběhu transakce v zahraničním bchdu prblém. Lze čekávat, ţe sluţby řešení prblémů by měly být více vyuţívány MSP, které nedispnují dstatečně prfesinálním aparátem (krprátní právníci apd.) k jejich řešení, nicméně čas d času můţe tut sluţbu ptřebvat kaţdý exprtér. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO: Slvit CzechTrade: MZV: Ad hc sluţby kanceláří CzechTrade v zahraničí Ad hc sluţby ZÚ 19 Je třeba dlišvat prblémy spjené s bchdem, kde je mžné a v řadě případech i žáducí, aby vývzci pmhl ZÚ, CT neb jiný státní rgán, d prblémů sbních, bezpečnstních apd. bez významnéh vztahu k bchdu. 62

63 Silné stránky: Úspěšné fungvání Slvit Slabé stránky: Příleţitsti: Hrzby: Uceleně tyt sluţby de fact nejsu pskytvány, veřejně nejsu přístupné jakékliv metdiky neb pstupy, jak tyt sluţby pskytvat Velmi malá šíře preventivníh vzdělávání Nejsu dstupné mdelvé situace častých prblémů při exprtu a pstupu, jak je řešit (cţ znesnadňuje replikaci fungujících způsbů řešení) Rzsah a kvalita pskytvání těcht sluţeb na ZÚ a kancelářích CT je závislá na jejich persnálním bsazení a finančních mţnstech (některé ZÚ či kanceláře CT jsu velmi malé a nemhu řešit de fact nic nad rámec běţné agendy a sluţeb apd.) Nevyuţívají se synergie s činnstmi (pradenskými a knzultačními) kmr, asciací a svazů v teritriích (které čast mají dbré knw-hw v řešení prblémů např. s úřady aj.) Psílit marketing Slvit a dstat jej ještě blíţe k exprtérům (např. prstřednictvím CzechPintů) Zavést určité metdiky neb pstupy pr nečastější případy pskytvání pmci v případě bchdních prblémů v určitém teritriu (můţe zahrnvat jednak základní pravidla pr jednání s úřady, kntaktní sby, infrmace rzhdčích řízeních, kntakty na splehlivé místní advkáty apd.) důleţité je stanvit rvněţ pravidla pr míru angaţvansti knkrétníh pracvníka ZÚ neb CT (pskytvání bezplatné pmci můţe být čast slţité a chta pracvníka ZÚ můţe blkvat jeh kapacitu pr plnění jeh dalších pvinnstí) Identifikace mţnstí institucí v ČR hrát v řešení zahraničních prblémů rli Vyuţít zkušenstí EGAP z vymáhání phledávek k identifikaci a eliminaci klíčvých faktrů, které vedu k pjistným událstem (velká část těcht faktrů vzniká např. jiţ v nevhdně uzavřených smluvách, špatném zajištění atp.) a tyt infrmace zařadit d vzdělávání exprtérů S rstucím bjemem exprtu d teritrií mim EU rste rizik vzniku prblémů cţ je hrzba v případě, kdy nebudu připraveny alespň rámcvé nástrje a pstupy k jejich řešení Zvyšvání zátěţe kladené na ZÚ a CT z titulu pskytvání těcht sluţeb veducí ke zpmalení plnění jejich statních činnstí Opakvání stále stejných chyb ze strany exprtérů a neefektivní vynakládání prstředků na jejich řešení 63

64 4.5.7 Budvání příleţitstí, dstraňvání překáţek, plitika Budváním příleţitstí, dstraňváním překáţek a plitiku pr exprt se rzumí v tét analýze kncepční a dluhdbé činnsti realizvané rgány veřejné správy za účelem rzšíření a prhlubení mţnstí exprtu českých splečnstí. Jedná se činnsti, jejichţ dpad je v prvním plánu becný neb sektrvý, nicméně zásadní význam má de fact pr všechny exprtéry. Na rzdíl d předchzích typů sluţeb pr exprt v tmt případě platí, ţe tyt sluţby nemůţe z pvahy věci pskytvat nikd jiný neţ veřejné instituce. V sučasné dbě se budváním příleţitstí, dstraňváním překáţek bchdu a plitiku pr exprt zabývá s různu intenzitu celkem 6 institucí přím zaměřených na prexprtní aktivity (neb na plitiku velmi úzce suvisející např. rzvjvu pmc), avšak v širším phledu by veřejných institucí spadajících d tét kategrie byl mnhem více (např. MZe v blasti zemědělské plitiky, kraje, zahraniční výbr PSP ČR, prezident, MŠMT v blasti vědecké splupráce a vzdělávání, eurpslanci a v širším kntextu de fact kaţdá veřejná instituce, jejíţ zástupci nás reprezentují v mezinárdních rganizacích a fórech). U těcht činnstí se rvněţ nejvýrazněji prjevují synergie plynucí krdinace a stanvení širší vize rzvje české eknmiky (viz Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR na bdbí ). Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny d tét kategrie: MPO: CzechTrade: CzechInvest: Infrmace prgramech vnější pmci EU Oficiální účast ČR na mezinárdních veletrzích a výstavách Obchdní mise (MPO) Incmingvé mise Aid fr Trade Zahraniční rzvjvá splupráce Mezivládní a meziresrtní kmise Tvrba kncepcí a strategií Mezinárdní chrana duševníh vlastnictví Zastupvání při jednáních splečné bchdní plitice EU Zastupvání ČR v mezinárdních rganizacích (se vztahem k bchdu) E-learning Hw t Make a Bid fr the Wrld Bank Prject, infrmace a pradenství Infrmace a pradenství ZRS ES Infrmace a pradenství CERN Infrmace a pradenství ESO Infrmace a pradenství ESA České technlgické dny 64

65 MZV: Česká centra: Zahraniční mise (s eknmicku dimenzí) Zahraniční rzvjvá splupráce Lbbying za české eknmické zájmy Netwrking a zákulisní infrmace Tvrba kncepcí a strategií Zastupvání při jednáních splečné bchdní plitice EU, ESVA Zastupvání ČR v mezinárdních rganizacích (se vztahem k bchdu) Systematické udrţvání kntaktů v teritriích a s expaty a jinými příznivci ČR Business centrum (s CT, CTu, jen Mskva) Netwrking v teritriu Česká rzvjvá agentura: Silné stránky: Zahraniční rzvjvá splupráce Infrmace prgramech vnější pmci EU Vytvření základu pr prexprtní plitiky v pdbě Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti ČR pr bdbí SLA mezi MPO a MZV B2B sluţbách Slabé stránky: Nepřehlednst tvrby strategií a kncepcí nízká míra krdinace mezi jedntlivými institucemi, resrtismus a vnitrresrtismus, která se prmítá i v nepříliš efektivním řízení jejich implementace Nejedntné vystupvání v rámci mezinárdních a evrpských institucí, které má za následek nedstatečné prsazvání zájmů ČR a image státu, kde panuje chas (např. 2 státní tajemníci pr EU, čeští eurpslanci, zástupci v bruselských strukturách apd.) V řadě případů nepříliš vhdný systém knzultací strategických materiálů s exprtéry, jejich asciacemi, kmrami a svazy (krátké lhůty, nejasné prcesy následnéh zhledňvání připmínek apd.) Nekrdinace v blasti plánvání zahraničních misí (prezident, ministři, pslanci, senátři, hejtmani ) Malá míra napjení ČR na zahraniční prjekty (EU, SB, EBRD, EIB, mezivládní prjekty atp.) Nedstatek systematické prexprtní a netwrkingvé práce s příznivci ČR v teritriích (expati, studenti sučasní i bývalí, krajani, stáţisti apd.) Nedstatečná kntrla nákladvsti a prduktivity jedntlivých činnstí a nevhdný management lidských zdrjů v prexprtních činnstech Pmalejší reakce plitik na změny na trzích, nepříliš jasná vize 65

66 Příleţitsti: Hrzby: Budvání image ČR jak splehlivéh a prgresivníh bchdníh partnera řídit a krdinvat jak prjekt Vyuţívat synergie mezi jedntlivými plitikami (rgware), maximálně krdinvat prexprtní činnsti (sftware) na nejvyšší úrvni s hardwarem Strategií mezinárdní knkurenceschpnsti; s tím suvisí ptřeba zlepšení řízení prexprtních činnstí a vymezení kmpetencí Stanvení jasných a měřitelných cílů a transparentních pstupů jejich aktualizace Mbilizace a maximální vyuţití zdrjů, které máme k dispzici (včetně např. expanze zahraniční sítě českých ZÚ a CT prstřednictvím splupráce s exptéry, příznivci ČR apd.) Pravidelný benchmark s veřejnými institucemi v zahraničí Kncepční zlepšení managementu lidských zdrjů v prexprtních činnstech Zlepšení kmunikace se zájmvými skupinami i jedntlivými exprtéry (včetně knzultací, zpětné vazby atp.) Systematické budvání pzic ČR v evrpských a mezinárdních rganizacích (včetně přípravy a výběru vhdných kandidátů); budvání vztahů s pdbně smýšlejícími zeměmi (a splečné prsazvání knkrétních zájmů) Na úrvni EU prsazvání českých zájmů rvněţ ve splupráci s českými exprtéry a jejich rganizacemi (a rganizacemi, jejichţ jsu členy v EU) krdinvaný lbbying; hájení českých zájmů např. i v legislativním prcesu EU (předběţné RIA apd.) Nebude překnán resrtní a institucinální individualismus vznikne mnh dílčích strategií a plánů, které nebudu vzájemně kmplementární, budu sledvat různé cíle a rzředí prstředky vynakládané státem na prexprtní aktivity d celkvě neefektivních dílčích činnstí Psilvání image ČR jak země, v níţ panuje chas a která neví, c chce Ztráta kntaktů v teritriích Rzpčtvé škrty Pmalá reakce na změny na světvých trzích (např. neschpnst reflektvat rzvj zalţený na VVaI, nízké temp reakce na rizika plynucí z finančních krizí apd.) Další pkles prduktivity vlivem nedstatečnéh řízení, kntrly a dměňvání 66

67 5 Závěry Mezi hlavní závěry plynucí ze zpracvanéh dkumentu, které bude třeba dále rzpracvat v dkumentu Kncepce d vizí a knkrétních mechanismů a prjektů, patří následující: 1) Prexprtní strategie ptřebuje v maximální míře vyuţít synergií plynucí z krdinace s dalšími plitikami, které úspěšnst českých exprtérů vlivňují. V realizaci a uplatnění těcht synergií můţe prexprtní plitika stavět na základech daných Strategií mezinárdní knkurenceschpnsti ČR. 2) Stávající vyská rientace českých exprtních dvětví na trhy EU a zárveň vyská míra dvětvvé specializace je ptenciální hrzbu pr česku eknmiku. Prexprtní nástrje musí aktivně půsbit k tmu, aby čeští vývzci prnikali na trhy mim EU a rvněţ aby se zvyšval pdíl exprtů zalţených na vyšší přidané hdntě. K dsaţení tht cíle bude pět ptřeba maximálně vyuţít synergie plynucí z krdinací různých plitik zejména invační, investiční, vzdělávací a zahraniční (včetně rzvjvé) s prexprtními aktivitami, nebť bez nich hrzí, ţe ČR nebude schpna vyvinut kriticku masu zdrjů k efektivnímu dsaţení těcht cílů. ČR má řadu přednstí, které by mhly českým vývzcům napmci například při efektivním vyuţívání zvyšujícíh se bratu mezi státy glbálníh Jihu. 3) ČR dpsud mál vyuţívala mţnstí, které českým exprtérům nabízí prjekty realizvané evrpskými a mezinárdními institucemi. Zejména v časech krize a kntrakce bankvníh sektru, který v sučasné dbě hrzí v EU, je třeba hledat kapitálvé zdrje pr prexprtní prjekty mim ČR. Prjekty nadnárdníh typu v institucích, na jejichţ činnst ČR jak jejich člen přispívá, jsu za tímt účelem velmi vhdné. 4) V rámci implementace prexprtní plitiky je třeba systematicky sledvat trendy a zlmy určující vývj směru pptávky na světvých trzích. Prexprtní patření musí být dstatečně flexibilní, aby byla schpna v pravu chvíli napmci exprtérům příleţitsti plynucí z vývje trhů vyuţít. 5) Stávající institucinální zabezpečení prexprtních činnstí a činnstí s exprtem suvisejících je velmi slţité. Infrmace jsu rzptýleny v celé řadě zdrjů, stejně tak i sluţby a prgramy pr exprtéry. Dchází k prlínání činnstí a kmpetencí, které činí státní aktivity v blasti rzvje exprtu pměrně nepřehledné. Je třeba dstranit překryvy v činnstech jedntlivých institucí činných v prexprtní plitice a efektivně nastavit krdinační a řídící mechanismy. Navenek ve vztahu k exprtérům, ale i zahraničním institucím a bchdním partnerům nesmí hrát rli, který rgán veřejné správy prexprtní činnsti vyknává, rzhdující je jejich výsledek. Jedním z významných krků k dsaţení maximálních synergií a efektivnějších prexprtních činnstí by měl být nastavení kvalitníh systému sdílení infrmací mezi prexprtními institucemi a mezi institucemi, jejichţ činnst s pdpru exprtu suvisí. 6) V dbě škrtů ve veřejných rzpčtech je nutné, aby se státem financvané instituce činné v prexprtních aktivitách sustředily na aktivity, které jsu pr exprt nezbytné a které nepskytuje trh. Státní instituce by v pdpře exprtu neměly suplvat sukrmý sektr ani sluţit jak levný zdrj prstředků pr financvání činnsti exprtérů a jejich rganizací. 7) V sučasné dbě je ideální příleţitst k zavedení krdinačních mechanismů mezi institucemi prvádějícími prexprtní činnst vzhledem k tmu, ţe většina z nich prchází transfrmací a připravuje své dluhdbé strategie (např. CzechTrade, CzechInvest, MZV, MMR pst 2014, ČEB). Pkud se v tmt bdě nepdaří dsáhnut suladu těcht dluhdbých plánů jedntlivých institucí, hrzí zachvání chatickéh statusu qu, který efektivitu prexprtních činnstí slabuje. 67

68 8) Je třeba nastavit pr prexprtní strategii měřitelné cíle a systematicky měřit jejich naplňvání. K tmu je nutné vyuţívat v širší míře benchmarky se zahraničím (včetně identifikace efektivních prexprtních činnstí, které prvádí jiné státy knkurenti i bchdní partneři) a mezinárdní datvé zdrje. Celkvé cíle prexprtní strategie by měly vázat na kvantitu a kvalitu exprtu - viz tabulka níţe. 9) Prexprtní patření by měla reflektvat hspdářský cyklus. V dbě krize je vhdné zaměřit se na tzv. quick win patření (například aktivizace sítě příznivců České republiky v zahraničí 20, psílení zdrjů EGAP a ČEB atp.), která jsu rychlá a levná, dluhdbá a nákladná patření je vhdné připravit, ale jejich realizaci prvádět buď pstupně, neb v kamţiku expanze trhů. 20 Studenti ze zahraničí, čeští expati, krajané atp. 68

69 Přílha Zde přikládáme rešeršní přílhu, která shrnuje celkem v pěti hlavních kapitlách vybrané důleţité veřejně dstupné infrmace státních, ale i sukrmích institucích (a jejich aktivitách) zabývajících se pdpru exprtu v České republice a institucích a rganizacích, jejichţ činnst s pdpru exprtu suvisí. Obsah tét přílhy je pměrně rzsáhlý, cţ mim jiné pukazuje na vyský pčet těcht institucí a aktivit. Na druhu stranu tent dkument tvří dbrý pdklad pr analýzu (výše uvedené SWOT analýzy jedntlivých prduktů v blasti pdpry exprtu vyuţívaly mim jiné infrmace z tét přílhy), kncepci a samtnu Exprtní strategii. První kapitla rešeršní přílhy stručně nastiňuje aktivity relevantní pr exprt v rámci Evrpské unie včetně představení jedntlivých evrpských fndů, které i kdyţ nepřím mají dpad i na exprtní dvětví v rámci České republiky. V druhé kapitle se jiţ zaměřujeme na knkrétní státní instituce a jejich prexprtní nástrje dstupné pr české vývzce v rámci bru průmyslu. Ve třetí kapitle analgicky rzebíráme aktivity a prjekty státních institucí pdprujících exprt neb realizujících činnsti s exprtem suvisejících mim resrt průmyslu. Ve čtvrté kapitle shrnujeme, jak pdpru pdnikání a exprtu ze strany nestátních institucí (kmr, svazů, asciací apd.), tak i dstupné kmerční financvání vč. rizikvéh kapitálu. V páté kapitle jsu pak pr připmenutí shrnuty závěry z dtazníkvéh šetření mezi pdnikateli, které se týkal jejich infrmací činnstech státu pr exprt a dále jejich zkušenstech s těmit činnstmi. Bliţší ppis bsahu jedntlivých kapitl uvádíme u kaţdé z nich. 69

70 1 Pdpra exprtu na úrvni EU Tat kapitla v krátksti ppisuje pdpru exprtu v rámci Evrpské unie, jíţ členem je Česká republika d května 2004 a je tedy zavázána respektvat principy splečné bchdní plitiky EU. I navzdry tmu, ţe EU se pdpru exprtu jaku takvu nezabývá (ta zůstala v plné kmpetenci jedntlivých členských států), nelze vyvrátit, ţe ji d značné míry vlivňuje, a t nejen prstřednictvím pskytvání dtací z evrpských fndů, ale i například uzavíráním multilaterálních, bilaterálních či reginálních dhd se třetími zeměmi. Prt pvaţujeme za nezbytné tut kapitlu zahrnut d celkvéh suhrnu pdpry exprtu v rámci ČR. Cílem tét kapitly je rámcvé vymezení základních nástrjů EU, které mají či uţ ve větší aneb menší míře dpad na český vývz. Rzdělujeme je d 3 hlavních pdkapitl: 1. Splečná bchdní plitika (celní plitika, instituce, mezinárdní smluvy, nástrje, databáze a infrmační sluţby EU), 2. Evrpské fndy a prjekty z nich financvané (zde se zaměřujeme zejména na perační prgramy Ministerstva průmyslu a bchdu, Ministerstva šklství, mládeţe a tělvýchvy a Ministerstva práce a sciálních věcí), 3. Zahraniční pmc a rzvjvé prjekty. 1.1 Splečná bchdní plitika P vstupu d Evrpské unie se ČR frmálně vzdala práva uskutečňvat vůči třetím zemím samstatnu bchdní plitiku, ale neznamená t, ţe by rezignvala na zájmy, jeţ na třetích trzích má. ČR se vstupem d EU připjila k celní unii, která na dvzy a vývzy z a d třetích zemí uplatňuje jedntné úpravy bchdních vztahů, závazné pr všechny členské státy EU. Pdle článku 207 Smluvy fungvání Evrpské unie (tzv. Lisabnská smluva), bývalý čl. 133 Smluvy zalţení Evrpskéh splečenství, je splečná bchdní plitika ve výlučné pravmci Splečenství a zakládá se na jedntných principech, zejména pkud jde úpravy celních sazeb, uzavírání preferenčních bchdních dhd týkajících se bchdu zbţím a sluţbami, bchdní aspekty duševníh vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjedncvání liberalizačních patření, vývzní plitiku a patření na chranu bchdu, jak jsu patření pr případ dumpingu a subvencvání. Evrpská unie všemi dstupnými nástrji zajišťuje výhdný přístup unijníh zbţí na trhy třetích zemí a tevírá svůj trh pr zahraniční zbţí, přičemţ důsledně sleduje ddrţvání mezinárdních pravidel bchdu a v případě jejich prušvání přijímá patření na chranu svých zájmů Celní plitika Jak člen Evrpské unie je ČR zavázaná ddrţvat splečnu bchdní plitiku EU 21, jejíţ sučástí je i splečná celní plitika. Hlavními nástrji splečné celní plitiky je celní kdex a integrvaný celní sazebník TARIC, který je kaţdrčně aktualizván a je přístupný n-line na stránkách Evrpské kmise. 22 Při dvzu a vývzu zbţí je uplatňván stejné zařazení d jedntnéh celníh sazebníku TARIC včetně stanvených sazeb cla při dvzu zbţí. Všemi členskými státy je vůči třetím zemím uplatňvána splečná 21 Mim t se ČR musí v rámci pdpry exprtu řídit i pravidly OECD, WTO, Bernské unie atp. 22 TARIC: 70

71 celní plitika, která zajišťuje, ţe při dvzu ze smluvních států neb uskupení států jsu za stanvených pdmínek uplatňvány preferenční sazby cla. Na prdukty pcházející ze zvýhdněných zemí se celní preference vztahují p předlţení svědčení půvdu, jehţ frma je stanvena jedntlivými dhdami. Ţádný členský stát také nemůţe uplatňvat vůči třetím zemím jiná mezení či zákazy, neţ stanví předpisy EU. Celní hdnta dváţenéh zbţí je stanvvána pdle principů WCO jak cena, která byla neb má být skutečně zaplacena za zbţí prdané pr vývz na celní území Splečenství, přepčtená na české kruny. Nejsu-li v ceně zahrnuty vedlejší náklady, např. dpravné, pjištění, neb licenční pplatky, musí být k ceně placené za zbţí připčteny. Nelze-li celní hdntu určit pdle výše uvedených zásad, určí se jak hdnta transakce stejnéh neb pdbnéh zbţí prdávanéh pr vývz d Splečenství ve stejnu neb přibliţně stejnu dbu Instituce Z phledu institucinálníh je rzhdujícím rgánem pr prvádění splečné bchdní plitiky Rada EU, která rzhduje na základě návrhů předlţených Evrpsku kmisí. Nejen při sjednávání bchdních dhd Kmisi pmáhá s knzultacemi zvláštní výbr ustavený Radu - Výbr pr bchdní plitiku resp. Výbr TPC (angl. Trade Plicy Cmmittee, TPC), dříve Výbr 133 a Rada ministrů zahraničních věcí (angl. Freign Affairs Cuncil, FAC). Rada ministrů zahraničních věcí vytváří vnější činnst Unie pdle strategických směrů vymezených Evrpsku radu a zajišťuje sudrţnst vnější činnsti Unie. V její kmpetenci je celá vnější činnst Unie, zejména splečná zahraniční a bezpečnstní plitika, splečná bchdní plitika, rzvjvá splupráce a humanitární pmc. Je jedinu frmací Rady, pr kteru neplatí rtující předsednictví. Jejím předsedu je Vyský představitel pr zahraniční věci a bezpečnstní plitiku vlený na pětileté funkční bdbí. První sbu na pstu Vyskéh představitele pr zahraniční věci a bezpečnstní plitiku se stala v prsinci 2009 barnka Catherine Ashtnvá z Velké Británie. Výbr pr bchdní plitiku, řízený představitelem země předsedající Radě EU, na pravidelných zasedáních diskutuje se zástupci všech členských států a Evrpsku kmisí celém spektru mnhstranných i bilaterálních bchdně plitických témat, d strategických záměrů aţ k jedntlivým patřením a ptíţím při vývzu jedntlivých výrbků. Dalšími fóry pr bhajbu a prsazvání nárdních zájmů členských států jsu samstatné frmace Výbru pr bchdní plitiku (pr blast sluţeb a investic, textilu, celi a dalších vybraných průmyslvých sektrů) a teritriálně i zbţvě zaměřené pracvní skupiny Rady. Zástupci členských států se scházejí rvněţ v řadě pradních a asistenčních výbrů pr bchdní tázky, které napmáhají Evrpské kmisi při výknu jejích pravmcí. Ústředním rgánem České republiky vyknávajícím činnst v suladu s acquis cmmunautaire 23 je Ministerstv průmyslu a bchdu ČR. Tvrba a prvádění bchdní plitiky se v EU uskutečňuje efektivním a transparentním způsbem, zainteresváni jsu také představitelé zájmvých skupin a bčanské splečnsti vč. představitelů průmyslu, sciálních partnerů, dbrvých svazů a nevládních rganizací, a t např. frmu plenárních setkání, specializvaných pracvních skupin i jednání ad hc. 23 Francuzský termín, který se pužívá pr právní řád Evrpské unie. 71

72 Principy a patření splečné bchdní plitiky se z mezinárdníh hlediska dvíjejí d dhd WTO a bchdných dhd zjednaných mezi ES a třetími zeměmi. Evrpská kmise zveřejnila dne dluh čekávaný dkument Obchd, růst a světvé záležitsti, který představuje nvu bchdní strategii EU d rku Tent strategický dkument dplňují dva pdpůrné dkumenty Glbální Evrpa z rku 2006 a Obchd jak mtr prsperity. Obchdní plitika se tímt dkumentem stala klíčvým prvkem strategie Evrpa V nvé bchdní plitice je definvaných něklik hlavních cílů Evrpské unie: 1. uknčení rkvaní v Dha a budvání na mnhstranném systému zalţeném na pravidlech; 2. dknčení prgramu rkvání prbíhajících dhdách vlném bchdu, týká se t zejména zemí Perskéh zálivu, Indie, Kanady, Singapuru, Malajsie a reginu MERCOSUR; 3. zapjení strategických hspdářských partnerů EU d bchdní, investiční a regulační knvergence. V tmt směru je ptřeba věnvat zvláštní pzrnst strategickým partnerům jak jsu USA, Čína, Rusk, Japnsk, Indie a Brazílie; 4. pmct evrpským pdnikům v přístupu na trhy třetích zemí prstřednictvím dstraňvání překáţek bchdu; 5. zahájit jednání s klíčvými bchdními partnery kmplexní úpravě investičních pdmínek; 6. uplatňvat nástrje na chranu trhu EU v suladu s pravidly WTO (chránit bezpečnst sptřebitelů, přijat předpisy značvání půvdu dváţených knečných výrbků, chránit duševní vlastnictví apd.). 24 D splečné bchdní plitiky však nespadá prexprtní plitika. Ta zůstala v kmpetenci kaţdéh členskéh státu, takţe závisí na jeh individuální strategii a dispnibilních finančních prstředcích. EU se ale i navzdry tmut faktu snaţí prstřednictvím různých patření a nástrjů pdprvat exprt svých členských států. Tat snaha má svůj právní základ v Nařízení Rady (ES) č. 2603/69 v kdifikvaném znění, kterým byli přijaty Splečná pravidla na vývzy, které se vztahují na všechny průmyslvé a zemědělské prdukty a jsu splečně uplatňvány vůči třetím zemím Mezinárdní smluvy a liberalizace mezinárdníh bchdu Smluvní bchdní plitika zahrnuje veškerá smluvní ujednání Splečenství se třetími zeměmi dvzu a vývzu zbţí. Vnější bchdně plitické vztahy mají něklik frem: pkud mají frmu mnhstrannéh jednání, prbíhají zejména na pli Světvé bchdní rganizace (WTO) neb Organizace pr eknmicku splupráci a rzvj (OECD). Bilaterální a reginální bchdní vztahy zahrnují tázky splečné bchdní plitiky s jedntlivými třetími zeměmi, s reginy či reginálními sdruţeními, jichţ jsu tyt země členy. Celsvětvě dšl k ţivení bilaterálních vztahů zejména kvůli kmplikacím ve vyjednávání v rámci rzvjvé agendy z Dauhá ve WTO (angl. Dha Develpment Agenda - DDA). Pdle charakteru bchdních ustanvení se mezinárdní bchdní dhdy dělí na preferenční a nepreferenční. Preferenční dhdy bsahují výhdnější pdmínky pr vzájemnu výměnu zbţí, snadnější přístup na trh partnera a větší vlastní tevřenst. Splečenství pskytuje frmy různéh bchdníh zvýhdnění zejména těm zemím, s nimiţ ji pjí histrické vazby. Úlhu hraje velká skupina 24 Evrpská kmise: Obchd, růst a světvé záležitsti: 25 FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně bchdní plitika ČR. Histrie a sučasnst ( ). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN str

73 faktrů: gegrafická blízkst, zájem pliticku a bezpečnstní stabilitu v susedících zemích, závazky vůči bývalým klniím a závislým územím, hspdářská a rzvjvá pmc nejméně rzvinutým zemím aj. D tét kategrie spadají dhdy vytvření celní unie (uzavřena dhda mezi ES a Andrru, San Marinem a Tureckem) a dhdy vytvření zóny vlnéh bchdu (angl. Free Trade Agreements - FTAs). Tut frmu jsu např. upraveny vztahy s Krejsku republiku a Evrpským sdruţením vlnéh bchdu, ESVO (angl. Eurpean Free Trade Assciatin EFTA). 26 Aktuálně prbíhají jednání dhdě vlném bchdu s Indií, seskupením zemí v GCC (Rada pr splupráci v Perském zálivu) a individuálně s jedntlivými státy ASEAN (Sdruţení nárdů jihvýchdní Asie). Dhdy hspdářské splupráci (angl. Ecnmic Partnership Agreements - EPAs) dále představují bchdní dhdy rzvjvéh charakteru, které pdprují reginální integraci. ES je uzavírá se zeměmi ACP (země v Africe, Karibiku a Pacifiku). 27 Asciační dhdy (dhdy přidružení) jsu uzavírány mezi ES a zeměmi, se kterými chce Splečenství upravit své vztahy d plitické p kulturní úrveň. Obsahují typicky plitické, eknmické, bchdní a lidskprávní neb refrmní závazky těcht zemí výměnu za beztarifní přístup na některé z evrpských trhů (průmyslvé výrbky, zemědělské prdukty) a dhdy vlném bchdu. Na internetvých stránkách Evrpské kmise jsu přehledně uvedené aktuální existující reginální bchdní dhdy 28, dhdy, které jsu v sučasné dbě v jednání 29 a dhdy eknmickém partnerství 30, které upravují vztahy EU se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichmří v suladu s dhdami z Lmé. Pčet dhd vlném bchdě resp. dhd rzšiřvání bilaterálních aneb unilaterálních preferencí se stále zvyšuje Nástrje, infrmační sluţby a databáze Evrpská unie samtnu realizací splečné bchdní plitiky, kde zastupuje zájmy 27 států, dispnuje brvsku sílu při vyjednávání bchdních pdmínek se třetími zeměmi. Taktéţ dhlíţí na t, aby třetí země plnili své závazky vůči členským zemím EU. Pr tent účel byl vyvinutý nástrj pr dstraňvání bchdních překáţek (Trade Barriers Regulatin, TBR), který funguje d rku TBR je právní nástrj, který umţňuje pdnikům v EU řešit prblémy s prušváním pravidel bchdu na exprtních trzích. Firmy můţu prstřednictvím TBR pţádat Evrpsku kmisi, aby vyšetřila mezení jejich prdeje v zahraničí, diskriminační zacházení na zahraničních trzích, ptíţe se získáváním patentů a licencí aneb jakékliv jiné frmy nekalých překáţek v rámci vývzu zbţí aneb sluţeb evrpskými pdniky V sučasné dbě patří mezi členské státy ESVO Island, Lichtenštejnsk, Nrsk a Švýcarsk. Dalším krkem v utužení vzájemných vztahů těcht států a ES byl vytvření Evrpskéh hspdářskéh prstru v květnu 1992 (bez Švýcarska, které účast dmítl v referendu) s rzšířením preferenčníh režimu aplikaci pravidel vnitřníh trhu. Jedntlivé členské státy harmnizvaly část své legislativy a jsu pvinny ddržvat zásady nediskriminace, hspdářské sutěže, vlnéh phybu zbží, sb, služeb a kapitálu. 27 Tyt země patří vesměs k nejchudším zemím světa. Půvdně se jednal bývalé francuzské klnie, p vstupu Velké Británie se jejich pčet značně rzšířil bývalé britské klnie a závislá území. Dnes tat skupina zahrnuje na 78 zemí (48 afrických, 15 karibských a 15 zemí z blasti Pacifiku) Evrpská kmise: Tackling unfair trade, dstupné z ( ) 73

74 Firmy můţu směrvat tyt své připmínky k překáţkám bchdu i přím na Ministerstv průmyslu a bchdu ČR. Evrpská kmise taktéţ pskytuje vývzcům z EU resp. kandidátským zemím bezplatné infrmace pdmínkách bchdvání na třetích trzích. Nástrjem pskytvání těcht infrmací je Databáze infrmací přístupu na trhy (Market Access Database, MADB) 32, která má za cíl: pskytvat základní infrmace, které zaujímají vývzce z EU (např. dvzní cla, příslušné daně a pţadavky na dvzní dkumenty platné na exprtních trzích, bchdní statistiky, studie tématech suvisejících s přístupem na trhy); vést seznam všech bchdních překáţek vlivňujících vývz z EU pdle zemí a pdle sektrů a zabezpečit systematické sledvání vývje v suvislsti s identifikvanými překáţkami; pskytvat interaktivní prstředky na kmunikaci mezi bchdem a evrpskými rgány, které budu umţňvat n-line výměnu infrmací. Za přímu pdpru exprtu ze strany EU můţeme pvaţvat vývzní pdpru pskytvanu zemědělským výrbcům členských zemí EU, která je financvaná z prstředků splečné zemědělské plitiky. Evrpská unie taktéţ financuje prezentaci a šíření infrmací zemědělských prduktech EU na trzích třetích zemí. V rámci infrmační kampaně pukazuje hlavně na kvalitu těcht zemědělských výrbků, hygienické nrmy, bezpečnst ptravin, nutriční hdntu, balení zbţí a přátelský přístup k ţivtnímu prstředí a zvířatům. Sptřebitelé v třetích zemích jsu infrmvaní systému chrany značení půvdu, chraně zeměpisných údajů, rganickém zemědělství, garancích tradičních specialit a kvalitě vín pěstvaných v specifických blastech. 33 Zájem na tét pdpře mají především evrpské země se silným sektrem zemědělství jak například Francie. Dalším z pdpůrných nástrjů EU je i infrmační prtál Eurpa.eu. Tent prtál prvzuje ddělení kmunikace Evrpské kmise a je plně v českém jazyku. Přináší celu řadu infrmací dění v EU. V jeh bsahu lze téţ nalézt infrmace zaměřené na pdnikání: zalţení/převzetí pdniku, chd pdniku, expanze, výhdy trhu EU, invace, dpvědné pdnikání. V bsahu prtálu dále nechybí infrmace, jak zajistit finance, jak zajistit pdpru, pdnikání za hranicemi EU atd. SOLVIT SOLVIT tvří síť center, která navzájem splupracují při řešení prblémů způsbených nesprávnu aplikací evrpskéh práva ze strany správních rgánů. SOLVIT centrum se nachází v kaţdém členském státě EU a rvněţ v Nrsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Účelem systému SOLVIT je řešit rychle a efektivně knkrétní prblémy bčanů a pdnikatelů. Nabízí tak alternativu ke zdluhavým a mnhdy nákladným sudním řízením. Na činnst nárdních SOLVIT center dhlíţí Evrpská kmise, která případně pskytuje i pmc při řešení slţitějších případů. SOLVIT centra pskytují své sluţby bezplatně. Další výhdu tht systému je jeh nefrmálnst a transparentnst, a t vše při zachvání naprsté diskrétnsti, pkud jde citlivé bchdní i sbní údaje. Více na 32 Databáze infrmací přístupu na trhy je dstupná z 33 FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně bchdní plitika ČR. Histrie a sučasnst ( ). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN str

75 Enerprise Eurpe Netwrk Enterprise Eurpe Netwrk je celevrpská síť zaměřená na pskytvání pdpůrných sluţeb a infrmací pr rzvj invačníh pdnikání. Zahrnutím nárdních infrmačních sítí a jejich napjením na Evrpsku kmisi (která splufinancuje síť Enerprise Eurpe Netwrk ve 49 zemích včetně ČR) vytváří Enterprise Eurpe Netwrk celplšné pkrytí všech členských států EU a splupracujících zemí jedntným kmpetentním servisem. Aktivity české části Enterprise Eurpe Netwrk, která má kanceláře v 7 reginech, jsu realizvány knsrciem jedenácti partnerů krdinvaných 34 Technlgickým centrem AV ČR. Reginální rzlţení všech knsrciálních partnerů a úzká splupráce s statními institucemi (Hspdářsku kmru ČR, agenturu CzechInvest, Česku asciací rzvjvých agentur a Asciací invačníh pdnikání ČR) z blasti pdpry pdnikání a invací zaručuje ptimální dsaţitelnst kvalitních sluţeb a infrmací pr všechny české pdnikatelské subjekty. Česká část sítě Enterprise Eurpe Netwrk se skládá ze tří mdulů. První, s názvem Pradenství pr pdnikatele, navazuje na bývalu síť Eur Inf Center a pskytuje především infrmace suvisející s pdnikáním na evrpském trhu. Druhý mdul Invace a technlgický transfer pkračuje v práci bývalých Innvatin Relay Center a nabízí pradenství a asistenci v blasti technlgickéh transferu a invací. Třetím mdulem je Prjektvé pradenství. Cílem tht mdulu je zvyšvání infrmvansti mţnstech finančních dtací, grantů a jiných frem pdpry vhdných pr české ţadatele. Jelikţ se síť Enterprise Eurpe Netwrk zaměřuje i na pmc českým subjektům v získávání finančních prstředků z kmunitárních prgramů na jejich exprtně rientvané aktivity, můţeme zde hvřit dalším prexprtním nástrji EU. Česká část sítě Enterprise Eurpe Netwrk přádá mnh vzdělávacích i jiných akcí, zajišťuje přístup d databází nabídek a pptávek, pskytuje pradenství v blastech evrpskéh pdnikání, financvání prjektů z prgramů EU a chrany duševníh vlastnictví. Pravidelně vydává Newsletter sítě a další infrmační materiály. Vzhledem k tmu, ţe síť Enterprise Eurpe Netwrk je v ČR zajišťvána prjektem BISONet, který je splufinancván z Rámcvéh Prgramu EU pr knkurenceschpnst a invace a prstředků Ministerstva průmyslu a bchdu České republiky, je většina našich sluţeb pskytvána bezplatně. 1.2 Evrpské fndy a prjekty z nich financvané Jak nástrj nepřímé pdpry exprtu v rámci EU můţeme uvést téţ jedntlivé perační prgramy financvané ze strukturálních fndů EU. Jejich přehled je uveden v níţe uvedené tabulce: 34 Centrum pr reginální rzvj ČR, BIC Plzeň, JIC Brn, BIC Ostrava, Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, Agentura reginálníh rzvje Liberec, Reginální hspdářská kmra Brn, Krajská hspdářská kmra Mravskslezskéh kraje, Reginální rzvjvá agentura Pardubickéh kraje, VÚTS Liberec. 75

76 Tabulka 9: Prgramy pdpr ze strukturálních fndů na bdbí Zdrj: Vedle výše uvedených prgramů pdpr existují ještě prgramy v rámci Evrpské územní splupráce, mezi nimi je řada prgramů přeshraniční splupráce. Jak vyplývá, z předcházející tabulky, ze Strukturálních fndů je realizvána řada pdpr, jejichţ správu zabezpečují různé veřejné instituce. Technické perační prgramy spravují ministerstva, Reginální perační prgramy kraje a Operační prgram Prahy Magistrát hl. m. Prahy. Prakticky všechny tyt instituce mhu vyhlašvat další prgramy finančních pdpr hrazených z jejich rzpčtů neb dalších zdrjů. Ministerstv průmyslu a bchdu ČR Základním prgramvým dkumentem resrtu průmyslu a bchdu pr čerpání finančních prstředků ze strukturálních fndů EU v letech je Operační prgram Pdnikání a invace (OPPI), který navazuje na Operační prgram Průmysl a pdnikání. Implementační agenturu v ČR je Agentura pr pdpru pdnikání a investic CzechInvest. Operační prgram Pdnikání a invace (OPPI) Cílem patnácti prgramů pdpry v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace je rzvj pdnikatelskéh prstředí a pdpra přensu výsledků výzkumu a vývje d pdnikatelské praxe. Glbálním cílem je zvýšení knkurenceschpnsti sektru průmyslu a sluţeb a rzvj pdnikání, udrţení přitaţlivsti České republiky, reginů a měst pr investry, pdpra invací, stimulace pptávky p výsledcích výzkumu a vývje, kmercializace výsledků výzkumu a vývje, pdpra pdnikatelskéh ducha a růstu hspdářství zalţenéh na znalstech pmcí kapacit pr zavádění nvých technlgií a invvaných výrbků, včetně nvých infrmačních a kmunikačních technlgií. OPPI spravuje Ministerstv průmyslu a bchdu a ze strukturálních fndů EU pr ČR na něj byl vyčleněn více neţ 3 mld. Eur. Tent perační prgram je splufinancván státním rzpčtem České republiky. 76

77 Ministerstv šklství, mládeţe a tělvýchvy Ministerstv šklství, mládeţe a tělvýchvy je ústředním rgánem státní správy, které mim jiné spravuje dva perační prgramy, ze kterých je realizvána řada pdpr, které se více či méně dtýkají pdnikatelskéh sektru. Operační prgram Výzkum a vývj pr invace (OP VaVpI) Tent prgram pdpr spadá mezi tematické perační prgramy v cíli Knvergence a z phledu finančních prstředků je čtvrtým největším českým peračním prgramem: z fndů EU (Evrpský fnd pr reginální rzvj) je pr něj vyčleněn 2070,68 mil.. Operační prgram byl schválen Evrpsku kmisí dne OP Výzkum a vývj pr invace bsahuje 5 priritních s rzdělujících perační prgram na lgické celky, a ty jsu dále knkretizvány prstřednictvím tzv. blastí pdpr, které vymezují, jaké typy prjektů mhu být v rámci příslušné priritní sy pdpřeny. Evrpská centra excelence Prgram je určen na reknstrukce a rzšíření kapacit VaV, ppř. eknmicky důvdněná výstavba nvých kapacit; včetně nezbytné prjektvé dkumentace, přízení přístrjvéh, labratrníh a infrmačníh vybavení a infrastruktury pr výzkum, technlgický rzvj, prjekty špičkvéh VaV s relevancí pr trh a scieknmický rzvj ČR ve frmě start-up grantu, které umţní plynulý náběh a fungvání nvé infrastruktury apd. Na tyt aktivity je z fndů EU vyčleněn 685,4 mil., tj. 33,1 % OP VaVpI. Reginální VaV centra Pdpry jsu zaměřeny na vznik a rzvj kvalitně vybavených pracvišť VaV zaměřených na aplikvaný výzkum, psílení jejich splupráce s aplikační sféru (pdniky, nemcnice atp.) dle ptřeb reginu. Na priritní su 2 je z fndů EU vyčleněn 685,4 mil., tj. 33,1 % OP VaVpI. Kmercializace a ppularizace VaV Předmětem pdpr je kmercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména financváním etapy d pznatků VaV d fáze následnéh kmerčníh vyuţití (prf f cncept stage) a pdpru systému kmercializace a chrany duševníh vlastnictví, včetně vzniku a rzvje center pr transfer technlgií při výzkumných rganizacích apd. Na priritní su 3 je z fndů EU vyčleněn 213 mil., tj. 10,3% OP VaVpI. Infrastruktura pr výuku na vyských šklách spjenu s výzkumem a s přímým dpadem na nárůst lidských zdrjů pr výzkumné a vývjvé aktivity Pdpry se zaměřují na investice d infrastruktury pr výzkum spjenu s VaV na vyských šklách, zejména infrastruktury spjené s vědecku výchvu studentů, učeben výukvých labratří, reknstrukce a úpravy stávajících kapacit (budv a zařízení), mdernizace a rzšíření infrmační infrastruktury vyských škl pr výzkum, vývj a vzdělávaní apd. Na priritní su 4 je z fndů EU vyčleněn 414 mil., tj. 20% OP VaVpI. Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst (OP VK) I v případě tht OP je řídícím rgánem je Ministerstv šklství, mládeţe a tělvýchvy ČR - sekce řízení peračních prgramů. OP VK je zaměřený na zkvalitnění a mdernizaci systémů pčátečníh, 77

78 terciárníh a dalšíh vzdělávání, jejich prpjení d kmplexníh systému celţivtníh učení a ke zlepšení pdmínek ve výzkumu a vývji. Svým charakterem OP VK spadá mezi více cílvé tematické perační prgramy. Rzhdujícím zdrjem jeh financvání je Evrpský sciální fnd. Pr OPVK je vyčleněn 1,83 mld., cţ činí přibliţně 6,8 % veškerých prstředků určených z fndů EU pr Česku republiku. Z českých veřejných zdrjů má být navíc financvání prgramu navýšen dalších 0,32 mld.. OP Vzdělávání pr knkurenceschpnst bsahuje 5 priritních s rzdělující perační prgram na lgické celky, a ty jsu dále knkretizvány prstřednictvím tzv. blastí pdpr, které vymezují, jaké typy prjektů mhu být v rámci příslušné priritní sy pdpřeny. Operační prgram byl dne 12. října 2007 schválen Evrpsku kmisí. Pčáteční vzdělávání Prgramy jsu určeny na pdpru zavádění vyučvacích metd, rganizačních frem a výukvých činnstí včetně tvrby mdulvých výukvých prgramů s důrazem na mezipředmětvé vazby, které vedu k rzvji klíčvých kmpetencí, rzšíření výuky v cizích jazycích na středních šklách, prpracvání a rzšíření nabídky asistenčních sluţeb pr ţáky se speciálními vzdělávacími ptřebami, vytvření systému dalšíh vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení a pdpra tht vzdělávání s důrazem na dbrné kmpetence i kmpetence veducí ke zvyšvání manaţerských schpnstí nutných pr další rzvj škl a šklských zařízení apd. Na priritní su 1 je z fndů EU vyčleněn 612,1 mil., tj. 34 % alkace OPVK. Terciární vzdělávání, výzkum a vývj Z prgramů tét priritní sy jsu pdprvány invace studijních prgramů na VOŠ a VŠ v suladu s pţadavky znalstní eknmiky a ptřebami trhu práce, zapjení dbrníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těcht prgramů, další vzdělávání učitelů, řídících pracvníků a administrativních pracvníků na VOŠ, další specifické dbrné vzdělávání pracvníků výzkumu a vývje, další vzdělávání pracvníků výzkumu a vývje v blasti řízení výzkumu a vývje, pdpra mbility pracvníků mezi výzkumnými institucemi a sukrmým a veřejným sektrem, splupráce mezi institucemi terciárníh vzdělávání, výzkumnými a vývjvými pracvišti a pdnikatelským a veřejným sektrem apd. Na priritní su 2 je z fndů EU vyčleněn 626,5 mil., tj. 35 % alkace OPVK Další vzdělávání Tat priritní sa je zaměřena na pdpru vzdělávání v blasti becných a dbrných kmpetencí, vytvřit vzdělávací mduly zaměřené na pdpru becných kmpetencí (jazykvé a IT dvednsti, pdpra pdnikatelských dvednstí, znalstí a dvednstí v envirnmentální blasti), rzvj vzdělávacích prgramů pr vzdělávání dspělých ve šklách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedaggů, lektrů, řídících a rganizačních pracvníků škl a dalších vzdělávacích a pradenských středisek v blasti specializačníh vzdělávání a vzdělávání pr udrţitelný rzvj apd. Na priritní su 3 je z fndů EU vyčleněn 289,9 mil., tj. 16 % alkace OPVK Systémvý rámec celţivtníh učení Financvány jsu aktivity, které v blasti pčátečníh, terciárníh a dalšíh vzdělávání přispívají k vytváření systému celţivtníh učení, a t na území celé ČR, tedy i v Praze. Na priritní su 4 je z fndů EU vyčleněn 227,1 mil., tj. 12 % alkace OPVK 78

79 Ministerstv práce a sciálních věcí Ministerstv, resp. jeh Odbr řízení pmci z ESF je rgánem, který má na starsti správu Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst. Jak jiţ vyplývá z názvu, prgram je zaměřen na sniţvání nezaměstnansti prstřednictvím aktivní plitiky na trhu práce, prfesníh vzdělávání, dále na začleňvání sciálně vylučených byvatel zpět d splečnsti, zvyšvání kvality veřejné správy a mezinárdní splupráci v uvedených blastech. Operační prgram Lidské zdrje a zaměstnanst (OP LZZ) Operační prgram je financván z fndů EU (zejména Evrpskéh sciálníh fndu) v rzsahu 1,84 mld., cţ činí přibliţně 6,80 % veškerých prstředků určených z fndů EU pr Česku republiku. Z českých veřejných zdrjů má být navíc financvání prgramu navýšen dalších 0,32 mld.. Operační prgram bsahuje šest priritních s rzdělujících perační prgram na lgické celky, a ty jsu dále knkretizvány prstřednictvím tzv. blastí pdpr, které vymezují, jaké typy prjektů mhu být v rámci příslušné priritní sy pdpřeny. Adaptabilita Z prgramu jsu pdprvány aktivity typu prfesní vzdělávání pdprvané zaměstnavateli, tvrba nvých vzdělávacích prgramů pr zaměstnance včetně přípravy pdnikvých lektrů a instruktrů, uplatňvání pruţných frem rganizace práce apd. Na tut su je z fndů EU vyčleněn 525,4 mil., tj. 28,6 % OP LZZ Aktivní plitika trhu práce Předmětem pdpr jsu rekvalifikace, zprstředkvání zaměstnání, bilanční a pracvní diagnstika, pdpra veřejně prspěšných prací a krátkdbých pracvních příleţitstí, zajištění dbrné praxe, pdpra nvých frem zaměstnání pr uplatnění ţen a mladých lidí na trhu práce, pdpra začínajícím OSVČ, rzvj speciálních dšklvacích prgramů pr pracvníky sítě bilančně diagnstických pracvišť pr ptřeby sluţeb zaměstnansti, tvrba, realizace a rzšíření specifických integrvaných šklících prgramů pr splečensku (pracvní) integraci uchazečů zaměstnání hrţených sciální exkluzí, pdpra institucinálníh a metdickéh zázemí pr rzvj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání pstupných i náhlých změn v zaměstnansti apd. Na tut su je z fndů EU vyčleněn 605,8 mil., tj. 33,0 % OP LZZ Sciální integrace a rvné příleţitsti Z prstředků tét sy jdu pdpry na pskytvání sciálních sluţeb a pdpra dalších nástrjů, které vedu k sciálnímu začleňvání a k prevenci sciálníh vylučení, transfrmace pbytvých zařízení pr cílvé skupiny sb, zavádění prcesu zvyšvání kvality, kntrly a zajištění dstupnsti sciálních sluţeb, vzdělávací prgramy, kurzy, dbrné vzdělávání pr sciálně vylučené, pradenské prgramy k aktivizaci a mtivaci sciálně vylučených při vyhledávání zaměstnání, pradenství pr zaměstnavatele v blasti netradičních zaměstnání pr ţeny, nediskriminačníh přístupu, zpřístupnění nabídky dalšíh vzdělávání, rekvalifikace a zvyšvání kvalifikace pr ţeny, rzvj distančních frem vzdělávání apd. Na tyt aktivity je z fndů EU vyčleněn 398,6 mil., tj. 21,7 % OP LZZ Veřejná správa a veřejné sluţby 79

80 Pdpra je směřvána na zefektivnění řízení lidských zdrjů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, plitiků včetně zastupitelů územních samsprávných celků, metdiků a šklitelů pr veřejnu správu, aplikace mderních metd zvyšvání výknnsti, kvality a transparentnsti veřejné správy a veřejných sluţeb apd. Na tut pdpru je z fndů EU vyčleněn 195,1 mil., tj. 10,6% OP LZZ Mezinárdní splupráce Prstředky pdpry jsu určeny na výměnu zkušenstí a přens dbré praxe mezi členskými státy v tázkách týkajících se věcnéh zaměření ESF, vznik tematických sítí, zaměřených na řešení specifickéh prblému apd. I kdyţ se p zběţném prčtení cílů a patření prváděných prstřednictvím OPLZZ,na první nemusí být zřejmé, ţe by se OP věnval pdnikatelskému, exprtnímu vzdělávání neb vzdělávání v blasti invačníh managementu, jsu z uvedených priritních s financvány prjekty, zaměřené na rzvj nezbytný k dsaţení knkurenceschpnsti na trhu práce. Obsahem vzdělávání mhu být nejrůznější témata a tudíţ i prblematika výše uvedených blastí. Jak příklad lze uvést Glbální grant OPLZZ EDUCA. Grant je vyhlašván v rámci výše uvedenéh prgramu Adaptabilita, blast pdpry Zvýšení adaptability zaměstnanců a knkurenceschpnsti pdniku. Tent grant je implementván prstřednictvím Agentury pr pdpru pdnikání a investic CzechInvest. Hlavním cílem realizace GG EDUCA je zvýšení kvalifikační úrvně, prfesních dvednstí a znalstí zaměstnanců a zaměstnavatelů a přispět tak ke zvýšení knkurenceschpnsti pdnikatelských subjektů. Tent grant je zaměřen především na specifické vzdělávání (pskytuje kvalifikace, které jsu nepřensitelné, neb přensitelné puze v mezeném rzsahu d dalších pdniků a pracvních brů). Aktivity, které je pdle prgramvéh dkumentu mţné z peněz grant financvat, se musí minimálně z 80 % vztahvat právě ke specifickému vzdělávání. Jak aktivity specifickéh vzdělávání jsu gestrem prgramu uvedeny následující: prfesní vzdělávání zaměstnanců pdprvané zaměstnavateli, dbrné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů zaměřené na prhlubení, rzšíření, zvýšení, bnvení neb udrţení kvalifikace, získávání klíčvých dvednstí zvyšujících udrţitelnst zaměstnání v pdniku ţadatele, aplikvání všech frem vzdělávání zaměstnanců dle specifických ptřeb zaměstnavatelů s důrazem na přípravu na knkrétní práci/pracvní pzici, tvrba pdnikvých vzdělávacích prgramů pr zaměstnance, příprava pdnikvých lektrů. Za aktivity, které suvisí s analyzvanými blastmi vzdělávání a které jsu ve výzvě k pdávání GG uvedeny jak becné vzdělávání, jsu pvaţvány například tyt: jazykvé vzdělávání šklení základních pčítačvých dvednstí; šklení v blasti tzv. měkkých dvednstí, např. prezentační dvednsti, kmunikační dvednsti, techniky vyjednávání, prjektvý management, marketing, management, zvládání stresu, řízení lidských zdrjů, tvrba webvých stránek aj. 1.3 Zahraniční pmc a rzvjvé prjekty EU a dalších institucí Důleţitu, ale českými exprtéry dpsud mál vyuţitu mţnstí tevírání příleţitstí na nvých trzích, je zapjení českých splečnstí d prjektů rzvjvé pmci financvaných z prstředků EU. EU realizuje velký bjem prjektů rzvjvé pmci a na tyt prjekty dispnuje nemalým rzpčtem (http://ec.eurpa.eu/eurpeaid/wh/abut/index_en.htm), na který ČR mj. rvněţ přispívá. Aby české 80

81 splečnsti prnikly d těcht prjektů a získaly díky nim relativně bezrizikvě (z hlediska platebních rizik) reference, kntakty a zkušensti, je třeba, aby byl splněn následující: 1. Čeští vývzci musí mţnsti účastnit se těcht typů prjektů vědět, a t s dstatečným časvým předstihem 2. Česká reprezentace u příslušných institucí musí mţnsti českých vývzců aktivně prpagvat bez určité frmy lbbyingu na nejvyšší úrvni je nepravděpdbné, ţe by se české splečnsti k lukrativním prjektům dstaly. 3. České splečnsti musí mít mţnst získat knw-hw a infrmace administraci a technických aspektech splupráce na tmt typu prjektů nebť se čast jedná pměrně administrativně slţité akce. Výše uvedené se netýká puze prjektů rzvjvéh charakteru realizvaných Evrpsku kmisí, ale i prjektů dalších institucí, jejichţ jsme členy a na jejichţ chd mim jiné přispíváme. Těmit institucemi jsu např. EBRD, EIB, Světvá banka, agentury OSN apd. V řadě těcht institucí má ČR své reprezentanty, kteří tvří silný ptenciál pr prnikání českých vývzců d aktivit realizvaných těmit subjekty. 81

82 2 Pdpra exprtu v ČR v rámci resrtu průmyslu Tat kapitla se zaměřuje na analýzu činnstí nejvýznamnějších státních subjektů půsbících v resrtu průmyslu a zárveň pdprujících exprtní aktivity českých subjektů. Mezi tyt instituce patří: Ministerstv průmyslu a bchdu ČR, jakţt ústřední rgán a garant pdpry exprtu v ČR vládní agentura CzechTrade vládní agentura CzechInvest Česká exprtní banka a.s. (ČEB) Exprtní garanční a pjišťvací splečnst a.s. (EGAP) U kaţdé výše uvedené instituce je vţdy uveden základní ppis, její prjekty, aktivity či prdukty, dále zdrje financvání (výše dtací ze státníh rzpčtu a případně i hspdaření) a v nepslední řadě i vzájemné suvislsti a vazby na další subjekty pdpry exprtu. Cílem tét kapitly je shrnut nejzákladnější prdukty a nástrje státu na pdpru exprtu a pukázat tak na velmi širku, pměrně nepřehlednu a prlínající se nabídku těcht sluţeb. U jedntlivých institucí uvádíme taktéţ zdrje financvání a výši dtací ze státníh rzpčtu na jejich činnst. 2.1 Ministerstv průmyslu a bchdu ČR Ministerstv průmyslu a bchdu ČR (MPO) je pdle Kmpetenčníh zákna č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy České republiky (ve znění pzdějších předpisů) ústředním rgánem státní správy pr bchdní plitiku, zahraničně-eknmicku plitiku a zahraniční bchd. Na tvrbě bchdní plitiky EU se pdílí v sučinnsti s dalšími rgány státní správy, a t především Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pr místní rzvj ČR, Ministerstvem financí ČR a dalšími resrty. MPO je taktéţ hlavním institucinálním garantem pdpry exprtu v ČR 35, který vytváří prexprtní plitiku. Ta v sučasné dbě vychází z vládu schválenéh dkumentu Exprtní strategie České republiky pr bdbí a její aktualizací na rk Financvání Níţe uvedená Tabulka 10 uvádí bjem finančních zdrjů vyčleněných ze státníh rzpčtu na financvání prexprtní plitiky pr bdbí Tabulka 10: Výdaje státníh rzpčtu na realizaci exprtní strategie na bdbí čerpání (mil. Kč) Výdaje státníh rzpčtu na realizaci exprtní strategie na bdbí čerpání Psílení fndů EGAP Za tímt účelem má zřízený v rámci své rganizační struktury Odbr pdpry exprtu. 82

83 Dtace ČEB CzechTrade (+SVV) Výstavy a veletrhy Zahraniční síť OEÚ ZÚ MPO MZV Celkem % SR s hledem na pzn. 0,17 0,16 0,15 0,13 0,11 Zdrj: MPO; Pzn.: I navzdry tmu, že nebyly plánvány dtace pr EGAP, v rce 2009 byly psíleny pjistné fndy dtací ve výši 700 mil. Kč. a v rce 2010 ve výši mil. Kč; řada výdajů na pdpru exprtu je dále částečně skryta v plžkách VPS a v rzpčtech dalších resrtů MZe, MMR, MD, MO, MV a t vč. MPO. V případě MPO lze interpretvat řadu pdpr pd činnstmi značenými jak rzvj průmyslu, pdpra pdniků atp.) C se týká financvání ze strukturálních fndů v rámci Operačníh prgramu pdnikání a invace (OPPI) existuje celá řada prjektů na řízení, plánvání, rganizaci a infrmatiku (Businessinf.cz) rzprstřená d řady směrů díky aţ chatické rganizaci tzv. s. Celkem MPO dhaduje pdpru OPPI na cca 500 mil.kč/rk, se zásadní rlí specializvaných veletrhů a výstav (SVV) - ca 110 mil. Kč/rk, prgramu Marketing (cca 180 mil. Kč/rk), rzvj Businessinf.cz (cca 15 mil. Kč/rk), řízení cca 20 mil. Kč/rk a dalších v úrvni cca 50 mil Kč/rk Prjekty a aktivity MPO Veletrhy, výstavy a bchdní mise Zahraniční výstavy a veletrhy jsu tradičním nástrjem pdpry exprtu Ministerstva průmyslu a bchdu ČR. Lze rzlišit 3 varianty pdpry účasti na zahraničních veletrzích a výstavách: 1. Oficiální účast ČR na mezinárdních veletrzích a výstavách Zástupci MPO (většinu zástupci dbru pdpry exprtu, v něklika případech za rk i na úrvni ministra či náměstka) a dále i zástupci CzechTrade, CzechInvest a příslušnéh velvyslanectví ČR se ficiálně mezinárdníh veletrhu/výstavy za cílem plitické pdpry vystavujících sukrmých firem, kterým v tét suvislsti pskytuje MPO finanční pmc v úhradě části nákladů spjených s vystavváním. Zásady pr rganizvání a financvání nárdních výstav a českých ficiálních účastí na veletrzích a výstavách upřesňují pdmínky a způsb pskytvání státní pdpry českým firmám. 36 Rzlišují se 3 základní kategrie výstav: Kategrie A nárdní výstavy - akce zaměřené především na priritní teritria, kde vystupuje d ppředí partnerství státu a pdnikatelských subjektů Kategrie B spleční expzice České republiky 36 Dstupné na ficiálních stránkách MPO: ( ) 83

84 Kategrie C mţnst umístění vlastní expzice d prefervanéh pavilnu dle nmenklaturníh členění veletrhu Iniciátrem účasti na veletrzích a výstavách jsu ve většině případů kmry, asciace pdnikatelů, svazy, unie ale i ZÚ MZV. MPO zveřejňuje seznam plánvaných ficiálních účastí v dstatečném předstihu 37 a jedntlivé splečnsti se můţu přihlásit nejpzději 2-3 měsíce před knáním výstavy/veletrhu. Oficiální účast státních představitelů plní určitu symblicku funkci, která je ale pměrně důleţitá při vyjednávání velkých kntraktů a t zejména na trzích Ruské federace, států SNS, Číny, Blízkéh Výchdu či Latinské Ameriky. 2. Prjekt Splečná účast na specializvaných výstavách a veletrzích v zahraničí Tent prjekt byl zahájen v únru 2010 a je zaměřený na dbrvu prezentaci prstřednictvím splečné účasti prfesních rganizací a individuálních pdniků (zejména MSP) na vybraných specializvaných veletrzích a výstavách v zahraničí. Gestrem prjektu je MPO a realizátrem je CzechTrade splečně s HK ČR. Rzdíl těcht veletrhů/výstav prti ficiálním účastem (bd 1) je převáţná absence vyskéh státníh úředníka a financvání z Operačníh prgramu Pdnikání a invace (OPPI) míst státníh rzpčtu ČR. Tyt výstavy si kladu za cíl zvýšení knkurenceschpnsti českých průmyslvých pdniků na zahraničních trzích. Plánuje se účast cca firem v průběhu 3 let, kde kaţdá přihlášená splečnst můţe získat dtaci ve výši 120 tisíc Kč na úhradu její přímých nákladů spjených s vystavvanu expzicí. CzechTrade a HK ČR navíc zajišťují plnu marketingvu prpagaci a v místě knání veletrhu a administrativní pdpru, která je spjená s účastí na veletrhu a ţádstí dtaci. Seznam pdprvaných veletrhů, pdmínky pr získání pdpry z fndu OPPI a další suvisející dkumenty jsu dstupné na internetvých stránkách HK ČR. 38 Při vyuţití bu prjektů (1 a 2) bude v rce 2012 na prexprtní aktivity českých firem z veřejných zdrjů, tedy ze státníh rzpčtu a ze strukturálních fndů EU vynalţen celkem 210 mil. Kč, cţ je více neţ v minulých letech. 3. Pdpra účasti MSP na dmácích veletrzích a výstavách prezentace - wrkshp (dříve d rku 2010 pdnikatelský inkubátr) a incmingvá mise MPO pdpruje účast firem i na dmácích veletrzích s mezinárdní půsbnstí. Tat pdpra je méně nákladná prtţe zprstředkvává českým splečnstem exprtní příleţitsti na dmácím veletrhu, kde mají taktéţ mţnst ptkat ptenciální bchdní partnery ze zahraničí. Je financvána ze státníh rzpčtu ČR (max. 200 tis. Kč vč. DPH na jednu akci) a iniciátrem a sučasně realizátrem bývají brvé svazy a asciace reprezentující pdnikatelsku sféru. Hlavními aktivitami tét pdpry je prezentace - wrkshp a incmingvá mise. Cílem akce prezentace wrkshp je prezentace českých exprtérů zaměřená na bchdní a investiční příleţitsti v různých teritriích, bilaterální jednání mezi zahraničními i tuzemskými firmami mţnstech vzájemné splupráce frmu wrkshpu, získání zkušenstí a pdpra českých firem pr navázání nvých bchdních kntaktů. Mezi uznatelné náklady patří: prnájem prstr, vybavení nábytkem, technické vybavení, vnější putač s lgem MPO a infrmací státní pdpře umístěný na místě viditelném pr veřejnst, grafické značení prezentujících se firem v 37 České ficiální účasti na mezinárdních veletrzích a výstavách v gesci MPO na rk 2012 jsu dstupné z ( ) 38 Dstupné z: ( ) 84

85 prstrách knání akce, tlumčnické sluţby, PR a reklama, pzvánky, vstupenky na veletrh pr zúčastněné firmy (event. vystavvatelské průkazy) atd. Na druhu stranu, pdstatu incmingvé mise je pzvání zahraniční delegace - zástupců zahraničních ministerstev, bchdních kmr a zejména sukrmých firem d ČR a rganizace bilaterálních jednaní s cílem navázání bchdní splupráce s vybranými českými firmami. Hrazené náklady prjektu jsu: letenky (dprava d ČR), ubytvání, tlumčení, průvdce, dprava v ČR, statní sluţby (vstupenky, phštění, prnájem sálu + technické vybavení), PR materiály. Financvání veletrhů a výstav Tabulka 11: Vynalţené finanční prstředky MPO na výstavy a veletrhy v letech (mil. Kč.) Zdrj: MPO Pzn.: Pdíl bjemu uzavřených kntraktů a přímých nákladů na české ficiální účasti v rce 2009 dsahuje hdnty 104,128 a tedy každá vlžená Kč d českých ficiálních účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí vygenervala příjem 104,13 Kč. Prgram specializvané výstavy a veletrhy (SVV) je převáţně financván ze zdrjů OPPI (puze 15% pdílem prstředků ze státníh rzpčtu), na bdbí , celkvý rzpčet na tt bdbí představuje cca 450 mil. Kč. Zelená linka pr exprt a Exprt v kstce Zelená linka pr exprt ( ) zahájila prvz v květnu 2006 a pskytuje bezplatné pradenství začínajícím českým exprtérům v blasti státní pdpry exprtu, činnstí jedntlivých institucí a pravidel bchdu v rámci EU ale i celéh světa. V bdbí vyřídila téměř dtazů. Výhdu Zelené linky je, ţe na jednm místě pskytuje všechny dstupné infrmace z MPO, CzechTrade, ZÚ, ČEB a EGAP a zjedndušuje tak kntakt mezi exprtéry a státními institucemi pdprujícími exprt. Tut suţbu vyuţívají zejména MSP, kterým Zelená linka ulehčuje přístup k relevantním infrmacím. Infrmační síť Zelené linky lze znázrnit dle níţe uvedenéh diagramu: Obrázek 37: Diagram fungvání Zelené linky pr exprt Zdrj: MP 85

86 Dtazy se týkají zejména blastí jak například jedntný celní sazebník TARIC, pdmínky dvzu a vývzu, výška cla, ptřebné certifikáty a svědčení pr dvz/vývz, daně, investice a legislativa v zahraničí. Pskytuje taktéţ infrmace mţnsti a pdmínkách účasti firem na výše uvedených pdprvaných veletrzích a výstavách. V suvislsti se Zelenu linku vznikla internetvá publikace Exprt v kstce, která vychází dvakrát d rka a pskytuje stručně zpracvaný přehled nabídky exprtních sluţeb s hledem na výstupy Zelené linky. V sučasnsti je dstupná verze Exprt v kstce - 2. plletí Tyt dvě sluţby jsu přínsné zejména pr MSP začínající s exprtem, prtţe jim napmáhají zrientvat se v pměrně slţité struktuře státních sluţeb a institucí na pdpru exprtu. Prtál BusinessInf.cz Internetvý prtál Businessinf.cz je v gesci MPO, spravuje h vládní agentura pr pdpru bchdu CzechTrade. Dal by se knstatvat, ţe plní nenahraditelnu rli v blasti pdnikání a exprtu v ČR. Pdává mnh praktických suhrnných infrmací jak například STI (suhrnné teritriální infrmace všech zemích světa), které jsu aktualizvány na pravidelné bázi prstřednictvím OEÚ v zahraničí, aktuality legislativě EU, infrmace mezinárdní splupráci v blasti DPH či vzdělávacích exprtních akcích všech relevantních subjektů v ČR. Server BusinessInf.cz zveřejňuje i zahraniční nabídky, pptávky, tendry a investiční příleţitsti, zajímavý je například dkument Manuál exprtéra. Nabídka prtálu BusinessInf.cz: Pr začínající pdnikatele přináší sadu infrmací a znalstí ve frmě průvdců a návdů pr řešení běţných ţivtních situací pdnikatele. Pr infrmačně pkrčilé pdnikatele jsu vytvářeny kanály pr elektrnicku výměnu dkumentů ve vztahu stát pdnikatel. Pr zkušené exprtéry a pdniky s exprtním ptenciálem jsu určeny zastřešující infrmace mţnstech, nvinkách, akcích a knkrétních bchdních příleţitstech ze zahraničních trhů sustředěné z mnha zdrjů státní i sukrmé sféry. Prtál integruje a zprstředkvává splečnu nabídku sluţeb státu v zahraničí, tedy servis firmám d všech zástupců státu v blasti exprtu a investic. Rvněţ pak přináší infrmace jedntlivých zemích zpracvávané a aktualizvané teritriálními manaţery. Pr zahraniční pdnikatele pskytuje cizjazyčné infrmace pdmínkách pdnikání, investic a příleţitstech bchdu s českými pdniky. Pr širku pdnikatelsku veřejnst zpracvává infrmace z veřejné správy a dalších institucí. Hlavní rubriky prtálu: Legislativa, práv Rubrika přináší především texty vybraných záknů, aktuality z legislativy a dkumenty pskytující rientaci v právních úknech suvisející s pdnikáním. Evrpská unie Infrmace týkající se institucí, plitik a legislativy Evrpské unie. Aktuální zprávy, slvník pjmů, důleţité webvé dkazy či upzrnění na vyhlašvané pdpůrné prgramy. 39 Exprt v kstce II. plletí 2011: ( ) 86

87 Zahraniční bchd Praktické infrmace z blasti pdpry exprtu a mţnstí financvání a pjištění vývzu. Dále infrmace z jedntlivých zemí a přístup k legislativním nrmám. Finance, daně Tat část prtálu se věnuje blasti bankvnictví, daňvé a účetní prblematice. Sučástí rubriky jsu také legislativní nrmy z blasti finančníh práva. Pdpra pdnikání, dtace Infrmace týkající se pdpry pdnikání financvané z prstředků státníh rzpčtu ČR, z fndů Evrpské unie i z jiných zdrjů. Dále aktuální prgramy a důleţité výzvy. Hlavní sluţby prtálu: Hledání frmuláře na internetu Míst přepisvání dat na papírvý frmulář prtál umţňujeme vyplnit a pracvat s garantvanými frmuláři a ţádstmi úřadů a institucí přes internet či ffline na PC. Celá aplikace je připravena na desílání dat frmulářů přím na kmpetentní úřady tzn. vyřídit nline. Hledání pdpr a dtací pr pdnikání Sluţba Pdpry, dtace bsahuje rzsáhlu databázi dtací z evrpských fndů a ze státníh rzpčtu ČR. Dále jsu zde k dispzici pdpry pskytvané kraji a dalšími subjekty. Databáze je průběţně aktualizvána a umţňuje phdlné vyhledávání dle zvlených kritérií. Hledání zahraničníh dběratele pr výrbky Databáze bsahuje aktuální zahraniční pptávky ze všech zdrjů státní správy. Vyhledávání v databázi zahraničních pptávek je mţné pdle třídy celníh sazebníku, pdle jedntlivých blastí, časvéh rzmezí a nechybí ani mţnst vyhledávání pdle klíčvéh slva. Kaţdý týden se v databázi bjeví něklik desítek nvých pptávek. Účast na seminářích, knferencích, bchdních misích či jiných akcích Kalendář akcí bsahuje pdrbný přehled dmácích i zahraničních veletrhů, seminářů, knferencí či bchdních misí. Databáze nabízí rzsáhlé mţnsti vyhledávání i dstatečně širku bázi záznamů. V Kalendáři lze vyhledávat dle rganizátra akce, dle zaměření (kruhu akce), pdle data knání neb na základě klíčvých slv. Návdy, jak pstupvat při styku s úřady Databáze "ţivtních situací pdnikatele" bsahuje příslušnými autritami verifikvané a průběţně aktualizvané návdy pr jedntlivé prcesy ţivtníh cyklu pdnikání. Návdy jdu čast napříč běţnými agendami úřadů a institucí. Najdeme zde například průvdce zalţením různých frem ţivnsti, zalţením splečnsti, zřízením chranné známky či exprtním pjištěním. Návštěvnst prtálu BusinessInf.cz Návštěvnst webvých stránek je jedním z důleţitých ukazatelů kvality knkrétní webvé prezentace. Uvádíme zde přehled vývje návštěvnsti prtálu BusinessInf.cz včetně aktuálních údajů za pslední měsíce. Návštěvnst je mnitrvána prstřednictvím sluţby Yah! Web Analytics. 87

88 Tabulka 12: Statistika návštěvnsti prtálu BusinessInf.cz d rku 2002 Zdrj: Businessinf.cz, CzechTrade Průběţné prvzní náklady prtálu jsu kryty z rzpčtu MPO, alkvány na agenturu CzechTrade ve výši cca 10 mil. Kč/rk. Přínsy prtálu jsu dány vyským pčtem návštěv a vyhdncením spkjensti s dstupnstí infrmací, grafické i lgické pdbě prtálu. Prtál Businessinf.cz sluţí všem velmi širké pdnikatelské veřejnsti a pdíl exprtérů se zájmem specificku část k zahraničnímu bchdu se dhaduje na cca 10-15% všech návštěv v úrvni cca 400 tis./měsíc, cţ se i tak dá pvaţvat za mimřádně příznivý ukazatel efektivnsti pdpry exprtu ze strany státu. Z hlediska perspektiv dalšíh vývje byla dknčena další řada rzbrů a strategickéh plánvání, které má tent prtál výrazně psunut směrem k úplné elektrnizaci veškerých úknů pdnikatele (i exprtéra) vůči státní administrativě v tázkách pdnikání frmu instalace JKM (jedntné kntaktní míst). Tent systém by tak měl i např. výrazně pdpřit registrace pdnikatelů v příhraničním pásmu a rzšířit mţnsti pskytvání sluţeb v našich příhraničních blastech i díky jazykvým mutacím, cţ dpvídá i závazku ČR vůči EU. K rzvji tht prjektu existuje řada dílčích studií, jeh bsahvý vývj ve smyslu škály nabízených prduktů pr exprtéry je rganizván v týmu č. 10 Exprtní strategie Síť pr exprt. V návaznsti na schválení materiálu Hlavní směry rzvje prtálu BusinessInf v letech se tým zabýval mţnstí vyuţít sciálních sítí k prpagaci prtálu BusinessInf, a získání zpětné vazby d pdnikatelské veřejnsti, ptaţm k pdpře českéh exprtu. Nejrealističtější se zatím zdá být vyuţití prtálu Facebk, i kdyţ i jeh puţití pr daný účel je sprné. Z hlediska kapacitníh a technlgickéh rzvje byl prjektu Businessinf.cz přidělen krytí ze SF EU d rku Hlavní úspěchy a výstupy prtálu v rce 2010: míst v anketě WebTp100 průměrná měsíční návštěvnst prtálu za rk 2010 se zvýšila na uţivatelů pčet registrvaných uţivatelů překnal hranici prtál denně navštěvuje přes uţivatelů průměrná měsíční návštěvnst dsahvala v rce 2010 přibliţně 270 tisíc návštěv (Oprti rku 2009 tedy vzrstla návštěvnst více neţ 10 %.) 88

89 Hdncení prtálu BusinessInf.cz Prtál BusinessInf.cz bsahuje značný rzsah velmi uţitečných infrmací pr pdnikatele. Má ambice v buducnu zastřešit a prpjit témata a blasti, které jsu nyní stále zveřejňvány státními institucemi rztříštěné na něklika místech. Prtál není jen rzcestníkem, ale také garantem pstupů a návdů, které prpjují jedntlivé instituce, splečnsti a infrmační kanály. Pr snazší rientaci a efektivnější vyuţívání infrmací uvedených na tmt prtále by v buducnsti byl vhdné zváţení mţnsti vytvření interaktivníh průvdce. Semináře s HK ČR Aktualizace Exprtní strategie na bdbí na rk 2011 zahrnuje v rámci Prjektu č. 4: Účinná asistence pr exprtéry pčítá s masivnější reginální pdpru exprtu. Smyslem přádání těcht akcí je pvzbuzení knkurenceschpnsti a exprtních aktivit u malých a středních pdnikatelů (MSP) přím v jedntlivých reginech ČR. V tét suvislsti Ministerstv průmyslu a bchdu v rámci svých kmpetencí pvěřil realizací prjektu "Exprtní semináře" Hspdářsku kmru ČR. Reginální akce na pdpru českých exprtérů zahrnují sedm exprtních seminářů. Na červen tht rku (2011) byly vybrány semináře ve 4 reginech (Karlvy Vary, Jihlava, Plzeň a Brn) a v září jsu t Hradec Králvé, Ostrava, Olmuc a Zlín. Závěrečná hdntící knference k prběhlým seminářům se uskuteční v Praze. Hlavní náplní Exprtních seminářů je blast pdpry exprtu, v rámci th účasti na zahraničních veletrzích, pravidla půvdu zbţí a mţnstí financvání exprtu. Odbrnu stránku prjektu pkrývají zejména specialisté a experti z MPO, CzechTrade, ČEB, EGAP a další významní partneři. Infrmace prjektu včetně mţnstí přihlásit jsu pr české pdnikatele k dispzici na IS SINPRO IS SINPRO - infrmační databázvý systém k pdpře CRM - byl zalţen jak sdílený infrmační prstr všech slţek státu k pdpře krdinace a pvědmí skladbě uţivatelů systému pdpry exprtu a sučasně jak interní systém sběru dat a kntrly kvality a kvantity jedntlivých částí systému pdpry exprtu. SINPRO mim kvantitativní nárůst zaznamenal i něklik vývjvých generací. SINPRO je tevřen účastníkům systému pdpry exprtu v zahraniční síti a svěřeným slţkám v ČR sekce MPO, agentury CzechTrade, část MZV - ODEV p pršklení a bdrţení základních pdkladů k uţívání. (Systém půvdně vznikl jak interní infrmační systém agentury CzechTrade, ale pstupem času se rzšířil i d dalších slţek státní správy.) V plvině srpna 2011 dšl k upgradu uţivatelskéh rzhraní IS SINPRO. Jedná se upgrade editačníh rzhraní (vkládání a úprava záznamů) u infrmačních výstupů: Pdnikatelský subjekt ČR, Kntaktní sba, Jednání a Zakázka. Cílem upgradu je usnadnit uţivatelům práci s editací v IS SINPRO tak, aby se stala intuitivní, snadná a rychlá. Všechny změny byly navrţeny s hledem na lepší uţivatelsku přívětivst, úspru času a intuitivnst editačních funkcí ve výstupech IS SINPRO. 89

90 Seed fnd MPO Ve stadiu příprav je státní fnd rizikvéh kapitálu 40, na jeh přípravě se pdílejí zástupci sukrmých investičních fndů a business andělů. Fnd nabídne na pdpru začínajících invačních firem více neţ 1 miliardu krun z veřejných prstředků a další finance by d něj měli vlţit přím sukrmí investři. Část prstředků by také měla být získána z peračníh prgramu Pdnikání a invace. Státní fnd rizikvéh kapitálu plánuje začít s pskytváním sluţeb na knci rku Optimální administrace a realizace seed fndů by prbíhala v rámci Agentury pr pdpru pdnikání a investic CzechInvest. Zahraniční rzvjvá splupráce (ZRS) Od rku 2008, kdy byla dknčena transfrmace zahraniční rzvjvé splupráce ČR (ZRS) v suladu s rzhdnutím transfrmaci systému ZRS (Usnesení vlády č. 1070/2007 ze dne 19. září 2007), prbíhá ZRS v nvých pdmínkách. Celstátním krdinátrem je i nadále Ministerstv zahraničních věcí ČR, v gesci MPO jsu realizvány puze prjekty pkračující, tzn. zahájené k realizaci na základě výběrvéh řízení v rce 2006, nejpzději v rce Od rku 2009 jsu všechny nvě zahajvané prjekty sektru průmyslvéh rzvje v gesci České rzvjvé agentury. Výjimku tvří prjekty realizvané v prgramu Aid fr Trade, který nabývá na stále větším významu a stává se tak skutečně významnu sučástí ZRS jak v ČR, tak celsvětvě. O tm svědčí i skutečnst, ţe prstředky vyčleněné na tent prgram se v ČR kaţdým rkem navyšují z půvdních 2 mil. Kč v rce 2008 na plánvaných 6 mil. Kč v rce V rce 2010 byl v gesci MPO realizván 27 dvustranných prjektů rzvjvé splupráce (20 z nich byl v rce 2010 i uknčen), na které byla vládu vyčleněna částka 148,193 mil. Kč. Tat částka zahrnvala i 3 mil. Kč určené na prgramu Aid fr Trade, v rámci kteréh byly zrealizvány 4 prjekty. Na realizaci 7 pkračujících prjektů v gesci MPO pr rk 2011 byla vládu vyčleněna částka 34,968 mil. Kč, a t včetně 4 mil. Kč na prjekty realizvané v prgramu Aid fr Trade

91 Tabulka 13: Seznam 7 zbývajících prjektů zahraniční rzvjvé splupráce v gesci MPO země zaměření bdbí realizace Srbsk Průzkum zdrjů a ddávka technlgie úpravy pitné vdy pr blast Lazarevac Mnglsk Zdrj: MPO Palestina Jamajka Filipíny Albánie Mali Závd na zpracvání masa a kůží Budvání malých a středních energetických zdrjů a suvisejících rzvdných sítí Pmc při rzvji a průmyslvém využití nemetalických minerálních zdrjů Pmc při patřeních zajišťujících ddávku pitné vdy pr Manilu Implementace nvé technlgie přispívající ke zlepšení živtníh prstředí v rpném průmyslu, regin Kučva Vyhdncení survinvéh ptenciálu stavebních survin Mali pr survinvu pdpru rzvje místní infrastruktury V bdbí byly na prjekty v rámci ZRS ČR alkvány ze státníh rzpčtu prstředky pdle následujícíh členění: Tabulka 14: Finanční prstředky alkvány ze státníh rzpčtu na zahraniční rzvjvu pmc ČR v letech (mil. Kč.) MZV a statní resrty 621,95 674, ,25 772,198 MPO Bilaterální prjekty 176,05 183, ,193 30,968 Aid fr Trade Celkem , ,166 Zdrj: MPO Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe na ZRS byly v průběhu něklika let vyčleněny řádvě stamiliny krun. Tat suma financí realizvaná prstřednictvím prjektů ZRS měla nepchybně vedle pmci příjemci i významný vedlejší efekt prexprtní - nepřím se tak velmi významnu sumu pdpřil i český exprt v pdbě platby českým pdnikatelským subjektům za realizaci jedntlivých prjektů. C se týče prgramů Aid fr Trade, zatím se jedná relativně malé prjekty ve výši cca d 1 mil. Kč. Jejich pdstatu je přens zkušenstí, infrmací a knw-hw s cílem pmci partnerským státům při

92 usnadňvání bchdu, při lepším a efektivnějším zapjení d mezinárdníh bchdníh systému, pmc státní administrativě při frmulvání a implementaci pravidel dmácíh trhu, dstraňvání administrativních bariér, pdpra pdnikatelskéh klimatu, rzvje trţních institucí včetně finančníh sektru atd. V rce 2011 jsu prjekty realizvány v Srbsku, Bsně a Hercegvině, Mldavsku a Gruzii a řeší např. tázky dpadvéh hspdářství, transfrmace a rzvje filmvéh průmyslu, pdpry maléh a středníh pdnikání atp Vazba na další rgány Česká rada pr bchd a investice (ČROI) Pradním rgánem Ministerstva průmyslu a bchdu byla Česká rada pr bchd a investice (rada), která vznikla v rku Její hlavní úlhu byl dhled nad kvalitu bchdně-eknmických sluţeb státu v zahraničí a navrhvání patření pr jejich zlepšení. Ke knkrétním úlhám rady patřila zejména ptimalizace činnsti bchdně-eknmických úseků zastupitelských úřadů MZV a zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest (sledvala jejich financvání, persnální bsazení a efektivitu činnsti), vyhdncvání plnění exprtní strategie, vlivňvání nabídky sluţeb ČEB a EGAP na základě stanvisek pdnikatelské sféry, určvání teritriálních pririt, plánvání zahraničních návštěv, jedntná prezentace ČR v zahraničí a mnh dalších. Rada se skládala z 15 (pzději 18) členů - zástupců příslušných ministerstev, vládních agentur, pdnikatelských svazů a asciací a samtných představitelů sukrmých firem 41, kteří se ptkávali na pravidelných zasedáních, kde diskutvali a identifikvali aktuální prblémy a vydávali dpručení. P dbu její existence však krem diskusí a dpručení nepřinesla ţádné výsledky v pdbě knkrétních patření, a tak byla v rce 2011 zrušena. Mezirezrtní kmise Mezivládní a mezirezrtní smíšené kmise a výbry (smíšené rgány) ustavené na základě příslušných bilaterálních dhd hspdářské (a průmyslvé) splupráci půsbí v gesci MPO ve vztahu k většině priritních zemí a dalším zájmvým relacím. Předsedu české části jedntlivých smíšených kmisí je ministr průmyslu a bchdu, náměstek ministra průmyslu a bchdu neb jeh zástupce. Obdbné dvustranné smíšené rgány vyuţívají ve vztahu ke třetím zemím i další členské země EU a také EK. Tabulka 15: Přehled relevantně ustavených smíšených kmisí/výbrů dle jedntlivých priritních zemí a statních zemí (září 2011) Priritní země Ostatní země Smíšená kmise/výbr (SK) Brazílie Argentina Česk-argentinská Kmise pr dvustrannu hspdářsku splupráci Česk-brazilská Kmise pr dvustrannu hspdářsku splupráci Datum ustavujícíh dkumentu Každý subjekt měl 1 zástupce: Ministerstv průmyslu a bchdu, Ministerstv zahraničních věcí, Ministerstv financí, Ministerstv pr místní rzvj, CzechTrade, CzechInvest, Czechturism, Svaz průmyslu a dpravy, Hspdářská kmra ČR, Asciace malých a středních pdniků. Čtyři členvé Rady byli vybráni spmezi zástupců českých firem - exprtérů. 92

93 Čína Eknmický smíšený výbr 2004 Egypt není - Indie Smíšená kmise pr hspdářsku splupráci 2010 Indnésie Smíšená česk-indnéská kmise 2007 Jihafrická republika Krejská republika Smíšený výbr pr eknmicku splupráci 2006 Smíšená kmise pr hspdářsku splupráci 2009 Mexik Česk-mexická Pracvní skupina 2006 Mnglsk Smíšený výbr 2005 Peru Tunisk Smíšená česk-peruánská kmise pr hspdářsku a průmyslvu splupráci Smíšená kmise pr eknmicku splupráci mezi ČR a Tunisku republiku Tureck Česk-turecká smíšená hspdářská kmise 1976 USA není - Vietnam Smíšená kmise pr hspdářsku splupráci 2005 Kazachstán Mezivládní kmise 2004 Rusk Mezivládní kmise 2005 Srbsk Mezivládní Smíšený výbr pr eknmicku splupráci 2005 Ukrajina Smíšená kmise 2004 Albánie Smíšená pracvní skupina 2008 Bsna a Hercegvina Smíšená kmise

94 Černá Hra Splečný výbr pr dvustrannu hsp. spl Chrvatsk Splečný výbr 2005 Makednie Splečný výbr 2010 Zdrj: MPO Bělrusk Smíšená kmise 2009 Gruzie v jednání ustanvení Smíšené kmise v jednání Mldavsk Smíšená kmise 2006 Azerbajdţán Smíšená kmise 2009 Uzbekistán Mezivládní kmise 2004 Náplní smíšených kmisí/výbrů je jednání rzvji vzájemných eknmických a bchdních vztahů, dpručení v suvislsti s prváděním dhdy, pdpra nvých příleţitstí rzvje eknmické a bchdní splupráce a především prjednávání námětů a knkrétních prjektů splupráce mezi pdnikatelskými subjekty bu stran. Sučástí jednání mhu být rvněţ témata splupráce na pli sluţeb, technickéh rzvje a invací, vědy a výzkumu. Na práci smíšených kmisí/výbrů se dále pdílejí vybrané rezrty státní správy. Významným prvkem činnsti smíšených kmisí je skutečnst, ţe jejich plenárních zasedání, jednání pracvních skupin a dprvdných pdnikatelských misí se zúčastňují zástupci pdnikatelské sféry, kteří mhu vyuţít tut příleţitst k prezentaci svých bchdních neb výrbních mţnstí v teritriu. Závěrečné zápisy z jednání vymezují zájmvé bry eknmické a bchdní splupráce, které dpvídají exprtním mţnstem české eknmiky a dráţejí vývzní zájmy českých firem v dané relaci. Obvykle jsu předmětem jednání následující bry: energetika strjírenství dpravní infrastruktura technlgie a zařízení pr chranu ţivtníh prstředí chemický a petrchemický průmysl agrprůmysl a zpracvání ptravin Další významnu dimenzí činnsti smíšených rgánů je pdpra knkrétních prjektů českých firem při akvizici neb ve stadiu jejich rzpracvání. Tyt prjekty jsu předmětem jednání na úrvni předsedů smíšených rgánů v rámci setkání s příslušnými rezrtními ministry i při činnsti příslušných pracvních skupin (pdvýbrů). Pdle mţnsti je výčet těcht prjektů zahrnut i d závěrečných zápisů z jednání; v některých případech, z důvdu důvěrnsti a chrany firemních zájmů, jsu příslušné reference v zápisech 94

95 uvedeny v becnější pdbě. Tímt způsbem jsu pdprvány například prjekty ddávek energetických zařízení, strjírenských prvzů, závdů na výrbu stavebních hmt, dpravních prstředků, zařízení chemických a petrchemických závdů. V pslední dbě jsu takt pdprvány i prjekty ve sféře sluţeb a investičních aktivit, včetně rzvjvé splupráce. Činnst smíšených rgánů se zaměřuje i na vytváření příznivéh reţimu pr činnst českých firem na příslušném zahraničním trhu frmu intervencí k ţáducímu směrvání rzhdvacíh prcesu a dstraňvání věcných i prcesních překáţek ze strany partnerské země. Tat agenda, jakkli velmi významná pr chranu zájmů českých subjektů, má však důvěrný charakter a většinu se explicitně nedráţí v písemných závěrech z jednání smíšených rgánů. Pkud jde knkrétní prjekty v rámci agendy smíšených rgánů, není k hdncení jejich přínsu většinu mţné vypracvat jednduchu krelaci metdu vybalancvané výsledkvé listiny (balanced screcard). Finálním kritériem a míru úspěšnsti aktivit smíšených rgánů tak zůstává především vývj českéh zahraničníh bchdu zbţím a sluţbami v dané relaci, resp. trendy českéh vývzu na příslušném trhu. Celkvě lze říci, ţe v priritních zemích, aţ na USA, vykazval vývz d rku 2006 pravidelný nárůst s výjimku krizvých let 2008 a Tabulka 16: Vývj růstu vývzu d priritních zemí v letech (index růstu prti předchzímu rku) Země Brazílie 95,2 109,3 116,9 96,6 143,4 Čína 125,7 156,2 93,8 120,4 146,1 Indie 142, ,3 106,1 133,6 Egypt 125,1 96,7 116,3 100,3 122,2 Mexik 125,3 100,6 98,6 101,8 140,1 Tureck 98,2 119,8 91,2 120,3 122,7 USA 99 97, ,4 129 Kazachstán 115,3 111,7 118,6 71,4 134,6 Ruská federace 126,6 135,3 117,3 73,4 135,8 Srbsk 218,7 151,6 86,6 66,7 124,8 Ukrajina 127,8 110,7 104,5 56,9 125,3 Zdrj: MPO Obchdně-eknmické úseky (OEÚ) Obchdně-eknmické úseky ZÚ ČR v zahraničí vţdy plnily důleţitu funkci, nicméně jejich efektivita nebyla nikdy plně vyuţita, a t z důvdů věčnéh prlínání kmpetencí mezi MZV a MPO v návaznsti na ustanvení Kmpetenčníh zákna č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy České republiky (ve znění pzdějších předpisů). Tat situace v rce 2010 vyústila aţ d jednstrannéh zrušení smluvy splupráci mezi MPO a MZV a byla zahájena transfrmace české sítě zahraničníh bchdníh a eknmickéh zastupení. V praxi t znamená faktické zrušení OEÚ, a tím nvě vzniklý prblém kd bude agendu předchzích OEÚ zaštiťvat i fakticky vyknávat, který bhuţel nejvíce negativně vlivní pdnikatelsku veřejnst a její aktivity na zahraničních trzích. V rámci snahy stabilizaci tét nastalé situace a eliminaci prlínajících se kmpetencí mezi MPO a MZV uzavřeli tyt dva resrty dne Dhdu garantvané úrvni sluţeb v blasti prsazvání 95

96 bchdních zájmů českých firem. Výsledkem tét dhdy vzájemné splupráci, kde jsu jiţ pracvníci eknmických ZÚ v plné kmpetenci MZV, na druhé straně MPO se sustředí na efektivní budvání sítě zahraničních kanceláří prstřednictvím CzechTrade. Smluva uzavřená mezi MPO a MZV však dpsud řeší puze splupráci na úrvni business t bussiness (B2B), splupráci na úrvni B2G, G2B (gvernment t business) a G2G je ještě ptřeba vyřešit, stejně jak činnst splečné back-ffice, která je pr efektivní sdílení infrmací a rzvíjení prexprtních aktivit zcela nezbytná. Vhdným řešením tét situace je z phledu ICC ČR, pdnikatelských subjektů a například i Kmry SNS nevyhnutná změna v Kmpetenčním zákně č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy České republiky (ve znění pzdějších předpisů) a jasné vymezení pravmcí bu resrtů. 2.2 CzechTrade CzechTrade je agentura zřízená Ministerstvem průmyslu a bchdu ČR, která se zabývá pdpru exprtu českých pdnikatelů. Jejím hlavním úklem je zvyšvání knkurenceschpnsti českých pdnikatelů v zahraničí a dále pak pmc pdnikatelům a pdnikům při prnikání na zahraniční trhy. Důleţité je pznamenat, ţe pdpra je pskytvána bez hledu na zkušensti pdnikatele se zahraničním bchdem. CzechTrade pskytuje svým klientům celu plejádu sluţeb, kterými usnadňuje pdnikatelům jejich zahraniční aktivity. Hlavní výhdu agentury CzechTrade je, ţe dispnuje systémem 33 zahraničních kanceláří s půsbnstí v 36 zemích, které pskytují aktuální a věřené infrmace z daných teritrií, mapují bchdní příleţitsti a pskytují individuální asistenční sluţby exprtérům. Z níţe uvedené analýzy sluţeb CzechTrade vyplývá, ţe jejich převáţná část je určená pr malé a střední pdniky, které buď nemají vlastní kapacity na zajištění mezinárdníh marketingu, průzkumu trhu, aktivníh vyhledávání ptenciálních bchdních partnerů a dalších aneb si je bjednávají u vládní agentury za dtvané ceny za účelem úspry nákladů a času a taktéţ získání pdkladů pr vlastní rzhdvání 42. MSP čast vyuţívají semináře a šklení pr vlastní zaměstnance s cílem zvýšení jejich rientace v prblematice zahraničníh bchdu. Ve spjitsti s hspdářsku krizí však v rce 2010 vyhledal pmc CzechTrade i něklik velkých českých pdniků (251 zaměstnanců a více), jejich pdíl tvřil 13 % z celkvéh pčtu 1284 firem. Obrázek 38: Klienti CzechTrade pdle veliksti firem Zdrj: CzechTrade 42 Statistiky CzechTrade z rku 2010 uvádějí, že až 88 % firem využívajících pradenských služeb CzechTrade ušetřil čas, 71,5 % firem uvádí ušetření nákladů a 63,9 % lepší rzhdvání na základě infrmací d CzechTrade. 96

97 I navzdry bčasné kritice sluţeb CzechTrade ze strany sukrmých firem, je agentura nejvyhledávanějším pmcníkem v rámci exprtních aktivit MSP. V rce 2010 realizvala agentura zakázek (z th zakázek pr 728 splečnstí zprstředkvali zahraniční kanceláře). Ze sluţeb zahraničních kanceláří vyuţívali klienti v rce 2010 nejvíce asistenční sluţby splu s věřením zájmu prdukt/sluţbu a vyhledáním bchdních kntaktů. Tyt tři druhy sluţeb tvřily téměř 80 % všech zakázek zahraničních kanceláří. C se týče teritriálníh zaměření, největší zájem je země: Německ, Rusk, Francie, Rakusk, Belgie, VB, v rku 2010 se výrazně zvýšil zájem exprt d Etipie (3. míst). V rku 2010 zaznamenala agentura CzechTrade celkem 214 úspěšně realizvaných zakázek, bjem pdpřenéh vývzu se tak prti rku 2009 pdstatně zvýšil, a t z 3,2 miliardy krun na téměř 5 miliard krun. Nejvíce úspěšných případů se generval z těcht průmyslvých brů: zdravtnická technika, stavebnictví a stavební materiály, bráběné kmpnenty a knstrukce z kvů, elektrnika a elektrtechnika, strjírenství, dpravní prstředky statní, ptravinářství. 43 Obrázek 39: Objem pdpřenéh vývzu (mil. Kč) a pčet úspěšných případů v letech Zdrj: CzechTrade: Zpráva činnsti 2010 V níţe uvedené tabulce je uvedená statistika vybraných ukazatelů CzechTrade. Zajímavý je například vývj úspěšných exprtních případů, který d rku 2008 značně narůstal, v letech 2008 a 2009 prudce klesl v důsledku hspdářské krize a vrací se k hdntám z rku Pstupně se sniţuji i pčet přádaných seminářů a kurzů CzechTrade, na druhu stranu pčet účastníků těcht akcí zůstává relativně stabilní (s výjimku rku 2009), stejně jak pčet klientů CzechTrade v ČR i v zahraničí. Tabulka 17: Statistika vybraných ukazatelů CzechTrade v letech Celkvý pčet klientů Úspěšné exprtní případy Objem exprtu pdpřených CzechTrade (v mld.) 1,32 3,28 3,38 5,5 3,2 4,9 Pčet seminářů a kurzů Pčet účastníků (sb) Zahraniční kanceláře pčet zakázek pčet klientů Zdrj: CzechTrade 97

98 2.2.1 Financvání Agentura svým úsprným hspdařením a výší trţeb dsáhla v rce 2010 zlepšený hspdářský výsledek. T mim jiné dráţí pzitivní skutečnst, ţe zatímc státní příspěvek na prvz agentury neustále klesá (bez prjektu Specializvané veletrhy a výstavy SVV) a je v prvnání s rkem 2009 pět na niţší úrvni, rstu agenturní zdrje plynucí především z prdeje sluţeb. Pdíl trţeb na příspěvku na prvz vzrstl na 14,2 %, cţ představuje d rku 2006 téměř trjnásbný nárůst. Obrázek 40: Výsledky hspdaření agentury CzechTrade v letech (tis. Kč) *) Pzn.: V rce 2010 začala agentura CzechTrade realizvat prjekt SVV financvaný z prstředků EU ve výši tisíc krun, cž se drazil jak v navýšení příspěvku na prvz, tak i nákladů v plžce Ostatní náklady Prjekty a aktivity CzechTrade CzechTrade nabízí širké prtfli sluţeb českým exprtérům zdarma i za pplatek: Začínáme s exprtem Knzultace a pradenství Individuální sluţby v zahraničí Adresář exprtérů Prezentace na veletrzích Exprtní akademie / Vzdělávání Exprtní příleţitsti Vývzní aliance Design pr exprt Začínáme s exprtem CzechTrade v tét sluţbě bjasňuje, jaké jsu přednsti a důvdy zahájení exprtu. Pskytuje zde také dtazník pr buducí exprtéry a t ať jiţ z řad výrbců či pskytvatelů sluţeb. Tent dtazník má dhalit připravenst dtyčné firmy na vstup na zahraniční trhy. Pskytují se také cenné rady buducím exprtérům, které v buducnu usnadní vstup na příslušné trhy. Je mţné brátit se na exprtníh manaţera v příslušném reginu, který bjasní jakékliv nejasnsti a knzultuje s pdnikateli jejich vývzní záměr (níţe). Pmc je zde také ve frmě dbrných kurzů a seminářů a knferencí, kterých se pdnikatelé mhu účastnit. Příkladem jsu kurzy Exprtní akademie (více níţe), Kurz minimum exprtéra a Kurz úspěšnéh exprtéra. Kurzy se týkají buď přím samtnéh vývzu, neb jsu zaměřeny na dvednsti a schpnsti, které s exprtními aktivitami velmi silně suvisejí. Dpručuje se také návštěva webvéh prtálu businessinf.cz, kde se nachází manuál exprtéra. 98

99 Knzultace a pradenství Agentura nabízí řadu knzultací. Za prvtní lze pvaţvat knzultace exprtníh záměru dtyčné firmy, a t jak v praţské centrále, tak v 12 dalších reginálních pbčkách. Pbčky jak takvé nejsu v kaţdém kraji, ale jsu kncentrvány d větších celků. Na kaţdéh pracvníka je však kntrakt, takţe je mţné si sním dmluvit schůzku. Tit zástupci knzultují s pdnikateli jejich buducí exprtní aktivity. Zástupci jednak pmhu pdnikateli s výběrem vhdnéh zahraničníh teritria pr dtyčný prdukt či sluţbu, ale pdle zájmu také buducímu exprtérvi dpručí určité další sluţby, které pskytuje CzechTrade. Sluţby pskytvané zástupci v rámci knzultace jsu zdarma. Další mţnstí jsu knzultace se zahraničními zástupci CzechTrade. Ředitelé zahraničních pbček se tak se zájemci mhu setkat. A t nejen v Praze, ale také v reginálních pbčkách. Mhu tak s pdnikateli knzultvat vývzní příleţitsti v rámci teritria, kterým se zabývají a kde půsbí. Jednu z přímých mţnstí jak se s řediteli reginálních pbček setkat jsu například Knzultační dny a Meeting Pints CzechTrade (sluţba za pplatek). Ty prbíhají nejen v Praze, ale také v dalších městech p celé České republice. Další sluţbu v blasti knzultace a pradenství jsu akce pd názvem Exprtní knference (sluţba zdarma). Tyt knference jsu tematicky rzděleny pdle reginů. Účastní se jí zástupci nejen CzechTrade, ale také bank a dalších prexprtních institucí. Individuální sluţby v zahraničí Sučasní či buducí exprtéři mhu vyuţít sluţby 33 zahraničních kanceláří. Pracvníci těcht kanceláří znají velmi dbře místí prstředí, a t nejen frmální, bchdní, ale také nefrmální. Tent zástupce tak dkáţe kvalitně pmci exprtérům či zájemcům exprt. Individuální sluţby, které jsu v kancelářích pskytvány, jsu rzděleny d 6 hlavních blastí: Průzkum trhu, vyhledání bchdních kntaktů, věření zájmu prdukt, rganizace bchdních jednání, navazující asistenční sluţby a naknec dluhdbá exprtní asistence. Výše zmíněných 6 blastí si rzebereme níţe. Průzkum trhu Infrmace jsu v sučasnsti prvním předpkladem k úspěšnému vstupu na trh. Zástupci CzechTrade vypracují zájemcům pdklady, které umţní zhdntit pdnikatelům jejich mţnsti vstupu na trh a usnadní tak jejich rzhdvání. Průzkum trhu prvádějí zaměstnanci CzechTrade, kteří pdle dsuhlasenéh zadání vypracují příslušnu zprávu, která bsahuje pţadvané infrmace. Typická zpráva tak můţe bsahvat: infrmace k zahraničnímu bchdu - bchdní bilance, teritriální a kmditní struktura, statistiky infrmace legislativě a pdnikatelském prstředí, rizika a prblémvé aspekty místníh trhu dvzní pdmínky, celní a daňvé infrmace, technické překáţky (nrmy, certifikace, suvisející legislativa) platební pdmínky a infrmace platební mrálce bchdní zvyklsti a specifika bchdních jednání infrmace knkurenci - knkurenční skupiny, pzice značek na trhu základní cenvý průzkum distribuční kanály a vhdné frmy vstupu na trh mţnsti zalţení splečnsti, právní frmy mţnsti prezentace na trhu dpručení pr přípravu vstupu na trh další infrmace dle individuálníh zadání 99

100 Vyhledání bchdních kntaktů Vyhledání bchdních partnerů je pr firmy expandující na zahraniční trhy nejen velmi důleţitu kmpnentu, ale také velmi nárčnu a drahu. Prstřednictvím zástupců CzechTrade se však vyhledávání pdstatně ulehčuje. Zástupci CzechTrade s pmcí veřejných a neveřejných zdrjů vyhledají kntakty dle pţadavků zadavatele a zárveň prvěří platnst nalezených kntaktů. Sluţba zahrnuje: zjištění bchdních kntaktů pdle vámi zadaných kritérií (dle specifikace cílvé skupiny) mţné telefnické věření kntaktů, předmětu činnsti a kntaktních sb zpracvání přehlednéh seznamu kntaktů a dpručení pstupu při jejich slvení Ověření zájmů prdukt Tut sluţbu pskytvanu CzechTrade se získávají kntakty na ptencinální partnery v dtyčné zemi. Ověření zájmu výrbek či sluţbu prvádějí přím pracvníci CzechTrade v zemi, kteru si pdnikatel vybral. Zástupci CzechTrade kntaktují jednak firmy, které pdnikatel jiţ v minulsti našel či sám slvil, ale také kntaktují zákazníky, které vytipují ze svých infrmačních zdrjů. Firmy takt kntaktvané dstanu d zástupce CzechTrade pdnikatelvu nabídku a následně získají infrmace týkající se zájmu pdnikatelův prdukt. Sluţba zahrnuje: zjištění bchdních kntaktů dle kriterií a rzsahu zadaných klientem z místních databází a dalších infrmačních zdrjů aktualizaci kntaktních údajů a zjištění kmpetentních sb prezentaci nabídky klienta ptenciálním bchdním partnerům zjištění zájmu nabídku klienta zjištění důvdu nezájmu nabídku klienta, pkud je t mţné dpručení dalšíh pstupu zpracvání závěrečné zprávy Organizace bchdních jednání Další blastí, kteru se CzechTrade zabývá, jsu samtná bchdní jednání mezi partnery. Obchdní jednání jsu velmi pdstatným krkem při navazvání a získávání partnerů na zahraničních trzích. Zahraniční zástupci CzechTrade umţňují klientům efektivně naplánvat a vyuţívat čas který pdnikatel stráví při své pracvní cestě v zahraničí. Pracvníci CzechTrade také pmáhají vyvarvat se ptíţím, které plynu z kulturních či jiných dlišnstí, které by pak mhly znesnadnit exprtní záměry. Především se jedná dlišnsti v bchdním jednání v dané zemi. Pkud bude mít buducí exprtér prblémy s jazykem, zajistí zástupci CzechTrade tlumčníka. Samtná jednání mhu prbíhat v zahraniční kanceláři CzechTrade, v prnajatých prstrách neb přím v sídle partnera. Sluţba jak takvá můţe zahrnvat: přípravu bchdníh jednání a jeh harmngramu, zajištění tlumčení a překladu dpručení, jak vést bchdní jednání na daném trhu s hledem na místní specifika asistenci při jednání Navazující asistenční sluţby Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade pskytují nejen standardizvanu nabídku sluţeb, ale také navíc i další asistenční sluţby individuálníh charakteru, které jsu přím ušity na míru klientvi. Tyt individuální sluţby pak ulehčují nejen vstup na zahraniční trh, ale také adaptaci a samtné dluhdbé 100

101 půsbení na něm. Tyt sluţby tak nemalu měru přispívají k úspře nákladů, které firma můţe puţít na další rzvj aktivit v dtyčném teritriu. Mezi typické sluţby se zahrnují: zjištění bnity vybranéh bchdníh partnera průzkum veletrhů a výstav pmc při zakládání zahraničníh zastupení další sluţby na základě vašeh zadání Zjištění bnity bchdníh partnera Bnita bchdníh partnera je pr pdnikatele velmi pdstatným aspektem. Celkvě vlivňuje sbní i bchdní vztahy bu subjektů. Ověření bnity zahraničních partnerů zástupci CzechTrade se předejde riziku vyplývajícíh z neschpnsti partnera splácet závazky. Sluţba v sučasnsti zahrnuje: zjištění bnity zahraniční firmy z věřených zdrjů Průzkum na veletrzích a výstavách Další nutnstí při pdnikání na zahraničních trzích je účast na veletrzích a výstavách, kde se firma zviditelní a především získá přehled knkurenci a klientele. CzechTrade pskytuje sluţbu, která pdnikatelům velmi pmůţe ve chvíli, kdy se sbně nemhu s firmu prezentvat na dané akci. Zástupci CzechTrade shrmáţdí všechny důleţité infrmace z dané akce, a t na základě pţadavků zadavatele. V infrmačním dkumentu nebudu jen ptencinální partneři, kteří mají zájem splupráci, ale také infrmace knkurenci a její nabídce z řad vystavujících. Sluţba můţe zahrnvat: dpručení vhdnéh veletrhu neb výstavy kntaktvání relevantních vystavvatelů dle zadání klienta shrmáţdění kntaktů a prezentačních materiálů vystavvatelů přízení veletrţníh katalgu předání firemních prpagačních materiálů a prvtní jednání dle vámi udělených dispzic zpracvání závěrečné zprávy včetně seznamu zájemců splupráci Pmc při zakládání zahraničníh zastupení Strategické rzhdnutí vstupit na zahraniční trh určitu frmu zahraničníh zastupení, tevírá firmám brvské mţnsti. CzechTrade zprstředkuje ptřebné infrmace nutné pr zalţení zahraničníh zastupení a pmůţe při překnávání btíţí suvisejících se zalţením vlastní pbčky ve vybraném teritriu. Ve sluţbě je bsaţen: zjištění legislativy a pdmínek pr zalţení vašeh zastupení v zahraničí zajištění právní knzultace zjištění pdmínek pr investice a zjištění investičních pbídek Další sluţby na základě zadání klienta CzechTrade je schpen všem svým klientům pskytnut i abslutně specifické a individuální sluţby, díky kterým jsu firmy schpny dbře zrealizvat jejich určitý exprtní záměr. Charakter a způsb prvedení sluţby záleţí zcela na dhdě mezi klientem a ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade. Mezi typické sluţby patří: 101

102 asistence při bchdních jednáních asistence suvisející s registrací výrbku pr daný trh zajištění tendrvé dkumentace další individuální sluţby krátkdbéh i dluhdbéh charakteru dle pţadavků klienta Dluhdbá exprtní asistence Tat sluţba je pskytvána především pdnikům, které chtějí na daném teritriu dluhdběji půsbit, ale nemají v něm své vlastní zastupení. CzechTrade tak pskytne své zahraniční kanceláře jak hlavní základnu na daném území. Dluhdbá exprtní asistence si klade za cíl prhlubit znalst trhu, nalézt místní partnery a navázat s nimi pravidelnu kmunikaci. Umţňuje se tak dluhdbé mnitrvání dtyčnéh trhu a subjektů na něm půsbících za účelem vytvření bchdních vazeb. Sluţby a jejich kmbinace vţdy záleţí na parametrech klienta. Sluţby v rámci dluhdbé exprtní asistence mhu zahrnvat: Marketing průběţné pskytvání infrmací z bru, dplněných závěry a dpručení zasílání aktuálních brvých pptávek s kmentářem mnitring knkurence, přístup k infrmačním zdrjům kanceláře příprava jednání se zainteresvanými subjekty, asistence na jednáních a další pdpra při cestách d teritria průzkum veletrhů a výstav pdpra při rganizaci prezentací neb účasti na veletrzích a výstavách vyuţívání zázemí kanceláře CzechTrade asistence při výběru místníh zástupce pdpra při jednání s úřady či registraci/certifikaci výrbku další aktivity na základě dhdy a dle mţnstí dané kanceláře CzechTrade firmám nabízí nvé mţnsti, jak pdpřit jejich zahraniční firemní marketing. Kvalitní prezentace v zahraničí je předpkladem pr účinné získávání nvých bchdních kntaktů. Adresář exprtérů CzechTrade plně vyuţívá všech pzitiv mderníh internetvéh marketingu. Účast na vybraných akcích v zahraničí patří mezi tradiční a splehlivu cestu, jak pr mnitring pptávky a knkurence v zahraničí, tak pr navázání nvé bchdní splupráce. Adresář exprtérů Adresář exprtérů je unikátní ficiální katalg českých exprtérů prezentvaných na: mezinárdních výstavách a veletrzích p celém světě, internetvém prtále exprters.czechtrade.cz a stránkách všech zastupitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade Zápis v adresáři exprtérů můţe bsahvat nejen kmpletní infrmace celé firmě, ale také infrmace aţ 10 prduktech (výrbek či sluţba). CzechTrade je také schpen zajistit překlad textů a t nejen d angličtiny, ale také d dalších 5 jazyků dle přání klienta. Mţnst výběru je širká. Klient si můţe vybrat ze 13 jazyků: Angličtina Bulharština Francuzština Chrvatština Italština Maďarština Němčina Plština Prtugalština Rumunština Ruština Srbština Španělština. 102

103 Kmpletní zápis je placený a cena se dvíjí d th, c vše zákazník pţaduje 44. Kmpletní výpis z adresáře bsahuje firemní prfil v 6 jazykvých mutacích a infrmace výrbku. Knkrétně bsahuje firemní prfil a infrmace výrbku následující: Firemní prfil: Rzšířené firemní infrmace včetně lga, kntaktních údajů a dkazu na vlastní internetvé stránky Antaci (krátký ppis činnsti) v rzsahu 250 znaků Pdrbný ppis činnsti firmy v rzsahu 900 znaků Zařazení d brů Kntakty na knkrétní sby; zahraniční zastupení Vývzní a zájmvá teritria Eknmické infrmace Infrmace prduktu: Název a zařazení výrbku, výrbkvé řady neb sluţby Antaci (krátký ppis prduktu) v rzsahu 250 znaků Pdrbný ppis prduktu v rzsahu 900 znaků Aţ 4 brázky výrbku, sluţby neb realizvanéh prjektu Dále také existuje základní zápis, cţ je velmi mezená prezentace firmy v Adresáři exprtérů, která bsahuje: základní kntaktní údaje a brvé zařazení firmy, základní antaci (krátký ppis činnsti firmy) v češtině, angličtině, němčině a ruštině (překlady nejsu zajištěny). Adresář exprtérů bsahuje více neţ českých splečnstí, které jsu rzděleny pdle jedntlivých brů. V rku 2010 jej navštívil celkem téměř 350 tisíc uţivatelů (75 % ze zahraničí, nejvíce z Německa). Prezentace na veletrzích Tat sluţba pskytvaná CzechTrade je přím zaměřena na účast klientů na zahraničních veletrzích. Sluţba jak takvá se dělí na: Prezentace na veletrhu s sbní účastí a katalgvá prezentace na veletrhu bez sbní účasti. Prezentace na veletrhu s sbní účastí. Veletrhy jsu velmi prestiţní událstí, a prt je velmi důleţité se jich sbně účastnit se vzrky vlastní prdukce. CzechTrade pdnikatelům nabízí účast na vybraných zahraničních veletrzích. Při bchdním jednání můţu pdnikatelé vyuţít asistence ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade. Osbní účastí klient získá: 44 Ceníky se mění, takže je lepší infrmvat se přím na stránkách: 103

104 mţnst vystavvat pd značku vládní agentury CzechTrade prstr pr prezentaci firmy a prduktů na splečném stánku CzechTrade tlumčnické a překladatelské sluţby asistenci ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Katalgvá prezentace na veletrhu bez sbní účasti. Ne vţdy je nutné, aby se pdnikatelé přím účastnili určitých veletrhů sbně. Některým klientům CzechTrade se bude zdát, ţe katalgvá prezentace bez sbní účasti je pr ně dstačující, a ţe splní dstatečně svůj účel. Prakticky zjistí, ţe pr daný trh není nutná sbní účast. Pracvníci zahraničních kanceláří CzechTrade pvedu úvdní jednání jménem klienta a předají ptenciálním zákazníkům ptřebné prezentační materiály včetně kntaktu na klientvy kmpetentní pracvníky. Sluţba jak takvá můţe bsahvat: slvení ptenciálních bchdních partnerů z databáze a zárveň jejich pzvání na stánek CzechTrade v průběhu veletrhu zajištění výstavní plchy a příprava splečnéh veletrţníh stánku CzechTrade přízení katalgu vystavvatelů a zajištění zápisu vaší firmy d katalgu distribuce vašich firemních katalgů a dalších prpagačních materiálů ptenciálním bchdním partnerům aktivní prezentace vaší firmy a nabídky návštěvníkům na stánku, sběr kntaktů předání závěrečné zprávy p veletrhu Závěrečná zpráva pak bsahuje následující infrmace: úvdní infrmace veletrhu a jeh návštěvnsti seznam firem, které prjevily zájem splupráci s vaší firmu dpručení dalšíh pstupu na trhu další uţitečné náměty a dkazy Exprtní akademie/ Vzdělávání Vzdělávací akce jsu zaměřeny brvě i teritriálně. Jejich cílem je rzšíření měkkých i tvrdých exprtních kmpetencí. Přináší praktické infrmace důleţité, jak pr rzhdvání, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy, tak pr zvýšení knkurenceschpnsti firem. Jsu vedeny dbrníky z řad špičkvých manaţerů, eknmů, specialistů v blasti kmunikace, práva, financí, marketingu atd. i exprtními specialisty CzechTrade, kteří mají dluhdbé zkušensti v bru. Prjekt Exprtní akademie je sučástí Exprtní strategie ČR pr bdbí 2006 aţ Gestrem prjektu je Ministerstv průmyslu a bchdu ČR, realizátrem agentura CzechTrade. Semináře agentury CzechTrade můţete financvat také prstřednictvím dtací z fndů EU. Kmplexní exprtní vzdělávání je rzdělen d 6 sekcí. Odbrné a teritriální semináře Semináře jsu zaměřeny nejen na dbrná témata z blasti exprtu a specifik jedntlivých zemí, ale také na nejrůznější měkké dvednsti. Odbrné semináře jsu jedndenní i dvudenní vzdělávací akce s tématiku mezinárdníh bchdu. Semináře jsu vedeny kvalifikvanými externími dbrníky s dluhdbými zkušenstmi a specialisty centrály i zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. 104

105 Teritriální semináře jsu přádány ve splupráci s Ministerstvem průmyslu a bchdu ČR. Semináře jsu vţdy zaměřeny na vybrané teritrium. Sučástí je mţnst knzultace se zástupci bchdněeknmických úseků a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. CzechTrade například splupracuje i s Kmerční banku, a.s. na rganizvání exprtních knferencí výhradně pr Kmerční banku, a.s. za účelem získávní ptenciálních klientů pr banku v blasti financvání bchdu. Seznam exprtních knferencí uveřejňuje Kmerční banka, a.s. ve svém časpise Exprt Jurnal. Pkud si klient nevybere z nabídky tevřených šklení je také mţn vyuţít firemních šklení na zakázku. Kurz minimum exprtéra Cílem kurzu je pmci zvýšit pvědmí příleţitstech a rizicích spjených s exprtem, získat nvé pdněty a prhlubit své znalsti v mezinárdním bchdě. Prbíhá v reginech ČR. Kurz Minimum exprtéra přináší praktické infrmace důleţité pr úspěšnu realizaci exprtu. Reflektuje vzdělávací ptřeby firem v daném reginu. Kurz úspěšný exprtér Je specializvaný kurz zaměřený na svjení dbrných znalstí a měkkých dvednstí z blasti mezinárdníh bchdu. V deseti tematicky zaměřených seminářích se rientujeme na kmplexní rzvj klíčvých znalstí a dvednstí prfesinálníh manaţera v blasti zahraničníh bchdu. Exprtní knference Na exprtních knferencích pdnikatelé získají aktuální infrmace z vybraných exprtních teritrií přím d ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade. Teritriálně zaměřené knference a fóra umţňují účastníkům získat aktuální a praktické infrmace bchdním prstředí a financvání exprtu ve vybraných teritriích. Pmáhají pchpit i splečenské a kulturní zvyklsti v těcht zemích. E-learningvé kurzy Distanční e-learningvé kurzy CzechTrade nabízejí časvě nenárčnu a cenvě výhdnu frmu vzdělávání. Dělí se na 2 části: Hw t Make a Bid fr the Wrld Bank Prject a Internatinal Trade Specialist. Hw t Make a Bid fr the Wrld Bank Prject Exprtní akademie CzechTrade ve splupráci se Světvu banku nabízí zdarma e-learningvý kurz v anglickém jazyce: "Jak se účastnit výběrvých řízení Světvé banky". V sedmi lekcích zájemce průvdce kurzu "Jhny Smart" naučí, jak se účastnit výběrvých řízení Světvé banky, jak si vybrat správný tendr a jak připravit knkurenceschpnu nabídku. Kurz je zdarma. Internatinal Trade Specialist Je určen pr značně časvě vytíţené pdnikatele, kteří by si rádi rzšířili své znalsti z blasti mezinárdníh bchdu. Internatinal Trade Specialist (ITS) je distanční e-learningvý studijní prgram realizvaný irsku šklu ebsi (electrnic Business Schl Internatinal) ve splupráci s CzechTrade a IMODS,.p.s. Kurz bchdní diplmacie Kurz bchdní diplmacie je určen puze pr stávající a buducí pracvníky bchdně-eknmických úseků zastupitelských úřadů ČR a ředitele zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. 105

106 Exprtní příleţitsti CzechTrade pdnikatelům přináší denně aktualizvanu nabídku zahraničních pptávek, prjektů a tendrů, investičních příleţitstí a nabídek zahraničních firem. Jedntlivé exprtní příleţitsti jsu publikvány na prtále BusinessInf.cz. Pracvníci CzechTrade pskytují i navazující asistenci, která pdnikatelům umţní vybrané příleţitsti efektivně vyuţít. Je mţné si vybrat z n-line databáze, která je rzdělena d sekcí: Zahraniční pptávky, zahraniční prjekty a tendry, zahraniční investiční příleţitsti, mapa brvých příleţitstí a zahraniční nabídky. Exkluzivními zdrji exprtních příleţitstí jsu zahraniční kanceláře agentury CzechTrade, bchdně eknmické úseky zastupitelských úřadů ČR v zahraničí či zahraniční zastupitelské úřady v České republice. Zahraniční pptávky navíc CzechTrade získává pmcí specializvané sluţby Yur Czech Supplier (n-line frmulář pr zahraniční firmy publikvaný na webvých stránkách zahraničních kanceláří agentury CzechTrade). Pr výběr zahraničních prjektů a tendrů vyuţívá CzechTrade krmě uvedených zdrjů i renmvané databáze EU, Světvé banky a mezinárdních rganizací (CERN, ESO, ESA). Dále CzechTrade pskytuje navazující sluţby pr exprtéry a t: dbrné pradenství v blasti exprtních příleţitstí, asistenční a pradenské sluţby v suvislsti s příleţitstmi u mezinárdních rganizací a rganizace incmingvých misí zahraničních firem v návaznsti na knkrétní exprtní příleţitsti. Sluţby CzechTrade v blasti rzvjvé splupráce publikace výběrvých řízení vypisvaných v rámci zahraniční rzvjvé splupráce Evrpských splečenství (ZRS ES) pradenská činnst firmám v blasti ZRS ES zprstředkvání infrmací ze sektrvých seminářů ZRS ES přádaných Evrpsku kmisí přádání dbrných seminářů věnvaných prblematice ZRS ES Sluţby CzechTrade v blasti rzvjvé splupráce Světvé banky zveřejňvání výběrvých řízení a prjektů Světvé banky v n-line databázi zahraničních prjektů a tendrů pradenství hledně zapjení firem d prjektů a výběrvých řízení Světvé banky rganizace seminářů a šklení e-learningvý kurz Hw t Make a Bid fr the Wrld Bank Prject Sluţby CzechTrade v suvislsti s CERN zveřejňvání vypisvaných veřejných zakázek a pptávek CERN v n-line databázi zahraničních prjektů a tendrů pradenská činnst při registraci d databáze CERN a zapjení d vypisvaných zakázek rganizace jednání zástupců českých firem v CERN a asistence při jednání zprstředkvání infrmací, pravidel a pstupů CERN Průběţně vypisvané pptávky a výběrvá řízení CERN lze sledvat v n-line databázi zahraničních prjektů a tendrů neb na: webvé stránce: Detailní technické pdklady jsu p vyhlášení vlně přístupné v elektrnické pdbě na internetvých stránkách: ("Relatins with Industry" - "Purchasing service"). Sluţby CzechTrade pr prjekty ESO 106

107 zveřejňvání výběrvých řízení ESO v n-line databázi zahraničních prjektů a tendrů pradenství při registraci firem d databáze ESO a zapjení d vypisvaných zakázek rganizace seminářů a wrkshpů pr firmy Sluţby CzechTrade v suvislsti s ESA nabídka sluţeb CzechTrade v suvislsti s ESA se připravuje. Vývzní aliance CzechTrade nabízí rganizační a asistenční pdpru brvým sdruţením firem, které splečně vstupují neb jiţ půsbí na zahraničních trzích. Knkrétní nabídka sluţeb CzechTrade vývzním aliancím bsahuje: institucinální záštitu a rganizační pdpru při zakládání a dalším půsbení aliancí individuální asistenci v zahraničí brvé prezentace aliancí další sluţby zahraničních kanceláří CzechTrade Vývzní aliance jsu téţ jedním z prjektů Exprtní strategie na bdbí Je t sdruţení firem z příbuznéh bru za cílem splečnéh prsazení a půsbení na zahraničních trzích. Knkurenční výhdu realizují sdruţením jejich knw-hw v blasti zahraničníh marketingu a finančních prstředků, cţ umţní i menším firmám prezentaci na finančně nárčných trzích. Na základě údajů Závěrečné správy CzechTrade za rk 2009 byl kncem rku 2009 zalţených 23 vývzních aliancí za přímé aneb nepřímé pdpry CzechTrade. Jejich seznam je k dispzici na kde se v sučasnsti uvádí 14 existujících aliancí. Pdle zprávy MPO plnění Exprtní strategie na bdbí za rk 2009 je půsbení exprtních aliancí úspěšné. Jejich nejčastější marketingvu aktivitu byla v rce 2009 splečná prezentace a účast na výstavách a veletrzích v zahraničí, jejíţ pmcí dsáhly některé aliance na něklika milinvé zakázky. Například Aliance CDT uzavřela kntrakt za 500 mil. Kč, Aliance Czech NBC Team realizvala zakázky za 430 tisíc EUR díky prezentaci na trzích Spjených arabských emirátů a Iránu, Aliance CWA dsáhla bjemu realizace zakázek přes milin EUR a čísla Aliance ICT se phybují ve stvkách milinů krun. Objem uzavřených zakázek ale není jediným ukazatelem úspěšnsti aliancí. Důleţité je taktéţ upevnění pzice aliance na trhu, psílení image, prpagace českéh designu a realizace exprtu i d zemí, kde CzechTrade nemá svje zastupení (např. Austrálie, Singapur, Jrdánsk, Japnsk, Malajsie). Design pr exprt CzechTrade nabízí balíček individuálních sluţeb v blasti průmyslvéh designu. Sluţby jsu určeny jak pr firmy, které se zajímají vyuţití průmyslvéh designu ve výrbě, tak pr designéry. V rámci prjektu Design pr exprt nabízí CzechTrade sluţby, které psilují knkurenceschpnst a zvyšují tak pravděpdbnst úspěchu firem na trhu. Design pr výrbní firmy Průmyslvý design je pdstatnu sučástí celé firmy a hraje významnu úlhu při prnikání firmy na zahraniční trhy. Jednak zvyšuje knkurenceschpnst firmy, je jedním z nástrjů budvání firemní značky a umţní rzvj a expanzi firmy na zahraničních trzích. Sluţba design pr výrbní firmy se skládá z 3 částí a t: Semináře a wrkshpy - individuální sluţba, Analýza stavu designu a Asistence při výběru designéra - individuální sluţba. 107

108 Semináře a wrkshpy. CzechTrade přádá semináře vyuţití průmyslvéh designu ve vývji výrbků a jeh začlenění d strategie firmy. Pdnikatelé se dzvědí, jak aplikvat průmyslvý design při výrbě a tím zvyšvat hdntu i knkurenceschpnst svých výrbků. Analýza stavu designu ve firmě. Díky tét sluţbě dstane klient mţnst pdívat se na svůj prdukt z nvéh úhlu phledu a zkusí si splečně s designéry najít vhdný vizuální či knstrukční styl, který by významně psílil pzitivní zkušensti klientvých zákazníků. Na základě analýzy stavu designu výrbku designér dpručí efektivní pstup řešení a vypracuje zadání pr návrh nvéh designu. Asistence při výběru designéra. Tat sluţba zahrnuje kvalifikvanu asistenci při výběru vhdnéh designéra pr výrbek i br činnsti. Mim th bude také vytvřen suhrn dpručení pr splupráci s designérem. Pkud klient bude mít prblém s hledáním svéh designéra, je mţné vyuţít adresář designérů, kteří splupracují s CzechTrade. Adresář designérů klientům umţní získat kntakty a infrmace prfesinálních průmyslvých a prduktvých designérech, kteří zájemcům pskytnu pradenské sluţby v blasti designu. Adresář designérů CzechTrade nabízí designérům bezplatnu prezentaci v Adresáři designérů CzechTrade a účast na vybraných výstavách a veletrzích v tuzemsku i zahraničí. Sluţba zahrnuje bezplatný zápis v Adresáři designérů CzechTrade, který vyuţívají zejména firmy, se zájmem splupráci v rámci individuální sluţby Analýza stavu designu ve firmě. Základní zápis v Adresáři designérů (DESIGNÉR - základní prezentace designéra) je zdarma na bdbí 12 měsíců. CzechTrade úzce krdinuje své aktivity, jak se zřizvatelsku rganizací, tj. Ministerstvem průmyslu a bchdu ČR, tak i s statními rganizacemi a partnery - Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a sestersku agenturu CzechInvest. Řada prjektů je realizvána splečně s Česku exprtní banku (ČEB), Exprtní garanční a pjišťvací splečnstí (EGAP), Hspdářsku kmru ČR, Svazem průmyslu a dpravy ČR, s krajskými úřady a s dalšími dbrnými institucemi. 2.3 CzechInvest (Agentura pr rzvj pdnikání a investic) CzechInvest je pdbně jak CzechTrade vládní agentura pdřízená Ministerstvu průmyslu a bchdu ČR. CzechInvest se ficiálně nezařazuje mezi instituce pdprující exprt, ale svu činnstí významně přispívá k psilvání celkvéh pdnikatelskéh prstředí a české knkurenceschpnsti v zahraničí. Mezi její hlavní aktivity patří pdpra MSP z prstředků státníh rzpčtu ČR ale zejména z fndů EU (např. OPPI prgram Marketing). Agentura CzechInvest pdpruje výzkum a vývj, invace a prpaguje Česku republiku jak vhdnu destinaci pr umístnění zahraničních investic s vysku přidanu hdntu. Jedním z klíčvých úklů CzechInvestu je aktivně vyhledávat nvé investice d některéh z smi klíčvých sektrů České republiky: autmbilvý průmysl, letecký a ksmický průmysl, strjírenství, elektrtechnika a elektrnika, life science, IT, vývj sftwaru, sdílené sluţby, nantechnlgie a čisté technlgie. CzechInvest pskytuje ptenciálním zahraničním investrům taktéţ infrmační, marketingvu a prjektvu pdpru: připravuje zdarma infrmační a marketingvé materiály pr investry v něklika jazycích (Fact Sheets, Investment Climate in the Czech Republic, City Invest Czech, Reg Inf apd.) zpracvává dtazníky (RFI Request fr Infrmatin) splečnstí, které zvaţují další investici 108

109 vytváří a pskytuje prezentace mţnstech investvání v České republice zajišťuje infrmvanst zahraničních bchdních kmr a bchdních ddělení ambasád a jejich členů investičním klimatu v České republice, přádá pravidelné semináře pr tyt subjekty asistuje při realizaci investičníh záměru (v případě váţnéh zájmu významnu investici v České republice vytváří prjektvý tým, prstřednictvím prjektvéh manaţera dprvází investra při jedntlivých krcích investičníh záměru a napmáhá úspěšnému uknčení plánvané investice) taktéţ pdpruje české investry v realizaci jejich investičních prjektů a je výhradním rgánem, který předkládá ţádsti investiční stimuly Financvání V bdbí zprstředkvala agentura CzechInvest celkem investičních prjektů ve výši mil. Kč ( mil. USD), čímţ přispěla k vytvření pracvních míst v České republice. Výrazný nárůst investičních prjektů zaznamenáváme v rce 2004, kdy se ČR stala plnhdntným členem EU, na druhé straně v rce 2009 zaznamenáváme mírný pkles v rce 2009 v důsledku glbální hspdářské krize. Obrázek 41: Vývj pčtu investičních prjektů agentury CzechInvest v letech Zdrj: Czechinvest Agentura CzechInvest je financvána ze státníh rzpčtu, pdle údajů v níţe uvedené tabulce tvří příspěvky a dtace na prvz převáţnu část celkvých výnsů. Tabulka č. 18: Hspdaření agentury CzechInvest v letech (tis. Kč) Náklady Výnsy Z th příspěvky a dtace na prvz Zisk

110 Zdrj: CzechInvest Prjekty a aktivity CzechInvest K datu zpracvání tht materiálu (srpen 2011) CzechInvest pskytuje následující druhy pdpr: pdpra knkurenceschpnsti ČR pdpra pdnikání pdpra investic pdpra invací a rzvje výzkumu a vývje pdpra vývzu pdpra rzvje lidských zdrjů pdpra průmyslvých nemvitstí a průmyslvých zón Z hlediska zdrjů financvání pdpr, kdy jimi jsu prstředky ze Strukturálních fndů EU, se pdpry váţí na schválené prgramy pdpry pdnikání: Prgramy Operačníh prgramu pdnikání a invace (OPPI), z tht prgramu jsu pdprvány následující z výše uvedených typů pdpr: pdpra knkurenceschpnsti ČR, pdpra pdnikání, investic, invací a rzvje výzkumu a vývje u všech prgramů, u prgramu Marketing zaměřen zejména na pdpru vývzu: Ptenciál Invace Invační prjekty Prjekty na chranu práv průmyslvéh vlastnictví ICT v pdnicích ICT a strategické sluţby Prsperita Rzvj Šklicí střediska Marketing Nemvitsti Pradenství Ek-energie Splupráce Klastry Technlgické platfrmy Prgres 45 Start 10 Záruka CzechInvest pskytuje základní infrmace a Českmravská záruční a rzvjvá banka (ČMRZB) prvádí administraci ţádstí. 110

111 Prgram Operačníh prgram lidské zdrje a zaměstnanst (OPLZZ), prgram je zaměřen na pdpru rzvje lidských zdrjů. Educa 46 Investiční pbídky pr zpracvatelský průmysl - představují typ pdpry investic. Prgram Gesher/Mst - typ pdpry věda a výzkum. Pdpra investic - pdpra investic, pdpra pdnikání, pdpra VaV: Infrmační, marketingvá a prjektvá pdpra Pdpra priritních sektrů Pdpra ddavatelů CzechLink Český technlgický akcelerátr After Care Pdpra průmyslvých nemvitstí a průmyslvých zón, mají charakter pdpry průmyslvých nemvitstí a průmyslvých zón. Nárdní prgram na pdpru pdnikatelských nemvitstí a infrastruktury Databáze průmyslvých nemvitstí Nárdní databáze brwnfieldů S přímu pdpru exprtu nejvíce suvisí prgram Marketing (OPPI) a Český technlgický akcelerátr (CzechAcceleratr): Prgram Marketing Prgram Marketing je zaměřený na rzvj aktivit českých exprtérů na zahraničních trzích a zvýšení vyuţití exprtních příleţitstí, které na světvém trhu existují. V rámci prgramu je pdprván např. získávání marketingvých infrmací v suvislsti se vstupem na zahraniční trhy, tvrba studií vstupu na tyt trhy, prezentace pdniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím suvisející tvrba prpagačních materiálů. Zprstředkujícím subjektem prgramu Marketing byla d Česká agentura na pdpru bchdu CzechTrade. Od je administrací prgramu pvěřena agentura CzechInvest. Příjemci pdpry: malý a střední pdnik, který má uzavřena dvě p sbě jducí zdaňvací bdbí seskupení malých a středních pdniků Zaměření pdpry (pdprvané aktivity): získání marketingvých infrmací zahraničním trhu tvrba prpagačních materiálů 46 Ministerstv práce a sciálních věcí jak řídící rgán Evrpskéh sciálníh fndu, d jehţ půsbnsti spadá OPRLZ, pvěřil administrací MPO a t CzechInvest jak svu pdřízenu rganizaci. 111

112 tvrba cizjazyčných internetvých účast pdnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí Frma a výše pdpry: dtace ve výši 0,1 2 mil. Kč, maximálně 50 % způsbilých výdajů limity platné pr jednu výzvu: získání marketingvých infrmací zahraničním trhu dtace maximálně d výše 100 tisíc Kč tvrba prpagačních materiálů (např. letáky, brţurky, inzeráty, pzvánky v cizích jazycích) dtace maximálně d výše 400 tisíc Kč tvrba cizjazyčných internetvých stránek včetně výtvarnéh návrhu prezentace pdniku neb výrbku, včetně SW pr funkčnst stránek dtace maximálně d výše 200 tisíc Kč účast pdnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí dtace maximálně d výše 300 tisíc Kč na jedntlivu výstavu Z prgramu lze pdpřit (způsbilé výdaje): získávání a tvrba marketingvých infrmací tvrba prpagačních materiálů a cizjazyčných internetvých stránek prnájem, zřízení a prvz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí výdaje na publicitu spjené s realizací prjektu Specifika a mezení: ţadatel musí mít sídl mim Prahu s výjimku případů, kdy je vývzní činnst spjena s výrbu a sluţbami realizvanými mim regin Praha dba realizace prjektu můţe být maximálně 1 rk pdpřeny budu pdniky, jejichţ aktivity směřují d blastí vymezených v přílze výzvy Český technlgický akcelerátr CzechAcceleratr CzechAcceleratr je piltní prgram CzechInvestu ze zdrjů MPO. D buducna se připravuje spuštění výzvy v rámci prgramu Pradenství z OPPI. Cílem prgramu Český technlgický akcelerátr - CzechAcceleratr" je zajistit finance a strategická partnerství pr invativní prjekty českých technlgických start-upů a malých a středních pdniků, nabídnut výsledky výzkumu a vývje d praxe a zrychlit průnik technlgických firem na severamerické trhy. Prgram Český technlgický akcelerátr - CzechAcceleratr je realizván ve splupráci s Plug and Play Tech Center v centru kalifrnskéh Silicn Valley ve městě Sunnyvale. Od svéh zalţení v rce 2006 pmhl Plug and Play Tech Center získat začínajícím pdnikatelům přes půl miliardy dlarů. CzechAcceleratr je určen pr malé technlgické firmy neb akademické iniciativy, hledající v USA: strategickéh technlgickéh partnera kapitál pr financvání dalšíh rzvje vhdné příleţitsti pr zalţení distribuční sítě 112

113 Pdmínky účasti: jasně definvaný pdnikatelský plán silná mtivace pr vstup d USA existující a dzkušený prdukt, který firmy vyvinula a je ve vlastnictví firmy vlastní prduktvě-vývjvý tým invační a růstvý ptenciál v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií, bitechnlgií, čistých technlgií neb mikrelektrniky sídl v České republice Výběr d CzechAcceleratr: Úspěšné zájemce vybírá panel předních českých a zahraničních dbrníků slţený ze zástupců agentury CzechInvest, Ministerstva průmyslu a bchdu, investrů a dbrné veřejnsti. Hdntitelé se zaměřují především na kvalitu a prakticku vyuţitelnst prduktu, ptenciál k buducímu rzvji a zhdntí pdnikatelský plán z phledu ptencinálníh partnera v USA. Úspěšní kandidáti v CzechAcceleratr získají: přístup k rzsáhlé síti technlgických firem, předních fndů rizikvéh kapitálu a ptencinálních zákazníků v USA vstup na desítky dbrných, marketingvých a netwrkingvých akcí přádaných Plug & Play Tech Center a jejich partnery mţnst jednání se zkušenými dbrníky, kteří úzce splupracují s Plug & Play Tech Center základní knzultace zdarma zaměřené na práv, duševní vlastnictví, účetnictví, daně, pjištění, lidské zdrje, marketing apd. mţnst sbníh setkání se strategickými technlgickými partnery (např. Ggle, Micrsft, Sun Micrsystems, Cisc, Oracle) CzechInvest v rámci CzechAcceleratr nabízí: kancelářské prstry pr dvě sby ze čtyř splečnstí p dbu tří měsíců účast na jedinečných netwrkingvých akcích přádaných Plug & Play Tech Center infrmační a rganizační pdpru ze strany Plug & Play Tech Center a agentury CzechInvest během půsbení v CzechAcceleratr knferenční prstry pr schůzky a bchdní jednání (16 hdin týdně) Vysce specifické šklení a přípravu na pbyt v CzechAcceleratr CzechAcceleratr v rce 2011 rzšiřuje svji půsbnst na výchdní pbřeţí USA, d blasti Cambridge Bstn se zaměřením na bitechnlgické firmy. Dále nabízí českým subjektům mţnst vyjet d Curychu, Tel Avivu a v nepslední řadě d Singapuru. Tyt země byly vytipvány na základě dluhdbé pptávky a analýzy tku rizikvéh kapitálu a pdpry spin-ff a start-up firem. Jedním ze splečných prjektů MZV, MPO a CzechInvest pdprujících výzkum a vývj d rku 2005 jsu tzv. České technlgické dny. V rámci tht prjektu dchází k přímému kntaktu a výměně zkušenstí mezi českými vědeckými a výzkumnými institucemi a jedntlivci a zástupci výzkumných institucí 113

114 a splečnstí jiných vědeck-technlgicky vyspělých zemí (např. USA, Singapur, Čína, Japnsk, Francuzsk atd.). 47 V rce 2004 zalţila agentura CzechInvest síť svých reginálních kanceláří (dnes celkem 13), které pskytují infrmace firmám všech výše uvedených sluţbách. CzechInvest má taktéţ vybudvanu síť 7 zahraničních kanceláří v strategických teritriích za cílem přilákání investic d ČR. V blízké dbě budu realizvaná patření pr zefektivnění eknmické diplmacie prstřednictvím pstupnéh slučvání sítě zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Tt patření by měl prhlubit krdinaci pskytvaných sluţeb bu agentur, vést k úspře nákladů a zvýšit účinnst marketingvých a prpagačních akcí při zachvání vybudvané sítě kntaktů. 2.4 Česká exprtní banka Česká exprtní banka, a.s. (ČEB) byla zalţena v rce 1995 jak specializvaná bankvní instituce s primárním psláním pskytvat státní pdpru vývzu, a t prstřednictvím financvání vývzních úvěrů a dalších sluţeb s vývzem spjených. ČEB získala bankvní licenci na základě zákna č. 21/1992 Sb. bankách, a prt se na ni vztahují všechna pravidla pdnikání jak na banky kmerční bez jakékliv výjimky. Zákn č. 58/1995 Sb. pjišťvání a financvání vývzu se státní pdpru dále upravuje její půsbení v blasti státní pdpry vývzu. Aktivity ČEB jsu v plném suladu s pravidly WTO, OECD i příslušnými směrnicemi EU. ČEB svým charakterem dplňuje sluţby nabízené kmerčními bankami v ČR. Financuje vývzní perace, které vyţadují dluhdbé zdrje financvání v teritriích a bjemech za sučasných pdmínek na kmerčním bankvním trhu pr vývzce nedsaţitelných. Díky tmu můţe český vývzce vstupit na mezinárdní trh za pdbných pdmínek, které má jejich zahraniční knkurence. ČEB je z 80 % vlastněná státem 48, zbylých 20 % vlastní EGAP (na hlasvacích právech má všem pdíl 0 %). Základní kapitál ČEB byl k navýšen na 4 mld. Kč. Mezinárdní ratingvá agentura Standard & Pr s zvýšila rating ČEB u dluhdbých závazků v cizích měnách dva stupně z A na AA-. U dluhdbých závazků v dmácí měně rating stupl z A+ na AA. U krátkdbých závazků v dmácí i zahraniční měně agentura zvýšila rating na A-1+ se stabilním výhledem. Banka pdpruje financvání vývzu zejména d zemí, kde existuje významná pptávka p českých prduktech aneb d zemí, kde dmácí kmerční banky nepskytují financvání vývzu, resp. pskytují h puze v bmezeném rzsahu. Z Obrázku č. 2 vyplývá, ţe ČEB úvěrvala v rce 2009 nejvíce vývz d zemí v rizikvých kategriích 4, 6, 7 a 0. Z téměř 90 % mají všechny úvěry ČEB splatnst delší neţ 5 let, tyt úvěry se realizují z téměř 75 % v EUR, následně 24 % v USD a jenm necelé 2 % úvěrů se realizuje v českých krunách. 47 Bližší infrmace Českých technlgických dnech jsu dstupné z 48 Jedntlivé pdíly jsu v rukách Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a bchdu, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zemědělství. 114

115 Obrázek 42: Pdíl úvěrů ČEB na celkvém vývzu ČR v rce 2009, tříděn dle rizikvých kategrií jedntlivých zemí Zdrj: EEIP Z Obrázků je navíc zřejmé, ţe více neţ 50 % vývzu financvanéh ČEB míří d zemí v kategrii 4 zde se nachází, mim jiné, Rusk, země SNS, Tureck atd. Z tht důvdu byl v rce 2008 zřízené i zastupení ČEB v Mskvě. Více neţ 80 % českéh exprtu směřuje d vyspělých zemí Evrpské unie (kategrie 0 a 1). Obrázek 43: Teritriální struktura úvěrů ČEB pdle kategrie rizikvsti cílvé země vývzu k Zdrj: ČEB: Výrční zpráva 2010 Pr pslání ČEB je důleţité uspkjení pptávky p českém zbţí z phledu cílvých zemí neb skupin zemí, kam vyváţené české zbţí míří. Pr rk 2010 je přes abslutní nárůst bjemu vývzu d všech sledvaných skupin zemí charakteristický pkles pdílu vývzu d vyspělých zemí a nárůst pdílu vyváţenéh zbţí d zemí, kde ČEB vidí plnění svéh pslání. Důsledkem dpadů světvé finanční a hspdářské krize byla zhršená schpnst některých států dstát svým finančním závazkům. Pr činnst ČEB zůstává významná rizikvá klasifikace zemí zveřejňvaná OECD. Struktura úvěrvéh prtflia dkládá, jak ČEB plní své pslání financvat vývz především d zemí se středním a vyským teritriálním rizikem, které nejsu pr kmerční bankvní sektr hlavní cílvu skupinu zemí. 115

116 Obrázek 44: Prvnání struktury vývzu ČR a struktury úvěrů ČEB v rce 2010 pdle rizikvsti cílvé země vývzu (klasifikace rizikvsti zemí pdle OECD) Zdrj: ČEB C se týká kmditní struktury úvěrů ČEB, pdle nmenklatury SITC byla v rce 2010 převáţně tvřená skupinu 71 strje a zařízení na výrbu energie (58,6 %) a skupinu 72 strje a zařízení pr různá dvětví průmyslu (18 %). Zbylu část tvřily dpravní a přepravní prstředky (15,4 %), kvzpracující strje a statní zbţí (7,2 %). Celkvý stav úvěrů pskytnutých ČEB k vzrstl mezirčně d rku 2009 aţ 39,6 % (16,172 mld. Kč) na 56,968 mld. Kč. Vývj bjemu finančních zdrjů státní pdpry exprtu ČEB znázrňuje níţe uvedený Graf č. 4. V letech 2009 a 2010 zaznamenáváme značný nárůst v ptřebě státní pdpry exprtních úvěrů v prvnání s minulým bdbím. Tyt exprtní úvěry vyuţívají v převáţné míře (pdbně jak sluţby EGAP) velké české pdniky, MSP puze z malé části jak je uveden v následující tabulce. Tabulka 19: Přímý pdíl MSP na činnsti ČEB Zdrj: ČEB: Výrční zpráva

117 2.4.1 Financvání Tabulka 20: Struktura hspdářskéh výsledku ČEB v letech (mil. Kč) Hspdářský výsledek (mil. Kč) skutečnst čistý výns z úrků čistý výns z pplatků a prvizí prvzní výnsy v tm: státní dtace prvzní náklady ztráty ze snížení hdnty úvěrů zisk před zdaněním daň z příjmů čistý zisk za účetní bdbí Zdrj: ČEB Prtfli prduktů Pdmínku financvání ČEB je 50% pdíl českých subddávek na celkvé hdntě vyvezenéh zbţí a sluţeb. 49 V případě splnění těcht pdmínek dkáţe ČEB pskytnut celu škálu prduktů. Pdpru ČEB můţe získat vývzce (čili právnická sba se sídlem v ČR, zřídka fyzická sba s trvalým pbytem v ČR), neb jeh zahraniční dběratel. Příjemcem některých druhů úvěrů můţe být také výrbce prdukující pr vývz či český subjekt investující v zahraničí. D těcht transakcí můţe vstupvat i tuzemská banka vývzce neb zahraniční banka dvzce. Banka nabízí pdnikatelskému sektru něklik prduktů: úvěry záruky financvání prspekce zahraničních trhů úvěry pr malé a střední firmy Úvěrvé prdukty Úvěr na financvání výrby pr vývz (před-exprtní úvěr) Umţňuje českému výrbci, resp. vývzci financvat náklady spjené s realizací ddávek pr zahraničníh kupujícíh (dvzce). Zahrnuje financvání: nákladů na nákup survin, materiálu a statních kmpnentů určených k výrbě pr vývz nákladů na materiálvé předzásbení reţijních nákladů sbních nákladů, tj. nákladvých mezd a nákladů sciálníh a zdravtníh pjištění nákladů spjených s přízením investičníh majetku pr realizaci výrby pr vývz Úvěr můţe být pskytnut v pdbě: 49 Další pdmínku ČEB je přijatelné pjištění vývzních úvěrvých rizik EGAP, případně jinu exprtní pjišťvnu. 117

118 Krátkdbý úvěr splatnst d 2 let výše úvěru - d 85% hdnty smluvy vývzu úrkvá sazba - na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Dluhdbý úvěr splatnst nad 2 rky výše úvěru - d 75% hdnty smluvy vývzu Přímý vývzní ddavatelský úvěr Umţňuje českému vývzci prfinancvat phledávky vůči zahraničnímu kupujícímu. Úvěr je pskytván v pdbě: Krátkdbý úvěr splatnst d 2 let výše úvěru - d 100% hdnty smluvy vývzu úrkvá sazba - na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Dluhdbý úvěr splatnst nad 2 rky výše úvěru - d 85% hdnty smluvy vývzu 15 % akntace úrkvá sazba - fixní sazba CIRR neb její ekvivalent na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Přímý vývzní dběratelský úvěr Umţňuje realizaci bjemnějších ddávek českéh vývzce pr zahraničníh kupujícíh. ČEB je přímým bankvním dmem mezi vývzcem a dvzcem. I v tmt případě je pskytván buď: Krátkdbý úvěr splatnst d 2 let výše úvěru - d 100% hdnty smluvy vývzu úrkvá sazba - na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Dluhdbý úvěr splatnst nad 2 rky výše úvěru - d 85% hdnty smluvy vývzu 15% akntace úrkvá sazba - fixní sazba CIRR neb její ekvivalent na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd. 118

119 Nepřímý vývzní dběratelský úvěr Umţňuje realizaci bjemnějších ddávek českéh vývzce pr zahraničníh kupujícíh. D finančních transakcí je zapjena banka dvzce. Banka pskytuje: Krátkdbý úvěr splatnst d 2 let výše úvěru - d 100% hdnty smluvy vývzu úrkvá sazba - na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Dluhdbý úvěr Úvěr na investice v zahraničí splatnst nad 2 rky výše úvěru - d 85% hdnty smluvy vývzu 15 % akntace úrkvá sazba - fixní sazba CIRR neb její ekvivalent na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) Umţňuje českému investrvi získat dluhdbé úvěrvé zdrje pr realizaci investice v zahraničí. Úvěr se pskytuje na: financvání zalţení, resp. rzšíření pdnikání zahraničníh subjektu, ve kterém má investr majetkvu účast minimální dba trvání investice stanvena na 3 rky úrkvá sazba - fixní sazba CIRR neb na bázi phyblivé úrkvé sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) všebecné bchdní pdmínky - "PU" pr pskytvání přímých úvěrů na financvání výrby pr vývz, financvání vývzu a financvání investic Refinanční vývzní ddavatelský úvěr Umţňuje pskytnut bance vývzce prstředky, které tat vyuţije k pskytnutí úvěru vývzci za zvýhdněných pdmínek. Refinanční vývzní dběratelský úvěr Umţňuje pskytnut bance vývzce prstředky, které tat vyuţije k pskytnutí úvěru zahraničnímu dvzci za zvýhdněných pdmínek. Odkup phledávek z akreditivů bez pstihu Odkup v buducnu splatné phledávky z akreditivu bez pstihu je jednu z variant frfaitingu. Představuje dkup (pstupení) dsud nesplatné phledávky vývzce, která vyplývá z platebníh nástrje dkumentárníh akreditivu. Odkup prbíhá bez zpětnéh pstihu (regresu) vůči tmu, kd phledávku prdává. 119

120 Odkup vývzních phledávek s pjištěním bez pstihu Odkup v buducnu splatné vývzní phledávky s pjištěním bez pstihu představuje dkup (pstupení) dsud nesplatné phledávky ze smluvy vývzu, u které je pjištěn rizik nezaplacení phledávky v důsledku teritriálních (plitických) neb trţně nezajistitelných kmerčních rizik. Tent dkup se prvádí bez zpětnéh pstihu (regresu) vůči vývzci, který phledávku prdává. Bankvní záruky Záruka za nabídku (Bid bnd) Zajišťuje závazek vývzce uzavřít smluvu vývzu v případě úspěšné nabídky v tendru. Záruka za dbré prvedení smluvy vývzu (Perfrmance bnd) Zajišťuje závazek vývzce řádně splnit pdmínky smluvy vývzu. Záruka sluţí k zajištění termínu a kvality ddávky. Záruka za vrácení akntace (Advance payment guarantee) Zajišťuje závazek vývzce vrátit akntaci neb její pměrnu část v případě, ţe vývzce neddal příslušné zbţí neb je ddal jen částečně. Akntační záruku je zajištěna ddávka minimálně v hdntě akntace. Záruka za uvlnění zádrţnéh (Retentin Mney Guarantee, Retentin Bnd) Zajišťuje závazek vývzce, ţe v případě pţadavku dběratele na vrácení části jiţ zaplacené částky vývzní ceny pr nedstatečné splnění pdmínek smluvy vývzu bude stanvená část ceny dběrateli vrácena. Financvání prspekce zahraničních trhů Banka pskytuje i financvání prspekce zahraničních trhů, tzn. pskytuje českému pdnikateli financvání průzkumu zahraničníh trhu, na nějţ hdlá vstupit. Výše úvěru se phybuje d 60% uznatelných nákladů na prspekci. Dkumentární platby představují způsby, jak lze zabezpečit, aby si exprtér prstřednictvím dkumentů pnechal kntrlu nad zbţím aţ p jeh zaplacení. Banka nabízí: Dkumentární akreditiv Dkumentární inkas Úvěry pr malé a střední firmy Tyt úvěrvé tituly mají sluţit k překlenutí časvéh nesuladu mezi platbami, které vývzce či výrbce musí hradit svým subddavatelům a inkasem plateb, které realizuje z prdeje svých výrbků, zbţí a sluţeb: úvěry pr překlenutí dlţené splatnsti, kteru vývzce pskytuje svým zahraničním dběratelům úvěry pr financvání nákladů výrby 120

121 Úlhu pdpry maléh a středníh pdnikání plní i prgramy pdpry MSP vývzce a subddavatel exprtéra. Tyt prdukty vychází z mdelu klasickéh exprtníh financvání s tím, ţe jde niţší částky, ale zájmem je rychlst bsluhy klientů. Z výše uvedených prduktů pskytla ČEB v rce 2010 aţ 58,6 % dběratelské úvěry, druhý nejčastěji pskytvaný prdukt je úvěr na investice s pdílem 15,7 %. Obrázek 45: Struktura úvěrvéh prtflia pdle typu úvěru k Zdrj: ČEB: Výrční zpráva Exprtní garanční a pjišťvací splečnst a.s. Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. (EGAP) vznikla v červnu 1992 jak státní úvěrvá pjišťvna za účelem pjišťvání exprtních úvěrů prti plitickým, teritriálním a trţně nezajistitelným kmerčním rizikům, jeţ se spájí s exprtem zbţí a sluţeb z ČR. Splečnst EGAP se stala sučástí systému státní pdpry exprtu a pskytuje pjišťvací sluţby všem vývzcům českéh zbţí, sluţeb a investic bez rzdílu jejich veliksti, právní frmy a bjemu pjištěnéh vývzu. EGAP je akcivá splečnst plně vlastněná státem, hlavními akcináři jsu Ministerstv financí ČR, Ministerstv průmyslu a bchdu ČR, Ministerstv zemědělství ČR a Ministerstv zahraničních věcí ČR. Činnst EGAP jak tzv. ECA (Exprt Credit Agency) se řídí záknem č. 58/1995 Sb. pjišťvání a financvaní vývzu se státní pdpru, ve znění pzdějších předpisů, pravidly OECD a EU 50, Exprtní strategií na bdbí a její aktualizací na rk 2011 a dalšími relevantními dkumenty. Rzhdující činnstí splečnsti je pjišťvání vývzních úvěrů prti vývzním úvěrvým rizikům, tj. teritriálním rizikům a kmbinaci teritriálních a trţně nezajistitelných kmerčních rizik. Tent typ pjištění je realizván se státní pdpru, která spčívá zejména: ručení státu za závazky EGAP vzniklé z pjistných smluv, z pjištění vývzních úvěrvých rizik. 50 Tyt pravidla mezují státní pdpru exprtu jen na prdukty a teritria, v nichž kmerční úvěrvé pjišťvny nemají zájem půsbit, tedy především na střednědbé a dluhdbé exprtní úvěry a na teritria s vyšší míru plitickéh rizika. Tat pravidla rvněž zajišťují, že si vývzci z jedntlivých zemí nemhu knkurvat rzsahem státní pdpry, ale výlučně kvalitu a cenu zbží a služeb. 121

122 Hlavní úlhu EGAP je pskytvání pjištění vývzních úvěrů se státní pdpru českým exprtérům, investrům a bankám v případě, kdy kvůli rizikům spjeným s financváním úvěrů (střednědbé a dluhdbé úvěry d teritrií s vyšší míru rizika) by nebyli schpni najít kmerční pjištění na trhu. T je především v případech vývzu velkých investičních celků, energetických, strjních a technlgických zařízení či dpravních staveb a investic na úvěr se splatnstí delší neţ dva rky. Uţ tak vyské rizik těcht rzsáhlých prjektů je zpravidla ještě zvýšen skutečnstí, ţe pskytnutý úvěr má splácet dluţník v zemi s vyšší míru teritriálníh rizika. Státní pdpra v úvěrvém pjištění spčívá právě v mţnsti takvé (tzv. trţně nepjistitelné) rizik pjistit a umţnit tak uzavření a realizaci jinak p všech stránkách kvalitně připravených vývzních prjektů. Je t standardní prrůstvý i prtikrizvý nástrj s velmi rychlu návratnstí vlţených prstředků, puţívaný ke stimulaci eknmiky ve všech vyspělých zemích. EGAP jak státní instituce má větší schpnst nést rizik plynucí z její činnsti v prvnání s privátními institucemi. Je napjená na státní rzpčet, takţe není předmětem přímé hrzby bankrtu. Prt, pkud se EGAP rzhdne pskytnut pjišťění na určitý prjekt, půsbí t jak pzitivní signál pr privátní instituce, který ptvrzuje kvalitu resp. důvěryhdnst danéh prjektu. 51 EGAP tak nezpchybnitelně pmáhá zvyšvat knkurenceschpnst českých vývzců na mezinárdních trzích. V rce 2010 byl pjištěn vývz d 54 zemí světa (zejména zemí z rizikvých kategrií 3,4 a 5, cţ je bdbné jak u ČEB). Situace se pět mírně změnila v prvnání s rkem 2009, kdy bjem pjištěných úvěrů d Ruské federace a zemí SNS tvřil téměř 50 %. V rce 2010 se dstávají d ppředí spíše země jak Tureck, Ázerbájdţán, Vietnam a Indie, c lze hdntit jak velice pzitivní trend v návaznsti na ptřebnu diverzifikaci českéh exprtu. V sektrvé struktuře pdle nmenklatury SITC jednznačně vede kategrie 71, 72, 73 strje a zařízení pr výrbu energie, strje pr určitá dvětví průmyslu, kvzpracující strje (shdné s dvětvvu strukturu ČEB), pdíl skupiny 7 přesáhl v rce %. Obrázek 46: Pjistné smluvy pdle jedntlivých zemí v rce 2010 Zdrj: EGAP: Výrční zpráva Krmě th je důležitý i fakt, že banky můžu přiradit takt pjištěným úvěrům a zárukám nulvu rizikvu váhu z hlediska pravidel ČNB pr bezřetné chvání bank. T umžňuje bankám pskytvat tyt úvěry levněji a v řadě případů umžňuje exprtérům vůbec přístup k těmt úvěrům, prtže bankám je takt nabízené zajištění, které by za jiných klnstí musel pskytnut exprtér zástavu svých aktiv. 122

123 2.5.1 Financvání Účetně uzavřel EGAP rk 2010 se ziskem 377 mil. Kč. Na pjistném se vybral mil. Kč a na pjistných plněních vyplatil mil. Kč. Z th 763 mil. Kč připadl na výplaty pjistných plnění v suvislsti se selháním a následnu inslvencí PA EXPORT, a.s., ddavatele elektráren Ballki a Muridke v Pákistánu. Výši vyplacených pjistných plnění výrazně vlivnily také škdy plynucí z nesplácených úvěrů na vývz nejrůznějšíh zbţí na Kubu. V rce 2010 z th titulu vyplatil EGAP 217 mil. Kč. V bu případech nešl nvé pjistné událsti, ale pkračující úhradu škd z let minulých, stejně jak u srbské elektrárny Klubara, sklárny a betnárky na Ukrajině, cementárny v Tádţikistánu a dalších. V rce 2010 EGAP také začal vyplácet pjistné plnění v důsledku pjistné událsti způsbené neschpnstí kazašské banky Bank Turan Alem (BTA) splácet úvěr na vývz cementárny d Kazachstánu. Zpětně se EGAPu pdařil vymci phledávky za 63 mil. Kč. Na následujících dvu grafech je uveden vývj výše předepsanéh pjistnéh pjistných plnění EGAP. Vidíme, ţe v letech byla výše předepsanéh pjistnéh niţší neţ pjistná plnění, tent trend je všem d rku 2006 pačný. Obrázek 47: Předepsané pjistné EGAP v letech (mil. Kč) Obrázek 48: : Pjistná plnění EGAP v letech (mil. Kč) Tabulka 21: Vývj zisku EGAP v letech (tis. Kč) ZISK Dtace ze státu Zdrj: EGAP 123

124 EGAP d pčátku své činnsti získala dtace ze státníh rzpčtu d pjistných fndů v celkvé výši 5,6 mld. Kč (v rce 2009 výjimečně 700 mil. Kč). Tyt dtace, které sluţí především na splnění pţadavků na kapitálvu přiměřenst 52, umţnili pjistit vývzní úvěry jiţ v celkvé hdntě přesahující 400 mld. Kč. T znamená, ţe kaţdá kruna ze státníh rzpčtu vlţená d pjistných fndů EGAP pdpřila více neţ 70 krát vyšší hdntu vývzních úvěrů. 53 Dpad na česku eknmiku t měl ale ještě vyšší, a t díky multiplikačnímu efektu pjištění se státní pdpru, prtţe pjistka EGAP kryje většinu puze část hdnty vývzníh kntraktu. Celkvá hdnta vývzu pdpřenéh pjištěním je tedy vyšší neţ hdnta uzavřených pjistných smluv. Sučástí nárdníh prtikrizvéh plánu na zmírnění růstu nezaměstnansti a udrţení stability veřejných financí, přijatéh česku vládu v únru 2009, byla také pdpra exprtu prstřednictvím EGAP. Kncem rku 2009 psílil stát pjistné fndy dtací ve výši 700 miliónů krun a v zákně státním rzpčtu pr rk 2010 navýšil pjistnu kapacitu na 200 miliard krun (prti předchzím 150 mld. Kč). P celý rk 2009 EGAP uplatňval celu sadu prtikrizvých patření, z nichţ nejvýznamnější byl dčasné zvýšení pjistnéh krytí u vývzních úvěrů z 95 aţ na 99 % (zárveň ČEB zmbilizvala významnejší zdrje), cţ usnadnil českým vývzcům přístup k finančním zdrjům pr jejich prjekty i za situace, kdy banky vlivem krize výrazně zpřísnily kritéria pr financvání jedntlivých záměrů. Vedle zvýšenéh zájmu úvěrvé pjištění v důsledku rstucích bav z rizika mţnéh nezaplacení za ddané zbţí neb sluţby zahraničním kupujícím, přispěl zvýšení pjistnéh krytí k dsaţení d té dby nejvyššíh pjištěnéh bjemu úvěrů, investic a bankvních záruk. V letech prudce vzrstli rční bjemy pjištěných vývzních úvěrů, zahraničních investicí a bankvních záruk EGAP (Graf č. 3). V rce 2010 uzavřel EGAP celkvý bjem mil. Kč pjistných smluv, pjistná angaţvanst 54 tak vzrstla na 155,9 mld. Kč. (Dvě třetiny z th představují rzsáhle vývzy bchdní případy s pjistnu hdntu vyšší neţ 1 mld. Kč.) T byl przatím nejvíc v dsavadní histrii pjišťvny. 52 Tzn., že tyt dtace nejsu primárně určeny k vyplacení pjistných událstí, jak se některé subjekty mylně dmnívají. Pjistné událsti se vyplácejí z pjistnéh, které se vybírá d exprtérů. Za rk 2010 předepsala EGAP mil. Kč pjistnéh a vyplatila na pjistném plnění mil. Kč. 53 EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. 54 Pjistná angažvanst představuje suhrn hdnt pjištěných vývzních úvěrvých rizik z uzavřených pjistných smluv v nminální výši včetně úrků a smluvních pplatků a ze zajišťvací činnsti, snížený hdntu rizik, která již zanikla, a hdntu smluv příslibu pjištění ve výši 50 % jejich nminální hdnty. 124

125 Obrázek 49: Vývj celkvéh bjemu pjistných smluv (mil. Kč) Zdrj: EGAP Na základě infrmací d EGAP by měl tent trend minimálně v blízké buducnsti pkračvat. Obecné důvdy, něţ se pírá předpklad další pptávky p státním pjištění exprtu, jsu: českým exprtérům se na rizikvých trzích hlavně v zemích SNS daří a stále více exprtérů na nich hledá uplatnění; trhy zemí mim OECD i navzdry eknmické krizi relativně rychle rstu a s nimi i ptenciál dbytu českéh zbţí a sluţeb na těcht trzích; čeští exprtéři v psledních něklika letech v řadě případů "vyrstli" z pzice subddavatelů zahraničních firem d pzice hlavních ddavatelů velkých investičních celků. 55 K tmut stavu zásadně přispěla glbální hspdářská krize, jíţ byly váţně zasaţeny zahraniční banky buď zkrachvaly aneb ptřebvaly finanční pmc d svých vlád. Vzrstla tak nejistta na mezibankvním trhu a banky si přestali vzájemně pskytvat půjčky. Tím klesla i dstupnst fndů pr exprtní financvání v zahraničí a vytvřila se tak příleţitst pr knkurenty na dčasně puštěných exprtních trzích. Český bankvní sektr nebyl bezprstředně zasaţen finanční krizí, ale byl vlivněn zejména pklesem pptávky nejvýznamnějších bchdních partnerů ČR v rámci EU. Čeští exprtéři zvýšili úsilí prniknutí na trhy mim EU, kde vyuţili dčasně vzniklu mezeru vlivněnu prblémy bank zahraničních exprtních knkurentů a jejich averzi vůči riziku k trhům EU. Zejména u českých strjírenských firem vzrstla knkurenceschpnst při získávání a realizaci velkých investičních celků v zahraničí a české banky se naučili lépe financvat exprt. Tyt předpklady zůstaly zachvány i při sníţení pjistnéh krytí zpět na úrveň 95 % v rce 2010, a t i díky tmu, ţe čeští exprtéři se jiţ na zahraničních trzích etablvali a jsu schpni realizvat větší a nárčnější prjekty. V činnsti EGAP dšl ještě k další změně, a t trvaléh charakteru. Z principu pdpry vývzu zbţí a sluţeb nárdníh půvdu přešel na princip pdpry vývzu zbţí a sluţeb v nárdním zájmu. Zatímc dříve byl mţné pjišťvat puze vývzce se sídlem v České republice, d 4. září 2009 lze za stejných pdmínek pjišťvat i jejich dceřiné splečnsti v zahraničí, nebť jejich ddávky pvaţujeme za zbţí neb sluţby českéh půvdu. Tat změna byla mtivvána snahu ještě více zvýšit knkurenceschpnst českých exprtérů zbţí a sluţeb na mezinárdních trzích. 55 EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. 125

126 EGAP, pdbně jak všechny statní subjekty na finančním trhu, pdléhá regulatrním pţadavkům stanveným ve vyhlášce Ministerstva financí ČR, a prt musí drţet likvidní rezervy ve výši 8 % pjistné angaţvansti. Právě tyt pţadavky způsbují nedstatek regulatrníh kapitálu, jenţ EGAPu neumţňuje krytí zvýšené pptávky p státním pjištění. Jak řešení tét situace se navrhuje přidělení další dtace pr EGAP (t.j. částka, jejíţ se drvná rzdíl mezi vybraným pjistným a pţadavky na kapitálvu přiměřenst), která by umţnila zvýšení regulatrníh kapitálu, díky jemuţ by mhla EGAP zvýšit svu pjistnu angaţvanst v reakci na stále rstucí pptávku českých vývzců Pjistné prdukty EGAP dnes svými pjistnými prdukty pkrývá kmpletní spektrum ptřeb vývzců i jejich financujících bank. Nabídka se d zalţení EGAP průběţně rzšiřvala a dnes bsahuje, krmě pjištění vývzních ddavatelských a dběratelských úvěrů, cţ jsu typické prdukty státních úvěrvých pjišťven, také pjištění úvěrů na předexprtní financvání výrby a nvě i na předexprtní financvání kmercializace výsledků vědy a výzkumu, pjištění investic českých pdnikatelů v zahraničí a rvněţ úvěrů na jejich financvání a také pjištění záruk vystavvaných bankami za české vývzce. EGAP tak svým pjištěním kryje celu škálu rizik, s nimiţ se vývzce setkává při přípravě a realizaci vývzníh kntraktu. Pjištění krátkdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru Vývzním ddavatelským úvěrem je úvěr pskytnutý vývzcem zahraničnímu dvzci frmu dkladu platby za ddané zbţí neb sluţby. U krátkdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru můţe být platba dlţena nejdéle p dbu 2 let. Vývzní ddavatelský úvěr nemá charakter bankvníh úvěru a pjištěným je přím vývzce prti riziku, ţe zahraniční dvzce ve stanveném termínu řádně nezaplatí celu dluţnu částku. Pjištění banku financvanéh krátkdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru Banku financvaným vývzním ddavatelským úvěrem je úvěr, pskytnutý vývzcem zahraničnímu dvzci frmu dkladu platby za ddané zbţí neb sluţby, který následně d vývzce dkupí banka bez mţnsti zpětnéh vrácení. U krátkdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru můţe být platba dlţena nejdéle p dbu 2 let. Pjištěným je banka prti riziku, ţe zahraniční dvzce ve stanveném termínu řádně nezaplatí celu dluţnu částku. Pjistnu smluvu pdepisuje také vývzce, který se zaručuje, ţe splní všechny své závazky a ţádným způsbem nehrzí splacení úvěru. Pjištění střednědbéh a dluhdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru Vývzním ddavatelským úvěrem je úvěr pskytnutý vývzcem zahraničnímu dvzci frmu dkladu platby za ddané zbţí neb sluţby. U střednědbéh a dluhdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru je splatnst delší neţ 2 rky. Vzhledem k tmu se pdmínky pjištění řídí pravidly Knsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dvzce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje práv vyţadvat d vývzce předlţení psudku vlivu vývzu na ţivtní prstředí v zemi dvzce. Vývzní ddavatelský úvěr nemá charakter bankvníh úvěru a pjištěným je přím vývzce prti riziku, ţe zahraniční dvzce ve stanveném termínu řádně nezaplatí celu dluţnu částku. Pjištění banku financvanéh střednědbéh a dluhdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěr Banku financvaným vývzním ddavatelským úvěrem je úvěr, pskytnutý vývzcem zahraničnímu dvzci frmu dkladu platby za ddané zbţí neb sluţby, který následně d vývzce dkupí banka bez mţnsti zpětnéh vrácení. U střednědbéh a dluhdbéh vývzníh ddavatelskéh úvěru je splatnst delší neţ 2 rky. Vzhledem k tmu se pdmínky pjištění řídí pravidly Knsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dvzce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje práv 126

127 vyţadvat d vývzce předlţení psudku vlivu vývzu na ţivtní prstředí v zemi dvzce. Pjištěným je banka prti riziku, ţe zahraniční dvzce ve stanveném termínu řádně nezaplatí celu dluţnu částku. Pjistnu smluvu pdepisuje také vývzce, který se zaručuje, ţe splní všechny své závazky a ţádným způsbem nehrzí splacení úvěru. Pjištění vývzníh dběratelskéh úvěru Vývzním dběratelským úvěrem je úvěr pskytnutý banku zahraničnímu dvzci na nákup zbţí neb sluţeb. Banka zaplatí vývzci a dluţná částka je pté v pravidelných termínech daných úvěrvu smluvu splácena zahraničním dvzcem. V některých případech je příjemcem úvěru a následně dluţníkem banka zahraničníh dvzce. Splatnst vývzníh dběratelskéh úvěru je delší neţ 2 rky. Vzhledem k tmu se pdmínky pjištění řídí pravidly Knsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dvzce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje práv vyţadvat d vývzce předlţení psudku vlivu vývzu na ţivtní prstředí v zemi dvzce. Pjištěným je banka prti riziku nesplácení pskytnutéh vývzníh dběratelskéh úvěru ve stanvených termínech. Pjištění ptvrzenéh akreditivu Dkumentárním akreditivem je písemný závazek banky zahraničníh dvzce zaplatit vývzci p předlţení předepsaných dkumentů za ddané zbţí neb sluţby. Vystavený dkumentární akreditiv ptvrzuje banka vývzce a ručí tak za závazek banky zahraničníh dvzce. Pjištěným je ptvrzující banka vývzce prti riziku majetkvé újmy v důsledku celkvéh neb částečnéh nezaplacení pdle pdmínek ptvrzenéh dkumentárníh akreditivu. Pjištění se vztahuje i na případ tzv. tichéh ptvrzení dkumentárníh akreditivu. Vystavující i ptvrzující banka kntrlují puze t, zda jsu předlţeny všechny akreditivem předepsané dkumenty, nikliv zbţí neb sluţby, a akreditivní platby jsu zcela ddělené d kupních smluv. Pjištění úvěru na před exprtní financvání Předexprtním úvěrem je úvěr pskytnutý banku vývzci na financvání výrby pr exprt a v případě pzitivní zkušensti s daným vývzcem i na financvání investice pr ptřeby výrby pr exprt. Předexprtní úvěr můţe být puţit také na financvání kmerčníh vývje výsledků vědy a výzkumu pr účely exprtu. Pjištěným je banka a pjištění lze sjednat puze v návaznsti na pjištění některéh z typů vývzních úvěrů. Délka splatnsti vývzníh úvěru má vliv na t, d jaké výše můţe být pjištěn předexprtní úvěr na financvání výrby neb kmerčníh vývje výsledků vědy a výzkumu. Při splatnsti d 2 let lze pjistit předexprtní úvěr d 85 % a při delší splatnsti d 75 % hdnty vývzu. Předexprtní úvěr na investice d výrby pr exprt můţe být zase pskytnut puze v případě, je-li alespň 75 % výrby určen pr exprt a smluvně zabezpečen splácení alespň 75 % úvěru. Pjištění investic českých právnických sb v zahraničí Investicí v zahraničí je kaţdá majetkvá hdnta pukázaná d zahraniční dceřiné splečnsti v suvislsti s hspdářskými aktivitami českéh investra. Můţe se například jednat výstavbu nvé výrbní kapacity na zelené luce stejně jak kupi jiţ zavedené výrby, získání majetkvéh pdílu v zahraniční splečnsti, neb ddatečný kapitál na pdpru bchdní expanze zahraniční splečnsti. Investice musí představvat dluhdbý závazek investra na dbu nejméně 3 let. Investrem můţe být jakákli česká právnická sba. U investice s ptenciálními dpady na ţivtní prstředí si EGAP vyhrazuje práv vyţadvat d investra předlţení dbrnéh psudku. Pjištění chrání investra před rizikem zamezení převdu výnsů z investice, vyvlastnění neb pliticky mtivvanéh násilnéh pškzení. 127

128 Pjištění úvěru na financvání investic českých právnických sb v zahraničí Úvěrem na financvání investice v zahraničí je úvěr pskytnutý banku na přízení dluhdbéh hmtnéh, nehmtnéh či finančníh majetku d zahraniční splečnsti, vládané českým investrem, neb na akvizici zahraniční splečnsti českým investrem a případně i na prvzní financvání zahraniční splečnsti. Pjištěn můţe být puze úvěr, u kteréh je dba d prvníh čerpání d knečné splatnsti delší neţ 3 rky. Pdmínku pjištění je rvněţ částečné financvání investice z vlastních finančních zdrjů investra ve výši stanvené dhdu mezi EGAP, banku a investrem (standardně alespň 25 %). U investice s ptenciálními dpady na ţivtní prstředí si EGAP vyhrazuje práv vyţadvat d investra předlţení dbrnéh psudku. Pjištěným je banka prti riziku nesplacení úvěru pskytnutéh investrvi neb jeh zahraniční dceřiné splečnsti. Pjištění prspekce zahraničních trhů Prspekcí je činnst exprtéra, veducí k prniknutí na jeden neb více nvých trhů. Jedná se především vyuţití reklamy, inzerce a prpagačních materiálů, účast na bchdních akcích v zahraničí, exprtní a marketingvé pradenství včetně analýz a rvněţ právní sluţby, skladvání zbţí a certifikaci výrbků a sluţeb v zahraničí. Pjištěným je vývzce prti finančním ztrátám na základě úplnéh neb částečnéh neúspěchu prspekce bez hledu na t, zda puţije na prspekci vlastní prstředky neb úvěr. Pjištěn můţe být puze vývzce se zavedenu výrbu, který vyrábí zbţí či pskytuje sluţby, pr něţ bude prspekci prvádět, p dbu nejméně 24 měsíců. Pjištění je určen především pr malé a střední pdniky. Pjištění prti riziku nemţnsti plnění smluvy vývzu Rizik nemţnsti plnění smluvy vývzu (tzv. výrbní rizik) spčívá v mţnsti zrušení neb přerušení smluvy vývzu ze strany zahraničníh dvzce v průběhu výrby. Důvdy mhu být různé, nejenm platební neschpnst zahraničníh dvzce neb dmítnutí převzít ddané zbţí, ale mhu vyplývat také z plitické, finanční neb makreknmické situace v zemi dvzce. Pjištění kryje rizik vývzce, ţe v důsledku nemţnsti splnit smluvu vývzu utrpí finanční ztrátu, a můţe být sjednán buď samstatně, neb v návaznsti na pjištění vývzníh, případně předexprtníh úvěru. Pjištění bankvních záruk vystavených v suvislsti s exprtním kntraktem Bankvní záruku je závazek banky uspkjit beneficienta (právněnu sbu) d výše určité peněţní částky pdle bsahu a pdmínek záruky. Bankvní záruku vystavuje banka na základě pţadavku vývzce ve vazbě na pdmínky uzavřené smluvy vývzu neb vyhlášený tendr. Nejčastěji vystavují banky záruky za nabídku českéh vývzce (Bid Bnd), za vrácení akntační platby d zahraničníh dvzce (Advance Payment Bnd) a za řádné prvedení smluvy vývzu (Perfrmance Bnd). V suvislsti s pdmínkami získání neb plnění smluvy vývzu mhu být vystaveny i jiné typy záruk. Pjištěným je banka prti riziku neprávněnéh a fakultativně téţ právněnéh čerpání ze záruky beneficientem, v jehţ prspěch je záruka vystavena. Tyt výše uvedené prdukty jsu určeny všem českým vývzcům, investrům a taktéţ bankám vývzců (včetně ČEB) bez hledu na jejich velikst p splnění následujících pdmínek: ţadatel má sídl na území ČR 128

129 český pdíl na celkvém vývzu je minimálně 50 % 56 rizika spjená s vývzem jsu kmerčně nepjistitelná Obrázek 50: Pjistné smluvy pdle typu pjištění za rk 2010 Zdrj: EGAP Největší pjistný bjem představují vývzní dběratelské úvěry (typ D) s pdílem 54,3 %. Zhruba plvina z nich připadala v rce 2009 na Rusk, v rce 2010 se ale situace změnila. Krmě Ruska směrvali úvěry d Turecka, Slvenska, Ázerbájdţánu a zvýšený zájem byl Vietnam a Indii. V psledních něklika letech se zvýšil význam prduktů I a If z důvdu zvýšenéh pjištění investic v zahraničí a úvěrů na jejich financvání (např. privatizace vdních elektráren a distribučních splečnstí elektrické energie v Gruzii). Následující Graf č. 6 ukazuje, ţe prdukty EGAP vyuţívají zejména výrbci a bchdníci, pstupně ale narůstá i pdíl stavebníků a investrů. 56 EGAP pskytuje pjištění i v prjektech, kde pdíl českých subddávek je nižší než 50 %, jedná se všem bjemné zakázky ve výši mld. Kč, které mají značný příns pr eknmiku ČR. Důležitým faktrem udělení pjištění je výška čekávanéh přínsu nejenm pr knkrétníh vývzce ale hlavně pr stát. Pr určení českéh půvdu je rzhdující, že vývzcem, který ddávky zahraničnímu kupujícímu fakturuje, je firma registrvaná v ČR aneb její zahraniční dceřiná splečnst. Pdbně subddávky, které vývzce nakupuje d jiných českých výrbních firem, jsu pvažvány za ddávky českéh půvdu. Pžadavek českéh půvdu tvarů a služeb je splněná i v případě subddávek, které vývzce, případně jeh český subddavatel, sice nakupuje v zahraničí, ale dále je ve výrbě pr vývz zhdncuje. Pr stanvení pžadvanéh pdílu jsu jak zbží a služby zahraničníh půvdu pvažvané výhradně také subddávky, které vývzce nakupuje v zahraničí a kupujícímu je puze předprdává. 129

130 Obrázek 51: Členění pdle typu vývzce za smluvy uzavřené v bdbí Zdrj: EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. Pjištění prti krátkdbým kmerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschpnsti či platební nevůle dmácíh neb zahraničníh kupujícíh pskytuje Kmerční úvěrvá pjišťvna EGAP, a.s. (KÚP) spluvlastněná EGAP a belgicku úvěrvu pjišťvnu Ducrire - Delcredere SA. N.V. V dubnu rku 2007 schválila vláda prdej 66% pdílu Exprtní garanční a pjišťvací splečnsti, a.s. (EGAP) ve splečnsti Kmerční úvěrvá pjišťvna EGAP, a.s. (KÚP) strategickému partnervi, předlţený splečně belgicku úvěrvu pjišťvnu Ducrire - Delcredere SA. N.V. a italsku úvěrvu pjišťvnu SACE BT SpA (Ducrire & SACE) v rámci veřejnéh výběrvéh řízení. P prdeji majritníh pdílu v KÚP se EGAP zaměřil na další rzvj pjistných sluţeb se státní pdpru, na zjedndušení, zrychlení a vyšší transparentnst vnitřních rzhdvacích prcesů v zájmu urychlení vyřizvání ţádstí pjištění. Jedním z hlavních krků v tmt směru byl vyčlenění z bchdníh úseku a psílení útvaru analýzy pjišťvaných rizik a vybudvání zcela nvéh systému pr trvalu identifikaci, měření, mnitrvání a řízení rizik, která na sebe d bank a vývzců EGAP přebírá Pdpra MSP Pdle níţe uvedenéh grafu, který demnstruje pdíl MSP na celkvé pjistné angaţvansti je zřejmé, ţe EGAP se zaměřuje především na velké exprtéry, kteří nesu dluhdbá rizika spjená s vývzem investičních celků, strjvých celků, technlgií apd. Zatím, c byli kdysi pr EGAP bchdní případy s pjistnu hdntu převyšující 1 mld. Kč jedinělé, za pslední tři rky se začala situace měnit. V rku 2009 představvali rzsáhlé vývzy nad 1 mld. Kč dknce více neţ dvě třetiny celkvéh pjištěnéh bjemu vývzů. 130

131 Obrázek 52: Pdíl MSP na celkvé pistné angaţvansti EGAP pr smluvy v bdbí Zdrj: EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legistlativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. Malé a střední pdniky představují pr EGAP ale taktéţ významnu klientelu a pdpra jejich vývzních aktivit patří k priritám pjišťvny. Vzhledem k mezinárdním pravidlům pr státem pdprvané vývzy, mezujících půsbnst státních úvěrvých pjišťven puze na tu část trhu, kteru nepkrývají kmerční úvěrvé pjišťvny, leţí těţiště pdpry MSP ze strany EGAP zejména v blasti předexprtníh financvání a bankvních záruk vystavvaných v suvislsti s exprtními kntrakty. Rychlst vyřízení úvěru pr financvání výrby pr exprt, případně záruk, bez kterých není mţné vývzní kntrakt velmi čast ani usilvat, patří mezi rzhdující faktry a EGAP prt ve splupráci s některými bankami nabízí MSP administrativně výrazně zjedndušený pstup při pjišťvání úvěrů na před exprtní financvání výrby pr exprt neb na financvání investice d výrby pr exprt, bankvních záruk za závazky vývzce v suvislsti s pdmínkami získání neb plnění smluvy vývzu. Dhda s bankami sjedncuje rating vývzců, tj. prces analýzy a vyhdncení rizikvsti firem ţádajících před exprtní úvěr neb bankvní záruku. Na rzdíl d běţné praxe, EGAP nezkumá bnitu klienta, ale přebírá rating zpracvaný banku a je-li ve stanveném limitu, pjišťuje před exprtní úvěr neb záruku autmaticky. Dba ptřebná k vyřízení pjistky se zkracuje na nezbytné minimum a vývzce šetří čas i peníze nebť pjistné se sniţuje část nákladů vynalţených vývzcem na vstupní audit vývzníh kntraktu nezávislu inspekční splečnstí a p prvním bezeškdném bchdním případu klesá pjistná sazba i spluúčast. Zjedndušený způsb pjištění předexprtníh financvání a bankvních záruk nabízí EGAP ve splupráci s těmit bankami: Česká exprtní banka, Česká spřitelna, Kmerční banka, LBBW Bank CZ, Cmmerzbank, UniCredit Bank, Citibank. S Česku exprtní banku, Českmravsku záruční a rzvjvu banku a kmerčními bankami splupracuje EGAP na prduktu určeném speciálně pr malé a střední pdniky, které jsu výrbci a ddavateli subddávek pr větší exprtéry. Tent prdukt vyuţívá synergickéh efektu vzájemné sučinnsti, kdy státní instituce validují důvěryhdnst a bnitu subddavatele z kategrie MSP a tím významně mezují rizika kmerčních bank při financvání výrby pr exprt. Pkud jde pjištění rizika nezaplacení faktury za ddané zbţí či sluţby, záleţí na délce splatnsti a zemi kupujícíh. Odklad platby aţ d dvu let kupujícímu v kmerčně pjistitelné zemi (např. všechny země EU a OECD) je standardně pjišťván kmerčními úvěrvými pjišťvnami, mj. KUPEG úvěrvu pjišťvnu EGAP, a.s., dceřinu splečnstí EGAP. Blíţe těcht institucích bude pjednávat pdkapitla

132 2.5.4 Typy pdpry v resrtu průmyslu a suvislsti Typy státní pdpry by se jednduše dali shrnut pdle následující tabulky: Tabulka 22: Typy exprtní pdpry v resrtu průmyslu v ČR Přímá pdpra Nepřímá pdpra Zdrj: ICC ČR Typ pdpry Finanční pmc úvěry a pjištění Finančná pmc výstavy, veletrhy a bchdní mise apd. Infrmace, pradenství, Vzdělávání Prpagace ČR v zahraničí Zastřešující rgán ČEB, EGAP MPO MPO + MZV (OEÚ + ZÚ), CzechTrade, CzechInvest, HK ČR, ICC ČR, SP ČR, AMSP ČR a další MPO, CzechTrade, Česká centra, CzechTurism aj. 132

133 3 Pdpra exprtu v ČR mim resrt průmyslu Třetí kapitla je věnvána ppisu aktivit a prjektů nejdůleţitějších institucí státní správy půsbících mim resrt průmyslu, které pdprují český exprt, a t ve většině případů nepřím. Jedntlivé instituce ppsány v níţe uvedených pdkapitlách jsu: Ministerstv zahraničních věcí ČR (včetně České rzvjvé agentury) příspěvkvá rganizace zřízená při MZV - Česká centra Ministerstv pr místní rzvj ČR a jeh státní příspěvkvá rganizace CzechTurism, a statní subjekty: Ministerstv zemědělství ČR, Ministerstv financí ČR, Ministerstv ţivtníh prstředí ČR, Ministerstv vnitra ČR a Ministerstv práce a sciálních věcí ČR. Pdbně jak v druhé kapitle uvádíme u kaţdé výše uvedené instituce základní ppis, její prjekty, a aktivity, zdrje financvání (a t zejména výši dtací ze státníh rzpčtu na aktivity spjené s pdpru exprtu) a v nepslední řadě i vzájemné suvislsti a vazby na další subjekty pdpry exprtu mim resrt průmyslu. Cílem tét kapitly je shrnut základní prdukty a nástrje státu na pdpru exprtu, která se vyknává mim resrt průmyslu. Infrmace pr tut kapitlu jsme čerpali z veřejně dstupných zdrjů. 3.1 Ministerstv zahraničních věcí ČR Ministerstv zahraničních věcí ČR je ústředním rgánem státní správy pr blast zahraniční plitiky, v rámci které krdinuje vnější eknmické vztahy ČR. Přispívá k státní pdpře exprtu tzv. eknmicku diplmacií, knkrétně prstřednictvím svých zastupitelských úřadů (ZÚ) v zahraničí. 57 Jak byl jiţ zmiňván v předešlé pdkapitle, zastupitelské úřady mají za úlhu zprstředkvat základní kntaktní údaje na ptenciální bchdní partnery a knzultace eknmickém prstředí v daném teritriu. V rce 2010, v suvislsti s rzpčtvými patřeními nvé vlády na rk 2011, dšl ke zrušení některých vybraných ZÚ. Hlavním důvdem jsu vyské náklady na jejich financvání. Pdle dhadů MZV je mţné uzavřením jednh ZÚ ušetřit 5 aţ 8 mil. Kč rčně. V první vlně dšl k zrušení zastupení ČR v Africe a Latinské Americe s platnstí d (týká se t velvyslanectví ve Venezuele, Kngu, Keni, Jemenu, Kstarice a generálníh knzulátu v Bmbaji). Déle se uvaţuje uzavření českých velvyslanectví a dalších zastupitelských úřadů ČR v Evrpě. Splupráce MZV a MPO viz výše v kapitle věnvané OÚE. 57 Aktuální seznam ZÚ s příslušnými kntakty je dstupný na dmvské internetvé stránce (panel vlev). Seznam všech pracvníků OEÚ ZÚ členěných pdle jedntlivých zemí je dstupný z 133

134 3.1.1 Financvání Obrázek 53: Struktura výdajů MZV na jedntlivé pdpry v letech (mil. Kč) Zdrj: MZV Prjekty Prjekty na pdpru eknmické diplmacie V letech vyčlenil Ministerstv zahraničních věcí ČR zvláštní finanční prstředky na pdpru eknmických zájmů ČR v zahraničí frmu Prjektů na pdpru eknmické diplmacie předkládaných zastupitelskými úřady a generálními knzuláty ČR. Pr pdpru v r byly předem stanveny reginální i sektrvé pririty pr předkládání prjektů. V případě reginálních pririt šl Brazílii, Čínu, Egypt, Indii, Kazachstán, Mexik, Rusk, Srbsk, Tureck, Ukrajinu, USA a Vietnam (tzn. priritní země Exprtní strategie ČR), a dále země s dluhdbými vzájemnými tradicemi splupráce resp. s dalšími plitickými aspekty, tedy Bělrusk, blast Balkánu, Izrael, JAR, Sýrie a země Zálivu. K sektrvým priritám patřily jak mderní technlgie s vysku přidanu hdntu, IT, bitechnlgie, envirnmentální technlgie, sluţby atd., tak i bry s dluhu a silnu tradicí české přítmnsti v dané zemi (např. strjírenství, energetika, autmbilvý průmysl, dprava, ptravinářské technlgie apd.). Celkem byl schválen a realizván 45 prjektů eknmické diplmacie v suhrnné hdntě ,- Kč. Puze ve čtyřech případech byl přitm příspěvek MZV vyšší neţ 300 tis. Kč. Nejčastěji se dtace phybvala v rzmezí tis. Kč, přičemţ průměrný příspěvek MZV činil necelých 150 tis. Kč. 134

135 Obrázek 54: Struktura prjektů eknmické diplmacie MZV v rce 2010 Zdrj: MZV V jejich průběhu české firmy navázaly mnh nvých bchdních kntaktů, prběhla řada seminářů a jednání, které umţnily českým exprtérům představit se zahraničním pdnikatelským subjektům a získat důleţité infrmace a zkušensti. Celkvě se zvýšil pvědmí České republice, která byla prezentvána jak země, jeţ má c nabídnut v mnha dvětvích a brech. Příklady akcí pdprvaných z prjektu: Prpagační akce na pdpru českéh exprtu d Krejské republiky, Prezentace českých firem u příleţitsti knání veletrhu Vietnam Internatinal Industrial Fair Česk-japnské IT fórum České technlgie pr ţivtní prstředí a bnvitelné zdrje energie v Bulharsku České technlgie pr chilské zemědělství a lesnictví Prezentace českých firem z chemickéh průmyslu a dpravní infrastruktury v Indii Rzvjvá splupráce V suladu s mezinárdními dpručeními přistupila ČR v rámci Kncepce zahraniční rzvjvé splupráce na bdbí ke stanvení pčtu prgramvých zemí na pět: Afghánistán, Bsna a Hercegvina, Etipie, Mldavsk, Mnglsk; bilaterální ZRS bude dále realizvána rvněţ v zemích prjektvých: Gruzie, Kambdţa, Ksv, Palestinská autnmní území, Srbsk a v zemích dříve prgramvých, s nimiţ bude pmc pkračvat v jiném rzsahu a zaměření: Angla, Jemen, Vietnam, Zambie. ČR pr léta identifikvala pět priritních blastí ZRS: ţivtní prstředí; zemědělství; sciální rzvj; eknmický rzvj; pdpru demkracie, lidských práv a splečenské transfrmace. Důraz na řádnu veřejnu správu (gd gvernance), ddrţvání lidských práv a šetrnst k ţivtnímu prstředí (s hledem na změnu klimatu) jsu průřezvými principy, jeţ jsu zhledňvány ve všech rzvjvých aktivitách Vzhledem k prvázansti sučasnéh světa a kmplexnsti prblémů nelze rzvjvých cílů dsáhnut puze pskytváním dvustranné pmci. Pr zásadní a dluhdbé zlepšení situace v chudých zemích je nutná krdinvaná glbální akce, zahrnující rzsáhlý kruh plitik mezinárdní bchd, patření v suvislsti se změnu klimatu, daňvu prblematiku, bj prti krupci, tázky migrace, bezpečnsti atd. 135

136 V sučasném institucinálním uspřádání v suladu se záknem 151/2010 Sb. se na krdinaci zahraniční rzvjvé splupráce pdílejí: Ministerstv zahraničních věcí připravuje strategické a kncepční dkumenty, kaţdrční Plány dvustranné rzvjvé splupráce i střednědbé výhledy; zadává evaluace rzvjvých prjektů a prgramů a řídí Česku rzvjvu agenturu. Zastupitelské úřady v priritních zemích plní významné úkly při identifikaci a frmulaci vhdných prjektů i při mnitringu jejich realizace; jsu důleţitým kntaktním místem pr státní a jiné instituce v partnerských zemích i pr české realizátry. Řada úklů ve vztahu k partnerské zemi vyplývá také ze závazků ČR přijatých v EU. Česká rzvjvá agentura zajišťuje realizaci rzvjvé splupráce, včetně identifikace vhdných prjektů, jejich frmulace, vypisvání výběrvých řízení (ve frmě veřejných zakázek i dtací), pdpisu smluv a mnitringu prjektů. Půsbí d 1. ledna 2008 jak implementační agentura pr plnění úklů v blasti zahraniční rzvjvé splupráce ČR (ZRS), zejména pr přípravu a realizaci bilaterálních prjektů ZRS. Dpsud bdrţela příspěvky z rzpčtu MZV vyčleněných na pdpru rzvjvé splupráce v celkvé výši 33,8 mil. Kč d rku MZV dále splupracuje s MPO a agenturu CzechInvest v blasti vědeck-technlgické splupráce na rganizaci tzv. Českých technlgických dnů. Kaţdrčně pr tyt ptřeby uvlňuje řádvě 1 mil. Kč. V rámci rzvjvé splupráce realizaci a přípravu dvustranných rzvjvých prjektů mezi Česku republiku a priritními partnerskými zeměmi ZRS ČR má v kmpetenci Česká rzvjvá agentura. Příspěvkvu rganizací Ministerstva jsu Česká centra blíţe ppsána v následující pdkapitle. 3.2 Česká centra Česká centra (dále ČC ) jsu příspěvkvu rganizací Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen MZV") se samstatnu právní subjektivitu, zřízenu v suladu se záknem č. 576/1990 Sb., pravidlech hspdaření s rzpčtvými prstředky České republiky a bcí v České republice, v platném znění. ČC jsu nástupnicku rganizací Správy zahraničních kulturních zařízení. Ta řídila tzv. kulturní a infrmační střediska aţ d rzdělení Českslvenska. Vznik prvních středisek se datuje d rku 1949, kdy byla zalţena střediska v Sfii a ve Varšavě. O zařazení ČC v rámci MZV rzhduje ministr zahraničních věcí, aktuálně jsu pdřízena Sekci eknmické splupráce a zahraniční prezentace. Pslání ČC Psláním ČC je prezentace České republiky v zahraničí především v blasti kultury a vzdělávání, pdpry vnějších eknmických vztahů, prsazvání ČR jak atraktivní turistické destinace a zajišťvání kvalitníh infrmačníh servisu České republice. V rámci hlavní činnsti stanvené zřizvací listinu rvněţ kmplexně spravují svěřený nemvitý a mvitý majetek České republiky v zahraničí. Prnajímají nemvitý a mvitý majetek, bytvé a nebytvé prstry, zajišťují sluţby spjené s uţíváním předmětu nájmu a pdnájmu, pskytují ubytvací, stravvací a přepravní sluţby. Síť ČC a nejvýznamnější partneři K 1. březnu 2011 půsbí 22 ČC ve 20 zemích světa. K uknčila svji činnst ČC Buens Aires a ČC Kšice. ČC úzce splupracují se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí a se specializvanými agenturami CzechInvest, CzechTrade a CzechTurism. 136

137 3.2.1 Financvání Příspěvek MZV na aktivity Českých center v rce 2010 tvřil 101,489 mil. Kč. Tabulka 23: Finanční příspěvky MZV na prvz Českých center v letech (mil. Kč) Česká centra 106,2 103,1 95,1 114,5 120,1 101,5 Zdrj: MZV Prjekty Českých center Rle ČC v jedntlivých blastech půsbnsti Kulturní sféra a vzdělávání V kulturní blasti se ČC zaměřují na zvyšvání pvědmí ČR jak zemi s bhatým kulturním dědictvím a zárveň schpnstí vytvářet hdnty nvé. Přádají výstavy, kncerty, filmvé prjekce, autrská čtení, přednášky, besedy, semináře či panelvé diskuse tak, aby reprezentativně a vyváţeně prezentvala česku kulturní scénu a tím napmáhala k pzitivnímu vnímání ČR v zahraničí nejen na pli kultury. V blasti vzdělávání nejen infrmují mţnstech studia v ČR, ale významná část ČC přádá téţ kurzy českéh jazyka. Prexprtní plitika a rzvj vnějších eknmických vztahů Organizváním zahraničních prezentací českých firem či pskytváním bchdně-infrmačníh servisu pmáhají ČC tuzemským pdnikům v jejich exprtním úsilí. Firemní prezentace mají bvykle pdbu tiskvé knference, šklení, semináře či reprezentativníh představení prduktů. Infrmační servis je zajišťván zejména prstřednictvím prtálu Specifické sluţby nabízí České centrum Český dům Mskva, kde je k dispzici širká nabídka Business centra splu s ubytvacím (pkje, byty, kanceláře, garáţvá stání) a restauračním zázemím. Oblast cestvníh ruchu V tét blasti ČC aktivně napmáhají preferenci ČR jak atraktivní turistické destinaci. Pskytují základní infrmační servis a přednášky. Navíc splu s partnery rganizují kmbinvané prjekty, které představují účinné vyuţití více aktivit, jedná se především rganizaci reginálních prezentací spjující kmplexní představení měst a reginů na pli kultury, bchdu i cestvníh ruchu. Sluţby ČC určené českým pdnikatelským subjektům Zázemí pr rganizvání firemních prezentací nabízejí ČC: Berlín, Brusel, Budapešť, Kyjev, Milán, Mnichv, Mskva, Praha, Sfie, Varšava a Vídeň. Sučástí servisu je zajištění prstr a prezentační techniky. ČC Berlín, Mskva, Sfie a Varšava navíc nabízejí ubytvání. Některá ČC zajišťují další asistenční sluţby (tlumčení, překlady, pmc s inzercí apd.). České centrum Český dům Mskva České centrum v Mskvě byl zřízen v rce 1993 a je dislkván v prstrách Velvyslanectví České republiky v Mskvě jen něklik mál minut pěší chůze d budvy Českéh dmu. Významnu rganizační změnu byl začlenění Českéh centra Mskva d struktury Českéh centra-českéh dmu Mskva, a t s účinnstí d 1. července Jedná se zcela jedinělý kmplex s naprst unikátní nabídku pr české pdnikatelské subjekty. Pskytuje jim zázemí pr krátkdbé i dluhdbé aktivity. 137

138 Htelvý a bytvý kmplex Českéh dmu v Mskvě byl pstaven v letech Česká centra h převzala k 1. dubnu Od té dby byly pstupně invvány bsluţné a uţitné plchy a dvě htelvá patra. Byl zasíťván celý areál a vybudvána strukturvaná kabeláţ. V květnu rku 2008 byla zahájena reknstrukce bytvých jedntek. Všechny byty budu zreknstruvány a nvě vybaveny d července Aktuální nabídka ČC-ČDM nabízí českým pdnikatelům a rganizacím sluţby zaměřené na pdpru jejich exprtních aktivit. České pdnikatelské subjekty v rámci ČC-ČDM vyuţívají ubytvacíh servisu, který zahrnuje prnájem htelvých pkjů i dluhdbý prnájem bytů a kanceláří s připjením na internet, garáţvých stání. Htelvé a restaurační sluţby jsu k dispzici rvněţ českým turistům. Nedílnu sučástí nabídky ČC-ČDM jsu sluţby ddělení Business centra. Cílvu skupinu jsu nejen firmy pdnikající své první krky v teritriu, ale celkvá péče českéh pdnikatele, včetně vyhledávání kntaktů na ptenciální ruské bchdní partnery, infrmace výstavách a veletrzích knaných v Rusku, krátkdbý prnájem kanceláře včetně pčítače a připjení k internetu, rganizační zajištění seminářů, firemních prezentací a bchdních jednání, tlumčnické a překladatelské sluţby, tisk a kpírvání materiálů aj. Business centrum prvádí svu činnst ve splupráci se specializvanými vládními agenturami CzechTrade a CzechTurism, které mají svá zastupení v bjektu ČC-ČDM a s Kmru pr hspdářské styky se SNS. Nvé trendy Dpady sučasné krize jsu pr některá zastupení českých firem limitující. Firmy zmenšují prnajatu plchu a rvněţ sniţují pčet zástupců v Ruské federaci. Výše uvedená skutečnst tak umţňuje uspkjit další zájemce. Dalším viditelným dpadem glbální eknmické situace je sníţení pčtu dplňkvých splečenských akcí jak jsu kktejly, firemní setkání, prezentace apd. Narůstající zájem aktuální infrmace, které pruţně reagují na knkrétní ptřeby naší pdnikatelské sféry, je reflektván přádáním diskusních fór a seminářů s dbrníky dluhdbě půsbícími v teritriu. V květnu 2011 se bude z iniciativy Českéh centra- Českéh dmu Mskva knat jiţ sedmé diskusní fórum Pdmínky pr české pdnikatele v Ruské federaci. Při Českém dmě v Mskvě byl v rce 2011 zalţen Pdnikatelský klub sdruţující zástupce českých firem perujících v mskevské blasti. Jedná se platfrmu pr sdílení zkušenstí a pr spjvání aktivit k dstraňvání bariér vzájemné splupráce s rusku stranu. V pslední dbě se v suvislsti s myšlenku veřejné bchdní diplmacie hvří vhdnsti vytváření Českých či Nárdních dmů. Byl by přínsem, kdyby d buducna byla Česká republika v zahraničí prezentvána pmcí multifunkčních celků, které by zahrnvaly v sbě spjení diplmacie, kultury, bchdu, za přispění htelvéh a restauračníh zázemí. České centrum-český dům Mskva můţe psluţit jak funkční mdel. Český dům v číslech: 2,5 km d Rudéh náměstí rzlha bjektu m² 125 kanceláří 128 bytů 138

139 87 htelvých pkjů s kapacitu 127 lůţek 2 restaurace 1 bar 1 lékařská ambulance dislkvané pracviště Nemcnice Na Hmlce cca 100 akreditvaných českých firem 3.3 Ministerstv pr místní rzvj ČR Na prsazvání vnějších eknmických zájmů se dále pdílí Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), které má kmpetence v blasti cestvníh ruchu a v rámci EU zastřešuje zájmy územních samsprávních celků. Cestvní ruch se pdílí na tvrbě HDP ČR z více neţ 3 % a devizvé příjmy z cestvníh ruchu překračují 100 mld. Kč rčně. Pr bdbí byl Ministerstv pr místní rzvj České republiky ustanven centrálním metdickým a krdinačním rgánem plitiky hspdářské a sciální sudrţnsti. Plní tedy úlhu Nárdníh rgánu pr krdinaci (NOK), který zastřešuje všechny perační prgramy v ČR financvané ze strukturálních fndů a Fndu sudrţnsti. Je hlavním partnerem Evrpské kmise v ČR. MMR ČR také zajišťval krdinaci zpracvání Nárdníh rzvjvéh plánu a Nárdníh strategickéh referenčníh rámce. V blasti pdpry MSP má Ministerstv pr místní rzvj v kmpetenci reginální pdpru pdnikání. Tent fakt se prmítl v rámci prgramu SROP Splečný reginální perační prgram, financvanéh z Evrpských strukturálních fndů. Prgram byl bhuţel platný puze pr bdbí Jeh cílem byl zvýšit prsperitu vybraných cílvých reginů rzvjem malých a středních pdniků a řemesel; a dále vytvářením nvých pracvních příleţitstí. Pdpra MSP prbíhá také zprstředkvanu frmu např. ministerstv pskytne prstředky na rekultivaci brwnfieldů, ve kterém mhu následně rzvíjet své aktivity místní pdnikatelé. Velkým přínsem pr MSP je také nepřímá pdpra ministerstva a t právě zadáváním zakázek, vytvářením příleţitstí v mnhdy prblémvých reginech. V květnu 2006 byla schválena Strategie reginálníh rzvje České republiky na rky , kde je uveden něklik pririt suvisejících s pdpru pdnikání, exprtu a invací. Mezi tyt pririty patří například Zvyšvání knkurenceschpnsti maléh a středníh pdnikání, Pdpra invačníh pdnikání a výzkumu v reginech, Tvrba pracvních míst atp. Jak příspěvkvá rganizace Ministerstva pr místní rzvj ČR byla vytvřena agentura CzechTurism za účelem pdpry rzvje cestvníh ruchu. V zahraničí má 27 zastupení a její činnst je částečně vyknávána zahraničními sukrmými subjekty. Prpaguje Česku republiku jak destinaci cestvníh ruchu, krdinuje státní prpagaci cestvníh ruchu s aktivitami realizvanými pdnikatelskými subjekty a rzvíjí marketingvu strategii pr prdukty cestvníh ruchu na dmácím i zahraničním trhu. 3.4 CzechTurism Česká centrála cestvníh ruchu CzechTurism je státní příspěvkvu rganizací Ministerstva pr místní rzvj České republiky. Byla zřízena v rce 1993 za účelem prpagace České republiky jak atraktivní turistické destinace na zahraničním a d rku 2003 také na dmácím trhu. Významnými partnery agentury při tét prpagaci jsu dmácí turistické reginy, města a bce i pdnikatelské subjekty. CzechTurism se v rámci pdpry příjezdvéh a dmácíh cestvníh ruchu zaměřuje zejména na prpagaci knkrétních blastí cestvníh ruchu, kterými jsu lázeňství, česká gastrnmie, kngresvá a incentivní turistika a glfvá turistika, ale i další témata: bhatství histrie, záţitkvá a aktivní dvlená. Krmě těcht zmíněných blastí CzechTurism dluhdbě prpaguje v dmácím cestvním ruchu reginální akce, které byly vybrány ve splupráci se zástupci krajů. 139

140 K září 2001 půsbí celkem 21 zastupení příspěvkvé agentury CzechTurism v zahraničí. Níţe uvedená tabulka ilustruje výši příspěvků Ministerstva pr místní rzvj vyčleněných pr prvz agentury CzechTurism. Obrázek 55: Financvání ČC (tis. Kč) Nerinvestiční příspěvek MMR Investiční příspěvek MMR Prjekt SROP - neinvestiční příspěvek N\A N\A N\A N\A Prjekt SROP - investiční příspěvek N\A N\A N\A N\A Neinvestiční příspěvek na prjekty IOP N\A N\A N\A Zdrj: ČC 3.5 Ostatní subjekty (MF, MŢP, MV, MZe, MF...) Více k tét kapitle v suvislsti s financváním z evrpských fndů je uveden v kapitle č. 3. Ministerstv financí ČR Ministerstv financí ČR sjednává ve své gesci mezinárdní dhdy pdpře a chraně investic a zamezení dvjímu zdanění, dále realizuje mezinárdní aktivity v blasti v blasti celní a daňvé a v blasti phledávek a závazků státu vůči zahraničí. Ministerstv zemědělství ČR Taktéţ Ministerstv zemědělství ČR (MZe) jak ústřední rgán státní správy realizuje marketingvé aktivity na pdpru českých zemědělských výrbků v zahraničí. Ministerstv ţivtníh prstředí Ministerstv ţivtníh prstředí ČR (MŢP) sleduje dále hspdářské prcesy z hlediska dpadů na ţivtní prstředí. Prstřednictvím prgramů zahraniční rzvjvé splupráce prpaguje v zahraničí české technlgie a knw-hw, a t především v méně vyspělých zemích. MŢP, mim jiné, prvzuje i Databázi českých envirnmentálních technlgií a sluţeb. Obecně platí, ţe činnst kaţdéh ústředníh rgánu státní správy má ve větší či menší míře zahraniční prvek, díky němuţ se vůči eknmické diplmacii dstává d rle jejíh splutvůrce či uţivatele. Příkladem je Ministerstv kultury ČR, které sam a prstřednictvím kulturních institucí prpaguje Česku republiku v zahraničí a napmáhá tak pdpře hspdářských zájmů ČR v zahraničí. Ministerstv vnitra ČR Ministerstv vnitra ČR prvzuje infrmační prtál veřejné správy ČR Pr pdnikatele je cenným infrmačním zdrjem, nebť na jedné webvé adrese přináší řadu infrmací určených přím pdnikatelům. V prvním případě, tj. pdpra pdnikání, pskytuje prtál pdnikatelům infrmace např. pdpře pdnikání ve vybraných reginech, pdpře zaměstnansti. Ve druhém případě, tj. v nabídce infrmací uţitečných pr pdnikatele prtál nabízí řadu přístupů d různých databází, např.: platných záknů, bchdníh rejstříků, rejstříku ţivnstenskéh pdnikání, katastru nemvitstí, Czechpintu apd. 140

141 Prtál všem přináší adresáře institucí veřejné správy a celu řadu infrmací, které nemusí být pravidelně vyuţívány, nicméně jsu sustředěny na jednm místě: databáze patentů, uţitných vzrů, průmyslvých vzrů databáze chranných známek celní předpisy a splečný celní sazebník EU infrmace a legislativa chrany sptřebitele sektrvé infrmace z blasti např. chrany ţivtníh prstředí, financí, šklství, práce a sciálních věcí apd. Ministerstv práce a sciálních věcí ČR Prgramy pdpry Ministerstva práce a sciálních věcí MPSV pskytl prstředky aktivní plitiky zaměstnansti s nepřímým vlivem na pdpru pdnikání (rvněţ prstřednictvím úřadů práce). Hlavním cílem aktivní plitiky zaměstnansti realizvané Ministerstvem práce asciálních věcí sekcí plitiky zaměstnansti a trhu práce je řešení prblémů nezaměstnansti a lze ji pvaţvat puze za nepřímu pdpru pdnikání. V rce 2010 byl na patření v rámci aktivní plitiky zaměstnansti, která vlivňuje i rzvj pdnikání, vyčerpán: 481,4 mil. Kč v rámci investičních pbídek (včetně rámcvéh prgramu pr pdpru technlgických center a center strategických sluţeb a Prgramu pdpru tvrby nvých pracvních míst v reginech nejvíce pstiţených nezaměstnanstí); 5 664,6 mil. Kč. v rámci aktivní plitiky zaměstnansti realizvané úřady práce (rekvalifikace, veřejně prspěšné práce, splečensky účelná pracvní místa, chráněné pracvní dílny a chráněná pracvní místa, příspěvek na zpracvání, pří přechdu na nvý pdnikatelský prgram, prjekt Vzdělávejte se!, reginální cílené prgramy). Z th 4 174,6 mil. Kč byl financvání z Evrpskéh sciálníh fndu. Celkem byl tedy v rámci aktivní plitiky zaměstnansti vynalţen 6 171,5 mil. Kč. 141

142 4 Funkční splupráce státní správy ČR s pdnikatelsku veřejnstí Vedle veřejných institucí půsbí v blasti pdpry exprtu i řada nevládních a sukrmých rganizací, které se větší či menší míru angaţují v blasti pdpry pdnikání, exprtu, invací apd. V rámci čtvrté kapitly jsme se prt zaměřili na širší kruh institucí, které můţu být jakkliv svými prjekty a aktivitami nápmcné českým firmám při jejich exprtu na zahraniční trhy: Kmry (Mezinárdní bchdní kmra v ČR, Hspdářská kmra ČR, Kmra SNS) Asciace, splečnsti a svazy (Asciace malých a středních pdniků ČR, Nárdní agentura pr rzvj pdnikání, Assciatin fr Freign Investment, Svaz průmyslu a dpravy ČR, CEBRE, Česká exprtní agentura, PAK Cnsulting, Infrmační prtály Euractiv.cz a Pdnikatel.cz) Banky (Českmravská záruční a rzvjvá banka, Kmerční banka, Česká spřitelna, Raiffeisenbank, ČSOB, Unicredit Bank, GE Mney Bank) Financvání venture kapitálem (CVCA, Business Angels) Ppisujeme a uvádíme zde nejenm aktivity svazů, kmr a asciací pdprující pdnikání v ČR ale zárveň i sukrmých bankvních či nebankvních subjektů, které pskytují významné prstředky na financvání bchdu českých firem. Uvádíme zde taktéţ příklady financvání venture kapitálem či financvání prjektů prstřednictvím tzv. business angels, jelikţ se dmníváme, ţe synergie těcht subjektů se subjekty státu, které financujícími český exprt je abslutně nevyhnutná a ve vyspělých zemích běţná. V České republice bhuţel zatím neexistuje dstatečně rzvinuté pdnikatelské prstředí, kde by tat splupráce mhla efektivně fungvat, snaţíme se minimálně prt pukázat na důleţitst krdinace i v tét blasti. Na závěr tét kapitly taktéţ pukazujeme na rzdílnu pptávku malých a středních pdniků a na druhé straně velkých pdniků p státních sluţbách a nástrjích zaměřených na pdpru exprtu. V nepslední řadě se taktéţ zmiňujeme důleţité a nevyhnutné splupráci České exprtní banky a EGAP splečně s kmerčními bankami půsbícími na českém trhu. V rámci tét kapitly jsme vyuţili jak veřejně dstupných zdrjů, tak i infrmací pskytnutých ze strany MPO, EEIP a.s. a jedntlivých bankvních subjektů. 4.1 Kmry Mezinárdní bchdní kmra v ČR ICC ČR Prstřednictvím nárdních výbrů ICC pdnikatelé přednášejí své názry, stanviska a názry na představitele nevyšších rgánů, institucí a vlád všech zemí, včetně OSN, OECD, EU, WTO, u kterých má ICC statut pradce na nejvyšší úrvni. ICC vytváří pravidla, pdle kterých se prvádí mezinárdní bchd a pskytuje řadu sluţeb, které tent bchd usnadňují, např.: Jedntné zvyklsti a pravidla pr dkumentární akreditivy. Průvdce dlţkami Incterms Realizace Incterms 2000 v dpravě a pjištění. Vzrvá mezinárdní kupní smluva. Incterms

143 4.1.2 Hspdářská kmra ČR Jedná se zájmvé sdruţení pdnikatelů, jehţ statut a pslání upravuje zákn č. 301/1992 Sb., Hspdářské kmře ČR a Agrární kmře ČR. V půvdní úpravě tht zákna byl členství v HK v ČR pr pdnikatelské subjekty pvinné, stejně jak v Německu. Na základě četných diskusí byl pvinné členství pměrně brzy pět zrušen. V sučasné dbě je Hspdářská kmra České republiky (dále v textu HK ČR neb kmra) jednu z nejvýznamnějších institucí hájících zájmy nejen svých členů, ale také většiny pdnikatelské veřejnsti. Z hlediska celkvé kncepce pdpry MSP v ČR patří HK ČR díky svému reginálnímu zastupení a aktivnímu půsbení mezi nejdůleţitější instituce pskytující pdnikatelům pradenské a infrmační sluţby. Hlavním psláním kmry je vytvářet příleţitsti pr pdnikání, prsazvat a pdprvat patření, která přispívají k rzvji pdnikání v ČR a tím i k celkvé eknmické stabilitě státu. Obecně lze říci, ţe pdpra malých a středních pdnikatelů prstřednictvím HK ČR existuje ve dvu základních frmách: pskytvání širkéh spektra infrmací pr pdnikatele prstřednictvím kntaktních míst v celé ČR a prsazvání zájmů pdnikatelů ve vztahu ke státní správě či k Evrpské unii. Mezi hlavní činnsti HK ČR patří: infrmuje eknmickém vývji, hspdářských pdmínkách a právních předpisech týkajících se pdnikatelských aktivit, zajišťuje hspdářský styk se zahraničím prstřednictvím FITPRO58 (Facilitatin f Internatinal Trade Prcedures), pskytuje své členské základně i pdnikatelské veřejnsti pradenské a knzultační sluţby v tázkách spjených s pdnikatelsku činnstí prstřednictvím svých kntaktních míst v reginech, rganizuje v rámci své půsbnsti vzdělávací činnst, prfesní vzdělání vč. rekvalifikací, pdílí se na řešení prblémů zaměstnansti a na dbrné přípravě k výknu pvlání, pdpruje šklská zařízení, zřízená k tmut účelu, splupracuje s rgány státní správy a místních samspráv, zabezpečuje prpagaci pdnikatelské činnsti svých členů, zřizuje v rámci své půsbnsti dbrné platfrmy s rganizacemi a institucemi na pdpru rzvje pdnikání, navazuje a rzvíjí styky s bdbnými institucemi v zahraničí, je členem sdruţení evrpských bchdních kmr Eurchambres a UEAPME (Evrpské asciace ţivnstníků a malých a středních pdnikatelů), a na základě dhd splupracuje s pdnikatelskými svazy, zaměstnavatelskými svazy a pdbnými sdruţeními. 58 FITPRO je český nárdní rgán pr usnadňvání prcedur v mezinárdním bchdě registrvaný v OSN/EHK pracující při HK ČR. Jeh úklem je vytvářet v České republice pdmínky a pdprvat zavádění a rzvj efektivních metd v technlgii mezinárdníh bchdu, včetně elektrnické výměny dat (EDI). Snaží se pdpru pužívání mezinárdně nrmalizvaných dkladů, kódů zemí, nrmalizvaných datvých prvků v bchdních dkladech apd., pdrbněji viz 143

144 Pdle aktuálních údajů na webvých stránkách HK ČR sdruţuje přibliţně členů (právnických i fyzických sb) rganizvaných v 65 reginálních a 83 brvých asciací HK ČR. Rční členský pplatek činí 500 Kč pr fyzické sby a Kč pr právnické sby. Od rku 2004 je HK ČR pvinným připmínkvým místem pdnikatelské legislativy. Hspdářská kmra České republiky chrání zájmy svých členů sdruţujících se prstřednictvím sítě reginálních kmr a začleněných ţivnstenských splečenstev. Struktura reginálníh zastupení HK ČR: Praha: HK hl. m. Prahy a 3 bvdní HK Jihčeský kraj: Jihčeská HK Jihmravský kraj: krajská, reginální HK, 6 kresních HK Karlvarský kraj: reginální a 1 kresní HK Králvéhradecký kraj: krajská HK Liberecký kraj: krajská a 4 kresní HK Mravskslezský kraj: krajská a 3 kresní HK Olmucký kraj: krajská a 5 kresních HK Pardubický kraj: krajská HK Plzeňský kraj, krajská reginální HK a 5 kresních HK Středčeský kraj: krajská a 7 kresních HK Ústecký kraj: krajská a 7 kresních HK Vysčina: krajská a 5 kresních HK Zlínský kraj: krajská a 4 kresní HK D prfesních unií HK je začleněn přibliţně 30 ţivnstenských splečenstev z nejrůznějších brů (např. Splečenství čerpacích stanic PHM v ČR). Za účelem naplnění svéh pslání je HK ČR také zapjena d třech mezinárdních institucí: EUROCHAMBRES, cţ je rganizace zastřešující hspdářské kmry ze zemí Evrpské unie. UEAPM (Evrpská asciace řemesel, malých a středních pdniků) zaměstnavatelská rganizace hájící zájmy řemeslníků a MSP na evrpské úrvni, Evrpskéh hspdářskéh a sciálníh výbru. HK ČR splečně se Svazem průmyslu a dpravy ČR a s Knfederací zaměstnavatelských a pdnikatelských svazů ČR vytvřily Česku pdnikatelsku reprezentaci při EU CEBRE. CEBRE pskytuje pdnikatelsky významné infrmace nvé evrpské legislativě (elektrnický bulletin) a pdpůrných prgramech EU, nabízí firmám šklení a dbrné stáţe v Bruselu pr jejich pracvníky, umţňuje prezentaci a reklamu firmy, zajistí pracvní schůzky u rgánů Evrpské unie. Na zakázku zajišťuje cílený mnitring připravvaných předpisů EU pdnikání, pdpře malých a středních pdniků a dalších vybraných brů. Zastupení také realizuje cílené průzkumy a pdpruje prjekty na čerpání prstředků z prgramů EU, včetně vyhledávání ptenciálních zahraničních partnerů Viz 144

145 HK ČR a její příns pr MSP v blasti pdpry pdnikání Příručka pr pdnikání V rce 2008 vydala HKČR pprvé ucelený přehled základních právních nrem důleţitých pr bezprblémvý rzjezd či průběh pdnikání. Na základě ţádsti lze tut příručku zdarma získat v elektrnické pdbě. Krmě právních předpisů z blasti zalţení splečnsti, získání ţivnsti, pracvněprávních předpisů, chrany sptřebitele apd., lze v psledním vydání Příručky pr pdnikání pr rk 2010 nalézt také infrmace vyuţití datvých schránek neb např. splečenské dpvědnsti firem. Infrmační místa pr pdnikatele (dále také InMP) Jedná se kntaktní místa HK ČR (v rámci celé ČR je t téměř 100 míst), kde lze získat bezplatně kmpletní základní infrmace důleţité pr pdnikání. InMP byla zalţena ve splupráci s MPO ČR. Od pčátku prjektu d plviny rku 2010 byl zdpvězen přibliţně 67,5 tis. pdnikatelských dtazů, týkajících se především mţnsti financvání rzvje pdniků a vyhledávání bchdních kntaktů. Mezi čast kladené dtazy patří rvněţ infrmace týkající se zahájení pdnikání, prvzu pdniku, předpisech vztahujících se k prváděné činnsti a infrmace pdnikání v rámci celé EU a třetích zemích. 60 Pdpra rzvje řemesel HK ČR má za jeden ze svých cílů také pdpru řemeslných dvednstí a jejich prpagaci nejen v ČR ale také v zahraničí. Za tímt účelem vznikl v rce 2007 Nárdní centrum CzechSkills při HK ČR s mţnu návaznstí na mezinárdní sutěţ EurSkills. Sutěţ by měla pdpřit také zájem mladé generace řemesla. Z phledu MSP lze v tét iniciativě spatřvat příleţitst jak snáze získávat kvalifikvané a šikvné zaměstnance řemeslných prfesí. Databáze firem a prduktů Jak nástrj umţňující rychlu a jednduchu cestu zjistit neb věřit si základní infrmace ptencinálním bchdním partnervi nabízí Centrální registr prduktů a firem AXIS 4.inf. Databáze je dstupná n-line na stránkách kmry. HK ČR a její příns pr MSP v blasti pdpry exprtu Ve splupráci s agenturu CzechTrade a MPO ČR je připraven prjekt Splečná účast na specializvaných výstavách a veletrzích v zahraničí (dále také SVV). Jeh cílem je psílení knkurenceschpnsti českých firem na trzích v zahraničí prstřednictvím krdinvané a kvalitní prezentace na zahraničních výstavách a veletrzích. Pr tent účel můţe kaţdý vystavvatel získat pdpru aţ ,- Kč bez DPH na jednu akci na přímé náklady spjené s veletrţní prezentací. HK ČR zajišťuje marketingvu a kmunikační pdpru v místě knání veletrhu a vyřizuje ptřebnu administrativu spjenu s účastí na výstavní akci a ţádstí pdpru. 60 Viz 145

146 Pdnikatelské mise HK ČR rganizuje dprvdné mise ficiálních představitelů státu spjené s přádáním seminářů pr pdnikatele a zajištěním vhdných partnerů ke kntaktním jednáním mţné splupráci. Připravuje také bilaterální pdnikatelská setkání v zahraničí bez ficiální účasti státních představitelů. HK ČR rganizuje návštěvnické mise na mezinárdních veletrzích se zabezpečením bilaterálních jednání českých a zahraničních firem. Organizace katalgvých výstav. Přijímání pdnikatelských delegací za zahraničí, na základě prfilů zahraničních firem jsu na kntaktní jednání zvány vhdné české firmy. Zapjení d prgramů Evrpské unie: HK ČR se zapjuje d prgramů pr malé a střední firmy v rámci EU. Jedná se efektivní a finančně výhdné navázaní a rzvíjení bchdních kntaktů a pdnikatelských aktivit na základě předem připravených kntaktních jednání. Pdprují exprt, výrbní splupráci, tevírání pbček v zahraničí, splupráci na třetích trzích apd. HK ČR je nárdním krdinátrem těcht prgramů. Jedná se např. Gateway t Japan, Executive Training Prgramme Japan, Krea, Asia Invest a v přípravě jsu další 61. Reginální exprtní místa (dále také REM) REM fungují na principu pskytvání sdruţených sluţeb něklika institucí zabývajících se prexprtními sluţbami (CzechTrade, Česká exprtní banka a Exprtní garanční a pjišťvací splečnst EGAP) v kntaktních místech HK ČR p celé republice. Tut sluţbu vţdy pskytuje kmpetentní reginální manaţer v rámci sbníh pradenství, nabízeny jsu prdukty na pdpru exprtu uváděné v tét kapitle. Business Cntact System HK ČR nabízí mţnst pdnikatelům zveřejnit jejich bchdní nabídku či pptávku pr zahraniční trhy. Za tímt účelem vyuţívá splupráce se zahraničními hspdářskými kmrami a vlastních webvých stránek v anglickém jazyce. Sučástí tét sluţby, která je zpplatněná, je také překlad nabídky/pptávky d anglickéh jazyka. Osvědčení skutečnstech důleţitých v právních vztazích, vystavvání ATA karnetů či dalších certifikátů jsu další sluţby napmáhající pdnikatelům při jejich exprtní činnsti. Tyt sluţby jsu zpplatněné. Knzultace s právními experty na knkrétní reálie vybrané země pr pdnikatele pdnikající v tét zemi Kmra pr hspdářské styky se Splečenstvím nezávislých států Kmra byla zřízena Hspdářsku kmru České republiky v rce 1997, jak speciální bchdní kmra, jejímţ cílem je pdpra českých pdnikatelských subjektů v jejich bchdních aktivitách na trzích zemí SNS. Je nestátním, samstatným a nezávislým právnickým subjektem. Členy Kmry mhu být právnické i fyzické sby. V sučasnsti tvří člensku základu přibliţně 150 firem. 61 převzat z 146

147 V České republice Kmra SNS splupracuje se státními rgány a institucemi - například: Ministerstv průmyslu a bchdu ČR, Ministerstv zahraničních věcí ČR, zastupitelskými úřady zemí. V zahraničí Kmra SNS splupracuje s českými velvyslanectvími v zemích SNS a s Českými centry např. s Českým dmem v Mskvě. Zástupci Kmry SNS se účastní přípravy a jednání Mezivládních neb Smíšených kmisí pr bchdně eknmicku a vědeck-technicku splupráci, které jsu ustaveny s Rusku federací, Ukrajinu, Kazachstánem a s Uzbekistánem. Kmra je schpna pmci českým pdnikatelům (členům i nečlenům) majícím zájem vstup na trhy SNS během celéh prcesu přípravy a uskutečnění bchdníh případu. Pmc je pskytvána ve frmě kmpletních infrmací pdmínkách pr pdnikání v zemích SNS či ve frmě zprstředkvání kntaktů na příslušné experty. Svým členům Kmra SNS stabilně pskytuje 62 : infrmační a pradenské sluţby, rganizuje semináře, kntaktní jednání s pdnikateli ze zemí SNS, účast v misích českých pdnikatelů d těcht států. zabezpečvání víz ve vztazích vůči knzulárním ddělení Ruské federace, Ukrajiny, Bělruska a Kazachstánu (nejen pr členy Kmry SNS) Většina uvedených sluţeb je dstupná i pr nečleny. Mezi další zajímavé aktivity Kmry SNS patří také přádání intenzivních kurzů ruštiny či pdpra internetvé aplikace Systém i-ru.cz Tent systém nabízí denně aktualizvané eknmické a bankvní zpravdajství, analýzy, investiční příleţitsti, výstavy a veletrhy, nabídky tendrů a další infrmace tříděné pdle zemí a reginů. 4.2 Asciace, splečnsti, svazy Asciace malých a středních pdniků a ţivnstníků Asciace malých a středních pdniků a ţivnstníků ČR (dále jen AMSP) se zaměřuje především na pskytvání infrmací pdpře exprtu, v menší míře pak pdpře pdnikání a pdpře invací. Sama také rganizuje knference, semináře, webináře a pdbné akce na pdpru uvedených blastí. Pdpra exprtu AMSP realizuje Setkání exprtérů (pslední byl na téma Jaký bude vývj exprtu v rce 2011 ). V říjnu 2010 na téma Invace a vzdělávání buducnst českéh exprtu?. Rvněţ zprstředkvává knzultace firem s bchdními rady a zahraničními kancelářemi CzechTrade. V lednu 2010 rganizvala knferenci Pdpra exprtu v České republice veřejné a privátní zdrje. Dále realizuje webináře: Jak bchdvat s Indií? Nvé příleţitsti pr české exprtéry veřejné zakázky v rámci evrpských prjektů (Západní Balkán a Tureck), 62 převzat z 147

148 Prnikání pdniků na zahraniční trhy, Financvání vývzu malých a středních pdniků ve splupráce s ČEB, Nvé prgramy pr malé a střední pdniky vyhlašvané Česku exprtní banku. AMSP zveřejnila na svých webvých stránkách mj.: Infrmace existujících nástrjích pr malé a střední pdniky pdnikajících v zahraničí, Infrmaci praktické příručce prvádění řemeslných prací v Německu, Infrmace výše pdpry České exprtní banky v rce 201 pr malé a střední pdniky, Infrmace a stanvisk k tevření německéh pracvníh trhu d V září 2009 prvedla AMSP ve splupráci s Českým statistickým úřadem a dalšími mediálními partnery průzkum Názry pdnikatelů na pdpru exprtu malých a středních pdniků. Výsledky tht průzkumu jsu sučástí pdkapitly 4.4. V srpnu 2010 zveřejnil AMSP závěrečnu zprávu z výzkumnéh šetření Zkušensti pdnikatelů a firem s exprtem zbţí d zahraničí ve splupráci s HSBC bank. I tat zpráva je sučástí pdkapitly 4.4. Významné závěry z průzkumu: většina firem nezná seznam státem pdprvaných priritních zemí zařazených d exprtní strategie ČR, v sektru malých a středních pdniků dšl k pklesu zakázek ze zahraničí a také dbytu d zahraničí, puze 16 % pdniků zvýšil bjem exprtu, firmy činí úsprná patření v blasti investic d marketingu v zahraničí - z th je dpručen závěr, zesílit pdpru zahraničníh dbytu ze strany státu, existují výhrady vůči nekmpetentní a zdluhavé práci eknmických úseků našich ambasád v pradenské činnsti při vstupu na zahraniční trhy, více neţ-li plvina respndentů má výhrady vůči kvalitě bsluhy a kmpetenci pracvníků CzechTradu, nízké prcent firem vyuţívá sukrmých institucí (pradenských a marketingvých agentur), z nich je rvněţ nízké prcent spkjen s úrvní pskytnutých sluţeb v blasti exprtu, naprstá většina respndentů nevyuţila sluţeb České exprtní banky, a t z důvdu nedstatečnsti nabízených sluţeb a jejich vyské ceny, většina firem rvněţ nevyuţila sluţeb Exprtní garanční a pjišťvací splečnsti, pět ze stejných důvdů. Pdpra pdnikání V tét blasti nebyl realizván cíleně zaměřený průzkum. Částečně lze vyuţít výsledky průzkumů: Názry pdnikatelů na prtikrizvá patření vlády, Názry pdnikatelů na Jantův úsprný balíček, administrativní zátěţ a přístup k financím, Názry pdnikatelů na krupci, Názry pdnikatelů k pracvní mrálce, Názry pdnikatelů na plitiku zaměstnansti a pracvní práv, Názry pdnikatelů na elektrnicku kmunikaci s úřady a Návrh patření AMSP ČR k utlumení dpadů hspdářské krize. AMSP realizvala semináře a webináře: 148

149 Wrkshp Puţívejte nápady, c prazí rzpčet, ve splupráci s prtálem Malé a střední pdniky.cz, Ochrana průmyslvéh a duševníh vlastnictví v ČR a v Rumunsku, Změny v pjištění OSVČ d , Daňvé řády d a změny ve správě dění, Nvela zákna daních z příjmů právnických sb na rk 2011 a daňvé přiznání za rk 2010, A další typvě pdbné semináře, Vymáhání phledávek v rzhdčím řízení. Na svých webvých stránkách infrmuje mj. : Výzvě MPO prgramu Prgres, Tzv. Evrpské iniciativě Small Business Act, cţ je rámec patření EU, který má psílit malé a střední pdniky k růstu a tvrbě pracvních míst v členských zemích EU. AMSP vypisuje grantvý prgram pr členy AMSP eknmicky zajímavý prjekt. Také realizuje letní škly internetu Online Start pr pdnikatele a malé a střední pdniky, která dplňuje internetvu universitu stejně zaměřenu. AMSP uspřádala knferenci Jak udělat z rdinné firmy rdinné stříbr v dubnu Ve splupráci s Ggle realizvala průzkum zaměřený na zmapvání rle internetu a nline aktivit u malých a středních pdniků. Kaţdrčně přádá akci Den pdnikatelů České republiky. Pdpra invací AMSP se pdílí na realizaci nline seminářů, tzv. webinářů: Kurzy a mentring s Centrem výzkumných prgramů na přípravu výzkumných prjektů d 7. rámcvéh prgramu, Efektivní metdy nline vzdělávání pr firmy a instituce, Cíleným zlepšváním k úspěchu a knkurenceschpnsti, zaměřenéh na mdel EFQM. AMSP na svých webvých stránkách infrmuje : AMSP realizuje: Vzniku nvéh fndu rizikvéh kapitálu pr nákup nápadů začínajících firem, Pstupu Evrpské kmise ke zjedndušení přístupu k 7. rámcvému prgramu pr výzkum. Technicku knferenci ARaP ve splupráci s ČVUT, Sutěţ Investice d nápadu. AMSP je partnerem mezinárdníh prjektu NU-ROOF k realizaci 7. rámcvéh prgramu EU Nárdní asciace pr rzvj pdnikání Nárdní asciace pr rzvj pdnikání (NARP) byla zalţena v rce 1996 jak prfesní sdruţení Reginálních Pradenských a Infrmačních Center (RPIC) za účelem pdpry rzvje pdnikání v České republice. NARP představuje celrepublikvu síť privátních pradenských a vzdělávacích splečnstí pracujících zejména pr sektr malých a středních pdniků. Vybudvaná síť NARP pkrývá celé území ČR a dstupnst jejich sluţeb je max. d 40 km z kteréhkli místa v ČR. Výhdu pr některé klienty je mţnst získat dtaci na pradenské sluţby NARP z Operačníh prgramu průmysl a invace PORADENSTVÍ. 149

150 Hlavním psláním NARPu je krdinace činnstí vybudvané sítě, péče prfesinální úrveň a prfesní zdatnst pradců a pracvníků členských rganizací, kmunikace s veřejnprávními institucemi a dnátry (ministerstvy, Agenturu pr rzvj pdnikání, následně Agenturu pr rzvj pdnikání a investic CzechInvest, bankami apd.), splupráce na přípravě splečných prduktů sítě a pdpra rzvje pdnikání v ČR. Pradenství NARP Členské rganizace Nárdní asciace pr rzvj pdnikání pskytují převáţně pdnikatelským subjektům širké spektrum pradenských sluţeb. Mezi jejich zaměstnanci neb splečníky jsu advkáti, auditři, daňví pradci, inslvenční správci, sudní znalci, vyskšklští pedaggvé a další specialisté ze všech brů, se kterými se v rámci pdnikání můţeme setkat. NARP nabízí svým klientům pradenství d kamţiku, kdy se rzhdnu pdnikat, přes růstvu fázi, kdy si hledají své míst na trhu aţ d bdbí zralsti, kdy hledají strategickéh investra k prniknutí na mezinárdní trhy jak klíčví hráči. Pradenské aktivity nevylučují s kamţiky, kdy se pdnikatelé rzhdnu firmu likvidvat neb jí hrzí inslvenční řízení. Pradenské aktivity mhu být zaměřeny jak na běţné tak specializvané pţadavky: Všebecné pradenství: základní infrmace pdnikání, infrmace pdprách MSP, pradenství při zalţení firmy (fyzická a právnická sba), pradenství při zpracvání pdnikatelských plánů, pradenství k financvání pdnikatelských prjektů, marketingvé pradenství, manaţerské pradenství, pdnikatelské plánvání, pradenství při uknčení pdnikání, kperační pradenství. Odbrné pradenství: pradenství pr pdnikání v zemích EU, reinţenýring, prcesní změny řízení pdniků, krizvý management, management nákladů, strategické plánvání rzvje firem, rganizace a struktura řízení firem, marketing malých neb středních firem, účetní pradenství, finanční rzbry a analýzy, příprava na certifikaci ISO a řízení jaksti, psuzvání pdnikatelských záměrů, zprstředkvání kntaktů mezi pdnikatelskými subjekty, pdpra při vytváření splečných pdniků (sítě MSP), 150

151 pdpra v blasti technické nrmalizace, vyhledávání a výběr invačních prjektů, včetně transferu technlgií z výzkumu d praxe vč. jejich hdncení (feasibility studies apd.), zprstředkvání kntaktů mezi invačními firmami apd Sdruţení pr zahraniční investice (AFI) Sdruţení pr zahraniční investice - AFI reprezentuje skupinu renmvaných českých splečnstí, které pdprují vstup zahraničních investrů d České republiky a pskytují širku škálu prfesinálních sluţeb zahraničním investrům přicházejícím na český trh. Hlavním cílem Sdruţení AFI je zajistit, aby vstup zahraničních investrů na český trh byl c nejsnazší a nejrychlejší. Knzultanti z řad AFI jsu experty ve sféře pradenských, knzultačních, prjekčních neb kntrlních sluţeb se specifickým zaměřením (např. ceňvání pdniků a majetku, pradenství v blasti realit, prjekt managementu, vyhledání tp-manaţerů, financvání pdniku, daňvé pradenství a sluţby, auditrská činnsti, architektura a prjektvá činnst, persnální sluţby, kntrla kvality, právní sluţby, PR, pradenství v blasti ţivtníh prstředí, průmyslvé pradenství včetně reengineeringu atd.). AFI: Ve splupráci s vládní agenturu CzechInvest vyhlašuje tradiční sutěţ Investr rku a Pdnikatelská nemvitst rku 63. Ve splupráci s Americku bchdní kmru v ČR vyhlašují sutěţ Nejlepší splupráce rku, která je určena pr nejlepší splečné výzkumné prjekty vyských škl a aplikační sféry Svaz průmyslu a dpravy ČR Svaz je nestátní dbrvlnu nepliticku rganizací, sdruţující zaměstnavatele a pdnikatele v České republice, je největším zaměstnavatelským svazem, který reprezentuje rzhdující část českéh průmyslu a dpravy. Jeh psláním je vlivňvat hspdářsku a sciální plitiku vlády s cílem vytvářet ptimální pdmínky pr dynamický rzvj pdnikání v ČR a hájit splečné zájmy svých členů. Angaţuje se téţ v prsazvání zájmů zaměstnavatelů a pdnikatelů ČR v evrpských a mezinárdních rganizacích. Šíře aktivit svazu je zřejmá z výčtu dbrných kmisí: Kmise pr rzvj lidských zdrjů Kmise pr výzkum a vývj Legislativně právní kmise Daňvá kmise Kmise bezpečnsti práce Kmise hspdářské plitiky Envirnmentální výbr Zdravtní kmise ICT kmise 63 V r byl vyhlášen již desátý rčník tét sutěže. 151

152 V zájmu pdpry exprtu svaz: rganizuje bchdní mise d různých teritrií, která by mhla být zajímavá pr vývzní ambice svých členů, pskytuje přehled zahraničních výstavách a veletrzích, přádá dbrné knference a semináře (zaměřené na pdmínky pdnikání ve vybraných teritriích), prezentuje nabídky zahraničních klientů na ddávky zbţí či sluţeb, na webvé stránce přináší různé bchdní infrmace CEBRE Česká pdnikatelská reprezentace při EU byla vytvřena Hspdářsku kmru ČR, Svazem průmyslu a dpravy ČR a Knfederací zaměstnavatelských a pdnikatelských svazů ČR, aby prezentvala a bhajvala české pdnikatelské zájmy před a p vstupu ČR d Evrpské unie přím v Bruselu. K naplnění svéh cíle CEBRE získal pdpru Ministerstva průmyslu a bchdu ČR, a t prstřednictvím agentury CzechTrade. V Bruselu půsbí jak sučást bchdně eknmickéh úseku Velvyslanectví České republiky v Belgii. CEBRE zajišťuje: cílený mnitring nvé legislativy, rzhdnutí a iniciativ EU, stanvisek evrpských pdnikatelských federací; vyhledávání kntaktů v institucích EU, jejich vyuţití pr firemní prezentace a prjekty; individuální šklicí stáţe v Bruselu pr české pdnikatele a manaţery; identifikace správných fndů a prgramů EU pr záměry vaší firmy a mnitring v nich vyhlašvaných výzev; prezentace a zastupvání zájmů firem před institucemi EU a evrpskými pdnikatelskými federacemi Česká exprtní agentura Sukrmá česká splečnst, zalţená v r. 1994, v pslední dekádě se věnuje zajišťvání exprtu českéh zbţí d zemí Evrpské unie pr malé a střední firmy. V sučasnsti má přímé bchdní kntakty d 26 zemí a pravidelně sem zajišťuje vývz. Vyuţívá širký tým marketingvých specialistů na jedntlivé reginy a země, a také prduktvé specialisty dle brů např. zdravtnictví, strjírenství, sptřební zbţí, elektrtechnika a infrmační technlgie, ptravinářství apd PAK Cnsulting Jde sdruţení nezávislých pradců v blasti financvání vývzu, pjišťvnictví a zajišťvání platebních a úvěrvých rizik spjených s bchdem. Cílem je napmáhat pdnikatelům v hledání vhdných finančních nástrjů pr úspěšnu realizaci exprtu. Sdruţení nabízí pradenství v blasti ptimalizace nástrjů financvání a zabezpečvání bchdu prti platebním a úvěrvým rizikům Infrmační prtál - EurActiv.cz EurActiv.cz (je prvzván sukrmu splečnsti EU-Media), je český infrmační prtál dění v Evrpské unii. Pskytuje přehledný subr aktuálních článků a analýz z různých blastí evrpské plitiky v českých suvislstech. Státní správě, firmám, médiím i neziskvým rganizacím zprstředkvává přístup k dalším relevantním infrmacím evrpském integračním prcesu. Zveřejňváním analýz dává prstr akademickým a výzkumným rganizacím a think-tankům k prezentaci výsledků jejich činnsti. 152

153 EurActiv.cz je česká verse bruselskéh serveru s vlastní přidanu hdntu. Pr pdnikatele má prtál rubriky zaměřené na pdnikání a zaměstnanst, kreativitu a invace a na bchd a exprt Infrmační prtál Pdnikatel.cz Jedná se prtál prvzvaný sukrmu splečnstí Internet Inf, s.r.. Pr pdnikatele nabízí tradiční infrmační rubriky pskytující infrmace pr zahájení pdnikání a pdpry pdnikání, dpručení pr firemní finance, daně, prvzní záleţitsti. Vedle dalších bvyklých rubrik jak jsu zákny, adresy úřadů a firem, přináší specificku rubriku pjednávající e-businessu. Prtál se věnuje I některým dalším méně častým tématům, které jsu uţitečné pr pdnikatele, jak jsu infrmace leasingu či pjištění pr pdnikatele, nechybí i vzry smluv ke staţení, interaktivní frmuláře, chytré kalkulačky apd. 4.3 Banky Bankvní dmy na kmerční bázi pskytují řadu prduktů, kteru vyuţívají pdnikatelské subjekty, jak ve směru pdpry pdnikání, tak ve směru pdpry exprtu Českmravská záruční a rzvjvá banka, a.s. Českmravská záruční a rzvjvá banka, a.s. (dále ČMZRB neb Banka ) byla zalţena za účelem pdpry malých a středních pdnikatelů a firem v rce 1992 na základě zákna č. 299/1992 Sb., státní pdpře malých a středních pdniků (dále MSP ). Více neţ 70% jejích akcií je ve vlastnictví státu prstřednictvím některých ministerstev (MPO ČR, MF ČR, MMR ČR), zbývajících necelých 30% vlastní ČSOB a.s., Kmerční banka a.s., Česká spřitelna a.s. Od pčátku svéh vzniku hrála ČMZRB veducí rli v systému přímé finanční pdpry MSP z prstředků státníh rzpčtu ČR. Sustředí se zejména na dvě základní frmy: záruky za bankvní úvěry a úvěry (v sučasnsti zejména pdřízené úvěry). Prstřednictvím ČMZRB získali pdnikatelé d rku 1992 s pmcí záruk v hdntě 49 mld. Kč úvěry ve výši 83 mld. Kč. 64 Pzději, s přílivem financí z Evrpských strukturálních fndů, se tat významná funkce rzdělila také na agenturu CzechInvest. V rce 2010 usnadnily záruky ve výši více neţ 6 mld. Kč pdnikatelům získání úvěrů přesahujících částku 9,3 mld. Kč. V rámci úvěrvéh prgramu Prgres získali pdnikatelé úvěry určené na investiční účely a také na financvání prvzních činnstí v celkvé výši téměř 10 mld. Kč 65. Pdle slv zástupců Banky byl však rk 2010 relativně výjimečný a btíţně pakvatelný. Byly ttiţ v předstihu čerpány finance ze strukturálních fndů a také zdrje vyčleněné v rámci Nárdníh prtikrizvéh plánu. Banka dispnuje v sučasné dbě pěti pbčkami (Praha, Brn, Ostrava, Hradec Králvé, Plzeň) a jedním reginálním pracvištěm v Českých Budějvicích. Krmě pskytvání pdpry MSP se zaměřuje také na pdpru bcí či pdpru bydlení. Nabízí i standardní bankvní prdukty (např. investiční bankvnictví). Data za ČMZRB budu zpracvána z dstupných pdkladů za bdbí let 2009 a 2010, v některých blastech byl mţné puţít také aktuální údaje pr rk 2011 z internetvých stránek a z pdkladů pr připravvanu výrční zprávu banky za rk Prgramy pdpry pskytvané ČMZRB Pr účely pdpry malých a středních pdnikatelů hspdaří ČMZRB v rce 2011 s finančními prstředky vyčleněnými ze státníh rzpčtu, strukturálních fndů EU a s prstředky z rzpčtu 64 údaj uveden ve Zpravdaji ČMZRB, a.s. čísl 3/ zdrj Zpravdaj ČMZRB, a.s. č. 3/

154 Jihčeskéh kraje. Vzhledem k tmu, ţe část prstředků ze strukturálních fndů byla čerpána v předstihu jiţ v rce 2010, lze předpkládat, ţe celkvá částka, kteru bude mít ČMZRB k dispzici pr rk 2011 na pdpru MSP, bude v prvnání s předchzími rky niţší. Tyt prstředky mhu pdnikatelé čerpat v rámci vyhlášených prgramů pdpry MSP. ČMZRB spravuje v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace knkrétně následující tři prgramy pdpry: Start, Prgres a Záruka. Dále samstatný reginální prgram s názvem Prgram zvýhdněných reginálních úvěrů pr drbné a malé pdnikatele v Jihčeském kraji. Prgram Start Prgram je zaměřen na realizaci pdnikatelských prjektů drbných pdnikatelů vstupujících d pdnikání pprvé neb pakvaně s delším časvým dstupem. V rámci prgramu lze získat pdpru pr drbné začínající pdnikatele ve frmě bezúrčnéh úvěru neb zvýhdněné záruky s finančním příspěvkem k zaručvanému úvěru. Tent prgram pdpry pr MSP byl bnven pr rky 2010 a následující. Pdle infrmací Banky byl příjem ţádstí d prgramu Start zastaven k a prbíhají práce na přípravě dalších výzev. Prgram Záruka Tent prgram nabízí malým a středním pdnikatelům zvýhdněné záruky a zvýhdněné záruky s finančním příspěvkem k zaručvanému úvěru. Smyslem bu frem záruk je usnadňvat realizaci pdnikatelských prjektů malých a středních pdnikatelů zaměřených na investice, významný důraz je kladen na pdpru knkurenceschpnsti těcht pdnikatelů. Pdpřeny jsu prjekty malých pdnikatelů v reginech se sustředěnu pdpru státu. Pdle infrmací Banky byl příjem ţádstí d prgramu Záruka zastaven k a prbíhají práce na přípravě dalších výzev, pdmínky by mhly být zveřejněny d knce prvníh čtvrtletí rku Prgram Záruka je v různých bměnách k dispzici malým a středním pdnikům jiţ d samtných pčátků státní pdpry MSP v České republice dané záknem č. 299/1992 Sb., státní pdpře malých a středních pdniků. Prgram Prgres Prgram by měl frmu pdřízených úvěrů napmci realizaci rzvjvých pdnikatelských prjektů malých a středních pdnikatelů. Pdpra je pskytvána jak finanční příspěvek k pdřízenému úvěru11. Pdřízený úvěr můţe být aţ d výše 20 mil. Kč s pevnu úrkvu sazbu 3 % p.a. a dbu splatnsti aţ 9 let. Finanční prstředky lze puţít na přízení a reknstrukce dluhdbéh hmtnéh majetku. Zvýhdněné finanční pdmínky nabízené v rámci prgramu Prgres by měly pdnikatele vést také ke zvyšvání zaměstnansti. Pdpra pdnikatelských činnstí spjených s exprtem se v rámci tht prgramu nepředpkládá. Pkračvání Výzvy III k předkládání prjektů v rámci prgramu Prgres vyhlásil Ministerstv průmyslu a bchdu ČR dne Příjem ţádstí bude zahájen téhţ dne prstřednictvím ČMZRB a bude uknčen Plánvaný bjem finančních prstředků pr tut výzvu je 600 mil. Kč. Prgram zvýhdněných reginálních úvěrů v Jihčeském kraji Prgram je financván z prstředků Jihčeskéh kraje a je prt také určen výhradně malým a drbným pdnikatelům, kteří mají zájem uskutečnit svůj pdnikatelský prjekt v Jihčeském kraji. Tit pdnikatelé mhu získat zvýhdněný reginální úvěr d 1 mil. Kč s pevnu úrkvu sazbu 5 % p.a. a dbu splatnsti maximálně 5 let za účelem přízení a financvání aktiv a dalších výdajů vyplývajících z jejich pdnikatelské činnsti. 154

155 Přehled pskytvaných bankvních prduktů ČMZRB V rce 2009 a 2010 pskytvala banka tyt prdukty na pdpru MSP: záruky za bankvní úvěr (investiční neb prvzní) aţ d výše 80 % jistiny úvěru s výší ručení rstucí v závislsti na dbě zaslání výzvy k plnění ze záruky (pásmvé záruky) v prgramech Záruka (záruka za investiční úvěry) a Záruka (záruka za prvzní úvěry) záruky za bankvní úvěr pskytvané zjedndušeným způsbem s limitní výší plnění pr prtfli zaručených úvěrů (prtflivé záruky) v prgramu Záruka (záruka za investiční úvěry) pr MSP k úvěrům d 5 mil. Kč aţ d výše 70 % jistiny úvěru, prtflivé záruky za bankvní úvěry v prgramu Záruka (záruky za prvzní úvěry) pr MSP k úvěrům d 20 mil. Kč aţ d výše 70 % jistiny úvěru, investičně zaměřené pdřízené úvěry v prgramu Prgres pr MSP aţ d výše 20 mil. Kč, s pevnu úrkvu sazbu 3 %, s dbu splatnsti 7 let a s dkladem splátek aţ 3 rky, reginální úvěry pr malé a drbné pdnikatele v Jihčeském kraji d výše 1 mil. Kč s pevnu úrkvu sazbu 5 % p.a., s dbu splatnsti aţ 5 let v rámci Prgramu zvýhdněných úvěrů pr drbné a malé pdnikatele v Jihčeském kraji, záruky za návrh d bchdní veřejné sutěţe ve výši 0,1 aţ 5 mil. Kč pr malé a střední pdnikatele. Výše uvedené bankvní prdukty byly financvány z prstředků Operačníh prgramu pdnikání a invace (Záruka za investiční úvěry a prgram Prgres). Prgram zvýhdněných úvěrů pr drbné pdnikatele v Jihčeském kraji je financván z prstředků Jihčeskéh kraje. Prgram Záruka (za prvzní úvěry) byl financván výhradně ze státníh rzpčtu jak sučást Nárdníh prtikrizvéh plánu. Od byl mţné pdávat ţádsti pdpru v rámci tht prgramu také pr MSP realizující své aktivity na území Mravy a severních Čech v blastech pstiţených ţivelnu phrmu v srpnu Lze předpkládat, ţe stejná skladba bankvních prduktů bude platit i pr rk V rce 2010 předlţili malí a střední pdnikatelé celkem ţádstí, cţ je přibliţně 77% více neţ v rce 2009 jak je mţné vidět z následujícíh brázku. Obrázek 56: Ţádsti pdpru a jejich vyřízení ČMZRB (rk 2010) 155

156 Obrázek 57: Objem pskytnutých záruk a úvěrů v rce 2010 v závislsti na veliksti firmy Zdrj: ČMZRB Záruky pskytvané ČMZRB V rámci Nárdníh prtikrizvéh plánu dšl v rce 2009 k navýšení prstředků ze státníh rzpčtu určených na pskytvání záruk za úvěry sluţící zejména k přízení zásb, především pr pdniky z blasti stavebnictví a průmyslu. Tt patření se ukázal jak velmi účinné z hlediska skutečné pmci malým a středním pdnikatelům, celkvá výše pskytnutých záruk přesáhla pdle údajů banky úrveň rku %. V rce 2010 jiţ nedšl k dalšímu výraznému nárůstu bjemu pskytnutých záruk, zatímc jejich pčet se zvýšil téměř 39 %. Byly pskytnuty také 302 záruky za návrh d bchdní sutěţe (vadium) ve výši 219 mil. Kč. Z celkvéh pčtu pskytnutých záruk byl 321 financván v rámci Operačníh prgramu pdnikání a invace a 903 záruk byl pskytnut z prstředků vyčleněných ze státníh rzpčtu v Nárdním prtikrizvém plánu. Nejvýznamnějšími partnery ČMZRB v blasti záručních bchdů jsu její akcinářské banky: Kmerční banka a.s., ČSOB, a.s., Česká spřitelna, a.s. Úvěry pskytvané ČMZRB V rce 2010 ČMZRB pskytla 94 úvěrů pr pdnikatele spadající d kategrie MSP v celkvé výši 629 mil. Kč. V rámci Prgramu zvýhdněných úvěrů pr drbné a malé pdnikatele v Jihčeském kraji se sníţenu úrkvu sazbu byl pskytnut 5 úvěrů v celkvém bjemu 4 mil. Kč (v rce 2009 t byl 10 úvěrů v celkvé výši 8 mil. Kč). Zbývajících 89 úvěrů z celkvéh pčtu pskytnutých úvěrů byl vyuţit v rámci prgramu OPPI Prgres frmu pdřízených úvěrů (celkem 625 mil. Kč), (v rce 2009 t byl 34 úvěrů za 201 mil Kč) Kmerční banka Kmerční banka, a.s. (dále také KB neb Banka ) je mateřská splečnst Skupiny KB (dále také Skupina ), která je tvřena smi splečnstmi. KB je také sučástí mezinárdní skupiny Sciété Générale. Kmerční banka patří mezi přední bankvní instituce v České republice a v reginu střední a 156

157 výchdní Evrpy. KB je univerzální banku se širku nabídku sluţeb v blasti retailvéh, pdnikvéh a investičníh bankvnictví. KB EU Pint Jedná se pradenský servis pr blast financvání prjektů s dtacemi ze strukturálních fndů EU a jiných zdrjů pskytvaný zdarma ve všech reginech ČR: dtační průzkum díky unikátní n-line databázi vyhledáme infrmace dstupných dtacích pr pdnikatelský prjekt infrmace dstupných dtacích a evrpských strukturálních fndech sbní knzultace reginálními KB EU POINTu spedialisty KB mţnst knzultace vyuţívání dtací EU a financvání prjektu přím v sídle splečnsti u nárčných prjektů mţnst vyuţít knw-hw analytickéh týmu banky zajištění dbrné asistence pmc s přípravu prjektu ţádstí dtaci EU udrţením dtace EU - ptimální financvání prjektu pkrytí všech fází prjektu s Prgramem Pnte II sladění pdmínek úvěru a dtace EU - financvání prjektů jinými zdrji finanční pdpry EIB, EBRD, nárdní dtace úvěrvé prgramy KB s grantem d Evrpské kmise pmc se získáním nárdních dtací (investiční pbídky). Prdukty pr start pdnikání Balíček Efekt Start je určen začínajícím pdnikatelům a firmám, bsahuje vedení běţnéh účtu s mţnstí pvlenéh debetu aţ d 3 mil. Kč. Prfi úvěr FIX jedná se pdnikatelský úvěr s rychlým schvalvacím prcesem, buď charakteru krátkdbéh výše úvěru aţ 2 mil. Kč se splatnstí d rka neb charakteru střednědbéh výše úvěru 1 mil. Kč, splatnst d pěti let. Úvěr lze puţít na financvání běţných prstředků, investičníh majetku i na financvání prvzních ptřeb. Prgram Pnte II úvěry pr financvání prjektů s dtací z evrpských fndů, je určen čs. pdnikatelům pr: předfinancvání prjektu dtvanéh z EU. splufinancvání prjektu. V závislsti na charakteru prjektu můţe být úvěr určen na financvání investice, investičních a prvzních ptřeb, na běţné prstředky. Sluţby pr bchd a exprt Exprtní dběratelský úvěr 157

158 Exprtní dběratelský úvěr je účelvý úvěr, který je pskytván banku exprtéra zahraničnímu kupujícímu/dluţníkvi (dluţníkem můţe být banka zahraničníh kupujícíh neb sám zahraniční kupující). Úvěr bývá pskytván d výše 85 % (v některých případech d 100 %) hdnty bchdníh kntraktu uzavřenéh mezi exprtérem a jeh zahraničním kupujícím. Prfinancvání exprtníh ddavatelskéh úvěru Prfinancvání exprtníh ddavatelskéh úvěru - exprtér pskytuje zahraničnímu kupujícímu dklad placení za ddané zbţí neb sluţby. Vzniklu phledávku exprtéra za zahraničním kupujícím, která má dlţenu splatnst, exprtér pstupí bance. Banka si za tut sluţbu účtuje určitý pplatek s tím, ţe nemá mţnst uplatnit zpětný pstih na exprtéra. Frfaiting Frfaiting je úplatné pstupení v buducnu splatných phledávek klienta, které vznikly v rámci realizvaných bchdních případů, na Kmerční banku. Jedná se dkup phledávek bez zpětnéh pstihu na půvdníh majitele. Platební instrumenty a knverze měn Zahraniční platební styk Zahraniční platba nejrzšířenější a nejjedndušší platební instrument v zahraničním bezhtvstním platebním styku. Bezhtvstní převd finančních prstředků. Šeky k inkasu Kmerční banka zprstředkvává inkas šeků splatných v kterékli tuzemské neb zahraniční bance. Sluţba je dstupná klientům KB i statním majitelům šeků. Banka je puze zprstředkvatelem inkasa šeku a za jeh výsledek neručí. Bankvní šek vystavený KB Bezpečný způsb úhrady bchdní platby neb sukrméh závazku. KB za prplacení šeku ručí, takţe jisttu získá i příjemce. KB vystavuje bankvní šeky v něklika měnách. Bankvní šek lze vystavit převdem z běţnéh účtu d nemezené výše, případně za slţenu htvst d částky Kč neb ekvivalentu v cizí měně. Okamţité prplácení šeků vystavených na cizí měnu Kmerční banka prplácí některé zahraniční šeky svým klientům i majitelům, kteří nejsu jejími klienty, kamţitě p jejich předlţení. O prplacení šeku rzhduje kvalita šeku a pdmínky KB pr prplácení zahraničních šeků. Okamţité prplácení šeků jiných bank vystavených k tíţi lr účtů vedených KB Kmerční banka zajistí kamţité prplacení šeků jiných bank, vystavených k tíţi lr účtů vedených u KB, při splnění stanvených pdmínek. Okamţité prplácení bankvních šeků jiných tuzemských bank vystavených na Kč 158

159 Kmerční banka prplácí bankvní šeky jiných tuzemských bank, se kterými má uzavřenu dhdu vzájemném prplácení bankvních šeků vystavených na české kruny. Šeky jsu prpláceny kamţitě p věření pdpisů na šeku. Platebně-zajišťvací instrumenty Bankvní záruka Účinný způsb zmírnění bchdních rizik spjených s pdnikáním. Univerzální instrument k zajištění bchdů puţitelný na celém světě. Bankvní záruka vzniká písemným prhlášením banky v záruční listině, ţe uspkjí věřitele d výše určité finanční částky, jestliţe dluţník nesplní určitý závazek neb nebudu splněny jiné pdmínky stanvené v záruční listině. Dkumentární akreditiv Efektivní nástrj k mezení rizik spjených s nákupem zbţí. Jeden z nejprpracvanějších platebních zajišťvacích instrumentů. Dkumentární akreditiv nabízí kvalitní platební zajištění pr bě strany bchdní transakce prdávajícíh i kupujícíh. Dkumentární inkas Klasický instrument dkumentární platby vyuţívaný především v zahraničním bchdě. Puţívá se ve většině zemí světa. Dkumentární inkas zajišťuje prdávajícímu jisttu, ţe předkládané dkumenty, a v případě dispzičních dkladů ani zbţí, nebudu vydány kupujícímu bez splnění inkasních pdmínek Česká spřitelna I v tmt případě jde finanční skupinu, které vedle klasických bankvních sluţeb nabízí prstřednictvím více jak deseti dceřiných splečnstí řadu dalších sluţeb: leasing, pjištění, realitní činnst, factring atd. Finanční sluţby pr vznikající pdnikatele Zalţ firmu, je sftwarvý prdukt, které představuje registračníh průvdce pr zalţení nvé firmy. Mini úvěry, jde úvěrvý prdukt určený pr fyzické sby pdnikatele, úvěry jsu pskytvány na více jak 600 pbčkách, v pdbě: kntkrentníh úvěru Prfit d výše 150 tis. Kč, termínvaný úvěr Prfit d výše 300 tis. se splatnstí d pěti let. Mţnst vyhledávání v databázi fndů EU Finanční sluţby pr pdnikatele a malé firmy Spřitelna nabízí řadu bdbných sluţeb jak v předcházejícím případě, tzn. vedení běţných účtů s mţnstí debetníh zůstatku, mini úvěry, a databáze a pradnu dtací z fndů EU. Finanční sluţby pr kmerční klientelu Vedení běţných účtů v české či cizí měně, včetně mţnstí sjednání kntkrentníh účtu Penzijní připjištění (firemní prgram), jde speciální nabídku pr rganizace, které se rzhdly pskytvat svým zaměstnancům penzijní připjištění. Trade finance, jde řadu dílčích prduktů určených pr bchdní aktivity: Bankvní záruky vydané 159

160 Bankvní záruky přijaté Financvání phledávek Financvání bchdní smluvy (prfinancvání výrby, a následných phledávek na základě jiţ existující kupní smluvy) Frfaiting Frfaiting phledávky z akreditivu Předexprtní úvěr Strukturvané financvání bchdů, tuzemskéh či zahraničníh s vyuţitím výše uvedených prduktů Českslvenská bchdní banka ČSOB půsbí jak univerzální banka, jejím majritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je sučástí skupiny KBC. I ČSOB představuje finanční skupinu, která vedle bankvních sluţeb zahrnuje pjišťvnu, investiční splečnsti, leasing, factring apd. Finanční sluţby pr pdnikatele, malé a střední pdniky Standardní bankvní prdukty typů: nabídka vedení běţnéh účtu, zabezpečení rychléh mezinárdníh platebníh styku, vývzní směnky, dvzní směnky Úvěry určené k rzvji pdnikání, mhu se kmbinvat s prdukty Českmravské záruční a rzvjvé banky: pvlené přečerpání účtu, kntkrentní úvěr, revlvingvý úvěr, malý úvěr pr pdnikatele (aţ d 8 mil. Kč), účelvý úvěr Vydané záruky ve prspěch tuzemských i zahraničních subjektů Akreditivy a inkasa Prgram na splufinancvání prjektů dprvaných z fndů EU kmplexní zpracvání a vyřízení ţádsti datace klientům za principu platba aţ v případě úspěchu. V rámci těcht prjektu jsu nejen nabízeny úvěry na kfinancvání prjektů, ale i přísliby úvěrů pkud jsu pţadvány při pdání ţádsti. Zajišťvací prdukty kurzvéh rizika, rizika phybu úrkvých měr Raiffeisenbank Raiffeisenbank bsluhuje klienty v síti více neţ 100 pbček a klientských center, pskytuje rvněţ sluţby specializvaných hyptečních center, sbních a firemních pradců. Finanční prdukty pr pdnikatele a malé firmy Pdnikatelské účty běţné, speciální dle ptřeb klientů Úvěry rychlá půjčka (d 5 mil. Kč), pdnikatelský kntkrent (úvěr aţ d 3 mil. Kč), leasing (smluvy v rzsahu měsíců) Sluţby pr bchd a exprt Dkumentární akreditiv a dkumentární inkas Vystavvání záruk Factring dkup tuzemských i zahraničních phledávek Zahraniční platby platby d a z cizích bank, zpracvání šeků k inkasu. 160

161 4.3.6 UniCredit Bank UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svji činnst na českém trhu 5. listpadu Vznikla integrací dvu dsud samstatně půsbících úspěšných bankvních dmů HVB Bank a Ţivnstenské banky. Bankvní sluţby pr pdnikatelský sektr Nabídka standardních bankvních sluţeb v pdbě vedení běţnéh účtu, který je mţné vést ve všech měnách, pr platební styk dpručí nejvhdnější způsb převdu peněz v rámci ČR i zahraničí. Úvěry jsu nabízeny prstřednictvím řady prduktů: kntkrent, který umţňuje čerpat úvěr v rámci schválenéh limitu, prvzní úvěr nabízí krátkdbé úvěrvé linky s platnstí d jednh rku, rychlý prvzní úvěr je určen malým a středním firmám s trţbami nad 50 mil. Kč, rzhdnutí přiznání úvěru prbíhá d tří dnů v rzsahu aţ 10 mil. Kč, investiční úvěr jak nástrj střednědbéh neb dluhdbéh financvání investičníh majetku, Crss Brder Plus Credit jde prdukt přeshraničníh úvěrvání určený splečnstem, které půsbí v něklika zemích najednu Crprate Finance, prdukt je určen pr řešení ptřeb zejména velkých krprátních klientů financvání nemvitstí, jedná se financvání individuálních prjektů různých typů nemvitstí, jak jsu administrativní prstry, lgistická centra, pzemky atd. Finanční pdpra z EU, pmc při získávání peněz z EU v rámci jejich fndů prstřednictvím: knzultací mţnstech vhdnéh pstupu vyuţití finančních pdpr. Sluţby pr bchd a exprt Disknt dkup směnečných, akreditivních neb účetních phledávat tuzemských i zahraničích, se zpětným pstihem na ddavatele, Frfating - dkup směnečných, akreditivních neb účetních phledávat tuzemských i zahraničích, bez zpětnéh pstihu na ddavatele, Předexprtní financvání úvěr na prfinancvání nákupu vstupů pr výrbky vlastní výrby v suvislsti s knkrétní zakázku, Odběratelský úvěr dběratel si sjedná úvěr, aby mhl výrbci zaplatit hned, prtţe n nemá dstatečné finance na prfinancvání zakázky. Financvání skladvých zásb, jde financvání skladvých zásb se stabilní pptávku. Financvání zahraničních investic pskytnutí úvěru na financvání zahraniční investice (nákup mvitéh majetku, akcií, bligací, dluhpisů) s vyuţitím pjištěni u EGAPu. Bankvní záruky přímé záruky, kdy záruku vystaví banka ve prspěch beneficienta, nepřímé záruky, kdy d záruky je zapjena banka příkazce. Dkumentární bchdy dkumentární akreditiv, imprtní neb exprtní akreditiv, frfaiting akreditiv, pstfinancing akreditivu, dkumentární inkasa a inkasa směnek GE Mney Bank I tat finanční instituce, která patří d struktur multinacinální splečnsti GE, nabízí na českém trhu řadu sluţeb pr pdnikatelsku sféru: Ţivnstníci a menší firmy 161

162 Řada běţných účtů v české i cizí měně pr tuzemské platby i zahraniční platby Pdnikatelské úvěry: Kntkrent Flexi business pvlené přečerpání d 1,5 mil. Kč Expres business půjčka d výše 5 mil. Kč, s infrmací d 24 hd., zda byl úvěr schválen Operativ business neúčelvý kntkrentní neb revlvingvý úvěr d výše aţ 10 mil. Kč Různé nabídky spřících a terminvaných účtů pr pdnikatele Pdniky a instituce Zahraniční platební styk Další banky Nabídka různých účtů pr platby d a z ciziny Měnvý frward Dkumentární akreditiv Dkumentární inkas Bankvní záruky I řada dalších bank, které půsbí v ČR, např. LBBW Bank, Cmmerzbank AG, nabízí řadu sluţeb a prduktů pr pdnikatele, včetně sluţeb pr bchd a exprt. Napak některé banky, které jsu prdluţenu ruku svých mateřských firem mbank či Axa banka nenabízí ţádné prdukty pr pdnikatele, neb jak v případě Fi banky puze úvěrvé prdukty (kntkrent, úvěr na bchdvání, pdnikatelské úvěry, měnvý úvěr). Většina tradičních bankvních dmů nabízí celu řadu prduktů pr pdnikatele, d vedení běţných účtů, přes nabídku různých prvzních úvěrů, aţ k úvěrům investičním, dále nabízí řadu prduktů pr exprtéry. Ve strukturách nabízených prduktů nejsu vůbec ţádné nabídky financvání zaměřených na pdpru invací (výzkumu, vývje). Jistu tázku můţe být, zda nízknákladvé banky, které přišly na bankvní trh v pslední dbě a fungují na bázi internetvéh bankvnictví, a které nabízí puze spřicí účty, zpravidla za výhdnějších vkladvých pdmínek neţ jejich knkurence, nedčerpávají nezanedbatelnu část finančních prstředků drbných střadatelů, které nevyuţívají ve prspěch prduktů určených pdnikatelům v ČR. 4.4 Sukrmé financvání venture kapitálem V České republice půsbí řada splečnstí zabývajících se financváním venture kapitálem. Tyt splečnsti sdruţuje Czech Private Equity and Venture Capital Assciatin 66. Asciace (CVCA) má 13 řádných členů a další přidruţené členy Investice členů CVCA Členvé CVCA uskutečnili d rku 1990 d rku 2008 více neţ 100 investic v celkvé hdntě milinů EUR. Investval se d řady výrbních pdniků i sluţeb, přičemţ jedntlivým sektrem s největším pdílem investvaných prstředků byly IT/telekmunikace/internet. V sučasné dbě spravují

163 řádní členvé asciace klem 20 českých investic ve svém prtfliu a další se realizují. Jde například splečnsti: 67 Pietr Filipi, a.s. CCS, a.s. Cmputer Press, a.s. Hlmes Place Czech Republic, s.r.. Gumtex, a.s. VUES Brn s.r.. Lanex a.s. Lexum a.s Business andělé V České republice také půsbí rganizace Business Angels Czech 68, která se také zabývá financváním nvých pdnikatelských prjektů. Investice je realizvána spíše frmu základníh jmění splečnsti (přímé investice) neţ půjčky, která by musela být zaplacena splu s úrkvu sazbu Expandia Expandia je česku sukrmu splečnstí, která se splu se svými dceřinými firmami zabývá investváním d prjektů rizikvéh kapitálu v České republice a střední a výchdní Evrpě. Orientace Expandie je, jak na investice d realitních prjektů, tak na industriální investice bez brvéh hraničení, a t zejména prstřednictvím příméh majetkvéh pdílu. Expandia vyuţívá vlastních finančních prstředků s přiměřenu míru externíh financvání. Zajímavé investiční příleţitsti mhu být identifikvány v nvě zakládaných splečnstech i firmách existujících a dynamicky se rzvíjejících, splečnst zkumá rvněţ mţnsti splupráce na peracích typu management-buy-in, management-buy-ut, rekapitalizace, revitalizace, dprdeje částí pdniků či subrů majetků. Knkrétní pdba a struktura financvání bývá flexibilně navrţena tak, aby vyhvvala specifickým ptřebám knkrétníh prjektu a jeh partnerům. Obvyklá velikst prjektů, které se Expandia priritně zajímá, představuje angaţvanst naší splečnsti (bez externíh financvání) ve výši cca milinů krun na bdbí 3 aţ 7 let. 4.5 Ostatní subjekty Pr kmpletní analýzu stavu pdpry exprtu v ČR je velice důleţité zhdntit nabídku pskytvaných prexprtních sluţeb i z phledu českých exprtérů (velkých exprtérů i MSP) a taktéţ splupráci kmerčních bank s ČEB a EGAP, jelikţ se významně pdílí na financvání exprtu. Infrmace v tét pdkapitle jsu čerpány, mim jiné, z pznatků získaných v ICC ČR (které budu dplněny výstupy kulatých stlů rganizvaných ICC ČR v září a říjnu 2011 na základě bjednávky MPO v suvislsti s přípravu exprtní strategie) a z analýzy EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s

164 (analýza), která zahrnuje názry něklika velkých českých exprtérů a kmerčních bank. Dále pak vychází z průzkumu uskutečněnéh AMSP ČR a HSBC Malé a střední pdniky V rce 2010 se vývzem zabýval celkem klem českých subjektů, z th převáţná většina exprtujících firem vyváţela zbţí a sluţby d hdnty 10 mil. Kč (zejména MSP, pr jeţ je typický vývz sptřebníh zbţí d zemí EU), největší pdíl na celkvém exprtu měli firmy s hdntu vývzu nad 1 mld. Kč. Malé a střední pdniky 69 tvří v České republice 99,84 % všech eknmicky aktivních subjektů, na zaměstnansti se pdílejí z 60,88 % a na tvrbě HDP z přibliţně 36 % (údaj z rku 2009). Jejich pdpra ze strany státu (MPO, MMR, MZe a MPSV a dalších resrtů) ale taktéţ Evrpské unie je pměrně výrazná. Pravidla pr pskytvání pdpr malým a středním pdnikatelům z prstředků státníh rzpčtu na pdpru jejich výknnsti, knkurenceschpnsti a pr zmírnění nevýhd vyplývajících z jejich malé eknmické síly stanví zákn č. 47/2002 Sb., pdpře maléh a středníh pdnikání a zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech. Dalšími důleţitými předpisy jsu nařízení Kmise (ES) č. 800/2008, kterým se v suladu s články 87 a 88 Smluvy ES prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné se splečným trhem (becné nařízení blkvých výjimkách). Tt Nařízení nvě upravuje pdmínky pskytvání veřejné pdpry a bsahuje také definici malých a středních pdniků. Dále jde nařízení Kmise (ES) č. 1998/2006, puţití článků 87 a 88 Smluvy na pdpru de minimis, které vymezuje pdpru maléh rzsahu nemající charakter veřejné pdpry, která je pskytvána pdle pravidla de minimis, tj. d maximální výše EUR v průběhu tří fiskálních let. MSP můţu vyuţívat různé prgramy na pdpru pdnikání, které jsu blíţe specifikvány v níţe uvedené tabulce. 69 EÚ definuje MSP jak pdniky, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich rční brat nepřesahuje 50 mil. EUR a/aneb bilanční suma jejich rční rzvahy nepřesahuje částku 43 mil. EUR. 164

165 Tabulka 24: Prgramy na pdpru pdnikání MSP v ČR MPO Zastřešující subjekt ČMZRB MMR Mze MŠMT MPSV Zdrj: MPO Prgram Operační prgram Pdnikání a invace (OPPI) Prgramy na pdpru průmyslvéh výzkumu a vývje: TANDEM ( ), IMPULS ( ), TRVALÁ PROSPERITA ( ), TIP ( ) Oficiální účasti ČR na veletrzích a výstavách Rámcvý prgram - technlgická centra (TC) a centra strategických sluţeb (SC) Prgram Záruka za zvýhdněné úvěry Pvdňvé záruky (rk 2010) Rámcvý prgram pr knkurenceschpnst a invace - CIP ( ) Jedntná kntaktní místa, SOLVIT, PrCP BISONet (Enterprise Eurpe Netwrk) Prgramy START, ZÁRUKA, PROGRES Integrvaný peračný prgram (IOP) Nárdní prgram pdpry cestvníh ruchu Reginální perační prgramy OP Praha, OP Výzkum a vývj pr investice (gesce MŠMT), OP Ţivtní prstředí (gesce MŢP), OP Lidské zdrje a zaměstnanst (gesce MPSV) Prgram rzvje venkva (PRV) Prgram EUREKA, EUROSTARS, GESHER Prgram "Vzdělávejte se!", dále pskytuje nepřímu pdpru pdnikání prstřednictvím své aktivní plitiky zaměstnansti Shrnutí financvání MSP v rce 2010 dle jedntlivých resrtů: V rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace byl k 31. prsinci 2010 autrizván na pdpru malých a středních pdnikatelů (včetně převdů d úvěrvéh a záručníh fndu) 13,542 mld. Kč. V dtačních prgramech byl vyčerpán celkem 7,542 mld. Kč. V rce 2010 byl v rámci prgramů průmyslvéh výzkumu a vývje Ministerstva průmyslu a bchdu pdpřen 517 prjektů předlţených malými a středními pdniky, které byly pdpřeny částku 1,645 mld. Kč. V rámci českých ficiálních účastí byly v rce 2009 Ministerstvem průmyslu a bchdu pskytnuty finanční příspěvky celkem 410 českým firmám, z th 361 malým a středním pdnikům (téměř 90 % všech pdnikatelských subjektů) s finančním příspěvkem 45,8 mil. Kč. Ministerstv práce a sciálních věcí vynalţil v rámci aktivní plitiky zaměstnansti 6,172 mld. Kč., z th cca 481 mil. Kč v rámci investičních pbídek (včetně rámcvéh prgramu pr pdpru technlgických center a center strategických sluţeb a Prgramu pdpru tvrby nvých pracvních míst v reginech nejvíce pstiţených nezaměstnanstí) a 5,665 mld. Kč prstřednictvím aktivní plitiky zaměstnansti realizvané úřady práce. Z th 4 174,6 mil. Kč byl financvání z Evrpskéh sciálníh fndu. Ministerstv šklství, mládeţe a tělvýchvy v rce 2010 v rámci prgramu EUREKA pskytl malým a středním pdnikům 108 mil. Kč a v prgramu EUROSTARS 43,586 mil. Kč.. Ministerstv pr místní rzvj v rce 2010 přidělil prstřednictvím Nárdníh prgramu pdpry cestvníh ruchu dtace 35 prjektům malých a středních pdniků v celkvé výši 62,737 mil. Kč. 165

166 Ministerstv zemědělství realizval Prgram rzvje venkva České republiky, v rámci kteréh v rce 2010 prplatil 545 prjektům malých a středních pdniků dtaci v celkvé výši 1,648 mld. Kč. Prtikrizvá patření: V rámci prtikrizvých patření pskytl Ministerstv průmyslu a bchdu na základě nárdníh prgramu Záruka pmc malým a středním pdnikatelům, čímţ jim byl umţněn získat úvěry ve výši přes 9 mld. Kč pr prvzní či investiční akce. Ministerstv průmyslu a bchdu také prstřednictvím Českmravské záruční a rzvjvé banky, a.s. pskytl pdnikatelům pstiţeným pvdněmi 72 bankvních záruk, čímţ byly pdpřeny úvěry ve výši 500 mil. Kč. Česká exprtní banka začala nvě pskytvat přímé záruky kmerčním bankám za úvěry pskytnuté malým a středním pdnikům. Pjistná kapacita Exprtní garanční a pjišťvací splečnsti, a.s. byla v rce 2010 navýšena prti předchzímu rku 50 mld. Kč na 200 mld. Kč. S hledem na nárůst pptávky p pjišťvání vývzních úvěrů, bankvních záruk a investic byla pskytnuta Exprtní garanční a pjišťvací splečnsti, a.s. dtace ze státníh rzpčtu ve výši 1 mld. Kč. Ministerstv zemědělství prdluţil lhůty realizace prjektů z Prgramu rzvje venkva z 18 na 24 měsíců. V abslutní hdntě dsahuje vývz malých a středních pdniků d rku 2005 nepřetrţitý nárůst. V rce 2010 dšl k mezirčnímu zvýšení vývzu malých a středních pdniků mil. Kč, tj. 18,25 %. Pdíl vývzu malých a středních pdniků na celkvém vývzu v rce 2010 je 51,3 %. Pdíl malých a středních pdniků na celkvém dvzu v rce 2010 je 56,1 %. Obrázek 58: Vývj zahraničníh bchdu MSP v letech (mil. Kč) Zdrj: MPO Evrpská kmise se v rce 2010 zabývala prblematiku internacinalizace malých a středních pdniků v Evrpě. V tét suvislsti slvila malých a středních pdniků z 33 zemí Evrpy, z nichţ 210 firem byl z České republiky. Průzkum mezi evrpskými MSP v blastech zahraničníh bchdu, přímých zahraničních investic a splupráce se zahraničními partnery přinesl mj. následující výsledky: 25% MSP vyváţí, z th zhruba 50% d zemí mim EU; 29% MSP dváţí, z th 50% dváţí ze zemí mim EU; 7% MSP splupracuje se zahraničními partnery; 166

167 7% MSP je subddavatelem zahraniční firmy; 7% MSP má zahraniční ddavatele; 2% MSP uskutečňuje přímé zahraniční investice. Pdbně by se dali charakterizvat i české MSP, které pkud vyknávají zahraniční aktivity, rientují se převáţně na trhy EÚ a realizují zakázky v bjemu d 10 mil. Kč. T vyplývá i ze splečnéh průzkumu HSBC Bank a Aspecti Research realizvanéh v srpnu 2010 a zalţenéh na infrmacích d 500 českých exprtérů. Tent průzkum ptvrzuje přetrvávající averzi českých MSP vůči exprtům mim EU a uvádí, ţe puze 23 % MSP uvaţuje vývzu mim EÚ. Přitm za strategické země pr český exprt se můţu pvaţvat rzvjvé eknmiky jak Čína, Indie, Kazachstán aneb Vietnam. Za svu největší knkurenční výhdu pvaţují MSP tradici českéh exprtu a nízku cenu, cţ je všem z dluhdbéh hlediska neudrţitelné. Jsu t právě invace a nvé technlgie, které by pmhli českým MSP udrţet si knkurenční výhdu v zahraničí a uspět na perspektivních rzvjvých trzích. Invace a nvé technlgie pvaţuje puze 11 % splečnstí za svu knkurenční výhdu. 70 Pdpra MSP je samzřejmě zahrnuta i v Exprtní strategii na bdbí a aktualizaci na rk 2011, prtţe jsu t právě MSP, které ptřebují sluţby státu a jeh finanční pdpru při vstupu na mezinárdní trhy a navazvaní nvých bchdních kntaktů. Negativní skutečnstí všem je, ţe s exprtní strategií a mţnstmi státní pdpry exprtu je beznámen puze malé mnţství MSP, cţ vyplývá z 2. průzkumu AMSP ČR ze září 2009, jehţ se zúčastnil 246 respndentů (MSP). 71 Výsledky průzkumu ptvrzují, ţe pdniky mají zájem větší infrmvanst Exprtní strategii ČR a její publicitu. Mají zájem infrmace týkající se mţnstí vyuţití knkrétních frem státní pdpry exprtu v jedntlivých, zejména priritních zemích, kam by si alespň dčasně přáli zařadit susední státy ČR Plsk, Slvensk, Německ a Rakusk. V tmt průzkumu uvádí 46 % splečnstí, ţe uvaţuje exprtu mim EU (zejména d zemí Asie, Severní Ameriky a Afriky). V důsledku nízké infrmvansti MSP Exprtní strategii ČR a ucelené nabídce státní pdpry exprtu prstřednictvím ČEB, EGAP a CzechTrade byli v rce 2006 speciálně pr zvýšení infrmvansti MSP v jedntlivých reginech ČR zřízené reginální exprtní místa (REM) ve splupráci s HK ČR. Taktéţ se ve splupráci MPO a HK ČR přádají v průběhu rku 2011 semináře s cílem beznámit širku pdnikatelsku veřejnst se sluţbami státní pdpry exprtu. MSP, jeţ vyuţívají státních sluţeb pdpry exprtu, se sustřeďují hlavně na sluţby v rámci MPO a CzechTrade. Ministerstv průmyslu a bchdu pkračval v rce 2010 v pdpře českých firem, zejména malých a středních, při prnikání na zahraniční trhy prstřednictvím ficiálních účastí České republiky na mezinárdních výstavách a veletrzích. V rce 2010 Ministerstv průmyslu a bchdu zabezpečil celkem 25 českých ficiálních účastí na mezinárdních akcích, z th jednu nárdní výstavu, celkvě ve 14 zemích světa. V rámci českých ficiálních účastí byly v rce 2010 pskytnuty finanční příspěvky celkem 410 českým firmám, z th 361 malým a středním pdnikům, a t v celkvé výši 52,4 mil. Kč. Pdíl malých a středních firem na pskytvané pdpře představval téměř 90 % a finanční příspěvky pr ně 70 Nvinky.cz: Českým exprtérům hrzí, že zaspí dbu: 71 AMSP ČR: Názry pdnikatelů na pdpru exprtu malých a středních pdniků: 167

168 dsáhly částky 45,8 mil. Kč. Ministerstv průmyslu a bchdu navíc na těcht akcích plně finančně pkrývá náklady na dprvdnu prpagaci. Ve snaze zvýšit alkvané prstředky na prezentaci českých malých a středních firem na zahraničních trzích byl v rce 2010 zahájen prgram Splečné účasti na specializvaných veletrzích a výstavách financvaný ze strukturálních fndů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace. Ve frmátu Splečné účasti na specializvaných veletrzích a výstavách, který je rganizván Ministerstvem průmyslu a bchdu ve splupráci s agenturu CzechTrade a Hspdářsku kmru České republiky, prběhl v rce 2010 celkem 53 účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí. Celkem se těcht akcí zúčastnil 691 vystavvatelů, z th 597 malých a středních pdniků, cţ pět představuje téměř 90% pdíl. Na veletrţních účastech v tmt frmátu je pdpra dána uznatelnými náklady, které jsu kaţdému vystavvateli uhrazeny aţ d výše 120 tis. Kč na kaţdé jedntlivé akci. Výše pdpry vystavvatelům v rámci tht prgramu činila 67,1 mil. Kč, z th vystavvatelům z řad malých a středních pdniků připadla pdpra ve výši 57,4 mil. Kč. Pdíl bjemu uzavřených kntraktů a přímých nákladů na české ficiální účasti v rce 2010 dsahuje hdnty 98,16; tedy kaţdá vlţená Kč d prgramu českých ficiálních účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí vygenervala příjem 98,16 Kč. Pr rk 2011 je v rámci pdpry účasti na veletrzích a výstavách pčítán s bdbným stavem jak v rce V sučasnsti je v plánu 27 českých ficiálních účastí na veletrzích v zahraničí. C se týče splečných účastí na specializvaných veletrzích a výstavách, měl by djít v rce 2011 k pdpře cca 55 akcí. Z průzkum AMSP ČR vyplývá, ţe při vstupu na zahraniční trhy vyuţil sluţeb OEÚ ZÚ v zahraničí puze 14 % dtázaných splečnstí, z th 36 % byl spkjených s pskytvanu sluţbu. Hlavními důvdy nespkjensti byla v tmt případě zdluhavst a nízká kvalita výstupů, cţ vede k zamyšlení nad ptřebu psílení eknmické diplmacie ČR v zahraničí a zlepšení kvality jejíh persnálu a celkvých sluţeb. 72 Placených sluţeb CzechTrade vyuţil v rce 2010 celkem 1284 subjektů, z th minimálně 70 % malých a středních pdniků. Pdle průzkumu HK ČR a HSBC Bank jsu t právě sluţby CzechTrade, které pvaţují exprtéři z řad MSP za nejvíce přínsné. Tent průzkum taktéţ zveřejnil výsledky spkjensti pdniků se státními sluţbami na pdpru exprtu, kde 56 % uvádí spkjenst s těmit sluţbami. Pdle 2. průzkumu AMSP ČR vyuţil sluţeb CzechTrade puze 38 % dtázaných respndentů, 43 % z nich vyjádřil se sluţbami CzechTrade spkjenst, statní měli výhrady zejména vůči zpplatnění sluţby a nízké kvalitě výstupů. 72 AMSP ČR: Názry pdnikatelů na pdpru exprtu malých a středních pdniků: 168

169 Obrázek 59: Spkjenst pdniků se sluţbami státu pskytvaných exprtérům na základě průzkumu HSBC Bank v rce 2010 Zdrj: EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legistlativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. S rstucím významem MSP na celkvém exprtu ČR jim nabízí sluţby i ČEB (úvěr pr překlenutí dlţené splatnsti, kteru vývzce pskytuje svým zahraničním dběratelům, úvěr pr financvání nákladů výrby a bankvní záruky) a EGAP (pjištění předexprtníh financvání výrby a pjišťvání bankvních záruk vystavvaných v suvislsti s vývzním kntraktem 73 ). Průzkum AMSP ČR uvádí, ţe aţ 84 % dtázaných pdniků nikdy nevyuţil sluţeb ČEB a 70 % respndentů nevyuţil sluţeb EGAP. Důvdem ve většině případů jsu vyská cena sluţeb a jejich nedstatečná knkurenceschpnst. Většina MSP všem exprtuje na trhy EU, a tak vyuţívá převáţně sluţeb kmerčních bank a pjišťven (na rzdíl d velkých exprtérů). C se týká kmerčních pjišťven pjišťujících exprtní úvěry, MSP jsu na českém trhu bsluhvány čtyřmi nejvýznamnějšími pjišťvnami: Euler Hermes Čescb, úvěrvá pjišťvna, a.s. Kmerční úvěrvá pjišťvna EGAP, a.s. Atradius Credit Insurance N.V., rganizační slţka Cface Austria Kreditversicherung AG, rganizační slţka Česk74 Za cílem rzvje maléh a středníh pdnikání v ČR byla v rce 1992 zalţena Českmravská záruční a rzvjvá banka (ČMZRB), která je ze 72 % vlastněna státem a dále bankami Česká spřitelna, a.s., Kmerční banka, a.s. a Českslvenská bchdná banka, a.s Velcí exprtéři Pdíl vývzu malých a středních pdniků na celkvém vývzu v rce 2010 tvřil 51,3 %. Z th vyplývá, ţe zbylu část realizují velké firmy exprtéři, kteří tvří ale zhruba puze 2 % celkvéh pčtu exprtujících firem. 75 Jsu t právě velcí exprtéři, kteří představují v eknmice skupinu relativně malu c d pčtu splečnstí, ale významnu z hlediska zaměstnansti, příjmů pr veřejné rzpčty a taktéţ z hlediska 73 Oba typy pjištění jsu nabízené ve splupráci s kmerčními bankami d rku 2006 v zjedndušeném schvalvacím režimu, který vychází v ústrety časvým i finančním mžnstem MSP. 74 Největší úvěrvu kmerční pjišťvnu v rce 2008 byla pdle bjemu pjistné angažvansti Euler Hermes (186 mld. Kč) následvána KÚP (127 mld. Kč). 75 FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně bchdní plitika ČR. Histrie a sučasnst ( ). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN str

170 knkurenceschpnsti ČR a českých značek. Jejich činnst vlivňuje, i kdyţ nepřím, ale zat ve velké míře činnst MSP, jelikţ ve většině případů sluţí jak subddavatelé velkým exprtérům. Velké firmy mají v rámci pdpry exprtu dlišné pţadavky jak MSP, cţ vychází z větších mţnstí jejich půsbení na zahraničních trzích. C se týče vyuţívání sluţeb státní pdpry exprtu, velcí čeští exprtéři ptřebují individuální přístup a vyuţívají zejména sluţeb ČEB a EGAP. Prt je nevyhnutné, aby prdukty těcht institucí byli kvalitní a taktéţ dispnvali dstatečnými finančními kapacitami. Většina velkých českých exprtérů hdntí splupráci s ČEB a EGAP jak vstřícnu a bezprblémvu. Příkladem můţe být dluhdbá splupráce splečnsti ALTA, a.s. s ČEB a EGAP při pjišťvání vývzů d Ruska, Ukrajiny a Bělruska. Pzitivní reference na sluţby a splupráci s ČEB a EGAP získala ICC ČR taktéţ d generálníh ddavatele (resp. EPC cntractra) prjektu minicelárny a válcvny v Stráţském na výchdním Slvensku české splečnsti 1. PROJEKTOVÁ, a.s. Tent prjekt z rku 2009, jehţ investrem je slvenská splečnst Slvakia Steel Mills, a.s. byl pdpřen exprtním úvěrem ČEB a pjištěn EGAP (pjištění úvěru na předexprtní financvání - typ F). Nvá celárna a válcvna splečnsti Slvakia Steel Mills, a.s. se nachází v Průmyslvé zóně města Stráţske (výchdní Slvensk) na plše 36,7 ha. Vlastní kapitálvé investice suvisející s prjektem jsu na úrvni 178 mil. EUR (5,4 mld. Sk), investice ddavatelů sluţeb jsu předpkládány přibliţně ve výši 34,5 mil. EUR (1 mld. Sk). Další vyvlané investice dsahují 20 mil. EUR (606 mil. Sk). Puţité jsu nejmdernější technlgie pr výrbu a zpracvání vysce kvalitní stavební cele. Investice přinese d reginu 350 přímých a přibliţně 250 nepřímých pracvních míst, taktéţ i 700 pracvních příleţitstí během výstavby. D rku 2019 vytvří prjekt pr Slvensku republiku příjem více neţ 52 mil. EUR ve frmě přímých daní a více neţ 12 mil. EUR ve frmě sciálních a zdravtních dvdů. 76 Jelikţ generálním ddavatelem tht prjektu je česká splečnst 1. PROJEKTOVÁ, a.s., která má v rámci pskytvání státní pdpry vývzu pvinnst ddrţet pdmínku 50 % českých subddávek, má tent prjekt značný příns i pr ČR. Dále vyuţívají velké exprtující splečnsti pdpry Ministerstva průmyslu a bchdu, zejména se účastní zahraničních výstav a veletrhů v dprvdu vyských státních představitelů. Taktéţ vyuţívají různé frmy lbbyingu v rámci zahraničních státních institucí a mezinárdních rganizací. V rce 2009 a 2010 v důsledku dpadů hspdářské krize na eknmiku se zvýšil jejich zájem sluţby CzechTrade (tvřili 13 % z celkvéh pčtu klientů). Taktéţ v tmt bdbí značně vzrstla pptávka p vývzních úvěrech ČEB a autmaticky i p pjištění EGAP. V rce 2009 byla prt přijata nvela zákna č. 58/1995 Sb. pjišťvání a financvání vývzu se státní pdpru, která umţnila větší zapjení kmerčních institucí d systému státníh exprtníh financvání. Více splupráci kmerčních bank, ČEB a EGAP uvádíme v následující pdkapitle ČEB, EGAP a kmerční banky EGAP aktivně splupracuje s cca 25 bankami v ČR a zahraničí v blasti pjištění úvěrvých vývzních rizik. Nejvýznamnější banku v rámci tét splupráce je ČEB. Na základě níţe uvedenéh grafu můţeme knstatvat, ţe pdíl ČEB na bjemu celkvé pjistné angaţvansti EGAP v psledních třech letech významně vzrstl. V rce 2009 a prvním plletí 2010 dsáhnul pdíl ČEB na celkvé pjistné angaţvansti EGAP aţ klem 60 %, v rce 2009 knkrétně 70 mld. Kč a v prvním plletí 2010 aţ 82 mld. Kč. 76 Infrmace prjektu jsu dstupné z 170

171 Obrázek 60: Graf 5: Vývj celkvé pjistné angaţvansti EGAP pdle pjistných smluv uzavřených v bdbí Zdrj: EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. Zajímavá je skutečnst vyplývající z dalšíh níţe uvedenéh grafu, který znázrňuje vývj pčtu pjistných smluv EGAP. I navzdry faktu, ţe ČEB má největší pdíl na bjemu pjistné angaţvansti, v pčtu uzavřených smluv je aţ na druhém místě za kmerčními bankami. Prt je velice důleţité zkumat vztah nejenm mezi EGAP a ČEB ale taktéţ mezi EGAP, ČEB a kmerčními bankami. Rekrdní pčet uzavřených pjistných smluv dsáhla EGAP v rce 2008, kdy uzavřela s kmerčními bankami 486 smluv a s ČEB puze 147 smluv. Od rku 2007 se pčet smluv uzavřených s ČEB drţí stabilně klem hranice 150 (t.j. cca 20 %). Obrázek 61: Vývj pčtu pjistných smluv EGAP v bdbí Zdrj: EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legistlativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. 171

172 Z výše uvedenéh vyplývá, ţe kmerční banky pskytují úvěry pr větší pčet menších bchdních případů, zatímc ČEB úvěruje menší pčet velkých bchdních případů. Můţeme tedy knstatvat, ţe EGAP splupracuje s ČEB primárně na velkých prjektech a s kmerčními bankami na prjektech menšíh rzsahu. T však neznamená, ţe ČEB a EGAP nepdprují malé a střední pdniky. Ve skutečnsti je pdprují nepřím, a t prstřednictvím financvání velkých prjektů, kde české MSP plní důleţitu rli subddavatelů a zajišťují tak 50 % subddávek českéh půvdu. Splupráce EGAP s kmerčními bankami je velmi důleţitá jednak prt, ţe se phybuje v bjemu desítek miliard Kč rčně ale téţ prt, ţe v psledních letech zaznamenává rstucí trend. Z výsledků knzultací s kmerčními bankami, které zahrnuje analýza 77 vyplývá, ţe kmerční banky jsu se spluprací s EGAP v zásadě spkjeny. Pr další zlepšení činnsti EGAP navrhly kmerční banky i něklik dpručení, mezi nimiţ například návrh na větší zapjení multisurcingu, 78 zdknalení analytické činnsti EGAP za účelem lepšíh hdncení teritriálních a sektrvých rizik, zefektivnění schvalvacíh prcesu ţádstí kmerčních bank prdukty EGAP apd. V prvnání s pdbnými institucemi v zahraničí pvaţují kmerční banky sluţby EGAP za lepší a kvalitnější jak např. v Plsku (KUKE - Exprt Credit Insurance Crpratin) aneb na Slvensku (EXIMBANKA SR) a přirvnávají EGAP k institucím západní Evrpy. Jinak hdntí kmerční banky splupráci s ČEB, jelikţ ta je jim d určité míry knkurenční institucí. Nedá se však knstatvat, ţe ČEB pskytuje vţdy levnější úvěry jak kmerční banky, prtţe se musí na rzdíl d kmerčních bank řídit i mezinárdními pravidly financvání vývzu. Knkurenční výhda ČEB vnímaná kmerčními bankami spčívá hlavně ve větší flexibilitě financvání vývzu (můţe pskytvat bjemnější úvěry pr rizikvější dvětví průmyslu, d rizikvějších teritrií, s delší splatnstí a zafixvanu úrkvu sazbu) pd státní značku. Kmerční banky vnímají negativně zejména skutečnst, ţe ČEB nemá dstatečnu persnální kapacitu a vlastní pbčkvu síť v zahraničí. Na druhé straně by si kmerční banky v rámci splupráce s ČEB představvali zvýšení klubvéh financvání exprtu 79 a tevřenější přístup ČEB v tét věci. C se týče českých exprtérů, ti jsu se spluprací s ČEB a EGAP spkjení. V případě kmerčních bank padla z jejich strany připmínka, ţe kmerční banky by měli exprtérům lépe prezentvat jimi nabízené sluţby. Častkrát se ttiţ stává, ţe exprtéři v rámci jejich aktivit na zahraničních trzích nejsu dstatečně beznámení s mţnstmi financvání bchdu, které pskytují kmerční banky. 77 EEIP, a.s.: Hdncení dpadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy suvisející s navýšením finančních prstředků pr Exprtní garanční a pjišťvací splečnst, a.s. 78 V tmt případě se multisurcing rzumí jak krdinace více pjištění d různých úvěrvých pjišťven z různých zemí subddavatelů. 79 Úvěry pskytvané dvěma aneb více věřiteli pd splečnu dkumentací. 172

173 5 Dtazník na kvalitu státních sluţeb na pdpru exprtu v České republice Základním cílem dtazníku byl slvit c mţná nejširší spektrum českých firem/respndentů. Průzkum generval v některých hledech překvapivé výsledky/závěry. Dtazník byl kncipván jak strukturvaný, s velice jednduchým a rychlým způsbem zaznamenávání dpvědí (pmcí tzv. "multiple chice", příp. výběru z číselné škály). Ke dni 26. listpadu 2010 dpvěděl 307 pdnikatelů. Výsledky Jedním ze základních úklů státní správy zabývající se pdpru exprtu v ČR by měl být celkvé zvýšení infrmvansti státních sluţbách na pdpru exprtu. Velký deficit lze spatřvat zejména v sektru mikr, malých a středních pdniků a ţivnstníků, u nichţ je relativně vyský pčet těch, kteří sice ještě neexprtují, ale rádi by tak v buducnu činili. Největší relativní neznalst prexprtních sluţeb státu vykazují (v rámci své kategrie) mikrpdniky a ţivnstníci, jak ukazuje níţe uvedený graf. Přes 62 % ţivnstníků značil dpvěď 1 neb 2, cţ znamená velmi pdprůměrnu znalst. U mikrpdniků je t dknce 65 %. Průměrnu znalst mají střední pdniky. Velké pdniky nemají s infrmvanstí větší prblémy, téměř plvina jich značila dpvěď 4 neb 5 (nadprůměrná znalst). Obrázek 62: Výsledky dtazníku MPO na vyhdncení kvality státních sluţeb na pdpru exprtu v ČR Zdrj: MPO Dstatečné znalsti tm, c stát nabízí, jsu základní pdmínku pr t, aby pdnikatel mhl nabídky efektivně vyuţít a s exprtem začít. Zárveň platí, ţe sektr malých a středních pdniků - MSP (díky malé infrmvansti či jiným důvdům) státní pdpru exprtu nevyuţívá ve velké míře, i kdyţ je zárveň tím sektrem, který ji ptřebuje nejvíce a který si s vlastními zdrji nevystačí. Nízká infrmvanst pdnikatelů byla ptvrzena jak slvně, tak numericky. Dtazník ptvrzuje různé chvání velkých pdniků na jedné straně a sektru MSP na straně druhé, ať jiţ při srvnávání znalstí státních prexprtních sluţeb, tak při zjišťvání, zda např. pdniky vyuţívají sukrmých pradenských splečnstí neb zda pdnikům stačí pr vstup na zahraniční trh vlastní zdrje. Velké pdniky ttiţ díky svým kapacitám (persnálním, finančním) lépe znají státní nabídku sluţeb a zárveň také ve větší míře vyuţívají sukrmých pradenských splečnstí. Zde je tedy patrný prstr, který by měly státní sluţby vyplnit (zejména pak v sektru MSP) jelikţ převáţná většina MSP vyuţívá sluţeb sukrmých pradenských splečnstí puze spradicky. 173

174 Z výzkumu vyplývá i relativně vyská míra nespkjensti (neb neznalsti) se státními prexprtními sluţbami. Tat nespkjenst je zvýšená v sektru MSP. D jisté míry t lze vysvětlit tím, ţe malí exprtéři d sluţeb čekávají více neţ ti velcí a jejich případná nenaplněná čekávání pak mhu způsbit vyšší míru nespkjensti. Obrázek 63: Výsledky dtazníku MPO na vyhdncení kvality státních sluţeb na pdpru exprtu v ČR Zdrj: MPO Nejčastěji značvanu institucí (Graf 12) byla agentura CzechTrade (22 % všech značených dpvědí z celkvéh pčtu 1191). U 15,2 % byl vybrán Ministerstv průmyslu a bchdu. Následuje Hspdářská kmra, agentura CzechInvest, EGAP a Česká exprtní banka. Ministerstv zahraničních věcí byl značen asi u 4 % dpvědí. Prfesní svazy a asciace (Svaz průmyslu a dpravy ČR a Asciace malých a středních pdniků a ţivnstníků ČR) získaly ze všech nabízených institucí nejméně hlasů. Zárveň platí, ţe pkud je pdnikatel členem některéh prfesníh sdruţení, tak většinu jejich prexprtních sluţeb nevyuţívá (pkud jsu vůbec nabídnuty). Obrázek 64: Výsledky dtazníku MPO na vyhdncení kvality státních sluţeb na pdpru exprtu v ČR Zdrj: MPO 174

175 Čeští exprtéři upřednstňují sluţby spjené s knkrétním efektem a cílem a zaměřené přím na jejich prdukt a dbyt. Lze tedy říci, ţe čeští pdnikatelé pvaţují za nejdůleţitější sluţby zaměřené na knkrétní pmc s jejich bchdem v zahraničí (pmc s kntakty, dbytem), sluţby zaměřené na veletrhy a výstavy a sluţby spjené s pskytváním infrmací zahraničním trhu. Jedním ze základních úklů, jak vyplývá pakvaně z celéh průzkumu, by měl být celkvé zvýšení infrmvansti státních sluţbách na pdpru exprtu. Pkud by se pdařil zvýšit infrmvanst pdnikatelů a dcílit th, ţe budu seznámeni s nabídku státu alespň v průměrné míře, výsledky ukazují, ţe pté vyuţívají sluţeb i pakvaně. Obrázek 65: Výsledky dtazníku MPO na vyhdncení kvality státních sluţeb na pdpru exprtu v ČR Zdrj: MPO 175

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Bereme na sebe vaše rizika

Bereme na sebe vaše rizika Bereme na sebe vaše rizika Na c se můžete těšit Kd jsme a čím Jak 2 Přednášející Kd jsme a čím Jan Dubec Člen dzrčí rady EGAP Veducí ddělení pjištění teritriálních rizik 3 22 let pdprujeme český exprt

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010 AAA AUTO Grup zveřejnila své neauditvané knslidvané hspdářské výsledky za první čtvrtletí rku 2010 Praha / Budapešť, 31. května 2010 Dle hspdářských výsledků za první čtvrtletí rku 2010, které splečnst

Více

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE www.thunva.cz Kapitla 4 PENÍZE Histrie vzniku peněz: bartervá směna výměna zbží za zbží nevýhda musíme hledat někh, kd stjí naše zbží vyské transakční náklady kmditní peníze vyčlenění některých typů zbží

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014

TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014 TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K 30.4.2014 1. Základní fakta agr-ptravinářském sektru Turecké republiky k 30. 4. 2014 Od předešlých agr-ptravinářských analýz, které zpracval ZÚ Ankara, nedšl

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1 JUDr. Vladimír Gašpar www.rrajm.cz 1 Struktura prezentace Rámcvé zhdncení implementace RIS I.,II. Metda frmulace RIS 3 Priritní sy a cíle RIS 3 Akční plán RIS na léta 2009-13 www.rrajm.cz 2 Reginální invační

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) www.thunva.cz Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Cenový index nemovitostí

Cenový index nemovitostí Cllateral management Cenvý index nemvitstí Srpen 2015 Úvd Česká spřitelna, a.s. jak 1. banka v České republice zahájila v psledním čtvrtletí rku 2007 měření vývje cen rezidenčních nemvitstí. Metdlgicky

Více

Investice do budoucích profesí a dovedností

Investice do budoucích profesí a dovedností Investice d buducích prfesí a dvednstí Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí Shrnutí Elektřina, plyn, vda a dpady Autři: dr. E. Dijkgraaf (ed.) (SEOR Erasmus University)

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Inovace v Jihomoravském kraji Klastrová strategie (CLUSTRAT)

Inovace v Jihomoravském kraji Klastrová strategie (CLUSTRAT) Invace v Jihmravském kraji Klastrvá strategie (CLUSTRAT) 20. 6. 2013 Karlvy Vary Jihmravském kra JUDr. Vladimír Gašpar ji www.rrajm.cz 1 Jihmravský kraj 270 technlgických firem Např. ABB, Hneywell, FEI,

Více

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020 Ministerstv pr místní rzvj Akční plán ke Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Na bdbí 2015 2016 Verze 2 30.4.2015 (úprava dne 21. 7. 2015) Obsah 1 Úvd... 2 1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 Úvd Předběžné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 1 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

20 let modernizace koridorů a co dál?

20 let modernizace koridorů a co dál? 20 let mdernizace kridrů a c dál? Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie Praha, 21. listpadu 2013 začátek mdernizace tranzitních železničních kridrů v rce 1993 p 20 letech máme příležitst k zamyšlení jaké

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství Prfil splečnsti ELLANS SPED mezinárdní zasilatelství Obsah 1. Základní údaje.. 1 2. Pslání splečnsti.. 2 3. Histrie a vývj.. 4 4. Prtfli služeb.. 5 5. Vzvý park.. 6 6. Reference.. 8 7. Kntakty.. 9 Sazba,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 ...,,,...,,,..., PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 I. Obecné údaje Název: Sídl: Právní frma: IČ: Předmět pdnikání: Datum vzniku splečnsti: Rzvahvý den: Datum sestavení účetní závěrky: Technické služby

Více

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný

Více

Odhad poptávky a nabídky lidských zdrojů v sektoru průmyslu Moravskoslezského kraje v letech 2013-2020

Odhad poptávky a nabídky lidských zdrojů v sektoru průmyslu Moravskoslezského kraje v letech 2013-2020 Analytický pdklad pr přípravu kncepční části Splečnéh akčníh plánu (SAP) Odhad pptávky a nabídky lidských zdrjů v sektru průmyslu Mravskslezskéh kraje v letech 2013-2020 Upravená verze ze dne 25. 2. 2014

Více