VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA PODNIKATELSKÁ NÁVRH METODIKY MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ V DISTRIBUCI V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA PODNIKATELSKÁ Ústav managementu Ing. Juraj Kpčáni NÁVRH METODIKY MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ V DISTRIBUCI V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ PROPOSAL FOR A METHODOLOGY FOR MANAGERIAL DECISION MAKING IN DISTRIBUTION IN THE EUROPEAN ENVIRONMENT Zkrácená verze PhD Thesis Obr : Řízení a eknmika pdniku Šklitel : prf. Ing. Marie Jurvá, CSc.

2 Úvd V sučasné dbě jsu stále větší nárky kladeny na rychlst a kvalitu dpravy výrbků a zbží d výrbců k ddavatelům a následně ke kncvému zákazníkvi. T si vyžaduje mnhé znalsti a zkušensti z blasti plánvání, nákupu, výrby a distribuce. Ve všech činnstech a na všech úrvních v pdniku je důležité se správně a včas rzhdnut jak pstupvat, aby byla zajištěna maximální spkjenst zákazníka s minimálními náklady pr pdnik. Pr zabezpečení rychlsti a kvality distribuce je ptřebné se zaměřit na lgistiku běhvých prstředků. Ta zahrnuje jak infrmační a kmunikační tk, tak i zásbvání, skladvání, dpravu, manipulaci a balení. Aby pdnik zabezpečil všechny tyt služby kvalitně, rychle a včas, je vhdné mít vypracvanu vhdnu metdiku pr daný prces. Hlavním cílem dizertační práce je návrh metdiky pr manažerská rzhdvání v blasti distribuce. Správně zvlená metdika distribuce může napmct zrychlit přesun prduktu d ddavatele k dběrateli neb d výrbce k zákazníkvi, ale v knečném důsledku i snížit celkvé náklady na distribuci. Při rzhdvání vlbě distribučníh kanálu jsu důležité také prcesy a znalsti evrpské legislativy v návaznsti na lgistiku a management dpravy v České republice. Jedním z pdkladů pr návrh metdiky byl sběr a zpracvání dat, na základě kteréh byla realizvána analýza sučasnéh stavu. Dalším pstupem byly stanveny základní kritéria pr vlbu pdniků, které by mhli vyknávat distribuci. Následně byly přiřazeny jedntlivé váhy důležitsti k daným kritériím. V knečném rzhdvání pr vlbu distribučníh pdniku byly pužity metdy vícekriteriálníh rzhdvání. Práce byla vytvřena na základě teretickéh výzkumu a praktických zkušenstí z pdniků v řešené blasti. Cíle, kterých má být dsažen: Cílem disertační práce je návrh metdiky manažerskéh rzhdvání v distribuci v evrpském prstředí. 3

3 Klíčvá slva: Lgistika, metdika, manažerské rzhdvání, vlba distribuce, distribuce, uspkjení zákazníka, nvé přístupy Key wrds: Lgistics, methdlgy, managerial decisin making, the chice f distributin, distributin, custmer satisfactin, new appraches MÍSTO ULOŽENÍ PRÁCE Vyské učení technické v Brně Fakulta pdnikatelská Oddělení pr vědu a výzkum Klejní 2906/ Brn Knihvna FP VUT v Brně 4

4 OBSAH 1. Stanvení cílů práce a výzkumných tázek Metdlgie zpracvání dizertační práce Metdy sběru dat Sekundární výzkum Primární výzkum Pužité metdy v disertační práci Kritické zhdncení sučasnéh stavu řešené prblematiky Lgistika v pdnikvé praxi Pslání lgistiky Identifikace pdnikvých prcesů Lgistika - jak pdnikvý prces Lgistika běhvých prcesů v pdniku Kmunikační, infrmační a řídící systémy Řízení zásb Skladvání Dprava Manipulace s materiálem a balení Distribuce Lgistické technlgie Lgistické činnsti ve vazbě na hmtné perace Lgistické činnsti ve vazbě na nehmtné perace Pskytvatelé lgistických služeb Outsurcing Sledvání hspdárnsti nákladní dpravy Negativní vlivy (externality) v pdniku Sučasná terie a praxe v lgistických pdnicích

5 3.9 Význam dpravní infrastruktury v ČR Pdmínky pr zpracvání dtazníku Zhdncení výzkumných tázek Výsledky zpracvání disertační práce Základní kritéria výběru firem pr distribuci Vícekriteriální rzhdvání Úlhy vícekriteriálníh hdncení variant Důležitst jedntlivých kritérií pr rzhdvání Metdy dhadu vah kritérií Metdy vícekriteriálníh hdncení variant Úlhy vícekriteriálníh prgramvání Suhrn základních bdů navrhvané metdiky Přínsy disertační práce Přínsy pr terii Přínsy pr praxi Přínsy pr pedaggiku Závěr Seznam tabulek Seznam přílh

6 1. Stanvení cílů práce a výzkumných tázek Ve stále nárčnějším pdnikatelském prstředí je nutnstí zajistit ptřebnu rychlst a bezprblémvst tku všemi prcesy d vzniku pžadavků až k ddání prduktu, a t při přijatelných celkvých nákladech. Splnění těcht rzprných kritérií není jednduché. Krmě rzpru mezi rychlstí vyřízení pžadavku a náklady jsu tu prhlubující se rzpry mezi individuálnstí pžadavku zákazníků na jedné straně a stále většími btížemi při předvídání pptávky na straně druhé. Lgistika a lgistické řízení jsu předurčeny k řešení těcht prblémů. Zpracvání dizertační práce s názvem Návrh metdiky manažerskéh rzhdvání v distribuci v evrpském prstředí by měl napmct pdnikům efektivněji a rychleji se rzhdnut v distribuci a tím i uspkjit zákazníka. Pr analýzu sučasných prblémů dpravních pdniků byl pužit dtazníkvé šetření a následně strukturvaný rzhvr. Distribuce výrbků a zbží se realizuje převážně prstřednictvím dpravních firem na základě pžadavků zákazníků (výrbců a bchdů) a zrychlení a zefektivnění rzhdvacíh prcesu pmcí vhdné metdiky může být tím správným řešením. Výhdy z něj mhu plynut jak pr pdnik, tak i pr kncvéh zákazníka. Rzhdvání v distribuci musí být kvalitní, rychlé a za ptimálních cenvých nákladů. Prstřednictvím šetření byla prvedena analýza dat v dpravních a bchdních pdnicích a stanveny nejdůležitější kritéria ptřebné pr rzhdnutí vlbě a typu distribuce. Rzhdnutí distribuci musí být kvalifikvané a kvalitní, prtže i pmcí něh se utváří knečný braz zákazníka firmě. Cílem výzkumu je navrhnutí metdiky manažerskéh rzhdvání v distribuci. Na základě aktuálníh stavu v pdnicích z phledu pskytnutých služeb k zabezpečení distribuce a uspkjení pžadavků zákazníků byly stanveny následující výzkumné tázky: 1. Z jakých zdrjů jsu získávány data a další ptřebné infrmace pr vhdnu vlbu distribuční cesty? 2. Které kritéria jsu základní pr metdiku distribuce? 3. Existují v pdniku pstupy a metdy, jak pptávat a bjednávat díly ptřebné pr plánvanu případně neplánvanu údržbu? 7

7 2. Metdlgie zpracvání dizertační práce V tét části jsu všebecně ppsány jedntlivé krky pstupu řešení z hlediska metdlgie 1 včetně dpvídajících metd 2 a technik 3. Metdlgie v širkém slva smyslu značuje (OPPA Praha: Vědecké metdy): - becná filzfická výchdiska vědeckéh pznání, splečná všem vědeckým disciplínám. V užším smyslu se tímt pjmem značuje: - terie vědeckéh pznání, která studuje prcesy pznávání a přetváření skutečnsti, jež jsu předmětem knkrétních vědeckých disciplín. Metdlgie vědy je nauku metdách, které lze při vědecké práci pužívat. Předmětem zkumání je filzfie vědy, tj. studium metd a vědeckých pstupů. Představuje terii k selekci výzkumných metd a návd, jak tyt metdy pužívat ve vědeckém bádání. (ŠIROKÝ, J. a kl., 2011) Klasifikace explanačních 4 vědeckých metd a jejich seznam je u různých autrů dlišný, rvněž kritérium pr jejich třídění se různí. Členění metd je dán rzdílným typem vědeckéh pstupu, který může být v zásadě empirický (k tmu budu služit metdy typu pzrvání, měření) neb teretický (v němž budu dminvat metdy indukce, dedukce apd.). (ŠIROKÝ, J. a kl., 2011) Při ddržení tht kritéria jsu mezi všebecné vědní metdy řazeny: 1. Empirické metdy Pzrvání Měření Experiment 1 Suhrn metd určité vědy, nauka metdách, z řec. methds - pstup zkumání, lgs - slv, nauka. 2 Sustavný pstup, který v dané blasti vede k cíli. 3 Technika - z řečtiny techniké, techné = řemesl umění. Suhrn lidských činnstí, pracvních pstupů, pracvních prstředků (výrbních nástrjů) a znalstí, které umžňují využívat přírdní bhatství k průmyslvé prdukci, k výrbě hmtných statků pr uspkjení lidských ptřeb. Umžňuje člvěku využitím znalstí přírdních záknů dkrývat a lépe využívat zdrje energie a survin. Je specifický lidský fenmén; bývá interpretvána jak zprstředkující činitel, pmcí něhž člvěk půsbí na přírdu. (Všebecná encyklpedie ve čtyřech svazcích. Díl 4,ř/ž. (Praha, Nakladatelský dům OP Didert 1998). 4 Explanační vysvětlující, vědecké vysvětlení. Synnymus.cz 8

8 2. Obecně teretické metdy Analýza-syntéza Indukce-dedukce Generalizace-abstrakce Kmparace-analgie Výběr metd, knkrétních pstupů řešení a způsbu sběru dat tét disertační práce z hlediska metdlgie je blíže rzepsán v kapitle 2.4 Pužité metdy v disertační práci. 2.1 Metdy sběru dat Pr hlubší výzkumnu práci je důležitý kvalitní sběr a zpracvání dat. V tét disertační práci se jednal sekundární sběr dat a následně primární sběr dat Sekundární výzkum Samtnému primárnímu výzkumu předcházel sekundární výzkum. Pr účely disertační práce byly vyhledány již realizvané sběry dat, které by měli napmáhat manažerům k rzhdvání v distribuci. Výhdu sekundárníh výzkumu je snadná a rychlá dstupnst výstupů výzkumu, nevýhdu může být nižší aktuálnst závěrů, nepřesná neb chybějící data, neznáma metdika získávání dat a způsbu jejich zpracvání. I přes tyt nedstatky může být nápmcná při zpřesnění phledu na zkumanu prblematiku. V teretické části práce byla snahu autra nejdůkladnější analýza prblematiky pdmínek ptřebných při manažerském rzhdvání v distribuci. Právě z těcht pznatků vyplývají cíle disertační práce a stanvení výzkumných tázek. Z hlediska sběru dat se jednal sekundární data. Získané údaje byly zpracvávány a průběžně aktualizvány. Některé pznatky vyplývající ze sekundárních dat byly také publikvány v pdbě příspěvku na knferencích uvedených v pužité literatuře. Pr přístup ke knižním zdrjům byl využit knihvní fnd Mravské zemské knihvny v Brně a knihvny v zahraničí Primární výzkum Primární výzkum prbíhal ve firmách zabývajících se distribucí a dpravu na Jižní Mravě. Autr práce se zaměřil na malé a střední firmy, u kterých je vyská pravděpdbnst vyjádření se tevřeně ke zkumané prblematice. Primární výzkum byl uskutečněn frmu dtazníku s knkrétními tázkami (uzavřené a plzavřené tázky) 9

9 na plánvanu zkumanu prblematiku. Dtazník byl rzesílán pmcí u. Sučástí byly i rzhvry s některými firmami, které se zúčastnili výzkumu. P zkumání primárních dat prbíhala analýza dtazníku a následně jeh vyhdncení. Výsledky dtazníků pslužily dále k vypracvání základních kritérií rzhdvání, určení vah a následně k návrhu metdiky pr distribuci. 2.2 Pužité metdy v disertační práci Na základě předchzích kapitl byla definvána teretická výchdiska metdlgie výzkumu. Tat kapitla vyjadřuje aplikaci těcht metd při realizaci výzkumu zaměřenéh na řešení a naplnění cílů disertační práce. Při výzkumu a řešení výzkumných tázek disertační práce byly pužity dvě hlavní becně teretické metdy dané analýzu syntézu a indukcí - dedukcí. Jejich kmbinace se v průběhu zpracvání jedntlivých kapitl měnila. Excerpcí byla zhtvena rešerše zkumané prblematice na základě studia dstupných pramenů v knižní, časpisecké a elektrnické pdbě, publikvaných výzkumných studií. Analýzu pak rzdělen celek na kmpnenty a následně byl zkumán, jak tyt kmpnenty fungují jak relativně samstatné prvky a jaké jsu mezi nimi vztahy. Pstup byl d všebecných pznatků distribuci k vymezení jejich specifik v knkrétních pdnicích. Při zpracvání byla pužita kauzální a vztahvá analýza. Syntézu se zase slžili jedntlivé části d celku a byly ppsány hlavní rganizační principy, kterými se tent celek řídí v závislsti na jeh částech. P vyhdncení výsledků výzkumu se sledvaly vzájemné pdstatné suvislsti mezi jedntlivými slžkami zkumanéh prblému. Dedukce se zakládá na lgickém dvzení závěru z mnžiny jiných tvrzení, která pkládáme za pravdivé. Dedukci je mžné pužít tehdy, když chceme na nějaký případ aplikvat terii. Při zpracvání disertační práce autr práce vycházel ze všebecných pznatků distribuci v pdnicích. Tyt pznatky nám splu s analýzu umžňují frmulvat knkrétní specifika pužití distribuce v pdnicích. V indukci z pravidelnstí zkumaných událstí dvzván všebecné pravidl určité pravidelnsti, které platí i pr další událsti na jiném místě neb v jiném čase. Indukce je důležitá při analýze dbrné literatury, vytváření výzkumných tázek a závěrů řešení v rámci disertační práce. (HENDL, 2005) 10

10 3 Kritické zhdncení sučasnéh stavu řešené prblematiky 3.1 Lgistika v pdnikvé praxi Pslání lgistiky S pjmem lgistika se dnes setkáváme na každém krku, avšak zatím se v praxi mál rzšířil a vžil její mderní chápání, které s sebu nese šanci významně zvýšit výknnst pdniku a celých ddavatelských řetězců. Stále ještě mnhde přežívá úzké pjetí lgistiky sustředěné jen na přemisťvání zbží, manipulaci či skladvání, tedy na některé perace spjené s fyzickým phybem survin, materiálu či zbží. (BĚLOHLÁVEK, 2006) Jedna z definic lgistiky pdle Evrpské lgistické asciace, zní následvně: Organizace, plánvání, řízení a výkn tků zbží vývjem a nákupem pčínaje, výrbu a distribucí pdle bjednávky finálníh zákazníka knče tak, aby byly splněny všechny pžadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálvých výdajích. (GROSS, I., 1996) Lgistický systém se musí pstarat t, aby byly k dispzici správné zbží či služba se správnu kvalitu, u správnéh zákazníka, ve správném mnžství, na správném místě, ve správném kamžiku, a t s vynalžením přiměřených nákladů (jinými slvy za správnu cenu). Těcht 7 S (v anglsaské literatuře značvané jak SevenRs) vyjadřuje kmplexně význam lgistiky. (SIXTA, J., 2004) Jiné pjetí lgistiky dle British Institute f Lgistics říká, že lgistika je rzmístění zdrjů v čase, lgistika je strategické řízení celéh ddavatelskéh řetězce. (GROSS, I., 1996) Lgistiku je ptřebné chápat jak filzfii. Jde řízení materiálvéh, infrmačníh i finančníh tku s hledem na c nejrychlejší splnění pžadavků finálníh zákazníka v prvé řadě a s hledem na nutnu tvrbu zisku v celém tku materiálu v řadě druhé. Ke splnění pžadvaných ptřeb finálníh zákazníka je nutné napmci již při vývji výrbku, výběrem vhdnéh ddavatele, dpvídajícím způsbem řízení vlastní realizace přání zákazníka (při výrbě výrbku), vhdným přemístěním pžadvanéh výrbku k finálnímu (knečnému) zákazníkvi a v nepslední řadě i zajištěním likvidace balu a mrálně i fyzicky zastaraléh výrbku. (SIXTA, J. 2004) 11

11 Lze se setkat s řadu dalších definic lgistiky, které více či méně přesně vystihují sučasné i v dhledné dbě čekávané nvé ptřeby praxe. Jak předmět lgistiky se nejčastěji uvádějí fyzické a s nimi spjené infrmační a hdntvé (resp. peněžní) tky, které se uskutečňují při uspkjvání pžadavků p prduktech (výrbcích i službách). Tky jsu prjevem vzájemně závislých prcesů d vzniku pžadavků přes všechny prcesy služící k jejich uspkjení, tj. d zpracvání kncepce prduktu a kncepce zabezpečvacích prcesů, přes zajištění materiálu, výrbu a distribuci až k zákazníkvi včetně tzv. zpětných (reverzních) tků dpadu, balů a neshdných prduktů. (BĚLOHLÁVEK, 2006) Za lgistický cíl je všebecně pvažván efektivní překnání prstru a času při uspkjvání pžadavků, nebli dsažení vyské úrvně lgistických (ddavatelských) služeb při přijatelných celkvých nákladech všech zúčastněných článků. Ddejme, že tt efektivní překnání prstru a času má být dsahván nikli jednrázvě a imprvizvaně, nýbrž pakvatelným způsbem. (BĚLOHLÁVEK, 2006) Pdnikvá lgistika má zabezpečit integraci činnstí všech subsystémů pdniku: nákupu, výrby a prdeje v suladu s pžadavky prdejníh trhu na jedné straně, na straně druhé se zdrjvými mžnstmi trhu nákupníh. Vnitrpdnikvé činnsti se dvíjí d pžadavků zákazníků (na prdejním trhu). (LUKOSZOVÁ, X., 2004) Naprti tmu nákup musí zabezpečit bezpruchvst veškerých pdnikvých prcesů ptřebnými vstupy, v průmyslvém pdniku je bezprstředně navazujícím článkem výrba. Na základě pžadavků výrby se v lgistickém subsystému nákupu přistupuje ke stanvení materiálvé ptřeby pdniku. Dchází ke sledvání ddávek a bjednávek, dále pak materiálvých tků d ddavatele na míst určení. Nákup je rvněž zdpvědný za příjem materiálů a jejich skladvání, zabezpečuje plynulý běh a vracení vratných balů. Aplikace lgistických principů a metd směřuje především d blasti marketingu, technickéh rzvje výrby, rganizace a řízení výrby, nákupu a prdeje. Půsbení nákupní lgistiky řeší prblematiku těcht činnstí: přejímka a kntrla zbží, materiálvých prvků skladvání a min. zásby, vnitrpdnikvá dprava, plánvání, řízení a kntrla hmtných a infrmačních tků. (LUKOSZOVÁ, X., 2004) Všichni ti, kd se přím neb nepřím pdílejí na uspkjvání lgistických ptřeb jsu subjekty lgistiky. Mhu jimi být: 12

12 výrbci hmtnéh zbží (finální výrbci a jejich ddavatelé), pskytvatelé služeb (např. zdravtnických, servisních apd.), distributři, bchdní splečnsti (velkbchd, malbchd), pskytvatelé lgistických služeb (lgistické pdniky), zasílatelé, dpravci, perátři, pskytvatelé kurýrních, expresních a balíkvých služeb, správci a prvzvatelé linivých a uzlvých částí lgistické infrastruktury (dpravních cest a zařízení, multimdálních uzlů, překladišť a terminálů, letišť, přístavů, lgistických center, veřejných skladů ad.), ddavatelé (výrbci, prdejci) technických prstředků a zařízení, technlgií a systémů pr lgistiku - balvých prstředků, - balicích strjů a zařízení, - přepravních a ukládacích prstředků, - prstředků a zařízení pr manipulaci aj. rgány státní správy činné v blasti lgistiky, výzkumné a vývjvé rganizace, zaměřené na infrmační prdukty, pradenské, inženýrské a prjektvé rganizace, vzdělávací a šklící rganizace, zájmvá sdružení, prfesní rganizace a asciace pr lgistiku. Z důvdu zvyšující se knkurence zahraničních firem se v pslední dbě zvyšuje ještě větší tlak na kvalitu a s tím spjené služby. Všechny firmy se všem snaží ttéž. Levně nakupit materiál, ještě levněji vyrbit a s určitu dstačující marží prdat. A v uvedený mment se začíná ubírat pzrnst na nákupní ddělení jak při zachvání stejných bchdních, výrbních a ddacích pdmínek (kvalitativních i kvantitativních) ještě snížit nákupní cenu survin, materiálů a v nepslední řadě i služeb. Výslednu cenu a efektivnst výrby snižují i nvé infrmační technlgie, které napmáhají lepšímu plánvání, rganizaci a lgistiky výrby Identifikace pdnikvých prcesů Pr správné nastavení jakékliv strategie (plánvací, výrbní, lgistické,...) je ptřebné nejdříve správně identifikvat pdnikvé prcesy. Ty představují činnsti realizvané ve firmě, které bvykle vyžadují více krků (zapjení více pracvníků), např. 13

13 přeprava zbží d ddavatele, zabezpečení zbží pr převz k dběrateli, správný tk materiálu uvnitř pdniku, správné zvlení dpravníh prstředku apd. Neméně důležitým faktrem je i správné řízení jedntlivých prcesů. Obecně je mžné identifikvat tři základní přístupy řízení činnstí a prcesů v pdniku: Funkční přístup (funkční řízení) byl definván již Adamem Smithem v rce Vychází z tradiční dělby práce pdle specializace. Snaží se rzdělení úklů na c nejjedndušší činnsti prveditelné i nekvalifikvanými pracvníky. Prcesní přístup (prcesní řízení) upřednstňuje tky činnstí napříč rganizací (následnst prcesů). Prcesní řízení se zaměřuje na pakvané prcesy. Oprti tradičnímu vertikálnímu funkčnímu přístupu je zaměřen více hrizntálně na prcesy. Prjektvý přístup (prjektvé řízení) je uplatňván převážně na prjekty, tedy takvé prcesy, které jsu unikátní a jedinečné. Optimální řešení se nalézá až v průběhu realizace. Prcesy musí být účelné a hspdárné, měly by služit zákazníkům a nikliv rganizaci. Neustále je třeba si klást i tázku, jak přispívají prcesy k výsledkům - spkjensti zákazníka. Prcesní myšlení se tedy snaží integritu ddavatele - prcesu (výrba) - zákazníka. (DRAHOTSKÝ, I., 2003) Identifikace prcesů pmcí jejich analýzy a znázrnění umžní přijmutí lepšíh rzhdnutí v kmbinaci sučasné reality s minulu zkušenstí Lgistika - jak pdnikvý prces Lgistika je becně chápána jak integrvané plánvání, frmvání, prvádění a kntrlvání hmtných a s nimi spjených infrmačních tků, vývjem a nákupem pčínaje, výrbu a distribucí pdle pžadavků zákazníka knče tak, aby byly splněny všechny pžadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálvých výdajích. Pd pjmem lgistika lze chápat řízení materiálvéh tku jak celku včetně infrmačníh tku s ním spjenéh. Lgistika v pdniku musí mít stanvený jasný cíl. Lgistické cíle ale nemhu být v pdniku izlvané, ale musí přispívat k realizaci pdnikvých cílů. (JUROVÁ, M. a kl., 2016) Stále více se v pdnikvých prcesech dstává d ppředí včas, levně a bez zbytečných kmplikací dpravit materiál d ddavatele d výrby a následně, buď přím, neb nepřím ke kncvému zákazníkvi k jeh plné spkjensti. 14

14 Lgistika představuje určitý manažerský systém, který v sbě integruje marketingvé, předvýrbní, výrbní, distribuční, bchdní a eknmické aktivity. Tyt aktivity představují vzájemně prpjené činnsti, které nazýváme prces, v našem případě lgistický prces. (DRAHOTSKÝ, I., 2003) Lgistický přístup se nevztahuje jen na hmtné zbží. Může se vztahvat i na pskytvání určité služby. Tut službu jsu v našem případě dpravní služby, a t jak sbní dpravy, tak i nákladní dpravy. Z tht důvdu se stále více zahraniční firmy zaměřují na lgistické činnsti ve vazbě na hmtné perace, nehmtné perace a ppřípadě i jiné lgistické činnsti suvisející se zabezpečením výše uvedených činnstí. Tyt činnsti jsu neméně důležité pr správný chd firmy, která chce vyrábět mim svůj mateřských závd a mít jisttu, že výrbky vyrbené v jiném závdě (pmcí dceřiné splečnsti, neb v rámci kperace) budu ddány v zásadě kvality, v pžadvaném mnžství a za minimálních nákladů pr dběratele neb ddavatele. 3.2 Lgistika běhvých prcesů v pdniku Náplní lgistiky běhvých prcesů je integrální řízení všech kmpnent běhvéh prcesu. Tyt běhvé prcesy zahrnují: Kmunikační, infrmační a řídící systémy. Řízení zásb. Skladvání. Dprava. Manipulace s materiálem. Balení. Distribuce. (DRAHOTSKÝ, 2003) Kmunikační, infrmační a řídící systémy Nárky zákazníků neustále rstu. K uspkjení jejich pžadavků je nezbytný integrvaný lgistický systém. Infrmační technlgie také významným způsbem vlivňují rzvj lgistiky. Základem lgistickéh systému je vyřizvání bjednávek. Nedknalá kmunikace může mít za následek ztrátu zákazníků, zvýšení dpravních a skladvacích nákladů, či růst nákladů na udržvání zásb. (DRAHOTSKÝ, 2003) 15

15 V případě nákladů na řízení a systém se jedná náklady spjené s plánváním a řízením hmtných a infrmačních tků, náklady na skladvé, dpravní a infrmační systémy. (SCHULTE, CH., 1994) Řízení zásb Zásbvání je jednu z nejdůležitějších pdnikvých aktivit. Zajišťuje hmtné i nehmtné výrbní činitele ptřebné k činnsti pdniku. Pr pdnik mají zásby jak pzitivní, tak i negativní význam. Negativní spčívá především v tm, že váží kapitál, sptřebvávají práci a prstředky a nesu s sebu rizik znehdncení, nepužitelnsti aneb neprdejnsti. Na druhu stranu však zásby řeší časvý, místní, kapacitní a srtimentní nesulad mezi výrbu a sptřebu, zajišťují plynulst výrbníh prcesu a kryjí různé nepředvídané výkyvy. (DRAHOTSKÝ, I,. 2003) Funkce zásb v Tab. č.1 Funkce zásb v lgistickém řetězci lgistickém řetězci Pdstata zásb Gegrafická Vytvření pdmínek pr územní specializaci Vyrvnávací Zabezpečení plynulsti výrbních prcesů Krytí náhdných výkyvů v pptávce Eliminace pruch v distribuci Vyrvnání sezónních výkyvů Technlgická Udržvání zásb jak pdmínka technlgickéh prcesu Spekulativní Záměrné vytváření zásby ze spekulativních důvdů (Zdrj: JUROVÁ, M., 2016) Existence zásb je spjena s rizikem. Nikd nezaručí výrbci, že sptřebuje všechny vytvřené zásby survin na výrbu a prdejce si není nikdy jist, že prdá všechn nakupené zbží. Míra a charakter rizika se ale mění pdle th, na kterém místě lgistickéh řetězce jsu zásby lkalizvány. (JUROVÁ, M., 2016) Zásby představují velku a nákladvu investici. Kvalitním řízením lze dsáhnut jak zlepšení cash-flw, tak návratnsti investic. Předmětem řízení jsu všechny surviny, pltvary a výrbky, které prcházejí pdnikem. Pdle Lamberta mezi hlavní plžky nákladů na udržvání zásb závislé d veliksti zásb patří kapitálvé náklady, náklady spjené se službami, náklady na 16

16 skladvání zásb a náklady na rizika. Někteří autři hvří i vzniku nákladů suvisejících s nedstatkem zásb. (LAMBERT, D., 2000) Skladvání Skladvání je jednu z nejdůležitějších částí lgistickéh systému. Zabezpečuje uskladnění prduktů (např. survin, dílů, htvých výrbků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem sptřeby a pskytuje managementu infrmace stavu, pdmínkách a rzmístění skladvaných prduktů. Sklady umžňují překlenut prstr a čas. Výrbní zásby zajišťují plynulst výrby. Zásby bchdníh zbží zajišťují plynulé zásbvání byvatelstva. Pdle jednh z autrů (DRAHOTSKÝ, 2003) rzeznáváme tři základní funkce skladvání: a) Přesun prduktů Příjem zbží vylžení, vybalení, aktualizace záznamů, kntrla stavu zbží, překntrlvání průvdní dkumentace. Transfer či ukládání zbží přesun prduktů d skladu, uskladnění a jiné přesuny. Kmpletace zbží pdle bjednávky přeskupvání prduktů pdle pžadavků zákazníka. Překládka zbží (crss-dcking) z místa přijmu d místa expedice, vynechání uskladnění. Expedice zbží zabalení a přesun zásilek d dpravníh prstředku, kntrla zbží pdle bjednávek, úpravy skladvých záznamů. b) Uskladnění prduktů Přechdné uskladnění uskladnění nezbytné pr dplňvání základních zásb. Časvě mezené uskladnění týká se zásb nadměrných (nárazníkvé zásby). Důvdy držení jsu například sezónní pptávka, klísavá pptávka, úprava výrbků, spekulativní nákupy, zvláštní pdmínky bchdu. c) Přens infrmací Přens infrmací se týká stavu zásb, stavu zbží v phybu, umístění zásb, vstupních a výstupních ddávek, zákazníků, persnálu a využití skladvých prstr (elektrnická výměna dat, technlgie čárvých kódů). 17

17 3.2.4 Dprava Dprava jak takvá zajišťuje přesun výrbků v prstru, z místa výrby d místa sptřeby, a zvyšuje tak jejich hdntu. Dále pak vlivňuje rychlst a splehlivst, s jaku se tent přesun uskuteční. Včasné a kvalitní ddání výrbků zvyšuje přidanu hdntu pr zákazníka a tím i úrveň zákaznickéh servisu. Náklady spjené s přepravu jsu ale jedny z největších v lgistice a čast se významnu měru pdílejí na ceně výrbků. Zajištění pžadvané úrvně zákaznickéh servisu je významnu sučástí lgistickéh řízení. Přeprava musí být především splehlivá, významným faktrem je dba přepravy a pkrytí trhu. Pr zákazníky je také důležitá pružnst v pskytvání přepravy a řešení ztrát a pškzení. Jestli chtějí být dpravní a lgistické firmy úspěšné, musí se rientvat na lgistické ptřeby svých zákazníků, jejich výrbní prces, směnnst, charakter vyráběné prdukce apd. Základním psláním nákladní dpravy je uspkjvání přepravních ptřeb zákazníků. Hlavními předpklady fungující dpravy je vytvření a usměrňvání dpravních systémů v rámci jedntlivých brů dpravy a krdinvaný rzvj dpravníh systému jak celku. Druhy dpravy můžeme rzdělit d následujících skupin: Silniční. Železniční. Letecká. Ldní. Ptrubní. Kmbinvaná. Náklady na dpravu zahrnují náklady na vnitrpdnikvu dpravu, které přím nesuvisí s prcesem uskladňvání a vyskladňvání ale jde spíše přepravu v rámci materiálvéh tku pdnikem a také náklady na mimpdnikvu dpravu. (DRAHOTSKÝ, I., 2003) Manipulace s materiálem a balení Manipulace s materiálem je dalším článkem běhvéh prcesu. Při plánvání a realizaci manipulace s materiálem je nezbytný systémvý přístup. Způsb skladvání určuje, klikrát bude třeba s materiálem manipulvat, kupvané mnžství má vliv na výběr manipulačních metd. Na základě druhu balu se rzhduje zařízení, které bude 18

18 k manipulaci pužit a stanvuje se časvá nárčnst. Způsb dpravy pak vlivňuje prstrvé uspřádání manipulačníh zařízení a pmcné vybavení. (DRAHOTSKÝ, I., 2003) Balení je v úzké suvislsti s nákupem a dpravu. Vhdně zvlené baly mhu významnu měru zlepšit úrveň zákaznickéh servisu, snížit náklady a zefektivnit manipulaci se zbžím. Ovlivňují také stupeň vytížení skladu Distribuce V každé splečnsti bez hledu na míru její industrializace, je nutn zbží fyzicky přemísťvat mezi místem, kde se prdukuje a místem, kde se sptřebvává. Prces směny se stal základním kamenem eknmické činnsti splečnsti. Ke směně dchází tehdy, když existuje nesulad mezi zbžím dstupným a zbžím ptřebným a t c d bjemu, druhu neb časvé dstupnsti tht zbží, které ptřebuje někd jiný. (JUROVÁ, M., a kl., 2016) Téměř na knci pdnikvéh lgistickéh řetězce je distribuce a prdej. Právě tat část zajišťuje fyzické naplnění hlavních cílů lgistiky a t dát správné zbží ve správné dbě na správné míst ve správném mnžství a kvalitě. A zárveň najít ptimální řešení mezi pžadavky zákazníka a výši nákladů na pskytvání těcht služeb. Cíle plynucí z plnění těcht úklů spčívají zejména v ptimalizaci: Skladvání Obalvéh hspdářství Zajištění nakládacích činnstí Přepravy Pdle typu výrby v ptimalizaci umístění distribučních skladů. (SCHULTE, Ch., 1994) Distribuční lgistika pak umžňuje spjení mezi výrbci a sptřebiteli v kamžiku, kdy dchází k velkému pčtu směn. Skupina firem, které zajišťují přísun určitéh zbží neb služeb na trhu, nese suhrnné značení ddávkvý řetězec. Řízení ddávkvéh řetězce představuje integraci bchdních prcesů d kncvéh uživatele až p prvníh ddavatele, kteří pskytují výrbky, služby a infrmace, jež přidávají hdntu. (SCHULTE, Ch., 1994) Distribuci můžeme becně charakterizvat jak subr pstupů a činnstí, pmcí kterých je zbží dán k dispzici sptřebiteli neb uživateli v místě určení. Funkcí distribuční plitiky je přiblížit nabídku pptávce a zajistit plynulý phyb zbží d výrbce ke knečnému sptřebiteli. Distribuční plitika je pvažvána za nejméně 19

19 pružný nástrj marketingvéh mixu a budvání mezinárdních distribučních cest je velmi nákladnu a dluhdbu záležitstí. (MACHKOVA, H. 2002) Distribuce je chápán také jak prces, který umisťuje výrbek na trh, přičemž tent prces zahrnuje sučasně také skladvací a dpravní perace suvisející s phybem výrbků ve směru k zákazníkvi. Distribuční lgistika se zabývá především vlbu stanvišť distribučních skladů, prcesem skladvání, kmisinářstvím a balvým hspdářstvím, výstupem zbží z pdniku a dpravu.(oudová, A., 2013) Při zapjení dalších článků distribuce, jak je dpravce, velkbchd či malbchd se distribuční lgistika rientuje na způsby a mdely efektivníh řešení distribuce, sledvatelnsti a rychlsti předání prduktu zákazníkvi. 3.3 Lgistické technlgie Využití lgistiky ve výrbních a bchdních rganizacích klade určité, někdy až specifické pžadavky na dpravní firmy, pskytující lgistické služby. Jestli chtějí být dpravní firmy na trhu úspěšné, musí se rientvat na lgistické ptřeby svých zákazníků, jejich výrbní prces, směnnst, charakter vyráběné prdukce apd. Jak již byl zmíněn (DRAHOTSKÝ, I., 2003), v sučasnsti již standardem mezi pžadavky zákazníků patří: Maximální flexibilita kapacit a specializace pskytvaných služeb. Kmbinace různých dpravních systémů. Rychlst a flexibilita pskytvaných služeb. Různrdá využitelnst dpravních prstředků a přepravních zařízení. Lgistické činnsti je mžné rzdělit na: Lgistické činnsti ve vazbě na hmtné perace. Lgistické činnsti ve vazbě na nehmtné perace. Ostatní lgistické činnsti Lgistické činnsti ve vazbě na hmtné perace Zabezpečení přepravy zbží se realizuje také pmcí určitých technlgií, které je mžné nazývat jak lgistické technlgie. Z mnha lgistických technlgií se pvažují za nejdůležitější ve vazbě na hmtné perace tyt: Just in time (JIT). Hub and Spke (H&S). 20

20 Kanban. Z dmu d dmu. Quick Respnse (QR). Kmbinvaná dprava (KD). Efficient Cnsumer Respnse (ECR). (DRAHOTSKÝ, I., 2003) Pdnik si vždy vybírá tu technlgii, která mu vyhvuje nejlépe. Obvykle je t všem vzájemná kmbinace těcht technlgií Lgistické činnsti ve vazbě na nehmtné perace Neméně významnu sučástí přepravy jak prcesu jsu činnsti, které úzce suvisí s přepravu a tím je zabezpečení lgistických služeb. Tyt lgistické služby je mžné značit jak lgistické činnsti ve vazbě na nehmtné perace. Nejdůležitější jsu tyt: Spediční činnsti. Celní činnsti. Karnet TIR. Karnet ATA. Ddací dlžky. Pjišťvací činnsti. Obchdní činnsti. Finanční činnsti. S některými s těcht činnstí se pdnik setkává čast, pkud dpravu zabezpečuje sám, s jinými se nesetká vůbec, neb jen krajvě. Je t bvykle v těch případech, pkud si najímá na dpravu externí firmu, frmu utsurcingu. (DRAHOTSKÝ, I., 2003) 3.4 Pskytvatelé lgistických služeb Pskytvatele lgistických služeb neb pskytvatelů specializvaných lgistických služeb lze rzdělit v kmplexu lgistických služeb následvně: Operátři dpravy. Dpravci. Zasílatelé. Pskytvatelé lgistických služeb na úrvni Third Party Lgistics (3PL). Pskytvatelé lgistických služeb na úrvni Furth Party Lgistics (4PL) (PERNICA, P., 2005). 21

21 Dále mezi pskytvatele lgistických služeb lze zařadit i pskytvatele kurýrních, expresních a balíkvých služeb. 3.5 Outsurcing Činnst pdniku je určité zajišťvání zdrjů, které by měl přinést správný pčet vstupů, pžadvané kvality a ve správný čas. Pdnik si může své zdrje zajistit z vlastních (vnitřních) zdrjů, neb je nakupit d jinéh pdniku. Interní zajišťvání zdrjů je značván jak insurcing. Naprti tmu zajišťvání zdrjů ze zdrjů externích se značuje jak utsurcing. Outsurcing (LANG, 2007) tedy znamená časvě hraničené, ale zpravidla dluhdbě plánvané předání činnstí a struktur pdniku třetím sbám. Je t tedy zvláštní frma externíh nákupu výknů, které byly dpsud vytvářeny interně, přičemž dba a předmět výknu jsu smluvně stanveny. T dlišuje utsurcing d statních frem partnerské splupráce. 3.6 Sledvání hspdárnsti nákladní dpravy Pjem "DOPRAVA" značuje přemísťvání sb neb zbží. Jedntlivé dpravy mají své typické dpravní prstředky a cesty, cž má vliv na rganizaci, řízení a eknmiku prvzu. Z uvedenéh phledu je nutné rzdělit dpravu na sbní a nákladní. Tut činnst je nutn sledvat dděleně vzhledem k její specifičnsti a eknmickému phledu na sbní a nákladní dpravu, prtže přemisťvání sb a přeprava zbží (materiálu) mají dlišné pžadavky pr realizaci a následně její hdncení. Také prvedení přepravy (uspkjení pžadavku na přemístění) má v bu dpravách jiné charakteristiky. Prt je mžné rzlišvat (PODHORSKÝ, 2004): Přepravní prces, který je spjený s přemístěním zásilky. Dpravní prces, který znamená rganizaci a řízení phybu dpravních prstředků p dpravních cestách. V tét práci je blíže rzebrána pdnikvá dprava materiálu a zbží, její sledvání a eknmika. Přemísťvané zbží vchází přím d dpravníh prcesu, nemění svji pdstatu, ale mění míst. Prvzně-eknmický systém dpravy je mžné charakterizvat následvně (PODHORSKÝ, 2004): 22

22 Přeprava a přepravní výkny jak vstup pžadavků na dpravu d jedntlivých uživatelů. Dpravní prces, který vyjadřuje prvedení pžadavku na přemístění a je bdbu vlastníh výrbníh prcesu v průmyslvých pdnicích. Z něj dále vyplynu pžadavky na zajištění prvzu dstatečnu kapacitu dpravních cest a dpravních prstředků, pracvníky a ptřebným materiálem (například PHM, náhradními díly a pdbně). Náklady (výdaje), které jsu drazem dpravníh prcesu. Výnsy (příjmy), které navazují na přepravní pžadavky. Kvantifikace pžadavků přepravců na přemístění zbží a materiálu v nákladní dpravě pužívá těcht ukazatelů: Objem přepravy (v tunách), který charakterizuje velikst pžadavku staticky, bez hledu na vzdálenst, na kteru má být zásilka přepravena. Přepravní výkn (v tunvých kilmetrech - zn. "tkm") je dynamickým ukazatelem přepravních pžadavků, prtže je sučinem hmtnsti zásilky (bjemu přepravy celkem) a vzdálensti, na kteru byla zásilka přepravena. Vzdálenst může být buď skutečná (prvzní), p které byla zásilka přepravena neb tarifní, která je stanvena předpisem a nepřihlíží se ke skutečné vzdálensti, na kteru byla zásilka přepravena. Služí k výpčtu ceny za přepravu. Přepravní vzdálenst, tj. vzdálenst, na kteru byla knkrétní zásilka přepravena (v km), respektive průměrná přepravní vzdálenst, která udává, na jaku vzdálenst byla přepravena jedna tuna zbží. Rzlišuje se na prvzní a tarifní (někdy také přepravní). Využití (vytížení) vzidla, tj. skutečná hmtnst zásilky, která je nalžena na jedn vzidl (v tunách/vzidl) (tuna) 3.7 Negativní vlivy (externality) v pdniku D fungvání každé firmy zasahují různé nepředvídané klnsti. Ty mhu vlivnit finanční ukazatele firmy jak negativně, tak i pzitivně. V případě takvéht neplánvanéh vlivnění firmy se jedná externality - negativní, neb pzitivní. Obecně je v eknmii pvažvaná externalita jak tržní selhání a neefektivní chvání trhu. V dbrných literaturách se bjevuje celá řada definicí pjmu externalita. 23

23 Přesnu definici, ke které je mžné přiklnit: "Případy, ve kterých činnst jedntlivců neb splečnsti způsbují vyšší náklady u jiných sptřebitelů neb výrbců, nazývají negativní externality. Existují také pzitivní externality, kdy činnst jedntlivců neb splečnstí přináší prspěch statním. (STIGLITZ, 1997) V lgistice je mžné najít tyt externality: cena phnných hmt, vliv mýtnéh, vliv dalších legislativních faktrů, vliv dtací nepřiměřeně dluhá splatnst faktur a neddržení dmluvené splatnsti veliké firmy mají výhdu ceňvání dpravy na smluvním základě V pdnikvé praxi je nemžné se vyhnut externalitám, hlavně těm negativním. Ale správným nastavením prcesů je mžné jim d určité míry úspěšně čelit. 3.8 Sučasná terie a praxe v lgistických pdnicích Výsledky jedntlivých pdnikvých prcesů směřují ke knečnému cíli a tím je knkurenceschpnst v tržním prstředí a uspkjení zákazníka. S rzvjem infrmačních technlgií se zrychlila i ptřeba výrbků a zbží a služby s ní spjené. Každý zákazník vyžaduje bezchybné uspkjení svých pžadavků s hledem na přiměřenu cenu. Tímt pžadavkům se musí přizpůsbvat i mderní, neustále se rzvíjející pdnik. Aby pdnik byl knkurenceschpný, musí být tyt prcesy ptimálně nastaveny a řízeny. Na základě přístupu řízení se autr práce přiklání k prcesnímu řízení jak nejlepší variantě v pdnikvé praxi pr zachvání knkurenceschpnsti pdniku a uspkjení všech cílů. Jak ukazuje sučasná praxe, lgistika jak takvá již nestjí na kraji zájmu ve výrbních pdnicích neb bchdních splečnstech. Firmy si stále více uvědmují, že nestačí jen něc vymyslet, vyrbit a prdat, ale je také důležité výrbky a zbží včas dpravit k zákazníkvi. V sučasné dbě se dstává lgistika stále více d ppředí, 24

24 prtže jedním z lgistických cílů pdniku je dpravit své výrbky rychle, včas a za ptimálních pdmínek k zákazníkvi k jeh plné spkjensti. Předtím, než pdnik začne něc v blasti lgistiky pdnikat, tak si musí uvědmit, c vlastně lgistika znamená a c d zlepšení lgistiky jak prcesu čekává. Jak má k lgistice přistupvat, jestli má dstatečné prstředky na realizaci lgistiky jak prcesu. Prtže lgistiku je ptřebné již v sučasném zrychleném tempu vnímat jak samstatný pdnikvý prces, respektive přistupvat k ní, jak k samstatnému prcesu. Pdnik si musí uvědmit cíle, které chce při lgistice dsáhnut a vytvřit vhdný systém, který bude lgistické prcesy spravvat. Nejvhdnější se pdle autra tét práce jeví následující definice lgistiky (SIXTA, 2004): Lgistický systém se musí pstarat t, aby byly k dispzici správné zbží či služba se správnu kvalitu, u správnéh zákazníka, ve správném mnžství, na správném místě, ve správném kamžiku, a t s vynalžením přiměřených nákladů. Samzřejmě je ale ptřebné vnímat lgistiku jak určitu filzfii. Není t jen samstatná hraničená činnst, ale suhrn jedntlivých činnstí, které jsu vzájemně prpjeny infrmačními tky směřujícími k lgistickému cíli a tím i uspkjení zákazníka. 3.9 Význam dpravní infrastruktury v ČR Jak je vidět z předchzích kapitl, lgistika začíná mít v sučasném mderním pdniku vyský význam a správně nastavené lgistické prcesy začínají přinášet přidanu hdntu. Důležité všem je, správně se rzhdnut, jaký systém distribuce zvlit, aby byl zákazník plně uspkjen za minimální náklady Pdmínky pr zpracvání dtazníku Prtže mnžství firem zabývajících se zabezpečením lgistiky, dpravy a distribuce je v České republice brvské mnžství, byl nutné teritriálně vymezit blast výzkumu. Průzkum byl realizván v pdnicích zabývajících se dpravu a bchdem. Z důvdu velkéh mnžství těcht pdniků zabezpečujících lgistiku a dpravu a také různéh dvětví průmyslu se autr rzhdl při výzkumu zaměřit puze na malé a střední pdniky z blasti Jižní Mravy, kraje Zlínskéh a kraje Vysčina. Prtže jsu t převážně dpravní firmy, které musí reagvat na pžadavky zákazníků výrbních a bchdních firem a rzhdvat, kdy a za jakých pdmínek zvlit určitý přepravný prstředek vzhledem na druh a mnžství přepravvanéh zbží (mim 25

25 jiné určit adekvátní cenu dpravy). Úklem zákazníků je pak zpětně reagvat na nabídku přepravy a vyhdntit, jestli uvedený přepravce je schpen za stanvených pdmínek přepravit dané zbží. Výzkum byl prváděn frmu dtazníku a řízeným rzhvrem. Pzrvání Pzrvání byl uskutečněn během pracvních prcesů u pskytvatele náhradních dílů. Zaznamenány byly tendence ve vývji utsurcingu a vztahu úrvně lgistických služeb a jejich nákladů. Řízené rzhvry Při získávání ptřebných infrmaci byly upřednstňvány řízené rzhvry. Prbíhaly jak s pracvníky na manažerských pzicích (například s majiteli firem), tak s pracvníky na nižších pzicích. Řízené rzhvry služily především k dplnění či ujasněni infrmaci získaných z jiných metd sběru dat. Řízení rzhvr prbíhal ve 20 pdnicích se zaměstnanci pvěřenými zabezpečením distribuce. Dtazníkvé šetření Především pr zjištění aktuálníh stavu v blasti pskytvatelů lgistických služeb v České republice s návaznsti na utsurcing lgistiky a vztah kvality pskytvaných služeb a nákladů byl prveden dtazníkvé šetření. Dtazvány byly dpravní pdniky zabezpečující pprdejní servisní služby v České republice z reginu Jižní Mravy, kraje Zlínskéh a kraje Vysčina. Před tvrbu dtazníků byl nejprve stanven účel a cíle výzkumu, pté byl vypracván seznam infrmací, které byly třeba dtazníkvým šetřením zjistit. Při hdncení jedntlivých tázek byl třeba psudit, zda přinesu ptřebné údaje. Byl také brán v úvahu, zda respndent tázce przumí, zda bude schpen pžadvané infrmace pskytnut. V dtazníku byly pužity uzavřené tázky a plzavřené, které se vyznačuji velkým výběrem předem stanvených dpvědi. Výčtvé tázky umžňvaly respndentvi vybrat jednu neb více vyhvujících dpvědí, výběrvé tázky nabízely výběr jedné z něklika mžných dpvědí. Dtazník pracuje se 17 tázkami, přičemž první tři jsu spíše identifikační. Otázky jsu v dtazníku uspřádány tak, aby z phledu respndenta tvřily určitý lgický celek. Kmpletní verze dtazníku je sučástí přílhy práce (přílha č. 3). Dtazník byl zaslán 30 pdnikům. Seznam pdniků je také sučástí přílhy (přílha č. 4). V sučasnsti lze sudit, že lgistika hraje významnu rli v českých pdnicích. Je t zárveň i prstředek na zvýšení knkurenceschpnsti firmy a zlepšení pstavení 26

26 na trhu. Pskytvatelé lgistických služeb ve snaze uspkjit své zákazníky pužívají nejmdernější technlgie, aby realizvali svu službu za kratší dbu. Důležitu rly v sučasnsti při vlbě distribuce hraje čas a cena! 4. Zhdncení výzkumných tázek Na základě výsledků výše uvedených analýz je mžné zdpvědět tyt výzkumné tázky: 1. Z jakých zdrjů jsu získávány data a další ptřebné infrmace pr vhdnu vlbu distribuční cesty? V dnešní dbě infrmačních technlgií prbíhá neustálý prces výměny infrmací nabídce a pptávce přeprav a vlných prstředků k uskutečnění přeprav. Existují speciální prgramy (spediční a distribuční), které tut infrmační výměnu zabezpečují. Ty umžnují najít vhdnéh přepravce neb nabídnut přepravu k vyzvednutí zákazníkvi v reálném čase a rvnu uzavřít bchd. Tyt zdrje jsu pr vyhledání distributra pstačující. Někdy se můžu vyskytnut ale prblémy u malých firem, kde je pzice dispnenta přepravy kumulvána ještě s jinu vyknávanu pracvní činnstí a dchází tak někdy k nepřesným infrmacím při plánvání a realizaci přepravy. 2. Které kritéria jsu základní pr metdiku distribuce? Základní kritéria pr metdiku distribuce vychází z pžadavku zákazníků. Tyt kritéria byly stanvení ve čtvrté kapitle. Tyt základní kritéria jsu plně pstačující při vlbě distributra většiny plánvaných přeprav. V dnešní dbě jsu všem zákazníci hledně distribuce stále nárčnější. Zvyšující se nárky jsu vidět hlavně u bjednávání zbží pmcí internetu. Zákazník čekává rychlu expedici zakupenéh zbží s pžadavkem přizpůsbení času ddání dle jeh pžadavku. Přičemž není důležitý čas ddání jak rychlst, ale termín setkání se zákazníkem na převzetí zbží. 3. Existují v pdniku pstupy a metdy, jak pptávat a bjednávat díly ptřebné pr plánvanu případně neplánvanu údržbu? Malé a střední pdniky nemají vytvřenu žádnu metdiku pr pptávání a bjednávaní dílů v případě plánvané, neb neplánvané údržby. Obvyklým standardem je pptání pžadvanéh dílu minimálně u dvu ddavatelů, přičemž se bjednává díl pdle th, jaku priritu má pžadvaná pptávka. V případě plánvané údržby je rzhdujícím kritériem cena, v případě neplánvané údržby je kritériem čas ddání. 27

27 U velkých dpravních a distribučních pdniků jsu vytvřeny směrnice a pkyny pr pptávání a bjednávání dílů. Nicméně t se mc neliší prti bvyklému standardu. Při pptávání dílů u plánvané pravy se pžaduje pptat minimálně u 3 prvěřených ddavatelů, přičemž je zvlen ten nejlevnější. V případě pptávání dílů u neplánvané pravy je také rzhdujícím faktrem čas, přičemž se ale zhledňuje i cena dílů. Pkud je cena dílu vyšší, než u stejnéh prduktu při standardních ddacích pdmínkách, tak se pdnik musí rzhdnut vzhledem k nákladům na dstavení a údržbu auta jestli se navýšená cena rychlst distribuce vyplatí. Dal by se říct, že neexistuje jedntná metdika neb předpis, jak by měli pdniky pstupvat. Z důvdu chybějící becné metdiky při vlbě distributra se autr práce rzhdl vytvřit tut metdiku, která by měla napmct malým a středním pdnikům efektivně si zvlit distributra. 5. Výsledky zpracvání disertační práce Jak již byl zmíněn, distribuce v pdniku si vyžaduje stále větší pzrnst pr rzhdvání vlby distributra. Je ptřebné si stanvit, c má distribuce a výběr distributra rzhdvateli přinést. Je třeba také zvážit všechny výšeuvedené prvky. Správná identifikace a analýza běhvých prcesů (uvedených v kapitle 3.2) v pdniku může napmct zkvalitnit výběr distributra a tím i zlepšit distribuční prces. Neméně důležitými činnstmi je i správná vlba lgistických technlgií. Ty suvisí s lgistickými činnstmi ve vazbě na hmtné perace - JIT, kanban, z dmu d dmu aj. a nehmtné perace spediční, pjišťvací, bchdní aj. činnsti (tak jak je uveden v kapitle a 3.3.2). Důležitým prvkem pr rzhdnutí výběr rzhdvatele, jsu samtní pskytvatelé lgistických služeb zastupeni dpravci, zasílateli, případně pskytnutí služeb na úrvni 3PL a 4PL (blíže uveden v kapitle 3.4) Při analýzách činnstí pr vlbu distributra nemůže rzhdvatel pmenut neustále hdntit hspdárnst dpravy. Na základě prvedených analýz činnstí pdniku a vyhdncení dtazníku navrhl autr disertační práce vytvřit metdiku pr výběr distributra průmyslvéh pdniku. 5.1 Základní kritéria výběru firem pr distribuci Když se pdnik rzhduje nabídce svých prduktů různým zákazníkům, případně je již znám knkrétní zákazník s určitými pžadavky, tak musí na základě 28

28 určitých kritérii i stanvit, jak bude prbíhat distribuce, kdy má být prdukt u zákazníka, klik bude stát přeprava (kd ji bude hradit) a hlavně určit, který distributr bude realizvat distribuci těcht prduktů. Základní kritéria rzhdvání pr distribuci jsu: 1. CO c se má přepravvat, v jakých bjemech, mnžstvích apd. 2. JAK jak bude prbíhat nakládání a vykládání prduktů, vlba distribučních cest apd. 3. KDY kdy pžaduje zákazník vylžení prduktů. Z uvedenéh pak vyplývá, kdy mají být prdukty nalženy. 4. KDE kde bude prbíhat nalžení a vylžení prduktů. 5. ZA KOLIK d čeh se bude dvíjet cena distribuce (jednrázvá přeprava, pakvaná přeprava, mnžství přepravvanéh zbží), kd bude platit za distribuci apd.. 6. KDO na základě předchzích tázek vyplyne, který pdnik bude distribuci realizvat. Tyt kritéria jsu znázrněna na dalším brázku a částečně vychází z prcesu distribuce: CO JAK KDY KDE ZA KOLIK KDO Obr. č. 9 Kritéria rzhdvání v distribuci (Zdrj: Vlastní zpracvání) 29

29 Každé kritérium rzhdvání v distribuci se skládá z jedntlivých prvků. Prvním kritériem rzhdvání je, c se bude přepravvat. Je ptřebné upřesnit knkrétní prdukt, v případě různrdéh srtimentu, v jaké veliksti, bjemu a hmtnsti bude zákazník pžadvat. Sučasně na základě tht prvku pak bude dále stanven, jakými prstředky bude zbží přepravván (tzn. jak ). fyzikální vlastnst hmtnst velikst bjem Obr. č. 10 Prvky rzhdvání bjektu distribuce (Zdrj: Vlastní zpracvání) Na t, jak se bude zbží přepravvat, dává dpvěď další kritérium. U tht kritéria rzhdvání je ptřebné někdy znát už při plánvání výrby, jak se bude daný prdukt přepravvat. Např. u strjírenských výrbků je důležité, aby knstruktér při prjektvání myslel na mžnsti distribuce k zákazníkvi z hlediska realizvatelnsti přepravy. T samé platí i při plánvání výrby průmyslvéh zbží apd. Každý výrbek má svá specifika, které je ptřebné při distribuci zhledňvat. Jinak se budu přepravvat již zmíněné strjírenské výrbky, jinak ptraviny přepravvané pd kntrlvanu tepltu a jinak rizikvé prdukty jak je nafta, průmyslvé kyseliny apd. Jedná se dále vlbě druhu dpravy: silniční dprava, železniční dprava, ldní dprava, letecká dprava, ptrubní dprava a v druhé řadě typu distribuce: přímá distribuce, nepřímá distribuce. Z důvdu manipulace při přepravě je důležitým prvkem také frma balení zbží. Z hlediska přímých nákladů je nejlevnější pravděpdbně silniční přeprava a nejdražší letecká. T platí převážně pr běžné zbží standardních rzměrů. 30

30 silniční dprava železniční dprava vdní a ptrubní dprava letecká dprava Obr. č. 11 Prvky rzhdvání druhu distribuce (Zdrj: Vlastní zpracvání) Významným kritériem z phledu zákazníka je, kdy má být přeprava uskutečněna. Z phledu distributra neb dpravce je ptřebné udělat časvý plán a rzvrhnut vytížení dpravních prstředků pr distribuci a uspkjení zákazníků. Může jednat : - plánvanu distribuci týká se převážně výrbních ale i bchdních pdniků s vlastními skladvacími prstry. Pdnik zná dpředu plánvaný termín distribuce a může se na něj s dstatečnými předstihem připravit. Tent typ distribuce je realizván za pdmínek jistty. - neplánvaná distribuce pdnik neví, jaké prdukty bude zákazník vyžadvat a nemůže se na distribuci připravit. I v případě příručníh skladu není schpen pružně reagvat na pžadavek-pptávku. Míst, termín a čas distribuce je znám puze něklik hdin dpředu (max. 48 hd.) a pdnik se snaží v rámci svých mžnstí zabezpečit pžadavek zákazníka. Psledním kritériem, na základě kteréh se pdnik rzhduje, je cena za přepravu. Za klik má být přeprava uskutečněna, vyjadřuje finanční hdntu přepravy. Ve finančním vyjádření přepravy musí být zahrnuty všechny předešlé kritéria, které ve finále tvří cenu přepravy. (CO-JAK-KDY- KDE ZA KOLIK!). 31

31 Jedntlivé prvky kritéria pr vlbu distributra jsu následující: velikst distribučníh pdniku, eknmické ukazatele pdniku, dpvědnst za distribuční činnsti a pužitý infrmační systém pdpry distribuce. Kritérium rzhdvání s jeh prvky je znázrněn na následujícím brázku: velikst pdniku eknmický ukazatel dpvědnst infrmační a kmunikační systém Obr. č. 12 Prvky rzhdvání realizaci distribuce (Zdrj: Vlastní zpracvání) Ve vnitřním kruhu jsu prvky rzhdvání, na základě kterých se pdnik rzhduje, kd (který distribuční pdnik) bude realizvat distribuci. O výběre distribučníh pdniku závisí i kvalita distribuce. jedním z prvků pr hdncení je velikst firmy. Na tent faktr je mžné se dívat z různých úhlů. Z jedné strany je mžné nahlížet na velikst firmy c d pčtu zaměstnanců 5, z druhé strany je mžné brát velikst pdle pčtu dpravních prstředků (vzvých jedntek) ve firmě. dalším prvkem pr výběr je určitý eknmický ukazatel dle finanční rzvahy. Nejčastěji se pužívají ukazatele, které jsu běžně dstupné, jak je rční brat firmy, finanční výknnst apd. Metda pr finanční analýzu může být stanvena pmcí pměrvých ukazatelů. Jde frmu číselnéh vztahu mezi jedntlivými ukazateli. Pměrvé finanční 5 Přílha I Nařízení č. 800/2008 pr rzdělení pdniků d kategrií dle veliksti pužívá parametre jak je pčet zaměstnanců, rčný braz, bilanční suma rčné rzvahy. Malým pdnikem je pdnik, který zaměstnává méně než 50 sb a jeh rčný brat neb bilanční suma rčné rzvahy nepřesahuje 10 mil. Eur. 32

32 ukazatele se běžně vypčítávají vydělením jedné plžky (skupiny plžek) jinu plžku (skupinu plžek) mezi kterými existuje určitá suvztažnst. Pměrvá analýza vychází z dvu účetních výkazů rzvahy a výkazu zisků a ztrát. V praxi se nejčastěji pužívá 5 skupin pměrvých ukazatelů ukazatelé rentability (výnsnsti) likvidity, aktivity (řízení aktiv) a zadlužensti (struktury zdrjů). 6 neméně důležitým prvkem pr rzhdvání může být určení dpvědnsti za lgistické a distribuční prcesy, vymezení pravmcí apd. v nepslední řadě je důležitým prvkem rzhdvání i pužití infrmačníh systému ve firmě v suvislsti se zabezpečením lgistiky a distribuce. P stanvení jedntlivých kritérii, na základě kterých si pdnik pak vlí distributra, autr práce navrhuje dále zjistit jedntlivé varianty, které mhu nastat. Každý pdnik má své standardy důležitsti při distribuci prduktů, se kterými se snaží pracvat. Příkladem je pdnik-ddavatel, který má uzavřenu smluvu s jiným pdnikem-distributrem na distribuci svých prduktů kncvému zákazníkvi. Pdnikddavatel zná již svéh distributra. Pdnik-distributr zná dpředu pdmínky distribuce s časvým předstihem před samtnu distribucí a ddáním kncvému zákazníkvi. V tmt případě u pdniku-ddavatele nebude mít kritérium distributra (KDO) vysku váhu, ale důležitějším kritériem se stane kritérium ceny (ZA KOLIK). Ve specifických případech (rychlá výměna v případě pruchy, rychlejší ddání) se můžu preference (váhy kritérií) změnit dle ptřeb. 5.2 Vícekriteriální rzhdvání Pslední činnstí v návrhu metdiky je pužití vícekriteriálníh rzhdvání. V literatuře zabývající se terií vícekriteriálníh rzhdvání nalezneme velké mnžství metd, d nejjednduchších, až p ty nejslžitější metdy, jejichž aplikace je bez příslušnéh prgramvéh vybavení zcela nemyslitelná. Autři (ŠTEDRŇ, B. a kl., 2015) rzdělují metdy vícekriteriálníh hdncení pdle dlišných hledisek, nejčastěji: 6 Finanční analýza pdniku v praxi Dstupné z www: < 33

33 pdle knečnsti mnžiny přípustných řešení metdy vícekriteriálníh hdncení variant v případě knečné mnžiny přípustných řešení a metdy vektrvé ptimalizace v pačném případě, pdle pžadvané infrmace preferencích kritérií na metdy vyžadující infrmace důležitsti kritérií, metdy pžadující uspřádání kritérií pdle důležitsti, metdy pžadující váhy kritérií a metdy pracující s aspiračními úrvněmi kritérií, pdle kamžiku ptřeby infrmací důležitsti kritérií na metdy s aprirní infrmací důležitsti kritérií (infrmace důležitsti jsu pžadvány před prvedením výpčtu) a metdy s apsterirní infrmací důležitsti kritérií (infrmace důležitsti až v průběhu výpčtu), pdle způsbu agregace dílčích kritérií, pdle slžitsti pužitéh matematickéh aparátu a výpčetní nárčnsti na metdy jednduché a slžité, které jsu nárčné na bjem výpčtu a/neb pužívají slžitý matematický aparát. (ŠTEDRŇ, B. a kl., 2015) V reálných rzhdvacích situacích je ptřebné se čast rzhdnut z něklika ptimalizačních (rzhdvacích kritérií). Tat kritéria nebývají zpravidla ve vzájemném suladu, tzn., že jedna varianta hdncena pdle jedněch kritérií, nemusí být becně nejlepší variantu pr další kritéria. Jinak se bude například rzhdvat pdnik, který nebude tlačen žádným kritériem k rychlému rzhdvání a jinak pdnik, který se bude muset přiklnit k nějakému kritériu více, než k jinému. Cílem při analýze vícekriteriálních rzhdvacích úlh je řešit knflikt mezi vzájemně prtikladnými kritérií. Knkrétním cílem může být výběr jedné varianty, která bude pdkladem pr knečné rzhdnutí. Cíle rzhdvání můžu být definvány i becněji. (JABLONSKÝ, 2002) Pdle způsbu definvání mnžiny rzhdvacích variant je mžné úlhy vícekriteriálníh rzhdvání rzdělit na dvě skupiny. 1. Když je výčet variant knečný mluvíme vícekriteriálním hdncení variant (VHV) 2. Varianty jsu určeny sustavu mezujících pdmínek (tak, jak je t v úlhách matematickéh prgramvání). Takvé úlhy je mžné nazvat jak úlhy vícekriteriálníh prgramvání a za předpkladu linearity funkcí bsažených v mdelu jak úlhy vícekriteriálníh lineárníh prgramvání (VLP). (JABLONSKÝ, 2002) 34

34 5.2.1 Úlhy vícekriteriálníh hdncení variant V úlhách VHV je mnžina rzhdvacích variant: X = (X1, X2, Xn), které jsu hdnceny pdle kritérií: Y1, Y2,, Yk. Každá varianta Xi, (i=1, 2,, n) je pdle těcht kritérií ppsána vektrem tzv. kriteriálních hdnt (yi1, yi2,, yik). Matematický mdel úlhy VHV tak může být vyjádřen ve tvaru tzv. kriteriální matice. Y 1 Y 2 Y k X 1 y 11 y 12 y 1K X 2 y 21 y 22 y 2k [ ] (4.1) X n y n1 y n2 y nk Kde v i-tém řádku je vektr kriteriálních hdnt varianty Xi. Sučástí matematickéh mdelu úlhy VHV musí být i určení typu jedntlivých kritérií. Kritéria mhu být buď maximalizačníh neb minimalizačníh typu. Z hlediska maximalizačních kritérií jsu lépe hdnceny varianty s vyššími kriteriálními hdntami, pdle minimalizačních kritérií napak varianty s nižšími kriteriálními hdntami. Některé metdy hdncení variant vyžadují, aby byla všechna kritéria stejnéh typu. (JABLONSKÝ, 2002) Důležitst jedntlivých kritérií pr rzhdvání I když má pdnik jasn, na základě jakých kritérií se bude rzhdvat pr distribuci, tak jenm samtná kritéria rzhdvání nestačí. Každé rzhdvání je realizván na základě mmentální důležitsti k danému pžadavku distribuce. Každý výrbek a zbží má své preference, na základě kterých je vhdné jej distribuvat. A každý pdnik má svá kritéria pr distribuci svých výrbků. Většina metd vícekriteriálníh rzhdvání má splečné t, že rzhdvatel (pdnik, firma) musí vyjádřit nějakým způsbem své preference ve vztahu k jedntlivým kritériím, zahrnutým d mdelu. Pr rzhdvatele mhu mít jedntlivá kritéria různu důležitst, kteru je třeba pr pužití jedntlivých metd nějakým způsbem kvantifikvat. Kvantifikvané vyjádření důležitsti jedntlivých kritérií se značuje jak váhy kritérií. Váhy kritérií lze vyjádřit ve frmě váhvéh vektru: V = (V 1 + V 2,, V k ) v i = 1, v i > 0 Čím je důležitst kritérií vyšší, tím je vyšší i jejich váha. Pdmínka sučtu slžek váhvéh vektru rvnající se jedné, není nezbytná. Některé metdy ji vyžadují a není 35

35 prblém vyjádřit váhy kritérií tak, aby jejich sučet byl rven jedné. (JABLONSKÝ, 2002) Preference přiřazené jedntlivým kritériím pak tvří různé varianty rzhdvání. Variantu rzhdvání může být například minimální cena, neb maximální rychlst distribuce. Preference kritérií pr rzhdvací prces (ŠTEDROŇ, B., 2015) může být určena dvěma způsby. Buď puhým seřazením (uspřádáním) kritérií d nejdůležitějšíh p nejméně důležité, neb kvantifikací (číselným vyjádřením) preferencí kritérií určením takzvaných vah kritérií. Zvlený způsb závisí zejména na schpnstech rzhdvatele kvantifikvat své představy preferencí kritérií. Vzhledem ke skutečnsti, že většina metd vícekriteriálníh rzhdvání pžaduje váhy kritérií jak vstupní hdnty, je tat skutečnst jedním z hlavních faktrů vlivňujících vlbu metdy pr výpčet vah kritérií Metdy dhadu vah kritérií Získat váhy kritérií d rzhdvatele přím v numerické pdbě je čast velmi prblematické. Prt je vhdné usnadnit rzhdvateli určení vah kritérií pmcí nějakéh jednduchéh nástrje. Tímt nástrjem mhu být metdy dhadu vah kritérií. Jedná se vesměs velmi jednduché pstupy, které na základě subjektivních infrmací d rzhdvatele knstruují dhady vah. Metdami jsu například: metda přadí, bdvací metda, Fullerův trjúhelník, Saatyh metda apd. Metda přadí Metda přadí vyžaduje d rzhdvatele puze uspřádat kritéria d nejdůležitějšíh p nejméně důležité. Nejdůležitějšímu kritériu je přiřazena hdnta k (k je pčet kritérií), druhému kritériu čísl k-1 a tak dále (až p nejméně důležité kritérium čísl 1. Označímeli hdntu přiřazenu i-tému kritériu symblem pi, ptm lze dhad váhy tht kritéria získat takt (JABLONSKÝ, 2002): v i = Bdvací metda p i k i=1 p i (4.2) Bdvací metda předpkládá, že je rzhdvatel schpen kvantitativně hdntit důležitst kritérií v nějaké předem zvlené bdvací stupnici např. d Čím je kritérium pr rzhdvatele důležitější, tím bude jeh bdvé hdncení vyšší. 36

36 Označíme-li bdvé hdncení i-téh kritéria symblem pi, ptm lze dhad vah kritérií získat pět pdle vztahu (4.2). Míst příméh vyjádření preferencí mezi kritérií tak jak například v bdvací metdě bývá pr rzhdvatele přijatelnější párvé prvnání kritérií. Na tmt principu je zalžena metda Fullerva trjúhelníku a Saatyh metda. (JABLONSKÝ, 2002) Fullerův trjúhelník Při tmt pstupu je rzhdvateli předlžen trjúhelníkvé schéma, ve kterém jsu vyznačeny dvjice jedntlivých kritérií tak, že se každá dvjice v tmt schématu vyskytuje právě jednu. Z každé dvjice musí rzhdvatel vybrat t kritérium, které je pr něj důležitější tt kritérium zvýrazní například zakružkváním. Mají-li v určité dvjici bě kritéria pr rzhdvatele stejnu důležitst, značí bě dvě. Označíme-li pčet značení (zakružkvání) pr i-té kritérium symblem pi, ptm lze dhad vah kritérií získat pět pdle vztahu (4.2). (JABLONSKÝ, 2002) Metdy vícekriteriálníh hdncení variant Metd pr VHV je velké mnžství a jsu zalžené na různých principech. Mezi nejčastěji pužívané patří metda AHP, metdy třídy ELECTRE, PROMETHEE, metda váženéh sučtu, metda funkce užitku, metda TOPSIS a další Úlhy vícekriteriálníh prgramvání Úlhy vícekriteriálníh prgramvání jsu úlhy, ve kterých se na mnžině přípustných řešení ptimalizuje něklik skalárních účelvých funkcí. Mnžina přípustných řešení je přitm definvána pdbně jak v úlhách matematickéh prgramvání. Za předpkladu linearity mezujících pdmínek i účelvých funkcí se mluví úlhách vícekriteriálníh lineárníh prgramvání. Tut úlhu můžeme matematicky frmulvat následvně: (JABLONSKÝ, 2002) maximalizvat z 1 = c 11 x 1 + c 12 x 2 + +c 1n x n z 2 = c 21 x 1 + c 22 x 2 + +c 2n x n (4.3) z k= c k1 x 1 + c k2 x 2 + +c kn x n 37

37 za pdmínek a 11 x 1 + a 12 x a 1n x n b 1 a 21 x 1 + a 22 x a 2n x n b 2 (4.4) a m1 x 1 + a m2 x a mn x n b m x j 0, j = 1, 2,, n. Z důvdu th, že nelze jednznačně definvat, c se rzumí sučasnu maximalizací něklika účelvých funkcí, je symbl maximalizace uveden v uvzvkách. Úlhy (4.2) a (4.3) je mžné zapsat maticvě: maximalizvat Za pdmínek z 1 = z 2 = z k = c 1 x c 2 x (4.5) c k x X x X = {x R n, Ax b, x 0)(4.6) Kde c i, i = 1, 2,, k je vektr cenvých keficientů i-té účelvé funkce. Obecně je mžné vyjádřit rzhdvání pdle následující funkce: F (X): v 1 x 1 + v 2 x 2 + v 3 x 3 + v 4 x 4+ v 5 x 5 + v 6 x 6 = max/min Pdbně jak v úlhách VHV je mžné i v úlze vícekriteriálníh lineárníh prgramvání (VLP) definvat vztah nedminvansti neb dminvansti mezi dvěma přípustnými řešeními a nedminvané řešení úlhy VLP. 5.3 Suhrn základních bdů navrhvané metdiky Aby se pdnik správně mhl rzhdnut, jakéh distributra zvlit pr distribuci svých prduktů, měl by ddržet tyt zásady: 1) Určit kritéria, na základě kterých se má rzhdvat distribuci. Základní kritéria jsu: CO JAK - KDY- KDE - ZA KOLIK = KDO. 2) Jedntlivým kritériím přiradit preference neb váhy důležitsti. Brát zřetel na jedntlivé prvky každéh kritéria (velikst přepravvanéh prduktu, vlbu přepravnéh balu, druh a typ nakládky/vykládky, termín nakládky, času přepravy, termín vykládky, přepravní pdmínky z hlediska zdpvědnsti za přepravu, platební pdmínky, případné reference platební schpnsti aj.) 38

38 3) Určit jedntlivé varianty vyplývající z preferencí neb změny vah (důležitsti), případně stanvit mezující pdmínky (rychlst přepravy, přesný termín vykládky, nadrzměr přepravvanéh zbží, přepravvané prdukty pdléhající nebezpečí apd.) 4) Zvlit metdu vícekriteriálníh rzhdvání (VHV, VLP) Obr. č. 13 Metdika pr výběr distributra (Zdrj: Vlastní zpracvání) Na základě teretických znalstí a pužitých krků řešení se musí manažer rzhdnut pr váhu kritérií pr danu zakázku. Například návrh vah pr průměrnu zakázku může být následvný: CO 10% (bjekt distribuce) KDY 25% (čas distribuce) ZA KOLIK 20% (hdnta distribuce) JAK 10% (druh a typ distribuce) KDE 15% (míst distribuce) KDO 20% (realizátr distribuce) 39