Klára Kalibová PRÁVO NA PRÁVNÍ POMOC A OBĚTI PŘEDSUDEČNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

Transkript

1 Klára Kalibová PRÁVO NA PRÁVNÍ POMOC A OBĚTI PŘEDSUDEČNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

2 Klára Kalibová I IUSTITIA (Česká repulika) PRÁVO NA PRÁVNÍ POMOC A OBĚTI PŘEDSUDEČNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

3 Klára Kalibová I IUSTITIA (Česká repulika) PRÁVO NA PRÁVNÍ POMOC A OBĚTI PŘEDSUDEČNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI Copyright: Klára Kalibová (I IUSTITIA, Česká republika) Návrh obálky a grafická úprava: Waldemar Švábeský, (Slovesko) Sazba: Marek Tarovský (Česká republika) Korektura: Marcela Zárubová (Česká republika) Tisk: RAFO, s.r.o. (Česká republika) Vydáo: Praha, 2018 Publikace vzikla v rámci projektu Tacklig Hate Crime ad Hate Speech i Europe, podpořeého Evropskou komisí (programem Rights, Equality ad Citizeship) a Visegrádským fodem. Za obsah publikace odpovídá výlučě autor. Publikace ereprezetuje ázory Evropské komise ai Visegrádského fodu a Evropská komise ai Visegrádský fod eodpovídají za použití iformací, jež jsou jejím obsahem. Na projektu se podíleli a publikaci vydali: Človek v ohrozeí (Slovesko); The People for Chage Foudatio (Malta); Huma Rights Moitorig Istitute (Litva); Szubjektív Értékek Alapítváy (Maďarsko); I IUSTITIA (Česká republika) a Uiwersytet Łódzki (Polsko) ISBN: (tištěá brožura) ISBN: (elektroická publikace)

4 4 OBSAH

5 1 ÚVOD A CÍL TEXTU PŘEDSUDEČNÉ NÁSILÍ A TRESTNÁ ČINNOST Z NENÁVISTI POSTAVENÍ OSOB SETKÁVAJÍCÍCH SE S NÁSILÍM Z NENÁVISTI Lidé ohrožeí ásilím z eávisti Poškozeý a oběť Oběti se zvláštími potřebami ochray (Zvlášť zraitelé oběti) Právo a idividuálí posouzeí a ávazá práva PRÁVO NA BEZPLATNOU PRÁVNÍ POMOC Práví rámec Způsob poskytováí práví pomoci Práví pomoc a potřeby obětí předsudečého ásilí PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE POMOC OBĚTEM PŘEDSUDEČNÉHO NÁSILÍ V ČESKÉ REPUBLICE Východiska a podmíky Stát Orgáy čié v trestím řízeí Akreditovaý subjekt pomoci obětem: I IUSTITIA POUŽITÉ ZDROJE

6 1 ÚVOD A CÍL TEXTU 6

7 Cílem předkládaého textu je představit veřejosti podmíky a práví rámec poskytováí práví pomoci obětem předsudečé tresté čiosti, upozorit a ěkterá specifika a potřeby poškozeých a avrhout opatřeí, která by poškozeým lidem, kteří se stali terčem růzých forem předsudečého ásilí zajistila skutečý přístup ke spravedlosti. Text představuje praxi běžou v České republice, která jako prví v EU zavedla Směrici Evropského parlametu a Rady 2012/29/EU ze de 25. říja 2012, jíž se staovuje miimálí pravidla pro práva, podporu 1 a ochrau obětí trestého čiu (dále je Směrice), a to již v srpu 2013 zákoem č. 45/2013 Sb. o obětech trestých čiů (dále je ZOTČ). Z moha důvodu lze tuto vitrostátí praxi považovat za uikátí. Stát zformuloval podmíky poskytováí služeb obětem do zákoého a podzákoého textu, vytvořil schéma fiacováí takových služeb a obecě usiluje o podporu rozvoje služeb obětem. Poskytovatelé služeb obětem (evládí sektor) se chopili příležitosti profesioalizovat služby a zejméa je poskytovat v rozsahu, jež ebyl do přijetí ZOTČ možý. Orgáy čié v trestím řízeí se poměrě rychle adaptovaly a změu postaveí poškozeých obětí a (alespoň formálě) jejich práva rozezávají a dodržují. Ačkoli se postaveí obětí trestých čiů přijetím ZOTČ a ásledou praxí výrazě zlepšilo, je uté upozorňovat a existující práví, politické i praktické limity. Paradoxě právě ejvýrazěji se tyto limity zviditelňují při poskytováí práví pomoci. Státem podporovaé služby obětem jsou v rozsahu poskytováí omezey pouze a poradeství. Přitom jako zřetelá potřeba většiy obětí ásilí z eávisti se ukazuje kvalití práví pomoc v celém rozsahu, tedy včetě zastupováí, a to od prvího úkou v trestím řízeí po posledí rozhodutí ve věci. Práví pomoc má esporě také své vedlejší efekty. Tím ejzásadějším je systémová změa, zde kokrétě v tématu ásilí z eávisti. Úspěšě litigovaý případ, a jehož koci je dosažeí všeobecě závazého judikátu, výrazě ovliví budoucí rozhodováí v téže věci. Nelze-li všem obětem ásilí z eávisti zajistit práví pomoc, mohou se poškozeí 1 Směrice Evropského parlametu a rady 2012/29/EU ze de 25. říja Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc01) 7

8 alespoň spolehout a postupé posilováí svých práv prostředictvím všeobecě závazé práví praxe. Máme za to, že kvalití judikát může v řadě případů zameat z hlediska ochray práv poškozeých víc ež ěkolikaletá prevetiví, vzdělávací či emacipačí kampaň. Adresáty textu jsou jak práví profesioálové, tak poskytovatelé služeb, tak veřejá správa. Právím profesioálům text přiblíží potřeby obětí ásilí z eávisti, představí utost komplexího přístupu i obtíže, které práví, icméě epomáhající profese mají v situaci, kdy spolupracují s traumatizovaými, margializovaými či jiak zevýhoděými lidmi. Poskytovatelům služeb, kteří edispoují službou právího poradeství a zastupováí pro oběti trestých čiů z eávisti, může text apovědět, jakým způsobem službu postavit a a jaké problémy se připravit. V eposledí řadě veřejé správě a soudictví text představuje svět obětí ásilí z eávisti a jejich potřeby v předprocesím a procesím stádiu. 8

9 2 PŘEDSUDEČNÉ NÁSILÍ A TRESTNÁ ČINNOST Z NENÁVISTI 9

10 Z kraje textu je uté vymezit zásadí termiologické obtíže, se kterými se v současé době potýkáme ve saze o účié zlepšeí postaveí obětí předsudečého ásilí, resp. ásilí z eávisti. V dalším textu používáme termí předsudečé ásilí a ásilí z eávisti, resp. předsudečá trestá čiost a trestá čiost z eávisti zaměitelým způsobem. Přitom termí předsudečé ásilí považujeme za pojem přesěji vystihující podstatu takového ásilí, které je motivováo předsudky útočíka vůči skupiě, kterou v jeho očích reprezetuje 2 apadeý. Nejde tedy o itezitu evraživosti pachatele, tedy o míru eávisti, ale o jeho selektivě-předsudečý výběr poškozeého. Naopak jak v meziárodích a evropských právích dokumetech, tak 3 4 a úrovi odboré diskuze a veřejé politiky stále domiuje termí trestá čiost z eávisti (agl. hate crime) ozačující takový trestý 5 či, který je motivová předsudečou (eávistou) pohutkou. Jakkoli je tedy termiologicky použit termí eávist, samotá defiice za stěžejí elemet považuje předsudečý selektiví výběr. Na úrovi Evropské uie v současé době eexistuje práví defiice trestého čiu z eávisti. Neobsahuje ji ai Směrice. To, komu budou práva obětí předsudečých trestých čiů jako tzv. obětí se zvláštími potřebami (zvlášť zraitelých obětí) přizáa, zásadě závisí a tom, jakým způsobem jsou předsudečé tresté čiy defiováy vitrostátím trestím právem. Absece defiice tresté čiosti z eávisti v árodích i evropských dokumetech pak může v ěkterých případech bráit obětem ásilí z eávisti v přístupu ke spravedlosti, práví pomoci a dalším službám pro oběti. 2 KALIBOVÁ, Klára (ed.). Tváří v tvář předsudečému ásilí. Praha: I IUSTITIA, 2016, s. 9. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc02) 3 Viz apříklad webové stráky meziárodí odboré skupiy Iteratioal Network for Hate Studies. (bit.ly/pravipomoc03) 4 Viz apříklad Audit árodí bezpečosti. Praha: Miisterstvo vitra České republiky, 2016, s A hate crime is a crimial act committed with a bias motive. Hate Crimes i the OSCE Regio: Icidets ad Resposes. Warsaw: ODIHR, 2013, s. 14. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc05) 10

11 Vitrostátí defiice se přitom zásadě liší. Některé státy přistupují k práví úpravě taxativím výčtem chráěých skupi osob, jié 6 demostrativím a další pak obecou defiicí. Nejširší ochraa obětem předsudečého ásilí je pak poskytováa v těch státech, které volí obecou ebo demostrativí defiici. Česká republika sice patří k zemím, které koceptualizují předsudečou trestou čiost 7 prostředictvím taxativího výčtu, současě však ve prospěch obětí trestých čiů z eávisti staovila širší demostrativě pojatou 8 defiici přímo v 2 odst. 4 písm. d) ZOTČ. Zameá to, že ačkoli ormy trestího práva za trestou čiost z eávisti považují pouze útoky motivovaé árodostí, etickou, ábožeskou, rasovou ebo politickou evraživostí (se zmíěou výjimkou 356 trestího zákoíku), ochraá orma stipulující práva obětí mezi oběti tresté čiosti 9 z eávisti zahruje i útoky vůči lidem apadeým z dalších důvodů (sexuálí orietace, zdravotí stav, věk, sociálí původ, příslušost k subkultuře). 6 Blíže srov. KALIBOVÁ, Klára. Trestá čiost z eávisti de lege lata a de lege fereda ěkteré hmotě práví aspekty. Disertačí práce Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc06) 7 S výjimkou obětí trestého čiu dle 356 Poděcováí k eávisti vůči skupiě osob ebo k omezováí jejich práv a svobod. 8 Záko č. 45/2013 Sb., o obětech trestých čiů. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc08) 9 Záko č. 40/2009 Sb., trestí zákoík. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc09) 11

12 3 POSTAVENÍ OSOB SETKÁVAJÍCÍCH SE S NÁSILÍM Z NENÁVISTI 12

13 3.1 LIDÉ OHROŽENÍ NÁSILÍM Z NENÁVISTI Zraitelost skupi ohrožeých předsudečým ásilím podmiňují idividuálí kulturí, historické a politické podmíky v kokrétím regiou, resp. státě, a to jak dlouhodobé, tak ryze aktuálí. Výrazě egativí celospolečeská atmosféra, politický populismus a ozačováí celých skupi osob za problematické, echtěé či méěceé je zdrojem eergie pro kokrétí útočíky. V regiou středí a východí Evropy se terčem předsudečého ásilí stávají především Romové a v posledí době také ciziky a cizici, zatímco v západí Evropě jsou lidé apadái z důvodu své barvy pleti 12 ebo víry či jde o migraty a cizice obecě. Předsudečým ásilím jsou ve začé míře ohrožei také lesby, gayové, bisexuálové, trasgeder lidé. Výzamou skupiu ohrožeou předsudečými útoky tvoří lidé bez domova. Zejméa v posledích třech letech se terčem předsudečého ásilí stávají také lidé a orgaizace, které zčásti ebo výhradě 13 věují ochraě práv meši či prosazováí lidských práv. 3.2 POŠKOZENÝ A OBĚŤ Trestý či zameá změu v životě těch, kteří mu byli vystavei. Obvyklými ásledky trestých čiů jsou škoda a zdraví, psychická újma, ztráta 11 VIRDEE, Satam, Breda MCGEEVER. Racism, Crisis, Brexit. Ethic ad Racial Studies, vol. 41, 2018, Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc11) 12 BIHÁRIOVÁ, Irea. Comparative Hate Crime Report. Bratislava: People i Need, Nepublikováo. 10 EU-MIDIS Data i Focus Report 6: Miorities as Victims of Crime. Viea: Europea Uio Agecy for Fudametal Rights, Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc10) 13 GILBERT, David. Facebook has a problem with death threats i the Czech Republic. Vice News, Dostupé z (bit.ly/pravipomoc13) 13

14 bezpečí a pocitu kotroly, ekoomická ztráta, omezeí příjmu, ohrožeí 14 ebo ztráta bydleí, rozpad rodiých a sociálích vazeb. Lidé, kteří se stali obětmi trestého čiu, se také stávají subjekty ových práv. Ta lze rozdělit do tří okruhů: práva související s právem a podporu a péči, která vzikají přímo mometem spácháí trestého čiu a jejichž subjektem je oběť, práva procesího charakteru, která mohou být realizováa až v okamžiku trestího řízeí a jejichž subjektem je poškozeý a svědek a hmotěpráví árok poškozeého a áhradu škody, který může být realizová buď přímo v trestím řízeí, ebo v ásledujícím občasko-právím řízeí. V jede okamžik se tedy člověk, který byl vystave trestému čiu, achází v trojí pozici. Zatímco práva poškozeých a svědků jsou součástí árodích právích řádů, práva obětí se do popředí zájmu dostávají až zejméa v posledích deseti letech. Zásadím istrumetem, který ukládá státům garatovat miimálí práva obětem je Směrice. V prvé řadě je takový člověk ve smyslu čl. 2 Směrice obětí, tedy fyzickou osobou, která utrpěla škodu, včetě fyzické, psychické ebo emocioálí újmy, ebo ekoomickou ztrátu, jež přímo souvisí s trestým čiem. Oběti jsou garatováa taková práva, jejichž obsahem je prevece sekudárí viktimizace. Jedá se především o právo a iformace a podporu, včetě práva a sociálí služby, práví pomoc a pomoc psychologa (čl. 3-9), právo a účast v trestím řízeí, právo a ochrau, včetě práva a šetré zacházeí, práva a iformace z trestího řízeí, práva být slyše. 14 BAŇACKÁ, Kateřia, Markéta NEŠPOROVÁ, Klára KALIBOVÁ, Vedula ZAPLETALOVÁ. Sociálí práce s osobami vystaveými předsudečému ásilí. I Kalibová Klára, Cajthamlová, Tereza (edd.). Záte jejich práva. Sociálí práce a lidé ohrožeí ásilím z eávisti. Praha: I IUSTITIA, 2016, s Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc14) 14

15 Za druhé se stává poškozeým, tedy straou trestího řízeí, která má přímo během procesu s obviěým řadu procesí práv (apř. právo účastit se trestího řízeí, avrhovat důkazy, ahlížet do spisu, podávat stížosti a odvoláí) a často také právo a áhradu škody, včetě emajetkové újmy. Poškozeý jako straa trestího řízeí je rozezává především ve státech kotietálí práví tradice. Poškozeý bývá defiová a úrovi árodí práví úpravy. Česká práví úprava jej defiuje jako toho, komu bylo trestým čiem ublížeo a zdraví, způsobea majetková škoda ebo emajetková újma, ebo te, a jehož úkor se pachatel trestým čiem obohatil. Poškozeým v tomto smyslu může být i právická osoba. Podobě též Maďarsko považuje za poškozeého toho, jehož práva ebo práví zájmy byly porušey ebo ohrožey trestým 15 čiem. Třetím postaveím, ve kterém se osoba zasažeá trestým čiem achází, je postaveí svědka, tedy takové osoby, která určitou skutečost mohla pozorovat ebo vímat, a musí, pokud je k tomu povoláa 16 státem, vydat o takové skutečosti svědectví. Trojí postaveí osob zasažeých trestým čiem přiáší řadu praktických problémů. Z ich ejpalčivější je jistá setrvačost orgáů čiých v trestím řízeí, které osoby dotčeé trestým čiem vímají především jako svědky a ositele iformací výzamých pro trestí řízeí. Teprve a druhém místě si uvědomují jejich potřeby jako obětí trestého čiu, které jsou oprávěy árokovat odpovídající podporu a péči. 3.3 OBĚTI SE ZVLÁŠTNÍMI POTŘEBAMI OCHRANY (ZVLÁŠŤ ZRANITELNÉ OBĚTI) Dopad trestých čiů a oběti eí stejý. Existuje skupia obětí, které viktimizaci trestým čiem prožívají obzvlášť těžce a kterým se má dostat zvýšeé ochray před sekudárí a opakovaou viktimizací. 15 Čláek 5, odst. 1, Act XIX of 1998 o Crimial Proceedigs. Dostupé z: ogramme/act%2019%20of%201998%20be.doc (bit.ly/pravipomoc15) 16 S určitými výjimkami, kdy svědectví může odmítout, jako apříklad v případě, že by se osoba sama ebo osobu blízkou vystavila trestímu stíháí, či by porušila zákoem uložeou ebo uzaou poviost mlčelivosti. 15

16 Pro takové osoby používá Směrice termíu oběti se zvláštími potřebami ochray. V rámci českého právího systému je používá termí 17 zvlášť zraitelé oběti. 2 odst. 4 zákoa o obětech trestých čiů a) dítě, b) osoba, která je vysokého věku ebo je postižea fyzickým, metálím ebo psychickým hedikepem ebo smyslovým poškozeím, pokud tyto skutečosti mohou vzhledem k okolostem případu a poměrům této osoby bráit jejímu plému a účelému uplatěí ve společosti ve srováí s jejími ostatími čley, c) oběť trestého čiu obchodováí s lidmi ( 168 trestího zákoíku) ebo trestého čiu teroristického útoku ( 311 trestího zákoíku), d) oběť trestého čiu proti lidské důstojosti v sexuálí oblasti, trestého čiu, který zahroval átlak, ásilí či pohrůžku ásilím, trestého čiu spáchaého pro příslušost k ěkterému árodu, rase, etické skupiě, ábožeství, třídě ebo jié skupiě osob ebo oběť trestého čiu spáchaého ve prospěch orgaizovaé zločiecké skupiy, jestliže je v kokrétím případě zvýšeé ebezpečí způsobeí druhoté újmy zejméa s ohledem a její věk, pohlaví, rasu, árodost, sexuálí orietaci, ábožeské vyzáí, zdravotí stav, rozumovou vyspělost, schopost vyjadřovat se, životí situaci, v íž se achází, ebo s ohledem a vztah k osobě podezřelé ze spácháí trestého čiu ebo závislost a í. Oběti se zvláštími potřebami ochray Směrice edefiuje, a rozdíl od české árodí úpravy, prostředictvím specifického výčtu. V prvé řadě uvádí kritéria, která mohou mít vliv a zvláští zraitelost. Jsou jimi: osobí charakteristika oběti, typ ebo povaha trestého čiu, okolosti spácháí trestého čiu. Současě Směrice jedozačě uvádí ěkteré skupiy osob, kterým má být věováa specifická pozorost při hodoceí jejich potřeb zvláští ochray. Vedle obětí ásilých trestých čiů jsou to právě oběti trestých čiů s předsudečým ebo diskrimiačím motivem, který souvisí s jejich osobostí charakteristikou. Dalšími oběťmi se zvlášt- 17 Záko č. 45/2013 Sb., o obětech trestých čiů. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc07) 16

17 ími potřebami ochray jsou osoby apadaé v blízkých svazcích ebo v pozici závislosti. Zvláští pozorost musí být věováa obětem terorismu, orgaizovaého zločiu, obchodováí s lidmi, ásilí a základě pohlaví, ásilí v blízkých svazcích, sexuálího ásilí, vykořisťováí ebo trestých čiů z eávisti. Děti mají být za osoby se zvláštími potřebami ochray považováy vždy. Jiým způsobem ke kategorii zvlášť zraitelých obětí přistoupila Česká republika, a to výčtem. Některé oběti jsou za zvlášť zraitelé oběti považováy ex lege, tj. orgá, který posuzuje jejich zraitelost, pouze hodotí, zda patří do kokrétí skupiy a a základě tohoto zhodoceí jim postaveí přizává. Jié skupiy obětí jsou ovšem za zvlášť zraitelé považováy až po té, kdy v rámci posouzeí lze učiit závěr, že s ohledem a jejich charakteristiku existuje hrozba druhoté újmy. Do prví kategorie (ex lege) patří děti, seioři, osoby s hedikepem, oběti obchodováí s lidmi a oběti trestého čiu teroristického útoku (tedy ikoli všechy oběti terorismu). Do druhé kategorie, jejíž postaveí bude vždy záležet a posouzeí odpovědého orgáu, spadají oběti sexuálích trestých čiů, oběti v blízkých svazcích a oběti předsudečých trestých čiů, ovšem pouze za situace, jestliže je v kokrétím případě zvýšeé ebezpečí způsobeí druhoté újmy zejméa s ohledem a její věk, pohlaví, rasu, árodost, sexuálí orietaci, ábožeské vyzáí, zdravotí stav, rozumovou vyspělost, schopost vyjadřovat se, životí situaci, v íž se achází, ebo s ohledem a vztah k osobě podezřelé ze spácháí trestého čiu ebo závislost a í. 3.4 PRÁVO NA INDIVIDUÁLNÍ POSOUZENÍ A NÁVAZNÁ PRÁVA Právo a idividuálí posouzeí zavádí Směrice jako jedo ze základích práv obětí se zvláštími potřebami (zvlášť zraitelých obětí) v čl. 22. Každý má právo a to, aby po spácháí trestého čiu byly jeho zvláští potřeby ochray odpovídajícím způsobem idividuálě posouzey a a jejich základě poskytuta ochraa v trestím řízeí. Smyslem idividuálího posouzeí je předejít druhoté a opakující se újmě, zastrašováí a pomstě a poskytout práva v trestím řízeí defiovaá v čl. 23, resp. 24 Směrice. 17

18 Jedá se o oprávěí během vyšetřováí: právo a koáí výslechu ve speciálě vytvořeých ebo upraveých místostech, právo a vedeí výslechu osobou, která je k tomu vyškolea, právo a výslech stejou osobou za předpokladu, že takový postup ebráí výkou spravedlosti, právo a výslech osobou stejého pohlaví. Toto právo se týká obětí sexuálího ásilí, ásilí a základě rodu (gederu) 18 a ásilí v blízkých svazcích. Netýká se výslechu prováděého státím zástupcem ebo soudcem, a oprávěí během soudího řízeí: právo a opatřeí zabraňující vizuálímu kotaktu mezi pachatelem a obětí během poskytováí svědectví (apř. s využitím růzých komuikačích techologií), právo a to ebýt vyslýchá v soudí síi, právo a to ebýt vyslýchá ohledě soukromého života, právo a opatřeí, jež umožňují koáí slyšeí s vyloučeím veřejosti. Obecě platí, že při prováděí Směrice mohou jít čleské státy i ad rámec uvedeých opatřeí. Takovým příkladem, kdy stát zvolil přízivější opatřeí, je úprava výslechu zvlášť zraitelé oběti v českém zákoě o obětech trestých čiů, který všem obětem umožňuje volbu pohlaví vyslýchajícího policisty/ky. 19 zákoa o obětech trestých čiů Oběť může požádat, aby byla v přípravém řízeí vyslechuta osobou stejého ebo opačého pohlaví. U zvlášť zraitelých obětí je takovému požadavku uté vyhovět. Odmítout lze pouze v případě, že k tomu jsou důležité důvody, které 18 Neí však vyloučeo, aby bylo vztažeo i a všechy oběti se zvláštími potřebami (zvlášť zraitelé oběti). 18

19 však záko žádým způsobem edefiuje. Bude se jedat především o důvody okamžitého kapacitího charakteru, tedy o situaci, kdy policie potřebuje poškozeé vyslechout a emá mometálě k dispozici policistu/ku pohlaví, které by si poškozeí přáli. Důvod, proč Česká republika zvolila takový progresiví přístup k obětem trestých čiů, je zohleděí potřeb osob mešiové sexuálí orietace a trasgeder lidí, kteří se mohou během výslechu cítit bezpečěji a komfortěji, pokud je vede vyslýchajícími opačého pohlaví. Opatřeí však působí ve prospěch i dalších osob, které si z růzých důvodů (stud, ztráta sociálí role, předchozí špaté zkušeosti) chtějí pohlaví vyslýchajících zvolit. Volba pohlaví by eměla být policií vímáa jako obstrukce, ale jako způsob, kterým se předchází sekudárí viktimizaci a který rověž usadňuje samotý průběh výslechu, v důsledku čehož se poškozeí apř. pravděpodoběji otevřou a poskytou více iformací. Při idividuálím posuzováí zvláštích potřeb ochray je uté posoudit osobí charakteristiku oběti, druh ebo povahu trestého čiu a okolosti provedeí trestého čiu. Směrice přímo pamatuje a oběti tresté čiosti z eávisti, kterým má být při idividuálím posuzováí věováa zvláští pozorost. Oběti ásilí z eávisti jsou tedy (podobě jako oběti terorismu, dětské oběti, oběti sexuálího ásilí či pohlavího zeužíváí a oběti obchodováí s lidmi) považováy za oběti, u kterých idividuálí posuzováí musí proběhout zvlášť podrobě a odborě. Čl. 22 odst.3 Směrice V souvislosti s idividuálím posouzeím je zvláští pozorost věováa obětem, které utrpěly začou újmu v důsledku závažosti trestého čiu, obětem trestého čiu spáchaého z eávisti ebo motivovaého sahou o diskrimiaci, což by mohlo zejméa souviset s jejich osobí charakteristikou. Osobí charakteristiku obětí tresté čiosti z eávisti tvoří především jejich árodost, eticita, víra, zdravotí stav, věk, sexuálí orietace či idetita, případě i politické přesvědčeí, tedy okolosti, pro které se jedak staly terčem útoku, ale také ty, které je mohou zevýhodňovat či čiit jiak zraitelými v průběhu trestího řízeí. 19

20 Posuzováí zvláští zraitelosti provádějí zásadě ty orgáy a istituce, které ásledě zajišťují práva obsažeá v čl. 23, tedy policie, státí zástupce a soud. Mají přitom postupovat v úzké spolupráci s obětí tak, aby zachytili aktuálí situaci i rizikové faktory, které mohou podmíit sekudárí ebo opakovaou viktimizaci. Posuzováí je uté opakovat, pokud se situace a straě poškozeého změí. Mezi právo oběti patří i právo ebýt považová za oběť se zvláštími potřebami ochray. Také služby pomoci obětem by měly být schopy idetifikovat potřeby zvláští ochray obětí. Sledují přitom dva cíle. Prvím je kvalití poskytutí vlastích služeb a poradeství, které musí zahrout iformace o právech dle čl. 23. Druhým cílem je pomoc při prosazováí těchto práv přímo v procesu trestího řízeí. Směrice poechává a árodích státech způsob, kterým budou posuzováí zvláštích potřeb ochray provádět. Zatímco ěkteré země 19 EU mají detailě propracovaý způsob posuzováí, jié (mezi imi 20 i ČR ) stále a dobrou praxi čekají. Pilotě bylo v roce 2013 vyviuto schéma posuzováí zvláštích potřeb ochray v rámci projektu EVVI (Evaluatio of Victims), realizovaého fracouzským miisterstvem 21 spravedlosti. Schéma má podobu dotazíku, který i bez souhlasu oběti vyplňují orgáy čié v trestím řízeí. Zaměřují se přitom a aktuálí situaci po trestém čiu (zejméa zdravotí, ekoomické, osobí a psychické dopady, případě zdroje podpory, předchozí historii tresté čiosti a osobu pachatele). Nuto podotkout, že EVVI byla zjevě vyviuta v kotextu obětí domácího ásilí a potřeby obětí ásilí z eávisti specificky ezahruje. 19 Typicky Velká Britáie, srov. MAIZNER, Lida et al. EVVI (Evaluatio of Victims). Miistere de la Justice, Frech Republic, Dostupé z: Eglish1.pdf (bit.ly/pravipomoc19a); Victims of crime i the EU: the extet ad ature of support for victims. FRA Europea Uio Agecy for Fudametal Rights. Luxembourg: Publicatios Office of the Europea Uio, Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc19b) 20 V ČR eí dokoce čláek 22 Směrice zcela implemetová do zákoa (bit.ly/pravipomoc21) 20

21 4 PRÁVO NA BEZPLATNOU PRÁVNÍ POMOC 21

22 4.1 PRÁVNÍ RÁMEC Přístup ke spravedlosti, tedy možost žádat a dosáhout ápravy porušeí práv prostředictvím ochray formálích i eformálích justičích istitucí za současého dodržováí stadardů lidských práv, je stadar dem, který má být zajiště co možá ejširšímu okruhu osob. Jedím z prostředků, který přístup ke spravedlosti zajišťuje, je dostupá práví pomoc. Některým skupiám osob musí být práví pomoc zajištěa bezplatě. Zatímco v miulosti to byli především pachatelé trestých čiů, má být současým tredem a úsilím meziárodího společeství zajistit podobou úroveň i obětem (poškozeým). Práví pomoc budeme pro účely této publikace defiovat jako pomoc zahrující práví iformace ve smyslu Směrice, práví poradeství a zastupováí před soudy a dalšími orgáy. Práví iformace jsou takové miimálí iformace, které jsou obětem poskytováy k tomu, aby byly schopy úspěšě realizovat jak svoje práva v trestím řízeí, tak svoje práva jako práva obětí. Poradeství zahruje kompletí práví poradeství ve vazbě a všecha práva osoby, která vstupuje do určitého řízeí. Práví zastupováí pak zahruje také asisteci právíka přímo při jedáí s orgáy čiými v trestím řízeí ebo dalšími istitucemi, se kterými poškozeý ebo oběť přichází do kotaktu. Způsob poskytováí bezplaté práví pomoci se apříč státy výrazě liší, závisí a lokálí práví tradici, dostupých zdrojích pro její fiacováí, ale také ochotě právího stavu schéma bezplaté práví pomoci přijmout jako stadard vlastí profese. Právo a bezplatou práví pomoc vyplývá z meziárodích, uijích i árodích orem a bylo původě ormováo především ve vztahu k osobám porušujícím právo, resp. pachatelům trestých čiů. Evropská 22 Global Study o Legal Aid. Global Report. New York: UNODOC, 2016, s. 8. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc22) 23 Viz Sustaiable Developmet Goals: 16 Peace, Justice ad Strog Istitutios. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc23) 22

23 Čl. 4 Směrice Právo a práví iformace od prvího kotaktu s příslušým orgáem: druh podpory, kterou mohou získat, a kdo ji poskytuje, kde získat příslušé základí iformace o lékařské pomoci, pomoci odboríka, včetě psychologické podpory, a áhradím ubytováí; postupy související s podáím trestího ozámeí a jejich úloha v souvislosti s těmito postupy; jak a za jakých podmíek mohou oběti získat ochrau, včetě ochraých opatřeí; jak a za jakých podmíek si mohou zajistit práví poradeství, práví pomoc a jakýkoliv jiý druh poradeství; jak a za jakých podmíek mohou získat odškoděí; jak a za jakých podmíek mají právo a tlumočeí a překlad; mají-li bydliště v jiém čleském státě, ež ve kterém byl trestý či spáchá, všecha zvláští opatřeí, postupy ebo ujedáí, které jsou dostupé a ochrau jejich zájmů v čleském státě, v ěmž je učiě prví kotakt s příslušým orgáem; dostupé postupy pro podáí stížostí v případě, že práva obětí ejsou respektováa příslušým orgáem, který vyvíjí čiost v rámci trestího řízeí; kotaktí údaje pro předáváí iformací o jejich případu; dostupé služby restorativí justice; jak a za jakých podmíek mohou být ahrazey výdaje vziklé v důsledku jejich účasti a trestím řízeí. 24 úmluva o ochraě lidských práv a základích svobod (EÚLP) garatuje právo a bezplatou práví pomoc obviěým, kteří emají dostatek prostředků a zaplaceí obhájce, a pokud je to v zájmu spravedlosti (čl. 6 odst. 3 písm. c)), podobě též čl. 14 odst. 3 písm. d) Meziárodího 25 paktu o občaských a politických právech. Evropský soud pro lidská práva icméě evolutivě vyložil, že právo a spravedlivý proces může i přes abseci podobého ustaoveí pro civilí spory ěkdy ukládat státu poviost poskytout pomoc advokáta, pokud se taková pomoc prokáže 24 Sděleí federálího miisterstva zahraičích věcí č. 209/1992 Sb., o sjedáí Úmluvy o ochraě lidských práv a základích svobod a Protokolů a tuto Úmluvu avazujících. 25 Vyhláška miisterstva zahraičích věcí č. 120/1976, o Meziárodím paktu o občaských a politických právech a Meziárodím paktu o hospodářských, sociálích a kulturích právech. 23

24 být ezbytou k účiému přístupu k soudu, ať již proto, že práví zastoupeí je povié, jako je tomu ve vitrostátím právu ěkterých smluvích států pro rozličé typy sporů, ebo z důvodu složitosti řízeí ebo věci. Stát 26 má tedy za určitých podmíek pozitiví poviost zajistit práví pomoc 27 tam, kde si to vyžaduje zájem spravedlosti. Podle čláku 47 Charty základích práv EU má být zajištěa všem, kdo emají dostatečé pro- 28 středky, pokud je to ezbyté k zajištěí účiého přístupu ke spravedlosti. Práví pomoc upravuje také Rezoluce Geerálího shromážděí OSN o pricipech a pravidlech přístupu k práví pomoci v systémech trestí justice. Ve vztahu k obětem tresté čiosti je právo a bezplatou práví pomoci garatováo člákem 13 Směrice. Státy mají zajistit přístup k bezplaté práví pomoci těm obětem, které mají postaveí stra v trestím řízeí (poškozeým). Směrice poechává úpravu přístupu k bezplaté práví pomoci a árodích státech. Čl. 13 Směrice Čleské státy zajistí, aby oběti měly přístup k práví pomoci, pokud mají postaveí stray v trestím řízeí. Podmíky ebo procesí pravidla umožňující obětem přístup k práví pomoci staoví vitrostátí práví předpisy. 4.2 ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ POMOCI Pro oběti tresté čiosti je přístup k práví pomoci základí podmíkou jejich úspěchu v trestím řízeí. Pouhé poskytutí právích iformací či právího poradeství erespektuje skutečé potřeby traumatizovaých poškozeých, kteří jsou obvykle v postaveí právích laiků a ke skutečému uplatěí svých práv potřebují odpovídající podporu, 26 Airey proti Irsku, Rozsudek ze de , č. 6289/ Srov. KMEC, Jiří, David KOSAŘ, Ja KRATOCHVÍL, Michal BOBEK. Evropská úmluva o lidských právech. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 809 a. 28 Charter of Fudametal Rights of the Europea Uio. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc28) 24

25 včetě právího zastoupeí. Je-li hlavím důvodem, proč je bezplatá práví pomoc zajištěa pachatelům závažých trestých čiů, riziko újmy a jejich právech, zejméa v podobě trestu odětí svobody, eí důvod, aby (alespoň v podobém rozsahu, tj. v případech závažých trestých čiů, ebo i z jiých důvodů, které poškozeé čií zvlášť zraitelými) ebyla státu uložea obligatorí poviost zajistit práví pomoc i obětem. Bezplatou práví pomocí v obecém slova smyslu rozumíme situaci, kdy je za určitých podmíek fyzickým osobám zajištěa odborá práví pomoc zdarma. Bezplatá práví pomoc je práví pomoc za áhradu, která je poskytováa těm subjektům, které ji poskytují potřebým. Je uté připustit, že bezplatou práví pomoc, tady takovou práví pomoc, kterou hradí stát z veřejých prostředků, je možé poskytovat pouze ěkterým skupiám osob, resp. obětí. To, komu, za jakých podmíek, v jakém rozsahu a kdo bude práví pomoc poskytovat, má být dle Směrice defiováo árodí legislativou. Existují dvě kumulativí podmíky obvyklé pro poskytutí bezplaté práví pomoci emajetost osoby, které se bezplatá práví pomoc poskytuje, a zájmy spravedlosti s ohledem a každý jedotlivý případ. V případě obětí tresté čiosti přistupuje ještě obvykle podmí- 29 ka třetí vážící se a typologii poškozeých bezplatá práví pomoc je poskytováa pouze ěkterým skupiám poškozeých. Typologie může korespodovat apříklad s defiicí obětí se zvláštími potřebami. Připomeňme, že se jedá o osoby zvlášť zraitelé z důvodu své osobí charakteristiky, z důvodu typu ebo povahy trestého čiu ebo z důvodu okolostí spácháí trestého čiu. Prizmatem tohoto pohledu by tedy práví pomoc měla být garatováa zejméa obětem ásilých trestých čiů ebo jiých trestých čiů výrazě oslabujících schopost poškozeých bez další újmy vstupovat do trestího řízeí. Jako příklad dobré praxe zde uveďme implemetaci práva a práví pomoc do českého zákoa o obětech trestých čiů a trestího řádu. Bezplatá práví pomoc je zde kocipováa a dvou stupích. Prví skupia osob musí vždy osvědčit edostatek fiačích prostředků k úhradě práví pomoci. Současě se musí jedat o oběti úmyslých trestých 29 Srov. KMEC, Jiří, David KOSAŘ, Ja KRATOCHVÍL, Michal BOBEK. Evropská úmluva o lidských právech. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 809 a. 25

26 čiů, kterým byla způsobea újma a zdraví, pozůstalé ebo poškozeé, kteří v řízeí uplatili árok a áhradu škody, emajetkové újmy či vydáí bezdůvodého obohaceí, pokud takové zastoupeí eí zjevě adbytečé. Druhou skupiou osob jsou osoby mladší 18 let a všechy zvlášť zraitelé oběti. Těm je práví pomoc poskytováa bezplatě i bez osvědčeí emajetosti či bez toho, aiž by uplatili árok a áhradu škody. Ve svém edávém výzkumu OSN idetifikovala růzá schémata poskytováí práví pomoci z hlediska subjektů, které jsou oprávěy práví 30 pomoc poskytovat či ji poskytují. Rozlišuje veřejý systém práví pomoci: práví pomoc poskytují státem placeí právíci v rámci státích istitucí. (V ČR se takovému modelu blíží systém Probačí a mediačí služby, který je však limitová a poskytováí právích iformací dle ZOTČ), systém a základě jmeováí (ex offo systém): práví pomoc je poskytováa a základě ustaoveí soudem (ebo jiou státí istitucí) z řad soukromých právíků (advokátů). Náklady jsou hrazey soudem (jiým subjektem). (V ČR je teto model využívá v situaci, kdy si poškozeý, který má árok a bezplatou práví pomoc (viz dále) ezvolí zmocěce a teto je mu ustaove výlučě z řad advokátů), smluví systém práví pomoci: práví pomoc je poskytováa subjekty, se kterými má stát uzavřeou smlouvu o poskytováí práví pomoci ve prospěch třetích osob. Stát tuto práví pomoc hradí. Takto kocipovaou práví pomoc poskytují advokáti, právíci či estátí subjekty (poskytovatelé služeb, evládí orgaizace, práví kliiky). (V ČR je teto model uplatňová ve vztahu k poskytovatelům služeb obětem, které a základě dotačí smlouvy zdarma poskytují obětem tresté čiosti práví iformace), 30 Global Study o Legal Aid. New York: UNODOC, 2016, s. 41. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc22) 26

27 hybridí systém kombiující všechy předchozí způsoby poskytováí práví pomoci. 4.3 PRÁVNÍ POMOC A POTŘEBY OBĚTÍ PŘEDSUDEČNÉHO NÁSILÍ Práví pomoc obětem v obecé (ásilé) krimiality obvykle zahruje asisteci při jedáí a policii, uplatěí ároku a áhradu škody včetě zajištěí odpovídající dokumetace a zaleckých posudků a zastoupeí před soudy. Potřeby a podmíky obětí ásilí z eávisti jsou však atolik specifické, že je uté k im přistupovat se zvláštím zřetelem a zcela jim přizpůsobit charakter poskytováí práví pomoci a dalších služeb. Podstatou předsudečého ásilí je útok a osobí důstojost poškozeých. Ti obvykle zcela přesě vědí, že byli apadei z důvodu své jiakosti a odlišosti. Vědí také, že takovému útoku emohou jedoduše předcházet a mohou mu, s ohledem a svou většiou viditelou odliš- 31 ost, čelit kdykoli zovu. Jejich základí potřebou tak je uzáí a v ideálím případě i prokázáí skutečosti, že pohutka pachatele byla předsudečá. Role práví pomoci ve vztahu k této potřebě pak je doplit, pokud tak již eučiily orgáy čié v trestím řízeí, důkazí situaci o takové iformace, které předsudečou pohutku pomohou prokázat. Poskytovatelé práví pomoci jsou ve vztahu k obětem tresté čiosti z eávisti zavázái prosazovat jejich právo a efektiví vyšetřováí, které zahruje i pozitiví poviost státu zabývat se předsudečým mo- 32 tivem. V tomto smyslu je tedy odpovídající práví pomoc poskytovaá osobami, které jsou specialisty v tématu předsudečé tresté čiosti, eahraditelá. Předsudečá trestá čiost představuje specifický práví problém, se kterým se jmeováí práví poradci obvykle esetkávají vícekrát ež jedou za život. Musí tedy, a rozdíl od případých specialistů, vyviout 31 KALIBOVÁ, Klára (ed.). Tváří v tvář předsudečému ásilí příručka pro sociálí pracovíky a pracovice. Praha: I IUSTITIA, 2016, s Blíže viz KALIBOVÁ, Klára. Trestá čiost z eávisti de lege lata a de lege fereda ěkteré hmotě práví aspekty. Bro, Disertačí práce. Masarykova uiverzita, Právická fakulta. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc06) 27

28 větší úsilí k formulaci odpovídající práví strategie. Ta se přitom v případech předsudečého ásilí opírá eje o rešerši sekudárích zdrojů, případě domácí judikatury, ale utě vyžaduje i širší rozměr. V prvé řadě je uté ji opřít o meziárodí a evropské práví dokumety, judikaturu, ale také epráví, leč silou své argumetace přesvědčivé dokumety, výzkumy a doporučeí. Ta jsou pro většiu právích poradců edostupé ebo zcela ezámé. Nelze přitom předpokládat, že ad rámec poviého zastoupeí by jmeovaí advokáti měli možost realizovat hlubší rešerše či aalýzy, přitom je téma předsudečého ásilí atolik ové, že úspěch ve věci je podmíě etradičí a ovou práví argumetací. V druhé řadě může práví strategie čerpat z ryze praktických zkušeostí, které práví poradci abývají pouze tak, že se ěkterému tématu věují dlouhodobě. Pro objasňováí předsudečé tresté čiosti je v eposledí řadě klíčová i zalost místích poměrů, ať a straě poškozeých, tak a straě pachatelů či orgáů čiých v trestím řízeí. Specifičost viktimizace předsudečým ásilím podmiňuje i způsob poskytováí práví pomoci. Pro trestou čiost z eávisti je charakteristická vysoká míra latece, způsobeá jak eochotou poškozeých icidety z růzých důvodů ozamovat policii, tak esprávým právím posouzeím charakteru tresté čiosti. Většia obětí tak zůstává eidetifikovaá a jejich potřeby ejsou odpovídajícím způsobem zajištěy, k práví pomoci se dostávají je stěží. Samotému poskytováí práví pomoci by tak v ideálím případě měl předcházet takový typ služby, která oběti vyhledá, poskyte jim dostatek iformací o jejich situaci, umoží jim ahlédout skutečost, že se stali oběťmi předsudečé tresté čiosti a zprostředkuje jim možo ávazých právích služeb. Obecě platí, že většia obětí předsudečého ásilí patří ke skupiám osob, které jsou ve společosti margializováy a strukturálě diskrimiováy. To podmiňuje jak schopost a ochotu poškozeé idetifikovat jako oběti se zvláštími potřebami ochray, tak ochotu abídout jim přístup do systému práví ochray. Ve srováí se stejě zraitelými (byť z jiých důvodů) oběťmi domácího ebo sexuálího ásilí, ebo dokoce dětskými oběťmi a seiory, jsou oběti předsudečého ásilí stále edostatečě poučováy o svých právech a eí jim dopřáváa odpovídající podpora. 28

29 Prokazatelě existující strukturálí diskrimiace může egativě ovlivňovat i ochotu especializovaých poskytovatelů práví pomoci, obzvlášť advokátů jmeovaých soudem, služby poskytovat, poskytovat je v odpovídající kvalitě ebo způsobem, který aplí výše zmíěou potřebu klieta po prokázáí předsudečého motivu. Soudem jmeovaí poskytovatelé práví pomoci obvykle poskytují své služby ve stadardí, especifické kvalitě, zahrující orietaci především a áhradu emajetkové újmy a asisteci v řízeí před soudem. Řada systémů práví pomoci je pro oběti předsudečého ásilí relativě edostupá, a to jak fyzicky, tak sociálě. Poskytutí práví pomoci předě vyžaduje ávštěvu v místě, kde je poradeství poskytováo. V řadě případů toho poškozeí ejsou schopi. V důsledku primárí viktimizace ve veřejém prostoru mohou trpět strachem z pohybu a veřejosti ebo v hromadých prostředcích, ehledě a fyzická zraěí, která cestováí výrazě omezují. Nemožost dostavit se do kameé porady může být také zapříčiěa ryze ekoomickými důvody a straě poškozeých, obzvlášť pokud žijí mimo velká sídla ebo jsou dlouhodobě bez příjmu. Řešeím obvykle bývá poskytováí poradeství a dalších kozultací přímo v místě bydliště poškozeého. Bariéra, které poškozeí čelí v přístupu k práví pomoci, je také jazyková a kulturí. Práví služby by měly být poskytováy v jazyce, který poškozeý ovládá atolik, že je schope porozumět poměrě složitému obsahu. Schopost porozumět se přitom výrazě sižuje ve stresových situacích. I pokud poškozeý ovládá jazyk, ve kterém je většia právích služeb obvykle jmeovaými advokáty poskytováa (češtia, agličtia, případě další hlaví evropské jazyky), v rámci běžé komuikace, pro odboré poradeství to estačí. Neí v kapacitách jmeovaých právích zástupců zajistit tlumočíky, poškozeí zase emají dostatek prostředků si tlumočeí zajistit samostatě. V takových situacích se ukazuje vhodé volit k poskytováí poradeství a zastupováí takovou službu, která tlumočeí zahruje jako stadard spolupráce s klietem. Zásadí kvalitou, kterou by měla práví pomoc obětem tresté čiosti přiést, je přijetí, a to jak a úrovi klietovi verze, tak a úrovi klietské spolupráce. Poskytovatelé práví pomoci, kteří se stadardě epotkávají s osobami z jiého kulturího prostředí, mohou, byť evědomky, k poškozeým přistupovat se stereotypizujícím očekáváím či epřimě- 29

30 řeou zvědavostí. Současě mohou předpokládat situace a skutečosti z klietova života, které zapadají do obrazu, jejž práví poradci mají o určité skupiě osob, ale které pro samotého klieta eplatí. Alterativou k ecitlivému přístupu, jež však také představuje komuikačí bariéru, je pak ostych komuikovat s klietem o věcech týkajících se jeho jiakosti, ale které práví poradce považuje za epojmeovaé. Předsudečá trestá čiost s sebou eese pouze ásledky v práví roviě. Při poskytováí práví pomoci se lze setkat s klietem zraěým a traumatizovaým, s klietem v obtížé ekoomické či sociálí situaci, člověkem ohrožeým sociálím vyloučeým či lidmi bez rodiého zázemí. Může se také ukázat, že kliet čelí řadě dalších právích problémů, které je potřeba v souvislosti s případem řešit. Poskytovatel práví pomoci by měl a takové situace umět reagovat, ikoli pouze izolovaě řešit kokrétí práví problém. Osobí situace klieta totiž s poskytováím práví pomoci úzce souvisí. Člověk, jehož ostatí potřeby ejsou dostatečě ošetřey, je vystave sekudárí viktimizaci. Současě také jeho role v trestím řízeí může být ohrožea. Neřešeé psychické problémy mohou ovlivit svědeckou výpověď, obtížá sociálí či ekoomická situace může ovlivit schopost aktivě se podílet a trestím řízeí či se dokoce k trestímu řízeí dostavovat. Nestabilí zázemí může obecě vést ke ztrátě motivace dál postupovat v trestím řízeí. Samotí klieti přitom často z trestího řízeí vypadávají, eboť je dlouhé, bolesté a epřiáší odpověď a základí otázku proč já?. Přitom úspěch v trestím řízeí v podobě odsouzeého pachatele a prokázaé předsudečé pohutky je pro většiu klietů hlaví motivací, proč do řízeí a jeho začátku vstupují, a má poteciál pozitivě ovlivit budoucí vyrováváí se s trestým čiem. Je úlohou poskytovatelů práví pomoci přistupovat k poškozeým komplexě a usadit jim složitou cestu trestím řízeí. V ěkterých situacích pak dokoce motivovat kliety k tomu, aby svou věc dotáhli do koce. To vše s vědomím toho, že eukočeý případ zemožňuje zpracováí traumatu, které předsudečá trestá čiost poškozeým přiáší. Z výše uvedeého lze vyvodit, že pouze práví specializace osob poskytujících práví pomoc eí pro potřeby obětí předsudečé tresté čiosti dostačující. Naopak se ukazuje, že předsudečé ásilí představuje atolik komplexí situaci po stráce práví i klietské, že 30

31 přístup k jeho řešeí musí být multifaktoriálí, musí být opře o práví i epráví zalosti a dovedosti a musí zahrout i epráví péči o poškozeé. V ásledující tabulce podáváme přehled idetifikovaých výhod a rizik jedotlivých poskytovatelů právích iformací, poradeství či pomoci. VÝHODY RIZIKA ADVOKÁTI Komplexí práví pomoc, vč. zastupováí Kvalita získaá právím vzděláím a praxí a potvrzeá odborou zkouškou Fiačí i orgaizačí ezávislost a státu i dalších aktérech Mlčelivost prolomitelá pouze klietem Povié pojištěí pro případ škody Kotrola kvality Orietace pouze a řešeí práví otázky Nízká specializace a potřeby obětí a eexistece poviosti dalšího vzděláváí Neprovázaost a jié systémy pomoci Vysoký komuikačí práh pro osoby z margializovaých skupi Kotrola kvality pouze profesí samosprávou Proces přístupu k práví pomoci V ěkterých regioech obtížá dostupost STÁTEM POSKYTOVANÁ PRÁVNÍ POMOC (příklad ČR: Probačí a mediačí služba) Kvalita získaá (zejméa eprávím) vzděláím a praxí Mlčelivost prolomitelá klietem Zázemí státí istituce Vysoká regioálí dostupost Využití eprávích ástrojů pomoci (zejm. mediace) Orietace pouze a poradeství, ikoli zastupováí a doprovody k soudu Státí istituce kombiující pomoc pachatelům a obětem Vysoký komuikačí práh pro osoby z margializovaých skupi Kotrola kvality pouze vitří kotrolou 31

32 NEVLÁDNÍ POSKYTOVATELÉ SLUŽEB OBĚTEM V SYSTÉMECH S FUNKČNÍ IMPLEMENTACÍ SMĚRNICE (příklad ČR: akreditovaé subjekty pomoci obětem dle 38 a. ZOTČ) Provázaost a komplexí pomoc oběti (sociálí služby, terapie) včetě volby eprávích ebo ekofrotačích právích řešeí (mediace) Orietace též a systémovou změu Vysoká specializace ve zvoleém tématu, schopost podpořit práví argumetaci iformacemi a daty, která mohou být pro jié subjekty hůře dostupé či ezámé V práví argumetaci obvyklá orietace a meziárodí dokumety a lidskopráví rozměr Nízký práh pro oběti z margializovaých skupi Dostupost (mobilita pracovíků, eformálí jedáí, kulturí vybaveost) Kvalita získaá (právím) vzděláím a praxí Orgaizačí ezávislost a státu i dalších aktérech garatovaá posláím a veřejým závazkem Mlčelivost prolomitelá klietem Povié pojištěí pro případ škody Kotrola kvality ezávislým orgáem Zákoá poviost dalšího vzděláváí Podle ZOTČ mohou poskytovat pouze práví iformace, podle trestího řádu mohou zastupovat v trestím řízeí rozsah pomoci tedy záleží a volbě (a fiacích) kokrétího subjektu Nemohou být ustaovey soudem jako zmocěci poškozeých, poškozeí si je mohou zvolit samostatě Meší respekt ze stra formálích istitucí Limity v řízeích, která předpokládají povié zastoupeí advokátem Fiačí závislost a státu či jiých fiačích zdrojích V ěkterých regioech obtížá dostupost 32

33 AKTIVISTÉ (jako zmocěci poškozeého mohou vystupovat a základě zmocěí klietem dle 50 tr. řádu) Nízký práh pro oběti z margializovaých skupi Dostupost (mobilita pracovíků, eformálí jedáí, kulturí vybaveost) Vysoká specializace v jedom tématu Obvykle participativí přístup Klietova dobrovolá volba se všemi riziky Orietace a systémovou změu Obvykle práví laici Neexistece kotroly Neexistece poviého pojištěí pro případ škody Neprovázaost a jié systémy pomoci Neexistece poviosti vzděláváí Malé zázemí, ízká udržitelost Riziko zeužití iformací ze spisu Neexistece etického kodexu Neexistece zákoé mlčelivosti PRÁVNÍ KLINIKY Nízký práh pro oběti z margializovaých skupi Dostupost (eformálí jedáí, eí istituce) Obvykle participativí přístup Klietova dobrovolá volba se všemi riziky Kotrola kvality ze stray školitele Možost soukromého (ikoli zákoého) pojištěí pro případ škody Obvykle pouze práví poradeství a jedoduchá podáí, zastupováí eí vyloučeo, ale eděje se Nedokočeé práví vzděláí, icméě poskytováí právího poradeství je kotrolováo školitelem Nízká udržitelost, kliiky jsou obvykle jedosemestrálí, evhodé pro dlouhodobější případy Neexistece zákoé mlčelivosti Meší respekt ze stray klietů 33

34 5 PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE POMOC OBETEM PŘEDSUDEČNÉHO NÁSILÍ V ČESKÉ REPUBLICE 34

35 V ásledující kapitole představíme způsob, kterým je práví pomoc obětem předsudečé tresté čiosti poskytovaá v České republice. Jsme přesvědčei, že se svým způsobem jedá o mimořádě komplexí přístup k potřebám obětí, který může být vzorem těm státům, jež pomoc obětem koceptualizovaou emají. Současě jsme si však vědomi i určitých právích i praktických limitů, které i adále částečě omezují přístup poškozeých ke spravedlosti a o jejichž optimalizaci je uté usilovat. 5.1 VÝCHODISKA A PODMÍNKY Pro úspěšé zajištěí práví pomoci obětem předsudečé tresté čiosti musí být splěy podmíky a třech úrovích a úrovi státu, a úrovi orgáů čiých v trestím řízeí a a úrovi poskytovatelů služeb. V ideálím případě všechy zmíěé subjekty postupují ve vzájemé syergii. Méě ež rok po vstoupeí Směrice v platost přijala ČR v roce 2013 komplexí záko upravující práva obětí tresté čiosti, implemetačí lhůtu tak splila o více ež dva roky dříve (listopad 2015). Již při přípravě práví ormy stát zohledňoval zájmy poškozeých - přípravou skupiu tvořili jak samotí akademičtí autoři zákoa, tak zástupci veřejé správy a justice a zcela uikátě i poskytovatelé služeb obětem, zohleděy 33 byly zejméa zvlášť zraitelé oběti. To umožilo alespoň částečé zohleděí skutečých potřeb poškozeých, včetě potřeby právího zastoupeí. Zde je uté učiit zásadí pozámku prví ávrh ZOTČ umožňoval poskytovatelům služeb obětem přímé poskytováí uceleého balíku práví pomoci, tedy včetě právího zastoupeí. Teprve itervecí v ásledém legislativím procesu byla možost právího zastoupeí za odměu a právího zastoupeí a základě jmeováí soudem omezea výlučě ve prospěch advokátů STÁT V prvé řadě tedy stát zajistil práví rámec eje výše zmíěým zákoem o obětech trestých čiů, ale i jeho provázáím a trestí řád a podzákoé práví ormy. Pozitiva práví úpravy je uté vidět především v defiici obětí ásilí z eávisti jako zvlášť zraitelých obětí, a to v širší 33 Přípravy zákoa se účastila i I IUSTITIA. 35

36 ež trestě-práví defiici. V současé době prakticky každý, kdo je apade z důvodu své jiakosti a je z téhož důvodu ohrože vzikem druhoté újmy, má přístup k právům zvlášť zraitelých obětí. Stát také garatuje všem zvlášť zraitelým obětem přístup k bezplaté práví pomoci jmeovaými advokáty. Limity práví úpravy spatřujeme ve stále epřijatém zákoě o bezplaté práví pomoci, který tuto pomoc garatoval skutečě komplexím způsobem. Stát astavil schéma podpory práví pomoci jako hybridí, tedy kombiující smluví (dotačí systém) určeý akreditovaým poskytovatelům služeb obětem, systém pomoci prostředictvím státího orgáu (Probačí a mediačí služba) a systém jmeováí za áhradu umožňující za zákoem splěých podmíek žádat soud o ustaoveí advokáta jako poskytovatele výlučé práví pomoci. Advokáti mohou práví pomoc obětem poskytovat a základě zápisu do sezamu advokátů vedeým u miisterstva vitra, ze kterého soud ásledě kokrétího advokáta a základě žádosti poškozeého ustaovuje. Probačí a mediačí služba poskytuje výlučě práví iformace, a to a základě přímého zákoého zmocěí. Poskytovatelé služeb obětem se musejí akreditovat, split odboré podmíky a vyhovět systému kvality. Stát garatuje kvalitu práví pomoci, a to přímo ebo epřímo. Nepostupuje však rovoceě. U Probačí a mediačí služby kvalitu posky- 34 tovaé služby právích iformací presumuje a ezavádí zvláští mechaismus astaveí ai kotroly kvality. Práví iformace poškozeým emusí poskytovat osoba s právickým vzděláím. U advokátů je kvalita předpokládáa a základě jejich čleství v profesí komoře, případé pochybeí při poskytováí právích služeb řeší teto stavovský orgá. Nejpřísěji je kotrola kvality astavea u poskytovatelů služeb obětem. Ti musí v prvé řadě odborost garatovat prostředictvím zaměstaců s právím vzděláím a dále zpracovat a řídit se sérií stadardů kvality staoveých vyhláškou. Kvalita poskytovaých služeb ze stray mi- 35 isterstva spravedlosti je pravidelě kotrolováa. 34 Návrhy a odpovídající změy v zákoě o obětech viz zde: Záko o obětech trestých čiů. Praktická a legislativí doporučeí zohledňující ávrh techické ovely zákoa č. 45/2013 Sb. Praha: I IUSTITIA, Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc34) 35 Povié stadardy kvality jsou staovey vyhláškou 119/2013 Sb., vyhláška o stadardech kvality poskytovaých služeb podle záko o obětech trestých čiů. Dostupé z: (bit.ly/pravipomoc35) 36