Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Transkript

1 Uiverzita Pardubice Fakulta ekoomicko-správí Geder, rovost mužů a že ve veřejé správě Zuzaa Balková Bakalářská práce 009

2

3

4 Prohlášeí autora Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatě. Veškeré literárí pramey a iformace, které jsem v práci využila, jsou uvedey v sezamu použité literatury. Byla jsem sezámea s tím, že se a moji práci vztahují práva a poviosti vyplývající ze zákoa č.11/000 Sb., autorský záko, zejméa se skutečostí, že Uiverzita Pardubice má právo a uzavřeí licečí smlouvy o užití této práce jako školího díla podle 60 odst. 1 autorského zákoa, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mou ebo bude poskytuta licece o užití jiému subjektu, je Uiverzita Pardubice oprávěa ode me požadovat přiměřeý příspěvek a úhradu ákladů, které a vytvořeí díla vyaložila, a to podle okolostí až do jejich skutečé výše. Souhlasím s prezečím zpřístupěím své práce v Uiverzití kihově. V Pardubicích de Zuzaa Balková

5 Poděkováí Touto cestou bych ráda poděkovala pau magistru Tomáši Šimkovi za ceé připomíky a rady, které mi byly poskytuty během ašich kozultací ad mou bakalářskou prací. Dále bych chtěla poděkovat Magistrátu města Hradce Králové, který mi umožil provést průzkum formou dotazíku.

6 Aotace Rovost mužů a že je tématem, o které se veřejost stále více zajímá. Veřejá správa je sektorem, který by měl dbát a správý výklad zákoých požadavků a jejich dodržováí v praxi. V práci jsou uvedey zásadí pojmy z oblasti gederu a rovosti mužů a že, zásady rových příležitostí v České republice a v Evropské uii a porováí situace rovosti mužů a že ve veřejé správě před Listopadem 1989 a v současosti. V praktické části pojedává o vímáí rovosti a rových příležitostí úředíky Magistrátu města Hradce Králové. Klíčová slova Geder, pohlaví, gederové role, geder maistreamig, geder budgetig, rovost, veřejá správa, právo. Title Geder, Equal Opportuities of Wome ad Me i Public Admiistratio Aotatio Equality of me ad wome is a topic which gais public iterest. Public admiistratio is a sector which shall mid proper iterpretatio of law requiremets ad abidigess of them i practice. The thesis icludes basic terms related to geder ad equality of wome ad me, priciples of equal opportuities i the Czech Republic ad Europea Uio ad compariso of situatio i equality of me ad wome i public admiistratio before November 1989 ad at the time beig. Practical part deals with perceptio of equality ad equal opportuities by officials workig i the Muicipal Authority i Hradec Kralove. Keywords Geder, sex, geder roles, geder maistreamig, geder budgetig, equality, public admiistratio, law.

7 OBSAH 1. Vymezeí pojmů Geder Pohlaví Úředí pohlaví Výchova Gederové role Ekoomická dělba práce Úloha médií Geder maistreamig Geder budgetig Gederová rovost Diskrimiace, obtěžováí, sexuálí obtěžováí, proásledováí Parití demokracie Zásady rových příležitostí ČESKÁ REPUBLIKA Listia základích práv a svobod Prosazováí politiky rových příležitostí že a mužů Záko o veřejém ochráci práv Rada vlády ČR pro rové příležitosti že a mužů Výbor pro rové příležitosti v rodiém a pracovím životě Další orgáy zabývající se rovostí že a mužů Geder focal poits Nevládí eziskové orgaizace...0. EVROPSKÁ UNIE Dokumety EU o rovosti že a mužů CEDAW Charta základích sociálích práv pracujících Evropská strategie zaměstaosti Evropský istitut pro rovost pohlaví Situace před rokem 1989 a yí...3

8 století a Prví republika Po. světové válce Žey v parlametech vybraých zemí a v České republice Žey a vedoucích pozicích v miisterstvech Ústaví soud ČR Zastupitelstva krajů ČR Evropský parlamet Geder Studies, o.p.s Soutěž Úřad roku: Půl a půl respekt k rovým příležitostem Možá východiska Šetřeí vímáí rovosti že a mužů ve veřejé správě Výsledky šetřeí a jejich iterpretace Závěr...64 PŘÍLOHA DOTAZNÍK...67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...69 SEZNAM GRAFŮ...70 SEZNAM OBRÁZKŮ...71 SEZNAM TABULEK...71

9 Úvod Cílem mé práce v teoretické části je vymezeí pojmů, vysvětleí zásad rovosti platých pro Českou republiku a Evropskou uii, představeí situace v aší republice před rokem 1989 a yí. V praktické části je cílem práce zjištěí vímáí rovosti že a mužů kokrétími pracovíky veřejé správy, existece dokumetů pro tuto oblast a daém úřadě a jejich zalost mezi úředíky a zjištěí úrově povědomí zaměstaců úřadu o situaci v EU. 1. Vymezeí pojmů 1.1 Geder Geder je pojem, který vyjadřuje, že vlastosti a chováí spojovaé s obrazem muže a žey jsou formováy kulturou a společostí. Na rozdíl od pohlaví, které je uiverzálí kategorií a eměí se podle času či místa působeí, geder ukazuje, že určeí rolí, chováí a orem vztahujících se k žeám a mužům je v růzých společostech, v růzých obdobích či růzých sociálích skupiách rozdílé. Jejich závazost či determiace eí tedy přirozeým, eměým stavem, ale dočasým stupěm vývoje sociálích vztahů mezi muži a žeami Pohlaví Oproti gederu je pohlaví jedou ze dvou základích biologicko-sociálích charakteristik každého lidského jedice. Je určeo přítomostí pohlavích chromozomů zodpovědých za tvorbu pohlavích hormoů. Souvislost mezi těmito hormoy (adrogey a estrogey) a působeím a psychiku mužů či že ebyla ovšem biologicky prokázáa, ač ji ěkteří biopsychologové a atropologové ozačují za pravděpodobou (Bischof-Köhler, 00; Rudolph, 1980). Většia astávajících rodičů eí lhostejá k pohlaví dítěte, které se za krátko arodí. Mozí rodiče preferují arozeí chlapce, což může mít příčiu v představě spatřováí sya jako pokračovatele rodu. Experimet prokázal, že dospělí hodotí arozeé děti podle pohlavích stereotypů, chlapce tedy jako silé, velké, aktiví a dívky jako malé, krásé a milé. 1 Velký sociologický slovík. Praha : Uiverzita Karlova, ISBN KARSTEN, Hartmut. Žey muži. Praha: Portál, s.r.o., 006. ISBN X. 9

10 1.3 Úředí pohlaví Dále záme také termí úředí pohlaví, které máme úředě zapsáo. Obé vede k určeí toho, zda jde o žeu či muže. Aglický termí sex se týká eje biologických rozdílů mezi jedotlivci, ale i způsobu chováí. Muži jsou obecě považovái aší evropskou kulturou za průbojější, statečější, maipulující ebo sebevědomější. Žey máme většiou za chápavé, submisivější, citlivější, více empatické a orietovaé a domov. Velkou roli v budováí gederové příslušosti hraje výchova Výchova Výchova dětí se růzí eje s ohledem a pohlaví, ale také a kulturu. Experimetálím sledováím 4 evropských rodičů a dětí bylo zjištěo, že dcery v prvích šesti měsících rodiče stimulují a dálku úsměvy, slovy, zpěvem atd. více ež chlapce. Těm aopak se dopřávalo hojější stimulace pomocí dotyků, hlazeí, houpáí ebo kolébáí. Během druhého roku života dítěte tyto projevy rodičovského chováí vůči dítěti mizí. Nelze však vyloučit, že rozdílé chováí rodičů k dětem v prvím roce života má za ásledek pozdější projevy pohlavě typického chováí dívek a chlapců. Vímáí gederu u dítěte je okolím podporováo mohdy i evědomky. Běžě se setkáváme s rozdělováím hraček a chlapecké a dívčí, lze také apříklad vysledovat, že chlapcům se povoluje agresivější chováí, zatímco u dívek je agrese tolerováa mohem méě. Vývoj idetifikace sebe sama s gederovou rolí probíhá u chlapců a dívek odlišě, u chlapců složitěji a obtížěji ež u děvčat. V podstatě dítě apodobuje chováí a jedáí rodiče a tím se zařazuje ke stejému gederu. Svůj vliv má eje způsob péče o dítě, ale také moc rodičů a ástroje, kterými si vyžadují kázeň a dítě tíhe obvykle k tomu rodiči, který je z pohledu dítěte silější. Podstatou síly může být i třeba ekoomická moc Gederové role Gederová role je soubor určitých pravidel (většiou epsaých, eformálích), které předpisují určité typy chováí pouze žeám a jié pouze mužům. Např. většia společosti považuje za správé, když žea zůstae s dítětem a rodičovské dovoleé a muž chodí do zaměstáí. Pokud je tomu v ěkterých rodiách obráceě, už to jako správé vímáo emusí být. Role muže a žey je tedy společostí vímáa růzě. Svůj vliv hrají předsudky a 3 OAKLEY, A. Pohlaví, geder a společost. 1. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 006. ISBN KARSTEN, Hartmut. Žey muži. Praha : Portál, s.r.o., 006. ISBN X. 10

11 tradice, s žeami jsou spojováy vlastosti jako je pracovitost, spolehlivost a solidost, mužům je přičítáa podikavost, dravost a řídící schoposti. Již ve slabikáři a dalších učebicích se setkáváme s profesemi ryze žeskými (hospodyě, učitelka, sekretářka) a mužskými (ižeýr, oviář). Stereotypy pohlavích rolí v aší společosti se často vzájemě doplňují jako protiklady a často zesadňují přístup jedotlivým pohlavím k skupiám, zařízeím ebo povoláím ve společosti. V současé době dochází k vyrováváí těchto stereotypů, společost se měí a diskrimiace a základě pohlaví se zmešuje. Svou epochybou roli má v přijímáí gederových rolí i přístup ke vzděláí. V aší společosti je vzděláí umožňováo všem bez rozdílu pohlaví.ovšem žey se často samy podceňují a saději apříklad přijímají meší mzdu ež muži. Dostae-li se žea svými pracovími výsledky a pozici, ze které by muž byl povýše, zpravidla u že k povýšeí edochází. Hovoříme o feoméu skleěého stropu, který je eviditelou bariérou utvářeou společostí a jejím stereotypím myšleím. Pokud je žea úspěšá, může mít obavu z tzv. strachu z úspěchu, okolí jí může považovat za žeu, která ztratila svou žeskost. Moderí společost si klade otázky, jak velký vliv má apř. kultura a rozdíly mezi pohlavími ebo jakým biologickým mechaismem by mohla být určováa role muže a žey. 5 V otázce reprodukce eí jistě pochyb, že pozice muže a žey je rozdílá. V deší době dostupé atikocepce a umělé výživy je ale možé si libovolě určovat, kdy mít děti a kdo jim bude podávat stravu. Žea i muž jsou v těchto úlohách zastupitelí. 1.6 Ekoomická dělba práce Dalším aspektem vímáí gederové role jedotlivými pohlavími je ekoomická dělba práce. Její původ můžeme vidět v souvislosti mezi reprodukčími a hospodářskými úkoly. Základí myšlekou příči dělby práce je mateřství a poviosti s ím spojeé. Žea se během těhoteství, kojeí a péče o malé dítě emůže věovat jié práci. Druhým předpokladem je, že mateřství je klidá aktivita, bez utosti věovat mu speciálí eergii ebo sílu. V aší zemi je ustáleé spojeí mateřská dovoleá, přičemž slovo dovoleá běžě užíváme pro odpočiek od pracovích, vysilujících poviostí. Mateřství je zkrátka spolu s domácími pracemi považováo za víceméě lehkou práci. V tradičí primitiví společosti se domácosti věují žey, tato práce je v porováí s jiými úkoly, apř. zajištěím obživy, považováa za málo podstatou. Mimo tyto důvody došlo k dělbě práce i vzhledem k odlišostem ve stavbě těla muže a žey a z í vyplývající fyzické síly. I když

12 existují přírodí árody, kde žey pracují tvrději ež muži a apříklad žey kmee Čambuli a Nové Guiei vykoávají většiu prací, které mají pro kme ekoomický výzam, jsou eergické a samostaté. Tamější muži se vyzačují vlastostmi, které jsou u ás chápáy spíše jako žeské, tedy hašteřivostí, esamostatostí, závistivostí ebo upovídaostí. Bez svoleí žey se emohou apříklad ai ožeit či ožeit svého sya. 6 Systém výchovy u přírodích árodů ukazuje, že zde jde o prostředek, kterým je třeba zajistit co ejlepší přežití kmee. Jsou růzé způsoby hospodářství, mohou být odvislé od fyzické síly, kočového ebo usedlého života ebo apříklad od typu pěstovaých plodi. 7 V průmyslově vyspělých zemích lze zřetelě spatřit dělbu podle pohlaví ve většiě povoláí. O děti se starají zejméa žey, i když prví mužské vlaštovky lze spatřit i u ás. Žey mají početí převahu v profesích, které vyhovují euroamerickému gederovému stereotypu, lze je ajít ve zdravotických zařízeích, školách a školkách, účtárách, prodejách či a úřadech. Tyto práce emají tak ákladé ároky a vzděláí a ároky a chováí obvykle jdou ruku v ruce s aší tradičí žeskou rolí. Muž sekretář je zastoupe zpravidla pouze v orgaizacích meziárodího výzamu, stěží si jej však lze představit v ašich zeměpisých šířkách jako obyčejého sekretáře ředitele obchodího domu. Muži jsou aopak zastoupei v zaměstáích, která vyžadují odborou erudici, za to se jim jako protihodoty převážě dostává vyšší společeské prestiže a vyššího výdělku. Souvisí to jistě i se skutečostí, že kariéra mužů arozdíl od že zpravidla eí přerušovaá. 1.7 Úloha médií Také média podporují masově vímáí gederových rolí. Ve většiě časopisů a českém trhu věovaých žeám se setkáváme běžě s obrazem žey jako mladé, štíhlé bytosti, jejímž hlavím posláím je pečovat o domov, děti, mažela a dobře vypadat. Podobý obraz utváří i televize. V jedé reklamě a ejmeovaý prací prostředek matka popisuje, jakým způsobem se její děti ejčastěji umažou. Dcera epřekvapivě při vařeí, protože chce být kuchařkou, chlapec si vyrobí téměř evypratelou skvru ějakým chemickým pokusem, protože má ambice stát se chemikem. Dalším příkladem je chlapec, který právě vylezl z bazéu a dívka mu okamžitě běží v ústrety s župaem. Její pečující role je více ež očividá. 6 OAKLEY, A. Pohlaví, geder a společost. 1. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 006. ISBN OAKLEY, A. Pohlaví, geder a společost. 1. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 006. ISBN

13 1.8 Geder maistreamig V oblasti gederových studií se můžeme setkat s dalším termíem, kterým je gederový maistreamig. Aglický výzam slova mai zameá hlaví a stream ozačuje proud. Jde o prosazováí priorit a potřeb mužů a že do oblasti všech politik tak, aby bylo dosažeo rovosti obou pohlaví. V praxi to zameá, že má-li být rozhoduto o jisté záležitosti, mělo by se předem posoudit, jaké jsou požadavky mužů a že a a základě zjištěých skutečostí by se mělo teprve rozhodout. Tak by bylo zamezeo erovému zacházeí. Je potřeba mít a paměti, že a pohled gederově eutrálí rozhodutí mohou mít a muže i žey růzý dopad, ačkoli to ebylo předem zamýšleo. Postup uplatěí geder maistreamigu je rozděleý do čtyř kroků: vytvořeí orgaizačího rámce, vybudováí povědomí o daé otázce, přijetí rozhodovací pravomoci a vytvořeí strukturálí a kulturí základy pro rové příležitosti. Patří sem formulováí cílů, vytvořeí pláu, sestaveí rozpočtu a vymezeí odpovědosti jedotlivých aktérů. Pro realizaci je zároveň třeba mít k dispozici dostatečé zdroje. Druhým krokem je pozáváí gederových rozdílů. Abychom zjistili, zda daá politika je gederově relevatí, musíme vědět, zda bude ovlivňovat každodeí život části (částí) populace a zda v dotyčé specifické oblasti existují ějaké rozdíly v situaci že a mužů. Druhá otázka vyžaduje 1) dostupost statistických iformací a ukazatelů čleěých podle pohlaví a ) aalýzu těchto iformací s cílem určit gederové rozdíly a tedece. Jakmile se zjistí, že je daá politika gederově relevatí, měl by se provést třetí krok, geder impact assessmet (posouzeí vlivu rozhodutí a žey a muže), který slouží k odvráceí ezamýšleých egativích důsledků a ke zlepšeí kvality a účiosti ávrhu. Teto krok spočívá v porováí a posouzeí současé situace a současého tredu s očekávaým vývojem po zavedeí avržeé politiky. Cílem geder impact assessmet je proto ještě před realizací politiky určit její poteciálí dopad a situaci že, respektive mužů, aby se zajistilo, že přispěje k vytvářeí rovosti a k odstraěí erovostí. Široký okruh cíleých otázek zkoumajících situaci že a mužů a týkajících se daé politiky slouží k posouzeí možých gederových dopadů. Specifické příklady v ásledující kapitole se budou týkat právě tohoto kroku. 13

14 Pokud se zjistí, že politika má egativí dopad a gederovou rovost ebo že je až příliš gederově eutrálí, musí se alézt způsob jejího přeformulováí tak, aby se prosazovala gederová rovost. Jedá se o čtvrtý krok geder maistreamigu, přeformulováí politiky, ke kterému je uté přistoupit zejméa tehdy, jestliže počátečí gederové rozdíly jsou velké. V ěkterých případech to emusí zameat zásadí změy, zatímco v jiých oblastech může být daý úkol složitější Geder budgetig Součástí gederového maistreamigu je i tzv. gederový budgetig eboli gederové rozpočtováí. Rozpočty lze sestavovat a využívat tak, aby zohledňovaly specifické životí podmíky růzých skupi obyvatelstva. Zvažují se rozdíly mezi žeami a muži v podmíkách, potřebách a přístupu ke zdrojům a účasti a ich a účasti a rozhodovacích procesech Gederová rovost Gederová rovost/rovost mezi žeami a muži je kocept, který říká, že všichi lidé mají svobodu rozvíjet svoje osobí schoposti a čiit tak bez omezeí, která určují přísé gederové role, a že rozdílé chováí, aspirace a potřeby že a mužů budou považováy za rové a budou stejě hodocey a podporováy Diskrimiace, obtěžováí, sexuálí obtěžováí, proásledováí Je důležité také usilovat o zvýšeí zalosti apř. diskrimiačí problematiky u širší veřejosti. Diskrimiaci můžeme rozlišovat do ěkolik druhů: přímou epřímou obtěžováí sexuálí obtěžováí proásledováí 8 FERRAROVÁ, Eva. Příručka pro implemetaci rových příležitostí že a mužů a pricipů geder maistreamigu ve veřejé správě. Praha : Geder Studies, 007. ISBN

15 Přímá diskrimiace je poměrě zřejmá, jde o zvýhodňováí či zevýhodňováí osoby, ať už z důvodu rasy, politického ebo ábožeského přesvědčeí, kvůli rodiým poviostem ebo právě i z důvodu pohlaví. Jak jsem již uvedla, s kategoriemi biologického pohlaví se pojí růzé vlastosti přičítaé právě buď mužům, ebo aopak žeám. Nepřímá diskrimiace je eviditelá, skrytá, obtížě se a i poukazuje. Z prvího pohledu se obvykle jeví jako eutrálí rozhodutí. Například je považováo za diskrimiačí, pokud osoba pracující a částečý úvazek by epožívala stejých výhod, které zaměstavatel uděluje zaměstacům pracujícím a plý úvazek, apř. placeí životího připojištěí. Toto chováí by bylo možé spatřovat jako diskrimiačí právě vůči žeám, eboť v aší kultuře je obvyklé, že žey více pečují o rodiu a děti a tudíž jsou to zejméa žey, které budou využívat zkráceé pracoví doby. Obtěžováí chápeme jako jedáí, které je považováo za urážlivé, edůstojé ebo vyucující si souhlas s ějakými požadavky. Sexuálí obtěžováí má již z ázvu vyplývající sexuálí povahu. O proásledováí hovoříme v případech, kdy je s osobou, která vystoupila proti diskrimiačímu chováí, zacházeo epřízivě Parití demokracie Parití demokracie je kocept společosti, a které se rovým způsobem podílejí žey a muži, a který říká, že jejich úplé a rové užíváí občaství je závislé a jejich rovém zastoupeí v politických rozhodovacích pozicích. Podobé ebo stejé úrově účasti že a mužů v rozmezí % v celém demokratickém procesu jsou pricipem demokracie FERRAROVÁ, Eva. Příručka pro implemetaci rových příležitostí že a mužů a pricipů geder maistreamigu ve veřejé správě. Praha : Geder Studies, 007. ISBN

16 . Zásady rových příležitostí.1 ČESKÁ REPUBLIKA Obr. 1 vlajka České republiky.1.1 Listia základích práv a svobod 1 Rové příležitosti by mužům a žeám měly být poskytováy eje ve veřejé sféře, ale také v soukromém sektoru. Je to však veřejý sektor, který legalizuje umožěí aplikace rových příležitostí do orgáů státí správy a také podikatelských subjektů, vytváří mechaismy pro zaváděí a provádí také související kotrolí čiost. V České republice existuje ěkolik dokumetů a istitucí zabývajících se tématikou rových příležitostí že a mužů. Listia základích práv a svobod je deklarací základích lidských práv a svobod. Uvádí rovost pohlaví slovy: Základí práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a ábožeství, politického či jiého smýšleí, árodího ebo sociálího původu, příslušosti k árodostí ebo etické mešiě, majetku, rodu ebo jiého postaveí. Byla přijata spolu s ústavím zákoem č. 3/1991 Sb. Federálím shromážděím. Po záiku České a Sloveské Federativí Republiky byla republikováa useseím předsedictva České árodí rady č. /1993. Podle Ústavy České republiky je součástí ústavího pořádku. Práva a svobody obsažeé v Listiě jsou přirozeoprávího původu, to zameá, že ebyly vytvořey zákoodárcem, ale jiým způsobem (přirozeé právo), což má za ásledek to, že eí možé je zákoem zrušit ebo admíru omezit. Dále Listia staoví i zákaz diskrimiace mj. i z důvodu pohlaví a ustaoveí o ochraě osobosti, kdy každý má právo a zachováí jeho lidské důstojosti, osobí cti, dobré pověsti a ochray jeho jméa..1. Prosazováí politiky rových příležitostí že a mužů Politika rových příležitostí že a mužů se začala do praxe prosazovat v roce 1998, kdy Miisterstvo práce a sociálích věcí České republiky bylo pověřeo kompetecí vytvořit vládí program a koordiovat vitrostátí politiku v této oblasti

17 .1..1 Priority a postupy vlády 13 Ve vládím useseí č. 36/1998 byly zpracováy ásledující Priority a postupy vlády při prosazováí rovosti mužů a že: prosazováí pricipu rovosti mužů a že jako součást politiky vlády práví zabezpečeí předpokladů rovosti a zvyšováí úrově právího povědomí zajištěí rových příležitostí v přístupu k ekoomické aktivitě vyrováí sociálího postaveí že a mužů pečujících o děti a potřebé čley rodiy zohledňováí že z hlediska jejich reprodukčí fukce a fyziologických odlišostí potlačováí ásilí pacháého a žeách sledováí a vyhodocováí účiosti uplatňováí pricipu rového postaveí že a mužů.1.3 Záko o veřejém ochráci práv Roku 1999 byl v ČR přijat Záko č. 349/1999 Sb. o veřejém ochráci práv ombudsmaovi. Veřejý ochráce práv chráí osoby před jedáím úřadů a dalších istitucí, je-li toto jedáí v rozporu s právem ebo eodpovídá-li pricipům demokratického právího státu a dobré správy. Zároveň ombudsma chráí osoby před ečiostí úřadů. Vykoáváím své fukce tak přispívá k ochraě základích práv a svobod včetě ochray rových příležitostí mužů a že..1.4 Rada vlády ČR pro rové příležitosti že a mužů V České republice fuguje Rada vlády pro rové příležitosti že a mužů (dále je "Rada"). Ta je stálým poradím orgáem vlády v oblasti vytvářeí rových příležitostí pro žey a muže. Rada byla zřízea useseím vlády ČR č ze de 10. říja Posláí Rady Rada připravuje ávrhy směřující k prosazováí a dosažeí rových příležitostí pro žey a muže, zejméa: projedává a doporučuje vládě základí kocepčí směry postupu vlády při prosazováí rových příležitostí pro žey a muže

18 koordiuje základí směry resortích kocepcí v oblasti rových příležitostí pro žey a muže staovuje okruh priorit pro projekty resortů a podporu realizace rových příležitostí pro žey a muže idetifikuje ve společosti aktuálí problémy v rových příležitostech pro žey a muže hodotí efektivitu aplňováí pricipu rovosti že a mužů. Zasedáí Rady se koají podle potřeby, ejméě však třikrát ročě. Iformace o čiosti Rady jsou přístupé veřejosti a webových strákách Úřadu vlády. Rada emá pravomoc prošetřovat stížosti občaů a porušováí pricipů rovosti že a mužů. Orgaizačí, odboré a admiistrativí práce a zveřejňováí iformací o práci Rady zajišťuje sekretariát Rady. Jako sekretariát Rady fuguje Odděleí pro rovost že a mužů při MPSV, které vziklo v roce Shromažďuje a zpracovává iformace, vydábá odboré podklady, pořádá školeí a semiáře, zadává výzkumy veřejého míěí a kooperuje s evládími orgaizacemi. I když avrhuje opatřeí pro prosazováí rových příležitostí, edispouje moitorovacími či kotrolími ástroji a emá kompeteci zadávat úkoly Složeí Rady Předsedou Rady je yí Michael Kocáb, miistr vlády ČR. Do fukce předsedy Rady byl jmeová useseím vlády ze de 16. úora 009 č Místopředsedou je MUDr. Mariá Hošek, áměstek miistra práce a sociálích věcí pro oblast sociálí politiky, sociálích služeb a rodié politiky. Do fukce místopředsedy Rady byl jmeová useseím vlády ze de 11. červa 007 č Sídlem Rady je Úřad vlády a Nábř. E. Beeše v Praze..1.5 Výbor pro rové příležitosti v rodiém a pracovím životě Stálým poradím orgáem Rady je Výbor pro rové příležitosti v rodiém a pracovím životě. Jeho posláím je: připravovat poděty pro Radu vlády pro rové příležitosti že a mužů otevřít debatu mezi státí správou, občaskou společostí, akademickou obcí a veřejostí avazovat a to, co už v oblasti slaďováí pracovího a rodiého života vykoalo miisterstvo práce a sociálích věcí. 18

19 Výbor předkládá Radě ávrhy opatřeí směřujících k odstraňováí překážek v rových příležitostech že a mužů v rodiém a pracovím životě a ávrhy opatřeí směřujících k vytvářeí rových příležitostí že a mužů v rodiém a pracovím životě. Spolupracuje také s orgáy veřejé správy, s odborou veřejostí a estátími eziskovými orgaizacemi s cílem koordiace postupů v oblasti vytvářeí rových příležitostí že a mužů v rodiém a pracovím životě. Sleduje statistické údaje o rových příležitostech že a mužů v rodiém a pracovím životě a zpracovává pro Radu kocepčí podklady, staoviska a doporučeí k ávrhům právích předpisů v oblasti rových příležitostí že a mužů v rodiém a pracovím životě. Výbor pro rové příležitosti má svůj Statut, který obsahuje devět čláků. Ty kromě úvodích a závěrečých ustaoveí vymezují působost Výboru, jeho složeí, způsob jmeováí předsedy, místopředsedy a čleů, poviosti a pravomoci předsedy a čleů, četost schůzí a orgaizačí a admiistrativí zajištěí čiosti Výboru Priorití oblasti Čiost výboru je rozdělea do tří prioritích oblastí: sížeí délky přerušeí pracoví dráhy za pomoci rozšířeí abídky služeb péče o dítě a flexibilích opatřeí (zkráceé úvazky a možosti vykoávat práci v domácím prostředí) podpora aktivího otcovství společost přátelská rodiám.1.5. Složeí Výboru pro rové příležitosti v rodiém a pracovím životě Předsedu, místopředsedu a čley Výboru pro rové příležitosti v rodiém a pracovím životě jmeuje předseda Rady vlády pro rové příležitosti že a mužů. Předsedkyí výboru je v současé době Ig. Lucie Talmaová, místopředsedkyí pak Mgr. Rut Kolíská. Dále má Výbor 1 čleů z řad zástupců veřejé správy ebo estátích eziskových orgaizací..1.6 Další orgáy zabývající se rovostí že a mužů Od roku 00 také fuguje v Poslaecké sěmově Stálá komise pro rodiu a rové příležitosti. Gederově specifikovaé statistiky, které jsou dále využíváy růzými subjekty, sleduje od roku 003 Český statistický úřad. Rové příležitosti prosazují ve své čiosti také Úřady práce. Jako poradí orgá Rady Českomoravské kofederace odborových svazů působí 19

20 rověž Výbor ČMKOS pro rové příležitosti mužů a že. Odbory ovšem ejsou v této oblasti ijak hojě využíváy. Na úrovi krajských, městských a obecích úřadů ejsou zatím vůbec zřizováy fukce pro poradkyě pro rové příležitosti..1.8 Geder focal poits Od roku 00 je také zříze a většiě miisterstev tzv. geder focal poit, kdy ejméě polovia úvazku je vyhrazea pro specialistu/specialistku sledující a koordiující problematiku rových příležitostí v daém resortu..1.9 Nevládí eziskové orgaizace 14 Vedle státího sektoru existují evládí eziskové orgaizace, které prosazují rové příležitosti v oblastech, kde vláda ČR emůže své kompetece uplatit přímo. Jejich počet se blíží 60. Mezi ejzámější patří apř.: Aperio, občaská orgaizace usilující o zlepšeí postaveí rodiy ve společosti. Součástí jejích aktivit je elektroický práví servis pro rodiče v otázkách zaměstáí, těhoteství ebo ároků a dávky sociálí péče. Asociace podikatelek a maažerek, která podporuje malé a středí podikáí že v ČR a rozvoj že v maažerských fukcích Český helsiský výbor, zabývá se lidskými právy a poskytuje bezplaté práví poradeství Český svaz že, skládá se zejméa z dobrovolíků a pracuje ve prospěch a v zájmu že Fórum 50%, jeho základím posláím je docílit vyrovaého zastoupeí že a mužů ve veřejé správě, bojuje proti feoméu skleěého stropu Geder Studies, o.p.s., iformačí a vzdělávací cetrum pro problematiku postaveí mužů a že ve společosti. Zabývá se růzými projekty pro zavedeí rových příležitostí že a mužů do praxe a provozuje kihovu s tématikou rovosti, práv že a mužů, femiismu aj. Liga lidských práv, pomáhá šířit povědomí o lidských právech, provozuje poradeství pro žey v tísi

21 Liga otevřeých mužů, podporuje aktiví otcovství, bojuje proti stereotypům týkajících se mužů, proti paušálím soudům, poskytuje terapeutickou podporu v krizi a poradeství ve výchově chlapců a teeagerů Profem, o.p.s., ezisková orgaizace poskytuje poradeské služby a kozultace žeským projektům a orgaizacím, soustřeďuje se a boj proti domácímu ásilí, a uplatěí že a trhu práce a získáí fiačí ezávislosti. EVROPSKÁ UNIE 15 Obr. vlajka Evropské uie..1 Dokumety EU o rovosti že a mužů Evropská uie dispouje také ěkolika dokumety, v ichž je pricip rovosti mužů a že zakotve. Jde zejméa o Listiu základích práv Evropské uie, Amsterdamskou smlouvu (1979), která avazuje a Římskou smlouvu eboli Smlouvu o založeí Evropského společeství z roku Čláek 137, odst. 1 písm. i) staoví, že Společeství podporuje čleské státy také v čiosti vedoucí k rovosti příležitostí mužů a že a trhu práce a rovému zacházeí a pracovišti. Tato smlouva samostatě upravuje i pricip rového odměňováí mužů a že. Každý čleský stát má za poviost tyto pricipy uplatňovat. Např. odměa za stejou práci se vypočítává podle stejého tarifu (u úkolové mzdy) ebo podle stejého druhu práce (u hodiové mzdy). Smlouva upravuje i situace, kdy jedo pohlaví je méě zastoupeo ež druhé, ebo je-li uté předcházet evýhodám v jeho profesí kariéře či tyto evýhody kompezovat. K prováděí této zásady bylo vypracováo postupě možství směric, které byly časem měěy. Z důvodu lepšího porozuměí byly tyto směrice sjedocey ve směrici Evropského parlametu a Rady č. 006/54/ES ze de 5. červa 006 o zavedeí zásady rových příležitostí a rového zacházeí pro muže a žey v oblasti zaměstáí a povoláí. Tato směrice vstoupí v platost 15. srpa 009 a ahradí tak předchozí práví předpisy. Mezi její zásady patří zákaz diskrimiace a základě pohlaví či a

22 základě změy pohlaví, je zdůrazňováo zaváděí prevetivích opatřeí v této oblasti, jak muži, tak žey musejí mít stejý přístup k vzděláváí a profesí kariéře a obě pohlaví mají právo a stejou odměu za výko stejé práce. Dále pak se rovostí mužů a že zabývá apř. Covetio o the Ellimiatio of All Forms of Discrimiatio, česky Úmluva o odstraěí všech forem diskrimiace že (CEDAW), Charta základích sociálích práv pracujících Společeství (1989), Zeleá kiha o sociálí politice, Bílá kiha o evropské sociálí politice (199, 1994) a další... CEDAW 16 Covetio o the Ellimiatio of All Forms of Discrimiatio, CEDAW, byla přijata a Valém shromážděí OSN roku 1979 jedostotřiceti hlasy, žádý stát ebyl proti a často je ozačováa za meziárodí listiu práv že. 17. červece 1980 podepsalo Úmluvu 64 států a Kodaňské kofereci a 3. září 1981 vstoupila Úmluva v platost. V současé době je ratifikováa 185 zeměmi, tj. cca 90% čleských států OSN. Úmluva obsahuje defiici toho, co je považováo za diskrimiaci vůči žeám a také opatřeí vedoucí k odstraěí diskrimiace. Přijetím Úmluvy se čleské země OSN zavázaly k přijetí závazku ukočeí všech forem diskrimiace že včetě: zavedeí pricipu rovosti mužů a že do právích systémů, odstraěí veškerých diskrimiačích zákoů a přijetí takových, které budou zakazovat diskrimiaci že vytvořeí soudího dvoru a dalších veřejých istitucí, které by zajištovaly účiou ochrau že proti diskrimiaci zajištěí odstraěí všech diskrimiačích postupů vůči žeám ze stray osob, orgaizací a podikatelských subjektů..3 Charta základích sociálích práv pracujících 17 Charta základích sociálích práv pracujících staovuje v čláku 7 Rové podmíky pro muže a žey, že je uté zajistit zejméa rovost v možosti získat zaměstáí, odměňováí, pracovích podmíkách, sociálí péči, vzděláváí, odboré přípravě a možostech postupu v zaměstáí

23 ..4 Evropská strategie zaměstaosti Na summitu v Lucemburku r byla přijata ově Evropská strategie zaměstaosti. Má čtyři pilíře: zaměstatelost rozvoj podikáí a vytvářeí pracovích míst přizpůsobivost rové příležitosti pro muže a žey Mezi úkoly staoveé posledím pilířem patří saha o zvýšeí zaměstaosti že a sladěí pracovích poviostí s péčí o rodiu Evropský istitut pro rovost pohlaví Orgáem podporujícím čleské státy a evropské istituce v jejich úsilí o podporu rových příležitostí že a mužů je Evropský istitut pro rovost pohlaví 18. Jeho úkolem je shromažďovat a aalyzovat data o problematice gederu, zpracovávat metodologické ástoje pro zaváděí rových příležitostí do zásad politik, zajišťovat vzájemé sdíleí best practices a zvýšit povědomí občaů EU o tématu gederu. Istitut má sídlo v Bruselu a v letech hospodaří s rozpočtem ve výši 5,5 mil.. 3. Situace před rokem 1989 a yí Před rokem1989 lze ajít pouze eúplé iformace o situaci týkající se rovosti českých mužů a že, atož aby tyto údaje byly čleěy a veřejý a soukromý sektor. Přesto malou exkurzi do historie udělat můžeme století a Prví republika století a tzv. Prví republiku chápou však apř. politiložka Haa Havelková, historička Pavla Horská a další vědkyě jako dobu přízivou žeskému hutí. V prví poloviě 19. století se žey začaly agažovat veřejě, zejméa v oblasti vzděláí a literatury. Všichi záme jméa jako Božea Němcová, Dobromila Magdalea Rettigová, Eliška Krásohorská či Karolía Světlá. Posledí dvě jmeovaé se spolu s dalšími zasloužily o VALDROVÁ, Jaa. Geder a společost. Uiverzita J.E. Purkyě v Ústí ad Labem : 006. ISBN

24 založeí prvího dívčího gymázia Mierva v Rakousku-Uhersku, což bylo příosem v oblasti rového přístupu ke vzděláí pro obě pohlaví. Dále se také začal prosazovat přístup že a vysoké školy. Vzděláváí a veřejě prospěšé aktivity obvykle sňatkem agažovaé žey utichly. Politika byla tehdy oblastí vymezeou pouze mužům. Rakouský spolčovací záko dokoce zakazoval vstup že do politických stra. V letech začaly žey vymáhat všeobecé volebí právo, přizáí tohoto práva je spojeo zejméa se jméem Fratišky Plamíkové ( ), která založila roku 1905 Výbor pro volebí právo že. Zásluhou tohoto spolku byla Úorovou ústavou z roku 190 zajištěa žeám plá politická práva včetě práva volebího. Roku 191 byla do Českého zemského sěmu zvolea prví žea poslakyí, stala se jí Božea Viková Kuětická. Musela ve své fukci zprvu překoat protesty mužských kolegů odvolávajících se a záko z roku 1861, který podle ich dokazoval, že s žeou s v politice epočítá. Své tvrzeí opírali ěkteří páové o zěí tohoto zákoa, které obsahuje slovo poslaec pouze v mužském rodě. České žey ale ebyly v meziválečém období zastoupey v elitích pozicích seátu či sěmovy. Následující tabulka je přehledem zastoupeí že v Českosloveském parlametu (Poslaecká sěmova Seát) v letech podle jedotlivých volebích období. PŘEHLED ZASTOUPENÍ ŽEN V PARLAMENTU ČSR Volebí Celkový počet Že Že v % období PSS PSS 18/ ,34% 0/ ,09% 5/ ,14% 9/ ,04% 35/ ,9% Tab.1: Žey v politice v ČSR Zdroj: 3. Po. světové válce Vývoj v zemi přerušila druhá světová válka, kdy žey byly ucey se stáhout z veřejého života do výlučě soukromé sféry. Po ukočeí války vzikla r.1945 Rada 0 4

25 českosloveských že v čele s JUDr. Miladou Horákovou. Na podět této orgaizace byly v Ústavě 9. květa z roku 1948 zpřesěy pasáže o rovosti že, do té doby totiž byl muž prohlašová zákoem za hlavu rodiy, mohl zakázat maželce placeé zaměstáí a řídil domácost. Pokud žea euposlechla, mohlo dojít k rozvodu z její viy a ztrátě jejích sociálích jistot. Právo a práci bylo tedy žeám přizáo, ásledovalo období socialismu ( ), kdy docházelo k zakotvováí gederových stereotypů. Ty hovořily jasě: žea musela zvládout eje zaměstáí, ale i péči o domácost, děti a rodié příslušíky. Žey se tak spokojovaly s méě áročými profesemi a fukcemi. Za pozitivum této doby by se sad však dalo ozačit, že žey ebyly zobrazováy jako sexuálí objekt. Média socialismu západí žeská hutí ukazovala zkresleě, kdy gederové problémy byly prezetováy zejméa jako utiskováí že kapitalistickým režimem. Tehdejší českosloveské žey ecítily potřebu reagovat a své postaveí, ai je jakkoli měit. Na fukce ve veřejém životě žey převážě rezigovaly a dobrovolě je přeechávaly mužům, o aktiví žeský politický život ebyl zájem. 1 Tyto přístupy od dob Sametové revoluce ovšem dozaly a stále dozávají změ, jak je vidět ze vziku istitucí veřejé správy, z priorit staoveých vládou v oblasti problematiky rových příležitostí že a mužů a z aktivit růzých eziskových orgaizací. 3.3 Žey v parlametech vybraých zemí a v České republice Pro zajímavost uvádím tabulku meziárodí orgaizace Iter-Parliametary Uio, IPU, která uvádí prvích patáct států s ejvyšším zastoupeím že v dolí a horí komoře parlametů daých států. Tato orgaizace byla založea roku Do její čiosti patří zajišťovat kotakty a výměu zkušeostí z parlametů jedotlivých zemí, apomáhat ochraě a propagaci lidských práv a moitorovat postaveí že ve veřejém životě. IPU podporuje úsilí Spojeých árodů a spolupracuje s parlamety růzých států a meziárodími vládími i evládími orgaizacemi. Je fiacováa především svými čley ebo z veřejých fodů, sídlem orgaizace je Žeeva, Švýcarsko. Žey českého veřejého života zaujímají podle údajů IPU 78. místo z celkem porovávaých 147 zemí, Německo je s 3,% že v Německém spolkovém sěmu a s 1,7% ve Spolkové radě a 18. místě, Velká Britáie obsadila 60. místo s 19,5% že v dolí komoře parlametu a 19,7% v horí komoře. Tabulka je aktualizováa k VALDROVÁ, Jaa. Geder a společost. Uiverzita J.E. Purkyě v Ústí ad Labem : 006. ISBN

26 Pořadí Země Dolí komora parlametu Horí komora parlametu ebo seát Volby Křesla Žey % Volby Křesla Žey % 1 Rwada 9/ ,3 10/ ,6 Švédsko 9/ , JAR 4/ ,5 4/ ,6 4 Kuba 1/ , Islad 4/ , Fisko 3/ , Nizozemí 11/ ,3 5/ ,7 8 Argetia 10/ ,0 10/ ,9 9 Dásko 11/ , Agola 9/ , Kostarika / , Špaělsko 3/ ,3 3/ ,0 13 Norsko 9/ , Belgie 6/ ,3 6/ ,0 15 Mosambik 1/ , Zdroj: Tab.: Zastoupeí že v parlametech vybraých zemí Parlamet České republiky je dvoukomorový zákoodárý sbor, skládá se z Poslaecké sěmovy a Seátu. Žey obsadily v Poslaecké sěmově ČR celkem 31 křesel, tj. 15,5% 3, v Seátu je že 14, tj. 17,3% 4. Lze si zde povšimout rozděleí sfér podle gederu. Podobě jako za Prví republiky se žey agažují v oblastech politiky péči či humaitími sférami a problematikou sociálí politiky, školství, zdravotictví atd. Tyto oblasti vímají zároveň jak muži, tak žey jako méě prestiží 5. Ekoomické otázky rozpočtu ebo árodího hospodářství jsou chápáy většiou jako více prestiží a prioritější. V těchto výborech ebyla až do posledích voleb zastoupea žádá žea. Čiost těchto výborů však do začé míry ovlivňuje všechy sféry v oblasti politiky péče

27 3.4 Žey a vedoucích pozicích v miisterstvech V oblasti veřejého sektoru eexistuje uceleý přehled o zastoupeí že z celkového počtu pracovíků. K dispozici jsou údaje o zastoupeí mužů a že ve vedoucích pozicích jedotlivých resortů. Ve státí správě pracují především žey, ovšem s vyššími pozicemi jejich počet klesá, viz tab. 3 íže 6 : Rok Zastoupeí že v % Náměstek / áměstkyě Ředitel/ka odboru Vedoucí odděleí Ostatí odborí pracovíci Ředitel/ka resortí istituce ,3 19,5 9,8 55 1, ,3 19,5 9,7 55 1, ,9 4, 31,4 49, 11, ,5 1, 34,6 50,9 1, , 1,3 3,3 54,1 1,8 Tab.3: Žey ve vedoucích fukcích a miisterstvech Zdroj: Stíová zpráva v oblasti rového zacházeí a rových příležitostí že a mužů. Geder Studies, o.p.s.. Praha Ústaví soud ČR Mezi další orgáy veřejé správy patří apř. Ústaví soud ČR. Ústaví soud je soudím orgáem ochray ústavosti, jehož postaveí a kompetece jsou zakotvey přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavího soudu České republiky je Bro. Je to specializovaý autoomí státí orgá, který eí součástí soustavy obecých soudů. Jeho úkolem je zejméa chráit práva vyplývající z Ústavy, Listiy základích práv a svobod a dalších ústavích zákoů České republiky. Přísluší mu i další kompetece, jako je rozhodováí v ěkterých věcech týkajících se volebího práva a posuzováí souladu meziárodích smluv s Ústavou v průběhu jejich ratifikace. Soud je tvoře patácti soudci, kteří rozhodují v tříčleých seátech ebo v pléu. Soudce Ústavího soudu jmeuje prezidet republiky a dobu deseti let. Rozhodutí Ústavího soudu v rámci jeho věcé 6 PAVLÍK, Petr. Stíová zpráva v oblasti rového zacházeí a rových příležitostí že a mužů. Praha : Geder Studies, 004. ISBN

28 působosti jsou koečá a elze se proti im odvolat. Pracuje zde celkem 15 soudců, z ichž je 5 že, tj. 33, 3% Zastupitelstva krajů ČR Další sférou veřejé správy jsou zastupitelstva krajů. Podíl že v zastupitelstvech ve volbách z roku 008 ukazují ásledující tabulky 8 : Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 8 (z 6) 30,76 % ODS (z 5) 8 % KSČM 3 (z 10) 30 % NSK 1 (z 4) 5 % Celkem 14 (z 65) 1,54 % Zdroj: Tab.4: Žey v zastupitelstvu Středočeského kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 4 (z ) 18,18 % ODS 3 (z 19) 15,79 % KSČM 3 (z 10) 30 % KDU-ČSL 1 (z 4) 5 % Celkem 11 (z 55) 0 % Zdroj: Tab.5: Žey v zastupitelstvu Jihočeského kraje: volby

29 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 3 (z 19) 15,79 % ODS 1 (z 14) 7,14 % KSČM 5 (z 9) 55,56 % Koalice pro Plz. kraj 0 (z 3) 0 % Celkem 9 (z 45) 0 % Zdroj: Tab.6: Žey v zastupitelstvu Plzeňského kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD (z 16) 1,5 % ODS 1 (z 9) 11,11 % KSČM 1 (z 8) 1,5 % Alterativa pro kraj 0 (z 5) 0 % Doktoři 1 (z 4) 5 % Koal. pro Karlov. kraj 1 (z 3) 33,33 % Celkem 6 (z 45) 13,34 % Zdroj: Tab.7: Žey v zastupitelstvu Karlovarského kraje: volby 008 9

30 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 5 (z ),74 % ODS 1 (z 13) 7,69 % KSČM 1 (z 1) 8,33 % Severočeši.cz 1 (z 8) 1,5 % Celkem 8 (z 55) 14,54 % Zdroj: Tab.8: Žey v zastupitelstvu Ústeckého kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 0 (z 15) 0 % ODS 1 (z 1) 8,33 % KSČM 4 (z 8) 50 % Starostové pro Lib. kraj 1 (z 7) 14,9 % SOS 1 (z 3) 33,33 % Celkem 7 (z 45) 15,55 % Zdroj: Tab.9: Žey v zastupitelstvu Libereckého kraje: volby

31 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 1 (z 18) 5,56 % ODS 1 (z 13) 7,69 % KSČM 1 (z 7) 14,9 % Koal. pro Králov. kraj 0 (z 4) 0 % SNK-ED (z 3) 66,67 % Celkem 5 (z 45) 11,11 % Zdroj: Tab.10: Žey v zastupitelstvu Královéhradeckého kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 3 (z 19) 15,7 % ODS 3 (z 11) 7,7 % Koal. pro Pard. kraj (z 9), % KSČM (z 6) 33,34 % Celkem 10 (z 45), % Zdroj: Tab.11: Žey v zastupitelstvu Pardubického kraje: volby

32 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 4 (z 1) 19,05 % ODS 1 (z 11) 9,09 % KSČM 1 (z 8) 1,5 % KDU-ČSL 0 (z 5) 0 % Celkem 6 (z 45) 13,33 % Zdroj: Tab.1: Žey v zastupitelstvu kraje Vysočia: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 5 (z 6) 19,3 % KDU-ČSL (z 18) 11,1 % ODS 3 (z 11) 7,7 % KSČM 1 (z 10) 10 % Celkem 11 (z 65) 16,9 % Zdroj: Tab.13: Žey v zastupitelstvu Jihomoravského kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 5 (z 7) 18,51 % ODS 1 (z 13) 7,69 % KSČM 3 (z 10) 30 % KDU-ČSL 1 (z 5) 0 % Celkem 10 (z 55) 18,18 % Zdroj: Tab.14: Žey v zastupitelstvu Olomouckého kraje: volby 008 3

33 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 7 (z 18) 38,89 % ODS 0 (z 11) 0 % KDU-ČSL 0 (z 6) 0 % KSČM 1 (z 5) 0 % Starostové a ezáv. 1 (z 5) 0 % Celkem 9 (z 45) 0 % Zdroj: Tab.15: Žey v zastupitelstvu Zlíského kraje: volby 008 Politická straa Počet zastupitelek Podíl zastupitelek ČSSD 8 (z 31) 5,8 % ODS 3 (z 18) 16,67 % KSČM (z 11) 18,18 % KDU-ČSL 0 (z 5) 0 % Celkem 13 (z 65) 0 % Zdroj: Tab.16: Žey v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje: volby

34 3.7 Evropský parlamet Další orgaizací veřejé správy v širším kotextu je Evropský parlamet (EP). Do ěj byly zvoley z českých poslaců celkem 4 žey ( tj %) 9. V miulém volebím období čiil poměr zastoupeí že mezi českými poslaci 0,8%. Bez ohledu a státí příslušost jsou přitom žey v EP zastoupey 3,6%. Česká republika tedy dosahuje velmi ízkého proceta. Zastoupeí že dalších zemí v EP zázorňuje tabulka íže 30 : Čl. země EU Volby Křesla Žey Proceto Švédsko 6/ ,55% Lucembursko 6/ ,66% Nizozemí 6/ ,0% Slovisko 6/ ,57% Fracie 6/ ,06% Rakousko 6/ ,3% Irsko 6/ ,3% Litva 6/ ,0% Maďarsko 6/ ,8% Dásko 6/ ,15% Fisko 6/ ,54% Slovesko 6/ ,77% Estosko 6/ ,0% Špaělsko 6/ ,0% Německo 6/ ,4% Řecko 6/ ,4% Belgie 6/ ,3% Portugalsko 6/ ,8% Velká Britáie 6/ ,% Lotyšsko 6/ ,5% Česká rep. 6/ ,18% Itálie 6/ ,8% Polsko 6/ ,0% Kypr 6/ ,7% Malta 6/ % CELKEM ,6% Tab.17: Zastoupeí že v EP k Zdroj: vlastí zpracováí vlastí zpracováí 34

35 3.8 Geder Studies, o.p.s. Jak jsem již uvedla, od roku 1989 vziklo v České republice i moho evládích orgaizací, které se zabývají tématikou rových příležitostí mužů a že obecě. Jedou z ich je i společost Geder Studies, o.p.s 31., která se mj. zabývá i veřejým sektorem. Tato společost byla založea roku 1991 jako odborá kihova a kotaktí cetrum pro české orgaizace že. U jejího zrodu stála socioložka Jiřia Šiklová, která získala poděty a evropském setkáí že v Dubrovíku v r a a kofereci v Dásku Žey v měící se Evropě Soutěž Úřad roku: Půl a půl respekt k rovým příležitostem Společost Geder Studies o.p.s. se za přispěí Miisterstva vitra rozhodla od r. 006 provádět oceňováí ejlepšího úřadu veřejé správy v oblasti propagace a implemetace rových příležitostí titulem Úřad roku: Půl a půl respekt k rovým příležitostem 3. Při této akci byly porováváy mohé údaje. Mezi imi byl poměr počtu celkem zaměstaých že ku počtu že v řídících fukcích, počet vzdělávacích aktivit a proceto že z celkového proceta zaměstaců, které se těchto aktivit zúčastilo, existece protidiskrimiačích opatřeí v daém úřadu, work-life balace opatřeí, tj. opatřeí ke slaďováí rodiého a pracovího života a existece oficiálích dokumetů a úřadu, jež by se zabývaly zohleděím rovosti mužů a že. Za rok 008 bylo uděleo prví místo v oceěí Úřad roku: Půl a půl respekt k rovým příležitostem v kategorii Krajské úřady Krajskému úřadu v Jihomoravském kraji. Úřad udržuje kotakt se zaměstakyěmi a mateřské, resp. rodičovské dovoleé, abízí flexibilí pracoví dobu a zkráceé úvazky. Sleduje gederové statistiky uvitř úřadu a abízí e-learigový kurz k rovým příležitostem. Dále poskytuje pracoví volo s áhradou platu (10 pracovích dů) pro čiost a táborech pro děti a mládež. Ve vizi úřadu směrem k občaům a občakám a v růzých strategiích (Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů aj.) je zohledě pricip geder maistreamigu. Jihomoravský kraj pravidelě provádí výzkumy zaměstaosti i z gederového hlediska, ediskrimiaci zdůrazňuje apř. v kodexu etiky a ve vitřím platovém předpisu. Kraj podporuje zařízeí péče o děti a sociálí služby. V rámci přeshraičí spolupráce se podílí a projektu k vytvořeí gederových rozpočtů. 31,

36 Podle vyjádřeí Jiřího Crhy, ředitele Krajského úřady, jsou žey zastoupey a tomto úřadě více ež 50% a to i a vedoucích postech, a avíc je zde moho zaměstakyň a mateřské či rodičovské dovoleé. Zejméa tyto důvody vedly Krajský úřad Jihomoravského kraje k prosazováí rových příležitostí a opatřeí a podporu slaďováí soukromého a pracovího života do praxe. Ředitel úřadu zdůrazňuje právě utost eje opatřeí staovovat, ale také důsledě dbát a jejich dodržováí v praxi a možost jejich využíváí pro všechy zaměstace bez ohledu a pohlaví. Velmi důležitou je tak role vedoucího úřadu a vedoucích pracovíků, jejich přístupu a zalosti problematiky rových příležitostí. 4. Možá východiska Jak vyplývá z Kapitoly a 3, je problematika rových příležitostí soudobou společostí velmi zdůrazňováa. Vziklo velké možství jak vládích, tak i evládích eziskových orgaizací, které se touto tématikou zabývají, existuje moho dokumetů, které zamezují diskrimiaci ať už z důvodu pohlaví, ábožeství, barvy pleti aj. a aopak podporují rové příležitosti že a mužů. V porováí s obdobím Rakouska Uherska a socialistického Českosloveska se poměry v tomto ohledu zlepšují, ovšem podíl že obecě v rozhodovacích fukcích ve veřejém sektoru zdaleka edosahuje ideálu, aťuž hovoříme o zastoupeí že ve vládě, a miisterstvech, v českém či evropském parlametu ebo v zastupitelstvech krajských, městských či obecích úřadů a jiých istitucích veřejé správy. Jak je vidět z příkladů ašich krajských úřadů, rové příležitosti v praxi zavádět lze. Důležité je, aby byla vytvořea zejméa politická vůle pro prosazováí rovosti, což korespoduje také s aplňováím meziárodích závazků a smluv, s realizací vládích priorit a vůbec s respektováím základích lidských práv a hodot. Je třeba podotkout, že tato saha by měla vycházet především ze stray mužů, eboť právě oi obsazují prestiží místa v české politice a vedoucí pozice ve veřejém sektoru. Dále považuji za klíčový faktor zavedeí rových příležitostí že a mužů eje do veřejé správy, ale i do podikatelských subjektů, výběr takových řídících pracovíků, kteří budou mít jak odboré schoposti, tak i lidské vlastosti pro prosazováí rovosti že a mužů. Dalším důležitým aspektem je podle mého ázoru další vzděláváí v této oblasti, účast a odborých semiářích a sdíleí zkušeostí v rámci České republiky i v meziárodím kotextu. Na základě erudice a zkušeostí mohou pak fudovaí vedoucí dávat poděty pro zpracováváí důležitých dokumetů, jejich distribuci, zajištěí povědomí o přijatých opatřeích, kodexech, istrukcích atd. všemi pracovíky úřadu veřejé správy a také dbát a 36

37 jejich důsledé dodržováí v každodeím životě úřadu. Mezi tyto iterí dokumety patří apř. kodex etiky, kde je zdůrazňová ediskrimiačí přístup, vitří platový předpis, pracoví řád, vize úřadu aj. Tyto dokumety by měly obsahovat vysvětleí pojmu diskrimiace, staoveí jejích druhů a měly by uvést osobu, a kterou se zaměstaci případě mohou obracet, budou-li se cítit diskrimiovái. Tyto osoby musejí mít za účelem řešeí svěřey také pravomoc. Dále je třeba, aby takové dokumety obsahovaly způsoby a tresty, kterými se diskrimiačí chováí bude řešit. Pro správé fugováí zavedeých opatřeí je také uté zjišťovat průběžě údaje o zaměstaosti z hlediska gederu a reagovat v rámci iterích dokumetů úřadu. Pro zajištěí zpěté vazby o fugováí přijatých opatřeích je ezbyté provádět šetřeí spokojeosti zaměstaců. Obvykle probíhá jedou ročě a a základě výsledků tohoto šetřeí jsou přijatá opatřeí aktualizováa tak, aby vedla k vyšší zaměstaecké spokojeosti. 37

38 5. Šetřeí vímáí rovosti že a mužů ve veřejé správě Zajímal mě osobí ázor zaměstaců veřejé správy a téma rovosti že a mužů a jejich povědomí o této sféře. Zpracovala jsem proto dotazík s 4 otázkami, viz další straa, který jsem rozdala a Magistrátu města Hradce Králové. Celkem jsem distribuovala 300 dotazíků, 10 kusů se vrátilo vyplěých. Dotazík byl kocipová tak, aby bylo možé zjistit, zda mezi vímáím rových příležitostí a pohlavím existuje ějaký vztah. V prví části otázky č. 1 a směřovaly k bližším údajům o respodetech a k jejich všeobecé zalosti ohledě pojmu gederová studia. Otázky č. 3 až 18 se soustředily a subjektiví vímáí rových příležitostí dotazovaými a otázky č. 19 až 4 byly vedey ke zjištěí povědomí o možých dokumetech k problematice rovosti že a mužů, jejich existeci v orgaizaci, kde byli respodeti zaměstái a zalosti situace v ostatích zemích EU. 38

39 Vážeí zaměstaci, za účelem zpracováí mé bakalářské práce a téma Geder, rové příležitosti mužů a že ve veřejé správě si Vás dovoluji poprosit o vyplěí íže uvedeého dotazíku. Teto dotazík je aoymí a bude vyhodoce s cílem zjistit vímáí tématiky rových příležitostí mužů a že zaměstaci veřejého sektoru. Průzkum provádí: Zuzaa Balková, studetka 3. ročíku Fakulty ekoomicko-správí, oboru Hospodářská politika a veřejá správa, Uiverzita Pardubice Kotakt: tel De: DOTAZNÍK ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 1. Prosím, zaškrtěte údaje týkající se Vaší osoby: muž žea bezdětý/á ANO NE. Prosím, zaškrtěte, čím se podle Vašeho ázoru zabývají gederové studie: a) rozdíly mezi muži a žeami utvářeými a základě příslušosti k biologickému pohlaví b) rozdíly mezi muži a žeami utvářeými kulturou a společostí 3. Setkal/a jste se při přijímacím pohovoru s otázkou/otázkami a Váš maželský/rodiý stav a poviost k rodiě? ANO NE 4. Odpovídá Vaše pracoví zařazeí Vašemu dosažeému vzděláí? ANO NE 5. Žádá po Vás zaměstavatel plěí úkolů ad rámec Vašeho pracovího zařazeí s ohledem a Vaše pohlaví? ANO NE 6. Pracujete ve vedoucí fukci? ANO NE 7. Byla Vám abíduta možost zvyšováí kvalifikace? ANO NE 8. Byla Vám abíduta možost zúčastit se výběrového řízeí a vyšší fukci, ež kterou zastáváte yí? ANO NE 9. Byl Vám abídut služebí byt? ANO NE 10. Byl zpracová plá Vašeho kariérího postupu? ANO NE 11. Provádí s Vámi zaměstavatel pravidelě průzkum Vaší spokojeosti v práci? ANO NE 1. Je Vám umožěo pro výko práce používat služebí vozidlo? ANO NE 13. Domíváte se, že Vaše práce je ohodocea stejě jako práce a stejé pozici vykoávaá osobou druhého pohlaví? ANO NE 14. Cítíte tlak ze stray zaměstavatele, potřebujete-li sladit svou pracoví fukci s rodičovskou rolí a péčí o rodiu a domácost? ANO NE 15. Je ebo bylo by Vám umožěo s ohledem a Vaši rodičovskou roli pracovat a částečý úvazek? ANO NE 16. Pokud ANO, měl/a byste stejá práva jako zaměstaci a plý úvazek? (apř. příspěvek a pezijí připojištěí apod.) ANO NE 39

40 17. Je školeí orgaizováo v takové době, abyste se jej mohl/a vzhledem k Vaší rodičovské roli či péči o rodiu a domácost zúčastňovat? ANO NE 18. Pokud byste měl/a astoupit rodičovskou dovoleou, bylo by to Vaší orgaizací přijato bez výhrad? ANO NE 19. Je Vám zámo, zda má Váš zaměstavatel vypracová dokumet pro zavedeí politiky rových příležitostí mužů a že? ANO NE 0. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl dokumet pro zavedeí politiky rových příležitostí mužů a že ve Vaší orgaizaci zpracová? ANO NE 1. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl/a jste s tímto dokumetem srozumitelě sezáme/a? ANO NE. Je Vám zámo, zda má Váš zaměstavatel vypracováa vlastí pravidla v souladu se zákoem, která by řešila případy diskrimiace kvůli pohlaví či rodičovské roli, příp. kvůli péči o rodiu? ANO NE 3. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl/a jste s tímto dokumetem srozumitelě sezáme/a? ANO NE 4. Víte, že v tradičích zemí EU existuje a větších úřadech veřejé správy odbor, který má a starosti implemetaci hledisek rovosti že a mužů do práce a politiky úřadu samotého? ANO NE Pokud byste chtěli připojit svůj kometář, prosím, apište jej zde: Na závěr Vám chci poděkovat za poskytutí ceých odpovědí, bez ichž bych svou bakalářskou práci emohla zpracovat. 40

41 5.1 Výsledky šetřeí a jejich iterpretace 1. Základí údaje o dotazovaých muž žea počet s dětmi bezdětí 8 14 údaje o dětech euvedli Z celkového počtu respodetů bylo 36,6% mužů a 63,33% že. 77,7% mužů a 78,95% že mělo děti, ostatí byli bezdětí.. Prosím, zaškrtěte, čím se podle Vašeho ázoru zabývají gederové studie: a) rozdíly mezi muži a žeami utvářeými a základě příslušosti k biologickému pohlaví b) rozdíly mezi muži a žeami utvářeými kulturou a společostí muži žey odpověď a) 8 14 odpověď b) eodpověděli ,5% mužů a 67,1% že odpovědělo správě za b). Chybou odpověď a) zvolilo 18,% mužů a 18,4% že.,7% mužů a 14,5% že a tuto otázku edokázalo odpovědět. Další otázky byly již kocipováy za účelem zjištěí vímáí rovosti jedotlivými pohlavími. 41

42 3. Setkal/a jste se při přijímacím pohovoru s otázkou/otázkami a Váš maželský/rodiý stav a poviost k rodiě? muži žey odpověď ANO odpověď NE 6 39 eodpověděli 1 1 Graf č. 1 odpovědi mužů a otázku č. 3 Graf č. odpovědi že a otázku č. 3 38,64% mužů se setkalo s otázkou ohledě rodiy při přijímacím řízeí, žeám byl teto dotaz polože v 47,37% Zajímalo mě, zda položeí této otázky při výběrovém řízeí závisí a pohlaví uchazeče. Odpověď zjistím pomocí testu ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje a jako hypotézu H 1, že hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria pomocí vzorce: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = (17 19,3136) (36 33,6864) (6 3,6864) χ = 19, ,6864 3,6864 0,1589 0,598 0,467 = 1,1898 (39 4,9661) 4,9661 = 0,771 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 33 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové hodoty: 1,1898 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, můžeme říci, že tedy eexistuje závislost položeí otázky ohledě rodiy a pohlavím uchazeče u přijímacího řízeí. 33 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

43 4. Odpovídá Vaše pracoví zařazeí Vašemu dosažeému vzděláí? muži žey odpověď ANO odpověď NE 6 8 eodpověděli 1 1 Graf č. 3 odpovědi mužů a otázku č. 4 Graf č. 4 odpovědi že a otázku č. 4 84,1% mužů a 88% že má pocit, že jejich pracoví zařazeí odpovídá dosažeému vzděláí, opačý ázor má 13,64% mužů a 10,53% že. Zajímalo mě, zda odpověď závisí a pohlaví. Odpověď zjistím pomocí testu ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje a jako hypotézu H 1, že hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = χ = (37 37,5798) 37,5798 (67 65,546) 65,546 (6 5,0588) 5,0588 (8 8,84) 8,84 = 0,93145 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 34 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové hodoty: 0,93145 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, můžeme říci, že tedy v otázce ohledě pracovího zařazeí a dosažeého vzděláí eexistuje závislost odpovědi a pohlaví. 34 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

44 5. Žádá po Vás zaměstavatel plěí úkolů ad rámec Vašeho pracovího zařazeí s ohledem a Vaše pohlaví? muži žey odpověď ANO 5 3 odpověď NE eodpověděli 0 0 Graf č. 5 odpovědi mužů a otázku č. 5 Graf č. 6 odpovědi že a otázku č. 5 88,64% mužů a dokoce 96,1% že tvrdí, že zaměstavatel evyžaduje plěí úkolů ad rámec pracovího zařazeí. Ovšem 5 mužů z celkem 44 a 3 žey z celkem 76 odpovědělo a tuto otázku ANO, tj. 11,36% mužů a 3,95% že. Protože mužů je o 7,41% více, zajímalo mě, zda je to závislé a pohlaví. Odpověď zjistím pomocí testu ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje a jako hypotézu H 1, že hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: i j r s ij χ = i = 1 j = 1 i j χ (5,933) (3 5,067) (39 41,067) (73 70,933) = =,4639,933 5,067 41,067 70,933 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 35 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové hodoty:,4639 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, lze tvrdit, že odpovědi a tuto otázku ejsou závislé a pohlaví dotazovaých. 35 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

45 6. Pracujete ve vedoucí fukci? muži žey odpověď ANO 7 5 odpověď NE eodpověděli ,9% mužů a pouze 6,6% že ze všech dotázaých uvedlo, že pracuje ve vedoucí fukci. Graf č. 7 odpovědi mužů a otázku č. 6 Graf č. 8 odpovědi že a otázku č. 6 Opět mě zajímalo, zda tato skutečost může mít souvislost s pohlavím respodetů. Zvolila jsem test ezávislosti pro zjištěí odpovědi. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: i j r s ij χ = i = 1 j = 1 i j (7 4,4745) (5 7,788) (37 40,71) χ = 4,4745 7,788 40, ,657 0,0984 =,68444 (71 69,5593) 69,5593 = 1,454 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 36 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s tabulkovou hodotou:,68444 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, mezi vedoucí pozicí a pohlavím tedy eexistuje závislost. 36 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

46 7. Byla Vám abíduta možost zvyšováí kvalifikace? muži žey odpověď ANO 38 5 odpověď NE 6 4 eodpověděli ,36% dotazovaých mužů a 68,4% dotazovaých že dostala šaci a zvýšeí kvalifikace. Proceto že je o 19,94% meší, zajímalo by mě tedy, jestli tato možost byla abízea v závislosti a pohlaví. Graf č. 9 odpovědi mužů a otázku č. 7 Graf č. 10 odpovědi že a otázku č. 7 Opět použiji test ezávislosti a jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a otázku ohledě možosti zvýšit si kvalifikaci a pohlaví eexistuje, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = χ (38 33) (5 57) (6 11) (4 19) = = 4, Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast:p (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 37 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Porovám realizaci testovacího kritéria s tabulkovou hodotou: 4,7847 > 3,84146 Testovací kritérium padlo do kritické oblasti. Hypotézu H 0 zamítám, přijímám hypotézu H 1. Odpovědi a možost zvyšovat si kvalifikaci závisí a tom, zda je zaměstaec žea ebo muž. 37 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

47 8. Byla Vám abíduta možost zúčastit se výběrového řízeí a vyšší fukci, ež kterou zastáváte yí? muži žey odpověď ANO 7 13 odpověď NE eodpověděli 0 0 Graf č. 11 odpovědi mužů a otázku č. 8 Graf č. 1 odpovědi že a otázku č. 8 15,9% mužů a 17.11% že dostalo možost výběrového řízeí a vyšší fukci. Zdá se, že šace jsou tedy vyrovaé. To Ověřím testem ezávislosti, hypotézy jsou ásledující: H 0 = možost účastit se výběrového řízeí ezávisí a pohlaví, H 1 = možost je a pohlaví závislá. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = (7 7,333) (13 1,6667) (37 36,6667) χ = 7,333, ,6667 0, ,003 0,00175 = 0,0864 (63 63,333) 63,333 = 0,0151 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hodota dle tabulek 38 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Porovám realizaci testovacího kritéria s tabulkovou hodotou: 0,0864 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, mezi možostí výběrového řízeí a vyšší post a pohlavím závislost eexistuje. 38 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

48 9. Byl Vám abídut služebí byt? muži žey odpověď ANO 0 odpověď NE eodpověděli 0 0 Téměř ikomu ebyl abídut služebí byt, tuto odpověď dále erozebírám. 48

49 10. Byl zpracová plá Vašeho kariérího postupu? muži žey odpověď ANO 6 6 odpověď NE eodpověděli 0 0 Toto je zajímavá otázka v souvislosti s ízkým počtem že ve vedoucích fukcích ve veřejé správě. Pro 13,64% mužů a pouze u 7,89% že byl plá kariérího postupu vytvoře. Graf č. 13 odpovědi mužů a otázku č. 10 Graf č. 14 odpovědi že a otázku č. 10 Lze se domívat, že tu je závislost a pohlaví. Tuto svou doměku ověřím testem ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eí, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = χ = (6 4,4) 4,4 (6 7,6) 7,6 (38 39,6) 39,6 (70 68,4) 68,4 = 0,768 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 39 : χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové hodoty: 0,768 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, doměka o závislosti odpovědí a zpracováváí kariérího postupu a pohlaví eí správá, tyto dvě veličiy jsou ezávislé. 39 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

50 11. Provádí s Vámi zaměstavatel pravidelě průzkum Vaší spokojeosti v práci? muži žey odpověď ANO odpověď NE 6 1 eodpověděli 1 0 Graf č. 15 odpovědi mužů a otázku č. 11 Graf č. 16 odpovědi že a otázku č. 11 U 84% dotazovaých mužů a 7,37% že provádí zaměstavatel průzkum spokojeosti zaměstace. Lze se domívat, že tu je závislost a pohlaví. Tuto svou doměku ověřím testem ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eí, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij = i = 1 j = 1 i j χ = (37 33,44) 33,44 (55 58,76) 58,76 (6 9,756) 9,756 (1 17,44) 17,44 =,99 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 40 : χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové hodoty:,99 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám, prováděí průzkumu spokojeosti zaměstaců ezávisí a pohlaví. 40 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

51 1. Je Vám umožěo pro výko práce používat služebí vozidlo? muži žey odpověď ANO odpověď NE 4 7 eodpověděli ,64% mužů je umožěo používat služebí vozidlo, u že je to je 64,47%. Graf č. 17 odpovědi mužů a otázku č. 1 Graf č. 18 odpovědi že a otázku č. 1 Lze se domívat, že toto souvisí pouze s tím, že mezi žeami může být méě řidiček ebo že žey jsou méě ochoté samy řídit. Svůj předpoklad Ověřím testem ezávislosti. H 0 = závislost možosti služebího auta a pohlaví eexistuje, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = χ = (39 31,798) 31,798 (49 56,0) 56,0 (4 11,0) 11,0 (31 19,798) 19,798 = 9,804 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 41. χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s tabulkovou hodotou kritické hraice: 9,804 > 3,84146 Testovací kritérium padlo do kritické oblasti. Hypotézu H 0 zamítám, můžeme říci, že moje doměka, že odpovědi a možost využít služebí vůz esouvisí s pohlavím, ebyla správá a že tomu je právě aopak. 41 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

52 13. Domíváte se, že Vaše práce je ohodocea stejě jako práce a stejé pozici vykoávaá osobou druhého pohlaví? muži žey odpověď ANO 4 55 odpověď NE 1 0 eodpověděli ,46% mužů a 7,37% že se domívá, že za stejou práci dostávají stejou mzdu jako opačé pohlaví. Graf č. 19 odpovědi mužů a otázku č. 13 Graf č. 0 odpovědi že a otázku č. 13 Pokusíme se ověřit pomocí testu ezávislosti, jestli skutečě plat závisí a pohlaví. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = (4 35,3475) (55 61,655) (1 7,655) (0 13,3475) χ = = 11, , ,655 7,655 13,3475 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 4 : χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s kritickou hraicí: 11,0687 > 3,84146 Testovací kritérium se achází v kritické oblasti. Hypotézu H 0 zamítám a potvrzuji hypotézu H 1. Lze tedy tvrdit, že vímáí výše odměy za stejou vykoávaou práci se liší podle pohlaví. 4 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

53 14. Cítíte tlak ze stray zaměstavatele, potřebujete-li sladit svou pracoví fukci s rodičovskou rolí a péčí o rodiu a domácost? muži žey odpověď ANO 3 11 odpověď NE eodpověděli 1 0 6,8% mužů a 14,47% že pociťuje tlak ze stray zaměstavatele. Graf č. 1 odpovědi mužů a otázku č. 14 Graf č. odpovědi že a otázku č. 14 Že je více ež dvojásobek mužů a mě by tedy zajímalo, zda tlak stra orgaizace souvisí s pohlavím zaměstace. Pro ověřeí, použiji test ezávislosti, hypotéza H 0 : tlak eí závislý a pohlaví, H 1 : tlak je závislý a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = (3 70,835) (11 8,941) (40 37,941) (65 67,0588) χ = = 65, ,835 8,941 37,941 67,0588 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 43 :χ 0,05; 1 = 3,84146 Porovám realizaci testovacího kritéria s tabulkovou kritickou hraicí: 65,59958 > 3,84146 Testovací kritérium se achází v kritické oblasti. Hypotézu H 0 zamítám a potvrzuji hypotézu H 1. Lze tedy tvrdit, že vímáí tlaku ze stray zaměstavatele ohledě pracoví fukce a sladěí rodiých poviostí se liší podle pohlaví. 43 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

54 15. Je ebo bylo by Vám umožěo s ohledem a Vaši rodičovskou roli pracovat a částečý úvazek? muži žey odpověď ANO odpověď NE 3 33 eodpověděli ,09% mužů a 46,05% že se domívá, že by jim bylo umožěo pracovat a částečý úvazek. Graf č. 3 odpovědi mužů a otázku č. 15 Graf č. 4 odpovědi že a otázku č. 15 Mužů je opět o ěco méě. Ověřím tedy, zda tato šace závisí a pohlaví a použiji k tomu test ezávislosti. Jako hypotézu H 0 zvolím tvrzeí, že závislost odpovědí a pohlaví eexistuje, H 1 = hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: χ i j r s ij i = 1 j = 1 i j = (15 17,945) (35 3,0755) (3 0,0755) (33 35,945) χ = = 1, ,945 3,0755 0, ,945 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hraice dle tabulek 44 : χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s tabulkovou kritickou hraicí: 1,4079 < 3,84146 Testovací kritérium se achází v oblasti přípustých hodot. Hypotézu H 0 ezamítám a lze tedy tvrdit, že ázor a umožěí práce a částečý úvazek se eliší podle toho, zda respodet je žea či muž. 44 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

55 16. Pokud ANO, měl/a byste stejá práva jako zaměstaci a plý úvazek? (apř, příspěvek a pezijí připojištěí apod.)? muži žey odpověď ANO odpověď NE 11 5 eodpověděli Graf č. 5 odpovědi mužů a otázku č. 16 Graf č. 6 odpovědi že a otázku č ,8% mužů a 43,4% že je toho ázoru, že při práci a částečý úvazek by měli stejá práva jako při plém úvazku. Porušováí tohoto pravidla by bylo možé ozačit jako diskrimiačí. Otázkou ovšem zůstává, zda se odpovědi elišily podle zalostí jedotlivých respodetů. Odpověď proto erozebírám dále statistickým testem. 55

56 17. Je školeí orgaizováo v takové době, abyste se jej mohl/a vzhledem k Vaší rodičovské roli či péči o rodiu a domácost zúčastňovat? muži žey odpověď ANO 36 5 odpověď NE 1 0 eodpověděli ,8% respodetů mužů odpovídalo ANO, ale pouze 68,4% žeských respodetek. Graf č. 7 odpovědi mužů a otázku č. 17 Graf č. 8 odpovědi že a otázku č. 17 Pokusím se zjistit pomocí testu ezávislosti, jestli odpovědi závisí a pohlaví. Hypotéza H 0: závislost odpovědí a pohlaví eexistuje, H 1 : hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: i j r s ij χ = i = 1 j = 1 i j (36 9,8716) (5 58,184) χ = 9, ,184 (1 7,184) 7,184 (0 13,8716) = 9,8796 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast : P (χ > χ ) = α ; kritická hraice podle tabulek 45 : χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria a tabulkové kritické hraice: 9,8796 > 3,84146 Testovací kritérium se achází v kritické oblasti. Hypotézu H 0 zamítám, přijímám H1, vímáí možosti sladěí péče o rodiu a domácost se školeím se liší podle pohlaví. 45 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

57 18. Pokud byste měl/a astoupit rodičovskou dovoleou, bylo by to Vaší orgaizací přijato bez výhrad? muži žey odpověď ANO 7 68 odpověď NE 6 3 eodpověděli 11 5 Muži se ve 13,64% domívali, že by orgaizace ebyla bez výhrad, pokud by astoupili rodičovskou dovoleou. Žey měly teto ázor je v 3,95 %. Je možé, že to závisí a pohlaví? Pomocí testu ezávislosti se pokusím ajít odpověď. Graf č. 9 odpovědi mužů a otázku č. 18 Graf č. 30 odpovědi že a otázku č. 18 Hypotéza H 0: závislost odpovědí a pohlaví eexistuje, H 1: hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: i j r s ij χ = i = 1 j = 1 i j (7 30,144) (68 64,8558) χ = 30,144 64,8558 (6,8558),8558 (3 6,144) 6,144 = 5, Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hraice podle tabulek 46 χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s tabulkovou kritickou hraicí: 5, > 3,84146 Testovací kritérium padlo do kritické oblasti, hypotézu H 0 zamítám a přijímám hypotézu H 1. Lze tedy tvrdit, že ázor a to, jak by byla zaměstavatelem ve veřejé správě přijata zpráva o ástupu a rodičovskou dovoleou, se liší podle pohlaví. 46 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN

58 Dotazíkové otázky č směřovaly k zjištěí povědomí o dokumetech týkajících se rovosti že a mužů a situace v Evropské uii mezi pracovíky veřejé správy. 19. Je Vám zámo, zda má Váš zaměstavatel vypracová dokumet pro zavedeí politiky rových příležitostí mužů a že? muži žey odpověď ANO 1 4 odpověď NE 4 7 eodpověděli 1 0 Graf č. 31 odpovědi mužů a otázku č. 19 Graf č. 3 odpovědi že a otázku č. 19 Muži i žey odpovídali téměř shodě a tuto otázku NE. Zalost existece dokumetu pro zavedeí politiky rových příležitostí do praxe je v tomto áhodém výběru pracovíků veřejé správy mizivá, z celkem 44 mužů a ze 76 že odpověděl pouze 1 muž a 4 žey ANO. 58

59 0. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl dokumet pro zavedeí politiky rových příležitostí mužů a že ve Vaší orgaizaci zpracová? muži žey odpověď ANO 1 3 odpověď NE 7 18 eodpověděli Graf č. 33 odpovědi mužů a otázku č. 0 Graf č. 34 odpovědi že a otázku č. 0 Pouze 1 z celkového počtu 44 mužů a 3 žey z celkem 76 uvedly, že dokumet pro zaváděí politiky rovosti mužů a že byl v jejich orgaizaci zpracová. Vyjádřeo v procetech je to % mužů a 4% že. 59

60 1. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl/a jste s tímto dokumetem srozumitelě sezáme/a? muži žey odpověď ANO 0 odpověď NE 8 17 eodpověděli Graf č. 35 odpovědi mužů a otázku č. 1 Graf č. 36 odpovědi že a otázku č. 1 Jede muž sice odpověděl, že dokumet pro zavedeí rových příležitostí že a mužů byl zpracová, jak vyplývá z předešlého dotazu, ovšem sezáme s tímto dokumetem ebyl. žey ze 3, které odpověděly a předešlou otázku rověž kladě, s tímto dokumetem sezámey byly, z celkového počtu odpovídajících že tvoří 3%. 60

61 . Je Vám zámo, zda má Váš zaměstavatel vypracováa vlastí pravidla v souladu se zákoem, která by řešila případy diskrimiace kvůli pohlaví či rodičovské roli, příp. kvůli péči o rodiu? muži žey odpověď ANO 1 3 odpověď NE 4 71 eodpověděli 1 Graf č. 37 odpovědi mužů a otázku č. Graf č. 38 odpovědi že a otázku č. Muži i žey se zde opět téměř shodují v tom, že evědí, zda jejich orgaizace má zpracováa vlastí pravidla opírající se o záko, kterými by řešila diskrimiaci vzhledem k pohlaví ebo péči o rodiu. Pouze 4% že a % mužů o zpracováí takového dokumetu mají iformaci. 61

62 3. Pokud jste a předchozí otázku odpověděl/a ANO, byl/a jste s tímto dokumetem srozumitelě sezáme/a? muži žey odpověď ANO 1 odpověď NE 8 16 eodpověděli Graf č. 39 odpovědi mužů a otázku č. 3 Graf č. 40 odpovědi že a otázku č. 3 S vlastím dokumetem orgaizace, který by řešil případou diskrimiaci v gederové roviě, tedy kvůli pohlaví či rodičovské roli ebo péči o rodiu, byly sezáme 1 muž ze 44 dotázaých a žey z celkem 76. V procetech to představuje % odpovídajících mužů a 3% odpovídajících že. 6

63 4. Víte, že v tradičích zemích EU existuje a větších úřadech veřejé správy odbor, který má a starosti implemetaci hledisek rovosti mužů a že do práce a politiky úřadu samotého? muži žey odpověď ANO 1 8 odpověď NE 4 64 eodpověděli 1 4 Graf č. 41 odpovědi mužů a otázku č. 4 Graf č. 4 odpovědi že a otázku č. 4 Pouze 1 muž, tedy % z celkového počtu, a 8 že, tj. 11%, bylo sezámeo s faktem z otázky. Protože že je mohem více, mohu se domívat, že je zde závislost a pohlaví. Zkusím tuto doměku ověřit testem ezávislosti. Zvolím hypotézu H 0: eexistuje oproti H 1: hodoty jsou závislé a pohlaví. Výpočet testovacího kritéria: závislost odpovědí a pohlaví i j r s ij χ = i = 1 j = 1 i j χ (1 3,365) (8 5,635) (4 39,635) (64 66,365) = =,88 3,365 5,635 39,635 66,365 Zvolím hladiu výzamosti α = 0,05; stupě volosti: ( r-1) x (s-1) = 1 x 1 = 1 Kritická oblast: P (χ > χ ) = α ; kritická hraice podle tabulek 47 χ 0,05; 1 = 3,84146 Provedu porováí realizace testovacího kritéria s tabulkovou kritickou hraicí:,88 < 3,84146 Testovací kritérium padlo do oblasti přípustých hodot, H 0 ezamítám a lze tedy říci, že odpovědi a zalost existece odboru pro implemetaci rových příležitostí že a mužů a úřadech v EU ezávisely a pohlaví. 47 KUBANOVÁ, Jaa LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvaily vybraých rozděleí pravděpodobostí. Uiverzita Pardubice, prosiec 006. ISBN