Prezentace veřejnost využití a možnosti reklamy, cenová dostupnost jednotlivých technik PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Transkript

1 Prezentace veřejnst využití a mžnsti reklamy, cenvá dstupnst jedntlivých technik PRO-BIO Svaz eklgických zemědělců TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Srdečně Vás vítáme na dnešním semináři TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. pskytuje prfesinální služby v blasti vzdělávání dspělých d rku Ze dvu šklících center v Ostravě a Praze připravujeme vzdělávací akce pr klienty z celé České republiky. Naše aktivity jsu zaměřeny d blastí sbnstníh, pčítačvéh a jazykvéh vzdělávání. Naše splečnst je akreditvána Ministerstvem vnitra ČR. V blasti pčítačvých kurzů jsme akreditváni Ministerstvem šklství, mládeže a tělvýchvy. Jsme také testvacím střediskem ECDL. Jedním z hlavních cílů naší splečnsti je pdpra sbníh růstu jedntlivců i celých týmů. K naplnění těcht cílů nám také pmáhá splupráce s dalšími rganizacemi v rámci prjektů Evrpské unie. Tvrbu a realizací grantvých prjektů se zabýváme již d rku V sučasné dbě je velká část našich aktivit směrvána k rzvji lidských zdrjů prstřednictvím ESF v ČR ve splupráci s významnými zaměstnavateli v reginech celé České republiky. Splečnst TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. ve splupráci s realizačním týmem Vaší splečnsti připravila tent seminář, který je navržen dle vzdělávacích ptřeb účastníků cílvé skupiny. Vážíme si důvěry Vás všech.

3 Obsah Reklama... 3 Druhy reklamy... 3 Reklama pdle kategrie... 4 Reklama pdle účelu... 5 Cíle reklamy... 5 Vlastnsti efektivníh reklamníh slganu... 5 Metdy klamavé reklamy... 6 Reklama a její pr a prti... 6 Obhajba reklamy... 6 Kritika reklamy... 6 Reklama na internetu... 6 Situace na trhu... 7 Cena internetvé reklamy... 8 Frmáty... 8 SEM... 8 Sciální sítě... 9 Mbilní marketing... 9 Direct marketing Ostatní Efektivita Symblika barev Červená Černá Bílá Mdrá Růžvá Žlutá Oranžvá Hnědá Zelená Šedá

4 Nevhdné zapjení symblů Výzkum dsahu, frekvence a účinku prpagace Účinnst prpagace Světvý veletrh biprduktů Pznámky Dpručená literatura

5 Reklama Reklama je jakákliv placená i neplacená frma prpagace výrbku, služby, splečnsti, bchdní značky neb myšlenky mající za cíl především zvýšení prdeje. Reklama může být televizní, nvinvá, internetvá, rzhlasvá, plakátvá neb jiná. Reklama je také známá pd mderním pjmem marketingvá kampaň tent výraz se pužívá, když bchdník (becněji nabízející) využije něklik kmunikačních kanálů zárveň neb jejich kmbinaci. Například rzhlasvá reklama může vysvětlvat televizní spt apd. Slv reklama vznikl z latinskéh reklamare (znvu křičeti), cž dpvídal bchdní kmunikaci v dbě, kdy nebyl k dispzici rzhlas, televize neb dknce internet. Dnešní definice reklamy, schválená Parlamentem České republiky v rce 1995, říká, že reklamu se rzumí přesvědčvací prces, kterým jsu hledáni uživatelé zbží, služeb neb myšlenek prstřednictvím kmunikačních médií. Druhy reklamy ATL reklama BTL reklama Televizní reklama Tiskvá reklama (inzerát, akční leták) Rzhlasvé spty Spty v kinech OOH reklama (plakáty, billbardy, atypické reklamní plchy - štíty dmů, plty apd.) Sptřebitelské sutěže Direct mail Telemarketing Internetvá reklama (bannervá reklama, kntextvá reklama, SEO) Internetvu reklamu se rzumí přilákat na své webvé stránky c nejvíce návštěvníků, nejvíce pužívanu metdu, jak tht dcílit, je tzv. SEO (Search Engine Optimizatin). Tat metda je také nejvýuživanější hlavně prt, že je zdarma a nedá se vlivnit finančními prstředy. Prt záleží na každém, jak se d tét vědy pnří, a začne s n-page neb ff-page 3

6 ptimalizací svých webvých stránek. Jelikž se reklama na internetu každým dnem rzrůstá, a čím dál více předbíhá pdíl na trhu venkvních reklam (billbardy, reklamní tabule, aj.) má SEO velku váhu a může Vašemu pdnikání pravdu pmci. Pkud vlastníte kmeční webvé stránky, a nephybujete se v tét branži (tvrba www stránek, kódvání), dpručuji si nechat udělat nezávaznu kalkulaci na SEO Vašich webvých stránek pr Váš knkrétní br, např. u splečnstí, které se zabývají reklamní činnstí, jak tvrba webvých stránek, internetvu reklamu, aj. Investice d SEO se bvykle rychle vracejí, v pdbě zvýšení pčtu návštěvníků Vašich webvých stránek a tím i bjednávek služeb či prduktů. Velice účinné jsu také reklamní systémy d splečnstí Ggle a Seznam. Ggle nabízí reklamní systém Adwrds, Seznam pak Sklik. Tyt reklamní systémy jsu již placené, a platí se za kliknutí na Vaši reklamu (PPC = Pay Per Click), ne za zbrazení. S těmit systémy se dají vytvářet rzsáhlé reklamní kampaně navazující např. na venkvní reklamu, a tímt ji pdpřit i na internetu. Světelná reklama - Jedná se světlený reklamní panel, který má prpagační a infrmační funkci. Tat reklama se umísťuje před bchdní dmy, čerpací stanice, malé bchdy i administrativní budvy. Instaluje se na reklamní věže neb na střechy či stěny budv. Využívá se venku i ve vnitřních prstrách. Mbilní reklama (reklama na autech, dpravních prstředcích apd.) Alternativní média (chdící reklama, City Light vitríny, reklamy vlečené letadlem, městský mbiliář - lavičky, zastávky MHD, hdiny, digitální teplměry, atd.) Prpagační předměty (např. trička neb prpisky s nápisem neb lgem prpagvané firmy atd.) Reklama pdle kategrie Reklama rientvaná na sptřebitele - má za úkl získat nvé zákazníky a psílit "věrnst" stávajících uživatelů Reklama rientvaná na prdukt - snaží se zvýšit dbyt výrbků, ppř. znamuje zavedení nvéh prduktu na trh 4

7 Reklama rientvaná na trh - snaží se slvit určitu "cílvu skupinu" uživatelů Reklama rientvaná na vlastní pdnik - pkuší se změnit image firmy v čích veřejnsti Reklama pdle účelu Infrmativní reklama (infrmuje nvých prduktech, akcích,...) Přesvědčvací reklama (dává důraz na značku, pdněcuje zákazníky k rychlé kupi) Připmínací reklama (připmíná, kde si určitý výrbek mhu zákazníci kupit, neb d kdy si h mhu kupit) Reklama na důležité věci, jak např.na třídění dpadků Cíle reklamy tvrba zisku tvrba silné značky zvýšení pptávky psílení pzice na trhu zlepšvání pvěsti firmy pzitivní image mtivace vlastních pracvníků rzšíření distribuční sítě Vlastnsti efektivníh reklamníh slganu Reklamní slgan by měl být riginální, nápaditý, putavý a výstižný. Reklamní slgan by měl být stručný, krátký, srzumitelný a lehce zapamatvatelný. Reklamní slgan by měl sdělvat výhdy prduktu neb značky. Reklamní slgan by měl pskytvat sptřebiteli důležitý užitek neb řešení. Reklamní slgan by měl uputat pzrnst a vyvlat tuhu sptřebitele p ptřebě. Reklamní slgan by měl dát sptřebiteli pcit spkjensti se značku, prduktem či službu. Vaše paní neumí vařit? Nechte si ji dma pr ptěšení a k nám chďte na bědy. (vývěska v jedné chicagské restauraci) 5

8 Metdy klamavé reklamy Reklama navzuje, že bez kupě zbží můžete utrpět vážnu újmu vy, neb vaše děti. Reklama prklamuje vlastnsti, které výrbek nemá neb mít nemůže. Reálné slžení výrbku nedpvídá slžení uvedenému na balu. Vybrazení na balu výrbku naprst nedpvídá bsahu balení. Reklama a její pr a prti Obhajba reklamy má infrmativní pvahu - určuje ceny výrbků v prdeji, míst prdeje výrbku apd., čímž usnadňují rzhdvání zákazníka pdpruje sutěžení a psiluje knkurenci (firmy pak nemají tak velku tržní sílu) mžnst, jak může nvá firma přilákat zákazníky Kritika reklamy vlivňuje racinální chvání sptřebitele a jeh preference (má víc psychlgický, jak infrmativní charakter) z reklamy nelze rzpznat kvalitu výrbku navzuje u sptřebitelů klamné představy zabraňuje sutěžení - přesvědčuje, že prezentvaný výrbek se zásadně liší d těch knkurenčních, čímž u sptřebitele vytváří neelasticku pptávku Reklama na internetu Jinak také nazývaná n-line reklama, využívá tzv. bannerů. Výhdu umístění reklamy na internet je velice přesné cílení pr určitu skupinu. Bannery lze umístit puze na stránky se zaměřením na stejné prdukty neb k článkům se stejnu tématiku. Lze je také zbrazvat uživatelům, kteří splňují určitá kritéria (jak je například věk, míst bydliště neb zájmvé bry). Nevýhdu však je, že na internetu nedkážeme pstihnut skupinu, která nevyužívá internet. Ta je v dnešní dbě velmi malá. Stejně jak u televizní reklamy je mžné využívat širkéh spektra multimediálních prvků, jakými je text, zvuky, brázky neb třeba také 6

9 animace. Na rzdíl d bsahu televizníh je ale internetvý bsah interaktivní. Kliknutím na banner se zájemci dstanu na webvé stránky. Pmcí reklamy na internetu dchází ke zvyšvání pvědmí uživatelů značce, psiluje celkvu image firmy, ale také zvyšuje celkvu návštěvnst stránek. Nevýhdu reklamy umístěné na internetu je tzv. bannervá slepta. Díky tmu, že internet je zahlcen reklamu. dchází u uživatelů internetu k jejich ignrvání a přehlížení. On-line reklamu můžeme rzdělit d dvu kategrií. Na bannery statické., tedy reklamu, která bsahuje puze jeden nephyblivý brázek a za druhé na flashvé bannery. Reklama je kncipvána buď jak krátký film neb krátká animace, u které se braz celkvě mění neb jeh části jsu phyblivé. Situace na trhu V České republice na internetu (z hlediska návštěvnsti) stále dminuje lkální prtál Seznam.cz a jeh služby (Nvinky.cz, Mapy.cz, .cz, Stream.cz atp.). Ostatní medailvé pzice již bsazují nejúspěšnější glbální hráči sciální síť Facebk a Ggle (splu s YuTube). Bhužel však tyt servery nejsu měřeny ficiální česku metdiku (NetMnitrem), takže se jejich přadí dá puze dhadvat. Následují pět lkální prjekty Centrum Hldings či idnes.cz. Jedntné měření webvých stránek zajišťuje již něklik let výzkum NetMnitr. V rce 2007 se zapčal s prjektem mnitringu n-line investic (AdMnitring) i kategrizací internetvých serverů. Všechny tyt aktivity (a mnhé další) spadají d aktivit Sdružení pr internetvu reklamu (SPIR), jehž členy jsu jak zástupci médií, zadavatelů, tak mediální a jiné agentury. Penetrace internetu v ČR již překnala 65 % (tedy již většina byvatel ČR). Průměrný uživatel tráví na internetu hdin měsíčně a průměrný pčet návštěvníků měsíčně se blíží k 6 milinům (uživatel z ČR). Za pstupně se zabydlující se paradigma sučasnéh nline marketingu lze zcela jistě značit výknnstní marketing. Jde kmplexní přístup k nline marketingu, kdy se řeší jak kvalita stránek zadavatele (efektivizace webu z hlediska knverzí, User Experience), tak ptimalizace všech zdrjů reklamy na přinášení c nejlepšíh (měřitelnéh!) výsledku. 7

10 Cena internetvé reklamy Ohledně cen internetvé reklamy je situace pdstatně slžitější než v jakémkliv jiném médiu. Důvdem jsu stvky serverů (s různými ceníky), desítky frmátů reklamy a v nepslední řadě i spusta frem, jakými lze reklamu na interentu pjmut. Obecně lze placení za reklamu rzdělit na placení za zbrazení reklamy (CPT), za časvé bdbí (většinu týden) a placení za prkliky (PPC). U některých prduktů je pak mžné, aby zadavatel platil za činnst, kteru uživatel vykná (p prkliku reklamy) na jeh stránkách. Obecně se tent způsb platby za reklamu nazývá PPA (pay per actin) a spadá d něj i např. áffiliate marketing, nicméně ve většině případů naráží na prblém, že ne všechny prdukty si člvěk kupuje přes internet (másl, zubní pasta, atd.). Technické prblémy či nechta médií také nejsu vyjímku. Frmáty Jak tradiční reklamní frmát jsu již dluh pužívány různé frmy bannerů. Bannery mhu bsahvat, krmě brázku, i animaci, flash, interaktivní flash či vide. Zvláště k videbannerům se brací pzrnst marketingvé kmunity (dle prvních testů jsu videbannery schpny budvat pvědmí levněji než televizní spty). SEM K blastem, které zrevlucinalizvali internetvý marketing patří bezespru Search Engine Marketing. Jedná se využití ptenciálu tzv. vyhledávačů (např. Ggle), přičemž SEM lze rzdělit na 2 základní metdy. Tu první je ptimalizace pr vyhledávače (tzv. SEO), kdy se snažíme vlivnit přirzené/rganické výsledky hledání. Du druhu jsu tzv. PPC systémy umžňující (na aukční bázi) kupvat reklamu na základě zadaných klíčvých slv. Pstupem času se tyt reklamní systémy napjené na vyhledávače díky své efektivitě rzrstly d všech částí internetu a dnes se již bavíme kmplexních reklamních sítích. Reklamy (u vyhledávačů textvé/ v reklamních sítích prakticky jakékliv) se zbrazují s velmi dbrým zacílením (dle hledaných klíčvých slv, dle tématu stránek, dle sc-dem, remarketingvě, atp.). 8

11 Sciální sítě Fenménem psledních let jsu sciální sítě. V české republice stjí za zmínku především Facebk (na němž pčet českých prfilů překrčil 3,2 milinu). Úspěch Facebku spčívá především ve velmi prpracvaném systému virálně šířící jakékliv infrmace v rámci tét sciální sítě. V Americe ppulární Twitter v ČR pužívá jen malá skupina lidí (údajně tisíc) tedy se nejedná síť, jež by z marketingvéh hlediska stála v tut chvíli za velku pzrnst. Z statních (mezinárdně známých) hráčů stjí za zmínku ještě specializvaná sciální síť Linkedin (pr kariéru a byznys), která již celsvětvě překrčila 100 milinů uživatelů a v ČR se phybuje kl Sciální sítě umžňují budvat nefrmální vztah se zákazníky a pdprují tak image a PR brandů. Krm th se stávají nejen důležitým zdrjem návštěvnsti stránek, ale začíná se s nimi pmalu pčítat při vypčítávání přadí ve vyhledávačích (SEM), tudíž je kvalitní prezentace na sciálních sítích stále důležitější. Mbilní marketing Mbilní marketing je blast, která je v tut chvíli pvažvaná stále ještě za pdkategrii internetvéh marketingu (ačkliv se spíš jedná širší blast digitálních technlgií). Má hrmný ptenciál (penetrace 95 %), ale její reklamní využití je stále v začátcích. Hlavní důvd je ten, že mbilní perátři jsu velmi patrní, aby své klienty nerušili nevyžádanu reklamu. V sučasné dbě je tak mbilní marketing především vlání zdarma (vyslechne-li si vlající před hvrem reklamu), různých frmách reklamních SMS a MMS sutěží. Zkušební prvz zažívají i TV v mbilech (např. O2 TV). Další věci, které je mžné pužít pr mbilní marketing, jsu např. QR kódy (p něklika letech zažívající renesanci, ale jejich marketingvé využití je stále dsti nejisté) či BlueTth. Prtže přes mbily (a především nvější smartphny) je dnes mžné surfvat p internetu (nejenm na WAPvých stránkách), zaměřuje se nyní marketing/reklama na tut blast. Vznikají nvé mžnsti cílení na uživatele (dle aktuální plhy) a v rámci smart-phnů a tabletů (zjedndušeně přístrjů na bázi Andridu, iosu, atp.) také vzniká zcela nvá marketingvá blast aplikací. Krm her patří k blíbeným aplikacím LBS služby (služby pracující s aktuální plhu) ideálně v kmbinaci se sciálními sítěmi (Fursquare). 9

12 Direct marketing Jednu z nechvalně známých disciplín nline marketingu je direct marketing, jehž neserizní větev překypuje ve SPAM (který všichni tak mc dbře známe v pdbě serizních čínských firem výbrně mluvících česky). Bhužel SPAM kazí pvěst i dbře vyknávanému direkt marketingu (např. v pdbě kvalitníh využití CRM). I přes kvanta SPAMu rčně pslanéh je dbře vedený direct-marketing stále jedna z nejefektivnějších frem reklamy na internetu. Ostatní Internetvý marketing zahrnuje ještě mnh dalších rzličných technik, které zde nebudu zmiňvat. Hlavní prudy nline marketingu jsu zmíněny výše a pdrbnsti lze dhledat v rámci slvníku MediaGurua či na specializvaných serverech na internetu. Na závěr je třeba jen zdůraznit, že internet je pravdu velmi dynamický fenmén a neuplyne rk, kdyby se něc zasádníh neudál (něc nezanikl, nevznikl, překpal, atp.). Je tedy nutné sledvat trendy a kriticky na ně nahlížet (abyste nepdlehli spustě bublin, které mají na netu tendenci se vytvářet). Efektivita Pslední výzkumy GfK v blasti efektivity mediálních kampaní ukazují, že úspěšnst reklamy spčívá v její umírněnsti. Umírněnst reklamy suvisí se změnami na marketingvém trhu, kde se bchdníci snaží prdat své prdukty téměř za každu cenu. Vystření knkurenčníh bje někdy svádí k nadužívání superlativů, cž má z hlediska efektivity častěji negativní účinek. Klíčem k úspěšnému marketingu je dnes spíš užší prpjení s péčí zákazníky. Reklamy, které bsahují titulek slžený ze superlativů, mají 35 až 40 % nižší hdncení ve výknnstních parametrech než reklamy umírněné. Superlativy se dbře uplatňují puze tam, kde je pužití prduktu spjené s kamžitými a intenzivními emcemi. Napak reklamy bsahující přirzenu chválu prduktu půsbí seriózně a vzbuzují důvěru. Na českém marketingvém trhu becně platí, že čím větší značka, tím serióznější a nenucenější reklamu má. Vysku serióznst zákazníci čekávají d reklam týkajících se financí, energií a léků. 10

13 Objem nabídky v prmčních akcích se d rku 2008 zvedl 50 %. Sezónní výprdeje nahradila trvalá nabídka slev a cenvu náladu ppulace zvedly nvě vznikající slevvé prtály. V některých blastech se pak začala systematicky snižvat kvalita, a t v takvé míře, že si zákazníci nemhli nevšimnut. Marketing lze uklidnit nejen pmcí reklam, které budu u zákazníků vzbuzvat důvěru. Důležitá je i péče stávající zákazníky, která by měla seriózním způsbem d reklamy prnikat, přiblížil Martin Mravec, generální ředitel GfK Czech&Slvakia, na knferenci Marketing Management Z průzkumů splečnstí GfK Czech a GfK Slvakia dále vyplývá, že zákazníci nejčastěji přecházejí ke knkurenci z důvdu ceny (41 %), přístupu k zákazníkvi (26 %), kvality (22 %) a vlby jinéh prduktu (15 %). V České republice si nejvíce váží svých zákazníků bchdní řetězce (63 %), banky (40 %) a lékárny (39 %), cž dpvídá i jejich péči zákazníky, který byl zaznamenán u bchdních řetězců (45 %), bank (43 %) a u lékáren (36 %). Na Slvensku si nejvíce váží svých zákazníků bchdní řetězce (59 %), telekmunikační perátři (56 %) a banky (38 %). V případě péče jsu t telekmunikační perátři (53 %), bchdní řetězce (48 %) a banky (41 %). Symblika barev Tvůrcům reklam či internetvých aplikací je velmi dbře znám vliv barev na naše nálady, chvání a myšlení. U barev lze rzlišvat tón, sytst a světlst. Psychlg Max Lüscher pdal důkaz půsbení barev na lidsku psychiku. Barevné prvky jsu čast dkreslvány akustickými vjemy neb výstižnými slgany. Vnímání barev člvěkem závisí na mnha klnstech a pdmínkách. Mezi hlavní patří spektrální slžení dpadajícíh světla a směr jeh dpadu, směr phledu pzrvatele, vlastnsti pvrchu a vlastnsti pzrvatele například kvalita zraku, přizpůsbení klnímu světlu neb věk. Barvy půsbí na pdvědmí člvěka, vlivňují jeh chvání, city i nálady. ^5 Vnímání barev je úzce prvázán s emcemi a fyzilgickými změnami našeh rganismu. Například teplé barvy, mezi než patří část barevnéh spektra d žluté p červenu, zvyšují 11

14 aktivitu rganismu. Zapříčiňují zvýšení krevníh tlaku, stupá napětí ve svalech, zrychluje se nám puls. Teplé barvy také umcňují chuť k jídlu. Studené barvy, tedy dstíny zelené a mdré, rganismus utlumují a zklidňují. Je všebecně znám, že mdrá barva snižuje chuť k jídlu. Krmě těcht všebecně známých reakcí lidskéh těla na jedntlivé barvy, jsu ppsány další asciace, které v nás vyvlávají a jejich vliv na naše těl v tabulce uvedené níže. Jak si můžeme všimnut barvy půsbí jinak na mužsku a žensku ppulaci. Tabulka bsahuje čtyři slupečky pr lepší viditelnst účinků barev, a t: viditelnst, putavst, blíbenst a asciace, jež jsu s jedntlivými barvami spjeny. Červená Odpvídá živtní síle, pcitu vlastní hdnty a sebedůvěry ve vlastní talent a mžnsti. Dělá člvěka hvrnéh, snaživéh, vášnivéh a ddává mu aktivitu při zahálčivsti. ^6 Symblizuje též chuť d živta. Půsbí pvzbudivě, pdněcuje vědmé zážitky a city. Červená barva zrychluje pulz i dech. Její pužití pr naše vědmí nemůže zůstat bez pvšimnutí. Negativní stránku pužití červené barvy však může být její agresivita. Část ppulace ji vnímá jak negativní vliv. Především také ve spjení s násilím neb smrtí. Černá Je symblem smrti, něčeh tajemstvím předenéh. Vyjadřuje také vznešenst a důstjnst. V reklamním průmyslu se čast pužívá při prdeji luxusníh zbží. Nachází se na pačném pólu barevné škály něž bílá. Oprti bílé barvě je mnh výraznější a půsbí velice elegantním djmem. Její pužití zaručuje vysku míru prfesinálníh djmu. Bílá Tat barva navzuje pcit nevinnsti a vznešensti. Půsbí velmi čistě, prt je hjně využívána v reklamách prpagujících prací prstředky. Bílá evkuje v lidech pcit uzdravení. Má však naprst neutrální význam, jež v kmbinaci s jinu barvu může nabývat lehce pzitivníh nádechu. Mdrá Je barvu, která ddává pcit klidu, míru a vyrvnansti. Zlepšuje pcit vnímání. I přest, že 12

15 mdru barvu řadíme mezi barvy chladné, předává pcit důvěry a stability. Výzkumy zjistily, že tat barva je nejblíbenější u všech zkumaných skupin p celém světě. Snad prt, že je barvu harmnie a klidu. Je typická pr lidi rzmýšlející svá slva dříve něž je vyslví a bklpující se malým, leč stálým kruhem přátel. Jak jedna z mála barev půsbí velice dlišně na mužské a ženské phlaví. Ženy ji přikládají symbl nadřazensti, je pr ně čast předpkladem vůdčí sbnsti a symblem tvrdéh bchdu. Růžvá Tat barva vzniká kmbinací červené a bílé. Je tedy prpjením vášně, jež nese červená barva a bílé nevinnsti. Je spjena s rmantickými pcity, něžnstí, rafinvanstí či sladkstí. Lidé, kteří favrizují tut barvu nemají rádi zl, jsu tevření a přátelští. Mhl by se zdát, že růžvu barvu upřednstňují ženy. Výzkumy však ukázaly, že se již dstává d ppředí i citlivější částí mužské ppulace. Nevýhda při využití tét barvy spčívá v její jemnsti. Nedkáže v recipientech vyvlat silnější emce. Žlutá Žlutá je symblem sluneční záře, která vyvlává ptimismus a dbru náladu. Lidé, kteří preferují žlutu barvu při svém výběru, plývají vysku míru kreativity, riginality a velkým mnžstvím fantazie, která dsahuje až spiritistických výšin. Mají vůdčí schpnsti, nedkáží se smířit s pcitem, který je řadí mezi statní d řady. Pužití žluté na místech kam chdí prakticky zaměření lidé (zejména dbrné stránky) je velmi nežáducí, prtže u nich žlutá vyvlá pcity neprfesinálnsti a nemístné phdy. Kde je t napak žáducí, tak t jsu místa, kde p někm něc chcete - třeba, aby zaplatili za nákup v e-shpu apd. Budu mít dbru náladu a ta čísla vezmu určitě jinak, než kdyby byla stránka černá. Oranžvá Vzniká smícháním žluté a červené, tedy i její vlastnsti jsu kmbinací bu atributů. Oranžvá barva v lidech silně evkuje pdzim, zvyšuje dynamičnst a prbuzí pcit tepla. Pr lidi, jejíž blíbenu barvu je ranžvá, je charakteristická názrvá tvrdhlavst. Pevně si stjí za svými názry a mění je puze zřídka. Mají rádi dbrdružství a zábavu. V prvnáni s červenu barvu, není ranžvá natlik agresivní, cž však s sebu nese menší emcinální pržitek při jejím pužití. 13

16 Hnědá Hnědá je barva, kteru mnh lidí, spjuje se symbliku země. Stejně tak jak země symblizuje stabilitu, neměnnst a jisttu. Pr lidi upřednstňující hnědu barvu je typická usedlst a zdpvědnst. Nemají rádi kl sebe vzrušení a raději se phybují ve známém prstředí u rdinnéh krbu. Hnědá nepatří mezi nijak prvkativní barvy. Je zcela neutrální. Zelená Představuje symbl přírdy a zrzení. Leží na hranici mezi studenými a teplými barvami. Výbrně se tedy hdí jak dplněk k jiné barvě. Charakteristická jsu pr ni slva jak vytrvalst, peníze a humr. Tit lidé jsu štědří, rádi utrácejí peníze a milují zábavu. Při rzhdvání mezi dbrem a zlem mají vždy pevně jasn kam danu záležitst zařadit. Nejsu zastánci knzumu a neradi se vyskytují jak sučást davu. Při pužití zelené barvy samstatně, může vyvlávat negativní vjem. Je ttiž čast spjvána v lidské mysli s plazy, mimzemšťany, vdníky a v krajním případě i jedy. Tmut aspektu zabráníme zkmbinváním s jinu barvu. Šedá Půsbí velmi neutrálním djmem. Stejní jsu i lidé, pr něž je nejblíbenější barvu. Neklid a chas, který klem nich prbíhá na ně půsbí jak rušivý element. Jsu velice uzavření d sebe a své názry neradi ventilují na veřejnsti. Tat barva není blíbená mezi lidmi s jasným pstavením ve splečnsti, těmi kteří jsu cílevědmí a zaujímají jasný pstj. Čast v našem pdvědmí bývá spjvána s každdenní všednstí živta, která v sbě nese i nemci, chudbu a zufalství. Není vhdnu vlbu například pr e-shp. Nevhdné zapjení symblů Příliš velká vzdálenst mezi symblem a přisuzvaným významem, ve spjení s daným prduktem i ptenciálně velmi úspěšný symbl se může prjevit jak neúčinný Častá změna symblu, necitlivá změna symblu Nadužívání některých symblů a dtud plynucí ztráta schpnsti přenášet význam Využívání příliš prvplánvých (laciných) symblů Přílišná vykalkulvanst Nahdilý přístup, neprvěřvání Nevhdný pměr vizuál/prdukt 14

17 Pžadavky na symbl a zásady práce se symbly Originalita, nezaměnitelnst Nábj Prpjení brazu a slva Vhdnst symblu pr cílvu skupinu Prmyšlený přístup je zásadní pdmínku Ptřebná je dstatečná zkušenst Pužívat takvu symbliku, která se dá v buducnu dbře mdifikvat Záleží na účelu pužití symblu: a) vysvětlvat vlastnsti výrbku, b) být mluvčím Frma a vizualizace musí dpvídat cílvé skupině Pečlivě vážený pměr vizuál/prdukt Zapjení symblu se dvzuje d strategických cílů a jejich dluhdbsti Výzkum dsahu, frekvence a účinku prpagace jde psuzení významu jedntlivých médií pr prpagaci danéh prduktu při dručení žádanéh pčtu djmů cílvým příjemcům, tj. pskytnutí infrmací c největšímu pčtu ptenciálních zákazníků ve vhdné dbě a při minimálních nákladech. Dsah (N) - pčet různých sb, resp. dmácnstí vystavených určitému prgramu média. - dsah je důležitější, jsu-li na trhu zaváděny nvé výrbky, neb když firma usiluje nvý cílvý trh Frekvence (F) klikrát je sba či dmácnst vystavena zprávě během určitéh časvéh úseku. - je důležitější při silné knkurenci, případně i u zbží, které se čast nakupuje. Účinek (U) - kvalitativní hdnta djmu prstřednictvím danéh média. Celkvý pčet djmů D = N F Vážený celkvý pčet djmů D = N F U 15

18 třeba rzhdnut, klik djmů ptřebuje příjemce k vlivnění jak minimální pčet djmů pr příjemce se uvádějí 3 djmy. výzkum se uskutečňuje na základě výběrvéh šetření byvatelstva, bvykle sbním, písemným neb telefnickým dtazváním. Účinnst prpagace vyjádření th, d jaké míry prpagace splnila plánvané cíle. účinek prpagace je mžn psuzvat jednak z phledu kmunikačníh, kačníh, jednak z phledu prdejníh (přikládána větší důležitst). a.) kmunikační účinek je ptenciální účinek na infrmvanst zákazníků, na jejich znalsti, pstje, preference, záměr nakupit. Přímé hdncení - sptřebitel hdntí reklamu bdvě. - prakticky se pstupuje tak, že je plžen něklik dílčích tázek zaměřených na nějaký prjev účinku a sptřebitelé bdují dpvědi něklikabdvu stupnicí. - sučet bdů pak kvantifikuje celkvý účinek reklamy. - Př. hdncení účinku reklamy při plžení 10 tázek, na každu maximálně 10 bdů: - kmunikační účinek lze vyhdncvat i některými testy (např. test změn). Prtfli test - sptřebitelé jsu p určitu dbu vystaveni prtfliu reklamy a pak dtazváni na všechny druhy reklamy a jejich bsah. - z dpvědí je zřejmé, jak ta která reklama zapůsbila. 16

19 Labratrní test - test je zalžen na měření fyzilgických reakcí (pulz, krevní tlak, pcení, rzšiřvání zrnic) pmcí přístrjů. - testuje se tak puze vyvlání pzrnsti, ne však názry a úmysly. b.) prdejní účinek měření účinku na prdej je btížnější než měření účinku kmunikačníh, nebť krmě prpagace vlivňuje prdej řada dalších faktrů, jak je cena, dstupnst, knkurence atd. testvání reklam je u dbrých reklamních agentur běžnu záležitstí. je však ke škdě, že jen málkdy na testvání naváže i zhdncení účinku reklamy, cž by měl být cílvý úkl. v případě, kdy jsu investvané finanční prstředky d prpagace vysce prduktivní, dpručuje se výdaje ještě zvýšit. Př. při prvnání účinnsti prpagace (reklamy) firem prdávajících stejný výrbek za zhruba stejnu cenu lze pužít výpčet: účinnst prpagace = % % pdíl firmy na trhu pdíl firmy na prpagaci velmi čast se testuje prpagace, především reklama, splečně s cenu prduktu. Např. testvání třech úrvní reklamy a dvu cenvých úrvní na něklika dílčích trzích: Reklama velká malá žádná velká malá žádná Cena nízká nízká nízká vyská vyská vyská 17

20 Světvý veletrh biprduktů Celsvětvě nejbsáhlejší přehlídku trendů a invací z bisektru najdu dbrní návštěvníci na světvém veletrhu biptravin v Nrimberku. K nejdůležitějším důvdům návštěvy veletrhu, kter ým se v únru zahajuje rk v bru, patří pr nákupčí vyhledávání nvinek pr vlastní srtiment. Během čtyř veletržních dnů se dbrná veřejnst může seznámit s ucelenu nabídku eklgickéh zemědělství d biptravin (surviny, vce, zelenina, lahůdky, pečiv, mas, mléčné výrbky, atd.) přes binápje (limnády, piv, vín) až p přírdní zbží (hračky, dárky, dplňky d dmácnsti). Bifach není puze veletrhem biptravin a biprduktů, je t také jedinečná akce s dbrnými semináři, přednáškami, ficiálními i neficiálními setkáními. Jedná se celsvětvě největší burzu pr výměnu vědmstí a infrmací. Dal by se říci, že v průběhu BiFachu, celé brvské výstaviště i celý Nrimberk, žije ve znamení BIO. Nikde jinde na světě neptkáte na jednm místě tlik důležitých lidí d plitiků, prfesrů, přes bchdníky až p ekzemědělce a bisptřebitele, kteří se zabývají neb mají zájem eklgické zemědělství, zdravý živtní styl a přírdní ksmetiku. Většina států světa je zde zastupena reprezentativní nárdní expzicí. Také Česká republika bude v rce 2012 zastupena nárdní expzicí, která je umístěna v hale 5, stánek Pd záštitu Ministerstva zemědělství se zde představí 9 českých firem, dalších pět se prezentuje na samstatných stáncích. Seznam všech vystavvatelů naleznete na 18

21 Pznámky 19

22 Dpručená literatura Křížek, Z., Crha, I. Živt s reklamu. Grada, Praha 2002, 1. vyd., 168 s., ISBN Svbda, V. Crprate Identity. Skripta UTB ve Zlíně. Zlín 2003, 1. vyd., 67 s., ISBN Chmel, Z. Prpagace, Public relatins, Media. Ante Brn, Brn 1997, 1. vyd., 80 s., ISBN