Infinity series collection of solved and unsolved examples

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Infinity series collection of solved and unsolved examples"

Transkript

1 Nekoečé řady sbírka řešeých a eřešeých příkladů Ifiity series collectio of solved ad usolved examples Lucie Jaoušková Bakalářská práce 9

2

3

4 ABSTRAKT Cílem práce bylo vytvořit sbírku řešeých příkladů, která bude sloužit jako pomůcka studetům k předmětu Matematika III. Teoretická část sezamuje se základími matematickými pojmy, které se týkají daé problematiky. Praktická část je tvořea řešeými příklady s popisem postupu, a eřešeými příklady k procvičeí. Klíčová slova: ekoečá číselá řada, součet řady, kovergece řady, kritéria kovergece, mociá řada, Fourierova řada ABSTRACT Theaimofthisworkwastocreateacollectioofsolvedexamples,whichisgoigto serve as help for studets of Mathematics III. The theoretical part explais basic mathematical terms, which are applied to these problems. The practical part is formed from solved examples with a procedure descriptio ad usolved examples to practise. Keywords: Ifiity umber series, sum of series, covergece of series, criteria of covergece, power series, Fourier series

5 Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Jaě Řezíčkové, Ph.D. za pedagogickou a odborou pomoc během vypracováváí bakalářské práce.

6 Prohlašuji, že beru a vědomí, že odevzdáím bakalářské práce souhlasím se zveřejěím své prácepodlezákoač./998sb.ovysokýchškoláchaozměěadoplěí dalších zákoůzáko o vysokých školách, ve zěí pozdějších právích předpisů, bez ohledu a výsledek obhajoby; beru a vědomí, že bakalářská práce bude uložea v elektroické podobě v uiverzitím iformačím systému dostupá k prezečímu ahlédutí, že jede výtisk bakalářské práce bude ulože v příručí kihově Fakulty aplikovaé iformatiky Uiverzity Tomáše Bati ve Zlíě a jede výtisk bude ulože u vedoucího práce; byl/ajsemsezáme/astím,žeamojibakalářskoupráciseplěvztahujezáko č. / Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změě ěkterých zákoůautorský záko ve zěí pozdějších právích předpisů,zejm. 5odst.; beruavědomí,žepodle 6odst.autorskéhozákoamáUTBveZlíě právoauzavřeílicečísmlouvyoužitíškolíhodílavrozsahu odst.4 autorského zákoa; beruavědomí,žepodle 6odst.aautorskéhozákoamohuužítsvédílo - bakalářskou práci ebo poskytout liceci k jejímu využití je s předchozím písemým souhlasem Uiverzity Tomáše Bati ve Zlíě, která je oprávěa v takovém případě ode me požadovat přiměřeý příspěvek a úhradu ákladů, které byly Uiverzitou Tomáše Bati ve Zlíě a vytvořeí díla vyaložeyaž do jejich skutečé výše; beru a vědomí, že pokud bylo k vypracováí bakalářské práce využito softwaru poskytutého Uiverzitou Tomáše Bati ve Zlíě ebo jiými subjekty pouze ke studijím a výzkumým účelůmtedy pouze k ekomerčímu využití, elze výsledky bakalářské práce využít ke komerčím účelům; beru a vědomí, že pokud je výstupem bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rověž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdáí této součásti může být důvodem k eobhájeí práce. Prohlašuji, že jsem a bakalářské práci pracovala samostatě a použitou literaturu jsem citovala. V případě publikace výsledků budu uvedea jako spoluautorka. VeZlíě... podpis diplomata

7 OBSAH ÚVOD... 8 I TEORETICKÁČÁST... 8 SOUČETČÍSELNÉŘADY... KRITÉRIA KONVERGENCE PRO ŘADY S NEZÁPORNÝMI ČLENY ŘADYABSOLUTNĚANEABSOLUTNĚKONVERGENTNÍ... 4 MOCNINNÉŘADY FOURIEROVYŘADY... 6 II PRAKTICKÁČÁST SOUČETČÍSELNÉŘADY Parciálízlomky Geometrickářada... 7 KRITÉRIAKONVERGENCE Podílovékritérium Odmociovékritérium Raabeovokritérium Itegrálíkritérium ŘADYABSOLUTNĚANEABSOLUTNĚKONVERGENTNÍ MOCNINNÉŘADY Poloměr, obor kovergece a obor absolutí kovergece Součetmociéřady TaylorovaaMaclauriovařada FOURIEROVYŘADY Fourierovyřadyvzhledemksystému {cos x,si x}... 5 APLIKACENEKONEČNÝCHŘAD Užitímociýchřad... 6 ZÁVĚR... 7 CONCLUSION... 7 SEZNAMPOUŽITÉLITERATURY... 7 SEZNAMPOUŽITÝCHSYMBOLŮAZKRATEK... 7 SEZNAMOBRÁZKŮ... 74

8 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 8 ÚVOD Matematika je vědí disciplía, která se uplatňuje v ejrůzějších oborech lidské čiosti. Mezi jiými vědami se vyzačuje ejvyšší mírou abstrakce a přesosti. Hlaví klasické disciplíy matematiky se vyviuly ze čtyř praktických lidských potřeb- potřeby počítat při obchodováí, porozumět vztahům mezi číselě vyjádřeými možstvími, vyměřováím pozemků a staveb a předpovídáí astroomických jevů. Patří sem aritmetika, algebra, geometrie a matematická aalýza. Tato práce se zabývá ekoečými řadami, které patří k základům matematické aalýzy. Je určea studetům fakulty aplikovaé iformatiky a Uiverzitě Tomáše Bati ve Zlíě jako pomůcka do cvičeí z předmětu Matematika III. Cílem práce je podat studetům základí pozatky z teorie ekoečých řad. Tato práce je více zaměřea a podrobější popis příkladů. Teoretická část je tvořea pěti kapitolami, ve kterých jsou stručě vysvětley pojmy související s daým tématem. V prví kapitole je defiová pojem ekoečé číselé řady a její vlastostikovergece a součet řady. Druhá kapitola sezamuje s kritérii kovergece pro řady s ezáporými čley. Ve třetí kapitole se zavádí pojem alterující řada, Leibizovo kritérium a absolutí a eabsolutí kovergece řady. Defiice mocié řady, poloměr kovergece, Taylorova a Maclauriova řada jsou vysvětley v předposledí kapitole teoretické části. Posledí kapitola se zabývá Fourierovými řadami, kokrétě řadami trigoometrickými, kde je defiice této řady, Dirichletovy podmíky pro rozvoj ve Fourierovu řadu a Fourierovy koeficiety. Praktická část avazuje a část teoretickou. Ke každé kapitole v teoretické části jsou uvedey řešeé příklady s popisem postupu výpočtu a eřešeé příklady, které slouží k procvičeí daé látky. V této části je avíc uvedea kapitola s příklady využití ekoečých řad- určeí přibližé hodoty výrazu, limity či itegrálu.

9 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 9 I. TEORETICKÁ ČÁST

10 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 SOUČET ČÍSELNÉ ŘADY Defiice. Nekoečá číselá řada Nechť {a } jeposloupostreálýchčísel.potom a a + a + a + azývámeekoečoučíselouřadou.posloupost {s },kde s a, s a + a,..., s a + a + +a azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice. Kovergece a divergece Jestliže existuje vlastí limita lim s s,pakřadakovergujeamásoučet s. Jestliže eexistuje vlastí limita lim s s,pakřadadiverguje. Věta. Součet geometrické řady Geometrická řada má tvar a+aq+ +aq + aq, a,q, kde ajeprvíčleřadyaqjejíkvociet.jestližeje q <,můžemeříct,žedaářada koverguje a pro její součet platí aq a q. Věta. Nutá podmíka kovergece řady Jestliže řada koverguje, pak platí lim a. Uvedeé pojmy jsou čerpáy z[]

11 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 KRITÉRIA KONVERGENCE PRO ŘADY S NEZÁPORNÝMI ČLENY Řada a seazývářadasezáporýmičley,jestližeje a provšecha N. Věta. Limití podílové kritérium- d Alembertovo Nechť a jeřadasezáporýmičleyaexistujelimita Pak platí:.je-li q <,řadakoverguje,.je-li q >,řadadiverguje, a + lim q, q R. a. je-li q, elze rozhodout tímto kritériem o kovergeci řady. Věta 4. Limití odmociové kritérium- Cauchyovo Nechť a jeřadasezáporýmičleyaexistujelimita lim a q, q R. Pak platí:.je-li q <,řadakoverguje,.je-li q >,řadadiverguje,. je-li q, elze rozhodout tímto kritériem o kovergeci řady. Věta 5. Limití Raabeovo kritérium Nechť a jeřadasezáporýmičleyaexistujelimita lim a + q, q R. a Pak platí:.je-li q >,řadakoverguje,.je-li q <,řadadiverguje,. je-li q, elze rozhodout tímto kritériem o kovergeci řady.

12 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 Věta 6. Itegrálí kritérium Nechť a jeřadasezáporýmičleyafjefukcedefiovaáaitervalu,, kterájeatomtoitervaluezáporáaerostoucí.nechť fa pro N.Pak řada a kovergujeprávětehdy,kdyžkovergujeevlastíitegrál fxdx,tj. fxdx <. Uvedeé pojmy jsou citováy z[]

13 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 ŘADY ABSOLUTNĚ A NEABSOLUTNĚ KONVERGENTNÍ Defiice. Alterující řada Nekoečářada c seazýváalterující,právěkdyžplatí sgc + sg c, N. Zapisujeme ji ve tvaru a ebo a kde a >provšecha N. Pro určeí kovergece se používá Leibizovo kritérium Věta 7. Leibizovo kritérium kovergece Nechť je dáa alterující řada, která má vlastosti:.odurčitéhoidexuplatíprokaždé N a a +. je splěa utá podmíka kovergece lim a. Potom daá alterující řada koverguje. Defiice 4. Absolutí a eabsolutí kovergece Jestližekovergujeřada c,potomřada c kovergujeabsolutě. Jestližedivergujeřada c akovergujeřada c,potomřada c koverguje eabsolutě. Řada c jeřadasezáporýmičley,protoseprourčeíabsolutíkovergece mohou použít kritéria uvedeá v předchozí kapitole. Jedotlivé pojmy jsou čerpáy z[]

14 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, MOCNINNÉ ŘADY Defiice 5. Mociá řada Mociouřadousestředemvbodě x Rakoeficiety a Rrozumímeřadufukcí ve tvaru a + a x x +a x x + +a x x + a x x. Věta 8. Poloměr kovergece a kovergečí iterval Kekaždémociéřaděexistujetakovéčíslo r,žeprovšecha x x r,x + r tatořadakoverguje,atoabsolutě,zatímcopro xležícívěitervalu x r,x + r diverguje. Hodotu rpakazývámepoloměrkovergece aitervalx r,x +razýváme kovergečí iterval. Věta 9. Je dáa mociá řada a existuje limitakoečá ebo ekoečá lim a + a ρ, resp. lim a ρ, potom se poloměr kovergece r mocié řady určí jako r ρ. Rozlišujeme ásledující případy:.je-li ρ,pakjepoloměrkovergece r ařadakovergujeabsolutěpro všecha x R. Kovergečí iterval zapisujeme ve tvaru,..je-li ρ,pakjepoloměrkovergece rařadadivergujeprovšecha x x..je-li<ρ<,pakjepoloměrkovergece r ařadakovergujeabsolutěprovšecha x,prokteráplatí x x < radivergujeprovšecha x,proěž ρ x x > r.kovergečíitervalzapisujemevetvarux r,x + r.

15 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 Defiice 6. Taylorova a Maclauriova řada Nechťfukce fmávbodě x derivacevšechřádů.mociouřadu f x x x! azývámetaylorovouřadoufukce fvbodě x. Je-li x,mluvímeomaclauriověřadě,kterájetvaru f x.! Maclauriovy řady elemetárích fukcí e x + x! + x! + + x! + x!, x R, si xx x! + x + + +! + x + +!, x R, cos x x! x + +! + x!, x R, l+xx x + + +x + +x, x,, +x a + a x+ + a x + a x, x,,a Račíslo a aa a...a +! je biomický koeficiet. Všechy uvedeé pojmy jsou citováy z[]

16 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, FOURIEROVY ŘADY Defiice 7. Trigoometrická řada Nekoečou fukčí řadu ve tvaru a + a cos x+b si x, 4 kde a,b jsoukostaty,azývámetrigoometrickouřadou. Dirichletovy podmíky pro rozvoj fukce ve Fourierovu řadu:.fukce fxjevitervalu a,b ohraičeá..iterval a,b jemožorozdělitakoečýpočetitervalů,vichžjefukce fx spojitá a mootóí.. V každém bodě espojitosti existují koečé jedostraé limity. Věta.Určeíkoeficietů a,b řady4operioděπ Koeficiety a,b aitervalu π,π určímeásledově: a π π π fxdx, a π π π fxcos xdx, b π π π fxsi xdx, kde,,,... Pro Fourierovy koeficiety vzhledem k obecé periodě t při základím itervalu periodicity t, t platí a t t t fxdx, a t t t fxcos π t xdx, b t t t fxsi π t xdx,

17 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7 Věta. Rozvoj fukce v kosiovou řadu Nechť fjeitegrovateláaitervalu,t.položíme-lipro x t,fxf x, dostaeme sudé rozšířeí fukce f a iterval t, t. Fourierově řadě sudého rozšířeífukce fříkámerozvojfukce fvkosiovouřadu aitervalu,t.pro její koeficiety platí a, a, b t t fxsi π t xdx. Věta. Rozvoj fukce v siovou řadu Nechť f jeitegrovateláaitervalu,t.položíme-lipro x t,f, fx f x,dostaemelichérozšířeífukce f aiterval t,t.fourierověřadělichéhorozšířeífukce fříkámerozvojfukce f vsiovouřadu a itervalu, t. Pro její koeficiety platí b, a t t fxdx, a t t fxcos π t xdx. Uvedeé pojmy jsou čerpáy z[]

18 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 8 II. PRAKTICKÁ ČÁST

19 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, SOUČET ČÍSELNÉ ŘADY 6. Parciálí zlomky Příklad 6.. Určete součet řady: a +. Řešeí.Čle a rozložímeaparciálízlomky + +. Poté určíme posloupost částečých součtů s a + +a Součet řady získáme výpočtem limity poslouposti částečých součtů s lim s lim. + b +. Řešeí. Provedeme rozklad a parciálí zlomky + A + B +. ZroviceA +B+dostaeme A 4 a B 4,tj. Potom s a + +a [ , ]

20 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 aproto s lim s lim c +7. Řešeí. Podobě jako u předchozích příkladů provedeme rozklad a parciálí zlomky +7 A + B +7. ZroviceA +B+7dostaeme A 9 a B 9,tj. Potom s a + +a [ , +7 aproto s lim s lim ] d + +. Řešeí. Nejprve ajdeme kořey jmeovatele a poté postupujeme obdobě jako u předchozího příkladu, tj A + B + + C +. ZroviceA+++B++C+dostaeme A, B a

21 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 C,tj. ++ Pak s a + +a [ ] , + aproto s lim s lim e +. Řešeí.Čle a rozložímeaparciálízlomky A + + B C D +. Rovici A + +B+ +C+ +D upravímea A8 +4 +B4 +4++C8 4 ++D4 4+ a výpočtem získáme : 4B B 8 : 4D D 8 : 8A+8C A C : : 4A+4B 4C+4D A+4B C 4D Dopředposledírovicedosadíme A C, B 8 a D 8

22 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 4C+ 4C 8C C,A Po dosazeí dostáváme Potom s [ ] + +, aproto s lim Cvičeí 6.. Určete součet řady: a + [ ] s d + [ ] s 8 b + [ ] s e +5 [ ] s 9 c + + [ ] s 8 f + + [s] 6. Geometrická řada Příklad 6.. Určete součet geometrické řady: a 5. 4 Řešeí.Nejprvezjistímeprvíčle atak,žedo -téhočleudosadíme a 5 4

23 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 akvociet q q a a Tatořadajekovergetíplatí q <,aprotomůžemeurčitjejísoučetpomocívzorce s a 5 q b Řešeí. Zadaou řadu rozdělíme a dvě řady a dokážeme, že kovergují +5 6 Nejdříve určíme prví čle a kvociet prví řady a 6, q Řada je kovergetí, proto můžeme získat její součet s I Totéž provedeme pro druhou řadu + a 5 5 6, q , s II Oběřadykovergují,aprotokovergujeizadaářadaajejísoučetjerove ss I + s II c +4. Řešeí. Postupujeme obdobě jako u předchozího příkladu, tz. rozdělíme a dvě řady

24 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, Určíme prví čle a kvociet pro prví řadu a, q 4, řada koverguje, a proto můžeme vypočítat její součet s I 4. Při zjišťováí součtu druhé řady postupujeme obdobě a, q, s II 4. Nyí obě řady sečteme ss I + s II d Řešeí. Provedeme rozklad a dvě řady a drobými úpravami je zjedodušíme Pak zjistíme součty těchto řad s I 5 4, s II 9. Nakoec odečteme druhou řadu od prví a dostaeme výsledek ss I s II 9.

25 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 e Řešeí. Rozložíme a dvě řady a upravíme Zjistíme součty řad s I , s II Koečý výsledek získáme odečteím druhé řady od prví ss I s II Řešeí. Po úpravě dostáváme f Nyí určíme prví čle řady a její kvociet a, q5. Tato řada je divergetí a její -tý částečý součet je s a q q [ ] 5 5 [ 5 ]. Součetřadyjepak s lim s 5 [ 5 ].

26 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 Cvičeí 6.. Určete součet geometrické řady: a 5 [ ] s 4 d [ ] s b + [s4] e + [s5] c 5 5 [s ] f [s7] 4 6

27 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, KRITÉRIA KONVERGENCE 7. Podílové kritérium Příklad 7.. Rozhoděte o kovergeci řady Řešeí. Užijeme podílové kritérium, platí a!. q lim a + a lim +! + lim ++ >, +! lim! +! lim +! +! z toho plye, že řada diverguje. b Řešeí. Podle podílového kritéria dostáváme q lim a + a lim lim lim <, tj. daá řada koverguje. c +. Řešeí. K vyšetřeí opět použijeme podílové kritérium. Platí q lim a + a lim lim <, z toho plye, že řada koverguje lim d Řešeí. Použijeme podílové kritérium. Platí lim

28 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 8 q lim a + a lim tj. daá řada diverguje lim e 4.! Řešeí. Aplikujeme podílové kritérium. Platí q lim ! 4! lim lim ! lim +! 4 + 4e >, lim 4 eboťplatí,želim + e,tz.daářadadiverguje. f!. Řešeí. Pomocí podílového kritéria dostáváme q lim [+ ]! +! lim + 7 lim lim 8 z toho plye, že daá řada diverguje. Řešeí. Platí >, lim ! +! 4 +! +! lim +!! g!!. 8 lim 9 >, q lim [+]! [+!] +!! lim! [+!]! lim! lim ++ + lim >, ++!! [+!]! tj. daá řada diverguje.

29 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 9 Řešeí. Platí q lim lim 8 + [+!] [+]! 8!! h 8!.! lim 8 + [+!]! 8! +! 8 8 +!! 8! ++! lim 4 lim + <, tj. daá řada koverguje Cvičeí 7.. Rozhoděte o kovergeci řady: a [koverguje] d! [diverguje] b c [koverguje] e e! [koverguje] f!! [koverguje] [koverguje] 7. Odmociové kritérium Příklad 7.. Rozhoděte o kovergeci řady a Řešeí. Užijeme odmociové kritérium, platí 4. q lim 4 lim 4 lim 4 4 <, podlel Hospitalovapravidlajelim.Protodaářadakoverguje. b. 5 Řešeí. Podle odmociového kritéria dostáváme

30 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 q lim 5 z toho vyplývá, že daá řada koverguje. c lim <, Řešeí. K vyšetřeí opět použijeme odmociové kritérium. Platí q lim + lim + lim + <, eboťpodlel Hospitalovapravidlajelim.Daářadatedykoverguje. d 4+. Řešeí. Použijeme odmociové kritérium. Platí tz. daá řada koverguje. q lim 4+ lim lim 4 <, e l. Řešeí. Aplikujeme odmociové kritérium. Platí proto daá řada koverguje. q lim l lim l <, f arcsi. Řešeí. Pomocí odmociového kritéria dostáváme q lim z toho plye, že daá řada koverguje. arcsi lim arcsi <,

31 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 g +. Řešeí. Platí q lim + lim + e >, eboť platí vzorec lim + e,tj.daářadajedivergetí. h si. Řešeí. Platí q lim si lim si. Dostáváme eurčitý výraz typu, který upravíme a podíl, abychom mohli použít L Hospitalovo pravidlo lim si lim si, yídostávámeeurčitývýraztypu amůžemepoužítl Hospitalovopravidlo daá řada tedy diverguje. q lim cos lim cos >, Cvičeí 7.. Rozhoděte o kovergeci řady: a b [koverguje] d e + + [diverguje] e [koverguje] [koverguje] c [koverguje] f l + arctg + [diverguje]

32 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7. Raabeovo kritérium Příklad 7.. Rozhoděte o kovergeci řady a +. K vyšetřeí kovergece či divergece daé řady použijeme Raabeovo kritérium. Platí q lim a + lim a lim z toho plye, že daá řada koverguje. b lim + + lim >, Pomocí Raabeova kritéria zjistíme kovergeci resp. divergeci daé řady. Platí q lim lim tz. daá řada koverguje Podle Raabeova kritéria dostáváme q lim lim 5 + +! 5 +! 5 + c lim lim 5 +! lim!5+ +!5 + lim To zameá, že daá řada koverguje. d Použitím Raabeova kritéria získáme >. ++. >,!5 lim +!

33 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 q lim lim z toho plye, že daá řada diverguje. Podle Raabeova kritéria platí q lim lim lim lim lim lim tz. daá řada koverguje. lim lim <, + e [ ] >, Cvičeí 7.. Rozhoděte o kovergeci řady: a b [koverguje] d + [koverguje] e +! +!!! 4 [koverguje] [diverguje] c + + [diverguje]

34 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, Itegrálí kritérium Příklad 7.4. Rozhoděte o kovergeci řady a. Řešeí.Užijemeitegrálíkritérium.Fukce fx x jeerostoucíaezáporáa itervalu,. Výpočtem itegrálu zjistíme kovergeci resp. divergeci q dx x lim t t [ ] t x dx lim x t t lim, t tz. daá řada diverguje. b +4. Řešeí.Použijemeitegrálíkritérium,položíme fx x +4.Tatofukcejeaitervalu, erostoucí a ezáporá. Výpočtem itegrálu dostáváme t dx q x +4 lim dx [ t x + lim arctg x ] t t lim arctg t t arctg π arctg <, což zameá, že daá řada koverguje. c 4. Řešeí. Opět použijeme itegrálí kritérium, postupujeme obdobě jako u předchozích příkladů q Provedeme rozklad a parciálí zlomky dx t x 4 lim dx t x 4. x 4 A x + B x+. ZroviceAx++Bx získáváme A, B,tj.

35 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 q lim t lim t l 5 <, t x dx x+ lim [ ] t l x l x+ t [ ] x t x+ [ ] lim l t t t+ l + l 5 tj. daá řada koverguje. d + 5. Řešeí. Aplikujeme itegrálí kritérium. Fukce fx x+ 5 jeezáporáaerostoucí a itervalu,. Platí q dx x+ 5 lim t t x+ 5 dx sub.: x+ s meze: xt st+ dx ds x s5 dx ds [ ] t+ 9 lim t s 5 9 lim t t <, z toho plye, že daá řada koverguje. e 4 +. lim t t+ 5 5 s 5 ds Řešeí.Pomocíitegrálíhokritéria,kdyfukce fx x x 4 + jeerostoucíaezáporá a itervalu,, dostáváme q 4 x dx t x 4 + lim x dx t x 4 + sub.: x 4 + s meze: xt st 4 + [ l s 4x dx ds x s x dx ] t 4 + tj. daá řada diverguje. ds 4 4 lim l t 4 + l l, t 4 t lim ds t s

36 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 f l. Řešeí.Fukce fx l x x je erostoucí a ezáporá a itervalu,. Platí q l x t x dxlim l x t x dx sub.: l x s meze: xt sl t dx ds x s lim x ] l t [s 4 lim 4 t 4 lim l 4 t, t tz. daá řada diverguje. t l t s ds Cvičeí 7.4. Rozhoděte o kovergeci řady: a [koverguje] d + arctg + [koverguje] b [koverguje] 4+4 e l! 4 [diverguje] c [diverguje] c + l [koverguje]

37 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, ŘADY ABSOLUTNĚ A NEABSOLUTNĚ KONVERGENTNÍ Příklad 8.. Rozhoděte, zda daá řada koverguje absolutě či eabsolutě a 4. Řešeí. Nejprve zjistíme, zda daá řada vůbec koverguje. Pokud ao, budeme vyšetřovat kovergeci absolutí či eabsolutí. Kovergeci vyšetříme Leibizovým kritériem, které má dvě podmíky:.podmíka a a +,, podmíka lim a, lim. 4 Obě podmíky jsou splěy, a proto daá řada koverguje. Nyí rozhodeme o absolutí či eabsolutí kovergeci. Vezmeme řadu s absolutími hodotami, tj. 4 4, 5 a apř. itegrálím kritériem rozhodeme, zda řada5 koverguje či diverguje q dx t [ ] t dx x 4lim t x 4 lim [ ] t x lim t t <, řada koverguje. To zameá, že daá alterující řada koverguje absolutě. b + +. Řešeí. Podle Leibizova kritéria zjistíme kovergeci řady.. podmíka Leibizova kritéria se dá ověřit i ásledujícím způsobem. Čle + budemeuvažovatjakofukci y x x + aověřímepomocíprvíderivace,zdajetato fukce klesající. Platí y x x + x x x < pro x >. x + x + x + Prví derivace je záporá, proto je fukce klesající a itervalu,, a tedy posloupost { +} jeklesající.. podmíka je splěa, eboť

38 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 8 lim +. Obě podmíky jsou splěy, což zameá, že daá řada koverguje. Nyí vyšetříme kovergeci řady Pomocí itegrálího kritéria určíme, zda je řada6 kovergetí či divergetí q xdx t [ ] t x + lim xdx t x + lim l x + t lim l t + l t l, řada6 diverguje, a proto daá alterující řada koverguje eabsolutě. c. 5 + Řešeí. Leibizovým kritériem zjistíme kovergeci řady. Platí. podmíka ,. podmíka lim. 5 + Obě podmíky jsou splěy, proto daá řada koverguje. Poté vyšetříme kovergeci řady Použitím podílového kritéria pro řady s kladými čley q lim a + 5 lim a lim lim lim dostáváme, že řada7 koverguje, tz. daá alterující řada tedy koverguje absolutě.

39 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 9 d l. Řešeí. Pomocí Leibizova kritéria určíme kovergeci řady. Platí. podmíka l +l+,. podmíka lim l. Obě podmíky jsou splěy, řada tedy koverguje. Nyí zjistíme kovergeci řady a Pro vyšetřeí kovergece řady použijeme itegrálí kritérium q lim t dx xl x lim t [ l s ] l t l t dx xl x sub. l x dx x lim t l l t l l. l. 8 s lim ds t Řada8 diverguje, a proto daá alterující řada koverguje eabsolutě. l t l ds s e +. Řešeí. Kovergeci alterující řady zjistíme použitím Leibizova kritéria, ejprve ověříme. podmíku lim +. Tato podmíka eí splěa, a proto daá řada diverguje. f.! Řešeí. Zadaou řadu přepíšeme do ásledujícího tvaru!.

40 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 4 Nyí stačí vyšetřit absolutí kovergeci řady pomocí podílového kritéria pro řady s ezáporými čley q lim a + a lim lim + <, + +!! tj. daá řada koverguje absolutě. g +! lim +! lim! +!. Řešeí. Pomocí Leibizova kritéria zjistíme kovergeci řady. Pro ověřeí. podmíky použijeme prví derivaci x x x x x x l x x x x l x x x l x < pro x. Fukcejeklesajícíaitervalu,,aprotojeklesajícíiposloupost { }.. podmíka platí, eboť lim lim l l lim l lim Obě podmíky jsou splěy, proto daá řada koverguje. Nyí vyšetříme kovergeci řady pomocí podílového kritéria. Platí 6 l l lim 6 l. 9 q lim a + a lim lim lim lim <. Řada9 koverguje, což zameá, že daá alterující řada koverguje absolutě. Řešeí. Platí h si π+ π.

41 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 4 si π+ π siπ+ π +siπ+ π +siπ+ π Nyí určíme kovergeci či divergeci řady pomocí Leibizova kritéria. Nejprve ověříme platost.podmíky lim lim lim e l lim e l e lim e. Nutá podmíka kovergece eí splěa, a proto daá řada diverguje. Cvičeí 8.. Rozhoděte, které řady kovergují absolutě, které kovergují eabsolutě, a které divergují: a b + + [kov.abs.] d + [diverguje] e + l + l [kov.abs.] [kov. eabs.] c! [diverguje] c + + [kov.abs.]

42 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, MOCNINNÉ ŘADY 9. Poloměr, obor kovergece a obor absolutí kovergece Příklad 9.. Určete poloměr kovergece, obor kovergece a obor absolutí kovergece mocié řady a x. Řešeí.Středemmociéřadyje x.nyízjistímepoloměrkovergece ρ lim a + a lim + lim + r. Dostáváme iterval,, jehož krají body je uté vyšetřit. Pro xzískávámeřadu.pomocíitegrálíhokritéria dx x lim t t [ ] t x dx lim x t lim t t zjišťujeme, že tato řada diverguje. Pro x dostávámealterujícířadu,jejížkovergecivyšetřímeleibizovým kritériem. Prví i druhá podmíka tohoto kritéria je splěa a řada s absolutími čley diverguje,protodaáalterujícířadakovergujeeabsolutě. Dostáváme tedy, že oborem kovergece je iterval, a oborem absolutí kovergece iterval,. b 4 4 x. Řešeí.Středemmociéřadyje x apropoloměrkovergeceplatí ρ lim a + a lim Dostávámekovergečíiterval 4, lim lim r 4. Vbodě x 4 jeřada Itegrálímkritériemvyšetřímekovergeci či divergeci řady dx x 4lim t t x 4 dx [ ] t lim t x lim t t <, to zameá, že daá řada koverguje, a to absolutě. Vbodě x jeřada ,kterákoverguje 4

43 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 4 absolutě. Oboremkovergeceaabsolutíkovergecejeiterval 4,. 4 c x+4. Řešeí.Středmociéřadyje x 4.Poloměrkovergecejerove ρ lim a lim lim r. Ztohoplye,žedaářadakovergujejevesvémstředu,tj.vx 4. d x 5. Řešeí.Středemmociéřadyje x apropoloměrkovergeceplatí ρ lim a + a lim lim lim + 5 r5. Dostáváme kovergečí iterval, 7. Vbodě x7jeřada 5 5 5,kterádiverguje. Vbodě x řada kovergujeeabsolutě. Oborem kovergece je iterval, 7 a oborem absolutí kovergece je iterval,7. e x+5. Řešeí.Středmociéřadyje x 5apoloměrkovergecejerove ρ lim a + a lim + r. Získáváme kovergečí iterval 6, 4. Vbodě x 4dostávámeřadu,kterádiverguje,protožeeísplěautá podmíka kovergece, jelikož lim. Vbodě x 6dostávámeřadu,kterátakédiverguje. Oborem kovergece a zároveň i absolutí kovergece je iterval 6, 4. f!! x. Řešeí.Středemmociéřadyje x.propoloměrkovergeceplatí

44 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 44![+!]![+!] ++ ρ lim lim +!! ++!! lim r4. Kovergečí iterval je, 5. Vbodě x5dostávámeřadu! 4!, jejíž kovergeci vyšetříme Raabeovým kritériem. Platí q lim a + lim a lim to zameá, že daá řada diverguje. [+!] 4 +!! 4 +! lim <, Vbodě x dostávámeřadu 4!!! 4!, která diverguje. Oborem kovergece a zároveň i absolutí kovergece je iterval, 5. g x +. Řešeí.Středemmociéřadyje x.poloměrkovergeceje + ρ lim + + lim + lim ++ r. Kovergečí iterval je tedy,. Pro xdostávámeřadu +,jejížkovergecivyšetříme 9 apříklad pomocí itegrálího kritéria. Platí dx 9x 9 lim t t x dx [ 9 lim t x ] t 9 lim t t 9 <, daá řada koverguje. Pro x dostávámeřadu + 9,která koverguje absolutě. Oborem kovergece a zároveň i oborem absolutí kovergece je iterval,. h α x, < α <. Řešeí.Středmociéřadyje x apropoloměrkovergeceplatí

45 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 45 ρ lim a lim α lim α r. To zameá, že daá mociá řada vždy koverguje. Obor kovergece i obor absolutí kovergece je iterval,. Cvičeí 9.. Určete poloměr kovergece, obor kovergece a obor absolutí kovergece: a x b x [r,okoak, ] [r,okoak,] c d x 8 5 [r5,ok,,oak,] x 7 [r7,okoak 7,7] e x +! [r, OKOAK, ] f + x [r,ok,,oak,] 9. Součet mocié řady Příklad 9.. Určete součet číselých řad pomocí součtu mocié řady a. Řešeí.Nejprvesečtememociouřadu x.tatořadajegeometrickáskvocietem q x,kde x <.Dostáváme Platí x +x+x + +x x. x x a x dx x.protomůžemeapsat,že x dx.

46 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 46 Nyí zjistíme součet zadaé číselé řady l x dx x dx +l l l. [ ] dx x l x b +. 5 Řešeí.Uvažujmemociouřaduvetvaru +x.součetřadyurčíme zrovostix + +x.dostáváme +x x + x +. Tatořadajegeometrickáskvocietem q x,kde x <aplatí Proto můžeme apsat, že x + x x + x 5 + +x + x +x. x + x +x x x x +x +x +x. Dosazeímza x 5 dostaemehledaýsoučetřady.platí Cvičeí 9.. Určete součet číselých řad pomocí součtu mocié řady a [ ] 4 l 4 c + [ 8 ] 7 b [ 8 ] 4 7

47 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, Taylorova a Maclauriova řada Příklad 9.. Rozviňte ásledující fukce v Maclauriovu řadu afxcosx. Řešeí.Nejprvepoložíme x t.dostávámefukcicost,jejížrozvojje cos t t! + t4 4! t6 t + + 6!! t Potédosazeímza tx dostávámepožadovaoumaclauriovuřadu cosx x4! + x8 4! x + + x4 6!!!, t R. x4!, x R. bfxarcsix. Řešeí. Nejprve zadaou fukci zderivujeme. Platí arcsix x x, x, Položíme-li x t,dostaemefukci+t,jejížrozvojdobiomickéřadyje +t + t+ Dosazeímza t x dostáváme a itegrací daé řady máme arcsi x x t + t+! t + x + x +! x4 + s ds x x+ x + x5! s +! s4 + ds Řešeí. Nejprve zadaou fukci upravíme cfx x.

48 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 48 x x x. Potépoložíme xtadostaemefukci +t.jejírozvojdobiomickéřady je +t [ + t+ t + + Podosazeíza t xzískámemaclauriovuřadu + x+! x. t + ] t, x [ + x + + ] x + + x + +! x +! [ x + +!! x + ] t,. dfxe cos x. Řešeí.ProvedemerozvojevMaclauriovuřaduprofukcee x acos x e x + x! + x! + x! + x4 4! + x5 5! + Po dosazeí dostáváme e cos x e e x! e x4 4!+ e x! + cos x x! + x4 4! + x!! + + x4 4! + x 4 4!! + e + x + x4 8 + x4 4 + x8 4 + e x + x efxe x si x. Řešeí.Maclauriovařadaprofukcie x vizpředchozípříkladasixje

49 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 49 si xx x! + x5 5! + NyíoběřadyavzájemvyásobímeadostaemeMaclauriovuřaduprofukcie x si x e x si x + x + x x!! + x! + x4 4! + x5 5! + x! + x5 5! + x x 6 + x5 + x x4 6 + x x5 + x4 6 + x5 4 + x+x + x x5 + Cvičeí 9.. Rozviňte ásledující fukce v Maclauriovu řadu [ ] afxe x x + x4 + x!+ +!+ bfxsix cfx x [ ] x 8x + x5 +! 5! [ + x + 4 x x9 + ] dfx+xe x [ +x+! x + 4! x + ] efxl+e x [ l+ x + x 8 x4 9 + ] Příklad 9.4. Rozložte v Taylorovu řadu ásledující fukce Řešeí. Platí afx x vbodě x. f x x f, f x x f, f x x f. Dosazeím do Taylorovy řady dostáváme fx + x +! x! x + + ] x x [x + +.!!

50 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 Řešeí. Platí bfx x vbodě x. f x x f, f x x f, f x 6 x 4 f 6 4. Po dosazeí dostáváme Taylorovu řadu ve tvaru fx x +! x 6 4! x + [ x ] x x + +. Cvičeí 9.4. Rozložte v Taylorovu řadu ásledující fukce afx x vbodě x [ ] fx + x+ + x+ + + x+ + 4 bfxlxvbodě x ] [fxx x + x x + [ cfxsi xπ 4 vbodě x fx π x + π 4 x ] π x + 4! 4 4! 4!

51 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 FOURIEROVY ŘADY. Fourierovy řady vzhledem k systému {cos x, si x} Příklad.. Rozviňte ve Fourierovu řadu v daém základím itervalu periodicity fukci: afx x 4, x π,π. Řešeí.Daáfukcejepočástechmootóíaspojitáaitervalu π,π,vtomto itervalujeohraičeá.tatofukcejesudá,aproto b,pro Na a π π x 4 dx π x dx [ ] π x π 6π π 6π π 6, a π π x cos xdx x cos xdx u cos x u si x π 4 π v x v x [ ] x π si x π xsi xdx u six u cos x π v x v [ ] x π si x+x π cos x π cos xdx [ x si x+x π cos x ] π si x cos π. Dostáváme jedotlivé koeficiety a, a 4, a 9,... Nyí můžeme určit rozvoj fukce. Platí x 4 a + a cos x π cos x+ 4 cosx 9 cosx+ y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr..Periodickérozšířeífukce x,x π,π 4

52 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5, x π,, bfx x, x,π. Řešeí. Obě zadaé fukce jsou mootóí, spojité a ohraičeé a daých itervalech. Provedeme itegraci v itervalech π, a, π a dostaeme jedotlivé koeficiety. Platí a π π dx+ π xdx + π [ x ] π π, a π π cos xdx+ π cos π π xcos xdx [ x + π si x+ cos x cos π π π [ ], ] π aproto a π, a, a 9π, a 4,... b π si xdx+ xsi xdx [ + x π π π cos x+ ] π si x π π cos π cos π, b, b, b,... Poté získaé koeficiety dosadíme a dostaeme hledaý rozvoj fx a + a cos x+b si x π 4 + π cos x 9π cosx+ + si x six+ six+. y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.. Periodické rozšířeí daé fukce

53 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 5 cfx π x, x,π. Řešeí. Fourierovy koeficiety jsou a π π π π xdx π, π 4π π π xdx π ] π [πx x a π π π π π π xcos xdx π xcos xdx π [ ] π π x si x + π si xdx [ π x si x ] π cos x, b π π π π π xsi xdx π [ π x ] π cos x [ π x cosx si x π π ] π π xsi xdx cos xdx π π + π. b, b, b,... Hledaý Fourierův rozvoj je fx b si xsi x+ six+ six+ y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr..Periodickérozšířeífukce π x,x,π

54 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 54, x,π, dfx, x π,π, x,π,π. Řešeí. Pro jedotlivé koeficiety Fourierovy řady platí a π dx+ π a π cos xdx+ π π π π π dx [ ] π x, π cos xdx [ ] π si x, π b π si xdx+ π. π π π si xdx [ ] π cos x cos π cos π π b π, b, b π, b 4, b 5 5π,... Fourierův rozvoj zadaé periodické fukce je fx a + a cos x+b si x + π si x+ π six+ 5π si5x+ efxsi x, x,π. Řešeí. Pro Fourierovy koeficiety platí a π π a π si xdx π π [ ] π cos x π cos π+cos4 π, si xcos π π xdx π si xcosxdx π Provýpočetpoužijemevzorecsiαcos β [siα β+siα+β]

55 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 55 π a [ ] si x+si+x dx π [ ] π cos x π + cos+x [ cos π + cos+π π + ] + [ ] + π + π π 4. a 4 π, a 4 5π, a 4 5π,... b π π si xsixdx Použijemevzorecsi αsi β [cosα β cosα+β]adostaeme π b [ ] cos x cos+x dx π [ si x π + si+x ] π. Fourierův rozvoj daé fukce je fx a + a cosx+b six π 4 π cosx 4 5π cos4x 4 5π cos6x+ y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.4.Periodickérozšířeífukcesix,x,π ffx x, x t,t. Řešeí. Daá fukce je lichá a itervalu t, t, a proto její koeficiety jsou a, a,

56 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 56 b t x t t si π t xdx u si πx u t cos πx t π t v x v [ xt t π cos π ] t t x + t t cos π t π t t xdx [ xt t π cos π t x+ π ] t t π si t x t t t t t t cos π+ π πsi π t π t π t π cos π t π t π si π t π. Výsledý Fourierův rozvoj fukce je fx b si πx t b t π, b t π, b t π,... t π si πx t siπx + t siπx +. t Cvičeí.. Rozviňte ve Fourierovu řadu v daém základím itervalu periodicity fukci afxx v π,π [ fx si x six+six si4x+ ] 4 π, v π,, bfx x, v,π. [ fx π 4 π cos x cosx+ cos5x+ +si x six 9 5 six+ ] 5 si x, v,π, cfx, v π,π. [ fx π +si x cosx + cos4x + cos6x + ] π dfxx v,π

57 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 57 [ fx 4 π +4 cos x+ cosx+ 4π si x+ si x+ ] 4 [ fx 4a π a, v,t, efx a, vt,t. si π t x+ siπ t x+ 5 si5π x+ ] t Příklad.. Rozviňte daou fukci v itervalu, π ve Fourierovu řadu siovou a kosiovou afxx. Řešeí. Nejprve provedeme rozvoj ve Fourierovu řadu siovou. Pro pomocou fukci Fxplatí x, x,π, Fx xx, x π,. Výpočtem dostáváme Fourierovy koeficiety b π xsi xdx [ x ] π π π cos x + π cos xdx [ x π cos x+ ] π si x π π cos π++. b, b, b,... Rozvojvsiovouřadujetedy fxsi x six+ six+,pro x,π.

58 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 58 y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.5.Lichéperiodickérozšířeífukce x,x,π Nyí provedeme rozvoj ve Fourierovu řadu kosiovou. Pomocá fukce je ve tvaru x, x,π, Fx x, x π,. Pro Fourierovy koeficiety platí a π π xdx π [ x ] π π π π, a π xcos xdx [x ] π π π si x π si xdx [ x π si x+ ] π cosx + π cos π [ ]. π a 4 π, a, a 4 9π,... Po dosazeí dostáváme Fourierovu řadu kosiovou fx π 4 π cos x 4 cosx+,pro x,π. 9π y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.6.Sudéperiodickérozšířeífukce x,x,π

59 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 59 bfxxsi x. Řešeí. Provedeme ejprve rozvoj ve Fourierovu řadu siovou. Pro pomocou fukci platí xsi x, x,π, Fx [ xsi x ] xsi x, x π,. Koeficiety hledaé řady jsou b π π xsi xsi xdx [ ] xcos x xcos+x dx π π [ xsi x cos x + si+x cos+x ] π π + + [ cos π + cos+π π [ ] + π + 4 π + +. ] b 6 9π, b, b 4 5π,... Pro emádaývýsledeksmysl,protojeutépoužítprovýpočet b itegrálve tvaru π π b xsi xsi xdx π π [ x π x six 4 cosx Hledaý rozvoj v siovou řadu je fx π ] π xsi xdx π π π x xcosx dx π. π ++ si x 6six si4x+,pro x,π. 9π 5π y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.7.Lichéperiodickérozšířeífukce xsi x,x,π

60 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 Nyí provedeme rozvoj v kosiovou řadu, pro jejíž pomocou fukci platí xsi x, x,π, Fx xsi xxsi x, x π,. Fourierovy koeficiety jsou a π π xsi xcos xdx [ ] xsi x+xsi+x dx π π [ xcos x si x + xcos+x + si+x ] π π + + [ πcos π + πcos+π ] ++ + π + ] [ π + π + + π + +. a, a, a 4,... Koeficiet a získámevýpočtempříslušéhoitegrálu.platí π π a xsi xcos xdx π π π π ++. xsixdx π Dosazeím dostaeme Fourierovu řadu kosiovou [ x cosx 4 six ] π fx cos x cosx+ cosx+,pro x,π. 4 y 4Π Π Π Π Π Π Π 4Π x Obr.8.Sudéperiodickérozšířeífukce xsi x,x,π Cvičeí..Rozviňtedaoufukcivitervalu,πveFourierovuasiovouab kosiovou řadu afx π x [ a six+ 4 si4x+ si6x+ v,π] 6

61 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 [ b π cos x+ cosx+ cos5x+ 5 v,π ] bfxxcos x. [ afx si x+ six six+ v,π ] 4 [ bfx + πcos x 4 5 cosx+ 7 π π 5 cos4x+ v,π ]

62 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 APLIKACE NEKONEČNÝCH ŘAD. Užití mociých řad Příklad.. Určete přibližou hodotu výrazu s chybou meší ež je uvedeo asi [ 8 ]. Řešeí. Použijeme Maclauriovu řadu fce si x Potédosadímeza x π 8 si xx x! + x5 5! + si π 8 π π 8 π 5 8! + 8 5! + V rozvoji vezmeme třetí čle, který splňuje daou podmíku. Platí Nyí určíme přibližou hodotu výrazu si π 8 π 5 8 5! < 8.. π π 8 π 5 8! + 8 5!., b arctg [ 5 ]. Řešeí. Derivací získáme arctg x +x +x Dostávámegeometrickouřadu,jejížkoeficietje q x.řadumůžemeapsatve tvaru arctg x x dt +t x x x + x5 5 x7 7 + x9 9 x + x + t + t 4 t 6 + t 8 t + t + dt V rozvoji vezmeme sedmý čle, který splňuje daou podmíku

63 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 6 < 5. Přibližá hodota výrazu je arctg ,56. Cvičeí.. Určete přibližou hodotu výrazu s chybou meší ež je uvedeo acos 4 [,9848] ce [7,89] bsi 6 [,764] darcsi,45 [,466] Příklad.. Určete přibližou hodotu výrazu pomocí prvích čleů a 4 e [4]. Řešeí.Položíme-li 4 xdostávámefukciex.prví4čleyrozvojetétofukcejsou e x + x! + x! + x! + Dosazeímza x 4 určímepřibližouhodotuzadaéhovýrazu e ,779 b,5 []. Řešeí.Nejprveupravímezadaývýrazdotvaru+x a,kde x,,5 +,5+,5. Pro prví tři čley rozvoje v Maclauriovu řadu platí

64 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, x + x+ x + x 9 x. Dosazeím za x, 5 určíme přibližou hodotu výrazu.,5 +,5. 9,5,4975. cl [6]. Řešeí.Provýpočethodotylpoužijemerozvojfukcel +x,kde x,.nejprve odvodíme rozvoj v Maclauriovu řadu pro tuto fukci. Vycházíme z x předpokladu Prol+xdostáváme l +x x l+x l x. l+xx x + x + + +x + +x, x,, aprol xplatí l x x x x x + x, x,. Potom můžeme apsat l +x x Pro prvích šest čleů rozvoje platí x x + x + x x x + + x+ x + x + +, x,. l +x x+ x x + x5 5 + x7 7 + x9 9 + x +. Zrovicel +x x ldostáváme x apodosazeídorozvojeurčímepřibližou hodotu výrazu l ,986.

65 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 65 dl 5 6 [5]. Řešeí. Pro zjištěí hodoty výrazu využijeme rozvoje v Maclauriovu řadu fukce l+x.platí l+xx x + x x4 4 + x5 5 + Zrovicel+xl 5 6 dostáváme x 6.Podosazeíurčímepřibližouhodotu daého výrazu l ,8. Cvičeí.. Určete přibližou hodotu výrazu pomocí prvích čleů a e [,678] cl5 9 [,694] b,5 [,5] dl [,69] Příklad.. Určete ásledující limity alim x x +x. x Řešeí.Provyjádřeíodmocipoužijemebiomickýrozvojfukcí xa +x. Platí x + x+ x + x x 8 + +x + x + + x + Poté dosadíme do limity jedotlivé rozvoje a dostaeme lim x x +x x x x lim [ x x lim x x x x ] + x +

66 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 66 [ blim x x x l + x ]. Řešeí. Použijeme rozvoj v Maclauriovu řadu fukce l + x. Platí Po dosazeí do limity dostáváme l + x x x 4+ x 6+ [ lim x x x x ] x 4+ x 6+ lim x x + x x 4+. Cvičeí.. Určete ásledující limity alim +x 5 x x x [ ] [ clim x x l [ + ] x x] cos x e x x blim [ ] x 4 [ e dlim x si x x+x ] x x Příklad.4. Vyjádřete mociou řadou x e t a t dt. Řešeí.Provedemerozvojfukcee t vmaclauriovuřadu.platí e t + t! + t! + t t + + +, t,.!! Poté získaou řadu dosadíme do itegrálu a po itegraci dostaeme požadovaou mociou řadu x e t t dt x t + t +! + t! + dt ] x t t [ +l t + + t!! + x +l x + x! + x! + + x +! +

67 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 67 x b Řešeí. Maclauriův rozvoj fukce l + t je l+t dt. t l+tt t + t t t + Dosazeím do itegrálu dostáváme x l+t dt t x [t t + t t4 + + t + + t4 + t9 t t x x 4 + x 9 x x dt ] x x dt c t 9. Řešeí. Provedeme biomický rozvoj fukce t 9.Platí t 8 + t 9 t 9 + +t 9 + t 8 + +t 9 + t 9 + Itegrací dostáváme x dt t 9 x x+ x +t 9 + +t 9 + dt + + x [t+ t ] x t

68 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 68 Cvičeí.4. Vyjádřete mociou řadou a x e t t dt [ l x +x+ x! + x! + ] b x dt t 4 [ + x5 5 + x x 6 + ] x c x d si t dt l +t t dt [ x x7 7! + x 5! + ] [ ] x x + x x4 + 4 Příklad.5. Určete přibližou hodotu výrazu pomocí prvích čleů ebo se zadaou přesostí Řešeí.Maclauriůvrozvojfukcee x je e x a dx [6]., x e x + x! + x! + x! + x4 4! + x5 5! + Dosazeím do itegrálu zjistíme přibližou hodotu výrazu, e x x dx.., x ++ x! + x! + x 4! + x4 dx. 5! [l x +x+ x! + x! + x4 4 4! + x5 5 5! ],.,58.,5 dx b +x 4 [a tisíciy]. Řešeí. Nejprve určíme biomický rozvoj daé fukce. Platí +x 4 + x 4 + x4 + Druhý čle rozvoje splňuje daou podmíku Po dosazeí do itegrálu dostaeme 4 <.

69 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 69,5 dx +x 4.,5 x4 dx. ],5 [x x5.,497. Cvičeí.5. Určete přibližou hodotu výrazu pomocí prvích čleů ebo se zadaou přesostí a b,,,5,5 e x dx [,8] c x cos x dx atisíciy [,5] d 4 dx 4 [,494] +x 4 e x dx 4 [,84]

70 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7 ZÁVĚR Úkolem této práce bylo vytvořeí sbírky příkladů sloužící studetům jako pomocý materiál k předmětu Matematika III. Pro vytvořeí sbírky byl využit profesioálí systéml A TEX,kterýjeurčepropsaívědeckýchamatematickýchdokumetůvysoké typografické kvality a růzých jiých druhů dokumetů, od jedoduchých dopisů po složité kihy. Teoretická část je rozdělea a pět kapitol. V jedotlivých kapitolách jsou defiováy ejdůležitější pojmy související s daým tématem. Praktická část avazuje a pozatky popsaé v teoretické části. Pro každou kapitolu v teoretické části jsou v části praktické vypracováy vzorové příklady a uvedey i eřešeé příklady a procvičeí. Prví kapitola je rozdělea a dvě podkapitoly- určeí součtu řady pomocí rozkladu a parciálí zlomky a součet geometrické řady. Další kapitola je zaměřea a určováí kovergece resp. divergece řady s ezáporými čley pomocí růzých kritérií. Jedotlivá kritéria tvoří podkapitoly. Patří sem limití podílové, limití odmociové, limití Raabeovo a itegrálí kritérium. Řady alterující jsou popsáy ve třetí kapitole. Vyšetřuje se jejich absolutí či eabsolutí kovergece. Nejprve se pomocí Leibizova kritéria zjistí kovergece řady a poté kritérii pro řady s absolutími čley se určí, zda je absolutí či eabsolutí. Následující kapitola se zabývá mociými řadami a je dělea a podkapitoly. V prví podkapitole jsou uvedey příklady a určeí poloměru, oboru kovergece a oboru absolutí kovergece. Další část je zaměřea a součet číselé řady pomocí součtu mocié řady. Posledí podkapitola se zabývá rozvojem řad v Maclauriovu řadu a rozložeím v řadu Taylorovu. Tématem páté kapitoly jsou Fourierovy řady vzhledem k systému {cos x, si x}. Příklady jsou zaměřey a rozvoj fukce v zadaém itervalu periodicity do Fourierovy řady. Dále jsou zde uvedey příklady a rozvoj fukce ve Fourierovu řadu siovou a kosiovou. V posledí kapitole jsou uvedey příklady a využití mociých řad v matematice. Jsou zde řešey příklady a určeí přibližé hodoty výrazuapř. přirozeého logaritmu, odmociy, aj., a zjištěí limity, a vyjádřeí itegrálu pomocí mocié řady či a určeí hodoty itegrálu. Byla tedy vytvořea sbírka řešeých a eřešeých příkladů dle požadavků zadáí. Sbírka je spíše zaměřeá a praktickou část, ve které jsou podrobě vysvětley postupy řešeí příkladů. V teoretické části jsou zmíěy je ejdůležitější pojmy, které stačí k porozuměí daé problematiky.

71 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7 CONCLUSION Theaimofthisworkwastocreateacollectioofexamples,whichisgoigtoserve asauxiliarymaterialtomathematicsiii.theprofessioalsysteml A TEXwasusedto create this collectio. This system is iteded for writtig scietific ad mathematic documets or aother types of documets, from simple letters to difficult books. The theoretical part is divided ito five chapters. There are defied the most importat terms i idividual chapters. The practical part cotiues to pieces of kowledge, that are described i theoretical part. Model examples ad usolved examples are show for every chapter i theoretical part. The first chapter is divided ito two subchapters- evaluatio sum of series through decompositio of partial fractio ad sum of geometric series. The ext chapter is aimed at idetificatio covergece or divergece of series with o-egative terms usig differet criteria of covergece. The subchapters are formed by idividual criteria. There are the limit ratio test, the limit radical test, the limit Raabe test ad the itegral test. Alteratig series are described i the third chapter. It is searched if they are absolutely or coditioally coverget. Firstly it is fouded out covergece of series by Leibiz criterio. The it is idetified if series with absolute terms are absolutely or coditioally coverget. The ext chapter explais power series ad it is divided ito two subchapters. I the first subchapters there are show examples to evaluatio radius of covergece, covergece regio ad absolutely covergece regio. The ext part is aimed at sum of umber series usig sum of power series. Last subchapter is egaged i fuctio expasio i Maclauri series ad decompositio i Taylor series. Subject of the fifth chapter are Fourier series. The examples are aimed at expasio i Fourier series i the give iterval. There are show examples of expasio i Fourier sie ad cosie series. I the last chapter there are show examples of usig power series i mathematics. There are solved examples of fidig approximate value of termse.g. atural logarithm, square root, of fidig limit, of expressio the itegral ad of fidig value of itegral. It was created the collectio of solved ad usolved examples accordig to the requiremets of task. This collectio is focused o practical part, i which there are explaied the methods of solvig examples. I the theoretical part there are metioed oly the most importat terms, which are eough for uderstadig of this problem.

72 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [] Došlá Z.; Plch R.; Sojka P. Nekoečé řady. Bro,. ISBN [] Dubčák F. Cvičeí z matematiky. Bro, VUT, 987. [] Ostravský J. Difereciálí počet fukce více proměých. Nekoečé číselé řady. UTB Zlí, 7. ISBN [4] Retorys K. Přehled užité matematiky I. Prometheus,. ISBN [5] Medelso E. Shaum s Outlie of Calculus. McGraw-Hill [6] Tomica R. Cvičeí z matematiky II. Bro, VUT, 974. [7] Řezíčková J. Podklady pro předmět Matematika III. Nekoečé řady. [8]LomtatidzeL.;PlchR.SázímevL A TEXudiplomovouprácizmatematiky.Bro,. ISBN

73 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 7 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK R možia všech reálých čísel R možiavšechreálýchčíselrozšířeáo,+ N možia všech přirozeých čísel {a } ekoečáposloupost a -týčleposlouposti a ekoečáčíselářada {s } posloupostčástečýchsoučtů lim a limitaposlouposti {a } s součet ekoečé řady q a kvociet geometrické řady alterujícířada c řadasezáporýmičley a x x r mociářada poloměr kovergece mocié řady

74 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 9 74 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.. Periodickérozšířeífukce x,x π,π Obr.. Periodickérozšířeídaéfukce... 5 Obr.. Periodickérozšířeífukce π x,x,π... 5 Obr.4. Periodickérozšířeífukcesix,x,π Obr.5. Lichéperiodickérozšířeífukce x,x,π Obr.6. Sudéperiodickérozšířeífukce x,x,π Obr.7. Lichéperiodickérozšířeífukce xsi x,x,π Obr.8. Sudéperiodickérozšířeífukce xsi x,x,π... 6

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0 Nekoečé řady, geometrická řada, součet ekoečé řady Defiice Výraz a 0 a a a, kde {a i } i0 je libovolá posloupost reálých čísel, azveme ekoečou řadou Číslo se azývá -tý částečý součet Defiice Nekoečá řada

Více

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b Najděte itu Poslouposti a číselé řady ) + Protože + = + x ) + + =, je + + + + ) + = = 0 + + Najděte itu 3 si! + Protože je si! a 3 = 0, je 3 si! = 0 Najděte itu + a + a + + a + b + b, a

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

Mocninné řady - sbírka příkladů

Mocninné řady - sbírka příkladů UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mocié řady - sbírka příkladů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

1 Nekonečné řady s nezápornými členy Nekoečé řady s ezáporými čley Příklad.. Rozhoděte o kovergeci ásledující řady Řešeí. Pro každé N platí Řada tg. tg. diverguje, a proto podle srovávacího kritéria diverguje také řada tg. Příklad.. Určete

Více

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové: Užitečé zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičeím z Kalkulu 3 od Kristýy Kucové: http://www.karli.mff.cui.cz/~kucova/historie8. php K posloupostem řad a fukcí Ilja Čerý: Iteligetí kalkulus. Olie zde:

Více

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci ... 4. 5. 6. 0 0 0 a q koverguje pro q < geometrická řada diverguje harmoická řada koverguje srovejte s teleskopickou řadou + + utá podmíka kovergece + 4 + + 7 ití srovávací kritérium, srováí s ití podílové

Více

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace: . cvičeí Příklady a matematickou idukci Dokažte:.! . Návody:. + +. + i i i i + + 4. + + + + + + + + Operace s možiami.

Více

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Masarykova uiverzita Přírodovědecká fakulta Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák NEKONEČNÉ ŘADY Bro 00 c Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák, Masarykova uiverzita, Bro, 998, 00 ISBN 80-0-949- 3 Kapitola 3 Řady absolutě

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

ZS 2018/19 Po 10:40 T5 Cvičeí - Matematická aalýza ZS 08/9 Po 0:40 T5 Cvičeí 008 Řešte erovice v R: 8, log 3 ( 3+3 0 Částečý součet geometrické řady: pro každé q C, q, a N platí 3 Důsledek: +q +q + +q = q+ q si+si+ +si = si

Více

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:

Více

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil Text byl vytvoře v rámci realizace projektu Matematika pro ižeýry 2. století (reg. č. CZ..07/2.2.00/07.0332), a kterém se společě podílela Vysoká škola báňská Techická

Více

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Fukce RNDr. Yvetta Bartáková Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou Limita poslouposti a fukce VY INOVACE_0 9_M Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou A) Limita poslouposti Říkáme, že posloupost a je kovergetí,

Více

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n. Matematická aalýza II předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Semestr letí 2005 6. Nekoečé řady fukcí V šesté kapitole pokračujeme ve studiu ekoečých řad. Nejprve odvozujeme základí tvrzeí o

Více

Matematická analýza I

Matematická analýza I 1 Matematická aalýza ity posloupostí, součty ekoečých řad, ity fukce, derivace Matematická aalýza I látka z I. semestru iformatiky MFF UK Zpracovali: Odřej Keddie Profat, Ja Zaatar Štětia a další 2 Matematická

Více

5. Posloupnosti a řady

5. Posloupnosti a řady Matematická aalýza I předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Zimí semestr 2004/05 5. Poslouposti a řady 5.1 Limita a hromadé hodoty. Mějme posloupost x ) prvků Hausdorffova topologického prostoru

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a } Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle

Více

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Přednáška 7, 14. listopadu 2014 Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.

Více

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte: 6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).

Více

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019 Matematika II - Sbírka příkladů WikiSkriptum Ig. Radek Fučík, Ph.D. verze:. říja 9 Obsah Pokročilé techiky itegrace a zobecěý Riemaův itegrál. Racioálí fukce.................................... Pokročilé

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) = Taylorovy řady ěkterých fukcí: I. TAYLORŮV POLYNOM Pro R platí: si) = 2+ = ), cos) = 2 2+)! = ), 2)! e = =.! Pro, : log + ) = = ) Pro, ) a a R: + ) a = a ) =, kde ) a = a a ) a 2) a +).!. Nalezěte Taylorův

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a Kpitol Nekoečé číselé řdy Defiice. Nechť { } je posloupost reálých čísel. Symbol ebo + 2 + 3 +... zýváme ekoečou číselou řdou. s = i= i = + 2 +... + zveme -tý částečý součet řdy {s } posloupost částečých

Více

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.

Více

Iterační výpočty projekt č. 2

Iterační výpočty projekt č. 2 Dokumetace k projektu pro předměty IZP a IUS Iteračí výpočty projekt č. 5..007 Autor: Václav Uhlíř, xuhlir04@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Iformačích Techologii Vysoké Učeí Techické v Brě Obsah. Úvodí defiice.....

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx NMAF06, ZS 07 08 Zápočtová písemá práce skupia A 6. listopad 07 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo

Více

Petr Šedivý Šedivá matematika

Petr Šedivý  Šedivá matematika LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) = NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1 I. TAYLORŮV POLYNOM Připomeňme si defiice elemetárích fukcí: a si( = 2+ = ( (2+! b cos( = 2 = ( (2! c e = =!. Dokažte, že Taylorův polyom k-tého řádu v bodě pro fukce f je rove polyomu P : (tyto výsledky

Více

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Ivaa Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie 1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad... Obsah 1 Mocié řady 1 1.1 Defiice a vlastosti mociých řad.................... 1 1. Rozvoj fukce do mocié řady...................... 5 1.3 Aplikace mociých řad........................... 10 1 Kapitola 1

Více

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti 8 Aritmetická posloupost, posloupost rostoucí a klesající Poslouposti Posloupost je fukci s defiičím oborem celých kladých čísel - apř.,,,,,... 3 4 5 Jako fukci můžeme také posloupost zobrazit do grafu:

Více

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS , Řešeí písemé zkoušky z Matematické aalýzy a ZS008-09,0..009 Příklad : Spočtěte itu poslouposti 75 + 60 ) 75 60 + ) 0 + ) 0 +) 70 ) 70. 5 bodů) Řešeí:Ozačíme a : 75 + 60 75 60,dále b : + ) 0 + ) 0,akoečě

Více

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost

Více

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( ) DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015 Cvičeí k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikovaé matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičeí Zimí semestr akademického roku 2015/2016 20. listopadu 2015 Předmluva

Více

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické 5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí

Více

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1 Číselé řady Úvod U řad budeme řešit dva typy úloh: alezeí součtu a kovergeci. Nalezeí součtu (v případě, že řada koverguje) je obecě mohem těžší, elemetárě lze sečíst pouze ěkolik málo typů řad. Součet

Více

P. Girg. 23. listopadu 2012

P. Girg. 23. listopadu 2012 Řešeé úlohy z MS - díl prví P. Girg 2. listopadu 202 Výpočet ity poslouposti reálých čísel Věta. O algebře it kovergetích posloupostí.) Necht {a } a {b } jsou kovergetí poslouposti reálých čísel a echt

Více

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI 6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících

Více

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých 9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019 Jméo: Příklad 2 3 Celkem bodů Bodů 0 8 2 30 Získáo 0 Uvažujte posloupost distribucí {f } + = D (R defiovaou jako f (x = ( δ x m, kde δ ( x m začí Diracovu distribuci v bodě m Najděte limitu f = lim + f

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY MB202. Diferenciální a integrální počet B

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY MB202. Diferenciální a integrální počet B MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY Sbírka příkladů do cvičeí MB0 Difereciálí a itegrálí počet B jaro 08 Mgr. Jakub Juráek Obsah Polyomy, racioálí lomeé fukce, iterpolace Limity a spojitost fukce

Více

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo

Více

Užití binomické věty

Užití binomické věty 9..9 Užití biomické věty Předpoklady: 98 Často ám z biomického rozvoje stačí pouze jede kokrétí čle. Př. : x Urči šestý čle biomického rozvoje xy + 4y. Získaý výraz uprav. Biomický rozvoj začíá: ( a +

Více

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení. 4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že

Více

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+ Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu

Více

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení Přijímací řízeí akademický rok 0/0 Kompletí zěí testových otázek matematické myšleí Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď. Které číslo doplíte místo otazíku? 6 8 8 6?.

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí

Více

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D. MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ PH.D. Obsah MNOŽINY.... ČÍSELNÉ MNOŽINY.... OPERACE S MNOŽINAMI... ALGEBRAICKÉ VÝRAZY... 6. OPERACE S JEDNOČLENY A MNOHOČLENY...

Více

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N. .. Derivace elemetárích fukcí II Předpoklady: Př. : Urči derivaci fukce y ; N. Budeme postupovat stejě jako předtím dosazeím do vzorce: f ( + ) f ( ) f f ( + ) + + + +... + (biomická věta) + + +... + f

Více

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací 3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací

Více

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou 1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY)

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY) SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY) prof. Ig. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.mui.cz, Kameice 3, 4. patro, dv.č.424 INVESTICE Istitut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a aalýz IV. FREKVENČNÍ TRASFORMACE

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n Jméo: Příklad 3 Celkem bodů Bodů 8 0 30 Získáo [8 Uvažujte posloupost distribucí f } D R defiovaou jako f [δ kde δ a začí Diracovu distribuci v bodě a Najděte itu δ 0 + δ + této poslouposti aeb spočtěte

Více

3. cvičení - LS 2017

3. cvičení - LS 2017 3. cvičeí - LS 07 Michal Outrata Defiičí obor, průsečíky os, kladost/záporost fukce a) fx) x 5x+4 4 x b) fx) x x +4x+ c) fx) 3x 9x+ x +6x 0 d) fx) x 7x+0 4 x. Řešeí a) Nulové body čitatele a jmeovatele

Více

3. cvičení - LS 2017

3. cvičení - LS 2017 3. cvičeí - LS 07 Michal Outrata Defiičí obor, průsečíky os, kladost/záporost fukce a fx x 5x+4 4 x b fx x x +4x+ c fx 3x 9x+ x +6x 0. Řešeí a Nulové body čitatele a jmeovatele jsou { 4}. Aby vše bylo

Více

M - Posloupnosti VARIACE

M - Posloupnosti VARIACE M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,

Více

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0 8. Elemetárí fukce I. Expoeciálí fukce Defiice: Pro komplexí hodoty z defiujeme expoeciálí fukci předpisem ) e z = z k k!. Vlastosti expoeciálí fukce: a) řada ) koverguje absolutě v C; b) pro z = x + jy

Více

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62 Nekonečné řady Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 0. přednáška z AMA Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 62 Obsah Nekonečné číselné řady a určování jejich součtů 2 Kritéria

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6 Středoškolská techika 00 Setkáí a prezetace prací středoškolských studetů a ČVUT STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6 Pavel Husa Gymázium Jiřího z Poděbrad Studetská 66/II

Více

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS , Řešeí písemé zkoušky z Matematické aalýzy a ZS008-09009 Příklad : Spočtěte itu poslouposti + 3 +) 4+3 4+ 5 bodů) Řešeí: Díky tvaru jmeovatele budeme zlomek + 3 +) Z : 4+3 4+ rozšiřovatvýrazem 4+3+ 4+Přepíšemečitatele:

Více

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU Matematické modelováí (KMA/MM Téma: Model pohybu mraveců Zdeěk Hazal (A8N18P, zhazal@sezam.cz 8/9 Obor: FAV-AVIN-FIS 1. ÚVOD Model byl převzat z kihy Spojité modely v biologii

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna. 6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu. 2. URČITÝ INTEGRÁL 2. Určitý itegrál Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme se sezámili s pojmem eurčitý itegrál, který daé fukci přiřazoval opět fukci (přesěji možiu fukcí). V této kapitole se

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N? 1 Prví prosemiář Cvičeí 1.1. Dokažte Beroulliovu erovost (1 + x) 1 + x, N, x. Platí tato erovost obecě pro všecha x R a N? Řešeí: (a) Pokud předpokládáme x 1, pak lze řešit klasickou idukcí. Pro = 1 tvrzeí

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY. Bakalářská práce BRNO 2012 PAVLA STARÁ

MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY. Bakalářská práce BRNO 2012 PAVLA STARÁ MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Bakalářská práce BRNO 202 PAVLA STARÁ MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Rozklady celých

Více

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI Základí elemetárí fukce Nejprve uvedeme základí elemetárí fukce: KONSTANTNÍ FUNKCE Nechť a je reálé číslo Potom kostatí fukcí rozumíme fukce f defiovaou předpisem ( f

Více

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (

Více

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo

Více

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:

Více

IAJCE Přednáška č. 12

IAJCE Přednáška č. 12 Složitost je úvod do problematiky Úvod praktická realizace algoritmu = omezeí zejméa: o časem o velikostí paměti složitost = vztah daého algoritmu k daým prostředkům: časová složitost každé možiě vstupích

Více

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat Komplexí čísla Hoza Krejčí Abstrakt. Co jsou to komplexí čísla? K čemu se používají? Dá se s imi dělat ěco cool? Na tyto a další otázky se a předášce/v příspěvku pokusíme odpovědět. Proč vzikla komplexí

Více

Základní požadavky a pravidla měření

Základní požadavky a pravidla měření Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu

Více