Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

Podobné dokumenty
Lehký úvod do kvantové teorie II

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Od kvantové mechaniky k chemii

Příklad 6: Bariéra a tunelový jev

6 PŘEDNÁŠKA 6: Stav kvantového systému, úplná množina pozorovatelných. Operátor momentu hybnosti a kvadrátu momentu hybnosti.

5 Potenciály s δ funkcemi I

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady:

Řešit atom vodíku znamená nalézt řešení Schrödingerovy rovnice s příslušným hamiltoniánem. 1 4πǫ 0. 2m e

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

2. Elektrotechnické materiály

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Derivace a monotónnost funkce

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Operátory obecně (viz QMCA s. 88) je matematický předpis který, pokud je aplikován na funkci, převádí ji na

Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Vybrané podivnosti kvantové mechaniky

PLANCK EINSTEIN BOHR de BROGLIE

2 Odvození pomocí rovnováhy sil

15 Experimentální základy kvantové hypotézy

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Parciální derivace a diferenciál

2.4.4 Periodický potenciál a pásové spektrum

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Parciální derivace a diferenciál

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

Funkce - pro třídu 1EB

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

7.1 Extrémy a monotonie

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

Funkce pro studijní obory

1. Obyčejné diferenciální rovnice

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

CVIČNÝ TEST 48. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

13. cvičení z Matematické analýzy 2

6 Potenciály s δ funkcemi II

CVIČNÝ TEST 3. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 7 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Obr. 141: První tři Bernsteinovy iontové módy. Na vodorovné ose je bezrozměrný vlnový vektor a na svislé ose reálná část bezrozměrné frekvence.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

Příloha 1 Úvod do kvantové mechaniky

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Lehký úvod do kvantové teorie

0.1 Funkce a její vlastnosti

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Bakalářská matematika I

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).


33 DYNAMIKA MIKROČÁSTIC. Mikročástice v potenciálové jámě Tunelový jev Harmonický oscilátor Problém mnoha částic v kvantové mechanice

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

Funkce s absolutní hodnotou, funkce exponenciální a funkce logaritmická

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Matematika (KMI/PMATE)

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Jak pracovat s absolutními hodnotami

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

15. Goniometrické funkce

4 Numerické derivování a integrace

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Matematická analýza III.

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

Mechanika - kinematika

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Extrémy funkce dvou proměnných

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

1 Lineární prostory a podprostory

Transkript:

1 Příklad 1: Komutační relace [d/, x] Mějme na dva operátory: ˆ d/ a ˆ 5 D X x, například na prvek x působí takto Určeme jejich komutátor ˆ 5 d 5 4 ˆ 5 5 6 D x x 5 x, X x xx x ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ d d [ DX, ] f ( DXXD) f x x f( x) d x f( x) x d f( x) f( x) x f( x) x f( x) f( x) f ˆ ˆ [ DX, ] f f pro f [ DX ˆ, ˆ ] 1 ˆ Podobně můžeme určovat i další komutační relace Příklad : Operátor B = i d/ Ukážeme, že operátor B ˆ id/ na prostoru ( ) je hermitovský: ˆ d Bf g i f( x) g( x) d f ( x) i gx ( )d x * * ppartes * * d gx ( ) i f ( x) g( x) i f ( x) * d gx ( ) f ( x) i d x ˆ f Bg Výraz v hranaté závorce je nulový, neboť funkce z ( ) jsou integrovatelné s kvadrátem na ( ), a proto musí platit lim f( x) lim g( x) 0 pro f, g x x Samotný operátor derivace D ˆ d/ hermitovský není, při provedení integrace per partes by se zaměnilo znaménko a platilo by

Dˆ f g f D ˆ g Příklad 3: Nekonečná jáma Předpokládejme pohyb částice v potenciálu nekonečné pravoúhlé jámy 0; x (0, ), V( x) ; x (0, ) Jde samozřejmě o fyzikální idealizaci, kterou ve skutečné přírodě nenajdeme Potenciál rozdělíme na tři oblasti podle obrázku: (1) Nekonečná pravoúhlá jáma V oblastech I a III je potenciál nekonečný a jediným možným řešením bezčasové Schrödingerovy rovnice je ψ = 0 Z fyzikálního hlediska to znamená, že pravděpodobnost výskytu částice mimo jámu je nulová Kdyby byla jáma konečná (tj konečný potenciál vně jámy), byla by vlnová funkce ψ v těsné blízkosti hranice jámy nenulová Částice by měla sice malou, ale nenulovou pravděpodobnost existence i za hranicí jámy V oblasti II má Schrödingerova rovnice tvar d E, m který lze upravit na standardní rovnici kmitů v proměnné x jejíž řešení je k k d me 0;, (3) () A sin kx B cos kx (4) Vlnová funkce musí být spojitá na obou hranicích jámy, jinak by první derivace vlnové funkce byla derivací skoku, tj distribucí, a druhá derivace by se dokonce chovala jako derivace distribuce, což odporuje původní rovnici () Proto musí platit okrajové podmínky ψ(0) = 0, ψ() = 0, ze kterých plyne

B 0; k n ; n 1,,3 (5) Kvantování je právě důsledkem aplikace okrajové podmínky Hodnota k, ve které je podle vztahu (3) zakuklena energie, nemůže nabývat libovolných hodnot Podmínka (5) tedy není nic jiného než kvantovací podmínka pro energii: En n ; n1,,3 (6) m Základní hladina energie je, podobně jako u harmonického oscilátoru, nenulová Důvodem jsou opět Heisenbergovy relace neurčitosti částice pohybující se v jámě je lokalizována v konečné oblasti a nemůže proto mít nulovou hybnost nebo energii Na rozdíl od harmonického oscilátoru není spektrum energie ekvidistantní a s rostoucím číslem n rozdíl dvou sousedních hladin energie roste Samotná vlnová funkce má tvar n( x) Asinknx Asin n x Řešením jsou celé paprsky v Hilbertově prostoru Z nich vybereme jednotkové vektory splňující n n 1 A sin nx/ 1 A 0 Normovací konstanta by mohla mít po odmocnění i zápornou nebo komplexní hodnotu Vzhledem k tomu, že úkolem bylo vybrat některý z jednotkových vektorů paprsku, můžeme použít jakékoli řešení Výsledné řešení v oblasti II tedy je n ( х ) sin n x ; n 1,,3 (8) Pro pravděpodobnost výskytu částice v jámě (v oblasti II) potom máme * wn( x) n n sin n x; n 1,,3 3 (7) (9) Průběh prvních tří řešení naleznete na obrázku Je zjevné, že uvnitř nekonečné pravoúhlé jámy existují místa, kde je pravděpodobnost výskytu částice nulová (stejně jako u harmonického oscilátoru) Mimo oblast jámy se částice nevyskytuje vůbec Vlnové funkce (nalevo ) a pravděpodobnosti (napravo) prvních tří stavů

Pokud budeme středovat polohu přes pravděpodobnosti w n, snadno zjistíme, že průměrná poloha částice je přesně uprostřed jámy, a to nezávisle tom, ve kterém energetickém stavu se částice nachází: x x xwn ( x) sin n x)d x 0 0 (10) Příklad 4: Elektron v jámě Elektron v polovodiči se nachází v elektrickém poli, jehož potenciál má tvar vysoké jámy o šířce 1 nm Určete první tři hladiny energie Poté řešte pro jámu s šířkou 1 mm Nalezněte energetický rozdíl mezi třetí a druhou energetickou hladinou Řešení: Hodnoty určíme ze vztahu (6): šířka E 1 E E 3 ΔE 3 1 nm 6 10 0 J = 0,38 ev 1,5 ev 3,4 ev 1,9 ev 1 mm 6 10 3 J = 0,38 pev 1,5 pev 3,4 pev 1,9 pev Pro jámu o šířce 1 nm je kvantování podstatné a hodnoty energetických hladin jsou srovnatelné s energií elektronu v atomárním obalu Pro jámu širokou 1 mm jsou energie o mnoho řádů nižší a rozdíly mezi energetickými hladinami běžnými prostředky nepozorovatelné Příklad 5: Konečná jáma Jinou aproximací potenciálového minima je konečná jáma Jde o výhodné přiblížení například pro interakce neutronů a protonů v atomovém jádře, i když zde bychom správně měli řešit třírozměrnou konečnou jámu Šířka jámy je v tomto případě přibližně 10 15 m, což je zhruba dosah silné interakce Narozdíl od nekonečné jámy nelze spektrum energie určit analyticky Naštěstí existuje jednoduchá geometrická metoda, která vede k nalezení spektra Budeme předpokládat, že jáma je orientována symetricky vůči počátku souřadnicového systému, což nám usnadní závěrečný výpočet spektra Výpočet se opět rozpadne na tři oblasti, ve kterých budeme postupovat obdobně jako u nekonečné jámy První i druhá derivace vlnové funkce musí být na rozhraní spojitá, jinak by druhá derivace ve Schrödingerově rovnici byla nepřípustnou distribucí Budeme tedy řešit Schrödingerovu rovnici s potenciálem konečné jámy: d 0; x ( /, /), V( x) E, V( x) m V0 ; x ( /, /) V jednotlivých oblastech I, II a III je potenciál konstantní a řešení je jednoduché V oblastech I a III je řešení kombinací rostoucí a klesající exponenciály, v dané oblasti je vždy jen jedna z těchto funkcí integrovatelná s kvadrátem a druhou je nutné vyloučit (položit konstantu u ní rovnou 0) V oblasti II je řešení složené z funkcí kosinus a sinus: (11)

5 hx mv ( 0 E) I ( x) Ce ; xi, h ; II ( x) AcoskxBsin kx; xii, me hx III ( x) De ; xiii, k Podmínky spojitosti na levé a pravé straně jámy vedou na rovnice II ( /) I ( /); II ( /) III ( /); II ( /) I( /); II ( /) III ( /) Po dosazení dostaneme vztahy mezi konstantami A, B, C a D: h/ Acos( k/) Bsin ( k/) Ce ; h/ Acos ( k/) Bsin ( k/) De ; h/ Ak sin ( k/) Bk cos ( k/) Ch e ; h/ Ak sin ( k/) Bk cos( k/) Dh e Nyní první dvojici rovnic sečteme a odečteme S druhou dvojicí uděláme totéž: h/ Acos( k/) ( DC)e ; h/ Bsin( k/) ( DC)e ; h/ Bk cos( k/) ( C D) h e ; h/ Ak sin( k/) ( C D) h e (1) (13) (14) (15) Konečná potenciálová jáma Pokud je konstanta A různá od nuly, můžeme provést výpočet z první a poslední rovnice, pokud je různé od nuly B, z druhé a třetí rovnice: A 0 ktg( k/) h, (16) B 0 kcotg( k/) h Pokud by byly obě konstanty nenulové, dostaneme se ihned do sporu Pokud by byly obě konstanty nulové, máme jen nulové řešení pro vlnovou funkci V úvahu tedy přicházejí jen dvě možnosti

1 A 0, B = 0 Podle (1) jde o řešení sudá A = 0, B 0 Podle (1) jde o řešení lichá V obou případech je už snadné dopočítat z (15) konstanty C a D Poslední konstantu A (v případě 1), resp B (v případě ), určíme z normovací podmínky ψ ψ = 1 Nás ale spíše zajímá energetické spektrum částice v konečné jámě To je určeno podmínkami (16), které představují transcendentní rovnice V proměnných k a h je totiž obsažena energie První podmínka je pro sudá řešení, druhá pro lichá Zaveďme nové proměnné k/ ; h/ (17) Obě proměnné jsou bezrozměrné a spektrální podmínky se změní na tg ; sudá řešení, cotg ; lichá řešení evé strany můžeme snadno vykreslit do grafu v rovině (ξ, η), tj na vodorovnou osu budeme nanášet hodnoty ξ, na svislou osu hodnoty η vypočtené z pravých stran relace Pro nové proměnné (ξ, η) platí jedna zajímavá vlastnost, která plyne z definic (1): ( k h ) mv0 4 Nejde o nic jiného než o rovnici kružnice s poloměrem daným parametry jámy: (18) mv0 R ; R Průsečíky této kružnice s křivkami (18) dají grafické řešení energetického spektra (19) Grafické určení energetických hladin Jsou dány průsečíky kružnice s křivkami

7 Vlnové funkce (nalevo ) a pravděpodobnosti (napravo) prvních tří stavů Na rozdíl od nekonečné jámy částice proniká i do klasicky zakázaných oblastí, tj do oblasti x < / a do oblasti x > +/ Z obrázku je patrné, že hustota pravděpodobnosti je v těchto zakázaných oblastech nenulová Vlnové funkce se střídají sudé a liché Hustoty pravděpodobnosti jsou sudé funkce pro všechny stavy Střední hodnota polohy částice je proto 0, tedy uprostřed jámy Poznámka: Pro E < V 0, tedy v oblasti, kde se v klasické mechanice nemůže částice vzdálit do nekonečna, je kvantové spektrum operátoru energie diskrétní Vždy existuje alespoň jeden vázaný stav, a to i v nejplošší jámě Pokud by částice měla E > V 0, tj byla by nad jámou, bude řešení ve všech třech oblastech lineárními kombinacemi sinů a kosinů a k dispozici budeme mít 6 konstant, 4 podmínky navázání a jednu normovací podmínku Žádná omezení typu (16) nedostaneme a spektrum bude spojité