VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA MANAGEMENTU

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA MANAGEMENTU Problematika spotřebí daě a vliv vybraé daě a čiost podiku The Excise Tax ad the Impact of Its Collectio withi Compay Activities Studt: Martia Bubíčková Vedoucí bakalářské práce: Ig. Ala Stibůrková

Ostrava 2012 Prohláší o samostatém vypracováí bakalářské práce

Obsah 1 ÚVOD... 5 2 TEORIE SPOTŘEBNÍ DANĚ... 6 2.1 HISTORIE...6 2.2 ZÁKLADNÍ POJMY... 7 2.2.1 Spotřebí daň...7 2.2.2 Předmět daě...7 2.2.3 Základ daě... 8 2.2.4 Poplatík daě...8 2.2.5 Plátce daě... 8 2.2.6 Daňové území... 8 2.2.7 Zdaňovací období... 8 2.2.8 Daňová poviost...9 2.2.9 Osvobozí od daě...9 2.3 PLÁTCE DANĚ... 9 2.4 DANĚ Z JEDNOTLIVÝCH VYBRANÝCH VÝROBKŮ...10 2.4.1 Daň z mierálích olejů... 10 2.4.2 Daň z lihu... 11 2.4.3 Daň z piva...13 2.4.4 Daň z vía a meziproduktů...14 2.4.5 Daň z tabákových výrobků...16 3 METODY VÝPOČTŮ A ANALÝZA SPOTŘEBNÍ DANĚ...17 3.1 METODY VÝPOČTU DANĚ Z JEDNOTLIVÝCH VYBRANÝCH VÝROBKŮ...17 3.1.1 Výpočet daě z mierálích olejů...17 3.1.2 Výpočet daě z lihu...18 3.1.3 Výpočet daě z piva...18 3.1.4 Výpočet daě z vía a meziproduktů... 19 3.1.5 Výpočet daě z tabákových výrobků...20 3.2 ÚČTOVÁNÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ...21 3.2.1 Obecé vymezí... 22 3.2.2 Účtováí u dodavatele...22

3.2.3 Účtováí u odběratele... 23 3.3 VÝVOJ ZA POSLEDNÍCH PĚT LET... 24 3.3.1 Vývoj daě z mierálích olejů... 24 3.3.2 Vývoj daě z lihu... 26 3.3.3 Vývoj daě z piva...27 3.3.4 Vývoj daě z vía a meziproduktů...28 3.3.5 Vývoj daě z tabákových výrobků...29 4 VLIV VYBRANÉ SPOTŘEBNÍ DANĚ NA ČINNOST PODNIKU... 32 4.1 CHARAKTERISTIKA PODNIKU...32 4.2 VLIV SPOTŘEBNÍ DANĚ Z LIHU NA ČINNOST PODNIKU...33 4.2.1 Spotřebí daň z lihu v roce 2006...34 4.2.2 Spotřebí daň z lihu v roce 2008...36 4.2.3 Spotřebí daň z lihu v roce 2010...38 4.2.4 Srováí roků 2006, 2008 a 2010... 39 5. ZÁVĚR... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 44 SEZNAM ZKRATEK... 46 PROHLÁŠENÍ O VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE SEZNAM PŘÍLOH

1 Úvod Daě obecě sehrávají v moha zemích důležitou roli. V České republice jsou daě velmi výzamou součástí příjmů státího rozpočtu. Tvoří jejich ejvětší část. Nejvíce se však podílí a tvorbě příjmů státího rozpočtu a veřejých rozpočtů vůbec daň z přidaé hodoty a daň spotřebí. Neméě výzamou je také daň z příjmů fyzických a právických osob. Dalšími v pořadí jsou majetkové daě, mezi ěž patří daň z emovitosti, daň z převodu emovitosti, daň darovací, daň siličí a dědická daň. S daěmi se setkávali lidé již ve starověku a středověku a od těchto dob si daě prošly již moha reformami. Z pohledu plátce a poplatíka daě už í daň tak podstatou, ba dokoce příjemou záležitostí. Většia těchto lidí by daě ejraději vůbec eplatila. Je to také aprosto logické, vždyť se dotýkají přímo či epřímo jejich příjmů, a to ať už jde o daň z příjmů, DPH ebo spotřebí daň. Důležitým faktorem, který sehrál roli ve výběru tohoto tématu, byl fakt, že je právě spotřebí daň málo diskutováa, až opomíáa, a to ejspíš z toho důvodu, že se daň se etýká většiy osob, jako je tomu apříklad u daě z příjmů, ale pouze osob, které podikají kupříkladu v oblasti výroby či prodeje alkoholických ápojů ebo tabákových výrobků a podobě. Dalším důvodem byla skutečost, že je tato daň hodě zajímavá a abízí jediečé téma pro bakalářskou práci a ekoomické fakultě. Tato bakalářská práce se zaměřuje a spotřebí daň, její využití v praxi a přiblíží jejího smyslu a fukce běžému člověku. Jelikož se jedá o začě obsáhlé téma, které je zahruto a popsáo v zákoech o daích platých v soustavě ČR, í cílem práce její komplexí pojetí. Práce je spíše zacíla a objasěí pojmu spotřebí daě, její vývoj v historii i ozřejměí faktu plátce daě, účtováí spotřebí daě. Hlouběji se pak práce zabývá jedotlivými spotřebími daěmi u kokrétích výrobků této dai podléhající. Jsou zde současě vysvětly metody výpočtu spotřebí daě, která se u jedotlivých vybraých výrobků liší. V praktické části práce je možost ahlédout a příklad fyzické osoby, která se zabývá podikáím v oblasti pěstitelského pálí. Jsou zde uveda fakta o podiku samotém, jeho fugováí, odváděí spotřebí daě a vlivu této daě a příjmy podikatele. 5

2 Teorie spotřebí daě 2.1 Historie Úvodem této kapitoly jsou zmíěy základí reformy v historii celé soustavy daí v ČR. Tyto reformy (především prví dvě) se tedy více či méě dotkly i spotřebích daí. Základí etapy vývoje podle Vačurové (2011): 1991 1993 zavedí stadardího daňového systému trží ekoomiky, 2003 2004 implemtace legislativy Evropské uie, 2005 2006 změa daňové icidce zvýší progresivity daňového systému, 2008 rychlá fáze přizpůsobí daňového systému v rámci kosolidace veřejých rozpočtů, 2009 2010 a dále moderizace daňového systému. Spotřebí daě patří i s daěmi z přidaé hodoty a s cly k ejstarším daím. Nejprve však byly placy v aturálích jedotkách, až později s rozvojem pěz se staly pěžím plěím. Podle Kubátové (2010, s. 221): Tyto daě měly původě postihovat obraty a zisky obchodíků, avšak přesouvaly se do c, a tak se jejich faktickými plátci stali spotřebitelé. Poté se začaly rozvíjet a straě jedé daě obratové a a straě druhé spotřebí daě selektiví (deší jedotkové). U druhých jmovaých byly předmětem daě pouze vybraé druhy zboží a základem potom možství tohoto zboží. Předměty a sazby daě procházely častými reformami, cílem bylo vyloučit ze zdaěí předměty uté potřeby. Kubátová (2010) tvrdí, že v současé době existuje ve většiě zemí ěkolik jedotkových spotřebích daí z vybraých druhů zboží, které je charakterizováo ízkou covou elasticitou poptávky (mierálí oleje, tabák, alkoholické ápoje). V České republice byly spotřebí daě zavedy do daňové soustavy 1. 1. 1993. Patří mezi daě epřímé spolu s daí z přidaé hodoty a s daěmi ekologickými. K epřímým daím se dále řadí i cla a poplatky. Jsou ozačováy také jako daě ze spotřeby. V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské uie a musela tak přijmout i její legislativu, vyšel ový záko o spotřebích daích. 6

Důvodem existce spotřebích daí u vybraých produktů má být především odrazí lidí od škodlivé spotřeby. Tímto je myšlo apříklad kouří ebo kozumace alkoholu. Vybraými výrobky pro vymýcí těchto zlozvyků jsou cigarety, doutíky, vío, pivo, líh a jié. Další příčiou, proč spotřebí daň existuje je skutečost, že je velmi výzamým zdrojem příjmů státí poklady. Vedle vysokých výdajů má tak pro stát vysokou hodotu. Posledí příčiou je sladěí daí v Evropské uii. 2.2 Základí pojmy V této kapitole jsou vymezy základí pojmy, které usadí porozuměí celé látce této bakalářské práce. 2.2.1 Spotřebí daň Obecě je daň zákoem daou, poviou a ávratou platbou do veřejého rozpočtu. Pro spotřebí daň platí rověž toto vymezí. Spotřebími daěmi jsou daň z mierálích olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vía a meziproduktů a daň z tabákových výrobků, jak tvrdí Marková (2012, s. 163). Tato daň spadá do pravomoci celích orgáů. 2.2.2 Předmět daě Za předmět této daě se považují vybraé výrobky, které byly buď vyroby a daňovém území Evropského společství, ebo dovezy a daňové území Evropského společství. Blíže je předmět daě specifiková u kokrétích vybraých výrobků. 7

2.2.3 Základ daě Základem daě se rozumí možství vybraých výrobků, které jsou předmětem daě. V samotém výpočtu je základ daě ásob sazbou vybraého druhu výrobku. 2.2.4 Poplatík daě Poplatíkem daě jsou všechy osoby, které akupují výrobky zatížé spotřebí daí. 2.2.5 Plátce daě Plátcem daě jsou všechy osoby, které spotřebí daň odvádějí státu. Fugují jako jakýsi prostředík mezi poplatíky a správcem daě. Tedy jako výběrčí daě. 2.2.6 Daňové území Podle Šulce (2010, s. 27) lze vymezit daňové území ásledově: daňové území České republiky je území České republiky; daňové území Evropského společství je území staové příslušým právím předpisem Evropských společství; člský stát je člský stát Evropské uie; třetí země je území mimo daňové území Evropského společství. 2.2.7 Zdaňovací období Zdaňovací období je určitý časový úsek, za který došlo ke vziku daňové poviosti a za který se daň vyměřuje. U spotřebí daě se jedá o kaldáří měsíc, pokud samozřejmě vzike daňová poviost. 8

2.2.8 Daňová poviost Daňová poviost je poviost daň vypočítat, výpočet předložit správci daě (u spotřebí daě celím orgáům) a poté daň zaplatit. 2.2.9 Osvobozí od daě Šulc (2010) tvrdí, že je to uvedí vybraých výrobků do volého daňového oběhu, aiž vzike poviost přizat ebo zjistit, vyměřit a zaplatit daň. 2.3 Plátce daě Šulc (2010, s. 44) vysvětluje: Starý záko o spotřebích daích (platý do koce roku 2003) určoval jako okruh plátců daě všechy právické ebo fyzické osoby které v tuzemsku vyráběly, do České republiky dovážely ebo z České republiky vyvážely vybraé výrobky. Za plátce byly také považováy osoby, které zeužily osvobozí od daě ebo vrácí spotřebí daě, a ty osoby, které eprokázaly, že skladovaly ebo prodávaly vybraé výrobky řádě zdaěé ebo oprávěě abyté bez daě. Mezi plátce patřily i osoby, které uplatňovaly árok a vrácí spotřebí daě. V ové verzi zákoa o spotřebích daích je již plátce defiová obecě. Detailěji se o ěm lze dočíst až v ustaovích, jež se přímo týkají vybraých výrobků. Je také důležité, aby se výzam pojmu plátce daě, který je uved v zákoě o spotřebích daích eztotožňoval s tímto pojmem z jiých zákoů. Jié zákoy totiž mohou tto pojem defiovat jiak, ež je uvedo v zákoě o spotřebích daích. Základí rozdělí plátců podle právího hlediska, jak uvádí Šulc (2010, s. 45): provozovatel daňového skladu, výrobce, oprávěý příjemce, oprávěý odesílatel, daňový zástupce (od 1. duba 2010 bez áhrady zruš) 9

daňový zástupce pro zasíláí vybraých výrobků ostatí osoby. 2.4 Daě z jedotlivých vybraých výrobků Jak již bylo výše zmíěo, spotřebí daň je vybíráa z vybraých výrobků. Tato kapitola se bude zabývat detailěji daěmi z jedotlivých vybraých výrobků. Nejvíce je však kapitola věováa dai z lihu. Je uté s touto daí sezámit čtáře opravdu podrobě, eboť pouze tato bude řeša v praktické části bakalářské práce. 2.4.1 Daň z mierálích olejů Předmětem daě jsou především motorové a emotorové bziy, topé, plyové a odpadí oleje, zkapalěé ropé plyy, zkapalěý bioply, směsi těchto výrobků a jié. Pro správé určí sazby daě je ezbyté zát kód omklatury. Kód omklatury lze alézt v zákoě o spotřebích daích, přičemž je takto rozděl každý z vybraých výrobků, jež podléhají spotřebí dai. Výjimkou jsou pouze tabákové výrobky. Základem daě je, podle Markové (2012, s. 185) možství mierálích olejů vyjádřé v 1000 litrech při teplotě 15 C. U těžkých ropých olejů a u zkapalěých ropých plyů je základem daě možství vyjádřé v tuách čisté hmotosti. Plátci daě jsou, mimo obecé vymezí v části 2.3, osoby, jež použily či prodaly mierálí oleje, směsi mierálích olejů, přísady ebo plidla do mierálích olejů a také jež prodaly, použily či bezplatě předaly odpadí oleje. Daňová poviost plátcům daě vziká dem, kdy došlo k prodeji, použití či bezplatému předáí již zmíěých vybraých výrobků. Osvobozí podléhají apříklad bziy, které jsou používáy pro výrobu produktů, jež ejsou předmětem daě. Dále také apříklad odpadí oleje, které jsou určy k mieralogickým postupům ebo v metalurgických procesech, letecké pohoé hmoty používaé pro leteckou dopravu ebo letecké práce a jié. 10

U daě z mierálích olejů existuje i možost vrácí daě, což u daě z ostatích vybraých výrobků í možé. Tuto výhodu mají apříklad osoby, které užívají mierálí oleje pro zemědělskou prvovýrobu ebo i plátci po splěí určitých podmíek, blíže defiovaých v zákoě o spotřebích daích. Tab. 2.1 Sazby daě z mierálích olejů Kód omklatury Text Sazba daě 2710 motorové bziy, ostatí bziy a letecké pohoé hmoty bziového typu s obsahem olova do 0,013 g/l včetě 12 84/ 1000 l 2710 motorové a techické bziy, ostatí bziy a letecké pohoé hmoty bziového typu s obsahem olova ad 0,013 g/l 13 71/ 1000 l 2710 středí oleje a těžké plyové oleje 2710 2710 těžké topé oleje odpadí oleje zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro poho motorů ebo pro jié účely zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro výrobu tepla 2711 zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro stacioárí motory, v souvislosti s provozy a stroji používaými při stavbách, pro vozidla určá k používáí mimo veřejé cesty ebo pro vozidla k používáí a veřejých silicích 10 95/ 1000 l 472,00 Kč/t 66/1000 l 3 933,00 Kč/t /t 1 29/t Zdroj: MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy 2012. 2.4.2 Daň z lihu Předmětem daě je líh etylalkohol (etaol), včetě eoddělého lihu vziklého kvaším, obsažý v jakýchkoliv výrobcích, tvrdí Šulc (2010, s. 187). Šulc (2010) také uvádí, že předmětem daě z lihu ejsou výrobky uvedé pod kódy omklatury 2203 (pivo ze sladu), 2204 (vío z čerstvých hrozů, včetě vía obohacého alkoholem), 2205 (vermut a ostatí vía z čerstvých hrozů) a 2206 (ostatí kvašé ápoje, směsi kvašých ápojů a směsi 11

kvašých ápojů s ealkoholickými ápoji), pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích čií více ež 1,2 % objemových etaolu. Předmětem daě je i líh, včetě eoddělého lihu vziklého kvaším, obsažý ve výrobcích uvedých pod kódem omklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích čií více ež 22 % objemových etaolu, popisuje dále Šulc (2010, s. 187). Mimo obecé plátce daě z lihu uvedé v části 2.3, jsou jimi i fyzické a právické osoby, které akoupí či dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozý od daě, které skladují ebo uvádějí do volého daňového oběhu líh, jž je předmětem daě, a které překročí při výrobě ebo oběhu lihu staové ormy ztrát lihu, tvrdí Marková (2012). Základem daě je možství lihu vyjádřé v hektolitrech etaolu při teplotě 20 C, zaokrouhlé a dvě desetiá místa, uvádí Marková (2012, s. 192). Od daě je také osvoboz líh určý k použití jako materiál vstupující v rámci podikatelské čiosti do výrobků při výrobě potravi, potravích doplňků, látek přídatých, látek určých k aromatizaci potravi a látek pomocých, s výjimkou výrobků uvedých pod kódy omklatury 2207 a 2208, ve výrobcích potraviářských uvedých pod prví odrážkou, pokud obsah lihu v ich epřesahuje 8,5 litru etaolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků ebo 5 litrů etaolu ve 100 kg výrobku u ostatích výrobků, a etaol obsažý v léčivech; toto osvobozí se evztahuje a výrobky uvedé pod kódy omklatury 2207 a 2208, v látkách určých k aromatizaci o ápojů, přičemž obsah etaolu v těchto ápojích epřesáhe 1,2 % objemových, ebo o jiých potravi s výjimkou výrobků uvedých pod kódy omklatury 2207 a 2208, pro výrobu a přípravu léčiv, obecě daturovaý, přiboudlia a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyroby z lihu daturovaého podle zvláštího právího předpisu, zvláště daturovaý sytetický a zvláště daturovaý kvasý určý k použití pro staový účel, 12

ve výrobcích uvedých pod kódy omklatury 2207, 2208, 3301 ebo 3302 zehodocých podle pokyů a za přítomosti úředích osob celího úřadu ebo za jejich přítomosti zičých, ve vzorcích odebraých celím úřadem, ve vzorcích určých pro povié rozbory, tvrdí Marková (2012, s. 192). Osvoboz je i líh ve výši techicky zdůvoděých skutečých ztrát, jak uvádí Marková (2012). Tab. 2.2 Sazby daě z lihu Kód omklatury 2207 2208 ostatí Text Sazba daě líh obsažý ve výrobcích uvedých pod kódem omklatury 2207 28 50/hl etaolu líh obsažý ve výrobcích uvedých pod kódem omklatury 2208 s výjimkou ovocých destilátů z pěstitelského pálí v možství do 30 l etaolu pro jedoho pěstitele za jedo výrobí období podle zákoa o lihu líh obsažý v ovocých destilátech z pěstitelského pálí v možství do 30 l etaolu pro jedoho pěstitele za jedo výrobí období podle zákoa o lihu líh obsažý ve výrobcích uvedých pod ostatími kódy omklatury 28 50/hl etaolu 14 30/hl etaolu 28 50/hl etaolu Zdroj: MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy 2012. 2.4.3 Daň z piva Pivo, kterým se rozumí výrobek obsahující více ež 0,5 % objemových alkoholu a směsi výrobku s ealkoholickými ápoji obsahující více ež 0,5 % objemových alkoholu, je předmětem této daě. 13

Základem daě je, jak tvrdí Marková (2012, s. 194), možství piva vyjádřé v hektolitrech. Plátcem daě je, kromě obecé defiice uvedé v části 2.3, fyzická osoba, která pivo vyrábí. Výjimkou jsou fyzické osoby, které pivo vyrobí v zařízí pro domácí výrobu a to je určo pro vlastí spotřebu či pro spotřebu celé domácosti ebo jejích hostů. Takto může fyzická osoba vyrobit maximálě 200 l za kaldáří rok. Osvobozo od daě z piva je apříklad pivo, které je určo pro výrobu léčiv, octa, přísad při výrobě potravi a ápojů ebo potraviářských výrobků. Pivo je osvobozo od daě také v případě, že jej vyrábí fyzická osoba v zařízí pro domácí výrobu jak je již blíže specifikováo ve třetím odstavci této kapitoly. Tab. 2.3 Sazby daě z piva Kód omklatur y 2203, 2206 Sazba daě v Kč/hl za každé celé hmotostí procto extraktu původí mladiy sížé sazby pro malé ezávislé pivovary velikostí skupia podle výroby v hl ročě Základí ad 10 000 ad 50 000 ad 100 000 ad 150 000 sazba do 10 000 do 50 000 do 100 000 do 150 000 do 200 000 vč. vč. vč. vč. vč. 32,00 16,00 19,20 22,40 25,60 28,80 Zdroj: MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy 2012. V tabulce 2.2 je uveda sížá sazba pro malé ezávislé pivovary. Malý ezávislý pivovar je pivovar, který epřekročí ročí výrobu, včetě výroby v licci, 200 000 hl, který í závislý právě či hospodářsky a jiém pivovaru ebo jehož provozí a skladovací prostory ejsou propojy s jiým pivovarem. 2.4.4 Daň z vía a meziproduktů Jak již lze vyčíst z ázvu, bude se předmět daě týkat vía. Předmětem jsou tedy apříklad vía, fermtovaé ápoje a meziprodukty, šumivá vía a tichá vía. 14

Základem daě je možství vía a meziproduktů vyjádřé v hektolitrech, uvádí Marková (2012, s. 196). Plátci jsou fyzické osoby, které vyrábí výrobky, jež jsou předmětem daě, kromě vía tichého. Mezi plátce této daě se eřadí fyzické osoby, které vyrábějí a daňovém území ČR pouze tiché vío, a to maximálě 2 000 litrů za kaldáří rok. Vío také esmí být dovezo do jiého člského státu a esmí být v režimu podmíěého osvobozí od daě. Podmíěé osvobozí od daě je, jak tvrdí Šulc (2010, s. 58), odklad poviosti přizat ebo zjistit, vyměřit a zaplatit daň do de uvedí vybraých výrobků do volého daňového oběhu. V této kapitole je uté vysvětlit, co zamá pojem malý výrobce vía. Je to fyzická ebo právická osoba, která vyrábí pouze tiché vío, jehož průměrá ročí spotřeba í vyšší ež 1 000 hl a jehož výroba eprobíhá v podiku a výrobu vybraých výrobků. Marková (2012, s. 196) uvádí: Od daě je také osvobozo vío a meziprodukty pro výrobu octa uvedého pod kódem omklatury 2209, pro výrobu a přípravu léčiv, pro výrobu přísad při výrobě potravi a ápojů, pro výrobu potraviářských výrobků. Osvobozo je také tiché vío za splěí podmíek uvedých ve třetím odstavci této kapitoly. Tab. 2.4 Sazby daě z vía a meziproduktů Text Sazba daě 2 340, Kč/hl 0 Kč/hl 2 340 Kč/hl šumivá vía tichá vía meziprodukty Zdroj: MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy 2012. 15

2.4.5 Daň z tabákových výrobků Předmětem daě jsou tabákové výrobky, jimiž se rozumí cigarety, doutíky, cigarillos a tabák ke kouří. Plátci daě obecě jsou defiovái v textu 2.3. Plátcem je také fyzická či právická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret koečému spotřebiteli za cu vyšší, ež je ca pro koečého spotřebitele uvedá a tabákové álepce, specifikuje Marková (2012, s. 197). Základ daě je rozděl a základ daě pro proctí část daě u cigaret, základ daě pro pevou část daě u cigaret a základ daě u doutíků a cigarillos a u tabáku ke kouří. Pro proctí část daě je tedy základem ca pro koečého spotřebitele. Pro pevou část je to možství v kusech a u doutíků a cigarillos je to možství v kusech a u tabáku ke kouří možství v kilogramech. Otázkou zůstává, co je to ca pro koečého spotřebitele. Ca pro koečého spotřebitele je ca, která je staova v zákoě o cách a je urča pro koečého spotřebitele jedotkového balí a k jeho přímé spotřebě. Osvobozy od daě jsou apříklad tabákové výrobky určé pro výrobí zkoušky jako vzorky ebo odebraé celím úřadem jako vzorky. Tab. 2.5 Sazby daě z tabákových výrobků Text cigarety proctí část Sazba daě pevá část 28% 1,12 Kč/ks doutíky, cigarillos tabák ke kouří 1, 25 Kč/ks 1 40/kg Zdroj: MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy 2012. 16 miimálí celkem ejméě však 2,10 Kč/ks

3 Metody výpočtů a aalýza spotřebí daě 3.1 Metody výpočtu daě z jedotlivých vybraých výrobků Tato kapitola bude věováa výpočtům daí z jedotlivých vybraých výrobků. U každého vybraého výrobku bude uved teoretický popis výpočtu a poté jedoduchý ázorý příklad pro sadější pochopí problematiky. 3.1.1 Výpočet daě z mierálích olejů Výpočet daě z mierálích olejů je jedoduchý, jakmile je zámo jejich možství a sazba. Pro výpočet daě je rozhodující možství mierálích olejů v okamžiku vziku poviosti daň přizat a zaplatit. Vypočté možství mierálích olejů, u kterých vzikla daňová poviost, se zaokrouhluje a dvě desetiá místa, uvádí Marková (2012, s. 185). Daň se tedy staoví vyásobím základu daě daňovou sazbou. Přehled daňových sazeb týkajících se této daě se achází v tab. 2.1. Příklad Příkladem může být osoba, která prodává mierálí oleje. Je potřeba staovit výši daě u bziu, jehož možství je 2 000 litrů a u afty, jejíž možství je 1 000 litrů. Tab. 3.1 Výpočet daě z mierálích olejů Produkt podléhající Možství zdaěí v litrech bzi 2 000 afta 1 000 celkem Zdroj: vlastí zpracováí 17 Výpočet daě 2 000 12,84 1 000 10,95 Částka daě v Kč 25 680,00 10 950,00 36 630,00

3.1.2 Výpočet daě z lihu Výpočet daě z lihu je podobý výpočtu daě z mierálích olejů, j se avíc zabývá i koctrací lihu. Taktéž je u této daě ásob základ daě daňovou sazbou, ale k tomu i daou koctrací. Sazby daě z lihu jsou uvedy v tab. 2.2. Například výrobce lihových ápojů chce staovit výši spotřebí daě u 500 litrů tuzemského rumu o koctraci 40 % a 1 500 litrů brady o koctraci 45 %. Tab. 3.1 Výpočet daě z lihu Produkt podléhající Možství zdaěí v litrech tuzemský rum 500 brady 1 500 celkem Výpočet daě 500 285 0,40 1 500 285 0,45 Částka daě v Kč 57 000,00 192 375,00 249 375,00 Zdroj: vlastí zpracováí 3.1.3 Výpočet daě z piva Výše daě u piva kokrétí koctrace, které bylo uvedo do volého oběhu, se vypočítá jako souči možství tohoto piva v hektolitrech, příslušé výše procta koctrace piva a základí ebo sížé sazby. Koctrace piva vyjádřá v hmotostích proctech extraktu původí mladiy je považováa za koctraci vyjádřou ve stupích Plato ( P), uvádí Marková (2012, s. 194). Veškeré sazby daě lze alézt v tab. 2.3. 18

Příklad Příkladem je staoví výše spotřebí daě majitele malého ezávislého pivovaru, který byl zařaz do skupiy výrobců do 10 000 hektolitrů ročě a vyrobil 3 500 hl piva 12 a 8 000 hl piva 10. Tab. 3.2 Výpočet daě z piva Produkt podléhající zdaěí pivo 10 pivo 12 celkem Možství v hektolitrech 8 000 3 500 Výpočet daě 8 000 10 16,00 3 500 12 16,00 Částka daě v Kč 1 280 000,00 672 000,00 1 952 000,00 Zdroj: vlastí zpracováí 3.1.4 Výpočet daě z vía a meziproduktů Daň z vía a meziproduktů se počítá stejě jako apříklad u daě z mierálích olejů pouze jako souči základu daě a sazby daě. Sazby daě z vía a meziproduktů jsou shruty v tab. 2.4. Příklad Jako příklad je třeba staovit výši spotřebí daě výrobce vía, který za rok vyrobil 3 200 litrů šumivého vía. 19

Tab. 3.4 Výpočet daě z vía a meziproduktů Produkt podléhající zdaěí šumivé vío celkem Možství v litrech 3 200 Výpočet daě 3 200 23,40 Částka daě v Kč 74 880,00 74 880,00 Zdroj: vlastí zpracováí 3.1.5 Výpočet daě z tabákových výrobků Výpočet daě z tabákových výrobků je asi ejsložitější. Složitostí se zde rozumí odlišost výpočtu u jedotlivých výrobků podléhajících této dai. Marková (2012, s. 198) tvrdí: Výše daě u doutíků, cigarillos a tabáku ke kouří se vypočítá jako souči základu daě a pevé sazby daě, přičemž pro výpočet daě z tabáku ke kouří je rozhodující hmotost tabáku ke kouří v okamžiku vziku poviosti daň přizat a zaplatit. U cigaret při použití pevé části a proctí části sazby daě se výše daě vypočítá jako součet součiu proctí části sazby daě a cy pro koečého spotřebitele těchto cigaret dělý stem a součiu pevé části sazby daě a počtu kusů, jak uvádí Marková (2012). Při použití miimálí sazby daě se daň staoví ásobím miimálí sazby daě počtem kusů. Jeli výše daě u cigaret vypočtá při použití pevé a proctí části sazby daě ižší ež výše daě vypočtá při použití miimálí sazby daě, použije se výše daě vypočtá při použití miimálí sazby daě, vysvětluje Marková (2012, s. 198). Sazby daě jsou uvedy v tab. 2.5. Příklad Jako příklad lze uvést staoví výše spotřebí daě 10 000 kusů krabiček cigaret. Cigarety jsou do krabičky baly po 20 kusech a 1 krabička stojí 81 Kč. 20

Tab. 3.5 Výpočet daě z tabákových výrobků pevá a proctí část sazby daě Položka Výpočet Částka daě v Kč pevá část sazby daě proctí část sazby daě celkem za 1 krabičku celkem za 10 000 krabiček 1,12 20 0,28 81,00 22,40 + 22,68 45,08 10 000 22,40 22,68 45,08 450 800,00 Zdroj: vlastí zpracováí Tab. 3.6 Výpočet daě z tabákových výrobků miimálí sazba daě Položka Výpočet Částka daě v Kč miimálí sazba daě celkem za 10 000 krabiček 2,10 20 42,00 10 000 42,00 420 000,00 Zdroj: vlastí zpracováí Po důkladém přečtí druhého odstavce této kapitoly je zřejmé, že bude použit prví výpočet, tedy výpočet pomocí pevé a proctí části sazby daě, eboť spotřebí daň má v tomto případě vyšší hodotu, ež je tomu u použití miimálí sazby daě. 3.2 Účtováí spotřebí daě Kapitola je věováa problematice účtováí spotřebí daě. Je v í vysvětlo, jakým způsobem je účtováo u dodavatele (u plátce daě), který výrobky zatížé spotřebí daí prodává, a jakým způsobem je účtováo u odběratele, který tyto výrobky akupuje. 21

3.2.1 Obecé vymezí O spotřebí dai je účtováo v účtové třídě 3, ve skupiě 34, která je azýváa Zúčtováí daí a dotací. Kokrétě jde o účet 345, jemuž se říká Ostatí daě a poplatky. Na tomto účtu se eviduje daň zaplacá či daň přijatá. Ve prospěch účtu 345 se účtuje se souvztažým zápisem a vrub účtů v účtové třídě 1 až 5, pokud bylo zdaitelé plěí uskutečěo pro vlastí potřebu daého podikatele ebo při bezplatém plěí ve prospěch jiých osob. Stejě se účtuje, když vzike saldo ebo škoda a vybraých výrobcích. Na vrub účtu 345 je účtová odvod daě, vyrováí daňové poviosti a árok a vrácí daě. Existuje také ákladový účet 538 Ostatí daě a poplatky, a ěmž jsou účtováy mimo jié i doměrky spotřebí daě. Doměrek vziká v případě, že podik, který je plátcem spotřebí daě, přizal tuto daň ižší, ež ve skutečosti je, a celí úřad mu spotřebí daň dodatečě vyměří. Jiak řečo, celí úřad spočte rozdíl mezi výší daě přizaé a výší daě epřizaé a tto rozdíl musí potom podik celímu úřadu doplatit. Dodatečě vyměřá spotřebí daň je tedy účtováa a účet 538 Ostatí daě a poplatky, a straě Má dáti, a a účet 345 Ostatí daě a poplatky, a straě Dal. 3.2.2 Účtováí u dodavatele Osoba, která je dodavatelem výrobků zatížých spotřebí daí je pochopitelě i jejím plátcem. Proto bude vždy účtovat a účet 345 Ostatí daě a poplatky. 22

Tab. 3.8 Účtováí u dodavatele Účetí případ tržba za zboží spotřebí daň DPH platba daě CÚ MD 311 311 311 345 D 601/604 345 343 211/221 Zdroj: Účetictví v praxi 2006/3 3.2.3 Účtováí u odběratele Nárok a odpočet spotřebí daě Pokud je odběratel zároveň plátcem spotřebí daě, má árok a její odpočet. To zamá, že mu bude výše spotřebí daě vráca celím úřadem. Tab. 3.9 Účtováí u odběratele s árokem a odpočet spotřebí daě Účetí případ pořízí spotřebí daň DPH platba daě CÚ MD 1xx 345 343 211/221 D 321 321 321 345 Zdroj: Účetictví v praxi 2006/3 Bez ároku a odpočet spotřebí daě V tomto případě odběratel í plátcem spotřebí daě, a tudíž emá árok a její odpočet. Spotřebí daň v podstatě zaplatí, aiž by si musel uvědomit, že daý výrobek této dai podléhá. 23

Tab. 3.10 Účtováí u odběratele bez ároku a odpočet spotřebí daě Účetí případ ákup zboží zatížého spotřebí daí ákup PHM atd. DPH MD 131 501 343 D 321 321 321 Zdroj: Účetictví v praxi 2006/3 3.3 Vývoj za posledích pět let Jako každá jiá daň i spotřebí prochází postupem času růzými reformami. Tyto změy se týkají především sazeb. Je zřejmé, že sazby daí všech vybraých výrobků se budou vyvíjet skokově a jedorázově, samozřejmě podle rozhodutí parlamtu. 3.3.1 Vývoj daě z mierálích olejů V ásledujících tabulkách jsou uvedy sazby daě z mierálích olejů za jedotlivé roky 2008 až 2012. Prví tabulka obsahuje sazby vyjádřé v Kč/l, v druhé tabulce jsou zachycy sazby vyjádřé v Kč/t. Takto jsou tabulky upravy pro větší přehledost. Pro zjedoduší grafického zázorěí jsou jedotlivé skupiy mierálích olejů rozděly do skupiy 1 až 4. 24

Tab. 3.11 Vývoj sazeb daě z mierálích olejů sazby v Kč/1 000 l Skupia Sazba daě v Kč/1 000 l v jedotlivých letech Text 2008 2009 2010 2011 2012 1 motorové bziy, ostatí bziy a letecké pohoé hmoty bziového typu s obsahem olova do 0,013 g/l včetě 11 840,00 11 840,00 12 840,00 12 840,00 12 840,00 2 motorové a techické bziy, ostatí bziy a letecké pohoé hmoty bziového typu s obsahem olova ad 0,013 g/l 13 710,00 13 710,00 13 710,00 13 710,00 13 710,00 3 středí oleje a těžké plyové oleje 9 950,00 9 950,00 10 950,00 10 950,00 10 950,00 4 odpadí oleje 660,00 660,00 660,00 660,00 660,00 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 Graf 3.1 Vývoj sazeb daě z mierálích olejů Kč/1 000 l Sazba 16 000 14 000 13 710 13 710 12 000 11 840 11 840 10 000 9 950 9 950 660 660 13 710 12 840 13 710 12 840 13 710 12 840 10 950 10 950 10 950 660 660 660 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Skupia 1 Skupia 2 Zdroj: zpracováo z tab. 3.11 25 Skupia 3 Skupia 4

Tab. 3.12 Vývoj daě z mierálích olejů sazby v Kč/t Skupia Sazba daě v Kč/t v jedotlivých letech Text 2008 2009 2010 2011 2012 1 těžké topé oleje 472,00 472,00 472,00 472,00 472,00 2 zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro poho motorů ebo pro jié účely 3 933,00 3 933,00 3 933,00 3 933,00 3 933,00 3 zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro výrobu tepla 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4 zkapalěé ropé plyy a zkapalěý bioply pro stacioárí motory, v souvislosti s provozy a stroji používaými při stavbách, pro vozidla určá k používáí mimo veřejé cesty ebo pro vozidla k používáí a veřejých silicích 1 290,00 1 290,00 1 290,00 1 290,00 1 290,00 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 Z tab. 3.12 je evidtí, že se sazby ezměily, í uté uvádět avíc grafické zázorěí. 3.3.2 Vývoj daě z lihu Tab. 3.13 Vývoj sazeb daě z lihu Skupia Text 2008 Sazba daě v Kč/hl etaolu v jedotlivých letech 2009 2010 2011 2012 1 líh obsažý ve výrobcích uvedých pod kódem omklatury 2207 26 500,00 26 500,00 28 500,00 28 500,00 28 500,00 2 líh obsažý ve výrobcích uvedých pod kódem omklatury 2208 s výjimkou ovocých destilátů z pěstitelského pálí v možství do 30 l etaolu pro jedoho pěstitele za jedo výrobí období podle zákoa o lihu 26 500,00 26 500,00 28 500,00 28 500,00 28 500,00 3 líh obsažý v ovocých destilátech z pěstitelského pálí v možství do 30 l etaolu pro jedoho pěstitele za jedo výrobí období podle zákoa o lihu 13 300,00 13 300,00 14 300,00 14 300,00 14 300,00 4 líh obsažý ve výrobcích uvedých pod ostatími kódy omklatury 26 500,00 26 500,00 28 500,00 28 500,00 28 500,00 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 26

Graf 3.2 Vývoj sazeb daě z lihu v Kč/hl etaolu 30 000,00 Sazba 25 000,00 26 26 500,00 500,00 26 26 500,00 500,00 13 300,00 13 300,00 28 500,00 28 28 500,00 500,00 28 500,00 14 300,00 14 300,00 14 300,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Skupia 1 Skupia 2 Skupia 3 Skupia 4 Zdroj: zpracováo z tab. 3.13 3.3.3 Vývoj daě z piva Sazba daě Sazba daě v Kč/hl za každé celé hmotostí procto extraktu původí mladiy v jedotlivých letech 2008 2009 2010 2011 2012 1 24,00 24,00 32,00 32,00 32,00 do 10 000 vč. 2 12,00 12,00 16,00 16,00 16,00 ad 10 000 do 50 000 vč. 3 14,40 14,40 19,20 19,20 19,20 ad 50 000 do 100 000 vč. 4 16,80 16,80 22,40 22,40 22,40 5 19,20 19,20 25,60 25,60 25,60 6 21,60 21,60 28,80 28,80 28,80 základí sazba sížé sazby Skupia Tab. 3.14 Vývoj sazeb daě z piva ad 100 000 do 150 000 vč. ad 150 000 do 200 000 vč. Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 2008 2012 27

Graf 3.3 Vývoj sazeb daě z piva v Kč/hl 35,00 32,00 28,80 25,60 22,40 19,20 16,00 30,00 Sazba 25,00 24,00 21,60 19,20 16,80 14,40 12,00 20,00 15,00 10,00 24,00 21,60 19,20 16,80 14,40 12,00 32,00 28,80 25,60 22,40 19,20 16,00 32,00 28,80 25,60 22,40 19,20 16,00 5,00 0,00 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Skupia 1 Skupia 2 Skupia 3 Skupia 4 Skupia 5 Skupia 6 Zdroj: zpracováo z tab. 3.14 3.3.4 Vývoj daě z vía a meziproduktů Tab. 3.15 Vývoj sazeb daě z vía a meziproduktů Text šumivá vía tichá vía meziprodukty Sazba daě v Kč/hl v jedotlivých letech 2008 2009 2010 2011 2012 2 340,00 2 340,00 2 340,00 2 340,00 2 340,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2 340,00 2 340,00 2 340,00 2 340,00 2 340,00 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 Jelikož u daě z vía a meziproduktů edošlo za posledích pět let k žádé ovelizaci sazeb, je zbytečé zde uvádět i grafické zázorěí. 28

3.3.5 Vývoj daě z tabákových výrobků Tab. 3.16 Vývoj sazeb daě z tabákových výrobků proctí část Text cigarety Sazby daě v % v jedotlivých letech 2008 2009 2010 2011 2012 Sazba daě proct í část 28 28 28 28 28 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 Proctí část sazby daě zůstává v posledích pěti letech ezměěa. Změami si prošla pouze pevá a miimálí část sazby daě. Ty jsou zázorěy v ásledujících tabulkách a grafech. Tab. 3.17 Vývoj sazeb daě z tabákových výrobků miimálí a pevá část sazby daě Sazba daě miimálí část cigarety pevá část doutíky, cigarillos Text Sazby daě v Kč/ks v jedotlivých letech 2008 2009 2010 2011 2012 1,92 1,92 2,01 2,10 2,10 1,03 1,15 1,03 1,15 1,07 1,15 1,07 1,25 1,07 1,25 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 29

Graf 3.4 Vývoj sazeb daě z tabákových výrobků v Kč/ks 2,50 Sazby 2,00 1,92 1,92 1,15 1,03 1,15 1,03 2,01 2,10 2,10 1,25 1,07 1,25 1,07 1,50 1,00 1,15 1,07 0,50 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Cigarety miimálí část Cigarety pevá část Doutíky, cigarillos Zdroj: zpracováo z tab. 3.17 Tab. 3.18 Vývoj sazeb daě z tabákových výrobků pevá část sazby daě Text Sazba daě tabák ke kouří pevá část Sazby daě v Kč/kg v jedotlivých letech 2008 2009 2010 2011 2012 1 280,00 1 280,00 1 340,00 1 400,00 1 400,00 Zdroj: čerpáo z daňových zákoů 20082012 30

Graf 3.5 Vývoj sazeb daě z tabákových výrobků v Kč/kg Pevá část sazby 1 500,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 1 340,00 1 300,00 1 280,00 1 280,00 1 200,00 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Tabák ke kouří Zdroj: zpracováo z tab. 3.18 U většiy vybraých výrobků došlo v roce 2010 k reformě sazeb. Nejvíce reforem prodělaly sazby daě z tabákových výrobků, a to ej v roce 2010, ale i v roce 2011. Bude to ejspíš způsobo sahou odradit občay od škodlivé spotřeby. K alkoholu přece j emá Česká republika tak velký egativí postoj jako k cigaretám a jejich kouří. 31

4 Vliv vybraé spotřebí daě a čiost podiku 4.1 Charakteristika podiku Tato část bakalářské práce se zabývá osobou samostatě výdělečě čiou, která podiká v oblasti pěstitelského pálí a základě živostského oprávěí. Druhem živosti je živost ohlašovací volá. K tomu, aby osoba získala toto živostské oprávěí emusí mít odborou ai jiou způsobilost, postačí pouze split základí podmíky pro výko živosti, jimiž jsou: dovrší věku 18ti let, práví způsobilost a bezúhoost. Způsobilá k právím úkoům může být osoba po dosaží 18ti let věku. Zamá to, že se rozhoduje sama za sebe a je za svá rozhodutí odpovědá. Bezúhoost zamá, že člověk espáchal trestý či a emá tedy zápis v trestím rejstříku. Osoba samostatě výdělečě čiá, o které bude v této kapitole pojedáváo, provozuje pěstitelskou pálici, jejíž čiost byla zahája v květu roku 1998. D vziku se však váže k ledu roku 1998. Předmětem čiosti, který lze alézt v příloze č. 4 živostského zákoa, je výroba, obchod a služby euvedé v přílohách 1 3 živostského zákoa. V příloze č. 1 živostského zákoa se achází přehled živostí ohlašovacích řemeslých, v příloze č. 2 přehled živostí ohlašovacích vázaých, příloha č. 3 patří živostem kocesovaým a v příloze č. 4 jsou uvedy živosti ohlašovací volé. V současé době zaměstává podikatel jedoho pracovíka. Když začíal podikat v daém oboru, žádé zaměstace eměl. Po určitou dobu zaměstával i dva pracovíky. Počet zaměstaců se odvíjí především od aktuálí potřeby. Například v měsících, kdy je čiost pěstitelské pálice omeza, ebo je začátek či koec sezóy, í potřeba žádého zaměstace. Teprve v období zimích měsíců je uté ějaké pracovíky mít. Provoz pěstitelské pálice eprobíhá po celý kaldáří rok. Převážě v době od květa do červce je provoz zastav. Je to z důvodu: dozráváí ovoce v ové sezóě a přípravy ovocého kvasu a pravidelé techické údržby. 32

Tzv. sezóa trvá tedy většiou od září do duba. Nejvíce se pěstitelskému pálí daří zhruba od říja do prosice. Od květa do červce tudíž pěstitelská pálice evykazuje žádé příjmy, což samozřejmě zamá, že i spotřebí daň je v této době ulová a emusí být odváděa státu. 4.2 Vliv spotřebí daě z lihu a čiost podiku Spotřebí daň má vliv především a pěží toky (cashflow) podiku. Zdaňovacím obdobím spotřebí daě z lihu je kaldáří měsíc, tz. že tuto daň platí podikatel každý měsíc. Daňové přizáí se musí podat ejpozději do 25. de ásledujícího měsíce a splatá je daň ejvýše do 55. de po skočí zdaňovacího období. Daň tedy ovlivňuje podikatelovy měsíčí příjmy. Kdyby ale tato problematika byla rozebráa hlouběji, zjistilo by se, že podikatelovy příjmy ovlivňuje daň spíše epřímo, eboť podikatel jako plátce této daě je pouze její výběrčí, což je uvedo v části 2.2.5. Plátce si tudíž fiačí prostředky ve výši spotřebí daě z lihu, které získal od svých zákazíků (poplatíků daě), v podstatě pouze a určitou dobu poechá u sebe v úschově a poté je odvede celímu úřadu a t je pak dále odvede do veřejých rozpočtů. Zamá to, že kdyby spotřebí daň eexistovala, ca koečého spotřebitele (poplatíka daě) by byla ižší o spotřebí daň a majitel pěstitelské pálice (plátce) by přijímal od svých zákazíků j částku, která se rová samoté cě jeho služeb a případě avíc DPH. Když je tedy tato věc bráa z tohoto pohledu, je zřejmé, že spotřebí daň příjmy podikatele eovlivňuje. V tomto případě jde pouze o jakýsi pocit podikatele, že přichází o část svých příjmů, eboť je po určitou dobu fyzicky opravdu vlastí. To však ezamá, že by sad s fiačími prostředky, které získává od svých zákazíků a úhradu spotřebí daě, emohl dispoovat. Opak je pravdou, podikatel je má, díky tomu, že je od zákazíků získává v hotovosti, k dispozici dokoce zhruba 85 dí, což je ecelého čtvrt roku. To je dosti dlouhá doba, za íž může daými fiačími prostředky apříklad hradit svůj provozí kapitál. Je ale možo pojmout tuto problematiku i tak, že pokud je sazba spotřebí daě z lihu příliš vysoká, může to odradit zákazíka a tak epřímo ovlivit egativě i příjmy podikatele. 33

Vysoká daň může vést dokoce až k čeré ekoomice ( k pálí a čero ), v lepším případě si zákazík vybere levější variatu, jak aložit s ovocým kvasem ebo se prostě smíří s vyšší cou. Tak či oak, je jasé, že více ež a příjmy podikatele působí daň a její poplatíky, tedy a cu koečých spotřebitelů. Jak již je zmíěo v kapitole 3.1.2, daň z lihu se vypočítá vyásobím základu daě daňovou sazbou. V případě pěstitelského pálí je v současosti uto použít sazbu ve výši 14 300 Kč/hl etaolu. V reálé situaci to zamá, že každý měsíc podikatel spočítá, jaké možství lihu za tto měsíc vyrobil a to potom vyásobí sazbou daě. Výsledkem je daňová poviost, kterou odvede celímu úřadu. Podikatel platí daň bezhotovostí formou, tedy bakovím převodem. 4.2.1 Spotřebí daň z lihu v roce 2006 V roce 2006 čiila sazba daě z lihu 13 300 Kč/hl etaolu. Tab. 4.1 Přehled tržeb a spotřebí daě za rok 2006 Měsíc led úor břez dub květ červ červec srp září říj listopad prosiec Tržby základ daě DPH (19 %) celkem 57 855,00 Kč 25 952,70 Kč 4 932,30 Kč 30 885,00 Kč 65 17 29 234,00 Kč 5 556,00 Kč 34 79 69 426,00 Kč 31 143,20 Kč 5 918,80 Kč 37 062,00 Kč 75 544,00 Kč 33 887,60 Kč 6 440,40 Kč 40 328,00 Kč 44 156,00 Kč 21 481,40 Kč 4 082,60 Kč 25 564,00 Kč 91 371,00 Kč 44 451,00 Kč 8 448,00 Kč 52 899,00 Kč 285 95 139 111,70 Kč 26 438,30 Kč 165 55 478 002,00 Kč 232 542,90 Kč 44 195,10 Kč 276 738,00 Kč 487 445,00 Kč 237 136,90 Kč 45 068,10 Kč 282 205,00 Kč Spotřebí daň Zdroj: čerpáo z iterích materiálů podiku 34 Celkem 88 74 99 96 106 488,00 Kč 115 872,00 Kč 69 72 144 27 451 50 754 74 769 65

lis to pa d pr os i ec říj e zá ří sr pe kv ět če rv če rv ec ú or bř ez du be 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 le de Částka v Kč Graf 4.1 Vývoj tržeb a spotřebí daě v jedotlivých měsících v roce 2006 Měsíc Spotřebí daň Tržby Celkové příjmy Zdroj: zpracováo z tab. 4.1 Graf 4.2 Vývoj spotřebí daě z lihu v jedotlivých měsících v roce 2006 Výše daě v Kč 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 Měsíc Zdroj: zpracováo z tab. 4.1 35 lis to pa d pr os i ec říj e zá ří sr pe kv ět če rv če rv ec bř ez du be ú or le de 0

Nelze si evšimout v tab. 4.1 a v grafech 4.1 a 4.2, že spotřebí daň je ejižší, lépe řečo ulová, v letích měsících a aopak svého vrcholu dosahuje a koci podzimu a v měsíci prosici (viz. kapitola 4.1). Podobě se bude daň vyvíjet i další roky včetě roku 2008 a 2010, které jsou popsáy v ásledujících dvou kapitolách. 4.2.2 Spotřebí daň z lihu v roce 2008 Sazba daě z lihu v roce 2008 čiila 13 300 Kč/hl etaolu (viz. tab. 3.13). Tab. 4.2 Přehled tržeb a spotřebí daě za rok 2008 Měsíc Spotřebí daň led úor břez dub květ červ červec srp září říj listopad prosiec 176 092,00 Kč 130 074,00 Kč 110 124,00 Kč 86 45 55 86 142 842,00 Kč 234 08 386 232,00 Kč 417 886,00 Kč Tržby základ daě DPH (19 %) 85 666,90 Kč 16 281,10 Kč 63 279,60 Kč 12 026,40 Kč 53 574,20 Kč 10 181,80 Kč 42 057,00 Kč 7 993,00 Kč 29 292,90 Kč 5 567,10 Kč 74 906,00 Kč 14 236,00 Kč 122 751,00 Kč 23 329,00 Kč 202 539,00 Kč 38 492,80 Kč 219 138,50 Kč 41 647,50 Kč Zdroj: čerpáo z iterích materiálů podiku 36 celkem 101 948,00 Kč 468 30 375 27 50 05 34 86 89 142,00 Kč 146 08 241 032,00 Kč 260 786,00 Kč Celkem 278 04 205 38 173 88 50 05 90 72 231 984,00 Kč 380 16 627 264,00 Kč 678 672,00 Kč

pr os i ec op ad lis t říj e zá ří sr pe če rv ec če rv kv ět du be bř ez ú or 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 le de Částka v Kč Graf 4.3 Vývoj tržeb a spotřebí daě v jedotlivých měsících v roce 2008 Měsíc Spotřebí daň Tržby Celkové příjmy Zdroj: zpracováo z tab. 4.2 Měsíc Zdroj: zpracováo z tab. 4.2 37 c i e pr os pa d to lis ří j ří zá pe sr ec če rv rv če ět kv be du ez bř le or 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0 ú 450 400 350 300 250 200 150 100 50 de Výše daě v Kč Graf 4.4 Vývoj spotřebí daě z lihu v jedotlivých měsících v roce 2008

4.2.3 Spotřebí daň z lihu v roce 2010 Sazba daě z lihu dosahovala v roce 2010 výše 14 300 Kč/hl etaolu (viz. tab. 3.13). Tab. 4.3 Přehled tržeb a spotřebí daě za rok 2010 Měsíc Spotřebí daň led úor břez dub květ červ červec srp září říj listopad prosiec 258 973,00 Kč 137 852,00 Kč 172 601,00 Kč 242 385,00 Kč 32 747,00 Kč 82 94 93 808,00 Kč 424 138,00 Kč 427 713,00 Kč základ daě 140 346,90 Kč 74 707,00 Kč 93 538,80 Kč 131 357,20 Kč 17 746,80 Kč 44 948,20 Kč 50 838,00 Kč 229 855,80 Kč 231 793,20 Kč Tržby DPH (20 %) 28 076,10 Kč 14 945,00 Kč 18 712,20 Kč 26 277,80 Kč 3 550,20 Kč 8 991,80 Kč 10 17 45 982,20 Kč 46 369,80 Kč celkem 168 423,00 Kč 89 652,00 Kč 112 251,00 Kč 157 635,00 Kč 21 297,00 Kč 53 94 61 008,00 Kč 275 838,00 Kč 278 163,00 Kč Celkem 427 396,00 Kč 227 504,00 Kč 284 852,00 Kč 400 02 54 044,00 Kč 136 88 154 816,00 Kč 699 976,00 Kč 705 876,00 Kč Zdroj: čerpáo z iterích údajů podiku Zdroj: zpracováo z tab. 4.3 38 Tržby Celkové příjmy pr os i ec to pa d lis Měsíc Spotřebí dań říj e zá ří sr pe če rv če rv ec kv ět du be bř ez ú or 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 le de Částky v Kč Graf 4.5 Vývoj tržeb a spotřebí daě v jedotlivých měsících v roce 2010

e c pr os i to pa d lis říj e zá ří sr pe če rv ec če rv kv ět du be bř ez ú or 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 le de Výše spotřebí daě Graf 4.6 Vývoj spotřebí daě v jedotlivých měsících v roce 2010 Měsíc Zdroj: zpracováo z tab. 4.3 4.2.4 Srováí roků 2006, 2008 a 2010 Tab. 4.4 Přehled spotřebí daě z lihu v jedotlivých měsících v letech 2006, 2008 a 2010 Měsíc led úor břez dub květ červ červec srp září říj listopad prosiec Spotřebí daň 2008 176 092,00 Kč 130 074,00 Kč 110 124,00 Kč 86 45 55 86 142 842,00 Kč 234 08 386 232,00 Kč 417 886,00 Kč 2006 57 855,00 Kč 65 17 69 426,00 Kč 75 544,00 Kč 44 156,00 Kč 91 371,00 Kč 285 95 478 002,00 Kč 487 445,00 Kč Zdroj: čerpáo z iterích materiálů podiku 39 2010 258 973,00 Kč 137 852,00 Kč 172 601,00 Kč 242 385,00 Kč 32 747,00 Kč 82 94 93 808,00 Kč 424 138,00 Kč 427 713,00 Kč

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 e c pr os i op ad lis t říj e zá ří sr pe ú or bř ez du be kv ět če rv če rv ec 0 le de Výše spotřebí daě v Kč Graf 4.7 Vývoj spotřebí daě v jedotlivých měsících v letech 2006, 2008 a 2010 Měsíc 2006 2008 2010 Zdroj: zpracováo z tab. 4.4 Když jsou srováváy daé tři roky, je v prvé řadě uté uvědomit si, že v roce 2010 došlo k reformě sazeb rozebíraé daě. Proto by měla být daň v roce 2010 vyšší ež v roce 2006 a v roce 2008. Avšak dalším faktorem, který ovlivňuje výši spotřebí daě, jsou příjmy. Ty jsou zase ovlivňováy zákazíky, lépe řečo počtem zákazíků. Počet zákazíků závisí a tom, zda jsou s kokrétím podikem spokoji ebo raději avštíví kokurci, zda je pro ě výše spotřebí daě či její zvýší, tedy výše ebo zvýší cy akceptovatelé a také a tom, jak velká byla úroda a zda mají zákazíci přichystá dostatek ovocého kvasu k tomu, aby z ěj mohli echat vyrobit ovocý destilát. Neboť podikatel rok od roku získává ové a ové zkušosti, zdokoaluje i svou výrobu, služby a podik jako celek. Díky tomu jsou jeho zákazíci spokoji a šíří dobré jméo podiku svým zámým, blízkým aj. lidem. Tím je zvyšová počet zákazíků a zvyšují se tak i příjmy a samozřejmě i spotřebí daň. 40

Z výše zmíěého vyplývá, že vyšší sazba daě emusí automaticky zamat, že bude spotřebí daň z lihu v roce 2010 vyšší ež v předcházejících letech, protože výše daě závisí a moha dalších faktorech. Může se stát, že zákazíky zvýšá ca (zvýšá spotřebí daň) odradí a tolik, že jejich počet abormálě klese, a tak poklesou i příjmy a zároveň spotřebí daň. U daého případu ale tato možost astala, dokoce lze v grafu 4.7 spatřit, že byla v roce 2010 spotřebí daň a dosti vysoké úrovi oproti rokům 2006 a 2008. Především šlo o měsíce leddub (viz. graf 4.7), hůře a tom byly měsíce od srpa do prosice. Celkově byl ale rok 2010 ejúspěšějším rokem ze všech zde porovávaých let. Rok 2006 měl celkově ejižší spotřebí daň ze srovávaých roků. Tab. 4.5 Přehled tržeb v jedotlivých měsících v letech 2006, 2008 a 2010 Měsíc led úor břez dub květ červ červec srp září říj listopad prosiec 2006 30 885,00 Kč 34 79 37 062,00 Kč 40 328,00 Kč 25 564,00 Kč 52 899,00 Kč 165 55 276 738,00 Kč 282 205,00 Kč Tržby 2008 101 948,00 Kč 75 306,00 Kč 63 756,00 Kč 50 05 34 86 89 142,00 Kč 146 08 241 032,00 Kč 260 786,00 Kč Zdroj: čerpáo z iterích materiálů podiku 41 2010 168 423,00 Kč 89 652,00 Kč 112 251,00 Kč 157 635,00 Kč 21 297,00 Kč 53 94 61 008,00 Kč 275 838,00 Kč 278 163,00 Kč

Graf 4.8 Vývoj tržeb v jedotlivých měsících v letech 2006, 2008 a 2010 Výše tržeb v Kč 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 pr os i ec op ad lis t říj e zá ří sr pe če rv ec če rv kv ět du be bř ez ú or le de 0 Měsíc 2006 2008 2010 Zdroj: zpracováo z tab. 4.5 V grafu 4.8 se alézá důkaz toho, že zvýší sazby spotřebí daě z lihu v roce 2010 eodradilo zákazíky a tržby pěstitelské pálice byly a počátku roku dokoce výrazě vyšší ež ve zbylých dvou letech a ke koci kaldářího roku se vyvíjely podobě jako tržby roku 2006 a 2008. 42

5. Závěr V současé době, vzhledem k zadlužosti České republiky, vláda hledá možosti, jak uspořit. Tto problém řeší mimo jié zvyšováím daí, a to i daí spotřebích. Nyější miistr fiací, Miroslav Kalousek, má dokoce v pláu zavádět ové spotřebí daě. Rád by apříklad zavedl spotřebí daň z vía, resp. z tichého vía, jehož sazba je prozatím ulová. Sazbu by si představoval ve výši kolem 10 Kč/l. Je zvažováo i zruší vrátky části spotřebí daě z afty zemědělcům, kteří ji používají k zemědělské výrobě. Další ovikou je zavedí tzv. uhlíkové daě. Chystá se samozřejmě i zvyšováí spotřebí daě, a to apříklad u tabáku ke kouří. Občaé České republiky se ejspíš v budoucu budou muset smířit s tím, že kolem ich bude eustále docházet ke zvyšováí c ejrůzějších produktů a služeb, poplatků a daí aj., avšak jejich příjmy budou (v lepším případě) a stále stejé úrovi. Tato bakalářská práce je věováa problematice spotřebí daě v České republice. Toto obsáhlé téma je zde astíěo stručě a výstižě, tak, aby bylo možo sado pochopit souvislosti fugováí podiků, odváděí spotřebí daě a její promělivou hodotu u jedotlivých produktů, ze kterých se odvádí. Tyto daé kvocity jsou uzákoěy v rámci platé legislativy České republiky. Kromě historických souvislostí a základích pojmů utých k lepšímu áhledu a celé téma tvoří hlaví část práce aalýza spotřebí daě u jedotlivých produktů. Jsou zde uvedy vývoje daě z jedotlivých výrobků za posledích pět let, čtáři se mohou sezámit i s účtováí této daě a také s jejími výpočty, které jsou uté pro správé vyplěí daňového přizáí a koci zdaňovacího období. Pro dokreslí a lepší oritaci v tématu bylo popsáo fugováí kokrétího podiku a výsledky vlivu daě a podikáí byly zpracováy do přehledých tabulek a grafů. U této části práce je také vysvětlo, že více ež a podik samotý, má daň vliv a jeho zákazíky. 43

Sezam použité literatury Odborá literatura KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 276 s. ISBN 9788073575748. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 9788073574239. KRŮČEK, Zděk, RYLOVÁ, Zuzaa, ŠULC, Ivo a Zlatuše TUNKROVÁ. Daňové zákoy 2009: s komtářem změ. 1. vyd. Bro: Computer Press, a. s., 2008. 192 s. ISBN 9788025123669. MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy: úplá zěí platá k 1. 1. 2007. 15. vyd. Praha: GRADA Publishig, a. s., 2007. 192 s. ISBN 9788024720876. MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy: úplá zěí platá k 1. 1. 2008. 16. vyd. Praha: GRADA Publishig, a. s., 2008. 208 s. ISBN 9788024723853. MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy: úplá zěí platá k 1. 4. 2011. 20. vyd. Praha: GRADA Publishig, a. s., 2011. 264 s. ISBN 9788024739441. MARKOVÁ, Haa. Daňové zákoy: úplá zěí platá k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha: GRADA Publishig, a. s., 2012. 264 s. ISBN 9788024742540. ŠULC, Ivo. Záko o spotřebích daích: s komtářem k 1. 4. 2010. 3. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2010. 408 s. ISBN 9788072636082. Práví předpisy Záko č. 455/1991 Sb. o živostském podikáí 44

Iteretové zdroje BULLA, Miroslav. Účtováí daí. Účetictví v praxi [olie]. 2006, č.3 [cit. 20120403]. Dostupé z: http://www.ucetikavara.cz/archiv/dokumt/docd94v70uctovaidai/?search_query=účtováí+daí&search_results_page= VANČUROVÁ, Ala. Daňové reformy ČR [olie]. [cit. 20120320]. Dostupé z: http://www.kdpcr.cz/data/files/pdf/vacurova.pdf Vláda. Úsporá opatří vlády pro roky 2013 až 2015 [olie]. vláda [11. 4. 2012]. [cit. 20120417] Dostupé z: http://www.vlada.cz/cz/mediactrum/aktuale/usporaopatrivladyproroky2013az201594630/ 45

Sezam zkratek aj. a jiý atd. a tak dále č. číslo hl hektolitr Kč koru českých kg kilogram l litr tz. to zamá tzv. takzvaý vč. včetě 46

Sezam příloh Příloha č. 1 Přizáí ke spotřebí dai z lihu (uvedé iiciály jsou fiktiví)