3.4.7 Můžeme ušetřit práci?

Podobné dokumenty
S k l á d á n í s i l

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

2.5.7 Šetříme si svaly I (kladka)

STATISTIKA. Základní pojmy

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

3.3.4 Thaletova věta. Předpoklady:

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

Kombinace s opakováním

Kombinace s opakováním

Binomická věta

Nové symboly pro čísla

NEPARAMETRICKÉ METODY

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

8. cvičení 4ST201-řešení

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

1. Vztahy pro výpočet napěťových a zkratových

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI

Náhoda. Pravděpodobnost výhry při sázce na barvu: p = 18/37 = 0,486 Průměrný zisk při n sázkách částky č: - n.č + 2.č.n.p = n.č.

Sekvenční logické obvody(lso)

8.2.6 Geometrická posloupnost

3.1.7 Počítáme s tlakem

8. cvičení 4ST201. Obsah: Neparametrické testy. Chí-kvadrát test dobréshody Kontingenční tabulky Analýza rozptylu (ANOVA) Neparametrické testy

Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE


jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Mocnost bodu ke kružnici

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

TOKY V GRAFU MAXIMÁLNÍ TOK SÍTÍ, MINIMALIZACE NÁKLADŮ SPOJENÝCH S DANOU HODNOTOU TOKU, FIXNÍ NÁKLADY, PŘEPRAVNÍ (TRANSHIPMENT) PROBLÉM.

9 Skonto, porovnání různých forem financování

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Měření na trojfázovém transformátoru naprázdno a nakrátko.

Mocnost bodu ke kružnici

6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Téma 1: Pravděpodobnost

Délka kružnice (obvod kruhu) II

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

TŘETÍ HLOŽANKA DUŠAN Název zpracovaného celku: TŘECÍ PŘEVODY TŘECÍ PŘEVODY

Od unimodálních posloupností k narozeninovému paradoxu

( ) Příklady na otočení. Předpoklady: Př. 1: Je dána kružnice k ( S ;5cm)

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Souměrné složkové soustavy Rozklad nesymetrického napětí: Soustava sousledná (1), zpětná (2) a netočivá (0). Odtud (referenční fáze A) kde. 3 j.

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

3. cvičení 4ST201 - řešení

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika a její aplikace

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly.

1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

6 5 = 0, = 0, = 0, = 0, 0032

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Kombinatorika a grafy I

FRP 5. cvičení Skonto, porovnání různých forem financování

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Metoda konjugovaných gradientů

P. Rozhodni, zda bod P leží uvnitř, vně nebo na kružnici k. Pokud existují, najdi tečny kružnice procházející bodem P.

2. Vícekriteriální a cílové programování

9 Stupně vrcholů, Věta Havla-Hakimiho

Student(ka): Písemná část státní závěrečné zkoušky Fyzika (učitelství) červen Bodové hodnocení: Hodnotil(a): Celkové hodnocení testu:

ÚBYTKY NAPĚTÍ V ES Jednoduchá ss vedení nn, vn Dvouvodičový rozvod. Předpoklad konst. průřezu a rezistivity. El. trakce, elektrochemie, světelné

Identifikátor materiálu: ICT 2 59

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

PRACOVNÍ SEŠIT KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. 9. tematický okruh:

Digitální učební materiál

b c a P(A B) = c = 4% = 0,04 d

3.2.9 Věta o středovém a obvodovém úhlu

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

7.2.4 Násobení vektoru číslem

STUDIJNÍ TEXT PRO ZVÍDAVÉ

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema

Statistické charakteristiky (míry)

Fyzikální praktikum č.: 1

17. Statistické hypotézy parametrické testy

Digitální učební materiál

8.2.1 Aritmetická posloupnost

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

Determinanty Opakování: Permutace na n prvcích je zobrazení p:{1,..., n} {1,..., n}, které je prosté a na.

Andrew Kozlík KA MFF UK

1 Gaussova kvadratura

Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003)

MA1: Cvičné příklady posloupnosti, řady, mocninné řady Stručná řešení

Transkript:

3.4.7 Můžeme ušetřit práci? Předpolady: 030404 Pomůcy: Pedaoicá pozáma: Hodia je oraizováa jao supiová práce. Třída je rozdělea a čtyřčleé supiy, aždý ze čleů má jedu možost ozultovat se mou ebo mě předat výsledy. Kdy supia oho vyšle je a í. Poud vyslaý má ěco zodpovědět a eí schope odpovědět a otázu, musí supia vyslat ěoho jiého. Př. : Během loňsého a letošího rou jsme se učili o ěolia jedoduchých fyziálích zařízeích, teré doáží zvětšit sílu, terou a ě působíme, a větší sílu, terou působí a ějaý předmět. Mohou tyto přístroje taé šetřit práci, terou při přemístěí předmětů vyoáme? estav sezam probraých přístrojů, terou můžeme použít a zvětšováí síly. Připrav plá zoumáí, teré zodpoví předchozí otázu a zozultuj ho s učitelem. Plá zoumáí estavíme sezam přístrojů a zvětšováí síly. počteme práci, terou vyoáme při zvedutí předmětu bez přístroje. U aždého přístroje o spočteme práci, terou je potřeba vyoat a zvedutí předmětu s jeho pomocí. o zusíme obecý výpočet (de budeme předpoládat, že sílu, terou působíme, přístroj zvětšuje -rát). Přístroje a zvětšováí síly: lada, hydraulicé zařízeí páa, aloěá rovia. Výpočet práce bez použití přístroje Budeme zvedat předmět o hmotosti m = do výšy h = 5 m. Práce vyoaá bez přístroje: W = Fs = F h = mh = 0 5 J = 600 J Při zvedutí předmětu bez přístroje a zvětšováí síly vyoáme práci 600 J. Klada Umožňuje předmět zavěsit a větší počet la, všecha laa jsou zatěžováa stejě : síla, terou musíme předmět zvedat se zmeší tolirát, oli la použijeme, při zvedáí předmětu musíme zrátit stejě všecha laa dráha, a teré musíme působit aší silou, se zvětši tolirát, oli la používáme.

Zavěsíme předmět a čtyři laa: F 0 síla utá e zvedáí: F = = N = 30 N (stačí, dyž budeme lao tahat silou 4 4 30 N). dráha, a teré musíme působit aší zmešeou silou: s = 4 h = 4 5 m = 0 m (oec laa, za terý taháme musíme zrátit o 0 m), W = Fs = 30 0 J = 600 J tejě velá práce je v případě, že ladu epoužijeme. Obecý výpočet: Zavěsíme předmět a la: F síla utá e zvedáí: F =, dráha, a teré musíme působit aší zmešeou silou: s = h, F W = Fs = h = F h = mh = 0 5 J = 600 J - Při zvedáí pomocí lady vyoáme stejou práci (při zaedbáí ztrát) bez ohledu a to, a oli la je lada zavěšea. Hydraulicé zařízeí Tlačíme a píst o ploše silou F v apaliě vzie tla p, terý je stejý i u druhé pístu o ploše, a terý voda tlačí silou F : síla, terou musíme tlačit a píst se zmeší v poměru, terý odpovídá poměru plochy pístů, při zvedáí předmětu je objem apaliy, teré vytlačíme v ašem pístu o ploše stejý jao objem apaliy, terá se ehre do pístu o ploše dráha, a teré musíme působit a meší píst, je větší ež dráha, o terou se posue větší píst působící a předmět. Zusíme apřílad, že píst má šestrát větší plochu ež píst ( = 6 ). Záme tedy F = 0 N (předmět zvedá velý píst, a terý působí apalia), s = 5 m (velý píst musí urazit dráhu, potřebou e zvedutí předmětu). F F íla utá e zvedáí: = F = F.

F 0 F = F = F F N 0 N = 6 = 6 = 6 = 30 N). (stačí, dyž budeme meší píst tlačit silou Dráha, a teré musíme působit aší zmešeou silou: V = s = V = s 6 s = s s 6s 6 5 m 30 m = = = = (píst o malé ploše, musíme zatlačit o 30 m, aby se píst o velé ploše zvedl o 5m). W = Fs = 0 30 J = 600 J Při použití hydraulicého zařízeí vyoáme stejou práci. Obecý výpočet Píst je -rát větší ( = ): F íla utá e zvedáí: F = F = F = F =. Dráha, a teré musíme působit aší zmešeou silou: s = s s s = =. F W = F s = s = F h = mh = 0 5 J = 600 J Při použití libovolého hydraulicého zařízeí vyoáme stejou práci (poud zaedbáme ztráty) jao při přímém zvedutí. Nareslíme obráze situace Páa F r r F Na zvedáí břemee potřebujeme a delším oci páy působit meší silou F, terou vyrovává a ratším oci větší sila F, terou a páu působí břemeo. Na obou straách páy ta působí stejý momet síly: F r = F r poměr veliostí obou sil odpovídá F r převráceému poměru déle rame: =. F r Doreslíme do obrázu dráty při zvedáí břemee. 3

F s r r s F Oba modré trojúhelíy jsou si podobé poud je rameo r třirát delší ež rameo r (a síla F je tedy třirát meší), je i dráha s třirát delší ež dráha s. Výpočet F 0 Předpolad: r = 3r F = = N = 40N, s = 3s = 3 5 m = 5 m. 3 3 Výpočet práce: W = Fs = 40 5 J = 600 J Obecý výpočet F 0 Předpolad: r = r F = N =, s = s = 5. 0 Výpočet práce: W = Fs = 5 J = 0 5 J = 600 J Opět jsme zjistili, že ezávisle a volbě páy vyjde veliost práce při zaedbáí ztrát vždy stejě. Naloěá rovia 4

F F v = F r déla d výša v F F Na předmět a aloěé roviě působí dvě síly ravitačí síla F a tlaová síla aloěé roviy. Gravitačí sílu si můžeme ahradit tím, že ji rozložíme a dvě složy: složu F, terá je olmá aloěé roviě a terá se avzájem vyruší se silou aloěé roviy F s, složu F r, terá je rovoběžá s aloěou roviou a terá je zároveň výsledicí všech sil, teré a předmět působí. poud chceme předmět do aloěé roviy vytlačit, musíme působit silou o veliosti F r (aby výsledice sil a předmět byla ulová) aloěá rovia usadňuje práci tím, že místo síly o veliosti celé síly F musíme tlačit je silou o veliosti složy F, platíme ale tím, že tlačíme po delší dráze. O oli je dráha delší? Vybarveé trojúhelíy (šedý s aloěou roviou i zeleý s rozladem síly F ) jsou si podobé (mají stejý tvar). U obou je tedy stejý poměr odpovídajících si stra, v ašem Fr v případě ratší odvěsy a přepoy, platí tedy = olirát je výša aloěé roviy F d ratší ež její déla, tolirát je síla F r meší ež celá síla F. Výpočet Předpolad: d = 4 v (déla aloěé roviy je čtyřirát větší ež její výša) F 0 F r = = N = 30N, s = d = 4v = 4 5 m = 0 m. 4 4 r 5

Výpočet práce: W = Fs = 30 0 J = 600 J (opět stejá hodota jao při přímém zvedutí). Obecý výpočet F 0 Předpolad: d = v F = r N =, s = d = v = 5 m. 0 Výpočet práce: W = Fs = 5 J = 0 5 J = 600 J Ve všech případech jsme zísali stejým výslede. Použitím libovolých strojů eí možé ušetřit práci utou přemístěí předmětu. Při zaedbáí ztrát je práce vždy stejá. Proč se příroda tato chová? Pro ji vadí, že by využití stroje vedlo ušetřeí práce? Představme si, že by bylo možé práci použitím libovolého stroje ušetřit. Mohli bychom pa sestrojit taovýho stroj. Zvedací aparatura šetřící práci pouštěcí aparatura využívající eerii zvedutého předmětu a oáí jié práce V levé části by stroj zvedal těžý válec a šetřil práci (apřílad místo 000 J jao při přímém zvedutí by spotřeboval pouze 900 J). Po zvedutí do horího patra by se válec přeutálel a pravou strau, de by ho druhá část stroj spustila dolů a jeho eerii (000 J) by využila ta, aby dodala 900 J levé části a zvedutí druhého válce a zbývajících 00 J a oáí jié práce (apřílad roztáčeí eerátoru eletricé eerie). puštěí válec by pa opět přeulil a levou strau, de by mohl celý cylus začít zova od začátu. Taová aparatura by espotřebovávala žádé palivo (zvedací aparatura zvedá díy eerii od spouštěých válců) a aopa by při aždém cylu vytvořila práci 00 J. Taové přístroje se ozačuji jao perpetum mobile a příroda jejich sestrojeí edovoluje. V přírodě eí možé zísat ěco zadarmo. hrutí: 6