Phtvst v lázních Lidem z Mariánsklázeňska a Tachvska začala služit lékařská phtvst. více na straně 3 Lepší pdmínky pr seniry D Dmva pr seniry v Hranicích kraj investuje 22 milinů krun. více na straně 4 MĚSÍČNÍK KARLOVARSKÉHO KRAJE Rčník 14 čísl 3 březen 2016 132 000 výtisků ZDARMA d schránek Karlvarský kraj na internetu: www.kr-karlvarsky.cz, www.zivykraj.cz Prezident Milš Zeman navštívil Karlvarský kraj Hlava státu p rce znvu zavítala d Karlvarskéh kraje. Prezident Milš Zeman se tentkrát vydal na příklad d Rtas strjíren v Rtavě, d Nejdku, během třídenní návštěvy zavítal i d Kynšperku nad Ohří, Chebu, Františkvých Lázní. Nevynechal ani Bchv neb Chyši. První krky Milše Zemana vedly na krajský úřad, kde diskutval se členy zastupitelstva a řediteli příspěvkvých rganizací. Prezident pděkval krajským zastupitelům za práci, kteru pr regin v uplynulých letech vyknali, a ppřál jim mnh štěstí d blížících se vleb. Následně se zmínil buducí návštěvě čínskéh prezidenta, který d České republiky přicestuje za něklik týdnů se svu delegací. Pr Karlvarský kraj by mhla být splupráce s čínsku stranu zajímavá hned z něklika důvdů. Vzhledem k tmu, že se PTÁTE SE NÁS Kde uvidíme práce z výtvarné sutěže pr seniry Věk pr nás není překážku? Všechna přihlášená sutěžní díla jsu k vidění ve vestibulu budvy A Krajskéh úřadu Karlvarskéh Závdní 353/88, Karlvy Vary. Výstava ptrvá d 15. dubna a navštívit jí můžete ve všední dny v úředních hdinách, tedy v pndělí a ve středu d 8 d 17 hdin, v úterý a ve čtvrtek d 8 d 15 hdin a v pátek d 8 d 14 hdin. Více na straně 3 Radi Egrensis na nvé frekvenci v Sklvě V úterý 9. 2. 2016 jsme v Sklvě spustili nvý, v přadí již šestý FM kmitčet Radia Egrensis na frekvenci 100,1 MHz, výknem vysílače 100 wattů. Umístění vysílače v Sklvě a spuštění nvé frekvence ve měste byl reakcí na četné dtazy našich psluchačů, kteří nemhli psluchat stanici v standardní kvalitě, nebť dyleňský FM kmitčet 92,5 MHz byl v centru města rušen. Jsme rádi, že se nám spuštění nvéh kmitčtu v Sklvě p mnhaletém úsilí knečně pdařil a můžeme tak nabídnut sklvákům kvalitní pslech Radia Egrensis! chystá tevření nvých leteckých linek d čínských metrplí, mhl by příliv čínských turistů kmpenzvat úbytek ruské klientely. S tím by úzce suvisely i investice d lázeňství a dprvdných služeb. Prezident rvněž pchválil zapčatu bnvu Císařských lázní a výstavbu hspicu v Nejdku, které mim jiné na pdzim minuléh rku udělil záštitu. Kriticky se všem vyslvil k bnvě kulturních památek v kraji. Na území vašeh reginu je 76 zchátralých kulturních památek. Přál bych si, aby se Karlvarský kraj začal starat památky s větší péčí, uvedl prezident. Prezident d hejtmana Karlvarskéh kraje Martina Havla bdržel kš s reginálními ptravinami a mdel hradu Lket, který vytvřili vězni z Hrníh Slavkva. Hejtman d hlavy státu dstal kžené dplňky. Pté se prezident setkal s vybranými představiteli sciálních služeb a djel na slavnstní běd s pslanci a senátry na statek Bernard. Další zastávku prezidenta republiky Milše Zemana byla splečnst Rtas strjírny, která v sučasné dbě patří mezi přední výrbce strjů s mechanickými Zájem ktlíkvé dtace předčil všechna čekávání Krajský úřad Karlvarskéh kraje začal přijímat žádsti ktlíkvé dtace. Otevření speciální pdatelny předcházely den a nc, kdy se žadatelé shrmažďvali v prstrách úřadu, a čekali na sedmu hdinu ranní, na kteru byl stanven zahájení příjmu dtací. Musím všem lidem, kteří přišli s žádstmi dtace, pděkvat za jejich trpělivst a vstřícnst, s níž čekali dluhé hdiny, aby měli větší šanci příspěvek na přízení nvéh ktle dstat. Snažili jsme se pr ně vytvřit takvé zázemí, aby čekání byl snesitelnější. Všichni t zvládli s bdivuhdně dbru náladu a bez negativních emcí. Cením si ale také bětavsti klegů z dbru investic a grantvých schémat a statních zaměstnanců krajskéh úřadu, kteří se zapjili d rganizace celé akce, pděkval hejtman Havel. (na snímku) Na první žadatele p sedmé hdině ranní čekali úředníci, kteří žádsti kamžitě zaregistrvali. Jen za první hdinu se nám pdařil přijmut kl dvu stvek žádstí, budeme se snažit neplevit. Lidi jsu báječní, vše prbíhá zatím v klidu, uvedla veducí dbru investic Věra Tmsvá. Prvním žadatelem byl unavený, ale spkjený bčan z Mariánských Lázní, který plánuje přízení nvéh tepelnéh čerpadla d svéh rdinnéh dmku. Infrmace, zda lidé se svu žádstí ktlíkvu dtaci uspěli, budu k dispzici asi d dvu měsíců. ANKETA Setkali jste se s prezidentem Zemanem? Jak h vnímáte Václav Nvtný Karlvy Vary bchdník Udělal jsem si čas a vyrazil d Nejdku. Prezidentvi fandím, je vtipný a znvu ukázal, že má dknalý přehled. PREZIDENT HOVOŘIL S OBČANY O PROTIKUŘÁCKÉM ZÁKONU I UPRCHLÍCÍCH a hydraulickými phny ve světě. P setkání s vedením firmy se prezident i s dprvdem přesunul d haly, kde jej čekaly desítky zaměstnanců. Během debaty se hvřil například stavu silnic v kraji, nedstatku kvalifikvané pracvní síly či platech ve strjním průmyslu. Hlava státu cenila vysku průměrnu mzdu, kteru v rdinné firmě lidé pbírají. Pak se prezidentská klna vydala d Nejdku, na setkání s bčany. V Kynšperku přivítal Milše Zemana starsta Tmáš Svbda. Setkání prběhl v prstrách Kynšperskéh pivvaru, který p dluhých letech bnvil tradici zdejšíh pivvarnictví. Prezident dstal d představitelů místní samsprávy drt se třemi svíčkami jak připmínku jeh tříletéh půsbení v úřadu. Ptěšil jej i riginální dárek d žáků Střední živnstenské škly Sklv, kteří pr něj vlastnručně vyrbili servírvací stlek na míru. V zaplněném sále Kynšperskéh pivvaru prezident hvřil s bčany například uprchlické krizi, dlivu mladých vzdělaných lidí z reginu neb prtikuřáckém záknu. Jeden z byvatel pžádal prezidenta také pdpru Karla Valentvá Karlvy Vary v dmácnsti Na setkání s Milšem Zemanem jsem se bhužel nedstala. Myslím, že se za něj bude jen těžk hledat náhrada. zrušení nulvé tlerance alkhlu u cyklistů. V tét suvislsti prezident uvedl, že například v Rakusku je cyklistům tlerván 0,8 prmile a že by u nás malé mnžství alkhlu také pvlil. V Chebu se prezident Zeman setkal se studenty Eknmické fakulty Západčeské univerzity. Za- Martin Šmejkal Cheb student Před časem jsem prezidenta viděl v Praze, půsbil na mě unaveným djmem. Nedá se ale upřít, že je t velká sbnst. vzpmínal na svá studentská léta v Praze a vyzval je, aby měli pkru ke studiu eknmie. Ve Františkvých Lázních Milš Zeman navštívil splečnst splečnsti Lázně Františkvy Lázně, nechyběl setkání s vedením města i bčany. Psledním místem prezidentské Martina Levá Cheb studentka Vadí mi některé jeh, mírně řečen, neuvážené výrky. Zřejmě bych Milše Zemana už příště nevlila. návštěvy se stal měst Chyše, kde prezident setkal s představiteli samsprávy a s bčany. Vyzdvihl dva místní bčany, kteří dělají čest svému městu. Dstihvéh jezdce Jsefa Váňu pchválil za schpnst překnávat překážky a hraběte Vladimíra Lažanskéh za pravu památek Lumír Khut Karlvy Vary prdavač O setkání s prezidentem Zemanem nestjím. Nedá se mu ale upřít, že má stále velké charisma. www.kr-karlvarsky.cz www.facebk.cm/karlvarsky.kraj
ZPRAVODAJSTVÍ Krajská nemcnice v rce 2015 hspdařila se ziskem CO VÁS ZAJÍMÁ STRANA 2, 3 Infrmace z Krajskéh úřadu D dmácnstí v reginu míří statistici Český statistický úřad (ČSÚ) zahájil pravidelné šetření živtních pdmínek a příjmů dmácnstí. Terénní zjišťvání bude jak každrčně prbíhat na území všech reginů až d 5. června. V Karlvarském kraji se bude týkat 260 dmácnstí. Odbrně vyšklení pracvníci budu předkládat průkaz tazatele splečně s bčanským průkazem a pvěřením neb průkazem zaměstnance ČSÚ. Oprávněnst návštěvy lze věřit také na telefnním čísle Krajské správy ČSÚ v Karlvých Varech 353 114 512. Včelaři pět získají pdpru d kraje Stejně jak vlni i lets rzdělí Karlvarský kraj mezi včelaře více než milin krun. O dtace, jejich pčet zvýšil více jak dvě stvky. Kraj přispěje na mapvání a šetřvání strmů u silnic Krajští silničáři pstupně pracují na získání přesnéh přehledu zeleni, která rste pdél silnic II. a III. třídy v celém reginu. Kvůli výdajům spjeným s mapváním vegetace pdél cest navýšili radní pr letšek prvzní příspěvek Krajské správě a údržbě silnic Karlvarskéh kraje (KSÚKK) 3,8 milinu krun. Z něh pužijí silničáři částku 1,1 milinu krun na další etapu zdkumentvání stavu dřevin, 400 tisíc krun na dendrlgické zhdncení zbývajících více než sedmnácti set strmů na Chebsku a 1 milin krun na ptřebné prřezy a kácení. Zbývajících 1,3 milinu krun vydá KSÚKK na zřízení dvu pracvních míst. Karlvarská krajská nemcnice zaknčila rk 2015 kladným hspdářským výsledkem. Vyplývá t z neauditvaných výsledků splečnsti. P letech ztrátvéh hspdaření se tak největší zdravtnické zařízení v reginu phybuje už druhým rkem v kladných číslech. Pdle předběžných výsledků by Karlvarská krajská nemcnice měla za uplynulé bdbí vytvřit kladný hspdářský výsledek ve výši něklika set tisíc krun. T má pr nemcnici a její zaměstnance brvský mrální význam, prtže nemcnice sknčila v kladných číslech už pdruhé za sebu, p letech milinvých ztrát. Je t pr nás zárveň ptvrzení th, že nvý management nemcnice zvlil správnu cestu a dík patří rzhdně všem zaměstnancům, uvedl náměstek hejtmana Jakub Pánik. Zásadní měru se na tmt výsledku pdílely především vnitřní úspry. Těch jsme dsáhli subrem různých patření. Šl například zprůhlednění a zefektivnění výběrvých řízení, redukci režijní administrativy, neb efektivnějším nakládání se zdravtnickým i nezdravtnickým materiálem, řekl eknmický ředitel KKN David Bracháček. Mezi knkrétní patření patří například zlepšení kódvání výknů a fakturace zdravtním pjišťvnám, zavedení vnitřníh auditu v nemcnici, neb zavedení efektivnější průběžné údržby nemcničníh areálu. Kladný hspdářský výsledek přitm nemcnice udržela druhým rkem i přes stále se zmenšující bjem bjednávky veřejné služby ze strany Karlvarskéh kraje. Ta se týká chdu některých pr byvatele reginu klíčvých, nicméně z principu eknmicky ztrátvých pracvišť nemcnice, jak je například lůžkvé infekční ddělení. Mezirčně se tat bjednávka snížila téměř dva miliny krun a s jejím dalším pklesem se pčítá i v rce 2016. Prvzní náklady nemcnice by se přitm měly snižvat i lets. Přispějí k tmu investice, které se v karlvarské i chebské části KKN realizvaly právě v rce 2015. Jde například prjekt centralizace lékařské péče. Díky němu mhli zdravtníci v Karlvých Varech pustit funkčně i energeticky zcela nevyhvujících budvy z pčátku 20. stletí. A stejně tak by měl přinést úspru nákladů například částečné zateplení budvy prdnice v Chebu, vysvětlil hejtman Karlvarskéh kraje Martin Havel s tím, že hlavní snahu bude udržet vyrvnané hspdaření nemcnice i v nadcházejících letech. Smyslem našeh snažení není vytváření milinvých zisků nemcnice. Všechny vydělané peníze chceme vracet zpět, především d mezd zdravtníků a statních zaměstnanců nemcnice v rce 2017 a dalších letech, zdůraznil. Mezi hlavní úkly pr rk 2016 pak patří především eknmické řízení lékvé plitiky a maximalizace výnsů vlastních lékáren. V tmt směru ještě vidíme značné rezervy a mžnsti vytvření dalších finančních prstředků využitelných pr navyšvání mezd zaměstnanců Karlvarské krajské nemcnice. Prt jsem pžádal eknmickéh ředitele, aby se nemcnice zaměřila i tímt směrem, shrnul Jakub Pánik. Karlvarská krajská nemcnice je největším zdravtnickým zařízením na území Karlvarskéh kraje. Jejím zřizvatelem je Karlvarský kraj a skládá se z nemcnic v Karlvých Varech a Chebu. Zárveň s 1200 pracvníky jde jednh z největších zaměstnavatelů v reginu. V rce 2015 KKN šetřila téměř 37 tisíc hspitalizvaných a více než 720 tisíc ambulantních pacientů. které jsu pskytvány za účelem stabilizace a zvýšení pčtu včelstev a zkvalitnění jejich chvu, prjevil zájem 119 žadatelů. 13 žádstí byl zamítnut, prtže nesplňvaly pdmínky dtačníh prgramu. Dalších 5 žádstí nebyl uspkjen z důvdu vyčerpání finančníh limitu. Každý z žadatelů může získat dtaci ve výši 80 prcent uznatelných nákladů, maximálně však 14 tisíc krun. Ze statistik vyplývá, že v rce 2015 byl v reginu hlášen téměř 1 300 včelařů. Od rku 2009, kdy Karlvarský kraj začal s vyplácením pdpry, se tak Obnva památek v reginu může pkračvat Celkem 7 milinů krun uvlní v letšním rce Karlvarský kraj na bnvu kulturních památek a památkvě hdntných bjektů. Rada na svém zasedání dsuhlasila pskytnutí dtací ve výši 2 454 000 krun. O zbývajících financích bude rzhdvat zastupitelstv. Díky finančnímu příspěvku Karlvarskéh kraje tak budu například prbíhat záchranné práce na vyské peci v Šindelvé. Významná technická památka, která upmíná na bhatu histrii krušnhrskéh železářství, se dčká základníh vyčištění a statickéh zabezpečení kleneb. Peníze pputují i na pravu kstela sv. Anny v Sedleci. Z prstředků bude prveden stavebně histrický průzkum a pracvat se bude rvněž na restaurvání nástrpních maleb, bnvě vitráže na štítu kstela či na fasádních mítkách. Úspěch studentek z Dalvic Přijímací zkušky na střední škly se blíží Žáky, kteří se hlásí ke studiu na středních šklách d brů uknčvaných maturitní zkušku, čekají v dubnu přijímací zkušky. Karlvarský kraj patří ttiž k reginům, které pkusně věřují rganizaci přijímacíh řízení s využitím pvinné přijímací zkušky. Na pdrbnsti jsme se zeptali krajskéh radníh pr blast šklství Edmunda Janische: Kde všude budu prbíhat jedntné přijímací zkušky? Jedntné přijímací zkušky se uskuteční ve všech šklách v reginu, které se přihlásily d prjektu Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. Celkem se jedná dvacet čtyři škl zřizvaných Karlvarským krajem, dvě sukrmé škly a jedna škla zřizvaná bcí. Jejich kmpletní výčet naleznete na internetvých stránkách www.cermat.cz. Kdy se zkušky knají? Testvání uchazečů d čtyřletých brů prběhne 15. dubna. Dne 18. dubna budu skládat testy žáci, kteří se hlásí ke studiu na šestiletých a smiletých gymnáziích. Pkud by se uchazeč nemhl ze závažných důvdů v daném termínu dstavit k vyknání testů a byl řádně mluven, je pr něj připraven náhradní termín, a sice 13. května. C bude jejich bsahem? Zkuška se bude skládat ze dvu centrálně zadávaných testů, a t z českéh jazyka a literatury a z matematiky. Testy d splečnsti CERMAT mají prvěřit pdstatné Studenti z jedenácti středních škl v reginu získají d Karlvarskéh kraje mtivační a prspěchvá stipendia za 1. plletí šklníh rku 2015/2016. Stipendia bdrží žáci vybraných, především řemeslných brů. Celkvě si mezi sebu rzdělí více jak milin krun. Z částky ve výši 1 183 000 krun připadne přes milin krun na mtivační stipendia a 181 tisíc krun na stipendia prspěchvá. Mtivační stipendium dměňuje žáky za dbru dcházku a chvání. Pdmínku pr získání prspěchvéh stipendia je studijní průměr. V rámci mtivačníh stipendia mhu žáci 1. rčníků získat 1 500 krun, žáci 2. rčníků BUDOUCÍ STUDENTY ČEKAJÍ TESTY Z ČEŠTINY A MATEMATIKY dvednsti a vědmsti uchazečů pr úspěšné zvládnutí brů středníh vzdělání uknčených maturitní zkušku. Mají uchazeči mžnst se předem na testy připravit? Ilustrační testy z bu předmětů byly zveřejněny 8. únra na internetvých stránkách http://www. cermat.cz. Uchazeči si tak mhu v dstatečném časvém předstihu věřit, jak jsu na testy připraveni a kde mají případné mezery. 2 000 krun a žáci 3. a 4. rčníků až 2 500 krun. Výše prspěchvéh stipendia je stanvena na 1 000 krun v každém rčníku, infrmval radní pr blast šklství, mládeže a tělvýchvy Edmund Janisch. Za první plletí se tak na stipendium může těšit 691 žáků z 20 brů středních škl. Kraj Bude výsledek testů jediným kritériem pr přijetí na šklu? Ne. Celkvá váha testů v přijímacím řízení je stanvena na šedesát prcent u gymnázií, u statních středních škl pak na padesát prcent. Ve zbylých čtyřiceti neb padesáti prcentech je zhledněn prspěch žáků za pslední dva rky šklní dcházky a další skutečnsti, které svědčují schpnsti, vědmsti a zájmy uchazečů. Kde najdeme bližší infrmace jedntných přijímacích zkuškách? Veškeré infrmace jsu dstupné na šklském prtále Karlvarskéh kraje na internetvých stránkách www.kvkskly.cz. S případnými dtazy se pak rdiče a děti mhu bracet na pracvnici krajskéh úřadu Ing. Irenu Lauermannvu, e-mail: irena. lauermannva@kr-karlvarsky.cz, tel.: 354 222 373, která se tut agendu zabývá. Středškláci se mhu těšit na stipendia prstřednictvím stipendií pdpruje zájem studentů tyt bry, mezi něž patří například bry zedník, tesař, truhlář či klempíř. Krmě středškláků kraj prstřednictvím stipendií pdpruje také vyskšklské studenty. Více infrmací stipendijním prgramu naleznete na Šklském prtálu Karlvarskéh kraje. Úspěšným studentkám předal cenění krajský radní Edmund Janisch. Vynikajícíh úspěchu dsáhly studentky Střední škly lgistické v Dalvicích. Tým ve slžení Nikla Maxantvá, Karlína Fenárvá a Alena Martinvská a pd vedením učitelky Jany Düringervé, sknčil v celstátním finále sutěže Navrhni prjekt na druhém místě. V sutěži, kteru pr studenty středních škl již pčtvrté uspřádal Ministerstv pr místní rzvj ČR, uspěly se svým prjektem Dpravní autmbil pr evakuaci a nuzvé zásbvání bcí pr měst Chdv. Výběr nejlepšíh prjektu nebyl jednduchý. Návrhy, které pstupily d celstátníh kla, byly p všech stránkách detailně zpracvané, realizvatelné a také dluhdbě udržitelné. Studenti prkázali vynikající znalst dané prblematiky a své návrhy knzultvali nejen s dbrníky, ale také s předpkládanými uživateli navrhvaných prjektů, vyzdvihla vysku úrveň přihlášených prjektů náměstkyně Olga Letáčkvá, náměstkyně ministryně pr řízení sekce NOK. Letšníh rčníku se zúčastnil takřka šest desítek prací z celé republiky. Dalvický tým se stal prvním týmem z Karlvarskéh který se d celstátníh finále prbjval. Škla z Dalvic je již pravidelným účastníkem sutěže a zkušensti účastníků z minulých rčníků se zúrčily ve stříbrné umístění. Studentkám také pmhla výbrná znalst prblematiky a přímé zkušensti se záchranářsku prblematiku. Prjekt dpravníh autmbilu pr chdvské hasiče je zdánlivě prstý, ale velmi dbře připravený, přesně zacílený na ptřeby reginu a plně dpvídající sučasným priritám Integrvanéh reginálníh peračníh prgramu, dplnil Jindřich Čermák, veducí Eurcentra Karlvy Vary a knzultant prjektu. www.kr-karlvarsky.cz www.facebk.cm/karlvarsky.kraj
BŘEZEN 2016 Na Mariánsklázeňsku začala služit lékařská phtvst ZPRAVODAJSTVÍ INZERCE Sbírka z hejtmanskéh punče pmůže bnvit histrické křížky u Žlutic Hejtman Karlvarskéh kraje Martin Havel předal místpředsedkyni Splku Žlutice 2000 Haně Hnykvé šek s bnsem ve výši 6 439 krun na bnvu křížků v klí Žlutic. Šl výtěžek z dbrvlných příspěvků za hejtmanský punč, který si mhli zakupit návštěvníci adventníh jarmarku 11. prsince lňskéh rku. O tm, kam pputuje výtěžek z dbrvlnéh příspěvku za punč, rzhdli bčané v nline anketě na internetvých stránkách kde vybírali ze tří mžnstí, uvedl hejtman Martin Havel. Splek bnvil již na třicet křížků v klí Žlutic a přibližně stejný pčet jich na pravu ještě čeká. Jedná se památky mim bce, které mají menší šanci bdržet dtace než památky nacházející se v bcích. Krmě bnv drbných památek splek také pravuje staré cesty, vytváří naučné stezky či umisťuje turistické značky. Pdél křížků například vznikla cyklstezka, která je nazývána křížkvu cestu. Na pravu takvýcht památek Hejtman Martin Havel předal výtěžek sbírky místpředsedkyni Splku Žlutice 2000 Haně Hnykvé. splek získává pravidelný příspěvek d dbru kultury, památkvé péče, lázeňství a cestvníh ruchu krajskéh úřadu a dále například d Ministerstva pr místní rzvj či z členských příspěvků. Tent výtěžek knkrétně využijeme na bnvu interiéru kapličky, která se nachází mezi Žluticemi a Štědru, uvedla Hana Hnykvá. Splek Žlutice 2000 je tvřen třemi rganizacemi a sdružuje klem třiceti členů. Více infrmací činnsti splku naleznete internetvých stránkách. Náměstek hejtmana Jakub Pánik si prhlédl prstry lekařské phtvsti v Mariánslých Lázních Obyvatelům z Mariánsklázeňska, ale i ze severníh Tachvska začala služit lékařská phtvstní služba. Zajištěna bude v prstrách nemcnice v Mariánských Lázních. Tat služba v blasti dluhdbě chyběla. Je naším splečným zájmem splu se zástupci Plzeňskéh aby phtvstní službu mhli využívat naši bčané i bčané Tachvska. Vstřícně se k tmu stavěl i majitel splečnsti Nemcnice Mariánské Lázně, která bude prvz lékařské phtvstní služby zabezpečvat. Záměr schválila Rada a Zastupitelstv Karlvarskéh i Plzeňskéh kraje. Vítáme také přístup města Mariánské Lázně, uvedl náměstek hejtmana Jakub Pánik. Karlvarský kraj částku ve výši 1,2 milinu krun pdpřil zprvznění lékařské phtvstní služby, představitelé Plzeňskéh kraje pdpří stejnu částku fungvání chirurgické ambulance, která by ve všední dny i víkendech byla tevřena d 21 hdin. Pvažujeme dhdu s Karlvarským krajem za velmi přínsnu, prtže jednu třetinu pacientů v Mariánských Lázních tvří bčané z Tachvska, uvedla členka Rady Plzeňskéh kraje pr blast zdravtnictví Milena Stárkvá. Jednatel splečnsti Nemcnice Mariánské Lázně Zdeněk Kříž garantval, že firma dkáže jak persnálně zajistit prvz phtvsti, tak pskytnut ptřebné vybavení jak je rentgen neb služby labratře. Lékařská phtvstní služba bude tevřena ve všední dny d 15:00 21:00 hdin, víkendech a svátcích d 9:00 21:00 hdin. D 21:00 hdin bude k dispzici pr akutní případy i chirurgická ambulance, která dsud knčila svůj prvz v 19:00 hdin. Výtvarná sutěž pr seniry zná vítěze V uplynulém rce vyhlásil hejtman Karlvarskéh kraje Martin Havel sutěž pr seniry s názvem Věk pr nás není překážku. Jejím cílem byl ukázat, že i v pkrčilém věku se dá žít aktivně a výtvarně tvřit. Celkem se sešl přes čtyřicet prací, přičemž autři těch nejlepších si dnesli hdntné ceny v pdbě dárkvých kšů a publikací reginu. Výtvarná sutěž pr seniry s názvem Věk pr nás není překážku se knala již ptřetí. Těší mne, že sutěž získala tradici a že je ní takvý zájem. Nejstarší účastnicí byla senirka z Mariánských Lázní, která lets slaví úctyhdných devadesát šest let. Obdivuji, c dkáží lidé v takvémt věku vytvřit, a přál bych si, abych byl jednu stejně vitální, uvedl hejtman Martin Havel. Výsledky sutěže Ruční práce Irena Černá, Karlvy Vary, Kčka a slepice František Kšina, Karlvy Vary, Šachy (na snímku) Eva Pučkvá, Dlní Rychnv, Šperk Kresba, malba, grafika Jsef Rybáček, Karlvy Vary, Rlling Stnes Ivana Fřtvá, Karlvy Vary, Vyhzené vzpmínky Karel Sukup, Chdv, Mderní kmpzice Ftgrafie Jarslav Jirásek, Cheb, Z naší zahrádky Jiřina Lhtkvá, Cheb, Hajský rybník Cheb Zdeněk Reischig, Háje, Pšklák Krajští radní navštívili Kraslice O zajištění zdravtní péče, dlivu byvatel i prblému migrace jednali krajští radní v Kraslicích s členy Rady města. Starsta města Rman Ktilínek infrmval hejtmana Martina Havla a statní představitele kraje záměru města dkupit budvu plikliniky, která patří sukrmému pdnikateli. Kupní cena by se phybvala kl šesti milinů krun, něklikanásbně vyšší by však měly být náklady na reknstrukci bjektu. Zdravtní péče je ve městě v sučasnsti zajištěna bez prblému, nicméně i tady jsu lékaři vyššíh věku, cž budeme muset řešit, pznamenal. Diskutval se také dlivu byvatel, který se týká i Kraslic. Pdle starsty je zaptřebí uskutečnit řadu patření, například nastartvat bytvu plitiku zaměřenu na vybudvání a nabídku bytů zejména pr mladé. Za velký prblém značil výši mezd v blízkém německém příhraničí ve srvnání s českými firmami ve stejných brech. Hejtman Martin Havel ppsal krky, které kraj pdniká k zastavení dchdu mladých lidí mim kraj za vzděláním i prfesním uplatněním. Pdprujeme příchd nvé vyské škly d v nadcházejícím akademickém šklním rce se tevře středisk Vyské škly finanční a správní v Karlvých Varech. Přispěli jsme na pětvné fungvání pracviště Fakulty strjní ZČU v Sklvě, stále se jedná mžnsti získat d našeh kraje pbčku například FTVS, br zaměřený na fyziterapii. Jednáme se zaměstnavateli pptávce kvalifikvaných sil a pdle th se upravují bry krajských středních škl. Udělujeme stipendia ve vybraných středšklských brech, ttéž platí pr vyskškláky. Máme pbídky určené zdravtníkům a kraj financuje vzdělávání nekvalifikvaných pedaggů, uvedl. Dalším tématem se stala i bezpečnstní situace v Kraslicích suvisející s umisťváním uprchlíků především ze Sýrie a Pákistánu v susedním německém Klingenthalu. Jsem v úzkém kntaktu se starstu Klingenthalu, ve městě je klid. I když část byvatel s umisťváním uprchlíků nesuhlasí, nevraživst tam nepanuje. V Kraslicích napětí není, ale samzřejmě tm lidé debatují. Dění pečlivě mnitrujeme, vysvětlil starsta. Pr hejtmana je klíčvé spjení se starsty, prtže jejich pdněty zárveň předává svým klegům v Bezpečnstní radě kraje. Každý týden dstávám pdrbný přehled phybu uprchlíků d ministerstva vnitra, jsme ve spjení s plicií, která sleduje reginální dění. Na jednání Bezpečnstní rady jsme se dhdli, že budeme inicivat aktivnější splupráci ze strany německé plicie, ddal hejtman. Kraj je připraven v případě zesílení migrační vlny pmci bezpečnstním slžkám například v perativním zajištění vybavení, bude připraven řešit takvé případy, kdy půjde zabezpečení zdravtní péče. Měst také plánuje vybudvání cyklstezky z Kraslic d Sklva. Debatujeme s krajem i s Euregiem Egrensis našem záměru, máme htvu vyhledávací studii, hvříme financvání neb technickém řešení trasy, upřesnil starsta Ktilínek. Cyklstezka by měla psílit cestvní ruch na Kraslicku a rzšířit mžnsti místních byvatel v blasti cyklturistiky. NÁVŠTĚVA PREZIDENTA STR. 8
ZPRAVODAJSTVÍ INZERCE STRANA 4, 5 RECEPTY NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN Bělruská kuchyně je mimřádně blízká dvěma susedním kuchyni Litvy a Plska a t díky časté migraci těcht nárdů kvůli plitickým vazbám. I když na jídelníčcích bělruské šlechty byly patrné vlivy italské, německé a francuzské kuchyně, a ve většině částí minuly byvatele, některé pkrmy z místních verzí se rzšířily napříč všemi vrstvami splečnsti. Lazanki, inspirvané italskými lasagnemi, jsu knedlíky plněné masem, a různé pkrmy z brambr jak vliv německé kuchyně. Dz muchaucí s jablečn-klikvvu máčku. Tvarh zamíchat s hladku muku, přidat řechy, vejce, cukr, skřici a důkladně prmíchat. Udělat kuličky a dát d struhanky neb d vcných vlček. Smažit ve fritéze, vylžit na papírvý ubrusek a nechat lej kapat. Teď připravíme máčku, která taky vychází ze starbělruské kuchyně. Olupat jablk d semínek a kůry. Dát jablk (nakrájené na kstky) splu s klikvu d kastrlku a vařit pkud jablk nezměkne. Ochladit a přidat med pdle chuti. Dbru chuť! Ingredience Muka hladká 100 g Tvarh pltučné 100 g Cedrvý řech 30 g Vejce 1 kus Jablk 1 kus Klikva 30 g Vda Med Skřice pdle chuti Cukr pdle chuti Karlvy Vary budu hstit vrchlnu sutěž v aerbiku a Hip Hp Ve dnech 24. 28. května 2016 se v Karlvých Varech v htelu Thermal uskuteční FISAF Internatinal Fitness & HIP HOP UNITE Champinships 2016 a čeští závdníci budu chtít ptvrdit svu rli evrpských favritů. V centru magických Karlvých Varů tak uvítáme závdníky z Belgie, Dánska, Finska, Francie, Hlandska, Itálie, Maďarska, Německa, Plska, Ruska, Švýcarska a dmácí České republiky. První tři dny se bude sutěžit ve sprtvním aerbiku (kategrie mužů, žen, párů a trií) a fitness (fitness aerbic grande a petite a fitness step grande a petite). Ve všech uvedených disciplínách uvidíme kadety (11 13 let), juniry (14 16 let) a dspělé (nad 17 let). Druhé dva dny se sprtvní účastníci prmění v taneční účastníky ME a bude se sutěžit v Hip Hp kategriích (small crews, big crews a battles). I zde se utkají různé věkvé kategrie: kadeti, juniři, dspělí a nvě také seniři (nad 35 let). První tři ve všech senirských kategriích bdrží tzv. prize mney. Závdníci České republiky patří dluhdbě k nejlepším, jak ve sprtvním aerbiku, tak v kategrii fitness. I lets budeme mít svá želízka v hni v mnha kategriích. Ve většině zemí teď prbíhají jejich nárdní nminační závdy a ti nejlepší z každé země se přijedu utkat nejprve v květnu na ME v Karlvých Varech a ptm v říjnu na MS ve Vídni. Jste srdečně zváni přijít se pdívat d Spa htelu Thermal a pvzbudit naše závdníky. Seniři v Hranicích se dčkají nvých jednlůžkvých pkjů Dmv pr seniry v Hranicích na Chebsku prjde reknstrukcí. V prstrách půdy by měly vzniknut nvé jednlůžkvé pkje s vlastním sciálním zařízením. Na investici za 22 milinů krun se Karlvarský kraj pkusí získat dtaci z prgramu Ministerstva práce a sciálních věcí. Investici za 22 milinů krun měl půvdně Karlvarský kraj rzlženu d dvu let s tím, že ji bude financvat z vlastníh rzpčtu. Nyní se chystáme pdat žádst d prgramu Ministerstva práce a sciálních věcí ISPRO- FIN, ze kteréh bychm mhli získat až 16,5 milinu krun. Karlvarský kraj by tak výrazně ušetřil a na realizaci prjektu by se pdílel jen částku 5,5 milinu krun, upřesnil náměstek hejtmana Karlvarskéh kraje Milslav Čermák. Záměrem prjektu je využití stávající půdy, která je v sučasnsti využívána puze k sušení prádla. Demntáží krvu a půdní vestavbu vznikne prstr pr vybudvání 12 jednlůžkvých pkjů s vlastním sciálním zařízením. Jeh sučástí bude i splečenská místnst a dpčinkvá zóna s kuchyňku. Kapacita 54 lůžek zůstane stejná i p reknstrukci. Hlavní změna spčívá v tm, že sučasné tří a dvulůžkvé pkje nahradíme puze jedn a dvulůžkvými pkji. Myslíme si, že třílůžkvé pkje dnes už d mderních sciálních služeb nepatří, ddal Čermák. Pdání žádsti dtaci musí ještě schválit Zastupitelstv Karlvarskéh kraje. Stavět by se pak měl začít na pdzim. Práce na reknstrukci dmva budu prbíhat za plnéh prvzu. Silnice nižších tříd v délce 30 kilmetrů a msty čeká lets reknstrukce Řidiči v reginu se dčkají dalších kmpletně pravených cest a mstů. Karlvarský kraj je připraven zreknstruvat celkem 30 kilmetrů silnic nižších tříd díky dtaci d Státníh fndu dpravní infrastruktury. Stát přislíbil, že na mdernizaci silnic v našem reginu uvlní 112 milinů krun. Rada kraje vybrala a schválila celkem pětadvacet úseků pničených vzvek, trjici mstů a dvě staticky narušené trasy, které chce v rce 2016 s pmcí dtace pravit. V tmt zásbníku jsu zařazeny připravené akce, u kterých dhadujeme celkvé náklady na 283 milinů krun s DPH. Z tét sumy je zřejmé, že prjektů jsme vybrali raději více, abychm měli kam sáhnut, pkud by se je pdařil vysutěžit za nižší ceny neb kdyby vláda krajům ještě v průběhu rku přidala další peníze na pravy silnic, řekl náměstek hejtmana Jakub Pánik. Nejnárčnější bude statické zajištění silnice Olví Krajkvá, která je v havarijním stavu a nestabilní. Vybudvání železbetnvé pěrné zdi zalžené na mikrpiltách vyjde pdle dhadů na 63 milinů krun. Až 15 milinů bude stát reknstrukce mstu mezi Vintířvem a Lmnicí. Chystá se zárveň celá série kmplexních prav pvrchů vzvek v délce 30 kilmetrů na území celéh kraje. Seznam zahrnuje například úsek silnice II/230 v bci Skláře na Mariánsklázeňsku, dbčku z I/6 d Žalmanva, trasu Staré Sedl Sklv, úsek z Mariánské p abertamsku křižvatku neb cestu z Krajkvé d Habartva. Vlni získal kraj ze Státníh fndu dpravní infrastruktury 164 milinů a zvládl za ně v celém reginu uskutečnit více než tři desítky silničních prjektů. Reknstruvaly se kmplexně především úseky, které nebyl mžné pravit běžnu údržbu a lkálními výspravami. Pkud by dstával d státu částku klem 160 milinů každý rk, dstaly by se silnice v reginu d téměř ideálníh stavu za deset až patnáct let. Sami silničáři si mhu dvlit investvat d prav pvrchů vzvek ze svéh rzpčtu rčně 50 až 60 milinů krun, dplnil Jakub Pánik 一 䄀 嘀 态 吀 䤀 嘀 吀 䔀 一 섀 匀 䬀 愀 爀 氀 漀 瘀 礀 嘀 愀 爀 礀 嘀 حي 爀 漀 戀 渀 稀 瘀 漀 搀 伀 琀 漀 瘀 椀 挀 攀 ⴀ 䠀 爀 漀 稀 渀 琀 渀 猀 欀 㠀 アハ ートⰀ アハ ート 㘀 伀 琀 漀 瘀 椀 挀 攀 ꀀ 嘀 حي 爀 漀 戀 渀 稀 瘀 漀 搀 䐀 愀 氀 漀 瘀 椀 挀 攀 ꀀⴀ 䈀 漀 琀 愀 渀 椀 挀 欀 㔀 㘀 Ⰰ アハ ート 㘀 㘀 アハ ート 䐀 愀 氀 漀 瘀 椀 挀 攀 倀 爀 愀 栀 愀 漀 戀 挀 栀 漀 搀 渀 欀 愀 渀 挀 攀 氀 夁 眀 眀 眀 欀 愀 氀 椀 戀 爀 愀 挀 稀 Vyská škla finanční a správní začíná půsbit v Karlvých Varech Vyská škla finanční a správní (VŠFS) se sídlem v Praze tevře 1. září 2016 nvé studijní středisk v Karlvých Varech. Zájemcům studium nabízí řadu brů jak bakalářskéh, tak navazujícíh magisterskéh studia. Suběžně s tím uknčí svu činnst Vyská škla Karlvy Vary (VŠKV). Rzhdnutí VŠFS zahájit výuku v krajském městě hdntí pzitivně Karlvarský kraj v čele s hejtmanem Martinem Havlem i měst Karlvy Vary a primátr Petr Kulhánek. Bez jejich suhlasu s půsbením naší univerzity bychm pdbný krk neučinili. Je tedy na místě nejenm běma institucím a jejich představitelům pděkvat, ale přislíbit, že se Vyská škla finanční a správní bude pdílet na rzvji celéh reginu. Jsem přesvědčena, že nabídka navazujících magisterských brů v kraji chyběla a jsem ráda, že tut mezeru na edukačním trhu zaplní právě Vyská škla finanční a správní, řekla Bhuslava Šenkýřvá, rektrka univerzity. Příchd VŠFS d Karlvých Varů vítám. Dluhdbě deklarujeme snahu udržet ve městě mladé lidi a mžnst studia na vyské škle je jedním z účinných nástrjů. VŠFS může pčítat s naší pdpru i s prstry, které jí za výhdných pdmínek pskytneme, ddal karlvarský primátr Petr Kulhánek. Jsem rád, že se v Karlvých Varech tevírá studijní středisk Vyské škly finanční a správní. Náš regin se dluhdbě ptýká s dlivem mladých vzdělaných lidí, a tak věřím, že je nabídka vyučvaných brů zaujme a škla přivítá mnh nvých studentů. V tét suvislsti bych rád připmněl, že Karlvarský kraj již druhým rkem vyplácí vyskšklákům stipendia. Pkud studenti splní pžadvané pdmínky, mhu získat až 24 tisíc krun rčně, zdůraznil hejtman Martin Havel. Přihlášky ke studiu v nvém středisku VŠFS je mžné pdávat již nyní. Studvat lze například bry zaměřené na kriminalistick právní specializaci, práv v pdnikání či ve veřejné správě neb řízení pdniku a pdnikvé finance. Veškeré infrmace jsu k dispzici na stránkách univerzity. Již v těcht dnech je mžné se každu středu setkat se zástupcem VŠFS v budvě Vyské škly Karlvy Vary, T. G. Masaryka 541/3, Karlvy Vary, kde bude VŠFS d 1. září 2016 půsbit. Pravidelně také škla bude přádat dny tevřených dveří. Vyská škla finanční a správní rvněž získala akreditace brů VŠKV pr dstudvání všech stávajících studentů Vyské škly Karlvy Vary (týká se t i studentů pražskéh studijníh střediska). www.kr-karlvarsky.cz www.facebk.cm/karlvarsky.kraj
BŘEZEN 2016 KULTURA KŘÍŽOVKA KULTURNÍ TIPY Cesta je živt - výstava Jarmila a Heřman Kubvi: výstava gbelínů a reliéfů pr Křížvu cestu. Tématem tvrby textilní výtvarnice J. Kubvé je převážně krajina strmy, skály, hry, cesta, blha plná světel, a drbné lidské pstavy v ní. Všechny autrčiny tapiserie se vztahují k člvěku, jeh sudům a cílům. Umělec H. Kuba zde představí na ftgrafiích reliéfy, které vytvřil pr histricku Křížvu cestu v Nejdku. Vernisáž výstavy v klášterním kstele Zvěstvání Panny Marie v Ostrvě uvede dne 27.3. d 16.00 hdin Alfréd Strejček a Jitka Mlavcvá. David Kller - kncert David Kller vystupí s celu kapelu na jednm z mála kncertů v rce 2016 v akustické verzi. Tt jar si kapela dává krátku pauzu, v níž abslvuje jen něklik speciálních vystupení, aby se nadechla před velkým Best f turné. T má slavit Kllerv 35 let na hudební scéně. Městské divadl Karlvy Vary 29.3. d 19.30 hdin. Pselství Karla IV. Slavnstní přad k 700. výrčí narzení českéh krále a římskéh císaře. Přad je sestaven převážně z autentických autbigrafických vzpmínek psaných samtným Karlem IV. ve Vita Carli, z ustavujících listů a záknů, kterými Karel IV. vlivňval vývj naší země, které přednese herečka Táňa Fischervá. Sučástí přadu je středvěká pezie ze sedmi evrpských zemí, která dkumentuje duchvní úrveň dby vlády Karla IV. Účinkují: Táňa Fischervá a Daniel Dbiáš. Krajská knihvna Karlvy Vary 31.3. d 17 hdin. Ženy na pkraji nervvéh zhrucení Muzikál z dílny tvůrců hitu Dnaha!, mmentálně slavící úspěchy v lndýnském West Endu, pdle slavnéh filmu hvězdy španělské kinematgrafie Pedra Almdóvara. Madrid rku 1987, plný vzruchu, vášně, barev a žen, které muži dhánějí na pkraj nervvéh zhrucení vinu své nezdpvědnsti, egismu a nestálsti. Bláznivá fraška feydeauvskéh střihu křeněná písničkami ve stylu latin pp. Západčeské divadl v Chebu 2.4. d 19 hdin. Zmizelý Chdv III Pjďme se splečně prjít p místech, která již jinak než na brázcích nenavštívíme. V rámci přednášky budu prmítány unikátní ftgrafie a phlednice staréh Chdva a jeh ulic Měst Chdv ve 20. stletí něklikrát zásadním způsbem změnil svu tvář. Vysídlení půvdníh byvatelstva, důlní činnst a ptřeba velkéh mnžství ubytvacích kapacit vedly ke zničení pdstatné části půvdní městské zástavby, se kteru vzal za své i mnh krásných a zajímavých staveb. KASS Chdv 4.4. d 17 hdin. Hp trp 35 let P pravdu úspěšné sadě jarních vystupení 2015 napříč Čechy, Mravu a Slvenskem, vyjíždí legendární kapela Hp Trp na nvu šňůru představení s nvým prgramem. Turné dvaceti kncertů se uskuteční v březnu a dubnu 2016. Zazní zde nejznámější písně subru (Tři kříže, Amaznka, Vdácká hlka, Jnatán atd) z nichž řada zlidvěla a nezřídka se dnes vyučuje i ve šklách. KC Svbda Cheb 6.4. d 20 hdin. Vážený pane hejtmane, chtěla bych vám pděkvat za všechny žadatele Ktlíkvé dtace, kteří přišli se svjí žádstí s jedndenním předstihem vyčkávat na jejich příjem. V televizi jsme viděli něklik reprtáží z jiných krajů a prt jsme se velice bávali th, jak zvládneme čekání venku v dešti, či mraze. Vybaveni spácáky, teplým blečením, jídlem a pitím jsme se vydali na cestu ke krajskému úřadu. Byli jsme však velmi překvapeni, když jsme zjistili, že jste nám zajistili čekání v teplém prstředí s taletu a navíc s mžnstí bčerstvení. Pvzbuzující pr nás také byl, že jste si udělal chvilku a přišel mezi nás. Byl t pravdu únavné a plné napětí. A prt mě velice překvapil přístup těch, kteří se tht maratnu účastnili. Až na pár výjimek, lidé ukázali vřelst, sucit, pchpení, i chtu pmci druhým. Lidé si krátili čas různě. Někteří si pvídali, vtipkvali, jiní si četli knihu, nechyběla ani technika (mbily, pčítače, tablety). Ve večerních hdinách už někteří pspávali a dpčívali. S přibývajícím pčtem lidí vzrůstal i napětí mezi nimi. Hlavně ti c přišli p půlnci a zjistili, že je před nimi dvěstě lidí, byli ve velkém překvapení a stresu. Dluhá klikatá chdba se rychle zaplnila lidmi a prt vaši zaměstnanci museli pr stále přicházející davy tevřít pslanecký sál. Každu chvíli se z řad čekajících zval: Ještě, že nemusíme stát venku, v tm mraze: (třeba když p půlnci začal padat sníh). Netušili jsme, c se za jedinu nc všechn může stát nečekaná setkání, nvá přátelství, dala by se tm napsat kniha. Velké dík patří vašim pracvníkům, kteří nám byli při ruce a svým milým chváním vnášeli d našich řad trchu klidu a pcitu bezpečí, který jsme všichni ptřebvali. Nesmím zapmenut na paní bufetářku, která se prplétala s táci jídla a hrké kávy, (d devíti hdin večer) mezi Pděkvání čekajícími a někdy i nervózními lidmi. A rán ve čtyři hdiny nám byla pět k dispzici. Její stánek s bčerstvením zpříjemnil mnhým z nás dluhé čekání ve frntě. Musím pděkvat úředníkům, kteří nám v předchzích dnech chtně pmáhali s přípravu žádstí a dpvídali nám na všechny emaily a dtazy. Přádali spusty přednášek a měli s námi trpělivst. Rán, p těžké nci, nás přivítaly usměvavé paní, kterým jsme předali své žádsti a s radstí, velice znaveni, jsme se vydali ke svým dmvům. Mnzí říkali, že tent zážitek z předešléh dne zůstane dluh v jejich vzpmínkách a vtipkvali, že napsledy stáli frntu na barevný televizr. Byla jsem ráda, že vše prběhl bez prblémů. Prtže jsem se bála, že se strhnu mezi lidmi hádky neb rvačky. Ke klidnému průběhu akce jste svým přístupem přispěl právě vy a vaši pracvníci. Prt všem výše zmíněným za prjev lidsksti patří velké dík. Zdravím tímt také všechny účastníky nčníh maratnu a vážím si th, že jsem mhla být jednu z nich. Jak lidi jsme nezklamali. Vlaďka Berackvá KUPON PO PŘEDLOŽENÍ KUPONU ZÍSKÁTE SLEVU NA VSTUPNÉM VE VÝŠI 10 % d Zlgické a btanické zahrady města Plzně Kupn platí pr jednu sbu, nelze uplatnit ke vstupu d DinParku. Pr slsvání jmén, adresa:......... Platí d 31.12.2016 SOUTĚŽNÍ KŘÍŽOVKA ZAJÍMAVOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE Tajenka křížvky z minuléh čísla zněla: Rzhledna Diana v Karlvých Varech Výhercům, kterými jsu Mirslav Diblík z Karlvých Varů, Hana Mackevá z Ostrva a Blanka Marnvá z Abertam, gratulujeme. Zasíláme jim publikace našem kraji. Stavebníkem ddnes zachvanéh pzdně barkníh dmu byl bchdník a panský Žid Jel Baruch, který rku 1769 kupil, respektive přikupil zadní část budvy hspdy a vzápětí zde pstavil rzlehlý dům, dknčený rku 1771. V pdlaze sklepu byla nalezena středvěká rituální čistná lázeň - mikve - s dřevěnými schůdky. Vyluštěnu tajenku splu s vaší adresu psílejte d 5. 4. 2016 na e-mail: vernika.severva@kr-karlvarsky.cz neb na pštvní adresu: Krajský úřad Karlvarskéh Vernika Severvá, Závdní 353/88, 36006, K. Vary. HEJTMAN MARTIN HAVEL DOPORUČUJE PEHR, WOTAN, YI DOPRAVNÍ PODNIK STARO- SUMERSKÉ MĚSTO POHOŘÍ V ASII OSETÍ UKAZOVACÍ ZÁJMENO OSOBNÍ ZÁJMENO UZENINA JMÉNO BARTOŠOVÉ VYHYNULÝ CHOBOT- NATEC OZNÁMENÁ ÚŘADŮM SPZ OKRESU SVITAVY MATERIÁLNĚ TECHNIC. ZÁSOBOVÁNÍ DOMÁCKY ELISABETA VLAST EVROPSKÁ UNIE SLOVENSKY JESTLIŽE DUPÁNÍ PRIMÁTI POVINNOST NÁRODNÍ VÝBOR EURI- PIDOVO DRAMA ČUNÍK PODIV ČÁST KOSTELA INICIÁLY HERCE MUNZARA BÍLKOVINY ČESKÝ HEREC EMITOVANÁ PROUD BRNĚNSKÝ JAZZMAN (GUSTAV) CENNÝ PAPÍR KOPIE Z PSACÍHO STROJE (HOVOR.) NEJVYŠŠÍ GERMÁN. BŮH LISTNATÝ STROM SIBIŘSKÝ VELETOK SLOVENSKY JMÉNO 1. DÍL TAJENKY LVICE ADAMSO- NOVÝCH MPZ LIBANONU VČELÍ PRODUKT POSUDEK DÝMKA SVATEBNÍ KVĚTINA ANGLICKY NEBO ITALSKÉ MĚSTO SETKÁNÍ SOKOLŮ OBRUBA SOUHLAS SLUŠNOST NÁZEV SYKAVKY LÁKADLA ÚDĚLY ČÁST NOHY MUŽSKÉ JMÉNO CITOSL. POCHOPENÍ NEMOC KLOUBŮ DVĚ ŘÍMSKÉ PADESÁTKY JIRÁSKŮV ROMÁN ŽVANIT (NÁŘEČ.) Výhdný ddavatel plynu a elektřiny Bez skrytých pplatků a sankcí! PROGRAM BENEFITŮ s výhdami pr Vás Servisní tým plynvých zařízení v reginu CITOSLOV. PŘEKVAPENÍ NĚKDY POZDĚJI MPZ NIZOZEMÍ 606 939 959 www.kvplyn.cz POCHU- TINA Z RAJČAT DRÁHA POCHODU ELEGANCE (HOVOR.) ÚSTA (MED.) HLEMÝŽDI VYMLETÁ JAMKA Ušetřete s námi až 30% nákladů. PALICE NA TLUČENÍ SYMETRÁLA OBILÍ SETÉ NA PODZIM SLOVENS. PLOŠNÁ MÍRA CHEM. ZN. HLINÍKU DŽÍNY (ANGLIC- KY) HÁĎÁTKO ZKR. SPOJENÝCH NÁRODŮ OLYMPIJSKÉ HRY SYMBOL MOUDROSTI ZÁHADA (KNIŽ.) DOMÁCKY DEZIDER KAMARÁD GEKA OZN. NAŠICH LETADEL ŘÍMSKY 999 MŘÍŽOVÉ DVEŘE ŘÍMSKÁ 4 ŘÍMSKY 49 SPZ ČESKÉHO KRUMLOVA TĚLOCVIČ. PRVEK ČÁST VOZU VELMI KRÁTKÉ VLNY PRVNÍ MĚSÍC NEMOCNIČ. ODDĚLENÍ ČÁSTI DVEŘÍ LETECKÁ ZN. IRÁKU LATINSKY VZDUCH INICIÁLY SKLADATELE DVOŘÁKA KANCELÁŘ. ZKRATKA STARÁ SOLMIZ. SLABIKA SLABIKA KVOČNY 2. DÍL TAJENKY PLOŠNÁ MÍRA NÁVĚSTÍ VÝROBEK CUKRÁŘE KACHYŇOVY INICIÁLY www.facebk.cm/havelkv/ Prti šmejdům Předváděcí akce šmejdů a zdánlivě výhdné nabídky určené starším lidem mají čím dál rafinvanější pdbu. Prt chceme, aby především seniři měli c nejvíc infrmací a dkázali se bránit. V pslední dbě například mhu dstat lákavu nabídku práce z dmva, kteru by si přivydělali k důchdu. Varvání před rizikem takvých nabídek najdete na stránkách Sdružení brany sptřebitelů Mravy a Slezska, z. s.: www.ss-msk.cz Rady a infrmace pr seniry: www.senirum.cz Magazín se zajímavstmi nejen pr třetí věk: www.i-senir.cz Prtál vzdělávání senirů: www.e-senir.cz Organizace přátelské senirům a mnh dalšíh: www.tretivek.cz VHODNÁ K ORBĚ ODPOR- NOST AMERICKÝ POLÁRNÍ BADATEL ŽABÍ CITO- SLOVCE JEDOVATÁ BYLINA FRAN- COVKA JMÉNO HERCE RACKA ANGLICKÉ HRABSTVÍ
NÁZORY KRAJSKÝCH ZASTUPITELŮ TIP NA VÝLET STRANA 6, 7 Karlvarský kraj je dluhdbě vnímán jak regin, jehž žáci v celrepublikvém srvnání dsahují hrších výsledků ve vzdělávání. Tt srvnání je třeba brát s rezervu, nebť žádné ficiální žebříčky úspěšnsti škl neexistují. Je mžné, že jednička na jedné škle může být trjku na jiné škle a napak. Dle šetření mezi žáky středních škl všech zřizvatelů získal celkem 200 žáků v plletí šklníh rku 2015/2016 samé jedničky, a t z celkvéh pčtu 10 988 žáků, kteří navštěvvali střední škly v Karlvarském kraji. Pčet jedničkářů tedy dsahuje 1,82 % z celkvéh pčtu žáků. Nejvíce čistých jedničkářů byl na Jak jsme na tm se vzděláváním? Edmund Janisch, radní Karlvarskéh ČSSD gymnáziích, následují střední dbrné škly a učiliště. Rád bych tut cestu pděkval těmt žákům za zdpvědný přístup ke svému vzdělávání a cenil jejich schpnst dsáhnut takvéh výsledku. Jsem rvněž velice rád, že se žáci škl a šklských zařízení aktivně zapjují d vzdělávacích a sprtvních sutěží, kde dsahují velmi kvalitních výsledků nejen v rámci České republiky, ale rvněž v mezinárdním srvnání. Dík náleží nejen těmt žákům, ale rvněž učitelům, kteří se jim věnují v řadě případů nad rámec svých pracvních pvinnstí a dále rdině, která je v jejich úsilí pdpruje. Ve druhém plletí šklníh rku se uskuteční dvě významné událsti, které vlivní živt části žáků základních a středních škl. Jedná se přijímací řízení d maturitních brů středních škl, které druhým rkem centrálně vyhlašuje Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy a administrativně zajišťuje prstřednictvím své rganizace CERMAT. Systém jedntných přijímacích zkušek, který je piltně testván, by měl být v buducnu legislativně uktven s cílem zkvalitnit úrveň žáků, kteří jsu přijímáni d středních škl. Druhu událstí jsu maturitní zkušky, které mají již něklik let splečnu část. Zde jsu rvněž plánvány změny, přičemž tu nejzásadnější je pvinná maturita z matematiky. Přeji všem žákům, kterých se tyt událsti budu týkat, hdně úspěchů, zkušejícím pedaggům přeji pevné nervy a ředitelům škl bezprblémvé zvládnutí nárčné administrativy. Při příležitsti Dne učitelů děkuji všem kantrům za dváděnu práci, která je spíše psláním. Vážím si jich, zasluží uznání a cenění. Jsu t právě učitelé, kd významně vlivňují buducnst celé naší splečnsti. Byl by prt vhdné zvážit zařazení Dne učitelů mezi významné dny. Vždyť i tradice spjená se jménem Kmenskéh vychvává, je výrazná a z jeh učení a systému šklství čerpáme ddnes. Karlvarský kraj má v České republice unikátní technlgii na úpravu pitné vdy Jsef Hra, radní Karlvarskéh kraje HNHRM Na Karlvarsku, Sklvsku a Tachvsku není dstatek pdzemních zdrjů pr zásbvání byvatelstva pitnu vdu, prt se zde musí budvat rzsáhlé vdvdní systémy s pvrchvým zdrjem a kapacitní vdní nádrží. Vzhledem ke zvyšující se přítmnsti sinic a řas v nádržích je navíc nutné k přeměně survé vdy na vdu pitnu zlepšvat i technlgie na úpravu vdy. Rzvíjet a řídit takvét vdvdní systémy všem stjí nemál prstředků a také ptřebné dbrné znalsti. Obce z tht reginu se v minulsti přesvědčily, že jediným vhdným řešením je vzájemná splupráce. Prt se spjily d Vdhspdářskéh sdružení bcí západních Čech (VSOZČ), které dnes spravuje vdhspdářský majetek více než devadesáti bcí. VSOZČ každý rk pravidelně investuje desítky milinů krun z vybranéh vdnéh d rzvje a mdernizace veřejných vdvdů na spravvaném území. Při těcht činnstech úzce splupracuje se svým prvzvatelem, Vdárnami a kanalizacemi Karlvy Vary (Vdakva), který mu zajišťuje kmpletní technicku pdpru, zalženu na detailní znalsti prvzvané infrastruktury. Za dvacet let své existence sdružení pdstatně rzšířil čtyři velké vdvdní systémy s pvrchvým zdrjem, z nichž nejrzsáhlejší je Oblastní vdvd Karlvarska, zásbující více než třetinu byvatel Karlvarskéh kraje. Vdu d tht systému ddává úpravna vdy Březvá, jejímž zdrjem je vdní nádrž Stanvice. A právě na tét v Karlvarském kraji největší úpravně byla začátkem března dknčena instalace nvéh zařízení, zalženéh na nejmdernější membránvé technlgii, tzv. ultrafiltraci. Tat technlgie z vdy splehlivě dstraní mikrrganismy, včetně bakterií a dknce i virů. Přestže je ultrafiltrace ve světě na vzestupu, v České republice jde její první průmyslvé využití. Úpravna vdy Březvá pchází z 80. let minuléh stletí. Před čtyřmi lety zahájil VSOZČ její pstupnu mdernizaci, byly prvedeny stavební úpravy prvzních budv, byla vyměněna dsluhující technlgická zařízení a zvýšila se autmatizace prvzu. Od zahájení reknstrukce se přitm připravvala mdernizace samtné technlgie úpravy pitné vdy. Cílem byl dplnit ji další stupeň, který lépe vyrvná mžné sezónní výkyvy kvality vdy v nádrži Stanvice, především v suvislsti s rzvjem sinic a řas, a zárveň bude splehlivým řešením pr případ, že by byl v buducnu nutné kvůli nedstatku vdy v nádrži využít náhradní zdrj, například řeku Ohři. P zvážení řady mžnstí řešení se VSOZČ splu s Vdakvu rzhdl pužít v ČR dsud nevyzkušené membránvé filtry. Rzhdnutí t byl přelmvé, prtže byl zřejmé, že se při realizaci prjektu budu muset technici Vdakvy spléhat především na své dbrné znalsti a schpnsti. Výhdu byl, že se vdárenští specialisté mhli pradit s klegy mezinárdní vdárenské skupiny SUEZ, která je vedle VSOZČ druhým hlavním akcinářem Vdakvy a má s využitím ultrafiltrace bhaté zkušensti. Membránvé technlgie jsu velmi účinné při čištění pvrchvých vd a dnes jsu právněně pvažvané za technlgie buducnsti v blasti úpravy pitné vdy i čištění dpadních vd. Jsu zalžené na mechanické filtraci vdy přes různé typy membrán, při které je důležité, přitm velice slžité, zajistit jejich důkladné praní. Th je dsahván dknalu autmatizací prcesu čištění. Ultrafiltrační membrána splehlivě zachytí mikrrganismy až d veliksti virů, ale umžňuje průchd rzpuštěnéh vápníku a hřčíku, které jsu pr lidský rganismus nezbytné. Tut nvu technlgií upravená vda je zdravtně zabezpečená a ddatečné chlrvání tak může být snížen na minimum. Prjekt ultrafiltrace se na úpravně Březvá připravval d rku 2013, prjektantem a hlavním ddavatelem byla Vdakva. V sučasné dbě prbíhají závěrečné testy před uvedením technlgie d zkušebníh prvzu. Náklady na prjekt dsáhly zhruba 45 milinů Kč, investice byla plně hrazena z vlastních prstředků VSOZČ. Vzájemná slidarita bcí, rzlžených na pměrně rzsáhlém území nejen Karlvarskéh sdružených d VSOZČ zajišťuje dstatek finančních prstředků pr rzvj a mdernizaci i při zachvání ceny vdy, která se dluhdbě phybuje pd republikvým průměrem. S dbrnu pdpru Vdakvy, jak prvzní splečnsti, se stává VSOZČ průkpníkem nejmdernějších vdárenských technlgií. ŽIVÝ KRAJ A JEHO KRÁSY Tip na výlet: Skalná ptěší histrií i seismlgií Od příspěvků pr těžce pstižené děti k budvání dmva pkjnéh stáří Pavel Čekan zastupitel Karlvarskéh ČSSD Sciální plitika je jednu z nejdůležitějších funkcí veřejné správy. Sučasná situace u nás dma se vyznačuje naprst dminantní rlí státu. I z phledu radnic zpravidla vše, c suvisí se sciální blastí, je vnímán jak státní záležitst. Tent přístup má své pdstatnění. Pramení ze skutečnsti, že sciální agendy byly v minulsti během nejrůznějších refrem veřejné správy něklikrát přesuvány ze státních na samsprávné úřady Šance pr všechny bce sutěž Vesnice rku 2016 Lubš Pkrný, zastupitel Karlvarskéh HNHRM Začátek března přinesl s sebu, stejně jak jedenadvacet let předtím, další mžnst pr byvatele vesnic, měst a městysů aktivně se pdílet na rzvji svéh dmva, a t v rámci čerstvě vyhlášenéh 22. rčníku blíbené sutěže Vesnice rku v Prgramu bnvy venkva. Start tht venkvskéh klání byl slavnstně vyhlášen 1. 3. 2016 na Dni malých bcí. Obec Krásná se tét sutěže p dvanáct let pravidelně účastnila. V minulém rce se nám pdařil zvítězit v krajském kle, následně jsme byli úspěšní také v kle celstátním. Účast a úspěch v sutěži byla pr celu naši bec velikým přínsem - tt klání přinesl naší bci mnh pzitivníh, upevnily se vztahy mezi bčany, psplitst bčanů je nyní ještě mnhem zřetelnější. V nepslední řadě jsu naši bčané hrdými bčany Vesnice rku 2015. Pří účasti ve státním kle jsme měli velice silnu pdpru našeh které si velice vážíme a kraji za ni patří velké pděkvání. Zástupci Karlvarskéh kraje se na naší reprezentaci pdíleli nejen finančně a materiálně, ale hlavně svu účastí a dbrnu pmcí, a t jak při hdncení, tak při slavnstním vyhlašvání. Chtěl bych prt tímt apelvat na všechny bčany zastupitele a starsty, kteří žijí v bcích, městech a městysích, jejichž pčet byvatel nepřesáhl pčet 7500, aby se tét sutěže zúčastnili a p krajském kle se stali mžnými důstjnými reprezentanty našeh kraje v celstátním kle, ať už jak vítězvé zelené, ranžvé neb zlaté stuhy. Cílem uvedené sutěže je snaha pvzbudit byvatele venkva k aktivní účasti na rzvji svéh dmva, zveřejnit rzmanitst a pestrst uskutečňvání prgramů bnvy vesnic a upzrnit širku veřejnst na význam venkva, snaha vyzdvihnut aktivity bcí, jejich představitelů a bčanů, kteří se snaží nejen zvelebvat svůj dmv, ale rzvíjejí i místní tradice či vytvářejí nvé a zapjují se d splečenskéh živta v bci. Nejedná se vyhdncení bce, která je na k nejhezčí, hdntitelé hledají místa, kde se lidem dbře žije, bce, kam se všichni rádi vrací a tráví tam svůj čas. Celstátní kmise je slžena z dbrníků v jedntlivých blastech, které se v rámci sutěže hdntí. V minulém rce se nám, jak zástupci Karlvarskéh pdařil pprvé za celu dbu trvání sutěže vyhrát celstátní kl, a tím pstupit d evrpskéh kla, kde budeme splečně s bcí Kateřinice v letšním rce reprezentvat Česku republiku. V Karlvarském kraji je velké mnžství úžasných bcí, kde th místní mnh dkázali a mají se pravdu čím pchlubit. Účastí v sutěži se bce seznámí s nvými pzitivními příklady, pznají velmi zajímavé sbnsti a stejně jak my budu pyšní na t, c dkázali. Byl bych velmi rád, kdyby se naše bec stala vzrem pr další a d sutěže se přihlásil c nejvíce bcí z našeh kraje. Přál bych všem, aby měli mžnst uspět i v celstátním kle. Věřím, že v letšním rce se naší kmisi pvede vybrat ty nejlepší reprezentanty a Karlvarský kraj bude pět, jak v minulém rce, v ppředí zájmu bčanů ze všech kutů naší republiky. Nestrašit, nepanikařit, ale být přísní a důslední Petr Zahradníček, náměstek hejtmana Karlvarskéh TOP 09 + STAN tak bych jednu větu stručně charakterizval, jak bychm se měli chvat k evrpské utečenecké krizi. An, je t velký evrpský prblém, na který se zatím díváme zpvzdálí České republiky i Karlvarskéh kraje. Když píši zpvzdálí, mám na mysli týdenní statistiky ministerstva vnitra příchdu migrantů na naše území, které hvří jasně Tak např. v týdnu mezi 15.2. a 21.2.2016 dsáhl pčet zadržených nelegálních a zpět. Nejen stát, ale také nevládní rganizace, humanitární iniciativy a blastní charity si vytyčují své sciální prgramy, své cíle, specifikují adekvátní nástrje a pririty své sciální plitiky a pmci. Celý prces tvrby a naplňvání cílů sciální plitiky je tak d značné míry knfliktní a slžitý. Ne vždy se djde d představ ke splečným cílům, čast se narazí na mezené mžnsti jejich realizace, nejsu k dispzici dstatečné finanční či jiné materiální prstředky. A tak na sebe částečně převezmu bce, města dpvědnst za stát a ze svých rzpčtů (v rámci mžnstí) vydávají nemalé peníze tu na dtace (příspěvky) pr rdiče, kteří se starají své těžce pstižené děti, jindy na budvání či rzšiřvání kapacit dmvů pkjnéh stáří. Tut cestu se vydal měst Ostrv, nečekal s nataženu ruku. V místním zastupitelstvu schválil 350 tis. Kč na dtační prgram pr těžce zdravtně pstižené děti např. na úhradu rehabilitační péče nehrazené ze zdravtníh pjištění, na zakupení, ppř. dplatek zdravtní či rehabilitační pmůcky, na bstarání pečvatelských neb dlehčvacích služeb ad. Již před lety převzal iniciativu při budvání dmva pkjnéh stáří, v letšním rce chce měst tyt kapacity rzšířit a investvat tak d senirů 26 mil. Kč. T vše a mnh dalšíh měst buduje splu v rámci kmunitníh plánvání sciálních služeb v strvském reginu. migrantů v suvislsti s přijatými patřeními v ČR k tranzitní migraci čísla 10 (7 mužů, 2 ženy a 1 dítě 4x ze Sýrie, 3x z Nigerie, 2x z Alžírska a 1x z Iráku)! Tat čísla přece nejsu žádnu reálnu hrzbu, ani důvdem přejmenvávat plitická uskupení, jak t například učinil naprst ppulisticky Úsvit, který se přejmenval na Úsvit s Blkem prti islámu. Tím ale nechci celý prblém bagatelizvat, prtže zatím putují migranti za svým vysněným cílem v Německu jižněji, tedy přes Rakusk. Nálady u našich susedů na západě i jihu se však mění, zpřísňují se pravidla a není vylučen, že běženci t vezmu severnější cestu přes nás. A pdbně, jak se t v Německu týká především Bavrska, tak u nás t bude záležitst především jižní Mravy a Čech, Plzeňskéh a Karlvarskéh c se tranzitu běženců směřujících d Německa týká. Česká republika má určitý náskk, přijala ve věci migrace řadu účinných patření, ale přísnst a důslednst v případě vyhrcení situace bude na místě. Multikulturalismus má své klady a pdstatnění puze při respektvání jasných pravidel hstitele. Města, jak Amsterdam neb nedaleký Lauf u Nrimberka (30ti tisícvé městečk, ve kterém žije 60 nárdnstí!), jsu tím správným příkladem. Věřím prt, že Karlvarský kraj nezachvátí vlna nárdní ppulistické xenfóbie a zvítězí zdravý rzum. Naknec řada našich bčanů má sbní zkušenst s emigrací z dby nedávné a v sučasnsti ze svých cest za prací p celé Evrpě. Zážitky ze dvu naprst nesurdých brů - histrie a seismlgie - mhu zkmbinvat turisté ve Skalné na Chebsku. T když p návštěvě hradu Vildštejn, jednh nejstarších v Čechách, zavítají d muzea seismlgie. První písemná zmínka Vildštejnu pchází z rku 1225, kdy se jeh jmén bjevuje v přídmku jedné z větví rdu Nthaftů, který patřil mezi přední šlechtické rdy na Chebsku. V rce 1999 kupil zdevastvaný hrad a zbytky zámku Mirslav Pumr a p intenzivních pravách památku zpřístupnil. V hradní budvě návštěvníci mhu bdivvat muzeum, králvský sál, břadní síň, muzeum hasičské techniky a bčerstvit se ve stylvé středvěké hdvně. Nvější zámecký bjekt nabízí prhlídku středvěké kvárny, vězení a muzeum vězeňství na Vildštejně. Otevřen je denně d 10 d 18 hdin. Skalná ale krmě hradu zaujme i unikátním seismlgickým muzeem. V blasti, kde dchází k zemětřesením v Česku nejčastěji, je k vidění expzice s nejrůznějšími druhy seismmetrů a infrmačními tabulemi vysvětlujícími, jak k zemětřesení na Chebsku dchází. Návštěvníci si pslechnu i zvuk, který třesy prvází. Muzeum Gefyzikálníh ústavu v Praze sídlí ve Skalné na statku rdiny Nppersvých. Více infrmací zajímavstech v klí Skalné neb mžnstech ubytvání najdete na prtálu cestvníh ruchu Karlvarskéh kraje Živý kraj: www.zivykraj.cz Jan Tancibudek, zastupitel Karlvarskéh KSČM Řezníci dcházejí d ciziny Ten nadpis jsem si vypůjčil z týdeníku s názvem 5 plus 2. A snad mi t bude dpuštěn. Řezníci nemusí nikmu dávat na vědmí známé děkujeme dcházíme. Máme prý svbdu. Vlný phyb lidí, zbží, služeb a kapitálu. T, že nám z ČR dcházejí vyučenci všech brů není nic nvéh. Někteří d Německa, Irska jiní d Anglie apd. Hrší je, že si s tím neumíme pradit. Kde se stala chyba? Pdle mě je t výsledek neplitické plitiky ppřevratvé činnsti těch, kteří šli dělat plitiku bez zkušenstí. T se samzřejmě hned nepznal, čekal se na zlepšení všeh kritizvanéh. C je za stát, kde zakázali zpívat, sdělval nárdu Karel Kryl. Já si dvlím vyslvit, c je t za stát, kde nedkážeme vytvřit pdmínky pr slušný a důstjný živt všem lidem. Řezníci se vyučí a dcházejí d světa. Prč ne, ale kd bude zajišťvat výrbu tht zbží? Když připmenu, že maskmbinát Hrznětín měl své učňvské středisk pr řezníky uzenáře, tak mi může někd namítnut, že vzpmínám za staré časy. Ne, jen je ptřeba pznat skutečné příčiny zmiňvanéh jevu. A mhl bych pkračvat. Dnes se chlubíme, jaké máme muzeum v Abertamech z tvárny, kde se vyráběly kvalitní rukavice. A vyvážely se d mnha klních států. Když se dzvím, že máme prvzuschpné šicí strje, zařízení a další pmůcky pr výrbu, tak prč nezačneme znvu šít rukavice? T raději budeme vynakládat miliardy Kč nezaměstnaným. C je t za stát, kde neumí lidi zaměstnat? T je ta neplitická plitika, kteru kmentval jakýsi Havel, který se sám přiznal, že málčemu rzumí Ale c teď s tím? T je zásadní tázka. Rzběh tváren stjí peníze, t každý ví. Jen vytlukáme klín klínem a každý natahuje ruce. V úvahu připadá, že si zase musíme půjčit a zadlužit další generaci. Tedy klín za klínem. Nedkážeme splácet ani úrky. A každý si může najít na internetu, jak se zadlužuje stát každu minutu. C lidi chtěli? T ve své písni naznačil Jarek Nhavica. Chtěli jsme jen kusek štěstí, pr c jinéh jsme zvnili klíčema na náměstí. Odcházejí také d zahraničí stále lékaři, sestry a pstihuje t nejen Karlvarský kraj. V Hrznětíně nemáme měsíce lékaře a lidi jezdí za šetřením mim měst. Vždy tam byl, ale nic není navždy. Za nh kritizvanéh režimu se musel každý vyučit, lékaři museli dejít nesvbdně na míst, kde byli třeba. T byla vymženst Nemáme řezníky, nemáme bráběče a jiné řemeslníky. Zbží, které jsme vyráběli, dvážíme. Není li kncepce hspdářství, nemůže být kncepce zdravtnictví apd. www.kr-karlvarsky.cz www.facebk.cm/karlvarsky.kraj
INZERCE BŘEZEN 2016 Přes pět miliard krun na rzvj dpravy přišl z ROP Severzápad Celkem 5, 2 miliardy krun z Reginálníh peračníh prgramu Severzápad získaly v uplynulém bdbí dpravní prjekty v Karlvarském a Ústeckém kraji. Díky evrpským dtacím vznikly nvé dpravní terminály, silniční bchvaty, cestující na železnici jezdí mderními vlakvými supravami. Mezi největší prjekty s dtací z ROP Severzápad, které pmhly rzvji dpravy v Karlvarském kraji, patří například dpravní terminály v Sklvě, v Mariánských Lázních a v Chebu. České dráhy přídily nvá klejvá vzidla Re- gishark, která lidem nabídla nvu úrveň cestvání. Za pmci evrpských financí kraj nechal vybudvat jihvýchdní bchvat Chebu, zmdernizvat silnice v klí Hrznětína neb trasu přes krušnhrské bce mezi Merklínem a Pstružím, uvedl náměstek hejtmana Karlvarskéh kraje Jakub Pánik. Pdle ředitelky Úřadu Reginální rady Jany Havlicvé peníze z ROP Severzápad pmhly pzvednut kvalitu dpravy a přiblížit ji evrpské úrvni. D tét blasti šl z peračníh prgramu nejvíce prstředků. Dpravu ttiž využívají všichni bčané reginu ať už při cestě d práce, d škly, za lékařsku péčí neb třeba za kulturu. řekla Havlicvá. Kvalitní dpravní stavby v Karlvarském kraji bdvaly také v různých sutěžích. V rce 2013 například získal dpravní terminál v Mariánských Lázních cenu ředitele Státníh fndu dpravní infrastruktury v sutěži Česká dpravní stavba/technlgie/invace. Mariánsklázeňský terminál je mderním dpravním uzlem, který dispnuje dpvídajícím kmfrtním vybavením a nabízí bezpečný bezbariérvý přístup. Stát přispěje na demlici ruin Obce a města z Karlvarskéh, Ústeckéh a Mravskslezskéh kraje mhu pdávat žádsti dtaci na demlici prázdných bjektů. Vyhlášení prgramu Ministerstva pr místní rzvj ČR s názvem Demlice budv v sciálně vylučených lkalitách v rámci pdpry revitalizace území inicival premiér Bhuslav Sbtka. Žadatelem v tmt prgramu mhu být bce, které mají ve svém katastru sciálně vylučenu lkalitu a jsu vlastníky budv určených k demlici. Dtace bude pskytvána až d výše 80 prcent uznatelných nákladů akce a její čerpání může být rzlžen d dvu let. Na rky 2016 až 2018 vyčlenil ministerstv 300 milinů krun. Pr letšní rk je v první výzvě připraven 100 milinů krun. Zvýhdněny budu nejpstiženější lkality pdle míry sciálníh vylučení a pdpřeny budu především malé bce, uvedl hejtman Karlvarskéh kraje Martin Havel. P demlici bjektu musí násle- dvat celkvá revitalizace prstru, včetně mžné výstavby bjektu služícíh k jinému účelu než sciálnímu bydlení (šklské neb sprtvní zařízení, kmunitní centrum atd.). Žadatel by měl mít zpracván prjekt následnéh využití revitalizvanéh území s harmngramem prací a aktivit následujících p realizaci dtvané akce. Přijetím dtace se příjemce zaváže, že navržený prjekt d tří let d uknčení demlice uskuteční. Uknčení příjmu žádstí je 29. dubna 2016. Kraj nechal vyměnit výtahy v sklvské nemcnici Dva nvé výtahy služí pacientům i persnálu v sklvské nemcnici. V pavilnech B a E je nechal míst zastaralých a dsluhujících nainstalvat Karlvarský kraj. Staré zdviže technici kmpletně demntvali, pravili šachty, namntvali d nich mderní technlgii a samtné výtahy. Ten v pavilnu B zastavuje ve třech patrech, v budvě E v pěti. Druhý zmiňvaný je zárveň vybaven jak evakuační pr případ pžáru. Plně evakuační bude až p dknčení celé chráněné únikvé cesty. Pkračujeme v investicích d Nemcnice Sklv. Náklady na RestauRant u Bíléh kníka kstelní Br íza 16, n50 06'58 e12 37'18 Prijd'te chutnat www.ubilehknika.cz tel.: 352 601 217,351 161 351 DPRuc ujeme RezeRvaci místa Přijďte psílit náš tým Hledáme zaměstnance pr tyt pzice ve výrbě: Operátr/Operátrka ve výrbě Seřizvač vstřikvacích lisů Seřizvač mntážních zařízení Směnvý mistr/mistrvá Kntrlr, kntrlrka ve výrbě Údržbář- elektrikář Plánvač Technik kvality Průmyslvý inženýr Referent kntrlingu KH Czechia/Cett Czechia s.r.. Vintířvská1157,357 35 Chdv Email: inf@kh-czechia.cz Internet: www.kh-czechia.cz tel.: + 420 352 606 910 mdernizaci výtahů činily 2,6 milinu krun bez DPH. Cenu se pdařil prti předpkladu snížit téměř třetinu, řekl hejtman Karlvarskéh kraje Martin Havel. Smluva s ddavatelsku splečnstí Schindler CZ se pdepisvala vlni v srpnu, d knce rku pak zhtvitel výtahy vyráběl. Demntáž půvdních kabin, strjů, lanví, světlení, žebříků a následné mntážní práce nvých zdviží dknčil v plvině únra. Stavbu včetně instalace bezpečnstních prvků zklaudval 25. únra. Zárveň kraj připravuje v sklvské nemcnici další investici. Výkup staréh papíru za 8 ct/1 kg (cca 2,00 Kč/kg) Fa Schrttmbil, Talsperrenstrasse 4 08606 Oelsnitz, Německ tel. 0049/176-21793134 Otevřen: p-pá 9-18, s 9-13 hd. w w w.schrttmbil.inf Kmpletní reknstrukce za přibližně 50 milinů krun čeká lůžkvé chirurgické ddělení v pavilnu B. Nyní prbíhá výběrvé řízení na ddavatele stavebních prací, s jejich zahájením se pčítá v dubnu, ddal hejtman. P úpravách, které ptrvají zhruba sedm měsíců, vzniknu dvě zmdernizvané chirurgické stanice se 41 lůžky a s ptřebným technickým zázemím. Za dalších asi 10 milinů krun se Karlvarský kraj v areálu sklvské nemcnice vypřádá s neutěšeným stavem pěrné zdi a chdníku nad pavilnem C. Samtná akce by měla začít v květnu a ptrvá šest měsíců.
Prezident Milš Zeman navštívil kraj SPORT Ve dnech 11. a 12. 2. 2016 přádala Integrvaná střední škla technická a eknmická Sklv, příspěvkvá rganizace, ve své sprtvní kresní kl dívek a chlapců ve flrbalu. Ve flrbalu dívek se slečny z ISŠTE Sklv zasadily brnzvé medaile. Flrbalu chlapců měl bhatší bsazení a lepší úspěšnst. Stříbr vynesl chlapce z ISŠTE Sklv d krajskéh kla, které přádal Gymnázium Cheb. Ani dvě vítězství a jedna remíza nepřinesla tlik čekávané medaile. Rzhdval každý detail a míček. Turnaj vyhrál družstv, které prhrál jen jedenkrát, a t s ISŠ- TE Sklv. BŘEZEN 2016 Studenti a studentky z ISŠTE bdvali ve flrbalvém turnaji Jedním z darů pr prezidenta Zemana byl mdel hradu Lket Dbrá nálada panvala při návštěvě Rtas strjíren v Rtavě Z Františkvých Lázní si prezident Zeman dvezl pramici V Chebu Milš Zeman čelil zvídavým dtazům studentů Eknmické fakulty MĚSÍČNÍK KARLOVARSKÉHO KRAJE Redakce: Šéfredaktr: Michal Hudek, tel. 739 544 444, e-mail: hudek@mediaas.cz Redakční rada: Ing. Lydie Stráská, Mgr. Jana Pavlíkvá, Michal Hudek Výrba a distribuce: Měsíčník Karlvarskéh kraje Registrván pd číslem MK ČR E 14716. Vydává: Karlvarský kraj, Závdní 353/88, 360 06 Karlvy Vary Krajské listy vycházejí v nákladu 132 000 výtisků. Příští čísl vychází 25. dubna 2016, uzávěrka inzerce je 6. dubna 2016. Nebdrželi jste váš měsíčník? Kntaktujte nás na tel. čísle 739 544 446 a my vám h rádi dručíme. Inzertní ddělení: tel./fax: 739 544 446, e-mail: kalabva@mediaas.cz MEDIA a.s., Btanická 6, 362 63 Dalvice, e-mail: inf@mediaas.cz Archiv Krajských listů ve frmátu PDF je k dispzici na internetvé adrese: www.kr-karlvarsky.cz/kl/. O zasílání měsíčníku přím d sbních e-mailvých schránek mhu zájemci pžádat na adrese: vernika.severva@kr-karlvarsky.cz KRAJSKÝ ÚŘAD Karlvarskéh kraje (Závdní 353/88, 360 06 Karlvy Vary) tel. 354 222 300, 354 222 400, 354 222 112 (ústředna), fax 354 222 509 (pdatelna), elektrnická pdatelna: epdatelna@kr-karlvarsky.cz, datvá schránka: siqbxt2 Vysílání z Karlvých Varů Vysílání z Karlvých Varů Vysílání 14.00 z Karlvých - 16.00 Varů Vysílání 14.00 z - Karlvých 16.00 Varů 91,0 K. Vary 14.00 96,7 Aš - 16.00 98,2 Sklv 91,0 K. Vary 14.00 96,7 Aš - 98,2 16.00 Sklv 91,0 100,8 K. Vary Cheb 96,7 103,4 Aš Jáchymv 98,2 Sklv - 100,8 91,0 K. Cheb Vary 103,4 96,7 Jáchymv - Aš 98,2 Sklv 100,8 Cheb 103,4 Jáchymv - 100,8 Cheb 103,4 Jáchymv - www.kr-karlvarsky.cz www.facebk.cm/karlvarsky.kraj