Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1



Podobné dokumenty
Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

diferenciální rovnice verze 1.1

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Obyčejné diferenciální rovnice

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

8.1. Separovatelné rovnice

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

y = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

1 Úvod. 2 Teorie. verze 1.0

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Diferenciální rovnice

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

Diferenciální rovnice 1

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

Q(y) dy = P(x) dx + C.

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

II. 3. Speciální integrační metody

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Diferenciální rovnice 3

Soustavy lineárních rovnic

verze 1.3 x j (a) g k 2. Platí-li vztahy v předchozím bodu a mají-li f, g 1,..., g s v a diferenciál K = f + j=1

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

12 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet. Substituce v určitém integrálu VY_32_INOVACE_M0311

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Aplikace diferenciálních rovnic řešené příklady VMAT 1 / 11

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE. Jana Řezníčková. Ústav matematiky Fakulta aplikované informatiky Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

MATEMATIKA K ZÁKLADŮM FYZIKY 2 (prezenční studium) RNDr. Jiří Lipovský, Ph.D.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2

metody jsou proto často jedinou možností jak danou diferenciální rovnicivyřešit.

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Separovatelné diferenciální rovnice

6. dubna *********** Přednáška ***********

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

7.3. Diferenciální rovnice II. řádu

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Diferenciální rovnice

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Matematika II: Pracovní listy do cvičení

Matematika pro všechny

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

16 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

16. Goniometrické rovnice

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Diferenciální rovnice a dynamické modely

MATEMATIKA 2. Sbírka úloh. RNDr. Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Užití nekonečných řad při řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Michal Ostřanský

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE

Matematická analýza III.

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

( ) ( ) ( ) ( ) Základní goniometrické vzorce III. Předpoklady: 4301, 4305

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Maple. Petr Kundrát. Ústav matematiky, FSI VUT v Brně. Maple a základní znalosti z oblasti obyčejných diferenciálních rovnic.

Základní pojmy teorie ODR a speciální typy ODR1

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

9.4. Rovnice se speciální pravou stranou

4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 7 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1

MATEMATIKA 2. Sbírka úloh. RNDr. Edita Kolářová, Ph.D. ÚSTAV MATEMATIKY

v elektrotechnice Prof. RNDr. Josef Diblík, DrSc. Doc. RNDr. Jaromír Baštinec, CSc. Mgr. Irena Hlavičková ÚSTAV MATEMATIKY

v elektrotechnice Prof. RNDr. Josef Diblík, DrSc. Doc. RNDr. Jaromír Baštinec, CSc. Mgr. Irena Hlavičková Doc. RNDr. Zdeněk Šmarda, CSc.

Transkript:

Úvod Lineární diferenciální rovnice. řádu verze. Následující tet popisuje řešení lineárních diferenciálních rovnic. řádu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT2 na Univerzitě Hradec Králové k přípravě na zkoušku. Mohou se v něm vyskytovat některé chyby; autor ocení, když jej na chyby a nejasnosti upozorníte na emailu jiri.lipovskyzavináč uhk.cz. 2 Teorie Nyní se budeme zabývat lineárními diferenciálními rovnicemi. řádu s netriviální pravou stranou, tedy y + g()y = f(). Nejdříve nalezneme obecné řešení homogenní rovnice (rovnice bez pravé strany) y + g()y = 0. Toho dosáhneme separací proměnných (viz příslušný studijní tet). Příslušné obecné řešení homogenní rovnice má u sebe konstantu. Druhým krokem bude variace této konstanty. Představíme si, že místo této konstanty je funkce závislá na a dosazením do původní rovnice tuto konstantu vypočteme. 3 Příklady Příklad 3.. Řešte rovnici y + 3y = 2. Nejdříve vypočteme řešení homogenní rovnice y + 3y = 0. dy y = 3 d, ln y = 3 ln + ln c, y = c 3. Nyní si představíme, že místo konstanty c máme funkci c(). Proto výraz y() = dosadíme do původní rovnice. c() 3 c () 3 3 c() 4 + 3c() 3 = 2, c = 4 c() = 5 5 + C 2, y() = 5 2 + C 2 3. Příklad 3.2. Řešte rovnici y = (y cos ).

Homogenní rovnice: y = y, d y =, ln y = ln + C, y = c. y = c(), c() = c () + c() 2 cos, c () = cos, c() = sin + c 2, y() = (c 2 + sin ). Příklad 3.3. Řešte rovnici y + ( + )y = 3 2 e. Homogenní rovnice: y + ( + )y = 0, ( dy y = + ) d, ln y = ln + c, y() = e c. y() = c() e, c ()e c()e c() e + ce + c e = 3 2 e, Příklad 3.4. Řešte rovnici y = c () = 3 2 c() = 3 + c 2, ( y() = 2 + c ) 2 e. y 3 y 2. Rovnici si upravíme do tvaru 3 y 2 y dy d =, což odpovídá rovnici (y) = 3 y y. 2

Najdeme tedy jako funkci y. Homogenní rovnice: = 3 y, d 3 = y dy, ln = 3 ln y + c, = cy 3. (y) = c(y)y 3, c (y)y 3 + 3c(y)y 2 = 3c(y)y 2 y, Příklad 3.5. Řešte rovnici y + ay = e m. Homogenní rovnice: c (y) = y 2, c(y) = y + c 2, (y) = y 2 + c 2 y 3. y + ay = 0, y = ad, ln y = a + c, y = ce a. y() = c()e a, c ()e a ac()e a + ac()e a = e m, c () = e (a+m) c() = a + m e(a+m) + c 2, y() = m + a em + c 2 e a, a m. Příklad 3.6. Řešte rovnici y + 2y = 2e 2. Homogenní rovnice: y + 2y = 0, dy y = 2d, ln y = 2 + c, y = ce 2. 3

y() = c()e 2, c ()e 2 + c()( 2)e 2 + 2c()e 2 = 2e 2, c () = 2 c() = 2 + c 2, y() = ( 2 + c 2 )e 2. Příklad 3.7. Řešte rovnici y + 2y = 3, y(0) = 0. Homogenní rovnice: y + 2y = 0, dy y = 2 d, ln y = 2 ln + c, y = c 2. Z počáteční podmínky y() = c() 2, c () 2 + ( 2) c() 3 + 2c() 2 = 3, c () = 3 2 c() = 3 + c 2, y() = c 2 2 +. c 2 = 0 y() =. Příklad 3.8. Řešte rovnici y + y cos = sin cos, y(0) =. Homogenní rovnice: y + y cos = 0, y = cos d, ln y = sin + c, y = ce sin. 4

y() = c()e sin, c ()e sin + ( cos )c()e sin + c()e sin cos = sin cos, c() = c () = sin cos e sin, sin cos e sin d = te t dt = (At + B)e t, A + At + B = t A =, B =, c() = (t )e t + c 2 = (sin )e sin + c 2, y() = sin + c 2 e sin, y(0) = = + c 2 c 2 = 2, y() = sin + 2e sin. Příklad 3.9. Řešte rovnici ( 2 )y + y =, y(0) =. Homogenní rovnice: ( 2 )y + y = 0, y = 2 d, ln y = 2 ln 2 + c, y() = c 2. Z počáteční podmínky y() = c() 2. ( 2 )c () 2 + ( 2 )c() /2( 2) 2 + c() 2 =, c () = ( 2 ) 3 2 c = 2( 2 ) /2 + c, Příklad 3.0. Řešte rovnici y y cos sin = 2 sin. Homogenní rovnice: y y cos sin = 0, cos y = sin d, ln y = ln sin + c, y = c sin. y() = 2 + c 2. 5

y() = c() sin, c () sin + c() cos c() cos = 2 sin, c() = 2 d = 2 + c 2, Příklad 3.. Řešte rovnici y + y =. Homogenní rovnice: y() = (2 + c 2 ) sin. y + y = 0, y = d, ln y = 2 2 + c, y = ce 2 2. c() = e 2 y() = c()e 2 2, c ()e 2 2 c()e 2 2 + c()e 2 2 =, 2 d = u = 2, du = d 2 = c () = e 2 2, e u du = e u = e 2 2 + c2, y() = + c 2 e 2 2. Příklad 3.2. Řešte rovnici y = Homogenní rovnice: y = y ( ). y y = ( ), ( ( ) d = ) d, ln y = ln + c, y = c. 6

c () y() = c(), ( ) + c() = c() 2 ( ), ( ) ( ) + c() 2 = c() 2 ( ), c () Příklad 3.3. Řešte rovnici y + 3y = e 2. Homogenní rovnice: c () = ( ) 2, c() = + c 2, y() = + c 2 = + c 3. y + 3y = 0, y = 3d, ln y = 3 + c, y = ce 3. y() = c()e 3, c ()e 3 + c()e 3 ( 3) + 3c()e 3 = e 2, Příklad 3.4. Řešte rovnici y + y = cos. Homogenní rovnice: y + y = 0, y = d, ln y = + c, c () = e 5, c() = 5 e5 + c 2, y() = 5 e2 + c 2 e 3. y = ce. 7

y() = c()e, c ()e + c()e ( ) + c()e = cos, c() = e cos d = 2 e (sin + cos ) + c 2, Příklad 3.5. Řešte rovnici y Homogenní rovnice: y = y() = 2 (sin + cos ) + c 2e. y + =. y = y +, ( ( + ) d = ) d, + ln y = ln + + c, y = c +. y() = c() +, c () + + c() + ( + ) 2 c() ( + ) 2 =, Příklad 3.6. Řešte rovnici (2e y )y =. c () = + = +, c() = + ln + c 2, y() = + ( + ln + c 2). Použijeme triku, že hledáme řešení (y) jako funkce od y. Homogenní rovnice: = + 2e y. =, d = dy, ln = y + c, = ce y. 8

(y) = c(y)e y, c (y)e y c(y)e y = c(y)e y + 2e y, c(y) = 2e 2y = e 2y + c 2, (y) = c 2 e y + e y. Příklad 3.7. Řešte rovnici 2 y + 3 2y = 0. y() = + c 2 2. Příklad 3.8. Řešte rovnici y + 2y = 2 3. y() = 2 + c 2 e 2. Příklad 3.9. Řešte rovnici y + 2y = 2e 2. y() = ( 2 + c 2 )e 2. Příklad 3.20. Řešte rovnici y 2y = 3 2 2 4. y() = 3 + c 2 e 2. Příklad 3.2. Řešte rovnici y + ( )y = e. y() = ( 2 + c ) 2 e. Příklad 3.22. Řešte rovnici y + (y 2 sin ) cos = 0. y() = 2(sin ) + c 2 e sin. Příklad 3.23. Řešte rovnici y 2y = s počáteční podmínkou y(0) =. y() = 3e2 2 Příklad 3.24. Řešte rovnici ( + 2 )y + y = ( + 2 ) 5/2.. ( ) 5 y() = 5 + 23 3 + + c 2. + 2 9

Příklad 3.25. Řešte rovnici y + y = e s počáteční podmínkou y(0) = 2. y() = 2 (e + 3e ). Příklad 3.26. Řešte rovnici y + y = e s počáteční podmínkou y(0) = 3. y() = ( + 3)e Příklad 3.27. Řešte rovnici y 2 + 2 y = s počáteční podmínkou y(0) =. y() = (arctg + )( + 2 ). Příklad 3.28. Řešte rovnici y + 2 y = 0 s počáteční podmínkou y( ) = 2. y() = 2e +, (, 0). Příklad 3.29. Řešte rovnici y + +y = 0 s počáteční podmínkou y(0) =. y() = ( + ) >. Příklad 3.30. Řešte rovnici y +y cos = e sin s počáteční podmínkou y(0) =. y() = ( + )e sin. Příklad 3.3. Řešte rovnici y + y = 2 +. y() = 2 + c 2 e. 4 Rovnice, které lze převést na lineární Nakonec se budeme zabývat rovnicemi, které lze vhodnou úpravou převést na lineární. Prvním příkladem je Bernoulliova rovnice y + a()y = b()y n. Nejdříve tuto rovnici vydělíme y n a poté použijeme substituci z = y n. Příklad 4.. Řešte rovnici y + 2y = 2 3 y 3. 0

Zvolíme substituci z = y n+, 2 z + 2z = 2 3. Homogenní rovnice: 2 z + 2z = 0, dz z = 4 d, z = ce 22. z = c()e 22, c() = 2 c ()e 22 2c()e 2 + 2c()e 2 = 2 3, 4 3 e 22 d = t = 2 2, dt = 4d = 2 (22 + )e 22 + c 2, z() = 2 + 2 + c 2e 22 = y 2, y() = ±. 2 + 2 + c 2e 22 Druhou rovnicí je Ricattiova rovnice y + a()y + b()y 2 = c(). Jestliže známe jedno její partikulární řešení y (), lze ji substitucí y = y + z převést na Bernoulliovu rovnici. 5 Použitá a doporučená literatura. Kopáček Jiří, Příklady z matematiky pro fyziky II., Matfyzpress, Praha, 2003, kapitola.4 2. http://www.karlin.mff.cuni.cz/~jvesely/ma-2/brz ves/difrov.pdf, kapitola.3