EKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model

Podobné dokumenty
Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Přednáška II. Lukáš Frýd

8. Analýza rozptylu.

Deskriptivní statistika 1

} kvantitativní znaky. korelace, regrese. Prof. RNDr. Jana Zvárov. Obecné principy

KONEČNĚ ROZDĚLENÁ ZPOŽDĚNÍ. POLYNOMICKY ROZDĚLENÉ ZPOŽDĚNÍ.

REGRESNÍ DIAGNOSTIKA. Regresní diagnostika

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

7. Odhady populačních průměrů a ostatních parametrů populace

Základy statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Intervalové odhady parametrů

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Lekce 2 Jednoduchý lineární regresní model

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

NEPARAMETRICKÉ METODY

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky

12. N á h o d n ý v ý b ě r

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

9. Měření závislostí ve statistice Pevná a volná závislost

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter.

V. Normální rozdělení

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

K čemu slouží regrese?

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

vají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

IAJCE Přednáška č. 12

1. Základy počtu pravděpodobnosti:

vají statistické metody v biomedicíně

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Úloha III.S... limitní

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

VaR analýza citlivosti, korekce

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

P2: Statistické zpracování dat

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

Závislost slovních znaků

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

1. JEV JISTÝ a. je jev, který nikdy nenastane b. je jev, jehož pravděpodobnost = ½ c. je jev, jehož pravděpodobnost = 0 d.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Přednáška I. Lukáš Frýd

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Číselné charakteristiky náhodných veličin

Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky. χ 2 test nezávislosti

Lineární a adaptivní zpracování dat. 9. Modely časových řad II.

Lineární a adaptivní zpracování dat. 8. Modely časových řad I.

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

Přednáška VIII. Testování hypotéz o kvantitativních proměnných

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

1. Základy měření neelektrických veličin

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

FITOVÁNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI PRO APLIKACE

Testování statistických hypotéz

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

13 Popisná statistika

Co je to statistika? Statistické hodnocení výsledků zkoušek. Úvod statistické myšlení. Úvod statistické myšlení. Popisná statistika

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Parametr populace (populační charakteristika) je číselná charakteristika sledované vlastnosti

NMSA331 Matematická statistika 1

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Pravděpodobnost vs. statistika. Data. Teorie pravděpodobnosti pracuje s jednou nebo více teoretickými náhodnými

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Náhodný výběr, statistiky a bodový odhad

0,063 0,937 0,063 0, P 0,048 0,078 0,95. = funkce CONFIDENCE.NORM(2α; p(1 p)

Popisná statistika - zavedení pojmů. 1 Jednorozměrný statistický soubor s kvantitativním znakem

PoznÁmky k přednášce

Transkript:

EKONOMETRIE 9. předáška Zobecěý lieárí regresí model Porušeí základích podmíek klasického modelu Metoda zobecěých emeších čtverců Jestliže sou porušey ěkteré podmíky klasického modelu. E(u),. E (uu`) σ I, 3. E(`u), 4. h( ) k+, mluvíme o zobecěém modelu. Zobecěý lieárí regresí model Podmíka a) Kostatí středí hodota Jestliže platí pro všecha pozorováí E(u) Θ, potom můžeme zahrout eulovou středí hodotu áhodé složky do úrovňové kostaty modelu E( i ) β + β i + + β k ki + Θ emá vliv a vlastosti odhadu b,,,k, pouze b e vychýleým odhadem β. b) Nekostatí středí hodota Jestliže se měí středí hodota áhodých složek v růzých pozorováích E(u i ) Θ i Můžeme to považovat za výsledek ezahrutí vysvětluících proměých do modelu a postupovat ako v případě chybé specifikace Podmíka c) Homoskedasticita a sériová závislost Jestliže e prví podmíka klasického modelu splěa E(u), ale druhá podmíka e porušea tak, že platí E (uu`) σ V, kde V e zámá symetrická pozitivě defiití matice,

potom můžeme použít metodu zobecěých emeších čtverců Metoda zobecěých emeších čtverců Spočívá v trasformaci zobecěého modelu pomocí trasformačí matice P, pro kterou musí platit V - P T P Dostáváme trasformovaý model Py Pβ + Pu, eboli y * * β + u * Nyí můžeme iž použít metodu emeších čtverců Při řešeí praktických úloh však většiou matici V ezáme a emůžeme staovit trasformačí matici P Proto edříve odhademe model metodou emeších čtverců Matici P pak kostruueme a základě vypočteých reziduí Způsob trasformace e růzý v případě heteroskedasticity a v případě autokorelace Heteroskedasticita Heteroskedasticitou rozumíme situaci, kdy e porušea podmíka koečého a kostatího rozptylu áhodých složek Příčiy: ) mikroekoomická průřezová data abývaí začě rozdílých hodot ) chybá specifikace modelu chybí vysvětluící proměé 3) kumulace chyb s rostoucí vysvětlovaou proměou 4) použití skupiových průměrů Důsledky: ) odhady ztráceí vydatost a asymptotickou vydatost ) odhady elze počítat steě ako při homoskedasticitě Existuí růzé formy heteroskedasticity, při kterých se volí růzé postupy Needodušší z ich: závislost rozptylu áhodých složek a velikosti pozorováí vysvětluících proměých: σ i x i`α. Potom můžeme odhadovou fukci metody zobecěých emeších čtverců psát ve tvaru: b * (`V - ) - `V - y V e diagoálí matice s i-tým prvkem x i`α. σ i se ahradí kozistetím odhadem e i z MNČ: e i x i`α + η i α se ahradí kozistetím odhadem a z MNČ: a (`) - `e

Další typy heteroskedasticity v avazuícím kursu Testy heteroskedasticity Spearmeův test korelace pořadí asi eedodušší a ečastěi používaý Uspořádaí se vzestupě ebo sestupě absolutí hodoty reziduí Steě se uspořádaí pozorováí vysvětluící proměé Spearmeův koeficiet korelace pořadí se vypočte podle: 6 di rex ( ) kde d i e diferece v pořadí dvoic absolutí hodoty reziduí a pozorováí vysvětluící proměé Jestliže Spearmeův koeficiet korelace pořadí vykazue hodoty blízké edé, potom astává heteroskedasticita (perfektí závislost zameá ulové diferece i eich druhé mociy, zlomek ulový a koeficiet tedy rove edé). Autokorelace Porušeí předpokladu o vzáemé ezávislosti áhodých složek z růzých pozorováí: E(u t,u s ) Příčiy ) Náhodá složka obsahue ěaký systematicky se měící faktor apříklad ekoomickou veličiu, která se explicitě euvažovala při formulaci modelu utost specifikace další proměé ) Špatá specifikace: eodpovídaící ekoometrická formulace ekoomické hypotézy, která se proevue v chybé specifikaci matematické formy modelu, v zaedbáí ebo esprávé specifikaci časového posuu mezi veličiami, ve faktu, že apozorovaá data eumožňuí verifikaci hypotézy v důsledku malého počtu pozorováí 3) Většia ekoomických časových řad vykazue setrvačost. Autokorelace áhodých složek e typickým zakem vývoe veliči v čase. 4) Odhad modelu byl provede z vyrovaých dat Důsledky:

) Odhady parametrů zůstávaí estraé a kozistetí, ale esou vydaté ai asymptoticky vydaté. ) Odhaduté rozptyly sou vychýleé, špatě určeé itervaly spolehlivosti, elze použít běžé testy. Autokorelace. řádu áhodé složky sou závislé podle vztahu: u t u t- + ε t, t,,,, kde < koeficiet autokorelace. řádu ε t ormálě rozděleá áhodá složka, vyhovue podmíkám MNČ. Pro áhodé složky platí: E(u t,u s ) t-s σ, E( u t,u t- ) σ Jestliže > pozitiví autokorelace většiou steá zaméka < egativí autokorelace zaméka se střídaí sériová ezávislost Testováí autokorelace Test reziduí pomocí Durbiovy-Watsoovy statistiky po aplikaci MNČ d t ( e e ) t t e t t, d ( ) Mohou astat ásleduící situace: úplá pozitiví autokorelace, d pozitiví autokorelace d d L ezávislost, d žádá autokorelace d L d d U egativí autokorelace d d U úplá egativí autokorelace, d 4 Hodoty pro Durbiovu-Watsoovu statistiku ademe v tabulkách. Postup při autokorelaci ) Zkoumáí správosti specifikace zahrutí dalších vysvětluících proměých. ) Trasformace pomocí matice P.

Pro áhodé složky platí E uu ( `) σ Trasformačí matice má tvar P Jestliže ezáme, můžeme odhadout z D-W statistiky: r d Vlastosti odhadové fukce MZNČ platí pouze asymptoticky. Trasformovaé hodoty vypočteme podle ásleduících vztahů y * *, Na tyto hodoty e potom možo použít metodu emeších čtverců.

Multikoliearita Jestliže pro hodost matice platí h() < k potom astává perfektí multikoliearita ásledě elze staovit (`) - a MNČ selhává Jestliže determiat matice `, astává multikoliearita Lze sice staovit (`) -, ale sigalizue to silou závislost mezi pozorováími vysvětluících proměých Podstatou zkoumáí multikoliearity e zistit itezitu této závislosti Příčiy: ) Tedece časových řad vyvíet se steým směrem ) Používáí výběru pozorováí 3) Zpožděé proměé 4) Větší počet vysvětluících proměých ež e rozsah výběru ( k > ) Důsledky: ) Sižue se přesost odhadů ) Při opakovaých výběrech se parametry začě liší 3) Velké stadardí chyby způsobuí pochybosti o správosti specifikace modelu. Měřeí výzamosti multikoliearity Pro dvě vysvětluící proměé Vypočtou se párové korelačí koeficiety Jestliže pro ěkterý e absolutí hodota větší ež,8, potom se to bere za výzamou multikoliearitu Pro větší počet vysvětluících proměých: Multikoliearita se stává eúosou, estliže platí R < R Kde R koeficiet determiace odhadutého modelu, R koeficiet víceásobé korelace -té vysvětluící proměé a ostatích vysvětluících proměých.

Postup při výzamé multikoliearitě ) Zvětšit rozsah výběru ) Využít omezeí parametrů z ekoomické teorie 3) Kombiace průřezových dat a časových řad 4) Změa specifikace modelu vyecháí kolieárích vysvětluících proměých se statisticky evýzamými parametry 5) Trasformace pozorováí prví diferece, podíl proměých 6) Formálí statistické metody vícerozměré aalýzy