Statika 2. Prosté případy pružnosti: Prostý ohyb. Prosté kroucení vybraných průřezů. Miroslav Vokáč 7.

Podobné dokumenty
Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08

EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g =

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Téma 5 Kroucení Základní principy a vztahy Smykové napětí a přetvoření Úlohy staticky určité a staticky neurčité

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Příklad 4 Ohýbaný nosník napětí

Příklad 19 Střed smyku

ŔᶑPř. 10 Ohyb nosníku se ztrátou stability. studentská kopie

Statika 2. Kombinace namáhání: N + M Stabilita tlačených prutů: Eulerovo kritické břemeno a vzpěrná pevnost. Miroslav Vokáč

Pružnost a pevnost. 2. přednáška, 10. října 2016

4. Kroucení prutů Otevřené a uzavřené průřezy, prosté a vázané kroucení, interakce, přístup podle Eurokódu.

Statika 2. Miroslav Vokáč 6. ledna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 2. M. Vokáč. Grafické metody statiky

Statika 2. Excentrický tlak za. Miroslav Vokáč 6. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 2. M.

Statika 2. Smyk za ohybu a prostý smyk. Miroslav Vokáč 12. listopadu ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Příklad 4 Ohýbaný nosník - napětí

Přednáška 09. Smyk za ohybu

Normálová napětí při ohybu - opakování

NCCI: Určení bezrozměrné štíhlosti I a H průřezů

Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.

Desky. Petr Kabele. Pružnost a pevnost 132PRPE Přednášky. Deska/stěna/skořepina, desky základní předpoklady, proměnné a rovnice

Rovnoměrně ohýbaný prut

Rovinná napjatost a Mohrova kružnice

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

P Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

Válcová momentová skořepina

PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

Integrální definice vnitřních sil na prutu

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

Téma 7 Smyková napětí v ohýbaných nosnících

Statika 1. Úvod & Soustavy sil. Miroslav Vokáč 22. února ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč.

Pružnost, pevnost, plasticita

PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁMU PODLE ČSN EN

Tento NCCI dokument poskytuje návod pro posouzení prutů namáhaných kroucením. 2. Anlýza prvků namáhaných kroucením Uzavřený průřez v kroucení 5

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Téma 10: Momenty setrvačnosti a deviační momenty

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

Pružnost a pevnost I

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

6.1 Shrnutí základních poznatků

LindabCoverline. Tabulky únosností. Pokyny k montáži trapézových plechů Lindab

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

Smyková napětí v ohýbaných nosnících

Sada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce

T leso. T leso. nap ě tí na prostorovém elementu normálové - působí kolmo k ploše smykové - působí v ploše

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Přednáška 10. Kroucení prutů

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Výpočet tenkostěnných nosníků. Magdaléna Doleželová

Název Řešený příklad: Pružná analýza jednolodní rámové konstrukce

ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY V TECHNICKÉ PRUŽNOSTI

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Ohyb - smyková napětí

SMA2 Přednáška 09 Desky

Vnitřní síly v prutových konstrukcích

* Modelování (zjednodušení a popis) tvaru konstrukce. pruty

5 SLOUPY. Obr. 5.1 Průřezy ocelových sloupů. PŘÍKLAD V.1 Ocelový sloup

IVC Nošovice sportoviště II etapa Cvičná ocelová věž pro hasičský záchranný zbor STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA A STATICKÉ POSOUZENÍ

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

Řešený příklad: Pružný návrh jednolodní rámové konstrukce ze svařovaných profilů

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza tenkostěnné tlakové nádoby

HLAVNÍ NOSNÍK JEŘÁBOVÉ DRÁHY - DIMENZOVÁNÍ

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

Přednáška 10. Kroucení prutů

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

Téma 6 Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

PRUŽNOST A PLASTICITA I

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL BO02-M05

Ocelové konstrukce 3 Upraveno pro ročník 2011/2012

Relaxace jaderného spinu

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Ohyb. Kapitola Rovnoměrný ohyb

9 Viskoelastické modely

Vícerozměrné úlohy pružnosti

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

5. Ohýbané nosníky Únosnost ve smyku, momentová únosnost, klopení, MSP, hospodárný nosník.

Normálová napětí při ohybu

Parciální funkce a parciální derivace

Pružnoplastická analýza

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

Schöck Isokorb typ KST

Řešení: uvolnění - volba reakcí, vnitřní síly řešené z levého tělesa: Ekvivalentní varianty prutu: Deformační podmínka: ΔL=0

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

Téma 10 Úvod do rovinné napjatosti

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka.

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

3.1 Shrnutí základních poznatků

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Lineární stabilita a teorie II. řádu

Napětí a únosnost. ohýbaných prutů

Transkript:

1. přednáška : vbraných průřeů Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvu.c ČVUT v Prae, Fakula archiekur 7. října 2015

Konulační hodin Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D. Klonerův úsav, ČVUT v Prae Šolínova 7 166 08 Praha 6 - Dejvice Konulační hodin: Pondělí 14-15 hod. v TH9:508 Tel.: 224 353 509 E-mail: miroslav.vokac@cvu.c URL: hp://15122.fa.cvu.c

Podmínk k udělení ápoču e Saik II: 1. Docháka na cvičení min. 80 %. 2. Každý suden navšěvuje cvičení, kde je apsán v KOSu. Přesun není možný. 3. Odevdané a správně vpracované domácí úkol (celkem 6 úkolů). 4. Termín pro odevdání domácího cvičení je 14 dní od jeho adání (vi aké harmonogram na hp://15122.fa.cvu.c). 5. Uavření udělování ápočů v imním semesru 2015/2016 je 29. 1. 2016.

Zkouška e Saik II: Dle Sudijního a kušebního řádu ČVUT v Prae má každý suden 1 řádný a nejvýše 2 opravné ermín, vi SZŘ, čl. 10, ods. 4. Další opravná kouška je dle SZŘ nepřípusná. Podmínkou přihlášení je udělený ápoče e Saik II. Odhlášení e koušk 3 dn před ermínem koušk. Neomluvená nepříomnos je klasifikována F. Ve kouškovém období budou ermín koušk v pondělí a ve čvrek. V lením semesru budou 2 ermín, keré budou v KOSu oevřené jen pro oprav. První ermín je nuné včerpa ve kouškovém období! Pro imní semesr 2015/2016 je poslední den pro konání koušk dle rohodnuí děkana 18. 3. 2016.

Zkouška e Saik II: Písemná čás obsahuje 4 čási: 1. Tes eoreické oák e Saik I a Saik II. 2. Vniřní síl na saick určié sousavě. 3. Příklad na prosé případ. 4. Příklad na osaní úloh a pevnosi. Pomůck ke kouškové písemce: Kalkulačka, čisé lis papíru, psací pořeb. Výpis důležiých vorců libovolného pracování (psaný ex, iskárna PC, Xerox,...). Omeen je formá papíru na 1 lis A4. Tao pomůcka není povolena při Tesu.

Saisika výsledků klasifikace STATIKA II v roce 2014/2015: Zapsáno sudenů na předmě: 218 Neuděleno ápočů: 22 Uděleno ápočů: 196 Úspěšně dokončilo předmě: 184 Na koušku se dosavilo 194 sudenů s výsledkem:

Doporučená lieraura Radmila Vondrová. Saika II. Příklad. Praha : ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03289-2. Tadeus Kolendowic. Savební mechanika pro archiek. Přeložil doc. Ing. Jiří Muk, CSc. Praha : SNTL, 1984. 290s. Dvořák Jiří. Savební mechanika. Praha : SOBOTÁLES, 1994. ISBN 80-901570-7-6. Hibbeler, R. C. Srucural analsis. Boson : Prenice hall, 2009. ISBN 0-13-257053-X. Puchmajer, P.; Řeníčková, J. Sbírka úloh a pevnosi. Praha : ČVUT, 2002. ISBN 80-01-02448-2. Hořejší, J.; Šafka, J. a kol. Saické abulk. Technický průvodce, svaek 51. Praha : SNTL, 1987. Žák, J., Pěnčík, J. Savební mechanika, saika, pružnos a pevnos. Anikva, 2005. ISBN 80-239-4965-9.

Vniřní síl a napěí v průřeu Vniřní síl Napěí V M V M N M x x τ x (,) τ x (,) [,] σ x (,) x Os a jsou hlavní ěžiš ové os servačnosi průřeu. Normálové napěí σ při působení N, M, M (a M x ). Tečné napěí τ při působení V, V, M x.

U prosých případů je v průřeu jen jedna vniřní síla nenulová. : Prosý ah & lak vi Saika I. Prosý smk vi Saika I. vi Saika I.. Na hp://15122.fa.cvu.c le na sránkách Saik I nalé výklad pro úvod k prosým případům, napěí v průřeu, vniřní síl, hlavní ěžiš ové os servačnosi, momen servačnosi ad.

Bernoulli-Navierova hpoéa q Bernoulli-Navierova hpoéa: Průře ohýbaného nosníku ůsává po deformaci rovinný a kolmý na průhbovou čáru. Z Bernoulli-Navierov hpoé a e ákladních rovnic le odvodi vah pro prosý ohb, keré si budeme uvádě.

Odvoení vahu pro křivos M σ x () l l+ l M σ x () Předpokládejme pru ohýbaný konsanním ohbovým momenem M. Pro ε() le odvodi: l l+ l = 1 1+ε() = + ε() = Dosaením do Hookeova ákova ískáme: σ() = Eε() = E Dosaením do podmínk ekvivalence: M = σ() da = E 2 da A A Proo můžeme vjádři: 1 = M EI 1... je křivos EI... je ohbová uhos průřeu

Odvoení vahu pro σ x u prosého ohbu Křivos: 1 = M EI Dosadíme vah ε() = 1 = ε(), poom: ε() = M EI Po dosaení Hookeova ákova σ x () = Eε() ε() = σx() E ískáme: σx() E = M EI Odud plne vah: σ x () = M I M σ x M A N.O. x N.O. σ x (A) x

ve svislé rovině x Normálové napěí v průřeu ve svislé rovině: M 0 N = M x = M = V = V = 0 M A N.O. M x N.O. σ x σ x (A) x Normálové napěí σ x se určí pro každý bod průřeu: σ x () = M I Neurální osa (N.O.) je množina bodů s nulovou hodnoou normálového napěí a roděluje průře na aženou a lačenou oblas. Z podmínk σ x () = 0 plne, že N.O. voří přímo osa. Exrémní normálové napěí je v bodu nejvíce vdáleném od N.O.

ve svislé rovině x Podmínka spolehlivosi a průřeový modul Podmínka spolehlivosi podle dovolených namáhání: σ x,exr = M W σ dov W... je průřeový modul (modul průřeu), uvažuje se jako kladné číslo, ákladní jednoka je m 3 W = I max( d, h ) Je-li vdálenos ěžišě k dolním d a horním vláknům h odlišná, poom se někd aké rolišuje: W,d = I d a W,h = I h

ve svislé rovině x Průřeový modul někerých ákladních průřeů a W = 1 6 a3 a h W = 1 6 b h2 b

ve svislé rovině x Průřeový modul někerých ákladních průřeů r d W = 1 4 π r 3 = 1 32 π d 3 h W,h = 1 24 b h2 b W,d = 1 12 b h2

ve svislé rovině x Opimaliace roměrů dřevěného ohýbaného nosníku hraněného řeiva Hledáme opimální poměr b : h dřevěného průřeu. b W = 1 6 b h2 d 2 = h 2 + b 2 h 2 = d 2 b 2 h d r h W (b) = 1 6 b(d 2 b 2 ) W (b) = 1 6 (b d 2 b 3 ) b W (b) = 1 6 (d 2 3 b 2 ) = 0 d 2 3 b 2 = 0 h 2 + b 2 3 b 2 = 0 2b 2 = h 2 b = 2 2 h. = 0, 7071 h Pro prakické aplikace se používá b h = 5. 7 = 0, 7142 nebo = 0, 7. Závisí aké na výrobním sorimenu! b h = 7 10

ve svislé rovině x Příklad q = 3kNm 1 l = 3m Pro dané aížení navrhněe dřevěný rám obdélníkového průřeu. Uvažuje σ dov = 10 MPa. Ohbový mome uprosřed ropěí: M = 1 8 ql2 = 1 8. 3.32 = 3,375 knm Nuný průřeový modul a návrh průřeu: W M σ dov = 3,375 = 337,5.10 6 m 3 10.10 3 W = 1 6 bh2 = 1 5 6 7 h h2 337,5.10 6 m 3 h 0,141 m b = 5 7 h 0,101 m h b NÁVRH h = 150 mm, b = 100 mm Posouení: W = 1 6 bh2 = 1 6. 0,1.0,152 = 375.10 6 m 3 σ x,exr = M W = 3,375 375.10 6 = 9 000 kpa σ x,exr = 9,0 MPa < σ dov = 10 MPa NÁVRH VYHOVUJE

ve vodorovné rovině x Normálové napěí v průřeu M N.O. N.O. M A x σ x σ x (A) ve vodorovné rovině: M 0 N = M x = M = V = V = 0 Normálové napěí σ x se určí pro každý bod průřeu: σ x () = M I Z podmínk σ x () = 0 plne, že N.O. voří přímo osa. Průřeový modul W je definován analogick jako W. Podmínka spolehlivosi má var: σ x,exr = M W σ dov x

ve vodorovné rovině x Příklad konsrukce - paždík paždík w[knm 2 ] L B 2 B B B 2 Paždík nese jen vodorovné aížení od věru. L q[knm 1 ] M Zaížení na paždík: q = w B Ohbový momen na prosém nosníku: M = 1 8 q L2

M x O prosém kroucení mluvíme v případě, že plaí: M x 0 N = M = M = V = V = 0 x Podmínka ekvivalence: M x = (τ x τ x ) da A τ x (,) τ x (,) [,] x Kombinace namáhání řešíme superponováním (sečením) jednolivých případů. Os a jsou VŽDY hlavní cenrální os servačnosi.

Tpické konsrukce namáhané kroucením Půdorsně alomený nosník x 2 F L 2 x +F + V +F + x 1 L 1 F L 2 +F L 1 M x + 0 M F L 1

Tpické konsrukce namáhané kroucením Roš (balkonové nosník) F F F Nosník aížené mimo ěžišě průřeu (resp. sředu smku) F F F e Půdorsně akřivené nosník F Prefabrikované nosník s oubem e q q

Deplanace průřeu u kroucení Deplanace průřeu při kroucení je posun bodu průřeu mimo jeho rovinu. Deformovaný průře není rovinný. všesměrné veknuí u volný konec Poom rolišujeme: Mx 1. Volné kroucení - je-li deplanace volně umožněna (volný konec pruu) nebo u nedeplanujících průřeů. V průřeu vniká jen ečné napěí τ x. 2. Váané kroucení - je-li deplanace plně (veknuí) nebo čásečně (mei průře ve x veknuí a volným koncem) omeena. V průřeu vniká jak ečné napěí τ x, ak normálové napěí σ x. Řešení váaného kroucení vede na složié diferenciální rovnice. Proo se u kroucení omeíme jen na vbrané průře.

kruhového průřeu M x r M x x Kruhový průře nedeplanuje. U kruhového průřeu můžeme předpokláda vžd volné kroucení. Tečné napěí τ x le urči jako τ x (ρ) = M x ρ I p Směr τ x je dán smkovými čarami, keré jsou kružnice. ρ τ x (ρ) τ x I p... je polární momen servačnosi k ěžiši I p = I + I = 1 2 π r 4 τ x Maximální ečné napěí τ x,max le urči jako τ x,max = M x r I p τ dov

masívního průřeu meikruží M x r 1 Průře nedeplanuje. Můžeme předpokláda vžd volné kroucení. Tečné napěí τ x le urči jako τ x (ρ) = M x ρ I p τ x r 2 ρ τ x (ρ) τ x Směr τ x je dán smkovými čarami, keré jsou kružnice. I p... je polární momen servačnosi k ěžiši I p = I + I = 1 2 π(r 4 1 r 4 2 ) Maximální ečné napěí τ x,max le urči jako τ x,max = M x r 1 I p τ dov

Kroucení enkosěnného uavřeného průřeu Bredův vorec Pro enkosěnné průře musí plai δ b a δ h. τ x M x s δ(s) τ x τ x b δ(s) 1 2 Ω h s... je souřadnice po obvodu průřeu δ(s)... louš ka sěn průřeu Ω... dvojnásobek opsané ploch sřednicí sěn průřeu... smkový ok, v průřeu se předpokládá konsanní, = Mx Ω τ x... se předpokládá po louš ce δ(s) konsanní Bredův vorec: τ x (s) = M x Ωδ(s) = δ(s)

masívního obdélníkového průřeu M x Průře deplanuje! τ x h Pro výpoče τ x se používají přibližné vorce nebo složié diferenciální výpoč. Směr τ x je dán smkovými čarami. b τ x Se vdálenosí od ěžišě se τ x nemění lineárně, ale po křivce.

masivního obdélníkového průřeu Příklad průběhu ečných napěí τ x učených meodou konečných prvků (MKP) Smkové čár (věší husoa čar odpovídá věší hodnoě τ x ) Vekor τ x = (τ x,τ x ) v obdélníkovém průřeu Sí konečných prvků a velikosτ x (mavší odsín odpovídá věší hodnoě napěí)

masivního obdélníkového průřeu Exrém určený pomocí abulk Exrém ečného napěí τ x,exr le a předpokladu b h urči na ákladě součiniele β abulk podle výrau: τ x,exr = M x βhb 2 h/b 1,00 1,20 1,50 1,75 2,00 β 0,208 0,219 0,231 0,239 0,246 h/b 2,50 3,00 5,00 10,00 β 0,258 0,267 0,291 0,313 1/3 Meilehlé hodno le inerpolova.

Konrolní oáka Předpoklad, že průře ohýbaného nosníku ůsává po deformaci rovinný a kolmý na průhbovou čáru, naýváme: a) Schwedlerova věa b) Seinerova věa c) Bernoulli-Navierova hpoéa

Konrolní oáka Pevnos mal v ahu a ohbu se kouší na rámečcích průřeu 40 x 40 mm a délk 160 mm. Trámeček se umísí na podpor ve dálenosi 100 mm. Zaěžuje se sílou uprosřed ropěí. Jesliže dojde k porušení vorku při působící síle 640 N, poom je pevnos v ahu a ohbu rovna: a) 1,5 MPa b) 2,4 MPa c) 0,75 MPa

Konrolní oáka Deplanace průřeu je jev, pro kerý plaí: a) Nasává při kroucení pruu, kd průře po deformaci ůsává rovinný. b) Nasává při kroucení pruu, kd průře po deformaci neůsane rovinný. c) Projevuje se u ohbu, kd průře po deformaci ůsává rovinný a kolmý na průhbovou čáru ohýbaného nosníku.

Konec přednášk Děkuji a poornos. Vsáeno ssémem L A T E X. Obrák vvořen v ssému Å Ì ÈÇËÌ.