Model minimalizace technologického zbytku pro ZPO 1 v TŽ, a.s.

Podobné dokumenty
Jednokriteriální rozhodování za rizika a nejistoty

Fraktálová komprese obrazu

VÍCEKRITERIÁLNÍ ANALÝZA VARIANT ZA JISTOTY

4.2 Elementární statistické zpracování Rozdělení četností

Lineární regrese ( ) 2

Martin Sloup, A Ohyb světla optickou mřížkou

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

9. Měření závislostí ve statistice Pevná a volná závislost

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

8 NELINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

11. Časové řady Pojem a klasifikace časových řad

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

Experimentální identifikace regulovaných soustav

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

Optimalizace portfolia

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle

Rovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Hodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D

METHOD OF THE URBAN MASS TRANSPORTATION QUALITY EVALUATION

Spolehlivost a diagnostika

[ jednotky ] Chyby měření

Úloha č. 10. Měření rychlosti proudu vzduchu. Měření závislosti síly odporu prostředí na tvaru tělesa

1. Základy měření neelektrických veličin

Chyby přímých měření. Úvod

Odůvodnění. Obecná část

jsou varianty znaku) b) při intervalovém třídění (hodnoty x

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Metodika projektů generujících příjmy

VY_52_INOVACE_J 05 01

2. Vícekriteriální a cílové programování

P1: Úvod do experimentálních metod

Regresní a korelační analýza

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Časová hodnota peněz. Metody vyhodnocení efektivnosti investic. Příklad

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

Úvod do korelační a regresní analýzy

Testování statistických hypotéz

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

E L E K T R I C K É S T R O J E II Měření synchronního stroje Fázování, V křivky, Potierova reaktance, stanovení buzení

Princip paralelního řazení vkládáním (menší propadává doprava)

Téma 11 Prostorová soustava sil

ANALÝZA NÁKLADOVÝCH A CENOVÝCH VZTAHŮ V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ ČR ANALYSIS OF COST AND PRICE RELATIONSHIPS IN WASTE MANAGEMENT OF THE CZECH REPUBLIC

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

IAJCE Přednáška č. 12

11. Popisná statistika

2 CHARAKTERISTIKA VÝPOČTOVÉHO PROGRAMU A MODELOVÉ STU- DIE

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

Přednáška V. Úvod do teorie odhadu. Pojmy a principy teorie odhadu Nestranné odhady Metoda maximální věrohodnosti Průměr vs.

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Nálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků

KVALITA REGRESNÍHO MODELU Radek Fajfr

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Programování v Matlabu

Úvod do teorie měření

Matematika I, část II

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

14. Korelace Teoretické základy korelace Způsoby měření závislostí pro různé typy dat

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Příloha č. 7 Dodatku ke Smlouvě o službách Systém měření kvality Služeb

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

Lineární programování

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Nepředvídané události v rámci kvantifikace rizika

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

Statistika. Statistické funkce v tabulkových kalkulátorech MSO Excel a OO.o Calc

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ DRÁTKOBETONOVÝCH SMĚSÍ. Petr Janas 1 a Martin Krejsa 2

ÚNOSNOST OSAMĚLÝCH SVISLE ZATÍŽENÝCH VRTANÝCH PILOT

Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:

OPTIMÁLNÍ FILTRACE METALURGICKÝCH SIGNÁLŮ POMOCÍ INFORMAČNÍCH KRITÉRIÍ

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

13 Fraktály ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 13 Fraktály

Model poptávky po železniční osobní dopravě Českých drah, a. s. na tuzemském přepravním trhu

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Transkript:

Hutcké lsty č.3/28 Výroba ocel Moel mmalzace techologckého zbytku pro PO v TŽ, a.s. Ig. Mroslav Hozák, TŘINECKÉ ŽELEÁRNY, a. s., Průmyslová, 739 6 Třec Staré Město,Třec Ig. Ja Morávka, Ph.D., Třecký žeýrg, a. s., Frýecká 26, 739 6 Třec Staré Město Prof. Ig. Karel Mchalek, CSc., VŠB-TU Ostrava, 7. lstopau 5, 78 33 Ostrava-Poruba Čláek obsahuje pops matematcko-statstcké aalýzy varat olévaých formátů a PO v Třeckých železárách, a.s. př růzých lcích rychlostech a jeotlvých lcích prouech a př určtém rozsahu hmotostí ocel v posleích tavbách sekvecí. Cílem aalýzy bylo zmapovat možost mmalzace techologckého zbytku pro exstující varaty a avrhout způsob realzace této mmalzace pomocí algortmu SW realzovaého moelu mmalzace techologckých zbytků.. Úvo O roku 25 je v Třeckých železárách, a.s. (TŽ) řeše výzkumý úkol (VÚ) s ázvem Vývoj moelu a jeho mplemetace pro zmešeí opau z posleí tavby olté v sekvec a blokovém zařízeí plyulého oléváí. V rámc řešeí VÚ bylo uté aalyzovat, moelovat, smulovat a posléze SW mplemetovat moel mmalzace techologckého zbytku (MMT) a pracovšt PO v TŽ, a.s., který bue pracovat v součostí s paralelě aalyzovaým a vytvářeým moelem směsých oblastí (MSO). 2. Přehle potřebých úajů Pře samotým matematckým moelováím byla uskutečěa, jak matematcká aalýza příslušých úloh matematckého programováí a tzv. řezého problému [], [2], [3], tak aalýza potřebých vstupích velč moelu [4]. Velce stručý výběr z výsleků aalýzy je možé shrout ásleově: v techologckých přepsech jsou uveey přepokláaé (povoleé) tzv. zaí techologcké zbytky (z_max) v posleích tavbách sekvecí, rozmezí zákazíky požaovaých olévaých élek přeltků čí: u všech formátů kruhových přeltků 2.6 6.5 m, u přeltků pravoúhlých 3 x 35 mm 4 9 m, as /3 sekvecí byla ukočea fyzcky a 2/3 tvořly tzv. letmé výměy mezpáví, v současost je užívaých 6 varat olévaých formátů a lcích prouech tab.: Tab.. Používaé varaty (V) olévaých formátů [mm] a lcích prouech PO Tab.. Apple varats (V) of cast formats (mm) castg streams of the cotuous castg mache (PO) o.. V LP LP2 LP3 LP4 LP5 3x35 3x35 3x35 3x35 3x35 2 32 32 32 32 32 3 4 4 4 4 4 4 525 525-525 525 5 525 525 4 525 525 6a 525 525 4 4 4 6b 4 4 4 525 525 3. Matematcký moel varat oléváí Na záklaě určtých zjeoušujících přepoklaů a blačích rovc byl sestave matematcký moel varat oléváí přeltků a PO v TŽ, a.s., ze kterého lze získat závslost celkového techologckého zbytku a vstupích parametrech. 3. Matematcký moel techologckých zbytků Determstcký matematcký moel varat oléváí byl vytvoře a záklaě ásleujících zjeoušeých skutečostí a přepoklaů: přehřátí ocel je kostatí pro celou tavbu, lcí rychlost jsou kostatí pro celou tavbu, přesost měřeí velč je absolutí, všecha ocel z LP je olta beze zbytku, k ukočeí oléváí a jeotlvých lcích prouech oje ve stejém okamžku. Matematcký moel vychází z rovc pro oltou élku a hmotost přeltků a lcích prouech vz obr. (ke jsou: LP lcí páev, MP mezpáev, KR krystalzátory): 35

Výroba ocel Hutcké lsty č.3/28 MP LP M m - tzv. metrové hmotost olévaých formátů a lcích prouech [kg/m], v - lcí rychlost a lcích prouech [m/m], k - počet růzých požaovaých élek přeltků a lcích prouech, j - ex élek přeltků, j =, 2, k, j - požaovaé élky přeltků a lcích prouech [m], poku k =, pak j =. KR j f f 2 f 3 f 4 f 5 v v 2 v 3 v 4 v 5 Obr.. Schematcké zázorěí PO Fg.. Schematc pcture of the cotuous castg mache (PO) o. s = v t, () M = m s = m v t, (2) ke je: - počet fukčích lcích prouů, - ex lcích prouů, =, 2,, s - oltá élka přeltku a lcím prouu za čas (v čase) t [m], v - průměrá lcí rychlost a lcím prouu [m/m], t - čas oléváí v rámc tavby [m], m - metrová hmotost přeltku a lcím prouu [kg/m], M - oltá hmotost přeltku a lcím prouu v čase t [kg]. Pro všechy (fukčí) lcí prouy a celou tavbu pak platí blačí rovce: M = = M = t T = m v, (3) ke je M - hmotost ocel v tavbě [kg], t T - oba tavby [m]. uveeých rovc lze pak přehleě efovat vstupy a výstupy (tyto v avazujícím pořaí svého výpočtu), a tím poměrě jeouchý výpočtový algortmus moelu [5]: Vstupy (vstupí parametry): - počet fukčích lcích prouů, a PO je = 5, pro varatu č.4 = 4, - ex lcích prouů, =, 2, = {, 2, 3, 4, (5)}, M - hmotost ocel v lcí páv = hmotost ocel v tavbě [kg], f obecé obsazeí lcích prouů formáty, apř. {3, 32,, 4, 525} [mm], Výstupy (výstupí parametry): t T - oba tavby [m]: t T = = M m v, (4) s T - celkové olté élky přeltků v tavbě a lcích prouech [m]: s T = v t, (5) T p - průměré požaovaá élka přeltků v tavbě a lcích prouech [m]: p = k k j= j, (6) p - počet přeltků požaovaých élek v tavbě a lcích prouech [m]: s T p =, (7) p ke [x] ozačuje olí celou část výrazu, čísla x, z, mz - élky a hmotost zaích techologckých zbytků v tavbě a lcích prouech [m], [kg]: z s T = st p = st p, (8a) p p mz = m z, (8b), m - élka a hmotost celkového zaího techologckého zbytku tavby [m], [kg]: = m = z = =, (9a) mz. (9b) Jak je z uveeých rovc vět, mez fálí výstupy moelu patří élky a hmotost zaích techologckých zbytků a lcích prouech z, mz, jako celková élka a hmotost tohoto zbytku v tavbě, m. 3.2 ávslost techologckého zbytku a vstupích parametrech Poku uvažujeme jako záklaí vstupí proměou velču hmotost ocel v tavbě M [t], pak je možé pro růzé varaty alších vstupích velč ovot fukčí vztahy pro celkový techologcký zbytek [m]. 36

Hutcké lsty č.3/28 Výroba ocel Na obr.2a jsou zobrazey průběhy závslost pro ejjeoušší varaty vstupích parametrů, tj. a všech lcích prouech jsou stejé (a kostatí): formáty a élky přeltků, jako lcí rychlost, a obr.2b pak pro růzé lcí rychlost a prouech: [m] Carlo (stochastcká smulace) v programu Matlab. 4. Determstcká smulace áklaí oko etermstckého moelu v tabulkovém procesoru Excel je vtelé a obr.3. =.. = 5. k = /m m = 5.m./ max [t] Obr. 2a. Průběhy celkového zaího zbytku v závslost a stejých možách vstupích parametrů Fg. 2a. Pass of a complete back resue relato to the same set of put parameters [m] =. = 5. Obr. 3. Výstupy etermstcké smulace Excel Fg. 3. Outputs of a etermstc smulato - Excel Na obr.4 je zobrazea závslost, + maxz a lcí rychlost pro určté hooty vstupích parametrů a př hmotost ocel v LP 55 t z programového systému Matlab: k = /m 6 + maxz m = m./ max [t] 4 2 Obr. 2b. Průběhy celkového zaího zbytku v závslost a vstupích parametrech růzé lcí rychlost Fg. 2b. Pass of a complete back resue relato to the put parameters varous cast spees ovozeých vztahů [5] a obr.2 je zřejmé, že závslost celkového zaího zbytku a hmotost ocel v lcí páv (v tavbě) má charakter soustavy úseček (přímek) se stejým skloem a kostatím rozestupem. Je o závslost vícezačou a tím ejeozačou. Krtcké ( zlomové ) hmotost ocel v LP jsou v eálím přípaě rovy celočíselému ásobku souču počtu lcích prouů, metrové hmotost a élky přeltků. V přípaě s estejým lcím rychlostm jsou krtcké hmotost -krát (počet lcích prouů) hustěj a pravelě umístěé, tj. je o celočíselé ásobky metrové hmotost a élky přeltků. 4. Aalýza varat Aalýza varat oléváí byla uskutečěa pole vytvořeého etermstckého moelu algortmu, jak ve statckém režmu (etermstcká smulace) v tabulkovém procesoru Excel a v matematckém programovém prostřeí Matlab, tak v režmu Mote 8 6 4.52.54.56.58.6.62.64.66.68.7.72 Obr. 4. Výstupy etermstcké smulace Matlab Fg. 4. Outputs of a etermstc smulato - Matlab Determstcká smulace sloužla hlavě ke zmapováí stuace a ke staoveí vhoých krtérí mmalzace techologckého zbytku. Příkla závslost růzých avržeých krtérí mmalzace a lcí rychlost v5 v rozmezí.52-.72 m/m (pro stejé v = v2 = v3 = v4 =.65 m/m) pro vstupí parametry: Mt = 55 t, = 5 m, m = kg/m je uvee a obr.5. 37

Výroba ocel Hutcké lsty č.3/28.maxz [m] Mt = 55 t, = 5 m, m = kg/m 6 5 *maxz maxz 8 5 4 +maxz 2 3 9 2 6 3.5.55.6.65.7.75 v5 [m/m] maxz [m] optmálí lcí rychlost a lcím prouu, ky je současě celkový techologcký zbytek maxmálí élka zbytku a jeom lcím prouu (jejch součet) mmálí. Toto krtérum optmalty (mma techologckého zbytku) se tey jeví jako velce vhoé. 4.2 Stochastcká smulace V programovém systému Matlab byl vytvoře program pro stochastckou smulac. Výhoou tohoto moelu je jeho jeouchá mofkovatelost s možostí zaat růzé varaty vstupích parametrů a hlavě výpočet zobrazeí pro celý rozsah hmotostí ocel v LP. Obr. 5. ávslost krtérí maxz, +/*maxz a lcí rychlost v5 (LP5) Fg. 5. Depeece of maxz crtera, +/*maxz epeece o the cast spee v5 (LP5) Celkový zaí zbytek vykazuje pro závslost a lcí rychlost tervalově kostatí hlay, směroatá ochylka má více (2 ebo 3) globálích maxm - vz obr.6. Na obr.7 je pro ázorost vtelé zobrazeí závslost élky celkového zbytku [m] a krtéra + maxz [m] a hmotost ocel, a obr.8 élky zbytků z [m] a všech lcích prouech pro mmálí celkový zbytek (grafcké výstupy z matematckého programu Matlab). 25 + maxz Mt = 55 t, = 5 m, m = kg/m 2.5 soz 5 5 soz [m].5 5 [m] 5.5.55.6.65.7.75 v5 [m/m] Obr. 6. ávslost krtérí soz, a lcí rychlost v5 (LP5) Fg. 6. Depeece of soz crtera, epeece o the cast spee v5 (LP5) 55 6 65 7 75 8 85 9 95 2 25 Obr. 7. Grafy závslostí stochastckého moelu v SW Matlab: závslost, + maxz a M Fg. 7. Depeece graphs of a stochastc moel SW Matlab: epeece, + maxz o M.25 obr.5 a obr.6 je zřejmé, že mmálí celkový zbytek je rový 5 m a současě ejmeší maxmálí zbytek a lcích prouech je maxz = m. Př stejých élkách zbytků (směroatá ochylka zbytků soz = ) astává v aém přípaě pro lcí rychlost o hootě v5 =.65 m/m, která je v tomto přípaě stejá jako lcí rychlost a přechozích čtyřech lcích prouech. Teto závěr však platí pouze pro aou hmotost ocel v LP a aé hooty alších vstupích parametrů (obecě se může lcí rychlost a lcím prouu č.5 lšt o rychlost a alších lcích prouech)..2.5..5 2 3 4 5 e smulačích výpočtů s etermstckým moely v tabulkovém procesoru Excel a v programovém systému Matlab vyplyulo: samoté krtérum určuje celý terval hoot optmálí lcí rychlost a vybraém lcím prouu, takže je pouze částečě vhoé, krtérum +maxz umožňuje ajít kokrétí hootu Obr. 8. Grafy závslostí stochastckého moelu v SW Matlab: závslost z a LP až LP5 Fg. 8. Depeece graphs of a stochastc moel SW Matlab: epeece z o LP to LP5 38

Hutcké lsty č.3/28 Výroba ocel 5. Algortmus regulace lcí rychlost Pro realzac složté úlohy mmalzace celkového techologckého zbytku v posleí tavbě sekvece pro exstující růzoroé varaty oléváí přeltků (vz tab.) bylo hleáo algortmcké řešeí. atím byl uskutečě prví ávrh algortmu regulace lcí rychlost a jeom lcím prouu (apř. a pravěpoobě a prouu prostřeím, tj. třetím), zabezpečující průběžou a koečou mmalzac celkového techologckého zbytku v posleí tavbě sekvece př oléváí stejých formátů a všech lcích prouech, tj. pro varaty oléváí č. 3 (vz tab.). Algortmus bue ejprve aprogramová a ozkouše pro varatu č., tj. pro oléváí pravoúhlého formátu přeltků rozměrů 3 x 35 mm a všech pět lcích prouech [5], [6]. Grafcké zázorěí tohoto algortmu staoveí optmálí lcí rychlost (a prostřeím 3. lcím prouu) pomocí vývojového agramu je a obr.9: Icalzace: Tzkrt = v3 = vm Výpočet maxz,, Tzpom Tzpom < Tzkrt? _ větš v3 o vv + Tzkrt = Tzpom m = v3opt = v3 a všech (fukčích) lcích prouech př půvoě astaveých lcích rychlostech a počátku tavby a mt [m]: což je mmálí celková élka techologckého zbytku a všech (fukčích) lcích prouech př optmalzovaé lcí rychlost a LPP3 a počátku tavby. Pro efováí absolutí úspory je možé zavést proměou (ukazatel) úspor celkového zaího techologckého zbytku au [m] pole jeouchého vztahu: au = T mt [ m]. () A obobě pro efováí relatví procetuálí úspory lze zavést proměou (ukazatel) u [%] pomocí vztahu: ( T mt ) au u = = [%]. () T T Smulačě byly v programovém matematckém prostřeí Matlab přeběžě ověřey a grafcky zázorěy výstupí ukazatele optmalzace zbytků pro formát přeltků 3 x 35 mm, rozsah korgovaých hmotostí ocel v tavbě M <5,2> t, rozsah élek přeltků v tavbě <4, 9> m, optmálí přehřátí Tpr = 3 C, oku omálí lcí rychlost vom =.65 m/m. Byly uvažováy va režmy astaveí mmálích a maxmálích lcích rychlostí: režm běžý, u kterého pro mezí rychlost platí: vm = vom 2 % a vmax = vom + % a režm přísý (oléváí kolejcových začek), ke vm = vom % a vmax = vom. Na obr., jsou pro běžý režm pomocí 3D grafů zázorěy závslost ukazatelů v3opt a u a korgovaé hmotost ocel v tavbě M [t] a (stejé a kažém lcím prouu) élce přeltků [m]: _ v3 > vmax? + K Obr. 9. Vývojový agram algortmu staoveí optmálí lcí rychlost v3opt Fg. 9. Flowchart of a algorthm of a optmal cast spee specfcato v3opt 6. Přeběžé vyhooceí úspor Pro vyhooceí úspor techologckých zbytků bue vhoé porovávat vě hooty výstupích proměých: T [m]: což je celková élka techologckého zbytku Obr.. Optmálí lcí rychlost v3opt = f(m,) pro rozsah v =.52-.65-.72 m/m Fg.. Optmal cast spee v3opt = f(m,) for the rage of v =.52-.65-.72 m/m 39

Výroba ocel Hutcké lsty č.3/28 Obr.. Relatví úspora u = f(m,) pro rozsah v =.52-.65-.72 m/m Fg.. Relatve ecoomy u = f(m,) for the rage of v =.52-.65-.72 m/m Na záklaě uskutečěých smulačích výpočtů lze kostatovat, že relatví průměrá úspora je poměrě ízká a bue se pohybovat v rozmezí as 3 %. Obecě se relatví úspora u obou režmů pohybovala ve velkém rozmezí (téměř) %, což apř. zameá, že exstuje ost hoě kombací hmotost ocel v tavbě a élek přeltků, ke k žáé úspoře eoje. 7. ávěr Na záklaě matematcko-statstcké aalýzy šest používaých varat oléváí přeltků a PO v TŽ, a.s. je možé vyslovt ásleující závěry: byl vytvoře matematcký moel varat oléváí, bylo alezeo vhoé mmalzačí krtérum techologckého zbytku, efovaé jako součet celkového zaího zbytku a maxmálího zbytku a lcích prouech, byl avrže algortmus řízeí lcí rychlost a prostřeím (třetím) lcím prouu, který průběžě upravuje (v techologckých mezích) tuto lcí rychlost tak, aby př měcích se lcích rychlostech a ostatích lcích prouech (za přepoklau asazeí přeltků stejého formátu a všech lcích prouech) ošlo k mmalzac celkového techologckého tzv.zaího zbytku v posleí tavbě sekvece, moel mmalzace techologckého zbytku (MMT) bue účě spolupracovat s paralelě aalyzovaým a vytvářeým moelem směsých oblastí (MSO), který umoží postatě zmešt tyto zbytkové a směsé oblast (pole zkušeostí s říve vytvořeým a provozovaým MSO a PO 2), což by mělo přést výzamý efekt. Lteratura [] GROS, I. 23. Kvattatví metoy v maažerském rozhoováí. vy. Praha : Graa Publshg a.s. ISBN 8-247-42-8 [2] JABLONSKÝ, J. 22. Operačí výzkum kvattatví moely pro ekoomcké rozhoováí.. vy. Praha : Professoal Publshg. ISBN 8-8649-42-8 [3] JANÁČEK, J. 23. Matematcké programováí. 2. opraveé vy. Žla : Es vyavatelství Žlské uverzty, 23. ISBN 8-87-54- [4] MORÁVKA, J. 25. Matematcké moely optmálího ěleí přeltků a PO. Ročí zpráva projektu č.254. Třec : T, a.s., prosec 25. 32 s. [5] MORÁVKA, J. 26. Moely optmálího ěleí přeltků a PO. Ročí zpráva projektu č.263. Třec : T, a.s., prosec 26. 32 s. [6] MORÁVKA, J. 27. Moely mmalzace techologckých zbytků a směsých oblastí a PO. Ročí zpráva projektu č. 265. Třec : T, a.s., lstopa 27. 42 s. Receze: Prof. Ig. Jozef Kjac, CSc. 4