METHOD OF THE URBAN MASS TRANSPORTATION QUALITY EVALUATION

Transkript

1 Ročík., Číslo II., 009 METODA HODNOCENÍ KVALITY MĚTKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METHOD OF THE URBAN MA TRANPORTATION QUALITY EVALUATION Ivaa Olvková Aotace: Čláek se zabývá problematkou hodoceí kvalt městské hromadé doprav. Teoretck je zde detalě popsáa metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav. Výsledk dosažeé aplkací metod jsou prezetová provedeím vhodoceí krterí časové dostupost. Klíčová slova: Městská hromadá doprava, kvalta doprav, krtera časové dostupost ummar: Ths paper deals wth urba mass trasportato qualt evaluato. Method of urba mass trasportato qualt evaluato s theoretcall descrbed detal. The results of the metod applccato are preseted b evaluato of tme avalablt crtera. Ke words: Urba mass trasportato, qualt evaluato, tme avalablt crtera. ÚVOD Úkolem městské hromadé doprav (MHD) je zabezpečeí přepravích požadavků a území města, případě aglomerace a požadovaé kvaltatví úrov. Kvalta přemístěí v sstému MHD sehrává výzamou rol především ve vztahu k vužíváí dvduálí automoblové doprav. Hodoceí kvalt přemístěí MHD je výzamým ástrojem pro řešeí problémů v oblast kvalt MHD. V teor doprav však eí metodám hodoceí kvalt věováa dostatečá pozorost. Výsledk těchto metod jsou přtom prostředkem pro zjšťováí ázorů a kvaltu, zejméa př výzkumech u cestujících. Cílem tohoto čláku je proto avrhout metodu hodoceí kvalt MHD a tuto metodu ověřt provedeím vhodoceí krterí časové dostupost v dopraví sít MHD.. HODNOCENÍ KVALITY MĚTKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Př hodoceí krterí kvalt přemístěí MHD astává stuace, kd část krterí je kvattatví povah (hodot kvattatvích krterí jsou vjádře v metrcké stupc) a část kvaltatví povah (hodot kvaltatvích krterí jsou vjádře v ordálí stupc). Prostředkem, jak s použtím ordálí stupce dosáhout možost statstckého Ig. Ivaa Olvková, Ph.D., VŠB-Techcká uverzta Ostrava, Fakulta strojí, Isttut doprav, 7. lstopadu 5, 708 Ostrava-Poruba, tel.: 0 597, e-mal: vaa.olvkova@vsb.cz Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 87

2 Ročík., Číslo II., 009 vhodoceí, běžého pro metrcké stupce, je jejch metrzace, tj. přřazeí bodů z bodové stupce jako ástroje pro měřeí postojů a ázorů cestujících. Pro každý stupeň bodového hodoceí je přesě defovaá úroveň každého krtera kvalt slovím výrazem (deskrptorem). Přřazeím bodu z bodové stupce cestující určuje, do jaké mír daé krterum plí jeho/její očekáváí. Nomálí hodot kvaltatvích krterí jsou tak vjádře subjektvě a základě postojů cestujících ve škálových hodotách. ubjektvě vjádřeé postoje pak lze statstck objektvzovat.. Pops metod hodoceí kvalt Metoda bla ověřea provedeím dopravího průzkumu spokojeost cestujících v ostravském sstému MHD. Krtera kvalt přemístěí bla hodocea cestujícím v dotazíku. Metodu je možo rozdělt do ásledujících kroků:. Kostrukce dílčí fukce užtku krtera: a) vmezeí defčího oboru dílčí fukce užtku, b) grafcké zázorěí průzkumem zjštěých hodot pomocí bodového dagramu, c) určeí tpu regresí fukce (dílčí fukce užtku krtera) a staoveí jejích parametrů metodou ejmeších čtverců.. Rozděleí defčího oboru dílčí fukce užtku krtera a terval omálích hodot a určeí mezích omálích hodot. ad.a) Vmezeí defčího oboru dílčí fukce užtku Defčím oborem dílčí fukce užtku krtera je terval omálích hodot krtera < m ; ma >. Nomálí hodot bl staove objektvě a základě kvattatvích údajů (ve stupc metrckého tpu) uvedeých cestujícím v dotazíku. Krají bod tohoto tervalu lze ozačt jako m a ma kde: m je ejžší (mmálí) hodota -tého krtera ma je ejvšší (mamálí) hodota -tého krtera. ad.b) Grafcké zázorěí průzkumem zjštěých hodot pomocí bodového dagramu Prostředctvím bodového hodoceí kvalt krtera,,, ebo 5 kde je hodoceí ejlepší a 5 ejhorší, přřazují cestující určté omálí hodotě krtera hodotu užtku u, u 0,75, u 0,5, u 0,5 ebo u 0. Uspořádaé dvojce (, u ( )) tvoří souřadce bodů, které lze zobrazt grafck pomocí bodového dagramu - a ose jsou vese omálí hodot krtera a a ose jm odpovídající průměré hodot užtku. ad.c) Určeí tpu regresí fukce (dílčí fukce užtku krtera) a staoveí jejích parametrů metodou ejmeších čtverců Metodou ejmeších čtverců lze alézt regresí (apromačí) fukc, která má součet čtverců odchlek pozorovaých (průzkumem zjštěých) hodot od vpočteých / (teoretckých) co ejmeší. Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 88

3 Ročík., Číslo II., 009 Metoda ejmeších čtverců spočívá v hledáí regresí (apromačí) fukce pro kterou bude platt vztah: () / ( ) m Postup je ásledující: Z bodového dagramu, kde jsou grafck zázorě průzkumem zjštěé hodot krterí (vz. obr.,, ) lze usoudt, že závslost je kvadratcká. Fukce u ( ) bude ve svém defčím oboru < m ; ma > mootóě klesající. Lze očekávat dva tp průběhu fukcí u ( ), tj. koveí (obr.- tp a) ebo kokáví fukc užtku (obr. - tp c). Obr. - Tp průběhu dílčí fukce užtku u ( ) (a-koveí, b-leárí, c-kokáví) Průzkumem zjštěé hodot lze ted apromovat parabolou (kvadratckou fukcí, polomem druhého řádu) s rovcí f() a b c. Odhad jejích parametrů lze získat pomocí metod ejmeších čtverců, tj. z podmík, ab součet čtverců odchlek bl mmálí: ( a, b, c) ( a b c ) m () Ab bl teto součet mmálí, musí být jeho parcálí dervace rov ule: a b 0 c Uvedeým postupem lze odvodt soustavu leárích rovc: () a b c Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 89

4 Ročík., Číslo II., 009 Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 90 c b a c b a () Položí-l se ( ) o m m, jsou odhad parametrů a, b, c: ( ) ( ) ( ) a ( ) ( ) ( ) b ( ) ( ) ( ) c (5) kde ( ) ( ) ( ) Pomocí deu determace lze zjstt vhodost regresí fukce. Jeho kostrukce vchází z rozkladu součtu čtvercových odchlek pozorovaých (aměřeých) hodot od jejch artmetckého průměru ( ) (6) a dvě složk. A to a součet čtverců rezduí: ( ) / (7) a a součet čtverců vpočteých (teoretckých) hodot od artmetckého průměru ( ) / (8) oučet čtverců vpočteých (teoretckých) hodot od průměru představuje tu část součtu čtverců, kterou je možo vsvětlt zvoleou regresí fukcí. Ide determace udává z jaké část je varablta závslé proměé vsvětlea zvoleým modelem:

5 Ročík., Číslo II., 009 / ( ) I (9) ( ) Ide determace (v programu Mcrosoft Ecel ozačová R ) abývá hodot z uzavřeého tervalu 0,. ad.) Rozděleí defčího oboru dílčí fukce užtku kvattatvího krtera a terval omálích hodot a určeí mezích omálích hodot Trasformací bodového hodoceí kvalt krtera může být pomocí dílčí fukce užtku u ( ) krtera rozděle defčí obor fukce do pět dílčích tervalů omálích hodot. Pomocí fukce u ( ) můžeme rověž získat mezí omálí hodot, 0,75, 0,5, 0,5, 0 pro ěž b u ( ) měla abývat hodot u ( ), u ( 0,75 ) 0,75, u ( 0,5 ) 0,5, u ( 0,5 ) 0,5 a u ( 0 ) 0.. Hodoceí krterí časové dostupost v dopraví sít MHD Časová dostupost v dopraví sít MHD je vjádřeím kvalt dopraví obsluh města městskou hromadou dopravou. kupa krterí časové dostupost (dostupost zastávek, čekáí a spoj a přestupovost v dopraví sít MHD), která jsou hodocea v této kaptole, se vztahuje k pohodlí cestujících mmo vozdlo. Hodotí fzckou a pschckou stráku cestujícího v průběhu jeho příchodu a zastávku, odchodu ze zastávk, v průběhu čekáí a spoj a v průběhu přestupu. Jsou ovlvňováa jak úroví orgazace a řízeí doprav, tak samotou dopraví cestou a dopraví sítí lek MHD... Hodoceí krtera dostupost zastávek MHD Každá cesta dopravím prostředkem městské hromadé doprav začíá a kočí pěší chůzí. Návazost pěších cest a přístupů má být proto logcká, co ejkratší, přehledá a co ejbezpečější. Dostupost zastávek MHD určuje z prostorového hledska vzdáleost a z hledska časového dobu dostupost zastávek a stac př vstupu do sstému městské hromadé doprav. Docházková vzdáleost je krterum, jehož astaveí ovlví přístup občaa k veřejé dopravě. Př staoveí lmtu docházkové vzdáleost k zastávce, resp. k prostředku veřejé doprav, je uto brát v úvahu skutečost, že čas stráveý chůzí je součástí času stráveého k dosažeí cíle. Toto krterum je možé charakterzovat jako časovou dostupost zastávek MHD. Časová dostupost zastávek MHD je obecě fukcí průměré vzdáleost mez zastávkam MHD a hustot dopraví sítě MHD. Odpovídá středí délce chůze cestujícího k ejblžší zastávce v sledovaém dopravím okrsku a rchlost chůze. Grafck je možé vhodott časovou dostupost zastávek s použtím zochro časové dostupost. Izochroa časové dostupost zastávk je čára, z které je stejá doba chůze k zastávce. Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 9

6 Ročík., Číslo II., 009 Ve vjádřeí časové dostupost zastávek MHD má výzamý podíl vzdáleost mez zastávkam. e zvětšující se vzdáleostí mez zastávkam (př kostatí hustotě dopraví sítě) se zvětšuje doba chůze a zastávku. Na druhé straě se zmešuje doba přeprav, protože se zvětšuje cestoví rchlost. Krterem pro staoveí optmálí vzdáleost mez zastávkam je proto mmálí doba přemístěí. Ab blo možo objektvě staovt dostupost zastávek je uto brát v úvahu kokrétí údaje o jedotlvých složkách dob chůze (ze zdroje přemístěí a výchozí zastávku a z cílové zastávk k cíl přemístěí), získaé od cestujících v dotazíku. Prostředctvím bodového hodoceí kvalt krtera ve stupc,,,, 5 přřadl cestující určté omálí hodotě dob docházk hodotu užtečost u < ; 0>. Uspořádaé dvojce (, u ( )) tvoří souřadce bodů, které jsou vese a obr. (a ose jsou vese omálí hodot dob docházk a a ose jm odpovídající průměré hodot užtku). Průzkumem zjštěé hodot lze ejlépe apromovat parabolou (kvadratckou fukcí, polomem druhého řádu). Dílčí fukce užtku krtera dostupost zastávek u ( ) má tvar: u ( ) - 0,00-0,0056,05 (0) Hodota deu determace R 0,9807 což zameá dobré proložeí bodů. průzkumem zjštěé hodot polom. u() 0,75 u - průměrý užtek 0,5 0,5 u ( ) - 0,00-0,0056,05 R 0, doba docházk [m] Obr. - Dílčí fukce užtku krtera dostupost zastávek u ( ) Fukce u ( ) je ve svém defčím oboru <; 0> mootóě klesající z fukčí hodot u ( ) a fukčí hodotu u ( 0 ) 0, průběh fukce je kokáví. Dostupost Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 9

7 Ročík., Číslo II., 009 zastávek je ted krterem s klesající preferecí, stejé přírůstk omálích hodot subkrtera přáší respodetům stále meší užtek. Defčí obor fukce u ( ) bl rozděle a základě respodet přřazeého bodového hodoceí do pět tervalů. Pomocí fukce u ( ) lze rověž získat mezí hodot, 0,75, 0,5, 0,5, 0, pro ěž u ( ) abývá hodot u ( ), u ( 0,75 ) 0,75, u ( 0,5 ) 0,5, u ( 0,5 ) 0,5 a u ( 0 ) 0. Z hodot uvedeých v tabulce vplývá, jak cestující hodotí čas stráveý docházkou (z bdlště a výchozí zastávku MHD a z cílové zastávk MHD a pracovště) a cestě do zaměstáí. Nejvšší užtek cestujícím přáší dostupost zastávek do mut, ještě "přízvě" hodotí dobu docházk do 8 mut. Neutrálě "a přízvě a epřízvě" je hodoceo avýšeí času stráveého docházkou do mut. Další prodloužeí dob docházk je jž z hledska cestujících epřjatelé. Tab. - Trasformace bodového hodoceí kvalt krtera dostupost zastávek do tervalů a mezích hodot pomocí dílčí fukce užtku u ( ) Bodové hodoceí Iterval [m] Mezí hodot [m] velm přízvé - 5 přízvé -8 5 a přízvé a epřízvé 9- epřízvé velm epřízvé Z hodot uvedeých v této tabulce vplývá, že cestující ehodotí čas stráveý docházkou přílš egatvě. Přírůstk omálích hodot a počátku defčího oboru přáší cestujícím meší pokles užtku, ež přírůstk omálích hodot v blízkost hodot.ma 0 mut. Důvodem může být skutečost, že cestující epokládají dobu docházk za součást přemístěí. Počátkem přemístěí rozumí příchod a výchozí zastávku, kocem přemístěí odchod z cílové zastávk (případě až ástup do dopravího prostředku a výstup z dopravího prostředku)... Hodoceí krtera čekáí a spoj MHD Doba čekáí a spoj je doba měřeá od příchodu cestujícího a zastávku MHD po odjezd dopravího prostředku požadovaého spoje. Průměrá doba čekáí a spoj závsí a rozděleí dob příchodu cestujícího a zastávku a a pravdelost, spolehlvost a přesost doprav. Pokud cestující přchází a zastávku ezávsle a jízdím řádu, tj. bez zalost odjezdů spojů a daé lce, přchází áhodě. Za předpokladu pravdelé a přesé doprav je průměrá doba čekáí a spoj cestujícího, který přjde a zastávku MHD bez zalost jízdího řádu, polova tervalu doprav. Tato stuace astává v případě, kd ejsou jízdím řádem staoveé odjezd, ale je terval doprav. Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 9

8 Ročík., Číslo II., 009 Cestující př pravdelých cestách do zaměstáí jž předem zá jízdím řádem staoveé odjezd a s cílem sížt dobu čekáí a spoj přzpůsobuje svůj příchod a zastávku odjezdu požadovaého spoje. Krterum čekáí a spoj MHD (dob čekáí a spoj) cestující hodotl z hledska času stráveého čekáím a zastávce a cestě do zaměstáí. Nomálí hodot bl staove a základě údajů o době čekáí, získaých od cestujících prostředctvím dotazíku. Prostředctvím bodového hodoceí kvalt krtera ve stupc,,,, 5 přřadl cestující určté omálí hodotě dob čekáí hodotu užtečost u < ; 0>. Uspořádaé dvojce (, u ( )) tvoří souřadce bodů, které jsou vese a obr. (a ose jsou vese omálí hodot dob čekáí a a ose jm odpovídající průměré hodot užtku). Průzkumem zjštěé hodot lze ejlépe apromovat parabolou (kvadratckou fukcí, polomem druhého řádu). Dílčí fukce užtku krtera čekáí a spoj u ( ) má tvar: u ( ) 0,007-0,099,085 () Hodota deu determace R 0,9768 což zameá dobré proložeí bodů. průzkumem zjštěé hodot polom. u ( ) 0,75 u ( ) - průměrý užtek 0,5 0,5 0 u ( ) 0,007-0,099,085 R 0, doba čekáí [m] Obr. - Dílčí fukce užtku subkrtera čekáí a spoj u ( ) Fukce u ( ) je ve svém defčím oboru <; 6> mootóě klesající z fukčí hodot u ( ) a fukčí hodotu u ( ) 0,9, průběh fukce je koveí. Čekáí a Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 9

9 Ročík., Číslo II., 009 spoj je ted krterem s klesající preferecí, stejé přírůstk omálích hodot subkrtera přáší respodetům stále meší pokles užtku. Defčí obor fukce u ( ) bl rozděle a základě respodet přřazeého bodového hodoceí do čtř tervalů. Pomocí fukce u ( ) lze rověž získat mezí hodot, 0,75, 0,5 0,5 a pro ěž u ( ) abývá hodot u ( ), u ( 0,75 ) 0,75, u ( 0,5 ) 0,5 a u ( 0,5 ) 0,5. Z hodot uvedeých v tabulce vplývá, jak cestující hodotí čas stráveý čekáím a zastávce. Velm přízvě hodotí čekáí a spoj do mut a přízvě do 5 mut. Ještě eutrálě tj. a přízvě a epřízvě je hodocea doba čekáí do 9 mut. Delší čas čekáí je jž pro cestující epřjatelý. Z tabulk je patré, že v rámc defčího oboru <; 6> elze trasformovat bodové hodoceí 5 (velm epřízvé) do tervalu a hodot 0, pro ž b u ( ) měla abývat hodot u ( 0 ) 0. Tto hodot leží mmo průzkumem zjštěý defčí obor. Tab. - Trasformace bodového hodoceí kvalt krtera čekáí a spoj do tervalů a mezích hodot pomocí dílčí fukce užtku u ( ) Bodové hodoceí Iterval [m] Mezí hodot [m] velm přízvé - přízvé - 5 a přízvé a epřízvé epřízvé velm epřízvé - - Cestující hodotí čas stráveý čekáím a zastávce dost egatvě. Přírůstk omálích hodot a počátku defčího oboru přáší cestujícím všší pokles užtku, ež přírůstk omálích hodot a koc defčího oboru. Důvodem může být skutečost, že cestující př pravdelých cestách do zaměstáí jž předem zají jízdím řádem staoveé odjezd spojů a přcházejí a zastávku před staoveým odjezdem spoje. Proto eočekávají, že doba čekáí a spoj se zvýší... Hodoceí krtera přestupovost v dopraví sít MHD Doba přestupu je součtem dob chůze př přestupu mez výstupí a ástupí zastávkou lek, mez kterým se přestupuje a dob čekáí a ásledý spoj. Nutost přestupu z jedoho dopravího prostředku a jý př přemístěí za účelem dosažeí žádoucího cíle cest sžuje kvaltu přeprav. Protože přestupováí mez růzým dopravím sstém elze zabrát, je úkolem tuto evýhodu mmalzovat. Předpokladem mmálí dob přestupu je dobrá časová a prostorová koordace v dopravím sstému. Doba přestupu je ovlvěa dodržováím jízdího řádu, tj. pravdelostí, přesostí a spolehlvostí doprav. Základím krterem však zde zůstává celková doba přemístěí, tj. spotřeba času "od dveří ke dveřím", kd aopak přestupem a jý dopraví prostředek se celková doba přemístěí může sížt. V zájmu zamezeí egatvího hodoceí přestupovost ze stra Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 95

10 Ročík., Číslo II., 009 cestujících je však žádoucí, ab se vhodým uspořádáím přestupích vazeb (časových prostorových) a optmálím řešeím sítě lek zamezlo víceásobým přestupům, které cestující hodotí velm egatvě. Krterum přestupovost v dopraví sít MHD cestující hodotl z hledska dob přestupu v průběhu jejch cest do zaměstáí. Nomálí hodot bl staove a základě údajů o době přestupu (součtu dob docházk př přestupu mez výstupí a ástupí zastávkou lek, mez kterým se přestupuje a dob čekáí a ásledý spoj) získaých od cestujících prostředctvím dotazíku. Prostředctvím bodového hodoceí kvalt subkrtera ve stupc,,,, 5 přřadl cestující určté omálí hodotě dob přestupu hodotu užtečost u < ; 0>. Uspořádaé dvojce (, u ( )) tvoří souřadce bodů, které jsou vese a obr. (a ose jsou vese omálí hodot dob přestupu a a ose jm odpovídající průměré hodot užtku). Průzkumem zjštěé hodot lze ejlépe apromovat parabolou (kvadratckou fukcí, polomem druhého řádu). Dílčí fukce užtku krtera přestupovost v dopraví sít u ( ) má tvar: u ( ) - 0,00-0,00,0096 () Hodota deu determace R 0,967 což zameá dobré proložeí bodů. Obr. - Dílčí fukce užtku krtera přestupovost v dopraví sít MHD u ( ) Fukce u ( ) je ve svém defčím oboru < ; 0> mootóě klesající z fukčí hodot u ( ) a fukčí hodotu u ( ) 0, průběh fukce je kokáví. Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 96

11 Ročík., Číslo II., 009 Přestupovost v dopraví sít MHD je ted krterem s klesající preferecí, stejé přírůstk omálích hodot krtera přáší respodetům stále meší užtek. Defčí obor fukce u ( ) bl rozděle a základě respodet přřazeého bodového hodoceí do čtř tervalů. Pomocí fukce u ( ) lze rověž získat mezí hodot, 0,75, 0,5 0,5 a pro ěž u ( ) abývá hodot u ( ), u ( 0,75 ) 0,75, u ( 0,5 ) 0,5 a u ( 0,5 ) 0,5. Podrobější výsledk obsahuje tabulka. Defčí obor fukce u ( ) bl rozděle a základě respodet přřazeého bodového hodoceí do čtř tervalů. Pomocí fukce u ( ) lze rověž získat mezí hodot, 0,75, 0,5 0,5 a pro ěž u ( ) abývá hodot u ( ), u ( 0,75 ) 0,75, u ( 0,5 ) 0,5 a u ( 0,5 ) 0,5. Tab. - Trasformace bodového hodoceí kvalt přestupovost v dopraví sít MHD do tervalů a mezích hodot pomocí dílčí fukce užtku u ( ) Bodové hodoceí Iterval [m] Mezí hodot [m] velm přízvé -7 přízvé 8-0 a přízvé a epřízvé -6 5 epřízvé velm epřízvé - - Z hodot uvedeých v tabulce vplývá, jak cestující hodotí čas stráveý přestupováím. Přírůstk omálích hodot a počátku defčího oboru přáší cestujícím meší pokles užtku, ež přírůstk omálích hodot v blízkost hodot ma 0 mut. Důvodem může být skutečost, že cestujícím přílš evadí utost přestupu z jedoho dopravího prostředku a jý v průběhu přemístěí, pokud eí časová ztráta př přestupu přílš velká. Víceásobé přestup, kd se současě zvšuje časová ztráta, však cestující hodotí epřízvě.. ZÁVĚR Čláek se zabývá problematkou hodoceí kvalt MHD. Zejméa se věuje popsu metod hodoceí kvalt přemístěí MHD a epermetálímu ověřeí avržeé metod provedeím vhodoceí krterí časové dostupost. Pro zhodoceí avržeé metod jsou výzamé výsledk provedeého průzkumu, které ukazují, že je vhodý pro praktcké vužtí v oblast hodoceí spokojeost a kvalt přemístěí MHD z hledska cestujících, protože umožňuje: - detfkovat očekáváí cestujících týkající se kvalt přemístěí v sstému MHD, - detfkovat estující úroveň kvalt, - odhalovat příč espokojeost cestujících, - odhalovat slé a slabé strák dopravce, Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 97

12 Ročík., Číslo II., posktovat formace a data pro projekt zlepšováí kvalt, - přášet kvatfkovaé výstup s možostí vhodocováí tredů. POUŽITÁ LITERATURA [] OLIVKOVÁ, I. Hodoceí spokojeost cestujících v podku MHD. Ostrava:. mezárodí koferece Jakost 00 - Qualt 00, IBN [] OLIVKOVÁ, I. Hodoceí spokojeost cestujících s kvaltou městské hromadé doprav. Pardubce: Perer's Cotact II/006. Uverzta Pardubce, 006. s IN 80-67X. [] UROVEC, P. Provoz a ekoomka slčí doprav I. Ostrava: VŠB-TU Ostrava IBN X. Recezet: Ig. Ivaa Havlíčková UDIMO, spol. s r. o., Ostrava doc. Ig. Tataa Molková, Ph.D. Uverzta Pardubce, DFJP, Katedra techologe a řízeí doprav Olvková - metoda hodoceí kvalt městské hromadé doprav 98