(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a



Podobné dokumenty
Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

ZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Optické zobrazování - čočka

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Hledání hyperbol

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Logaritmická funkce teorie

x + F F x F (x, f(x)).

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Název: Čočková rovnice

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Úlohy krajského kola kategorie A

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Vzdálenosti přímek

13. Soustava lineárních rovnic a matice

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

Hyperbola a přímka

Vzdálenosti přímek

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

1 Základní pojmy a vztahy

Vzorová řešení čtvrté série úloh

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

8. cvičení z Matematiky 2

( a) Okolí bodu

II. kolo kategorie Z5

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

1.1 Numerické integrování

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Matematický KLOKAN kategorie Kadet

Odraz na kulové ploše

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

Nerovnosti a nerovnice

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Ohýbaný nosník - napětí

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

4. cvičení z Matematiky 2

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Matematické metody v kartografii

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Přednáška 9: Limita a spojitost

Větu o spojitosti a jejich užití

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

Symbolicko - komplexní metoda I Opakování komplexních čísel z matematiky

Definice limit I

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Stereometrie metrické vlastnosti 01

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

5.2.8 Zobrazení spojkou II

Transkript:

Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie: Pod pojmem tenká čočk rozumíme tkovou čočku, jejíž tloušťk d je mlá v porovnání s poloměrem křivosti. Předmětová obrzová hlvní rovin splývjí v jednu rovinu, procházející středem S čočky, od něhož měříme jk předmětovou obrzovou vzdálenost, ' tk i ohniskovou vzdálenost. U spojky vzniká obrz n opčné strně čočky než je umístěn předmět můžeme ho pozorovt stínítkem. Obr. 1 Je-li ohnisková vzdálenost, vzdálenost předmětu ' vzdálenost obrzu, pk pltí zobrzovcí rovnice: 1 1 1 + =, (1) přičemž všechny veličiny uvžujeme bsolutně. Její úprvou získáme vzth =. + () Přímé zvětšení Z je dáno vzthem y Z = =, y (3) opět uvžujeme bsolutní hodnoty, přitom y je velikost předmětu y' velikost obrzu. U rozptylky je předmětové ohnisko n strně obrzu obrzové opčně n strně předmětu. Obrz, který je neskutečný, vzniká n stejné strně čočky jko je předmět. Zobrzovcí rovnice má tvr 1 1 1 =. (4) - 1 -

Z ní plyne = (5) Ohnisková vzdálenost tenkých čoček se dá měřit mnoh různými způsoby. Ukážeme si některé z nich: ) Měření ohniskové vzdálenosti tenké spojky metodou přímou: Přímá metod spočívá v tom, že měříme pomocí předmětu jeho zostřeného obrzu n mtnici vzdálenost, ', doszením do vzthu () vypočítáme ohniskovou vzdálenost. Z hodnot, ' všk můžeme určit i gricky. Npíšeme-li rovnici () ve tvru bude tkže nebo + =, ( ) =, =, ( ) =, (6) tedy =. (6) Vyneseme-li do gru n jednu osu všechny nměřené hodnoty ', n druhou hodnoty příslušné hodnoty, ' spojíme, protnou se všechny přímky v bodě F, který má souřdnice [, ] v souhlse se vzthy (6) (6). Z obrázku i mtemtickou cestou se dá dokázt, že nejkrtší úsečk je při = ', tkže + = 4. Ve všech osttních přípdech je + > 4. Z toho vyplývá, že obrz n stínítku dostneme pouze při splnění podmínky + 4. Přímá metod není dosttečně přesná, neboť čočky mívjí objímky, tkže můžeme jejich střed pouze odhdnout nměřené hodnoty, ' nejsou dosttečně přesné. Proto se používjí ke stnovení ohniskové vzdálenosti i jiné metody. - -

b)měření ohniskové vzdálenosti tenké spojky Besselovou metodou Tto metod se zkládá n pozntku, že při určité vzdálenosti předmětu stínítk, existují dvě různé polohy čočky, při nichž vznikne ostrý obrz. Oznčíme-li vzdálenost předmětu při prvním postvení čočky 1 ' vzdálenost obrzu při druhém postvení čočky, viz obr. 4 pltí = 1 =. V poloze I vznikne n stínítku obrz zvětšený, v poloze II obrz zmenšený. Podle obrázku je d = =, e = +. Odtud vypočítáme e + d e d =, = Dosdíme-li tyto výrzy do rovnice () obdržíme e d = 4e kde e je vzdálenost předmětu od stínítk d je vzdálenost mezi I. II. polohou čočky. (7) c) Měření ohniskové vzdálenosti tenké čočky pomocí zvětšení Uprvíme-li vzth () n tvr =, resp. =, 1+ 1+ dosdíme z (3) = Z, obdržíme =, 1 + Z (8) Z resp. = 1 + Z (9) Změříme-li zvětšení Z můžeme z nměřené hodnoty ' resp. vypočítt ohniskovou vzdálenost podle vzthu (8) resp. (9). Při relizci této metody použijeme jko předmět osvětlené průhledné milimetrové měřítko, které zobrzujeme n mtnici, optřenou též - 3 -

milimetrovým měřítkem. Kryje-li se n dílků předmětu (zvětšených) s n' dílky obrzu, je zvětšení n Z = n (10) d) Měření ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky Vzhledem k tomu, že u rozptylky vzniká obrz n stejné strně jko je předmět, nemůžeme použít stínítko, n kterém by se obrz promítl. Abychom dostli skutečný obrz, použijeme spojnou čočku tkové ohniskové vzdálenosti, by spolu s rozptylkou vznikl optická soustv s kldnou optickou mohutností. Obr. 5. I Spojná čočk vytvoří skutečný obrz y', který můžeme zchytit n stínítku. Jestliže vložíme pprsku vytvářejícímu reálný obrz y' do cesty rozptylku ve vzdálenosti ' od obrzu y' bude pro ni obrz y' neskutečným předmětem rozptylk vytvoří ve vzdálenosti ' skutečný obrz y'', který již můžeme zobrzit n stínítku (viz obr. 5.). Změříme-li hodnoty, ' můžeme použitím rovnice (5) vypočítt ohniskovou vzdálenost rozptylky. Je všk třeb si uvědomit, že oznčení obrzových předmětových vzdálenosti v obrázcích 5 je opčné. Má proto v tomto přípdě rovnice (5) tvr = (11) 3) Úkol: ) Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou metodou: 1) početně ze vzthu () ) gricky podle obr. 3 vzthů (5) (6) 3) pokusem ověřte podmínku + 4 b) Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky metodou Besselovou c) Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky pomocí zvětšení d) Určete ohniskovou vzdálenost tenké rozptylky 4) Postup: ) Předmět stínítko postvíme n opčné strně optické lvice mezi ně postvíme čočku. Světelným zdrojem osvětlíme předmět čočkou posouváme tk dlouho, ž n stínítku vznikne ostrý obrz předmětu. Odečteme polohu předmětu p čočky č stínítk s. Z těchto údjů vypočítáme hodnoty = č p, = s č zpíšeme do tbulky. Měření opkujeme při různých vzdálenostech předmětu stínítk lespoň pro 10 hodnot. - 4 -

Vypočítáme ohniskovou vzdálenost čočky podle vzthu (), určíme bsolutní reltivní chybu σ, δ pro. Z nměřených hodnot, určíme gricky ohniskovou vzdálenost porovnáme s hodnotou vypočítnou. p s č [m ] Dlším zkrcováním vzdálenosti předmětu od stínítk njdeme pokusně polohu, při níž ještě lze vytvořit n stínítku obrz. Pro ni by mělo pltit + = 4 y = y. Ověřte si, že pro menší vzdálenost stínítk od předmětu již nelze obrz vytvořit. b) Předmět i stínítko umístíme n opčných koncích optické lvice odečteme polohy p, s. Umístíme čočku poblíž předmětu njdeme tkovou její polohu, by byl obrz předmětu n stínítku ostrý zvětšený. Odečteme polohu čočky č 1. Umístíme čočku poblíž stínítk opět zostříme. Získáme zmenšený obrz. Odečteme polohu čočky č. Z nměřených hodnot vypočítáme e = s p, d = č č1, dosdíme do (7) vypočítáme ohniskovou vzdálenost. Měření provedeme pro 10 různých vzdáleností předmětu od e 4, vypočítáme střední hodnotu bsolutní i reltivní chybu. stínítk ( ) p s č 1 č e d [m ] c) Jko předmět použijeme průhledné měřítko velikosti n mm. Zostříme obrz předmětu n stínítku, odečteme jeho velikost n mm vypočítáme zvětšení Z podle (10). Odměříme polohu předmětu p, čočky č stínítk s vypočítáme hodnoty,. Měření provedeme 10x pro různé polohy. Podle (8) vypočítáme hodnotu 1 podle (9) hodnotu. Určíme bsolutní reltivní chybu pro určené oběm způsoby porovnáme, který postup je přesnější. p s č n [mm] n [mm] Z 1 1 1 1 1 [m ] [m ] 1 1 1-5 -

d) Mezi předmět stínítko vložíme spojnou čočku S rozptylku R podle obr. 5. Spojkou, či rozptylkou zostříme obrz odečteme polohu stínítk s 1 rozptylky r. Potom rozptylku odstrníme beze změny polohy spojky znovu zostříme stínítkem. Novou polohu stínítk oznčíme s. Vypočítáme = s1 r, = s r doszením do (11) ohniskovou vzdálenost. Měření provedeme 10x pro různé polohy spojné čočky. Vypočítáme bsolutní reltivní chybu. r s 1 s [m ] 5) Závěr: Z výsledků měření posuďte přesnost jednotlivých metod měření ohniskové vzdálenosti. - 6 -