3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Podobné dokumenty
3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

3.3. ANALYTICKÁ GEOMETRIE KRUŽNICE A KOULE

3.6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PARABOLY

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Analytická geometrie (AG)

Rovnice přímky v prostoru

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Digitální učební materiál

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

1 Analytická geometrie

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Vzorce počítačové grafiky

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

Parametrická rovnice přímky v rovině

14. přednáška. Přímka

8. Parametrické vyjádření a. Repetitorium z matematiky

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

19 Eukleidovský bodový prostor

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Analytická geometrie lineárních útvarů

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

Analytická geometrie v prostoru

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

Analytická geometrie

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

3. Analytická geometrie

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)

ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

2. kapitola: Euklidovské prostory

Základy matematiky pro FEK

9. Je-li cos 2x = 0,5, x 0, π, pak tgx = a) 3. b) 1. c) neexistuje d) a) x ( 4, 4) b) x = 4 c) x R d) x < 4. e) 3 3 b

M - Příprava na 12. zápočtový test

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

1. Přímka a její části

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Základní vlastnosti eukleidovského prostoru

STEREOMETRIE. Odchylky přímek. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0114

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

KRUŽNICE, KRUH, KULOVÁ PLOCHA, KOULE

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

17 Kuželosečky a přímky

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

11 Vzdálenost podprostorů

x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.

Euklidovské prostory. Euklidovský prostor dimense 3

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

Kulová plocha, koule, množiny bodů

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy)

CZ 1.07/1.1.32/

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

1 Připomenutí vybraných pojmů

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL GA01 M01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika analytická geometrie. Mgr. Pavel Liška

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

7 Analytická geometrie v rovině

VEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

2.2. SČÍTÁNÍ A NÁSOBENÍ MATIC

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

3.3. EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ ROVNICE A NEROVNICE

SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA4 Analytická geometrie

3.MONGEOVO PROMÍTÁNÍ. Rovnoběžný průmět 3D těles na rovinu není vzájemně jednoznačné zobrazení, k obrazu neumíme jednoznačně určit objekt v prostoru

Elementární křivky a plochy

STEREOMETRIE. Bod, přímka, rovina, prostor. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0101

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Transkript:

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY V této kapitole se dozvíte: jak popsat bod v rovině a v prostoru; vzorec na výpočet vzdálenosti dvou bodů; základní tvary rovnice přímky v rovině a v prostoru; jak analyzovat vzájemnou polohu bodu a přímky v rovině a v prostoru včetně jejich vzdálenosti; jak analyzovat vzájemnou polohu dvou přímek v rovině a v prostoru včetně jejich vzdálenosti. Klíčová slova této kapitoly: polohový vektor bodu, vzdálenost bodů, parametrická, obecná (normálová) a směrnicová rovnice přímky, vzájemná poloha bodu a přímky, vzdálenost bodu a přímky, vzájemná poloha dvou přímek, vzdálenost dvou přímek. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,75 + 1,0 hodiny (teorie + řešení příkladů)

Popis bodu. V geometrii se body značí velkými písmeny, např. A, B atd. Zavedeme-li kartézský souřadný systém, můžeme každý bod jednoznačně popsat jeho polohovým vektorem, např. a, b atd. Obecný polohový vektor se často značí r (radius vektor) a jeho složky x, y (v rovině) nebo x, y, z (v prostoru). Většinou ale používáme k rozlišení složek vektorů číselné indexy 1, 2 (v rovině) nebo 1, 2, 3 (v prostoru). Vzdálenost dvou bodů. Vzdálenost dvou bodů A, B je dána (Euklidovskou) velikostí rozdílu jejich polohových vektorů: kde i = 1,2 v rovině a i = 1,2,3 v prostoru. ( ) = = ( ) 2 d A,B b a bi ai, Parametrická rovnice přímky v rovině a prostoru. Parametrická rovnice přímky má tvar i ( ) r = a+ t b a, kde r je polohový vektor libovolného bodu X přímky, a, b jsou polohové vektory dvou různých pevně zvolených bodů A, B (určujících přímku) a t R je parametr, probíhající všechny reálné hodnoty. Vektor u= b a se nazývá směrový vektor a je rovnoběžný se směrem přímky. Všimněte si, že probíhá-li parametr t interval 0, 1, probíhá bod P úsečku AB. Uvedená vektorová rovnice obsahuje v sobě dvě (v rovině), resp. tři (v prostoru) skalární x = a + t b a, i = 1, 2, resp. i = 1, 2, 3 pro souřadnice bodů X, A, B. rovnice ( ) i i i i Obecná (normálová) rovnice přímky v rovině. Obecnou rovnicí přímky v rovině je rovnice tvaru ax + by + c = 0, vektorově nr + c = 0, kde abc,, R, a nebo b je různé od nuly a xy, Rjsou souřadnice libovolného bodu x, y n a, b tzv. normálový vektor přímky. přímky, r ( ) jeho polohový vektor a ( )

Obecnou rovnici přímky lze odvodit z její parametrické rovnice vyloučením parametru t. Tím bychom také zjistili, že platí a = u2, b= u1, kde u = ( u1, u2) je výše zmíněný směrový vektor přímky. Platí tedy n u (možno se přesvědčit skalárním součinem), odkud plyne označení vektoru n jako normálového vektoru přímky. Směrnicový tvar rovnice přímky v rovině. Směrnicovým tvarem rovnice přímky v rovině je rovnice tvaru y = kx+ q, kde kq, Ra xy, Rjsou souřadnice libovolného bodu přímky. Směrnice k je tangenta úhlu, který svírá přímka s kladným směrem osy x. Vztah mezi koeficienty a, b obecné a c rovnice a koeficienty k, q je dán rovnicemi k =, q =, které obdržíme, když z obecné b b rovnice vypočteme y. Směrnicový tvar nelze použít, je-li b = 0, tj. přímka je rovnoběžná s osou y. Pozor! Obecná ani směrnicová rovnice přímky v prostoru neexistuje! Důvod je prostý. Jediná rovnice snižuje počet nezávislých souřadnic o jednu, popisuje proto v prostoru dvojrozměrný útvar (plochu), ale přímka jakožto křivka je jednorozměrným útvarem. Vzájemná poloha bodu a přímky v rovině a prostoru. Bod P je prvkem přímky p ( P p ) právě tehdy, pokud jeho souřadnice vyhovují rovnici této přímky. V rovině je vzdálenost bodu P ( x, y ) = od přímky p: ax+ by+ c= 0 dána vzorcem P P d ax + by + c P P ( P, p) = 2 2 a + b. V prostoru je vzdálenost bodu P s polohovým vektorem r P od přímky r = a+ t u dána vzorcem ( P ) d( P, p) = r a u. u Tento vzorec můžeme použít také v rovině, zavedeme-li u vektorů nulové třetí složky. Vzájemná poloha dvou přímek v rovině a prostoru. Přímky p, q mohou být: a) totožné, pokud mají neprázdný průnik a jejich směrové vektory jsou kolineární (rovnoběžné); b) rovnoběžné různé, pokud mají prázdný průnik a jejich směrové vektory jsou kolineární; c) různoběžné, pokud mají neprázdný průnik a jejich směrové vektory nejsou kolineární;

V prostoru navíc: d) mimoběžné, pokud mají prázdný průnik a jejich směrové vektory nejsou kolineární. Vyšetření polohy dvou přímek spočívá tedy nejprve ve zjištění, zda jejich směrové vektory jsou či nejsou kolineární, a poté v určení, zda jejich průnik je prázdný či neprázdný. Vzdálenost dvou rovnoběžek je dána vzdáleností libovolného bodu jedné přímky od druhé přímky. Vzdálenost dvou mimoběžek r = ap + t p u p, r = aq + tq uqje dána vzorcem (, ) d p q = ( ) a a u u u u q p p q p q, kde ( q ) p p q ( q p)( p q) a a u u a a u u je smíšený součin vektorů ( aq ap), up, u q. Odchylka přímek (různoběžných i mimoběžných) je ostrý, příp. pravý úhel α, který svírají směrové vektory u p, u q těchto přímek. Platí: cosα = up uq u u. p q V rovině lze místo směrových vektorů užít normálové vektory přímek. Shrnutí kapitoly: Analytická geometrie se zabývá matematickým popisem geometrických objektů. Bod popisujeme příslušným polohovým vektorem, v rovině dvourozměrným, v prostoru trojrozměrným. Vzdálenost mezi dvěma body počítáme Euklidovskou formulí. Přímku v rovině a v prostoru lze popsat parametrickou rovnicí r = a+ t u. V rovině navíc existuje obecná (normálová) rovnice přímky ax + by + c = 0 (vektorově nr + c = 0). Z obecné rovnice lze v případě b 0 snadno přejít ke směrnicové rovnici y = kx+ q. Vzájemná poloha bodu a přímky je dána především faktem, zda bod na přímce leží nebo neleží. To rozhodneme snadno podle toho, zda jeho souřadnice splňují nebo nesplňují rovnici přímky. Pro vzdálenost bodu od přímky existuje v rovině i v prostoru jednoduchý vzorec. Vzájemnou polohu dvou přímek vyšetřujeme nejlépe pomocí jejich směrových vektorů a průniku. Přímky mohou být totožné, rovnoběžné různé, různoběžné a v prostoru také mimoběžné. Ve všech čtyřech případech lze snadno spočítat vzdálenost přímek a jejich odchylku, neboli ostrý, příp. pravý úhel α, který svírají.

Otázky: Jak popisujeme bod v rovině a v prostoru? Napište vzorec, kterým počítáme vzdálenost dvou bodů. Vyjmenujte známé tvary rovnice přímky v prostoru a v rovině. Formulujte parametrický tvar rovnice přímky. Jak se tento tvar liší v rovině a v prostoru? Formulujte obecný tvar rovnice přímky. Jak tento tvar odvodíme z parametrického tvaru? Formulujte směrnicový tvar rovnice přímky. Kdy lze použít? Jaký je fundamentální důvod, proč v prostoru neexistuje obecný ani směrnicový tvar rovnice přímky? Jakou vzájemnou polohu může mít bod a přímka? Jak tuto polohu určíme na základě jejich rovnic? Jakým vzorcem vypočteme vzdálenost bodu a přímky v rovině a v prostoru? Jakou vzájemnou polohu mohou mít dvě přímky v rovině a v prostoru? Jak tuto polohu určíme na základě jejich rovnic? Jak vypočteme vzdálenost dvou rovnoběžek a jak vzdálenost dvou mimoběžek? Příklad 1. Napište parametrickou a obecnou (normálovou) rovnici přímky, procházející body: a) A= [ 3,1], B= [ 0,2] ; b) A=[ 1, 0], B=[ 3, 2]. Příklad 2. Vypočtěte vzdálenosti dvojic geometrických útvarů: A 2,1 B 1,2 A= 1,2, p: 3x- 2y+ 5 = 0 ; a) = [ ], = [ ]; b) [ ] c) p: r = ( 4, 2, 3) + t( 1, 5, 2), q: = ( 2, 3, 1) + s( 0, 5, 1) r. Příklad 3. Vyšetřete vzájemnou polohu přímek: p: = 1, 3 + t 2, 1 q: r = 3, 0 + s 1, 1 ; a) r ( ) ( ), ( ) ( ) y b) p: 2x+ y = 0, q: x+ 3= 0. 2

Řešení příkladů: 1a) Parametrická rovnice = ( 3, 1) +t ( 3, 1) 1b) Parametrická rovnice = ( 1, 0) + t ( 4, 2) r, obecná rovnice x+ 3y 6 = 0 ; r, obecná rovnice 2x+ 4y+ 2 = 0. Pozor, vaše správné výsledky nemusí být přesně totožné s uvedenými, ale musí být ekvivalentní! 2a) d ( A,B) = 10 ; 2b) d( A, p ) = ; 2c) (, ) 2 13 95 d p q =. 251 3a) Různoběžky, p q= [ 1,4], cosα = 3 ; 3b) Rovnoběžky, 10 6 d( p, q ) =. 5 Další zdroje: 1. POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. 6. vyd. Praha: Prometheus, 1997. 2. POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách I. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1996. 3. POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách II. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1996. 4. REKTORYS, K. a spol. Přehled užité matematiky. 6. přepr. vyd. Praha: Prometheus, 1995. ZÁVĚR: [Tady klepněte a pište]