Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Podobné dokumenty
Co je obsahem numerických metod?

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení. October 2, 2008

Soustavy lineárních rovnic-numerické řešení

Aplikovaná numerická matematika - ANM

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

DRN: Soustavy linárních rovnic numericky, norma

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic. 27. prosince 2011

0 0 a 2,n. JACOBIOVA ITERAČNÍ METODA. Ax = b (D + L + U)x = b Dx = (L + U)x + b x = D 1 (L + U)x + D 1 b. (i) + T J

Soustavy lineárních rovnic

Dnešní látka Opakování: normy vektorů a matic, podmíněnost matic Jacobiova iterační metoda Gaussova-Seidelova iterační metoda

Numerické metody a programování. Lekce 4

FP - SEMINÁŘ Z NUMERICKÉ MATEMATIKY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Numerické řešení soustav lineárních rovnic

1 0 0 u 22 u 23 l 31. l u11

stránkách přednášejícího.

Numerické řešení soustav lineárních rovnic

0.1 Úvod do lineární algebry

Numerické metody a programování

Matematika B101MA1, B101MA2

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

4. Trojúhelníkový rozklad p. 1/20

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

0.1 Úvod do lineární algebry

8 Matice a determinanty

Numerické metody lineární algebry

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Matematika 2 pro PEF PaE

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

Numerické metody lineární algebry

Numerická matematika Banka řešených příkladů

Operace s maticemi

Operace s maticemi. 19. února 2018

Základy matematiky pro FEK

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Libovolnou z probraných metod najděte s přesností na 3 desetinná místa kladný kořen rovnice. sin x + x 2 2 = 0.

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

1 Vektorové prostory.

1 Determinanty a inverzní matice

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Cvičení z Numerických metod I - 12.týden

Soustavy lineárních rovnic

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

7. Lineární vektorové prostory

Princip řešení soustavy rovnic

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

Lineární algebra. Soustavy lineárních rovnic

Soustavy linea rnı ch rovnic

4. LU rozklad a jeho numerická analýza

Úvodní informace Soustavy lineárních rovnic. 12. února 2018

[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici

Úvod do lineární algebry

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25

Úlohy nejmenších čtverců

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

Numerické metody I. Jaro Normy vektorů a matic 1. 2 Nelineární rovnice Metoda bisekce (půlení intervalu) Iterační metody...

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

11. Soustava lineárních rovnic - adiční metoda

Budeme hledat řešení y(x) okrajové úlohy pro diferenciální rovnici druhého řádu v samoadjungovaném tvaru na intervalu a, b : 2 ) y i p i+ 1

Numerické metody. Autoři textu: RNDr. Rudolf Hlavička, CSc.

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

[1] LU rozklad A = L U

Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném rušení ) Muhammada ibn Músá al-chvárizmího (790? - 850?, Chiva, Bagdád),

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

D 11 D D n1. D 12 D D n2. D 1n D 2n... D nn

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Determinanty. Determinanty. Přednáška MATEMATIKA č. 3. Jiří Neubauer

Kapitola 11: Vektory a matice:

IB112 Základy matematiky

Vektory a matice. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

pro řešení soustav lineárních rovnic. Gaussova eliminační metoda pro řešení soustavy lineárních rovnic sestává ze dvou kroků:

1 Řešení soustav lineárních rovnic

Determinant matice řádu 5 budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku nebo sloupce. Aby byl náš výpočet

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

Základy matematiky pro FEK

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

10. DETERMINANTY " # $!

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

Transkript:

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic Příklad 2x 3y + z = 5 3x + 5y + 2z = 4 x + 2y z = 1 Soustava lineárních rovnic obecně Maticový tvar: a 11 x 1 + a 12 x 2 + + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 + + a 2n x n = b 2.. a n1 x 1 + a n2 x 2 + + a nn x n = b n Ax = b.

V praxi se vyskytují velmi velké soustavy rovnic, často s tzv. řídkou maticí (v každém řádku je jen několik nenulových prvků). Metody řešení soustav lineárních rovnic Přímé po konečném počtu matematických operací dojdeme přímo k přesnému řešení. (Řešení ve skutečnosti kvůli zaokrouhlovacím chybám přesné být nemusí.) Iterační zvoĺıme počáteční aproximaci řešení a postupně ji zlepšujeme. K přesnému řešení bychom se obecně dostali až v limitě (tj. nekonečným počtem kroků).

Přímé metody Cramerovo pravidlo Gaussova eliminační metoda... (existují i další metody)

Cramerovo pravidlo Je-li matice soustavy A regulární, tj. její determinant je nenulový, pak řešení soustavy lze vypočítat jako x 1 = D 1 D, x 2 = D 2 D,..., x n = D n D kde D je determinant matice soustavy A a D k, k = 1,..., n, jsou determinanty matic, které vzniknou tak, že v A nahradíme k-tý sloupec vektorem pravých stran b. Cramerovo pravidlo je vhodné jen pro velmi malé soustavy.

Gaussova eliminační metoda Soustavu pomocí elementárních úprav převedeme na trojúhelníkový tvar, ze kterého se řešení snadno spočítá pomocí tzv. zpětného chodu. Původní soustava: a 11 x 1 + a 12 x 2 + + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 + + a 2n x n = b 2.. a n1 x 1 + a n2 x 2 + + a nn x n = b n Upravená soustava: ã 11 x 1 + ã 12 x 2 + + ã 1n x n = b 1 ã 22 x 2 + + ã 2n x n = b 2 ã nn x n = b n.

Příklad Gaussovou eliminační metodou najděte řešení soustavy 2x 3y + z = 5 3x + 5y + 2z = 4 x + 2y z = 1

2 3 1 5 / 3 2 / ( 1 ) 2 3 5 2 4 1 2 1 1 2 3 1 5 0 0,5 3,5 3,5 0 3,5 1,5 1,5 2 3 1 5 ( 0 0,5 3,5 3,5 / 0 3,5 1,5 1,5 3,5 0,5 ) 2 3 1 5 0 0,5 3,5 3,5 0 0 26 26 2x 3y + z = 5 0,5y + 3,5z = 3,5 26z = 26 x = 2 y = 0 z = 1

Nevýhody Gaussovy eliminační metody Výpočet je časově náročný, potřebných aritmetických operací je řádově n 3 /3. Při výpočtu se mohou hromadit zaokrouhlovací chyby.

Příklad Gaussovou eliminační metodou najděte řešení soustavy 0,0001x + y = 1 x + y = 2. Při výpočtu zaokrouhlujte na 3 platné číslice.

Eliminace s částečným výběrem hlavního prvku Slouží k minimalizaci zaokrouhlovacích chyb. Pro eliminaci prvků v k-tém sloupci používáme násobky toho řádku (vybíráme z k-tého až n-tého řádku), ve kterém má číslo v k-tém sloupci největší absolutní hodnotu. Toto číslo s největší absolutní hodnotou nazýváme hlavní prvek nebo též pivot.

Příklad Pomocí eliminace s částečným výběrem hlavního prvku najděte řešení soustavy x + 7,5y = 16 2x 2y + 2z = 4 10x 5y 8z = 8

1 7,5 0 16 10 5 8 8 / 2 / ( 1 ) 10 10 2 2 2 4 2 2 2 4 10 5 8 8 1 7,5 0 16 10 5 8 8 0 3 0,4 5,6 0 8 0,8 16,8 10 5 8 8 0 8 0,8 16,8 / 3 0 3 0,4 5,6 8 10 5 8 8 0 8 0,8 16,8 0 0 0,7 0,7 10x 5y 8z = 8 8y + 0,8z = 16,8 0,7z = 0,7 x = 1 y = 2 z = 1

Iterační metody Jacobiho metoda Gauss-Seidelova metoda... (existují i další metody)

Jacobiho metoda Z 1. rovnice vyjádříme 1. neznámou, z 2. rovnice 2. neznámou atd. Zvoĺıme počáteční aproximaci řešení x (0) = (x (0) 1, x (0) 2,..., x n (0) ) T, dosadíme vypočteme x (1), opět dosadíme atd.: x (k+1) 1 = 1 ( ) b 1 a 12 x (k) 2 a 13 x (k) 3 a 1n x n (k) a 11 x (k+1) 2 = 1 ( ) b 2 a 21 x (k) 1 a 23 x (k) 3 a 2n x n (k) a 22. x n (k+1) = 1 ( ) b n a n1 x (k) 1 a n2 x (k) 2 a n n 1 x (k) n 1, a nn Pokračujeme, dokud se všechny složky řešení neustáĺı, tj. dokud neplatí x (k+1) i x (k) i < ε pro všechna i = 1,..., n.

Konvergence a divergence metody Řešení pomocí Jacobiho metody nemusíme najít vždy. Jestliže se postupné aproximace k řešení bĺıží, řekneme, že metoda konverguje. Jestliže řešení nenajdeme, řekneme, že metoda diverguje.

Podmínky konvergence pro Jacobiho metodu Diagonálně dominantní matice Matice A se nazývá řádkově ostře diagonálně dominantní, jestliže je v každém řádku absolutní hodnota prvku na diagonále větší než součet absolutních hodnot všech ostatních prvků v onom řádku neboli jestliže a ii > n j=1,j i a ij pro i = 1,..., n Podobně definujeme sloupcově ostře diagonálně dominantní matici: n a jj > a ij pro j = 1,..., n. i=1,i j

Podmínky konvergence pro Jacobiho metodu Je-li matice A ostře řádkově nebo sloupcově diagonálně dominantní, pak Jacobiho metoda konverguje pro libovolnou počáteční aproximaci x (0). Jestliže matice není diagonálně dominantní, Jacobiho metoda konvergovat může a nemusí.

Gauss-Seidelova metoda Počítáme podobně jako u Jacobiho metody, ale v každém kroku použijeme nejnovější hodnoty neznámých: x (k+1) 1 = 1 ( ) b 1 a 12 x (k) 2 a 13 x (k) 3 a 1n x n (k) a 11 x (k+1) 2 = 1 ( ) b 2 a 21 x (k+1) 1 a 23 x (k) 3 a 2n x n (k) a 22 x (k+1) 3 = 1 ( ) b 3 a 31 x (k+1) 1 a 32 x (k+1) 2 a 3n x n (k) a 33. x n (k+1) = 1 ( ) b n a n1 x (k+1) 1 a n2 x (k+1) 2 a n n 1 x (k+1) n 1 a nn

Podmínky konvergence pro Gauss-Seidelovu metodu Pozitivně definitní matice Symetrická matice A se nazývá pozitivně definitní, jestliže pro každý nenulový sloupcový vektor x = (x 1,..., x n ) T platí x T A x > 0 Jestliže libovolnou regulární matici A vynásobíme maticí k ní transponovanou, dostaneme matici, která je symetrická a pozitivně definitní.

Podmínky konvergence pro Gauss-Seidelovu metodu Je-li matice A ostře řádkově nebo sloupcově diagonálně dominantní, pak Gauss-Seidelova metoda konverguje pro libovolnou počáteční aproximaci x (0). Je-li matice A symetrická pozitivně definitní, pak Gauss-Seidelova metoda konverguje pro libovolnou počáteční aproximaci x (0). Jestliže matice nemá žádnou z uvedených vlastností, Gauss-Seidelova metoda konvergovat může a nemusí.

Jak zaručit konvergenci Gauss-Seidelovy metody Vynásobíme-li původní soustavu maticí k A transponovanou: Ax = b A T Ax = A T b, dostaneme soustavu s pozitivně definitní maticí, pro kterou je konvergence zaručena (může být ovšem dosti pomalá).

Jacobiho a Gauss-Seidelova metoda se nejlépe hodí pro velké soustavy rovnic s řídkou maticí.

Další používané metody Metoda LU rozkladu Choleského rozklad Metoda sdružených gradientů...