Přechodné děje 2. řádu v časové oblasti

Podobné dokumenty
Přechodné děje 1. řádu v časové oblasti

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

PŘÍKLAD PŘECHODNÝ DĚJ DRUHÉHO ŘÁDU ŘEŠENÍ V ČASOVÉ OBLASTI A S VYUŽITÍM OPERÁTOROVÉ ANALÝZY

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze

Frekvenční charakteristiky

ANALÝZA PNUS, EFEKTIVNÍ HODNOTA, ČINITEL ZKRESLENÍ, VÝKON NEHARMONICKÉHO PROUDU

1 Modelování systémů 2. řádu

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze.

Grafické zobrazení frekvenčních závislostí

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru

9.7. Vybrané aplikace

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Diferenciální rovnice 3

Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1

1 U Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose v uvedeném grafu.

Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku

ČVUT FEL. Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku

ELEKTROTECHNIKA 2 TEMATICKÉ OKRUHY

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování)

25.z-6.tr ZS 2015/2016

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Diferenciální rovnice

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Tel-30 Nabíjení kapacitoru konstantním proudem [V(C1), I(C1)] Start: Transient Tranzientní analýza ukazuje, jaké napětí vytvoří proud 5mA za 4ms na ka

Vítězslav Stýskala, Jan Dudek. Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu / 06 Elektrotechnika

Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Harmonický průběh napětí a proudu v obvodu

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Inverzní Laplaceova transformace

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu.

Rezonanční obvod jako zdroj volné energie

Tlumené a vynucené kmity

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

9 V1 SINE( ) Rser=1.tran 1

Osnova kurzu. Základy teorie elektrických obvodů 3

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz

Cvičení 11. B1B14ZEL1 / Základy elektrotechnického inženýrství

VÝKON V HARMONICKÉM USTÁLENÉM STAVU

Připnutí LC větví FKZ k přípojnici 27 kv trakční napájecí stanice

Systém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:

7.3. Diferenciální rovnice II. řádu

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Elektromechanický oscilátor

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Soustavy lineárních rovnic

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.

Modelování a simulace Lukáš Otte

Nauka o Kmitání Přednáška č. 4

Mějme obvod podle obrázku. Jaké napětí bude v bodech 1, 2, 3 (proti zemní svorce)? Jaké mezi uzly 1 a 2? Jaké mezi uzly 2 a 3?

3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu. P = 1 T

Elektromagnetický oscilátor

HARMONICKÝ USTÁLENÝ STAV - FÁZOR, IMPEDANCE

3. Kmitočtové charakteristiky

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

13. Kvadratické rovnice 2 body

PŘECHODOVÝ JEV V RC OBVODU

Skládání kmitů

Základy elektrotechniky (ZELE)

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Přechodové jevy v RLC obvodu. stud. skup.

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Fourierova transformace

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Diferenciální rovnice

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

Experimentální dynamika (motivace, poslání, cíle)

Matematika 3. m působíme silou F, uvedeme ho do pohybu a udělíme mu zrychlení a. Úkolem

Závislost odporu kovového vodiče na teplotě

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

ITO. Semestrální projekt. Fakulta Informačních Technologií

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

Digitální učební materiál

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

14. přednáška. Přímka

Vlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu

r Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr.2.16, je-li vstupem napě tí u 1 a výstupem napě tí u 2. Uvaž ujte R = 1Ω, L = 1H a C = 1F.

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Přehled veličin elektrických obvodů

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Transkript:

Přechodné děje 2. řádu v časové oblasti EO2 Přednáška 8 Pavel Máša - Přechodné děje 2. řádu

ÚVODEM Na předchozích přednáškách jsme se seznámili s obecným postupem řešení přechodných dějů, jmenovitě pak s řešením přechodných dějů 1. řádu. Nyní se tedy budeme podrobně zabývat řešením přechodných dějů 2. řádu. Z předchozích přednášek již víme, že přechodné děje vyšších řádů se liší pouze v počtu exponencielních funkcí / exponencielně tlumených harmonických funkcí, takže můžeme naše zkoumání skončit právě druhým řádem. RLC defibrilátor Je nejjednodušším příkladem obvodu druhého řádu Jaký časový průběh má proud, protékající tělem? Jak jednotlivé parametry obvodu (L, C, R) ovlivní tento časový průběh? - Přechodné děje 2. řádu

ŘEŠENÍ PŘECHODNÉHO DĚJE 2. ŘÁDU V ČASOVÉ OBLASTI 1. Obvodové rovnice Na rozdíl od obvodů 1. řádu, v obvodech 2. řádu není preferována žádná metoda Můžeme zvolit libovolnou metodu (MSP, MUN) V tomto případě je výhodnější metoda smyčkových proudů L di(t) + Ri(t)+ 1 dt C Z t 0 i( )d u C (0) = 0 2. Separace proměnných zde máme pouze jedinou proměnnou, tento krok můžeme vynechat 3. Obvodovou rovnici zderivujeme (pokud jsme ovšem neprovedli separaci proměnných v kroku 2) d 2 i(t) dt 2 + R di(t) + 1 i(t) =0 L dt LC 4. Řešení hledáme metodou variace konstant s nulovou pravou stranou, tedy bez zdrojů 2 + R L + 1 LC =0 Tvar obecného řešení bude záviset na kořenech kvadratické rovnice Obvod, na kterém je ilustrován postup řešení RLC defibrilátor - Přechodné děje 2. řádu

Kořeny reálné, různé i(t) =K e 1t 1 + K e 2t 2 + i p (t) Příklad: 2 +4000 +10 6 =0 ) 1;2 = 2000 p 2000 2 10 6 = 2000 1732:1 = 3732:1 = 267:9 i(t) =K 1 e 3732:1t + K 2 e 267:9t + i p (t) Kořen reálný, dvojnásobný i(t) =(K 1 + K 2 t) e t + i p (t) Příklad: 2+2000 +10 6 =0 ) 1;2 = 1000 p 1000 2 10 6 = 1000 0 = 1000 i(t) =(K 1 + K 2 t) e 1000t + i p (t) Kořeny komplexně sdružené 1;2 = j p! r 2 2 = j! i(t) =(K 1 cos!t + K 2 sin!t) e t + i p (t) Příklad: 2+1000 +10 6 =0 ) 1;2 = 500 p 500 2 10 6 = 500 j p 1000 2 500 2 = 500 866j i(t) =(K 1 cos(866t)+k 2 sin(866t)) e 500t + i p (t) - Přechodné děje 2. řádu

5. Vypočítáme partikulární řešení Ustálený stav v obvodu, po odeznění přechodné složky Dle charakteru zdrojů v obvodu SUS / HUS / PNUS analýza V uvedeném příkladu RLC defibrilátoru: u c (0) = 4216 V i L (0) = 0 A 2+ 50 q 0:3 + 1 =0 ) = 83:3 83:3 2 74074 = 83:3 259:1j 0:3 45 10 6 i(t) =(K 1 cos(259:1 t)+k 2 sin(259:1 t)) e 83:3t + i(p) i p (t) =0 Nyní již zbývá pouze najít integrační konstanty K 1, K 2 Máme pouze jednu obvodovou rovnici, ale dvě integrační konstanty K 1, K 2 Nestačí dosadit za t = 0, tím dostaneme pouze jednu rovnici 6. Zderivujeme celkové řešení tvar opět vychází z kořenů kvadratické rovnice - Přechodné děje 2. řádu

Kořeny reálné, různé i 0 i0 (t) = d h i K e 1t 1 + K e 2t 2 + i p (t) dt = K 1 1e 1t + K 2 2e 2t + i 0 p (t) Příklad: i 0 (t) = 3732:1 K 1 e 3732:1t 267:9 K 2 e 267:9t + i 0 p(t) Kořen reálný, dvojnásobný i 0 i0 (t) = d ³ (K 1 + K 2 t) e t + i p (t) = K e t 2 +(K 1 + K 2 t) e t + i 0 p dt (t) Příklad: i 0 (t) =K 2 e 1000t +(K 1 + K 2 t)( 1000)e 1000t + i 0 p(t) Kořeny komplexně sdružené i 0 (t) = = 1;2 = j p! r 2 2 = j! d h i (K 1 cos!t + K 2 sin!t) e t + i p (t) = dt h i! ( K 1 sin!t + K 2 cos!t) (K 1 cos!t + K 2 sin!t) e t + i 0 p(t) Příklad: h i 0 i0 (t) = 866 ( K 1 sin(866t)+k 2 cos(866t)) 500 (K 1 cos(866t)+k 2 sin(866t)) e 500t +i 0 p (t) - Přechodné děje 2. řádu

Pokud ale do zderivované rovnice dosadíme za t = 0, potřebujeme znát její hodnotu v tomto čase 7. Matematická počáteční podmínka v tomto kroku se vracíme zpět k původní rovnici, do které dosadíme t = 0 energetické počáteční podmínky Z 0 Li 0 (0)+Ri L (0)+ 1 i( )d u C (0) = 0 ) i 0 (0) = u C(0) Ri L (0) C 0 L {z } =0 Tvar řešení matematické počáteční podmínky závisí na rovnici (rovnicích), popisující konkrétní obvod 8. Do úplného řešení a jeho derivace dosadíme t = 0, počáteční podmínky a řešíme lineární soustavu rovnic Kořeny reálné, různé i(0) = K 1 + K 2 + i p (0) i 0 (0) = K 1 1 + K 2 2 + i 0 p(0) )! K 1 K 2 = i0 (0) i 0 p(0) 2 i(0) ip (0) 1 2 = i0 (0) i 0 p (0) 1 i(0) ip (0) 2 1 - Přechodné děje 2. řádu

Kořen reálný, dvojnásobný i(0) = K 1 + i p (0) i 0 (0) = K 2 + K 1 + i 0 p (0) )! K 1 = i(0) i p (0) K 2 = i 0 (0) i 0 p (0) i(0) i p (0) Kořeny komplexně sdružené i(0) = K 1 + i p (0) i 0 (0) =!K 2 K 1 + i 0 p (0) ) Nyní dokončíme řešení našeho defibrilátoru:! K 1 = i(0) i p (0) K 2 = i0 (0) i 0 p (0) + i(0) i p (0) i(t) =(K 1 cos(259:1 t)+k 2 sin(259:1 t)) e 83:3t +0 i i 0 (t) = 259:1( K 1 sin 259:1t + K 2 cos 259:1t) 83:3(K 1 cos 259:1t + K 2 sin 259:1t) i 0 4216 50 0 (0) = = 14053 0:3 ) 0 = K 1 +0! 14053 = 259:1K 2 83:3K 1 i(t) =54:24 sin(259:1 t) e 83:3t A K 1 = 0 K 2 = 14053 + 83:3 0 =54:24 259:1! e 83:3t - Přechodné děje 2. řádu

Časový průběh přechodného děje 2. řádu RLC defibrilátor U [V] I [A] p [W] Průběh napětí na rezistoru Průběh proudu Okamžitý výkon dodaný do rezistoru t[s] - Přechodné děje 2. řádu

CO OVLIVŇUJE ČASOVÝ PRŮBĚH? Máme charakteristickou rovnici: 2 + R L + 1 LC =0... a její kořeny Pokud: μ 2 R > 1 2L LC s μ 1;2 = R 2 R 2L 1 2L LC Aperiodický děj čím větší R, tím delší časová konstanta S rostoucím R trvá přechodný děj déle - Přechodné děje 2. řádu

μ 2 R = 1 2L LC r L ) R =2 C Mez aperiodicity Přechodný děj trvá nejkratší možnou dobu Mez aperiodicity Aperiodický děj Kvaziperiodický děj - Přechodné děje 2. řádu

μ 2 R < 1 2L LC s μ 1;2 = R 2 R 2L 1 2L LC = p 2! {z } r 2 Co ovlivní: R Činitel tlumení α, ale také amplitudu proudu I Kvaziperiodický děj S klesajícím R klesá činitel tlumení obvodu α Doba ustálení přechodného děje opět roste j!!! r Činitel tlumení obvodu Frekvence vlastních kmitů obvodu Rezonanční frekvence L Činitel tlumení α, ale také amplitudu proudu I (ω v K 2 )a frekvenci vlastních kmitů obvodu (+ rezonanční frekvenci) C Amplitudu proudu I (ω v K 2 )a frekvenci vlastních kmitů obvodu (+ rezonanční frekvenci) - Přechodné děje 2. řádu

Co by se stalo, kdyby pacient nekladl ten správný odpor... Typický odpor lidského těla při defibrilaci je 50 Ω Při síťovém napětí je udávaný odpor lidského těla v rozmezí 500 Ω 10 kω, průměrná hodnota je 2 kω Časový průběh proudu v případě, že by lidské tělo mělo odpor 2 kω Časový průběh proudu v případě, že by lidské tělo mělo odpor 10 Ω Příliš velký odpor aperiodický přechodný děj, velký proud, protékající po dlouhou dobu, povrchové popáleniny je nutné zabránit i přechodovým odporům Příliš malý odpor kvaziperiodický přechodný děj, opakovaná stimulace, fibrilace - Přechodné děje 2. řádu

Nyní budeme zkoumat sériový RLC obvod, ke kterému připojíme harmonický zdroj napětí předpokládejme malé tlumení obvodu (malý odpor R), tak že obvod má kvaziperiodickou odezvu Obvodová rovnice a její derivace L di(t) + Ri(t)+ 1 dt C RLC S HARMONICKÝM BUZENÍM Z t 0 i( )d + u C (0) = U m sin(! z t + ') d 2 i(t) dt 2 + R di(t) + 1 L dt LC i(t) =U m! z cos(! z t + ') Charakteristická rovnice a její kořeny 2 + R L + 1 LC =0 R = 100 Ω C = 1 μf L = 1 H 1;2 = j p! r 2 2 = j! v u C (0) = 0 V 2 +100 +10 6 =0 1;2 = 50 j p 1000 2 50 2 = 50 998:75j u(t) =1sin(1000t) i L (0) = 0 A Odezvou obvodu na změnu jsou exponenciálně tlumené harmonické kmity; ty nemají nic společného s charakterem zdroje obvod kmitá na frekvenci ω v - Přechodné děje 2. řádu

Partikulární řešení u(t) =U m sin(! z t + ') ) ^U = U m e j' ^I = ^U R + j(! z L 1! z C ) = I pe jã Řešení diferenciální rovnice ) i p (t) =I p sin(! z t + Ã) 1 ^I = 100 + j(1000 1000) =0:01 A ) i p(t) =0:01 sin(1000t) V řešeném příkladu je RLC obvod v rezonanci i(t) =(K 1 cos! v t + K 2 sin! v t) e t + I p sin(! z t + Ã) Zatímco obvod v reakci na připojení zdroje kmitá na frekvenci ω v, ustálený stav je HUS, v něm jsou jeho kmity vnuceny harmonickým zdrojem s frekvencí ω z i(t) =(K 1 cos(998:75 t)+k 2 sin(998:75 t)) e 50t +0:01 sin(1000t) Při nenulovém tlumení je frekvence vlastních kmitů vždy menší, nežli rezonanční frekvence - Přechodné děje 2. řádu

Derivace řešení a matematická počíteční podmínka h i i 0 (t) =! v ( K 1 sin! v t + K 2 cos! v t) (K 1 cos! v t + K 2 sin! v t) e t +I p! z cos(! z t+ã) Z 0 Li 0 (0)+Ri L (0)+ 1 i( )d +u C (0) = U m sin(') ) i 0 (0) = u C(0) Ri L (0) + U m sin(') C 0 L {z } i 0 (t) = i 0 (0) = 0 t = 0 =0 h i 998:75 ( K 1 sin(998:75t)+k 2 cos(998:75t)) 50 (K 1 cos(998:75t)+k 2 sin(998:75t)) +0:01 1000 cos(1000t) i(0) = K 1 + I p sin(ã) i 0 (0) =! v K 2 K 1 + I p! z cos(ã) )! K 1 = i(0) I p sin(ã) K 2 = i0 (0) I p! z cos(ã)+ i(0) I p sin(ã) Řešení přechodného děje: ¾ 1 i(t) =I p ½ ( sin à +! z cos Ã)sin! v t +sinãcos! v t e t +sin(! z t + Ã)! v μ 1000 i(t) =0:01 998:75 sin(998:75 t) e 50t + sin(1000t)! v e 50t - Přechodné děje 2. řádu

1 I p Časový průběh proudu pro uvedený příklad Časový průběh proudu stejný obvod, kde ale R = 20 Ω α = 10 I p 1 Obvod je v rezonanci napětí na L a C mají 1000 větší amplitudu (tedy 10, resp. 50 voltů) a jsou fázově posunuta o +90, resp. 90 (tedy o čtvrtinu periody). Čím vyšší je ale činitel jakosti obvodu (menší α), tím déle trvá, nežli rezonanční obvod dosáhne ustáleného stavu Q = 1! r 2 - Přechodné děje 2. řádu

Zázněje Uvažujme případ, kdy frekvence zdroje bude málo odlišná od rezonanční frekvence V tomto případě lze předchozí výsledek značně zjednodušit: Činitel tlumení musí být malý, pro zjednodušení uvažujme! 0 Důsledkem předchozí podmínky je frekvence vlastních kmitů! v!! r V rezonanci je fázový posun mezi napětím zdroje a proudem nulový, Ã! 0 Frekvence zdroje se liší od rezonanční frekvence o kmitočet Δω,! z =! r +! Pak: ¾ 1 i(t) = I p ½ ( sin à +! z cos Ã)sin! v t +sinãcos! v t e t +sin(! z t + Ã)! v μ μ :!r t +(! r +!)t (!r +!)t! r t = I p f sin! r t +sin(! r +!)tg =2I p cos sin 2 2 μ = 2I p cos! r +! t sin!t 2 2 Význam: v akustice ladění nástrojů =10 =2 - Přechodné děje 2. řádu