Lekce 9 Metoda Molekulární dynamiky III. Technologie

Podobné dokumenty
Molekulární dynamika vody a alkoholů

Lekce 4 Statistická termodynamika

Skalární a vektorový popis silového pole

GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Ondřej Peisar

VI. Derivace složené funkce.

Obr. 141: První tři Bernsteinovy iontové módy. Na vodorovné ose je bezrozměrný vlnový vektor a na svislé ose reálná část bezrozměrné frekvence.

Elektrické pole vybuzené nábojem Q2 působí na náboj Q1 silou, která je stejně veliká a opačná: F 12 F 21

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Záření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.

Matematika pro chemické inženýry

15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

KŘIVKOVÝ INTEGRÁL V SYSTÉMU MAPLE

Plazma v kosmickém prostoru

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Fyzika atomového jádra

ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

VI. Nestacionární vedení tepla

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Co je obsahem numerických metod?

Simulace pohybu chodců pomocí celulárních modelů

Úvodní informace. 17. února 2018

Body. 5. [10 bodů] Vyřešte diferenciální rovnici y + 2y + y = x [8 bodů] Vypočtěte dvojný integrál x 2 dxdy. Množina

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Od kvantové mechaniky k chemii

Mechanika s Inventorem

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

Statistická termodynamika

Metropolis Hastings MC: Nesymetrická matice α + 1/21

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

Řešení úloh celostátního kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Úlohy navrhl J. Thomas

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

Molekulový počítačový experiment

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

2 Hlavní charakteristiky v analýze přežití

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

f x = f y j i y j x i y = f(x), y = f(y),

2. Difrakce elektronů na krystalu

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Propojení matematiky, fyziky a počítačů

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus

Simulace (nejen) fyzikálních jevů na počítači

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

ELT1 - Přednáška č. 6

Molekulární dynamika - co to je? technika počítačové simulace, kde je časový vývoj množiny interagujících atomů popsán integrací jejich pohybových rov

Molekulární dynamika polymerů

Elementární částice. 1. Leptony 2. Baryony 3. Bosony. 4. Kvarkový model 5. Slabé interakce 6. Partonový model

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Řešení rovnic. - metoda konečných objemů -

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

2. Určte hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupností: 2, b n = n. n n n.

Výpočet průsečíků paprsku se scénou

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

DIPLOMOVÁ PRÁCE Nelineární řízení magnetického ložiska

Parciální derivace a diferenciál

U V W xy 2 x 2 +2z 3yz

Tento dokument obsahuje zadání pro semestrální programy z PAA. Vypracování. vypracovanou úlohu podle níže uvedených zadání. To mimo jiné znamená, že

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Parciální derivace a diferenciál

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

Energie, její formy a měření

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Detekce kartografického zobrazení z množiny

VEKTOROVÁ POLE Otázky

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

MATEMATICKÁ STATISTIKA. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

CFD simulace vícefázového proudění na nakloněné desce: porovnání smáčivosti různých kapalin. Martin Šourek

17 Vlastnosti molekul

FLUENT přednášky. Metoda konečných objemů (MKO)

Nekovalentní interakce

VKM/IM /2015. Zintegrujte. f (x, y) dx dy = f (x, y) = (y x) 2, Ω : x 2 + y 2 4, x 0.

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

7 Gaussova věta 7 GAUSSOVA VĚTA. Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro

14. přednáška. Přímka

5.1 Modelování drátových antén v časové oblasti metodou momentů

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Nekovalentní interakce

Základní pasivní a aktivní obvodové prvky

Apriorní rozdělení. Jan Kracík.

Transkript:

Lekce 9 Metoda molekulární dynamiky III Technologie Osnova 1. Výpočet sil. Výpočet termodynamických parametrů 3. Ekvilibrizační a simulační část MD simulace

Výpočet sil Pohybové rovnice ɺɺ W mk rk = FK, FK = rk Určení sil F1,, FN je výpočetně nejnáročnější část MD simulace. Předpoklad párové aditivity interakcí Matice F N 1 N ( IJ ) W ( 1 r,, rn ) = v ( rij ) I = 1 J = I + 1 ( ) = r F v ( r ) F r K J K J K - vhodné v každém integračním kroku určit předem - platí F = F celkem N(N-1)/ členů, JK ( N = 100 N ( F ) = 4950; N = 1000 N ( F ) = 499500) Pozor! Do sumy nutno zahrnout všechny podstatné příspěvky (nejen v rámci základní buňky), tedy N +!

Výpočet sil Klasifikace sil podle dosahu Rozdělme prostor kolem K-té částice na kouli o poloměru R a se středem v této částici, K R ( K ), a vnějšek této koule. Pak platí (částice jediného typu) kde a tedy 1 F F + d r f ( θ, ϕ )sin θ d θ d ϕ. K + π π F F + F ( r ) r sin θdr dθd ϕ, K J K J KR ( K ) R 0 0 r 1 F ( r ) = v ( r) f ( θ, ϕ), r r α + π π α J K r R 0 0 J KR ( K ) + α pro α > 3 je 1/ r dr konečný (a navíc 0 pro R + ) R krátkodosahové síly (dispersní, např. Lennardův-Jonesův potenciál) pro α 3 tento integrál diverguje ( + pro libovolné R ) dalekodosahové síly (interakce bodových nábojů Coulombův zákon)

Výpočet sil Krátkodosahové síly Volíme dostatečně velké R a integrální korekci zanedbáme F K J K J K ( K ) R F Dlouhodosahové síly Integrální korekci nelze zanedbat, používáme speciální techniky Ewaldova sumace.

Výpočet termodynamických veličin Vnitřní energie (U ) N Celková energie systém 1 E MKv K + W ( 1 r,, rn ) (mikrokanonický soubor): K = 1 N je počet částic v základní buňce N A U = E, N se během MD simulace zachovává Teplota (T ) Obvykle počítáme pomocí kanonického ekvipartičního principu N n N 3N 6 1 1 1 kbt KAN = EKIN MK v K = n MK v K ti K = 1 i = 1 K = 1 ( ). Pro mikrokanonický soubor bychom měli ale použít vzorec Pro N + ale platí T µ KAN T. KAN 3 6 1 1 B µ KAN = KIN N k T E

Výpočet termodynamických veličin Střední hodnota interakční (potenciální) energie (U int ) N 1 N N + NA N A Uint = W = v( r ) + v( rkj ) + NA 4 r v( r) d r, N N π ρ K = 1 J = K + 1 K = 1 j KR ( K ) R kde ρ = N /V je hustota počtu částic, J a K indexují částice uvnitř základní buňky a j částice vně základní buňky. (Předpokládáme částice jediného typu.) Tepelná kapacita (C V ) C V U T V Parciální derivaci počítáme numericky U U ( T + T ) U ( T T ) U ( T + T ) U ( T T ) = + o( T ). T T T V

Výpočet termodynamických veličin Tlak (P ) P = = W 1 1 = W 1 1 1 W W 1 = 1 + ρkbt 3V r 3ρ N r 3ρ N N N N 1 rk rk rk FK K = 1 K K = 1 K K = 1 P n N = + 1 1 1 1 r ( t ) F ( t ) K i K i ρkbt 3ρ n i = 1 N K = 1 Ve vnitřní sumě sčítáme přes všechny částice uvnitř základní buňky.

Ekvilibrizační a simulační část MD simulace Ekvilibrizace MD simulace (τ = τ E + τ S ) = ekvilibrizace (τ E ) + simulace (τ S ). Prvořadá otázka Jak dlouhá musí být ekvilibrizace (τ E =?). Nepříliš povzbudivá odpověď Neexistuje jednoznačné pravidlo, závisí na studovaném modelu a počítaných veličinách. Postup Sledujeme časový vývoj okamžitých hodnot vybraných veličin: - potenciální energie, - kinetické energie (tedy okamžité teploty ), - veličin, které počítáme (např. viriál). Dvě možnosti - systematický drift ekvilibrizace, - náhodný šum kolem jisté střední hodnoty simulace.

Ekvilibrizační a simulační část MD simulace Simulace Záznam dat k dalšímu zpracování. průběžný záznam polohových vektorů a rychlostí částic (event. i sil), výpočet středních hodnot na závěr - šetří výpočetní čas (v budoucnu můžeme dopočítat jakýkoliv parametr, který nebyl do výpočtů původně zahrnut), - velmi velké nároky na paměť (1000 částic, 100 000 simulačních kroků, záznam ve dvojnásobné přesnosti: polohy,4 GB, rychlosti,4gb, síly 1,1TB) průběžný výpočet předem definovaných parametrů - šetří paměť, - při rozšíření množiny sledovaných parametrů nutno celou simulaci zopakovat.

Doporučená literatura I. NEZBEDA, J. KOLAFA, M. KOTRLA Úvod do počítačových simulací, kap. 5 Karolinum, Praha 003 D. C. RAPAPORT The Art of Molecular Dynamics Simulations, kap. 3, 4 Cambridge University Press, Cambridge 004 M. M. WOOLFSON, G. J. PERT An Introduction to Computer Simulation, kap. 1.3, Oxford University Press, New York 1999 A. HINCHLIFFE Molecular Modelling for Beginners, kap. 9 J. Wiley, Chchester 006