Časopis Jaderé elektráry Temelí ze Skupiy ČEZ ročík XIV. 5 / 2006 Rakušaé si prohlédli temelíský reaktor Pracovat a Temelíě? To bychom rádi, říkají studeti Jada dovedl v Temelíě školáky z Týa k vítězství Oražový rok 2006 pokračuje
2 OBSAH 4 RAKUŠANÉ SI PROHLÉDLI TEMELÍNSKÝ REAKTOR 4 KOLEM JADERNÉ ELEKTRÁRNY JE PRÁCE PO CELÝ JEJÍ ŽIVOT, ŘÍKÁ HEZOUČKÝ 6 PŘÍSNÁ KONTROLA PALIVA ODHALILA NETĚSNÉ PROUTKY 6 SKLAD PALIVA ČEKÁ NA ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ 7 NELITUJI, ŽE JSEM S TEMELÍNEM SPOJIL SVŮJ PROFESNÍ ŽIVOT 8 MALÁ INVENTURA JADERNÉ ENERGETIKY V EVROPĚ 9 ČEZ SE VEŘEJNĚ ZAVÁZAL INVESTOVAT ZISK Z POVOLENEK DO EKOLOGIE 10 TEMELÍN POPRVÉ UKÁZAL VEŘEJNOSTI REAKTOR 11 PRACOVAT NA TEMELÍNĚ? TO BYCHOM RÁDI, ŘÍKAJÍ STUDENTI 12 TEMELÍN PODPOŘIL 569 AKCÍ A PROJEKTŮ 45,8 MILIONŮ KČ 13 ORANŽOVÉ KOLO PRO ŠKOLY V DŘÍTNI A OLEŠNÍKU 14 JANDA DOVEDL V TEMELÍNĚ ŠKOLÁKY Z TÝNA K VÍTĚZSTVÍ 16 POHÁR SI ODVEZLI MIKŠÁCI 17 TEMELÍNSKOU HOSPODOU ZNĚLY SVĚTOVÉ MUZIKÁLY 17 POHÁR TEMELÍNEK VYHRÁLI CHLAPCI FK OLYMPIE TÝN 18 DEVÁTÉ ORANŽOVÉ HŘIŠTĚ JE V PÍSKU, DESÁTÉ MAJÍ VODŇANY 19 HLUBOKÁ ZPŘÍSTUPNILA VOZÍČKÁŘŮM ÚŘAD 19 PRVŇÁČCI Z TEMELÍNA USEDLI DO LAVIC 20 EURORANDO PŘILÁKALO NA JIH ČECH TISÍCOVKY TURISTŮ 21 NA FOTBÁLKU V BONGU PADALY PRVNÍ GÓLY 22 LETOS VYHRÁL NEZNAŠOV 22 REKORDNÍ PRÁZDNINOVÁ NÁVŠTĚVNOST TEMELÍNA 23 ZATRNULO MI NAŠTĚSTÍ ZBYTEČNĚ 23 PRŮVODKYNĚ VYPRÁVĚJÍ 2 24 HRAJEME SI S ENERY SLOVO ŠÉFREDAKTORA Vážeí čteáři, miulým číslem TEMELÍNEK byla dokočea změa jejich tváře. Podle vašich ohlasů jsme se přesvědčili, že ové grafické zobrazeí i obsahové čleěí berete a především se vám líbí. V obsahu klademe velký důraz a zprávy z regiou. Tam se sažíme dát prostor akcím a událostem, které se do celostátích, ale i krajských ovi v takovém rozsahu edostaou. Zejméa se zaměřujeme a akce projektu Oražový rok 2006, který probíhá ve 22 obcích kolem elektráry Temelí. I v deším, letos již pátém, čísle TEMELÍNEK je polovia stráek věovaá právě tomuto regioálímu zpravodajství. V miulém čísle jsme poprvé zkoušeli otiskout jedoduchou soutěž pro děti Hrajeme si s ENERY, ale evěděli jsme, jak se ujme. S potěšeím jsme kostatovali, že ám akoec do redakce dorazilo ěkolik desítek dokresleých obrázků a dokoce velká obálka s obrázky celé jedé třídy mateřské školky ve Strakoicích. Proto i v deším čísle je posledí stráka věováa dětem, které kromě povídáí o bleskosvodu a í ajdou ENE- ŘÍ PUZZLE - děti se po jejich složeí, slepeí a odesláí do redakce zúčastí soutěže o cey. Rozjela se aše FOTOSOUTĚŽ. Do redakce ám přišly téměř dvě desítky vašich fotografií a ěkteré i s příběhem. Mimořádě čtyři (áš původí úmysl byl pouze dva) ejzajímavější otiskujeme a třetí straě TEMELÍNEK a posíláme jejich autorům pěké cey. Fotopřehlídka bude pokračovat i v posledím letoším čísle, které vyjde v prosici 2006. Prosím, posílejte ám dále své tipy a reportáže, dotazy či zajímavé fotografie do soutěže a adresu: Odděleí komuikace JE Temelí,, 373 05 Temelí. Využít můžete i adresu elektroické pošty: vaclav.brom@cez.cz, ebo stačí zavolat a telefo 381 10 24 15, ebo a mobilí číslo 606 352 518. Těším se a vaše áměty, tipy a otázky. šéfredaktor Temelíek TEMELÍNKY vydává Jaderá elektrára Temelí ze Skupiy ČEZ. Adresa redakce: Jaderá elektrára Temelí, odděleí komuikace, 373 05 Temelí Telefo: 381 102 415, fax: 381 102 828. Číslo ISSN: 0139-6382. Fotografie:, Bohumír Lagmaier, Marek Sviták a Ateliér U Beráka, České Budějovice. Elektroickou podobu Temelíek ajdete a www.cez.cz
www.cez.cz LISTÁRNA 3 FOTOPŘEHLÍDKA V TEMELÍNKÁCH POKRAČUJE Redakce Temelíek se rozhodla zveřejit vaše fotografie i v posledím čísle TEMELÍNEK, kde uveřejíme tři ejzajímavější fotografie, ke kterým se bude vázat příběh či kometář autora a budou pořízey a území Jihočeského kraje. Každý z autorů může poslat jako přílohu mailu maximálě dvě fotografie ve formátu JPG o velikosti 1600 x 1200 dpi s uve deím svého jméa, věku, adresy a samozřejmě krátkým příběhem či kometářem k foto grafii. Uveřejěé fotografie oceíme věcou ceou. Uzávěrka je 27. listopadu 2006 a foto posílejte a adresu: vaclav.brom@cez.cz. Pavel Kerer Tý ad Vltavou (53 let) V říju, je a pár dí, echá příroda rozzářit koruy stromů a soutoku Vltavy s Lužicí, ež se uloží k zimímu spáku. Jaroslava Novotá Tý ad Vltavou (44 let) Autorka sice k símku žabky a květu eposlala text, ale ás v redakci její pohotový símek adchl. Ihed jsme začali rozvíjet teorii o budoucí výměě včel k opylováí žabkami. Neshodli jsme se je a tom, jak by se obor, který ahradí včelařeí, jmeoval. Jisté je, že by to asi ebyla žádá ŽABAŘINA, tvrdí šéfredaktor TEMELÍNEK. Vladimír Šafařík Bechyě (65 let) V letí podvečer jsem se díval z oka, kde a aší ulici učily staré vlaštovky létat mladou vlaštovičku. Její starty a přistáí byly podobé človíčku, který dělá prví krůčky. Po ěkolika startech a přistáí si k odpočiku vybrala prutovou atéu parkujícího automobilu.teto okamžik se mi podařilo vyfotografovat. Přeji moho dobrých startů eje vlaštovičce, ale také vašemu časopisu v osvětě a propagaci jaderé eergetiky. Staislav Studeovský Sezimovo Ústí (49 let) Símek kola jsem pořídil při oslavě výročí zahájeí provozu Křižíkovy dráhy Tábor - Bechyě. A redakce dodává, že a símku je vidět, že i techika může být krásá.
4 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN RAKUŠANÉ SI PROHLÉDLI TEMELÍNSKÝ REAKTOR Kocem září proběhla jeda z akcí zorgaizovaých pod mezivládí bilaterálí doho dou o vzájemé výměě iformací v jaderé oblasti mezi Českou republikou a Rakouskem. Na pozváí elektráry přijela do Temelía k dvoudeímu semiáři skupia expertů, která si ejprve podrobě prohlédla důležité provozy elektráry a ásledě vyslechla předášky odboríků ČEZ k vybraým techickým otázkám. Návštěvu využila k prohlídce elektráry i skupia představitelů rakouského spolkového miisterstva zemědělství a životího prostředí a zemských samospráv Horího Rakouska, Dolího Rakouska, Vídě a Salcburska. Akce jedozačě ukázala otevřeost provozovatele elektráry Temelí ve vztahu ke státím orgáům i veřejosti sousedí země. Ig. Petr Krs, SÚJB Vrchí ředitelé rakouského miisterstva zemědělství a životího prostředí Erst Streeruwitz a Güter Liebel (prví dva alevo) při prohlídce uvitř kotejmetu druhého reaktorového bloku KOLEM JADERNÉ ELEKTRÁRNY JE PRÁCE PO CELÝ JEJÍ ŽIVOT, ŘÍKÁ HEZOUČKÝ V závěru září 2006 jsem se s Ig. Fratiškem Hezoučkým sešel a loveckém zámečku Ohrada a Hluboké, kam byl, jako jede z bývalých ředitelů elektráry Temelí, pozvá a setkáí zaměstaců. Temelí řídil od červa 1999 do duba 2003 v ejbouřlivějším období dokočováí a spouštěí obou temelíských bloků. Vím, že lidé a Temelíě dělají svou práci s ejlepším vědomím a odpovědostí, ale potřebují si i věřit, že dělají užitečou práci pro společost. Chtěl bych jim popřát, aby ebyli malověrí, když se občas ebude dařit. Věřím ale, že Temelí půjde v příštích letech cestou zvyšováí provozí spolehlivosti a ročí využitelosti bloků, říká Fratišek Hezoučký. Pae ižeýre, kde jste pracoval po ukočeí své mise a Temelíě? Po měsíčí dovoleé jsem astoupil do Meziárodí agetury pro atomovou eergii (MAAE) ve Vídi. Musím říci, že přechod z temelíské hektické mlýice do klidého meziárodího úřadu byl pro mě šokem. Pořád se cítím jako součást české, vlastě českosloveské jaderé eergetiky. Takže pokud jsem při práci ve Vídi arazil a zajímavou iformaci z jaderého průmyslu, která by doma mohla pomoci, tak jsem ji českým či sloveským kolegům poslal. Ta turbulece a možství práce, kterou Temelí přiášel v letech spouštěí, mi určitě zpočátku chyběla. Zameá to, že Temelí pořád sledujete. Co říkáte současým problémům, které zde musíme ještě čtyři roky po spuštěí druhého bloku řešit? Temelí je příliš složitý a to, aby se mávutím kouzelého proutku vše dalo vyřešit. Navíc ěkteré problémy mají historické souvislosti a jejich kořey jsou ještě před (Dokočeí a straě 5)
JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 5 (Pokračováí ze stray 4) rokem 1989. Jsem přesvědče, že pár věcí, které Temelí zlobí, se vyřešit podaří. Složitost je v tom, že Temelí musí i vyrábět a vše se musí řešit za pochodu. Největší zdroj společosti ČEZ eí možé odpojit a počkat, až se vše ižeýrsky dotáhe. Musí se postupovat po krocích, ale věřím, že kvalití techici, kterými Temelí i český průmysl dispouje, si s jeho vyladěím do lepší provozí spolehlivosti poradí. Vladimír Hlavika, jako ový ředitel Temelía, by rád takové vyladěí zvládl do tří let, kdy by chtěl, aby elektrára byla provozí jedičkou společosti ČEZ. Jak se díváte a teto cíl? Za tři roky se dá stihout spoustu věcí, takže se slovy paa ředitele souhlasím. Na Temelíě je hodě lidí, o jejichž práci se může opřít. A pokud se jim dá prostor, tak termí, který vyslovil, by měl k vyřešeí provozí spolehlivosti sekudárího okruhu stačit a mělo by být vidět i a koečé řešeí otázek souvisejících s palivem. Důležité je, aby správí lidé dostali důvěru, pravomoc a kompetece. I proto jsem oceil, že pa ředitel Hlavika si řekl vedeí ČEZ o větší kompetece. Je tak se může stát opravdovým kapitáem a můstku a vytvářet pro svou posádku podmíky pro práci. V posledí době se opět začíá hlasitě diskutovat o jaderé eergetice jako reálé alterativě světové eergetiky. Jak vímáte tyto hlasy? Des se i země třetího světa saží zařadit mezi průmyslové. Prostě každý chce žít lépe. Tyto země, pokud emají zásoby ropy a zemího plyu, tak jsou a tom opravdu bídě. Jakou jiou alterativu pro zlepšeí eergetické soběstačosti mohou zvolit ež jádro? To jim poskytuje alespoň šaci zvýšit o pár kilowatthodi svou spotřebu a zlepšit svůj život. Vždyť ěkteří lidé k elektřiě přístup ai emají. Problém však bude s tím, jak zajistit, aby v těchto techicky méě rozviutých zemích byl jaderý zdroj provozová bezpečě. V tom je důležitá i role MAAE. Agetura bude muset pomoci orgaizovat a provozovaých elektrárách v jaderě rozviutých čleských zemích školeí persoálu rozvojových zemí. Vždyť des se o výstavbu jaderých zdrojů zajímá stále více, dosud ejaderých, zemí. O rozvoji jaderé eergetiky se však emluví pouze v souvislosti se zeměmi třetího světa. Tyto hlasy slyšíme z Číy, Ruska, USA, Japoska, ale i evropské země začíají o obově svého jaderého průmyslu diskutovat. Myslíte, že do podobých diskusí vstoupí i ČR? Česká republika ebude mít jiou možost. Uhlí dochází, ve vodě již příliš možostí emáme, ply dovážíme, biomasa je zajímavé řešeí, ale sama estačí. A vítr je vítaou, ale epříliš stálou alterativou. My máme obrovskou výhodu v rozviutém průmyslu, který je elektráru schope postavit. Máme projektaty a kostruktéry, kteří mají zkušeosti z výstavby Dukova, Temelía i zahraičích jaderek, a i persoál schopý elektráry bezpečě provozovat. Jsme techický árod, takže cesta k případým ovým blokům bude jedodušší. U ás to bude spíše problém politický. Asi ebude jedoduché to ustát v aší středoevropské oblasti, kdy áš jiží soused je jasě protijaderý a emá zatím ejmeší důvod teto svůj postoj přehodotit. Základem dalšího rozvoje jaderé eergetiky v ČR je tedy vitří politická podpora? Určitě. Náš průmysl má výhodu, že všichi posledí miistři průmyslu byli lidé praktičtí a uvědomují si, že rozvoj republiky epůjde dělat bez miimalizace aší závislosti a dovozech eergií. Průmysl eí o sech, o tom co si přejeme, ale o tom, co můžeme a co je opravdu třeba. Určitě víte, že existuje dokumet Eergetická politika státu do roku 2030, kterou vytvářel tým odboríků. Tam jsou staovey eergetické potřeby a reálé možosti aší republiky. Je škoda, že každá ová vláda začíá ové diskuse o eergetické politice. Velmi by pomohlo, kdyby eergetickou politiku státu třeba a 30 ebo 50 let schválil parlamet jako závazou a každá další vláda by ji je aplňovala. Pak by i průmysl měl určitou dlouhodobou jistotu, jak v těchto záležitostech postupovat a ivestoři by měli jistotu, a tím i chuť, dlouhodobě ivestovat. Co závěrem vzkázat a Temelí? Spíš ež vzkaz, tak malé zamyšleí a přáí. Kolem jaderé elektráry je práce po celý její život, který přesáhe ěkolik lidských geerací. Pořád ěco zlepšujete podle ových zkušeostí, eustále musíte měit ějaké zařízeí. To vše je potřeba dělat s rozmyslem, klidem a vědomím maximálí jaderé bezpečosti. Vím, že lidé a Temelíě dělají svou práci s ejlepším vědomím a odpovědostí, ale potřebují si i věřit, že dělají užitečou práci pro společost. Koeckoců, bylo to i spuštěí Temelía, které přispělo k výrazému zvýšeí ce akcií ČEZ, protože ivestoři si uvědomili, že ivestice vložeé do výstavby se vrátí a společost fiačě ezatíží. Zvýšeí důvěry ve vlastí síly přichází s každým úspěchem, aopak pocit bezaděje přichází, když se edaří. Chtěl bych jim popřát, aby ebyli malověrí, když se občas dařit ebude. Věřím, že Temelí půjde v příštích letech cestou zvyšováí provozí spolehlivosti a ročí využitelosti bloků. Fratišek Hezoučký (vlevo) si měl se současým ředitelem Temelía Vladimírem Hlavikou určitě co říci. Vždyť téma Temelí je pro techiky téměř evyčerpatelé.
6 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN PŘÍSNÁ KONTROLA PALIVA ODHALILA NETĚSNÉ PROUTKY Na druhém bloku Jaderé elektráry Temelí pokračuje pláovaá odstávka, při které se kromě jiých čiostí provádí výměa jedé čtvrtiy paliva v reaktoru. Techici současě prováděli kotrolu všech palivových souborů vyvezeých z aktiví zóy reaktoru. V pěti sou borech, jež byly určey k dalšímu využití v aktiví zóě, odhalili ěkolik etěsých proutků. Dva palivové soubory byly opravey. Zbylé tři se však epodařilo opravit tak, aby jejich oprava byla uzáa v souladu s příslušými předpisy provozovatele - společostí ČEZ. Tyto tři palivové soubory budou proto ahrazey jiými, říká mluvčí JE Temelí Mila Nebesář. V každém ze dvou reaktorů elektráry Temelí je 163 palivových souborů, které jsou složey vždy ze 312 palivových proutků, ve kterých jsou askládáy tablety paliva. Celkem je aktiví zóa složea z téměř 51 tisíc palivových proutků. Vyměili jsme akoec dva palivové proutky, iformoval mluvčí elektráry Mila Nebesář. Podle ěho jsou podobé etěsosti paliva v průběhu provozu běžé u všech jaderých elektráre ve světě. Zvoleé řešeí pro astávající kampaň se yí ověřuje ezbytými výpočty a bezpečostím hodoceím, které budeme předkládat v říju i Státímu úřadu pro jaderou bezpečost, uvedl Nebesář. Kotrolí pracoviště Sippig of lie dodali a Temelí Fracouzi a je a ěm prováděa kotrola palivových souborů přímo a reaktorovém sále. SKLAD PALIVA ČEKÁ NA ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ V závěru září 2006 se uskutečilo ústí jedáí a místí šetřeí ve věci územího řízeí ke stavbě Sklad vyhořelého jaderého paliva v areálu Jaderé elektráry Temelí. V současé době připravuje Krajský úřad Jihočeského kraje území rozhodutí, ve kterém budou podaé připomíky a ámitky vyhodocey. S ohledem a jejich charakter však lze předpokládat, že území rozhodutí bude v dohledé době vydáo, říká zástupce ČEZ Ja Coufal. Celé místí šetřeí probíhalo v režii krajského úřadu a echyběla ai prohlídka místa, kde by měl být sklad pro 1370 tu vyhořelého paliva do roku 2014 postave. Tetokrát překvapila eúčast většiy občaských iiciativ, když byla osobě přítoma pouze zástupkyě Sdružeí CALLA, ostatí iiciativy se spokojily se zasláím pouze písemých vyjádřeí. A tak jedié vzrušeí vyvolalo pouze vystoupeí bratrů Veselých, kteří jsou jako spoluvlastíci sousedího pozemku rověž účastíky řízeí. Zvláště vystoupeí paa Josefa Veselého (rakouského státího příslušíka) bylo velmi emotiví, zejméa když tvrdil, že a základě rehabilitace své osoby z roku 1990 vlastí pozemky v areálu elektráry Temelí, která tak je postavea a jeho pozemku. Pozemky, a kterých stojí elektrára, a i ty které jsou pláováy pro stavbu skladu, jsou všechy zapsáy a listu vlastictví katastrálího úřadu společosti ČEZ. Podle ašich údajů je pa Josef Veselý spolu s bratrem vlastíkem ěkolika desítek metrů čtverečích pozemku, který s ašimi pozemky sousedí. Jako soused byl také účastíkem územího řízeí, vysvětluje tiskový mluvčí JE Temelí Mila Nebesář.
www.cez.cz JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 7 NELITUJI, ŽE JSEM S TEMELÍNEM SPOJIL SVŮJ PROFESNÍ ŽIVOT Ve svých 35 letech je yí ejmladším směovým ižeýrem a českých jaderých elektrár ách. S elektrárou Temelí spojil svoji kariéru v roce 1994 hed po absolvováí ČVUT v Praze. Je to Jihočech, který se arodil ve Vimperku a mládí prožil v Cehicích u Strakoic, kam chodil i do základí školy, ež přešel a Gymázium ve Strakoicích. S maželkou Mar tiou yí v Českých Budějovicích vychovávají šestiletou dcerku Markétku a ročí Terezku. Nelituji, že jsem svůj profesí život spojil s Jaderou elektrárou Temelí, tvrdí směový ižeýr Bohda Zroek, který je dobrým hráčem squashe, rád lyžuje, jezdí a kole a v po sledí době rád zahradičí. Máme yí v Budějovicích malý, ale vlastí domeček v řadov ce, k ěmuž patří i malá zahrádka. Ale to jsou všecho koíčky, tím koěm pro mě je ro dia s Martiou a holkama, říká Bohda Zroek. S dcerami Terezkou a Markétkou prožívá Bohda Zroek ty ejkrásější epracoví chvíle. Bohdae, a blokové dozorě jsi prošel všechy fukce, až ses dostal a vrchol odpovědosti za provoz - do fukce směového ižeýra. Jak složité je prokousat se do této výzamé fukce? Díky spouštěí Temelía bylo v mém případě to prokousáváí se trochu jié, ež by bylo za ormálího provozu jaderé elektráry. Techické schoposti jsou samozřejmě podmíkou, ale estačí. Musíš být ve správý čas a správém místě a mít štěstí a lidi i události, včetě těch epříjemých - pokud je ustojíš bez ztráty kytičky, je to samozřejmě výzamé plus. K tomu je třeba schopost vycházet s lidmi i mimo směu, sažit se řešit věci ve prospěch celé elektráry a spousta dalších kamíků do mozaiky. Já jsem měl díky účasti a spouštěí obou bloků mohem víc možostí přesvědčit o svých schopostech. Který krok a tvé profesí cestě byl ejtěžší? Tady váhám mezi přechodem a fukci vedoucího reaktorového bloku ebo a fukci směového ižeýra. V obou případech to však byla výrazá změa, kdy jsem musel moha lidem dokazovat, že a tuto pozici mám. Jaké bylo podle tebe ejtěžší období při dokočováí a spouštěí Temelía? To ejtěžší období vidím právě teď, v posledích dvou až třech letech. Během spouštěí bylo všude cítit spoustu adšeí a chuti udělat ěco avíc. To ale trochu vyprchalo a přišly všedí starosti a ěkteré techické problémy. Nic ejde tak hladce, jak jsme si mysleli před ěkolika lety. Jak odpovíš a otázku lidí zveku. Hele, pořád máte ějakou poruchu, je te Temelí bezpečý? Poruchy byly, jsou a budou. Bohužel ty aše jsou vidět mohem víc a i baálí a ezajímavá miiporucha v Temelíě dalece předčí velice závažé problémy kdekoliv jide. Jeom se všecho v deším mediálím světě více afukuje. Přes všechy edostatky považuji Temelí za bezpečou elektráru, která ijak evybočuje z toho, co můžeme vidět ve světě. Pravda je, že k provozí dokoalosti ám ještě chybí kus cesty, ale všecho jsou to problémy řešitelé. Vím, že jsi edávo dokočil stavbu domku v Českých Budějovicích. Dala ti víc zabrat stavba domku ebo spuštěí Temelía? Vzhledem k tomu, že to byla řadovka a klíč, byla stavba docela v pohodě, i když jedáí s ěkterými dodavateli ebyla jedoduchá. Spouštěí Temelía byla trochu jiá kategorie ež stavba rodiého domku. Čím se ejraději bavíš, když ejsi v práci? Jsem rád, když jsme s rodiou všichi po- hromadě a vyrazíme ěkam do přírody - do lesa, a hory. I když hlavu si ejlépe a ejrychleji vyčistím při squashi. Jakou ejvětší radost ti přieslo posledích deset let v oblasti pracoví, ale i v osobím životě? V osobím životě jsou ejvětší událostí posledích deseti let maželka Martia a dcerky Markétka s Terezkou a samozřejmě domeček - malý, ale áš. A v pracovím životě? Asi účast a úspěšém spouštěí obou bloků elektráry Temelí a šace být ejmladším směovým ižeýrem v republice.
8 SVĚTOVÁ ENERGETIKA MALÁ INVENTURA JADERNÉ ENERGETIKY V EVROPĚ Ve světě je yí v provozu 442 jaderých bloků ve 30 státech s celkovým istalovaým výkoem 369 588 GWe. Mezi ě patří i šest bloků v České republice. Dalších 28 ových bloků je v současé době ve výstavbě. V loňském roce byly uvedey do provozu dva bloky v Japosku, po jedom v Jiží Koreji, Ukrajiě a Idii. Naopak odstave byl jede blok v Německu a Švédsku. I z těchto údajů je vidět, že přístup k jaderé eergetice je diametrál ě odlišý mezi Asií a Evropou. Aglie Začíá mluvit o utosti stavby ových elektráre, bojí se závislosti a dovozu eergií (ze současých 20 % až a 80 % za 20 let), ale kokrétí pláy emá. 54 % Britů je pro stavbu ových jaderých elektráre. Belgie Staví se k jaderé eergetice spíše egativě, podobě jako Německo. Bělorusko Vláda schválila pracoví plá a výstavbu prví jaderé elektráry v zemi. Předpokládaé zahájeí výstavby má být v roce 2008-2010 s dokočeím 2015. Bulharsko EU tlačí a odstaveí Kozloduj 3, 4 (prví geerace VVER). Bulharsko to potvrdilo, ale současě má vypsaou soutěž pro dostavbu dvou bloků elektráry Belee. Zde abízí své dodávky i kosorcium českých firem. Fisko Staví blok Olkiluoto 3, připravuje dlouhodobý provoz starších bloků a zvýšeí výkou elektráry Lovisia. Fiská straa Zeleých eříká absolutě NE jaderé eergetice. Podle předsedkyě fiských Zeleých Tarji Croberg přestává být jaderá eergetika překážkou pro jejich podíl a vládím programu. Fracie Připravuje se a masiví obovu jádra. Začátek projektu kolem roku 2015. Nejméě ještě dalších 15 let bude provádě výzkum před rozhodutím o vybudováí hlubokého (geologického) podzemího úložiště RaO. Elektráreská společost EdF zahájila stavbu ového jaderého bloku typu EPR ve Flamaville. Příprava staveiště bude probíhat průběžě až do prví poloviy 2007 a prví betoářské práce se začou kocem roku 2007. Holadsko Vyhlásilo prodloužeí provozu o 20 let jedié holadské elektráry. Má egativí postoj k budoucímu provozu jádra, který však yí přehodocuje a evylučuje stavbu ové jaderé elektráry. Itálie Odstavila v devadesátých letech čtyři bloky, yí opatrě soduje možosti ávratu. Nemá však příslušé zalosti. Nyí se saží o spolupráci s Fracií a koupeím Sloveských elektráre si vytváří předpoklady pro obovu jaderého kow-how. Litva Odstavea Igalia 1 jako podmíka vstupu do EU, dále musí odstavit druhý blok v roce 2009 ze stejého důvodu. Parlamet podporuje stavbu ového jaderého bloku, tlačí a vládu, aby vypracovala program výstavby ové jaderé elektráry. Vytvořeo kosorcium pobaltského regiou pro spolupráci a společou výstavbu. Maďarsko Chce dlouhodobě provozovat elektráru Pakš. Německo Zastává protijaderou politiku, echce dlouhodobě provozovat jaderé elektráry ai stavět ové. Polsko Na jaře 2005 vydali vládí prohlášei o možosti výstavby ového jaderého bloku s uvedeím do provozu v letech 2021-2025. Rakousko Pokračuje v trvale tvrdé protijaderé politice. Rumusko Formuje se meziárodí kosorcium a fiacováí dostavby dalších bloků a lokalitě Čeravoda, kde je jede blok v provozu a druhý těsě před spuštěím. Slovesko Letos a příští rok odstaví elektráru V1 (pro splěí podmíky přístupových rozhovorů s EU), počítá s dostavbou dvou bloků v Mochovcích, protože z exportí země se stává rázem zemí, která musí elektřiu dovážet. Slovisko Pláuje stavbu dalšího bloku v elektrárě Krško. Špaělsko Neuvažuje o výstavbě ových jaderých elektráre. Švédsko Odstavilo elektráru Barseback jako důsledek politického rozhodutí. Zatím epočítá s další výstavbou. Nově zvoleá švédská vláda má odlišý přístup, čas ukáže reálé kroky. Švýcarsko Uvažuje s ovou výstavbou a pokračováím ve stávajícím provozu. Proběhlo veřejé hlasováí a podporu dalšího provozu jaderých elektráre včetě jejich moderizací. Irsko, Portugalsko, Dásko, Norsko a Řecko Jsou a chtějí být bez jaderých elektráre. Ukrajia Počítá s masivím rozvojem jádra. Ivo Kouklík
www.cez.cz ZELENÁ ENERGIE 9 ČEZ SE VEŘEJNĚ ZAVÁZAL INVESTOVAT ZISK Z POVOLENEK DO EKOLOGIE Společost ČEZ přijala, formou veřejé deklarace, závazek ivestovat zisk z prodeje uspo řeých emisích povoleek do opatřeí a sižováí emisí skleíkových plyů. Mimo jié se zavázala soustavě sižovat dopady své čiosti a životí prostředí, přijímat opatřeí k úspoře emisí, k podpoře úspor eergií a sižováí eergetické áročosti ekoomiky. Jsme si vědomi společeské odpovědosti za podíl emisí skleíkových plyů a jiých zečišťujících látek. Protože jsme výzamým hráčem v oblasti ekoomiky, je aší povi ostí jít příkladem při hledáí vhodých řešeí v oblasti ochray životího prostředí, pro hlásil předseda představestva a geerálí ředitel ČEZ Marti Roma. ČEZ se zavázal zveřejňovat ročí zisk z prodeje uspořeých povoleek, a to vždy ejpozději do poloviy roku ásledujícího. Prvím krokem k aplěí obsahu deklarace je kokrétí závazek ČEZ reivestovat vždy zisk z prodeje uspořeých emisích povoleek do opatřeí vedoucích ke sižováí itezity emisí skleíkových plyů. Půjde zejméa o rozvoj obovitelých zdrojů eergie či aktiví účast v evropských programech výzkumu a vývoje techologií a sižováí emisí. Současě budou prostředky ivestováy do praktického zaváděí ejmoderějších techologií pro sižováí emisí skleíkových plyů. Do koce letošího roku připravíme akčí plá, ve kterém představíme kokrétí ávrhy projektů a opatřeí. Pracujeme a projektech větrých elektráre, a rozvoji spalováí cíleě pěstovaé biomasy a dalších, upřesil Marti Roma záměry společosti. ČEZ chce také spolupracovat s miisterstvem životího prostředí při vyhledáváí dalších příležitostí pro aplňováí cílů deklarace. Do obovy zdrojů ČEZ pláuje vložit 100 miliard koru ČEZ se již v miulosti stal příkladem aktivího sižováí ekologické zátěže, když realizoval fiačě ákladý ekologický program redukce emisí všech svých výrobích zdrojů. Celková ivestice do roku 1998 dosáhla částky 45 miliard Kč. Dalších zhruba 65 miliard Kč čiily ávazé ivestice, které s ekologickým programem ČEZ souvisely. Díky tomuto programu se v uhelých elektrárách ČEZ sížily emise pevých částic o 95 %, oxidu uhelatého o 77 %, emise NOx o 50 % a emise SO2 o 92 % oproti úrovi a počátku 90. let. Součástí ekologického a rozvojového programu ČEZ byla i moderizace elektráre, zvyšováí jejich účiosti a také ukočeí provozu ěkterých evyhovujících zdrojů a jejich áhrada zvýšeím výroby z jaderých zdrojů. Díky tomu měré emise CO2 poklesly v předchozích letech již o více ež 20 %. V letoším roce ČEZ zahájil další vlu moderizace svých výrobích zdrojů. Jde především o rekostrukci elektráry v Tušimicích a výstavbu ového zdroje v Ledvicích. Celkové ivestice do obovy výrobích zdrojů přesáhou 100 miliard Kč a budou plě fiacováy společostí ČEZ. Skupia ČEZ se také itezivě saží rozšířit své portfolio obovitelých zdrojů eergie. Za tímto účelem založila dceřiou společost ČEZ Obovitelé zdroje, která - s výjimkou zdrojů využívajících biomasu - sdružuje všechy obovitelé zdroje Skupiy ČEZ. V současé době ČEZ Obovitelé zdroje připravuje řadu projektů, které se týkají především využití eergie větru. Výroba elektřiy z obovitelých zdrojů společosti ČEZ přitom vloi dosáhla 1,45 TWh a meziročě tak vzrostla o 19 %. Ladislav Kříž
10 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN TEMELÍN POPRVÉ UKÁZAL VEŘEJNOSTI REAKTOR Ve dech 6. 7. září 2006 proběhly a elektrárě Temelí Dy otevřeých dveří. V jejich průběhu byla celkem 57 lidem z řad veřejosti umožěa ávštěva reaktorového sálu dru hého bloku. Provozovatel tak aplil slib, který dal po tiskové kofereci občaských sdru žeí 12. duba 2006, kde byl obviě, že provozuje rezavý reaktor. Po dubové tiskové kofereci jsme jasě uvedli, že iformace předložeé zástupci občaských sdružeí ejsou pravdivé. Zároveň jsme slíbili, že umožíme zástupcům médií i veřejosti prohlédout si jedotlivé části reaktoru při pravidelých odstávkách. Svůj slib jsme splili, uvedl tiskový mluvčí elektráry Temelí Mila Nebesář. Když se Dy otevřeých dveří 31. srpa vyhlásily, tak se 64 volých míst v osmi skupiách aplilo během dvou a čtvrt hodiy. Zájem byl obrovský. Bohužel provozí a bezpečostí opatřeí ám eumožňují zvýšit počet lidí, kteří se dostaou až k reaktoru. Nakoec reaktorový sál a především reaktor vidělo 57 lidí. Pět lidí se a posledí chvíli omluvilo pro emoc či pracoví poviosti. Smůlu měli dva ávštěvíci, kteří sice přijeli, ale epřivezli s sebou průkaz totožosti, takže emohli být do kotrolovaého pásma vpuštěi, říká Mila Nebesář. A ázor ávštěvíků a Temelí? Perfektě ám vysvětlili zavážeí paliva, chtělo by to však mít a prohlídku alespoň týde, míil čtyřiasedmdesátiletý Jaroslav Fikota, který pochází z edalekého Kočía. Je škoda, že vesice kolem elektráry ejsou v takovém pořádku jako areál elektráry, dodal. Do Temelía jsem chodila do školy, jezdíme často okolo, tak jsem si řekla, proč se tam epodívat. Nikdy jsem proti elektrárě ebyla. Pocit to byl zajímavý, perfektí jsou určitě bezpečostí opatřeí, řekla po prohlídce Libuše Vodrážková z Č. Budějovic. Chtěl jsem se a vlastí oči přesvědčit, jaký je skutečý stav zařízeí Temelía a porovat to s mediálím obrazem, který si děláme při čteí ovi. Myslím si, že bezpečost Temelía, která je médii často apadaá, je ve skutečosti a vysoké úrovi. A vidět to ohromé eergetické dílo a vlastí oči byl skvělý zážitek, kostatoval Staislav Dušek z Milevska. Moje tchýě s tcháem mají chalupu kousek od Temelía v Nové Vsi, a když jsme slyšeli o veřejé prohlídce reaktoru, tak se ám podařilo se mezi 64 vyvoleých dostat. Já myslím, že je to bezpečý provoz. Víte, když již tak velký eergetický gigat tady v jižích Čechách máme a už jsme si a ěj zvykli, tak ať je z ěho užitek a vyrábí elektřiu. Strach z Temelía určitě mám, shrula prohlídku Iveta Bláhová z Budějovic. Pavla Zváovcová Kromě pohledu do reaktoru eušlo pozorosti ávštěvíků Dů otevřeých dveří ai pracoviště kotroly parogeerátoru. Ze světa jaderé eergetiky ŠVÝCARSKO ENERGETICKÝ MIX SE BEZ JADERNÝCH ELEKTRÁREN NEOBEJDE Švýcarské sdružeí dodavatelů elektřiy zveřejilo aalýzu a zprávu dalšího vývoje eergetického trhu v zemi a uvádí, že pokud mají garatovat zajištěí bezpečosti dodávek eergií, tak se eergetický mix eobejde bez jaderých elektráre. Zpráva uvádí, že edostatek elektřiy ve Švýcarsku se zače projevovat již v roce 2020 a do roku 2035 má arůstat ročí spotřeba až a 85 TWh (des cca 60 TWh). Jádro potřebuje sice vyšší pořizovací ivestice a výstavba bloku trvá i 16 roků, ale a druhé straě má ejlevější provozí áklady během celého životího cyklu.
JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 11 PRACOVAT NA TEMELÍNĚ? TO BYCHOM RÁDI, ŘÍKAJÍ STUDENTI Dva letí prázdiové týdy strávilo osm studetů vysokých škol a stáži v Jaderé elektrárě Temelí. Sedm studetů byli Jihočeši a doplil je Polák, který studuje pátý rok v rám ci stipedia EU. Po prvích třech letech studia v Polsku je yí a škole v Německu a podklady a diplomovou práci bude sbírat u elektráre Skupiy ČEZ. I o, stejě jako jeho čeští kolegové, by po skočeí vysoké školy rád astoupil do ejvětší české eergetické firmy. Elektrára Temelí již řadu let umožňuje studetům vysokých škol absolvovat odborou stáž v jejím provozu. Letos přijela čtyři děvčata z Jihočeské uiverzity, tři chlapci z Českého vysokého učeí techického Praha a jede polský studet. Především chlapci již před stáží projevili zájem spojit v budoucu svou profesí kariéru s jaderou eergetikou a elektrárou Temelí. Budeme rádi, když studeti budou mít zájem o stáž a elektrárě i v dalším období a připravíme jim dvoutýdeí stáž a společě defiovaém pracovišti. Velmi mě potěšilo, že po stáži i ěkterá děvčata zvažují možost dalšího uplatěí v eergetice, říká vedoucí persoálího odděleí elektráry Temelí Pavel Šimák. Prví týde byli studeti u ás a školicím středisku, kde absolvovali základí školeí a všichi byli proškolei pro vstup do kotrolovaého pásma elektráry. Kromě toho v tomto týdu měli exkurzi a simulátoru, avštívili elektráry Kořesko, Hěvkovice a samozřejmě měli čas se sezámit se strukturou a fugováím Skupiy ČEZ. Druhý týde již proběhl přímo v provozu elektráry, upřesňuje Daa Bromová ze školicího střediska, která studetům zajišťovala program stáže. Temelí je zajímavou možostí budoucího uplatěí Především mě zajímalo, jak to a jaderé elektrárě vypadá a chodí v praxi. Přeci jeom jsem měla iformace z druhé ruky a byla jsem zvědavá, jak práce a Temelíě opravdu probíhá, říká studetka 3. ročíku Jihočeské uiverzity České Budějovice, oboru aplikovaá radiobiologie a toxikologie, Milea Koradová a pokračuje, po absolvováí školeí jsem mohla do kotrolovaého pásma, tam mě zaujala přísá opatřeí již při vstupu a přísá pravidla pohybu a práce v kotrolovaém pásmu. Vše je podřízeo radiačí bezpečosti pracovíků, měla jsem možost se sezámit i s měřicími přístroji. Teď v závěru stáže pracuji a odděleí osobí dozimetrie, kde pomáhám při vyhodocováí osobích filmových dozimetrů pracovíků elektráry. Milea Koradová má sice ještě před sebou tři roky vysoké školy, ale jak říká, oblast radiačí ochray ji zaujala. Uměla bych si yí docela dobře představit, že po škole ajdu své profesí uplatěí a elektrárě Temelí. Určitě mohu pro budoucost s jaderou elektrárou počítat jako s jedou z možostí svého uplatěí v životě, říká studetka. To Písečák a studet třetího ročíku strojí fakulty ČVUT v Praze Ja Pleskač má již celkem jaso. Rád bych a Temelíě pracoval. Podle získaých iformací však eí vůbec srada se apříklad prokousat psychotesty. Uvidíme. Nicméě, vzhledem k zaměřeí mého studia, bych rád ašel uplatěí buď přímo jako operátor a blokové dozorě ebo jako jiý techický pracovík. Eergetická politika Švýcarska se má do budouca orietovat a jádro a ply, vzhledem k tomu, že současých pět jaderých bloků (40% podíl a výrobě) i s uvažovaou životostí 50-60 roků se bude odstavovat v období 2020-2045. Zdroj: NucNet, červe 2006 JAPONSKO BĚHEM DESETI LET O 61 % JADERNÝCH BLOKŮ VÍCE Elektráreská společost TEPCO (Tokyo Electric) pláuje zvýšit svou flotilu jaderých eergetických bloků o 61 % během příštího desetiletí. To vyplývá z ekoomických pláů, kdy Japoci chtějí sížit podíl používaé ropy o více ež poloviu a plyu o 14 %. Zdroj: Bloomberg i Asia Power 21/9/06 Milea Koradová při své stáži a pracovišti osobí dozimetrie JE Temelí Ještě mě však čeká ěkolik let e zrova jedoduchého studia, říká studet, který by se yí rád specializoval a oblasti mechaiky tekuti a eergetiku. Během stáže mohla celá aše skupia vidět, díky euvěřitelě ochotým lidem, prakticky vše, co ás zajímalo. Pro mě osobě byla ejzajímavější bloková dozora, dále turbía a určitě zajímavá byla i ávštěva vodích děl Kořesko a Hěvkovice. Byla to prostě spousta zajímavých iformací, tvrdí spokojeě Ja Pleskač. A jak se o možosti uplatit se v rámci Skupiy ČEZ dozvěděl? Jedoduše. Firma ČEZ byla prezetováa a veletrhu Kariéra a aší fakultě. Tam jsem se setkal i s paem Šimákem a Polákem z elektráry Temelí. Pa Šimák ám abídl možost postudijí spolupráce s budoucí možostí ucházet se apříklad i o místo operátora jaderé elektráry. Právě proto jsem absolvoval tuto stáž, abych se mohl s Temelíem více sezámit a získal další iformace. Pro mě, který bydlí v Písku, je možost v budoucu pracovat a Temelíě určitě zajímavá. Stáž mi potvrdila, že by to byla práce, ve které bych mohl uplatit techické vzděláí, říká závěrem Ja Pleskač.
12 ELEKTRÁRNA A REGION TEMELÍN PODPOŘIL 569 AKCÍ A PROJEKTŮ 45,8 MILIONU KČ Ve druhé poloviě září byly v obci Chlumec u Olešíku předáy 24 starostům obcí symbo lické šeky Nadace ČEZ a celkovou částku pět milióů koru. ČEZ tak výzamě podpoří realizaci 26 projektů ve druhém pololetí roku 2006. V letoším roce tak podpoří 53 projektů ve 27 obcích v okolí elektráry Temelí částkou 10 milióů koru. Elektrára Temelí patří mezi ejvětší průmyslové podiky v kraji. Je logické, že starostové obcí z okolí se a ás obrací s abídkou a parterskou spolupráci při realizaci řady projektů. Sažíme se podpořit zlepšeí ifrastruktury obcí, podmíek pro kulturí, sportoví život, ale i projekty v oblasti cestovího ruchu. Jdeme cestou, která možá eí tak vidět, jako by byla podpora apříklad ligového fotbalu či hokeje, ale myslíme si, že kvalitě života obyvatel obcí této části jižích Čech pomáhá mohem více, řekl při předáváí šeků v Chlumci ředitel JE Temelí Vladimír Hlavika. ádherě upraveou ávsí a ovou obecí budovou zde v Chlumci. Myslím, že je to výborá tradice a ráda pozám v příštím roce další krásé místo jižích Čech, říká Lucie Speratová. Pláujme dopředu, avrhl starostům ředitel Temelía Osm set tisíc koru využijeme a rekostrukci ašeho Náměstí Míru, která by měla zlepšit průjezd áměstím a doplit jeho plochu o další zeleň. Současě omezíme parkováí aut a ploše, a tím zvýšíme jeho klid a zlepšíme komfort pro lidi, kteří se (Dokočeí a straě 13) Setkáí starostů v Chlumci bylo dobrou možostí k diskuzi. Na símku vlevo Karel Hájek, starosta Týa, s ředitelem elektráry Temelí Vladimírem Hlavikou. Podpora projektů a akcí a území jižích Čech však byla v roce 2006 mohem širší ež 10 milióů pro obce a společé projekty. V letoším roce se podařilo, v rámci celostátího projektu Nadace ČEZ, podpořit pěti milióy koru vybudováí dalších čtyř Oražových hřišť. V Písku, a Hluboké a ve Vodňaech byla již hřiště otevřea, v Dříti se tak stae a podzim. Velkou radost měla letos Nadace ČEZ v jižích Čechách z ohlasu a áš celostátí projekt Oražové kolo. V Týě ad Vltavou roztočilo při Letích slavostech pedály více jak tisíc lidí a podařilo se jim vyšlapat 250 tisíc koru pro Farí charitu a Domov sv. Aežky. Úspěšá byla i akce Oražového kola a plovárě v Olešíku, kde mezi sebou soupeřily školy ze Dřítě a Olešíku a jejich zápoleí jim přieslo částku téměř 200 tisíc koru, spokojeě uvedla ředitelka Nadace ČEZ Lucie Speratová. V posledích dvou letech se stalo tradicí předáváí šeků. Pokaždé se starostové, zástupci Nadace ČEZ a vedeí elektráry Temelí sejdou v jié obci, jejíž starosta je hostitelem. V březu 2005 byl hostitelem Tý ad Vltavou, v září Temelí, letos v březu hostil předáváí šeků Nezašov a zářijové předáváí se koalo v Chlumci. Dvakrát ročě tak přijíždíme do malebých jižích Čech. Vždy se předáí šeků uskutečí v jié obci a starosta, des to byla paí starostka Píchová, má příležitost svým kolegům ukázat, jak je to v jejich obci krásé a co i s aší pomocí vybudovali a opravili. Des se ám paí starostka pochlubila Letos byl, po melouech a měšcích, symbolem předáí peěz z Nadace ČEZ půllitr eergetického ápoje ve skleěých soudcích.
ELEKTRÁRNA A REGION 13 Při předáí šeků v Chlumci diskutují (zleva) čle správí rady Nadace ČEZ Fratišek Lust, starostka obce Olešík Jaa Píchová a ředitelka Nadace ČEZ Lucie Speratová. (Pokračováí ze stray 12) chtějí po áměstí projít či v klidu posedět. Druhým projektem, který budeme z daru Nadace ČEZ fiacovat, bude vybudováí dětského hřiště v obci Netěchovice. Jsou to další společé projekty s elektrárou Temelí, které přispívají k dyamickému rozvoji ašeho města, chválí si spolupráci starosta Týa ad Vltavou Karel Hájek. Tato ová obecí budova v Chlumci má krásé popisé číslo 77 a vyrostla v místě, kde stála stará kovára a pohostiství. V Chlumci žije 135 lidí, kteří se eměli kde scházet či pořádat oslavy a tato ová budova, o kterou se starají místí hasiči, je ideálím místem právě pro teto účel. Demolice původích budov, stavba ové a základí teréí úpravy proběhly v letech 2004 a 2005. Letos a podzim ještě chceme kolem budovy vysadit ovou zeleň. Celková ivestice byla 2,5 milióu koru a Nadace ČEZ ám ve dvou darech pomohla částkou 550 tisíc. Deší dar ve výši 200 tisíc využijeme a opravu místí komuikace v Olešíku, uvedla hostitelka zářijového ORANŽOVÉ KOLO PRO ŠKOLY V DŘÍTNI A OLEŠNÍKU Srpového šlapáí a Oražovém kole a ČEZ plovárě Olešík se zúčastilo 612 lidí, kteří vyšlapali částku 199 758 koru. Symbolická posledí šláputí patřila řediteli ZŠ Dříteň Lu boši Tvrdíkovi a Marii Růžičkové za ZŠ Olešík, tedy zástupcům orgaizací, které si peíze Na dace ČEZ mezi sebe rozdělily a starostům obou obcí, Jaě Píchové za Olešík a Karlu Lukášovi z Dřítě, kteří ad oražovým šlapáím převzali záštitu. setkáí u příležitosti předáí šeků Nadace ČEZ starostka Olešíku Jaa Píchová. V říju proběhou komuálí volby, tak bych vám chtěl popřát hodě úspěchů. Rád bych se s vámi, jako zástupci obcí v okolí elektráry Temelí, po volbách zovu sešel, abychom prodiskutovali směr aší další spolupráce. Rád bych, abychom společě pláovali podporu projektů a delší období - čtyř či pěti let, tak aby v realizaci projektů byla ávazost a kotiuita, uvedl a závěr setkáí Vladimír Hlavika. V každé obci se zejméa ivestičí akce pláují dlouho dopředu, proto se mi líbí ávrh paa ředitele Hlaviky a takové víceleté pláováí společých projektů obcí a elektráry. Myslím, že model takového víceletého pláováí by byl pro obce výhodější, reagovala a ávrh ředitele elektráry starostka Olešíku Jaa Píchová. Letos byl ovým a výzamým projektem podpory kulturích, sportovích, společeských akcí ve 21 obcích kolem elektráry projekt Oražový rok 2006, který elektrára Temelí podpořila částkou 9,7 milióu koru. Výzamou částkou 21,6 milióu koru jsme pomohli řadě projektů podpory cestovího ruchu a turistiky Jihočeského kraje. Letos se tak elektrára Temelí podílela a realizaci 569 akcí a projektů a území kraje celkovou částkou 45,8 milióu koru. V jedáí je ještě podpora dalších šesti akcí a závěr roku za téměř milió koru, krátce zrekapituloval rok 2006 Marek Sviták z odděleí komuikace JE Temelí. Základí škola Olešík převzala z rukou člea správí rady Nadace ČEZ Fratiška Lusta symbolický šek a 112 920 koru. Ředitel Základí školy Dříteň Luboš Tvrdík si odesl šek a částku 86 838 koru. Eergii a Oražovém kole přišly vyrábět eje děti ze školy Olešík, ale i jejich celé rodiy, zúčastili se i ostatí občaé obce a ávštěvíci koupaliště. Vyšlapaé peíze použije aše škola a vybaveí třídy astavitelým ábytkem, uvedla viditelě spokojeá Marie Růžičková ze ZŠ Olešík. Myšleka zapojit tímto způsobem veřejost je velmi zajímavá. Je dobře, že se do oražového šlapáí zapojilo i hodě dětí z obou škol. Mohly se tak vlastím přičiěím podílet a možosti získat fiačí prostředky pro svoji školu a přitom změřit mezi sebou Ředitelka ZŠ Olešík Marie Růžičková si a Oražovém kole zazávodila se svým kolegou ze ZŠ Dříteň Lubošem Tvrdíkem. své síly. Peíze využijeme a ové osvětleí učebe a chodeb, shrul oražové šlapáí ředitel ZŠ Dříteň Luboš Tvrdík. Marek Sviták
14 ELEKTRÁRNA A REGION JANDA DOVEDL V TEMELÍNĚ ŠKOLÁKY Z TÝNA K VÍTĚZSTVÍ V závěru září se v areálu Jaderé elektráry Temelí koala již 2. Temelíská ATOMIÁDA, tj. soutěž družstev šesti základích škol (Tý ad Vltavou Hliecká a Malá Straa, Olešík, Nezašov, Temelí a Dříteň) v etradičích disciplíách. Pomyslou palmu vítězství a šek a 10 tisíc koru, a zakoupeí sportovího vybaveí, si pod vedeím Jakuba Jady odeslo pětičleé družstvo ZŠ Tý ad Vltavou Malá Straa. I přes aše zaváháí v jaderém ly žováí, kdy ám u dvou čleů vypulo vázáí, jsem epochyboval, že šikové týské děti mého družstva celkově zvítězí. S dětmi je vždycky zábava, disciplíy byly opravdu origiálí a avíc aše družstvo vyhrálo. Bylo to faj odpolede, chválil si patro vítězého týmu Jakub Jada. Moderátor Evropy 2 Patrik Hezucký dovedl a druhé místo ZŠ Tý ad Vltavou Hliecká, která si odesla šek a 6 tisíc koru. Třetím ejlepším týmem, který získal 4 tisíce koru, se stalo družstvo ZŠ Olešík, které ve sportovích bojích vedl Fratišek Jež. Již ráo si Jaderou elektráru Temelí prohlédli čtyři čeští olympioici - juiorská mistryě světa z roku 2004, skokaka do dálky Deisa Ščerbová, trojskokaka Šárka Kašpárková, dvojásobý medailista z MS v Oberstdorfu 2005 a vítěz Světového poháru uplyulé sezoy skoka a lyžích Jakub Jada a bývalý skoka a lyžích Fratišek Jež. Pro mě byla ávštěva jaderé elektráry zcela ovým zážitkem a musím říci, že zajímavým. Tyto věci mě zajímají, a když podobý průmyslový komplex mohu projít, tak jsem za to rád, uvedl po prohlídce elektráry Temelí Jakub Jada. Celé ásledující sportoví odpolede všechy skvěle bavil moderátor Leoš Mareš, který 2. Temelískou ATOMIÁDU moderoval. Kromě českých olympioiků se úloh patroů družstev ujala Adéla Godíková, Jitka Čvačarová a Patrik Hezucký. Nad sportov- Zeleé družstvo ZŠ Malá Straa Tý ad Vltavou dovedl Jakub Jada k celkovému vítězství a získáí šeku od společosti ČEZ a 10 000 Kč. ím kláím dohlížela porota, kterou tvořili vedoucí komuikace JE Temelí Mila Mušák, starosta Týa ad Vltavou Karel Hájek, Šárka Kašpárková, která loi byla jedím z patroů družstev, a Jaa Adamcová. Plěí etradičích atletických disciplí bylo ispirováo jaderou eergetikou, a tak se bojovalo ve skoku přes jaderou tyč, plížeí pod elektrickým vedeím, v Browově pohybu (skok v pytli), rozbíjeí atomu, běhu mezi chladicími věžemi a jaderém lyžováí. Nám se a Atomiádě líbilo velice. Akce byla skvěle orgaizovaá, děti se opravdu vyřádily a vítězství ašich dětí je prostě paráda. Jestli bude elektrára pořádat třetí ročík, tak přijedeme určitě prveství obhajo- vat, uvedla Leka Drhovská, třídí učitelka vítězých páťáků ze ZŠ Tý ad Vltavou Malá Straa. Starostu Týa ad Vltavou potěšilo dvojásobé umístěí týských škol a bedě, ale ihed vyvrátil řeči svých kolegů, že to jako čle poroty dobře zařídil. Byl jsem spíše čestým porotcem a to rozhodováí bylo a slečách z pořádající agetury, které zodpovědě vedly evideci výsledků jedotlivých disciplí. Celá Atomiáda se mi velmi líbila, je vidět, že děti jsou soutěživé a avíc potkat osobě Jakuba Jadu, Leoše Mareše, Adélu Godíkovou a další zámé tváře z televizí obrazovky je pro školáky úžasý zážitek, říká Karel Hájek. (Dokočeí a straě 15)
ELEKTRÁRNA A REGION 15 Patrik Hezucký (v modrém) sychroizuje své kolegy před úspěšým pokusem o světový rekord. (Pokračováí ze stray 14) A ustavil se i světový rekord v jaderém lyžováí Právě tato posledí disciplía, kdy více jak třímetrové lyže poháěla šestice párů o- hou, byla vyvrcholeím sportoví části 2. Temelíské ATOMIÁDY. Nejlépe se předvedl tým ZŠ Hliecká z Týa pod vedeím Patrika Hezuckého. Podle mých iformací se yí Patrik stal držitelem juiorského světového rekordu s časem 6 vteři a ásledě dotáhl i šestici patroů k seiorskému světovému rekordu 5,8 vteřiy v této zcela ojediělé disciplíě, glosoval dosažeé výkoy Leoš Mareš. To, že z Temelía odjedu jako světový rekordma, jsem ečekal. Na hory jezdím rád, ale bohužel jsem se posledí tři roky a hory vůbec edostal. Lyžuji rád, ale etvrdím o sobě, že jsem ějaký dobrý lyžař. A celé tajemství dešího úspěchu v jaderém lyžováí bylo v sychroizaci a ta se podařila jak se šikovými dětmi z Týa, tak ásledě i s dospělými kolegy. Po výborém čase se školáky jsme si jako dospělí patroi emohli dovolit být pomalejší, protože by ás děti ebraly. Podařilo se, okometoval skvělý lyžařský výko svého týmu i týmu celebrit moderátor rádia Evropa 2 Patrik Hezucký. Ve vložeých disciplíách skoku přes jaderou tyč sožmo porazil Jakub Jada s výkoem 120 cetimetrů Fratiška Ježe. Te mu to oplatil v disciplíě rozbíjeí atomu (shazováí krychliček z papíru teisovým míčkem), kde aopak vyhrál Fratišek Jež. V disciplíě Browův pohyb, tj. skok v pytli, si to rozdala Jitka Čvačarová a Adéla Godíková, kde akoec Adéla odvážým pádem do cílové pásky s přehledem zvítězila. Po ukočeí sportoví části a předáí ce ejlepším, ásledovala autogramiáda přítomých celebrit, takže dvě stovky školáků si odesly ceé podobeky sportovců a tváří z televizí obrazovky s autogramy i věováím.
ORANŽOVÝ ROK 2006 3.11. Třetí turaj 6. ČEZ vltavotýského mistrovství ve squashi mládeže do 18 let, ČEZ - sportoví hala, Tý ad Vltavou 3.11. Posezeí při svíčkách, Klub Bogo, Tý ad Vltavou 3.11. Verisáž výstavy Vladimíra Noska, Městská galerie ART CLUB, Tý ad Vltavou 4.11. Svatohubertské slavosti, Chrášťay 6.11. Beseda s vizážistkou, Farí charita, Tý ad Vltavou 7.11. A dy se měí - de a meteostaici Temelí, ZŠ Temelí, Temelí 8.11. 5. Šipkový turaj Oražového roku, Sedlec 9.11. Soudičky a písičky, JUDr. Ivo Jahelka, společeský dům, Tý ad Vltavou 10.11. Divadelí představeí Balada o smuté kavárě, Městské muzeum, Tý ad Vltavou 11.11. Třetí turaj 6. Poháru SQUASH klubu, ČEZ - sportoví hala, Tý ad Vltavou 11.11. Martiská posvíceecká zábava, Žimutice 11.11. Tradičí Martiské posvíceí, Baráčická rychta, Tý ad Vltavou 18.11. Turaj v šipkách, Litoradlice 18.11. Filmový klub pro áctileté, Klub Bogo, Tý ad Vltavou 16 ELEKTRÁRNA A REGION POHÁR SI ODVEZLI MIKŠÁCI Obec Krakovčice a Vltavotýsku eleží a žádém hlavím sil ičím tahu, ale asi dva kilometry od Žimutic, pod jejichž samos právu spadají. Krakovčice mají sice jeom 40 obyvatel, ale místí jsou adšeými sportovci. Jsou pyší a svůj sportoví areál s ma lým fotbalovým hřištěm a kurtem a volejbal či ohejbal. Právě turaje v těchto sportech jsou tradicí i svátkem obce. Jedím z let ích sportovích vrcholů je turaj v malé kopaé. Letos se hrál popáté a podruhé jako Memoriál Josefa Mikšovského. Dva roky po úmrtí zdejšího rodáka a vyikajícího fotbalisty se utkalo šest tradičích mužstev: Krakovčic, Mikšáků, Pořeža, Hartmaic, Žimutic a Vitía. Pohár si odvezli Mikšáci, tedy mužstvo složeé ze syů a syovců Josefa Mikšovského. Josef Mikšovský byl fotbalovou osobostí a především střelcem. Proto je určitě paradoxí, že začíal v roce 1958 jako třiáctiletý v brace Jiskry Tý. V brace však byl je a devět zápasů, potom se přesuul do záloží řady, ale jeho pravé místo bylo a hrotě. V roce 1962 se jako sedmáctiletý stal hráčem A mužstva mužů Týa ad Vltavou, kde hrál až do roku 1965. Právě v těchto letech začal uplatňovat istikt fotbalového zabijáka, když apříklad v sezoě 1963/1964 z 66 mistrovských braek celého družstva dal 30 braek, tedy téměř poloviu. Čtyři roky odehrál i za Dyamo České Budějovice, v době, kdy za eprokázaý dohodutý výsledek spadlo ze II. ligy do I. A třídy. Josef Mikšovský mu pomohl třikrát postoupit. Později působil v Milevsku a potom se vrátil do Týa. Celkem dal v 1185 utkáích 1030 gólů. Zemřel v 59 letech. A letos jeho syové a syovci s vyikajícím Berákem v brace zovu fotbalové gey rodu Mikšovských připoměli. Mikšáci předváděli ejlepší fotbal a a soupeře platilo jejich mládí. Ve fiále porazili tým Vitía 3:0. Po vítězství 5:4 ad Hartmaicemi se a 3. místě umístilo pořádající mužstvo Krakovčic, které obhajovalo vítězství z miulého ročíku. V utkáí o 5. místo vyhrálo mužstvo Pořeža ad Žimuticemi v poměru 4:2. Vítězý pohár předala vítězému mužstvu Jitka Mikšovská. Dále byly oceěy i výkoy jedotlivců. Nejlepším hráčem byl vyhláše Petr Kloboučík ( Mikšáci ), ejlepším střelcem Aleš Hruška (Hartmaice) a ejlepším brakářem Petr Havel (Vití). Cey pro účastíky turaje, který byl součástí Oražového roku 2006 v Žimuticích a jeho geerálím parterem byla JE Temelí ze Skupiy ČEZ, by mohl závidět i klub a ligové úrovi. Vítězové dostali i poukaz a třicetikilové živé sele. S tím emáme problém, ujistil hlaví pořadatel turaje Zdeěk Šáleý. Když přijdeme za spozory a řekeme, že je to a Memoriál Josefa Mikšovského, ajdeme pochopeí. Všichi ho zali a lidé tady v okolí ho měli hodě rádi, tvrdí Zdeěk Šáleý. Viděli jsme tady ejlepší týmy a světě, ozámil při vyhlašováí výsledků Josef Zema, velitel místích hasičů, kteří turaj pořádali. Nebo jste sad slyšeli o tom, že by ěkterý ze zdejších týmů prohrál se Spartou, Slávií, či dokoce s lodýskou Chelsea? Nikdo si evzpoměl. 18.11. Semiář Etologie a včely v okolí JE Temelí, Temelí 24.11. Verisáž váočí výstavy - podmalby a sklo Marie Flaškové, betlémy, Městské muzeum, Tý ad Vltavou 25.11. Druhý turaj 6. OPEN ČEZ mistrovství Týa ad Vltavou, ČEZ - sportoví hala, Tý ad Vltavou 25.11. Turaj v mariáši, Všemyslice 27.11. Zdobeí mikulášských a váočích períků, Farí charita, Tý ad Vltavou 9.12. Mikulášská besídka, Litoradlice 9.12. Mikulášská adílka, Číčeice 9.12. Třetí turaj 6. OPEN ČEZ mistrovství Týa ad Vltavou, ČEZ - sportoví hala, Tý ad Vltavou
ELEKTRÁRNA A REGION 17 TEMELÍNSKOU HOSPODOU ZNĚLY SVĚTOVÉ MUZIKÁLY Byla to opravdu muzikatská bomba, když třetí sobotu v září spustil v krásém sále Temelíské hospody Jidřichohradecký symfoický orchestr filmové a muzikálové melodie. Tak velké muzi katské těleso ještě v těchto prostorách ehrálo. Však se evešlo ai a pódium a polovia or chestru obsadila i část parketu pod pódiem. Je jich hodiové vystoupeí představovalo jede z vrcholů Přehlídky orchestrů Temelí 2006, která proběhla ve dvou sobotách v srpu a září v rámci Oražového roku v Temelíě. Během těchto dvou přehlídek se kromě pořádajícího Dechového orchestru Temelí představil Dechový orchestr ZVŠ Vimperk, Dechový orchestr mladých Juveka, Taečí orchestr Apollo a již zmíěy Jidřichohradecký symfoický orchestr. Při přípravě letoší Přehlídky orchestrů 2006 jsme echtěli, aby šlo o tuctovou přehlídku jeom dechovek. I proto v srpové přehlídce vystoupil taečí orchestr a des Jidřichohradecký symfoický orchestr. Prostě jsme chtěli, aby přehlídka a Temelíě byla ějakým způsobem zvláští a výjimečá. A i diváci si tak mohou zvykat a jiý žár muziky, ež je klasická dechovka, říká kapelík domácího Dechového orchestru Temelí a zároveň i hlaví pořadatel přehlídky Jaroslav Košář. Jidřichohradecký symfoický orchestr byl určitě skvělý a myslím, že při zámých muzikálových melodiích si des diváci přišli a své, dodává. S průběhem dvoudílé přehlídky je Jaroslav Košář spokojeý, ale trochu jej mrzí, že si do sálu eašlo cestu mohem více diváků. Víte, myslím si, že za ta miulá léta, kdy v obci podobá hudebí akce eprobíhala, ejsou diváci vyškoleí a zvyklí prožít příjemé sobotí odpolede při živé muzice. Přivézt pět výborých orchestrů Pohled do houslové sekce části Jidřichohradeckého symfoického orchestru k ám do Temelía ám umožil až projekt Oražového roku 2006 podporovaý peězi z elektráry Temelí. A jedím z ašich cílů při pořádáí této přehlídky bylo ukázat lidem alterativu pro prožití odpolede a vychovat si diváky do dalších let. A jak říká a závěr Jaroslav Košář: Když jsme s přehlídkou orchestrů v Temelíě začali, tak by bylo hloupé v projektu epokračovat v roce 2007. Věřím, že i elektrára bude chtít v projektu podpory kulturích akcí pokračovat. Pak ezbývá ež si vyhrout rukávy a připravit Přehlídku orchestrů Temelí 2007. POHÁR TEMELÍNEK PRO FK OLYMPIE TÝN Na perfektě připraveém hřišti v Týě ad Vltavou se 7. září odehrál fiálový turaj 13. ročíku Poháru TEMELÍNEK. Základí dva turaje v květu a červu rozdělily osm družstev do dvou skupi. Turaj byl součástí projektu Oražový rok 2006 v Týě a jeho geerálím parterem byla JE Temelí. Ve skupiě o 1. 4. místo akoec překvapivě domiovali chlapci domácí FK Olympie, kteří dokázali porazit své soupeře z Lomice, Vodňa, Čtyř Dvorů a akoec se radovali ze zisku poháru. Na dru hém místě skočili obhájci prveství z loňského roku chlapci Čtyř Dvorů, třetí byly Vodňay a čtvrtí chlapci z Lomice ad Lužicí. Nejlepším střelcem turaje se stal Domiik SAMEK (LOKO Č.B.) se 16 vstřeleými brakami, ejlepším hráčem byl vyhodoce Tomáš LISKO (Lomice ad Lužicí) a ejlepším brakářem Václav HRDLIČKA (Olympie Tý). Věřím, že jste prožili tři krásá sportoví odpolede v Týě ad Vltavou a především mladí fotbalisté si báječě zahráli. A o to šlo především, dát osmiletým fotbalovým adějím příležitost změřit síly s jejich vrstevíky. Velké díky patří pořadatelům z FK Olympie Tý, kteří zajistili orgaizaci áročého turaje. Těším se s vámi všemi a 14. ročíku Poháru TEMELÍNEK v roce 2007, řekl a závěr turaje šéfredaktor TEMELÍNEK. Pavla Zváovcová
18 ELEKTRÁRNA A REGION DEVÁTÉ ORANŽOVÉ HŘIŠTĚ JE V PÍSKU, DESÁTÉ MAJÍ VODŇANY V letoším roce se podařilo, v rámci celostátího projektu Nadace ČEZ, podpořit pěti mi lióy koru vybudováí dalších čtyř ových Oražových hřišť a území jižích Čech. Letos byla hřiště již zprovozěa v Písku, a Hluboké a ve Vodňaech. Na podzim se bude ještě hřiště otevírat v Dříti. Během posledích tří let se tak a území kraje, s podporou Nadace ČEZ, postaví jedeáct Oražových hřišť v devíti městech a obcích. Kromě letoších čtyř tak jsou v provozu dvě hřiště v Českých Budějovicích a dvě v Táboře, další je v Týě, Milevsku a Dačicích, říká ředitelka Nadace ČEZ Lucie Speratová. Oražové hřiště v Písku V Písku se přestřižeí pásky devátého jihočeského Oražového hřiště ujal starosta města Písek Luboš Průša spolu s ředitelem ZŠ Jaa Husa v Písku Jaem Adámkem a čleem správí rady Nadace ČEZ Fratiškem Lustem. Současý stav sportovího areálu už eodpovídal bezpečostím a sportově techickým požadavkům a výuku. Původě zde byl oploceý prostor s pískovým povrchem, který sloužil jako hřiště, ale chyběly sektory pro atletické disciplíy a víceúčelové hřiště. Deší stav již podmíky pro kvalití výuku tělesé výchovy splňuje bezezbytku. uvedl evidetě spokojeý ředitel školy. Moderí sportoviště s odpružeým povrchem má k dispozici spriterskou padesátimetrovou dvoudráhu, vrhačský a dálkařský sektor a víceúčelové hřiště a volejbal, basketbal, ohejbal a malou kopaou. Přestože je hřiště umístěo v prostorách základí školy, je přístupé eje žákům, ale i široké veřejosti. Celkové áklady čiily dva milióy koru, z toho jede milió koru poskytla Nadace ČEZ v rámci svého pilotího projektu Oražové hřiště. Zbylý jede milió koru uvolilo a rekostrukci hřiště město Písek. Nejedá se o jedorázovou aktivitu ašeho města při obově dětských hřišť. Naopak, k rozvoji dětských sportovišť přistupujeme systematicky. Po povodích v roce 2002 jsme zrekostruovali dětská hřiště u Základích škol T. G. Masaryka a Edvarda Beeše a s pomocí Nadace ČEZ kompletě opravili hřiště u zdejší základí školy. Do budouca ám zbývá rekostrukce hřišť u ZŠ Svobodá a ZŠ Tomáše Šobra, uvedl starosta Písku Luboš Průša. Desítka patří Vodňaům Jubilejí desáté jihočeské Oražové hřiště bylo začátkem říja otevřeo v areálu Základí školy Bavorovská Vodňay a Gymázia Vodňay. Náklady a jeho vybudováí dosáhly částky 3,2 milióu koru. Nadace ČEZ poskytla, v rámci celostátího projektu Oražová hřiště, částku 1,5 milióu koru a zbývající část ve výši 1,7 milióu koru poskytlo město Vodňay. Stavbu realizovala stavebí firma Swietelsky. Teto areál má takové parametry, že se zde mohou koat sportoví soutěže eje v rámci města, ale i v rámci regiou. Pro sportoví kluby ve Vodňaech toto hřiště abízí vyikající podmíky pro tréováí. Další skupiou, která bude hřiště využívat, je veřejost. V současé době sportoví vyžití jako relaxaci a udržeí dobré fyzické kodice preferuje stále více obyvatel města, říká starosta Vodňa Václav Heřma. Také příos pro školy je velký. Otevřeím tohoto hřiště získáváme velmi kvalití zázemí pro vyučováí tělesé výchovy a pro mimoškolí čiosti se sportovím zaměřeím. Krásé prostředí zvýší i motivaci dětí a mládeže ke sportováí. Zlepší se i příprava žá- ků a růzé sportoví soutěže v rámci okresu či kraje, chválí si ředitel ZŠ Vodňay Mgr. Ladislav Horváth a ředitel Gymázia Vodňay PhDr. Marti Schacherl, Ph.D. Rozměry hřiště jsou 24 x 44 m s umělou trávou a povrchu. Jedotlivá lajováí umožňují sportovat a jedom hřišti a malou kopaou či hrát teis a regulérím kurtě. Dále může být plocha využita a dvě hřiště a volejbal či ohejbal. Basketbalové koše umoží a hřišti postavit čtyři hřiště a streetball. Vedle hřiště je čtyřproudá běžecká dráha a sprit v délce 120 m s polyuretaovým graulátem a povrchu. Součástí sportovího areálu je ové doskočiště pro skok daleký. Marek Sviták Po umělé trávě Oražového hřiště ve Vodňaech se od říja proháějí školáci i veřejost.
ELEKTRÁRNA A REGION 19 HLUBOKÁ ZPŘÍSTUPNILA VOZÍČKÁŘŮM ÚŘAD Od poloviy září mohou i vozíčkáři bez potíží vyřizovat své záležitosti a Městském úřadě v Hluboké ad Vltavou. Umoží jim to bezba riérový přístup do budovy zdejšího městské ho úřadu. Bezbariérové úpravy městského úřadu proběhly ve třech etapách. V prví etapě bylo istalováo zdvihací zařízeí po schodech ve vstupí hale městského úřadu. Ve druhé etapě bylo zrekostruováo sociálí zařízeí a v letoším roce bylo kompletě předěláo ádvoří. Celkové áklady této akce lehce převýšily 800 tisíc koru, přičemž velkou část ákladů ám pokryla dotace od Nadace ČEZ ve výši 570 tisíc, uvedl seátor a starosta města Hluboká ad Vltavou Tomáš Jirsa. Přestože je a Hluboké trvale k pobytu přihlášeo pouze šest vozíčkářů, epřesouvá město problematiku bezbariérového pohybu tělesě postižeých obyvatel a druhou kolej. Bohužel se vzrůstajícím automobilismem a civilizačími chorobami roste počet vozíčkářů. Naší sahou je abídout ašim hedikepovaým obyvatelům a případým turistům bezbariérový pohyb po městě. V současosti dokočujeme istalováí výtahu do zdravotího střediska. Ve velmi krátké době bychom chtěli hedikepovaým zpřístupit také poštu a už v miulosti jsme zprůchodili všechy chodíky a přechody," dodává starosta. Sami vozíčkáři aktivity městského úřadu oceňují. Bezbariérovost Jeda z prvích, která vyzkoušela ovou zdvihací plošiu, byla Leka Brisudová. města a zpřístupěí úřadu jsou pro ás velmi důležité. Některé věci je možé vyřídit pouze osobě a pokud eí budova bezbariérově upravea, je to dosti komplikovaé. Jsem velmi ráda, že město Hluboká ad Vltavou problematiku bezbariérového pohybu a svém území řeší. Neí to samozřejmá věc, apříklad v zahraičí mám řadu přátel, kteří se v místě svého bydliště edostaou, kam potřebují, chválí přístup vedeí města Leka Brisudová. Marek Sviták PRVŇÁČCI Z TEMELÍNA USEDLI DO LAVIC Čtvrtého září skočily pro 26 žáků ZŠ Temelí letí prázdiy a začal školí rok 2006/2007. Jedím ze tří prvňáčků, kteří astoupili do temelíské školy, byla Bára Veselá, která říká: Nejvíc se těším, jak se aučím psát a ajdu si ové kamarády. Deska se mi líbilo, že jsem dostala ové pastelky, omalováky a zmrzliu. Ve škole se mi asi bude líbit. Letos bohužel otevíráme je dvě třídy, protože ám astoupili pouze tří prvňáčci a máme tak v prví až páté třídě 26 dětí. Je to aše velká bolest a starost, protože až do loňského roku jsme měli tři třídy a mohli jsme mít samostatou pátou třídu. Letos budou páťáci v jedé třídě se čtvrťáky, posteskl si ředitel Základí a mateřské školy v Temelíě Václav Goetz, který dodává, a druhou strau máme yí dost dětí ve školce, avíc obecí úřad staví bytovky a věříme, že je obsadí mladé rodiy s dětmi a brzy se vrátíme opět k modelu tří tříd základí školy. Podle paa ředitele Základí škola v Temelíě v posledích letech vybudovala opravdu pěké prostředí pro školáky i předškoláky. Rádi aši školu ukážeme každému, kdo bude mít zájem. Líbí se tady i ašim dětem, které je erady odcházejí po ukočeí páté třídy do Týa ad Vltavou, zve a ávštěvu Václav Goetz. Škola se mi líbí. Za pět let mi přirostla k srdci a spolužáky i aše učitele beru jako rodiu. Mám tu hodě kamarádů, které mám ráda. Nejlepší je paí učitelka Macháčková, která ás aučí hodě ových věcí. Na te- Václav Goetz mezi svými dětmi to rok se těším, protože odešli miulí páťáci, kteří se a ás vytahovali, my jsme tady yí ejstarší a budeme se spíše sažit pomáhat mladším, aby se jim ve škole líbilo a hodě se aučili, míí žákyě páté třídy ZŠ Temelí Milada Vodrážková. Škola v Temelíě však eí jeom o sezeí v lavicích a psaí úkolů. Již v září pojedou aše děti a výlet do zoologické zahrady a Hlubokou a ty starší děti avštíví i zámek. Uspořádáme také tradičí sportoví fotbalový a atletický de s měřeím sil se školami z okolí. Víte, u ás ikdy ebyla škola sezeím v lavicích, ale pořádáme řadu tradičích akcí pro děti. Díky zařazeí aší školy do Oražového roku 2006 a podpoře JE Temelí však můžeme letos těchto akcí pořád více a a lepší úrovi. Učit však také musíme, ale školí rok dětem ještě zpestříme zajímavými akcemi mohokrát, tvrdí ředitel školy v Temelíě Václav Goetz.
20 ELEKTRÁRNA A REGION EURORANDO PŘILÁKALO NA JIH ČECH TISÍCOVKY TURISTŮ Od březa do srpa 2006, od Skadiávie po Pyreejský poloostrov, orgaizovala Evropská asociace turistických klubů ěkolik desítek vícedeích pochodů s cílem odkrýt krásu jedotlivých zemí a regioů. Akce EURORANDO 2006 gradovala začátkem září v metropoli jižích Čech, kdy do Českých Budějovic přijelo 4192 lidí ze 16 zemí a Jaderá elektrára Temelí ze Skupiy ČEZ byla geerálím parterem celé akce. Vyvrcholeím cílového týde se stal slavostí průvod účastíků a zábavé a taečí odpolede v Českých Budějovicích. Oproti progózám meteorologů se áramě vydařilo počasí. K dobré áladě při řazeí průvodu přispěli eje muzikati, ale také dáma a balkóu paeláku poblíž Jihočeské uiverzity, která si vycpala poprsí balóky s logy parterů celoevropské turistické akce. Připravit závěrečý průvod dalo spoustu práce, seřadit 3730 lidí a dovést je a áměstí, to skutečě ebyla legrace. Ovšem ejvíc práce určitě bylo s obsazeím skupi průvodci a tlumočíky. To další už ám tolik hlavu emotalo, i když se jedalo o pracově a orgaizačě áročé záležitosti, třeba v případě velkého folklorího kocertu, bilacoval prezidet Evropské asociace turistických klubů a čestý předseda Klubu českých turistů Ja Havelka. Během defilé delegací pod tribuou a áměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích už si dozajista evzpoměl, jak předtím, ež se dal průvod do pohybu, sháěl arychlo vlajku Evropské uie a jak si musel poradit s překopaou silicí. Ne vše se stoprocetě podařilo, ale drobé edostatky se epřeesly a samoté účastíky. Jelikož mezi imi byla řada orgaizátorů velkých turistických akcí, potěšilo ás, jak velice oceňovali, že se ám podařilo split vysoké zadáí, které si Klub českých turistů jako orgaizátor staovil, a to po dobu celého týde uspokojit každou ze třiceti skupi účastíků v abídce tras, měst a památek. Podařilo se ám přilákat zahraičí hosty k častějším ávštěvám Jihočeského kraje. Dostávám krásé dopisy, které kočí vesměs tím, že příští rok přijedou zovu, jestli jim pomůžeme při hledáí dalších cílů. Jií píšou, že od ás dostali tolik turistických cílů, že jim vystačí ještě a dva roky, usmíval se s odstupem dvou týdů Ja Havelka. Obdiv zahraičích účastíků sklidila rověž ukázka turistické akce pro rodiče s dětmi Pohádkový les - Cesta kolem Evropy, folklorí kocerty a závěrečé zábavé odpolede a šesti pódiích. Že ěkteří čeští turisté odcházeli z restaurací v cetru Českých Budějovic s epořízeou kvůli ceám jídel? Čeští účastíci věděli, že se mohou ajíst v meze Jihočeské uiverzity, která abízela ceově přijatelý a tak per- Slovici se předvedli i v árodích kostýmech. Závěrečý průvod byl pestrobarevou přehlídkou turistů z celé Evropy. fektí servis, že jsem pau rektorovi psal dopis plý superlativů. Tam se stravovalo v jedu chvíli tisíc lidí a fugovalo to aprosto bezvadě. Zahraičí delegace byly aopak přesvědčey, že se u ás jí velice lacio. To je zkrátka rozdíl v kupí síle obyvatelstva, reagoval a poděty ohledě stravováí prezidet Evropské asociace turistických klubů Ja Havelka s tím, že a epříjemé epizody z pobytu a jihu Čech, apříklad a tři vykradeá auta a jede autobus, sad účastíci akce EURORAN- DO 2006 rychle zapomeou. VaM