nestacionární děj - průběh charakterizují časově proměnné veličiny

Podobné dokumenty
Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

(test version, not revised) 9. prosince 2009

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Skládání kmitů

Obsah 1.Rozklad podle vlastních tvaru kmitu Výpočtové modely kozistentni matice hmotnosti Rayleigho utlum/podíl

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

Křivočarý pohyb bodu.

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

23. Mechanické vlnění

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny) jsou to podélné vlny podobné klasickému zvuku. B e kt

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia Učitelství fyziky pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství fyziky pro SŠ pro akademický rok 2010/2011

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

Dynamický model prostorového lanového manipulátoru a jeho řízení Obor Inženýrská Mechanika a Mechatronika

Kolmost rovin a přímek

3.1.5 Složené kmitání

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

β. Potom dopadající výkon bude

2. ZÁKLADY KINEMATIKY

je dána vzdáleností od pólu pohybu πb

2 VEDENÍ TEPLA KONDUKCE

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

I. část - úvod. Iva Petríková

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

Světlo v izotropním látkovém prostředí a na rozhraní izotropní bezztrátové dielektrikum je charakterizováno skalární permitivitou ε = εε.

Modelování vlivu parametrického buzení na kmitání vetknutého nosníku

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5

Interference. 15. prosince 2014

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

Harmonické oscilátory

8.6 Dynamika kmitavého pohybu, pružinový oscilátor

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 10 : Harmonické oscilace, Pohlovo torzní kyvadlo

F1040 Mechanika a molekulová fyzika

5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

Fyzika základního kurzu I (hypertextově) seznam důležitých skutečností

Tlumené kmity. Obr

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Předmět studia klasické fyziky

Materiál: Lepené lamelové dřevo (GL 24h) stojka 2 x 120x1480 mm příčel 1 x 200x1480 mm Třída provozu: 1 Spojovací prostředek: kolíky ϕ24 mm

Mechanika soustavy hmotných bodů

ÚLOHA VÍCE TĚLES V NEBESKÉ MECHANICE

MĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy

Laboratorní úloha č. 3 - Kmity I

KMS cvičení 5. Ondřej Marek

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

Testovací příklady MEC2

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE,

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Mechanické kmitání (oscilace)

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Nauka o Kmitání Přednáška č. 4

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

ÚLOHA Závaží pružin kmitá harmonicky amplituda = 2 cm, doba kmitu = 0,5 s. = 0 s rovnovážnou polohou vzh ru. Úkoly l :

Kmity vynucené

Contribution to Stability Analysis of Nonlinear Control Systems Using Linearization Vyšetřování stability nelineárních systémů metodou linearizace

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

1.8. Mechanické vlnění

Mechanická silová pole

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

MODELOVÁNÍ KMITÁNÍ DYNAMICKÉ SOUSTAVY S N-STUPNI VOLNOSTI

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

9. Je-li cos 2x = 0,5, x 0, π, pak tgx = a) 3. b) 1. c) neexistuje d) a) x ( 4, 4) b) x = 4 c) x R d) x < 4. e) 3 3 b

Digitální učební materiál

Elektromagnetické pole

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE DYNAMIKA ROTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

7. Analytická geometrie

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

1 Topologie roviny a prostoru

Analýza světla odraženého tenkým kmitajícím zrcadleěm s použitím MATLABu

Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo


2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

Rovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)

Mnohé problémy analýzy dynamických systémů vedou k řešení diferenciální rovnice (4.1)

Transkript:

MECHNICKÉ KMITÁNÍ

MECHNICKÉ KMITÁNÍ (OSCILCE) esacioáí ěj - půběh chaakeizují časově poměé veliči epeioický peioický ahamoický hamoický vuceé kmi vlasí kmi pohb hmoého bou (sousav HB ebo ělesa), při ěmž bo epřekočí koečou vzáleos o zv. ovovážé poloh v ovovážé poloze jsou všech síl působící a HB avzájem ve saické ovováze poku se opakuje půběh kmiavého pohbu po sejém časovém ievalu T (peioě) kmiavý peioický ěj

chaakeisické veliči lze vjáři ve vau ψ ( ) ψ ( ), mt ke m,,,3, hamoické kmi: ( ) si( ω ϕ ) ψ fekvece (kmioče) uává, koliká se kmi ebo jiý peioický ěj opakuje za jeoku času jeoka: s - Hz f T kmiající objek se azývají osciláo ejjeoušší jsou lieáí osciláo, při ichž se hmoý bo pohbuje po přímce (apř. ěleso a pužiě) Oscilace mohou mí ůzou fzikálí posau: mechaické, elekomageické, elekomechaické oscilace.

. VOLNÝ NETLUMENÝ HRMONICKÝ OSCILÁTOR - zojem kmiáí je hamoický osciláo jeouchý aslačí (lieáí) elasický osciláo - chaakeisika osciláou: hmoos závaží m, uhos puži k (přepoklááme, že pužia má zaebaelou hmoos opoi závaží, keé lze považova za hmoý bo) l l l l F P F G F P ovovážá poloha x mg k l F G F v mg k( l ) mg k l k k

le. Newoova zákoa: po -ové souřaice veliči: ) DYNMICKÝ POPIS KMITŮ POHYBOVÁ ROVNICE F ma F F P k Fp ma ma k m k k ke m vlasí úhlová fekvece osciláou ω p m k m ω k k ω πf f, T π m π m ω m k

B) KINEMTICKÝ POPIS KMITŮ ROVNICE VÝCHYLKY - ovice výchlk je řešeím pohbové ovice: si ( ω ϕ ) ke: okamžiá výchlka maximálí možá výchlka ampliua výchlk (bo vau) ( ) siϕ ϕ počáečí výchlka počáečí fáze ϕ ω ϕ okamžiá fáze pohbu počáečí pomík po

okamžiá výchlka: si si ω ( ω ϕ ), ke ϕ ( ϕ ) si ω, ke ϕ π chlos kmiů: v ω ( ω ϕ ) ampliua chlosi v a a ω cos v ω max zchleí kmiů: ω si( ω ϕ ) ampliua zchleí a max ω

C) FÁZOVÝ ROZDÍL -mezi ůzými veličiami popisujícími oéž kmiáí - mezi sejými veličiami popisujícími vě ůzá kmiáí ϕ ϕ ϕ je-li ϕ, π, 4π..., sejá fáze veliči (esp. kmiáí) je-li ϕ π, 3π, 5π..., opačá fáze veliči (esp. kmiáí) PŘÍKLDY STNOVENÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU:. okamžiá výchlka a chlos hamoického kmiáí si max cos ( ω ϕ ) ( ω ϕ ) v v - fázový ozíl mezi ěmio veličiami je. okamžié výchlk vou hamoických kmiáí π si ω π si ω 4 - fázový ozíl mezi ěmio kmi je ϕ π ϕ π 4

D) GRFICKÉ VYJÁDŘENÍ fázoový iagam časový iagam x FÁZOR: oující veko v oviě x, mající počáek v počáku sousav souřaic élka fázou opovíá ampliuě veliči, keou přesavuje půmě fázou o svislé os () je ove okamžié hooě aé veliči úhel, keý svíá fázo s vooovou osou je ove okamžié fázi éo veliči

( ω ϕ ), ke ϕ si π si ω cosω siω

E) ENERGIE KMITŮ u hamoických kmiů se peioick měí kieická eegie v poeciálí eegii pužosi a aopak poeciálí eegie pužosi je číselě ova páci, keou vkoáme při vchýleí osciláou z ovovážé poloh E P F ( k ) E p k si k ( ω ϕ ) mω kieická eegie (pohbová): E K E k ( ω ϕ ) mv mω cos k cos ( ω ϕ )

ZÁKON ZCHOVÁNÍ MECHNICKÉ ENERGIE plaí u elumeého kmiáí ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ). cos si si cos cos kos k E k E E E k E k m mv E K P P K ϕ ω ϕ ω ϕ ω ϕ ω ϕ ω ω Celková mechaická eegie osciláou: k E

PŘÍKLD: Hmoý bo kmiá hamoick s ampliuou. Při jaké výchlce je jeho kieická eegie ova eegii poeciálí?

. TLUMENÝ OSCILÁTOR - ampliua kmiů s časem expoeciálě klesá - pohb v opoujícím posřeí, opoová síla v F ) POHYBOVÁ ROVNICE. Newoův pohbový záko: F F ma F P po -ové souřaice: b m k b m m k m m k m v k ma ω ω vlasí úhlová fekvece osciláou součiiel lumeí ω b

B) ROVNICE VÝCHYLKY vlasí úhlová b je řešeím pohbové ovice: e ( ω ) ampliua lumeého kmiáí: si ϕ e b úhlová fekvece lumeého kmiáí: ω ω b fekvece elumeých kmiů po b osáváme elumeé kmi s peioou T T > T oba kmiu se lumeím polužuje

akiické lumeí: b >ω apeioický ěj bω bω kiické lumeí: b ω ejchlejší z apeioických ějů pokiické lumeí: b <ω peioický ěj elumeý pohb lumeý peioický pohb

pokiické lumeí: b <ω peioický ěj úbek celkové mechaické eegie

CHRKTERISTICKÉ VELIČINY TLUMENÝCH KMITŮ a) úlum (kosaí, a čase ezávislá hooa): λ b) logaimický ekeme úlumu: δ l λ bt -b e -b( T ) e e bt c) elaxačí oba ampliu: ampliua klese a e iu : τ b ) peioa lumeých kmiů: T π ω ω π b

PŘÍKLD: Za s vkoá čásice kmiů, ampliua se přiom zmeší,78ká. Učee: a) koeficie úlumu b) logaimický ekeme úlumu c) poměou čás úbku eegie za peiou

3. VYNUCENÉ KMITY vuceé vější buící silou, keá se s časem peioick měí velikos vucující síl H F V Ω si ampliua buící síl osciláo kmiá v mu buící síl a) pohbová ovice le. NPZ: V o P F F F ma F po -ové souřaice: h b Ω si ω F h m H b m m k H m m m k m H k m H v k ma Ω Ω Ω si si si ω

ehomogeí ifeeciálí ovice. řáu: b ω hsi Ω OBECNÉ ŘEŠENÍ: SOUČET obecého řešeí homogeí ovice (bez pavé sa) a paikuláího řešeí ehomogeí ovice (kopíuje pavou sau) e b ( ω ϕ ) si( Ω γ ) si ampliua uceých kmiů γ počáečí fáze uceých kmiů zakmiáváí sousav lumeé kmi hamoické kmi usáleé kmiáí sousav

b ovice výchlk e ( ω ϕ ) si( Ω γ ),ϕ,γ ( Ω) jsou iegačí kosa si získáme osazeím o pohbové ovice mpliua uceých kmiů: m ( ω Ω) 4b Ω F Počáečí fáze uceých kmiů: (fázový posu kmiů a uící síl) gγ bω ω Ω mpliua uceých kmiů závisí a fekveci uící síl: ( Ω)

zakmiáváí sousav usáleé kmiáí sousav V pví fázi zakmiáváí sousav mohou výchlk překoči maximálí výchlku usáleých vuceých kmiů sousav!!!

MPLITUDOVÁ REZONNCE -sav osciláou, k ampliua uceých kmiů je maximálí -asává při Ω ω b ezoačí úhlová fekvece osciláou Pavá ezoace: v ieálím osciláou bez lumeí b Ω ω Ω Ω ω b F mbω F Ω ezoačí fekvece maximálí hooa ezoačí ampliu V paxi b<<ω Ω ω

REZONNČNÍ KŘIVK MPLITUDY

Výchlka i eegie začě aůsají i při epaé vucující síle: E m k

SUPERPOZICE HRMONICKÝCH KMITŮ sklááí kmiů u osciláoů sjeím supěm volosi lze ealizova je sklááí kmiů éhož směu řešeí aalické (počeí), gafické či geomeické (pomocí časového esp. fázoového iagamu), ebo expeimeálí izochoí kmi: kmi sejé fekvece ( a e i peio aizochoí kmi ozkla kmiáí

. SUPERPOZICE IZOCHRONNÍCH HRMONICKÝCH KMITŮ TÉHOŽ SMĚRU -mějme N izochoích hamoických kmiů: ( ) si ke,,n ( ω ϕ ) - výsleé kmiáí: N N si si ( ) ω ϕ ( ω ϕ )

Př. po vojici izochoích sejosměých kmiů Gafické řešeí uveeého poblému: cos ( ϕ ) ϕ ϕ acg siϕ cosϕ siϕ cosϕ

DISKUSE MPLITUDY max a) maximálí ampliua kmiů: plaí za přepoklau, že fázový ozíl ϕ ϕ, π, 4... π zv. KMITÁNÍ SE STEJNOU FÁZÍ b) miimálí ampliua kmiů: max plaí za přepoklau, že fázový ozíl ϕ ϕ π, 3π, 5... π zv. KMITÁNÍ S OPČNOU FÁZÍ je-li, je výsleá ampliua kmiáí se vzájemě vuší

. SUPERPOZICE NIZOCHRONNÍCH HRMONICKÝCH KMITŮ TÉHOŽ SMĚRU -aizochoí kmi mají ůzé fekvece ( ) si ( ω ϕ ) -výsleé kmiáí N () () si( ω ϕ ) N N ( cosϕ siω siϕ cosω) ZÁKLDNÍ pomíka peioičosi: ω T m π T π ω m ω, eboť T ω T,m,,3, EKVIVLENTNÍ pomíka peioičosi: ω m ω m T T zv. souměřielé peio (fekvece)

Výsleé kmi buou peioické (ale obecě ehamoické) je eh, kž poíl peio a fekvecí skláaých hamoických kmiů je á poměem celých klaých čísel. Splěí pomíek peioičosi: Výsleé kmiáí: () si( ω ϕ ) N pom je výsleý ěj hamoický s úhlovou fekvecí ω m

Supepozice aizochoích hamoických kmiů se souměřielými fekvecemi: RÁZY (ZÁZNĚJE)

3. SUPERPOZICE HRMONICKÝCH KMITŮ RŮZNÉHO SMĚRU -ejjeoušší přípa po sklááí vou izochoích kmiů vzájemě kolmých (ve směu souřaých os x a ) o výchlkách: x x ( ) si( ω ϕ ) () si( ω ϕ ) paameické ovice výsleého oviého kmiáí převeďme a obecou ovici křivk (elimiací paameu čas): x siω cosϕ cosω siϕ siω cosϕ cosω siϕ ( siϕ ) ( cosϕ ) ( siϕ ) ( cosϕ ) sečeme ovice

ROVNICE TRJEKTORIE VÝSLEDNÉHO KMITÁNÍ x x cos ϕ ( ϕ ϕ ) si ( ϕ ) obecá ovice elips -sře elips vpočáku souřaic -její os souměosi obecě esplývají se souřaými osami -os leží v oviě (x,) -hlaví osa smeie je ochýlea o os x o úhel α gα cos ( ϕ ϕ )

DISKUSE: x x a) ϕ ϕ kπ ke k,,, ± ± x lieáí hamoické kmi (elipsa přechází v přímku) π b) ϕ ϕ kπ x kuhové kmi (HB se pohbuje ovoměě po kužici)

Jsou-li skláaá kmiáí eizochoí a peio jsou v poměu celých čísel, osáváme jejich složeím Lissajousov obazce.

KYVDL

FYZICKÉ KYVDLO kažé zavěšeé ěleso o hmoosi m oáčivé kolem vooové pevé os ěžišě je po osou oáčeí ve vzáleosi mome sevačosi vzhleem k éo ose je J vieálím přípaě při malých úhlových výchlkách poukuje volé elumeé oačí hamoické kmi θ θ 4,5

Po vchýleí ělesa z ovovážé poloh se vací zpě vlivem momeu íhové síl: M mgh siθ mghθ Dle pohbové ovice M Jε osáváme: θ θ J mghθ mgh θ J vlasí úhlová fekvece ω Pohbová ovice fzického kvala po malé výchlk: θ ωθ Vlasí oba kmiu: T π J mgh

moel fzického kvala MTEMTICKÉ KYVDLO HB o hmoosi m zavěšeý a ehmoém vlákě élk l J ml, x l T ml π π mgl -eukovaá élka fzického kvala: aková élka maemaického kvala, keé má sejou obu kmiu jako aé fzické kvalo. l g

TORZNÍ KYVDLO při vchýleí vziká vaý silový mome T π J κ M κθ ozí uhos (uhos ve zkuu)