K vedeí uiverzity je zapotøebí hodì dobré spolupráce a upøímé mezilidské vztahy 1. bøeza 2001 se ujme fukce rektora Ostravské uiverzity doc. Ig. Petr Páek, CSc., dosavadí prorektor pro vìdu, výzkum a zahraièí vztahy. Požádala jsem jej o rozhovor. JV: Jaké prví kroky chystáte pro prví období ve své fukci? PP: Prví kroky, které musí uèiit kadidát a fukci rektora døíve, ež se ujme vedeí uiverzity, je pochopitelì sestaveí týmu ejbližších spolupracovíkù, tedy prorektorù. Teto krok je zcela zásadí. Nejprve jsem musel zvážit poèet prorektorù tak, aby vedeí uiverzity bylo schopé dostát všem úkolùm. Vycházel jsem pøitom pochopitelì z Orgaizaèího øádu uiverzity, úvah o klíèových úkolech, které pøed uiverzitou stojí, i zkušeosti z pøedchozího fukèího období. Nakoec jsem se rozhodl pro zachováí poètu tøí prorektorských míst. Vedle prorektora pro vìdu, výzkum a zahraièí styky a prorektora pro pedagogickou èiost to bude ový post prorektora pro strategii, orgaizaci a rozvoj. Úkoly, které pøed ámi stojí, si vyžádaly pøedefiovat zamìøeí døívìjšího prorektora pro iformatizaci a rozvoj. Nové zamìøeí èiosti tøetího z prorektorù si vyžaduje vysvìtleí. Hlaví momety pøí hledáí jeho zamìøeí dále struèì uvádím. Moderí maažerské postupy se des eobejdou bez vytváøeí strategií ve všech klíèových oblastech øízeé istituce, což platí i o vysoké škole. Do popøedí zájmu vysokých škol se dostává uplatòováí orem kvality. To bude abývat a dùležitosti v souvislosti se vstupem Èeské republiky do Evropské uie, kde evaluace uiverzit je bìžou souèástí života uiverzit. Naše uiverzita by se mìla v blízké dobì podrobit exterí evaluaci. Do spektra èiostí tøetího prorektora spadá rovìž spolupráce s regioem a politika fiacováí uiverzity. Poèátkem leda jsem se obrátil a fakulty prostøedictvím jejich dìkaù s žádostí o pomoc pøi výbìru kadidátù. Bìhem leda jsem oslovil øadu kolegù všech fakult a vedl s imi rozhovory a téma øízeí uiverzity a možé jejich úèasti v maagemetu. Pro post prorektora pro strategii, orgaizaci a rozvoj jsem získal souèasého rektora prof. RNDr. Jiøího Moèkoøe, DrSc. Mé pøedstavy o obsazeí místa prorektora pro vìdu, výzkum a zahraièí styky ejlépe splil doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc., èle katedry slavistiky Filozofické fakulty. Pøi obsazováí místa prorektora pro pedagogickou èiost jsem se rozhodl pro PhDr. Hau Srpovou, CSc., souèasou vedoucí katedry èeského jazyka a literatury a Filozofické fakultì. Pøesto, že jsem se v posledích šesti letech podílel a vedeí OU, epùjde v mém pøípadì obrazì øeèeo o pouhé pøesedutí ze židle prorektora a židli rektora. Jako prorektor jsem se zabýval do hloubky pouze urèitou oblastí, ostatím záležitostem jsem emusel a též emohl vìovat tolik pozorosti. Úor chci zasvìtit pøípravì a ároèou fukci rektora, ale zároveò musím øešit øadu eodkladých záležitostí spojeých s výkoem fukce prorektora. Souèasému rektorovi prof. RNDr. Jiøímu Moèkoøovi, DrSc., se podaøilo pøevést uiverzitu pøes pøedìl vìkù. Ostravská uiverzita za krátkou dobu své existece obhájila své místo mezi èeskými vysokými školami a prokazuje svùj eoddiskutovatelý podíl a zvyšováí vzdìlaosti v aší zemi. Pøedchozí období bylo pro uiverzitu v moha smìrech velmi úspìšé. Prof. Moèkoø jako rektor asadil vysokou la ku pøi øízeí uiverzity. Obstát v dalším období zity pro teto kaledáøí rok ebude lehké, ale je to pro me doladìí kreditího systému velkou výzvou. Mé prví kroky ve fukci rektora budou spojey s optimalizací struktury rektorátu. Ta je vyvoláa jedak už uvedeou zmìou v jedom z postù prorektorù, jedak potøebou posíleí a astartováí trasformace studijích programù v duchu boloòského modelu. V oblasti tvùrèí èiosti uplatíme letos poprvé systém fiaèí motivace pracovíkù k podáváí badatelských projektù. To ìkterých servisích složek zameá, že každý pracovík, uiverzity (zahraièí a gratové oddìleí). Rovìž oddìleí pro vìjší vztahy v brzké dobì dozá urèitých zmì. To vše bude spojeo i s jistým stìhováím. V tomto roce oslavíme 10. výroèí své existece. To samo o sobì ás všechy dost zamìstá. Oslavy ás budou odvádìt od každodeí systematické práce a zabydlováí prorektorù bude tak probíhat v dost velkém chvatu. S oslavami souvisí i urychleí úpravy auly a Èeskobratrské ulici. Úpravu bychom mìli stihout do koce záøí. Ale to je je malá ivestièí akce. K tìm vìtším bude v letoším roce patøit otázka rozšíøeí kolejí. V pedagogické èiosti bude který podá projekt do ìkterého z programù zahrutých do cetrálí evidece projektù (zámé pod zkratkou CEP), získá árok a motivaèí èástku. Te avrhovatel, jehož projekt bude pøijat k fiacováí, obdrží ještì fiaèí èástku ve výši ètyøásobku motivaèí èástky. Výše uvedeých èástek podléhá schváleí Akademického seátu OU, takže zatím emohu uvést kokrétí èísla. Ale pùjde o tisíce koru. Do poloviy roku by mìla fugovat výzamá souèást iformaèího systému pro vìdu a tvùrèí aktivity, a to databáze PUBL urèeá pro sbìr iformací o výstupech tvùrèí èiosti. Tím by pro pøíštì odpadly trable, jedím z hlavích úkolù uiver- Pokraèováí a str. 3 Z obsahu: AULA PLNÁ SENIORÙ - STR. 2 PODLAHOVA 2000 - STR. 5 PROFESNÍ VÝVOJ STUDENTA UÈITELSTVÍ - STR. 6 SETKÁNÍ LEKTORÙ CENTRA DALŠÍHO VZDÌLÁVÁNÍ - STR. 7 STUDENTI OU ZAZNAMENALI MEZINÁRODNÍ ÚSPÌCH - STR. 7 HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2000-2001 - STR. 10
Následoval slavostí projev doc. PhDr. Zdeòky Kalické, CSc., dìkaky Filozofické fakulty. Vaše Magificece pae prorektore, Hoorabiles, absolveti uiverzity tøetího vìku, milí hosté. Jsem velice potìšea, že vás, kteøí jste v miulých dvou letech avštìvovali uiverzitu tøetího vìku, mohu v teto slavostí de pozdravit. Èiím tak jméem vedeí Ostravské uiverzity, její Filozofické fakulty i jméem svým. Je jistì vážým životím rozhodutím vrátit se po moha letech zpìt do školích lavic. Jistì to eí rozhodutí lehké, vždy od té doby, kdy jste tyto lavice opustili, došlo k obrovskému árùstu pozatkù, obohaceí odboré termiologie èi zmožeí metodologických pøístupù. Je to však rozhodutí, které si zaslouží áš obdiv, protože vypovídá o vaší touze po ových pozatcích a dalším sebevzdìláváí. A je to také rozhodutí moudré, ebo svìdèí o tom, že echcete žít ve svìtì, kterého smysl vám uiká, kterému pøestáváte rozumìt. Filozofická fakulta již dvakrát vyšla tomuto zájmu vstøíc a abídla veøejosti kurzy v rámci Uiverzity tøetího vìku, ve kterých aši vysokoškolští pedagogové sezamovali posluchaèe s tím, èím žije jejich obor v souèasosti. Doufám, že vás problematika, kterou jsme vám abídli v kurze Spoleèeské vìdy a kultura a koci - des už miulého - 2 Aula plá seiorù 23. leda se aula a Èeskobratrské ulici zaplila poìkud staršími tváøemi, ež jaké jsme tam zvyklí vídat. Filozofická fakulta uspoøádala slavostí zakoèeí již druhého bìhu Uiverzity tøetího vìku. V èele sálu usedli prorektor OU doc. RNDr. Kvìtoslav Buria, CSc., dìkaka Filozofické fakulty doc. PhDr. Zdeòka Kalická, CSc., a všichi tøi prodìkai fakulty. Za zvukù hudby pøistupovali k dìkace a prodìkau prof. Dokoupilovi lidé, jejichž jméa zazívala z úst prodìkaky dr. Málkové, aby pøevzali osvìdèeí o své dvouleté úèasti a tomto vzdìláváí. Z kroiky katedry slavistiky Filozofické fakulty OU Jedota tlumoèíkù a pøekladatelù v Praze každoroèì udìluje cey Slovík roku. Za rok 2000 jako ètvrtí v poøadí se umístili rusisté M. Vavreèka - B. Rudicová - M. Hrdlièka: Ruskoèeský slovík pro hospodáøskou sféru; Èesko-ruský slovík pro hospodáøskou sféru, Praha 1999. Srdeèì gratulujeme! KVÌTUŠE LEPILOVÁ tisíciletí, zaujala a poskytla vám eje oa orietaèí vodítka po deším svìtì, ale také podìty k úvahám a zamyšleí. Tìší ás, že zájem o Uiverzitu tøetího vìku je stále velmi živý. Vedeí Filozofické fakulty ve spolupráci s vedeím jedotlivých kateder a pedagogy se proto rozhodlo, že pøipraví ový dvouletý cyklus pod mírì iovovaým ázvem Spoleèeské vìdy a kultura a prahu tisíciletí - ale s ovým obsahem. Cyklus bude rozdìle a dvì èásti: prví s ázvem Kapitoly ze svìtové literatury abíde posluchaèùm opravdu široké spektrum pøedášek z árodích literatur: literatury fracouzské, ruské, polské, špaìlské, aglické, americké a ìmecké. Je to totiž právì literatura, která je jakousi kvitesecí doby a dokáže ám živì zpøítomit její hodoty. Ve druhé èásti cyklu se pøedášející zamìøí a portréty osobostí vìdy a umìí miulosti, aby vám pøedstavili jejich život a tvorbu, ebo pozáí tìch, kteøí se výrazì podíleli a utváøeí aší miulosti a pøítomosti, je epochybì velmi dùležité pro aše smìøováí v budoucosti. Kultivace této historické pamìti je právì des, kdy jsme zahlcei záplavou stále ových a ových iformací, které se a ás valí rychlejším a rychlejším tempem, jedou z dùležitých podmíek toho, abychom si zachovali schopost se ve svìtì a jeho hodotách orietovat. A právì úvahy o hodotách, o tìch, které jsou ohrožey a které je tøeba chráit, ale také o tìch, které vzikají a je tøeba si pro ì pìstovat smysl, jsou tím spoleèým jmeovatelem, který ás bude provázet ovým cyklem Uiverzity tøetího vìku od záøí tohoto roku. Na závìr mi dovolte, vážeí pøítomí, abych ještì jedou vyjádøila obdiv a úctu všem, kteøí vìovali svùj volý èas sebevzdìláváí, a stali se tak duchovì spøízìi s Filozofickou fakultou Ostravské uiverzity. Myslím, že eje za sebe, ale i za ostatí kolegy, kteøí vám pøedášeli, mohu øíci, že ás práce v tomto kurze tìšila, ebo jste projevovali o problematiku živý zájem a diskuse jste obohatili svými životími zkušeostmi. Za váš zájem vám jméem Filozofické fakulty Ostravské uiverzity dìkuji a do dalších let života vám pøeji pevé zdraví a moho sil do èiorodé práce, jejíž souèástí je i práce a svém vlastím rozvoji. Na závìr slavosti vystoupila pìvecká skupia studetek Ostravské uiverzity, která pod vedeím doc. Novotého z katedry filozofie Filozofické fakulty studuje eobvyklým zpùsobem hebrejštiu, a to v kurzu Hebrejštia písìmi. Z úst jedé úèastice u šaty jsem uslyšela toto hodoceí: Celý te ceremoiál byl velmi pùsobivý, ale vystoupeí pìveckého sboru bylo opravdu jeho ejkrásìjší teèkou. Požádala jsem jedu se seiorek, støedoškolskou profesorku PhDr. Svìtlu Sobolovou, o zhodoceí celého kurzu. Všichi úèastíci Uiverzity tøetího vìku jsou vdìèi Ostravské uiverzitì za to, že svým starším spoluobèaùm umožila sledovat cesty, kterými se ubírá souèasá vìda, že jim umožila ahlédout pod poklièku souèasých badatelských tredù. Dùchodoví posluchaèi Uiverzity tøetího vìku mají dost volého èasu a te chtìjí využít k sezámeí s takovými oblastmi lidské èiosti, a které jim døíve ezbýval èas. Jsou vdìèi za jakékoliv iformace, jež mohou obohatit jejich život. Pozorì vyslechli i tak úzce specializovaé pøedášky, jakými byly Základy oomastiky doc. N. Bayerové a Tvorba v regiou prof. J. Svobody èi Publicistický styl v období postmoderismu, zvláštì když pøedášející prof. J. Hubáèek dovede i stylistické problémy pøiblížit praktickému životu. Pøesto bychom dali pøedost pøedáškovému cyklu e tak atomizovaému, ale zamìøeému spíše mootematicky. Jsou oblasti, které zaujmou posluchaèe ejrùzìjších profesí a specializací, jejichž zalost je užiteèá jak pro bývalé lékaøe èi ižeýry, tak uèitele, stavbyvedoucí, sekretáøky, o kterých èasto diskutují jak vysokoškolsky, tak støedoškolsky vzdìlaí obèaé. Mám a mysli problematiku výtvarého umìí, literatury, filmu èi umìí obecì, pøípadì otázky politologické èi aktuálì spoleèeské. Pøivítali bychom, kdyby se pøedevším jim vìovala pozorost, a to v celých cyklech, abychom se s urèitou problematikou mohli sezámit hloubìji, podrobìji, tak jako iterí studeti a vysokoškolských pøedáškách. Úèastíci Uiverzity tøetího vìku byli pozorými a vdìèými posluchaèi, což prokázali i v diskusích. Øada z ich chce absolvovat i další ètyøsemestrálí kurz pøislíbeý dìkakou. Je sympatické, že i v aší kozumí spoleèosti ajdeme i lidi ekozumí èi takové, kteøí se a rozvoji a výchovì oìch jedicù podílejí. MILENA FRYDRYCHOVÁ
K vedeí uiverzity je zapotøebí hodì dobré spolupráce a upøímé mezilidské vztahy Pokraèováí ze str. 1 které pøiášelo stále se mìící výkazictví RIVu. Systém umoží uspokojit vìtšiu ašich iformaèích požadavkù týkajících se publikaèích aktivit. Z hlediska fiacováí uiverzity je pøízivé, že letos ebude rozpoètové provizorium. Proti loòskému roku dojde k avýšeí prostøedkù a vzdìlávací èiost a témìø k desetiprocetímu avýšeí fiací a istitucioálí výzkum. Pøíjemé jistì bude, že v letoším roce dojde ke zvýšeí platù ašich zamìstacù. Protože ke di, kdy píšu tyto øádky, eí ještì záma defiitiví výše státího pøíspìvku, emohu bohužel sdìlit kokrétí èísla. To výèet tìch ejdùležitìjších krokù a událostí, které ás v ejbližší dobì èekají. JV: Èím by se mìla podle vašeho ázoru Ostravská uiverzita zejméa profilovat a èím kokurovat ostatím èeským vysokým školám? PP: Svojí strukturou jsme klasicky pojatou uiverzitou s eúplou skladbou fakult. Zatímco a kameých klasických uiverzitách domiují fakulty právická a lékaøská, ám tyto chybí. Skladba oborù s velkým podílem humaitích vìd a uèitelsky profilovaých kateder, malý poèet doktorských studijích programù a omezeý poèet oborù, v ichž je možo se habilitovat èi koat profesorské øízeí, silì ovlivòuje aše šace pøi srováí s tradièími uiverzitami. To se projevuje zejméa v malém objemu fiaèích prostøedkù získaých uiverzitou v gratových soutìžích. Avšak i tradièí vysoké školy ezískávají v humaitích a pedagogických oborech výrazou gratovou podporu. To lze ostatì vyèíst z jejich výroèích zpráv. Co je relativí evýhodou v jedé oblasti, mùže být pøízivé pro oblast jiou. Ukazuje se, že díky humaitím oborùm je takový zájem o studium a aší uiverzitì. Nechu souèasé mladé geerace studovat techické ebo i ìkteré pøírodovìdé obory eí je èeskou záležitostí, ale má globálí dimezi. Sad je Èía je des výjimkou. Nezájem o studium a aší uiverzitì ás tedy zatím emusí trápit. Zatím. To však ezameá, že bychom to mìli zcela pustit ze zøetele. Ostatì i my máme obory, které ejsou pro mladou geeraci zrova atraktiví (fyzika, chemie). Urèité øešeí zde vidím v užší spolupráci s techickými vysokými školami. Pokusíme se to øešit v souvislosti s pøechodem a boloòský model. Od tradièích uiverzit se odlišujeme existecí Zdravotì sociálí fakulty a silým zastoupeím umìlecky orietovaých oborù. To je aší další šací, kterou musíme dokázat v kokureci vysokých škol využít. Velmi epøíjemou mùže pro ás už brzy být situace v persoálí oblasti. Dlouhodobé eøešeí otázky fiacováí vysokých škol je jedou z pøíèi zhoršováí vìkové a kvalifikaèí struktury a vìtšiì ašich vysokých škol. U ových uiverzit je teto epøíjemý fakt dále akcetová pomìrì pomalou obmìou tìch ejkvalifikovaìjších pedagogù. To je dáo zejméa omezeými právy ových uiverzit v habilitaèím a iauguraèím øízeí. Získat profesora ebo doceta ve støedím vìku z tradièí uiverzity je témìø emožé. Pro mobility pedagogù v rámci republiky ejsou materiálí podmíky a a získáí odboríkù ze zahraièí k dlouhodobým pobytùm vìtšiou ejsou peíze. Øešeí problému cestou èásteèých, èasto epatrých úvazkù odboríkù z praxe sice pøispívá k potøebému otevíráí se uiverzity okolímu prostøedí, ale vìtšiou tito odboríci ezaechávají hlubší stopy svého pùsobeí, ebo jejich pøítomost a katedrách se èasto omezuje je a odpøedášeí urèité látky. Potøebá by byla jejich úèast i a dalších aktivitách pracoviš, zejméa badatelských a pøi práci se studety. Velkým hadicapem pracoviš mladých uiverzit je edostatek kritické masy odboríkù daého oboru a katedrách. Tím je zaèì omezea tolik potøebá permaetí vìdecká komuikace. Nejsou po ruce rádci i kritici ašeho poèíáí. Nebezpeèí uvízutí v bludém kruhu je veliké. Moderí vìda vyžaduje týmovou spolupráci. Soustøedìí vìtších kolektivù a urèitou problematiku se ukazuje jako velmi efektiví. O tom ás pøesvìdèují i aše dva vìdecké ústavy. To, že jsme dokázali vyprofilovat výzkumé zámìry fakult, je dobrým poèiem v astartováí týmové spolupráce. Málo úspìšé je aše sažeí pøi získáváí jiých ež státích prostøedkù fiacováí. Pøevládající humaití a pøírodovìdecké zamìøeí ás velmi zevýhodòuje v porováí s techickými vysokými školami, o jejichž badatelské výstupy jeví podikatelská sféra jistý zájem. V porováí s vyspìlými zemìmi je však obecì spolupráce uiverzit zejméa s výrobí sférou edostateèá. Našimi produkty budou ještì dlouhou dobu vìtšiou je studijí programy. Ty jsou aší silou strákou, avšak musíme být schopi výrazìji oslovit okolí. Musíme pøijít s kvatitativì i kvalitativì bohatou abídkou studijích programù celoživotího vzdìláváí. Vím, že v rámci jedotlivých fakult byly a jsou èiìy urèité kroky. Pøi pedagogické fakultì existuje øadu let Ústav celoživotího vzdìláváí. Nemyslím však, že dosahovaé výsledky se vyrovají vložeému úsilí. Velkou šací je apø. školeí uèitelù ve využíváí výpoèetí techiky, která bude v horizotu ejbližších let masivì zavádìá do základích a støedích škol. V zapojeí uiverzity a pøípravách vstupu Èeské republiky do EU vidím další aši šaci. Spolupracujeme s VŠB-TU a dvou projektech, které byly zamìøey a celoživotí vzdìláváí s evropskou dimezí. Jede z projektù byl zamìøe a zøízeí cetra pro vzdìláváí pracovíkù správy v evropských stadardech a o další, který by mìl vyústit v distaèí kurz pro kulturí maažery v problematice fiacováí kulturích aktivit, mají zájem støedí umìlecké školy v Øecku a Lotyšsku. Jistì ajdeme øadu dalších podìtù. Rád bych získal aši akademickou obec a vedeí fakult pro myšleku vytvoøeí Ústavu celoživotího vzdìláváí, který by byl øíze maažersky, se vším, co k tomu áleží. Slabým místem aší uiverzity je stále uiverzití kihova. Pøes skokovou zmìu k lepšímu uèiìou v loòském roce máme zde hodì co vylepšovat. Budováí kihovy a její pøetváøeí a moderí iformaèí cetrum bude souèástí ašich strategických pláù. Budeme se muset zbavit i urèitých stereotypù v pøístupu k iformacím a být ochoti akceptovat skuteèost, že dochází k výrazému pokroku ve zpùsobu jejich uchováváí a pøeosu. Díky iteretu máme a ašich pracovištích bráu do velkého možství svìtových kihove a databází. Èasto to ic estojí, je trochu èasu. Budeme se muset radit, jak koordiovat získáváí pøístupu k vìdeckým databázím, které jsou drahé. S kozorciálím pøístupem ke sdíleí drahých databází má des dobré zkušeosti apøíklad katedra chemie. To, co jsem zde uvedl, eí aalýzou, ale je astíìím problematiky, kterou se bude vedeí uiverzity v adcházejícím èase zabývat. I ty sebelepší pøedstavy by však zùstaly v poloze vzdušých zámkù, kdyby ealezly ohlas a podporu široké akademické obce. Akademická fukce odvádí a èas èlovìka od jeho vlastí odboré profese. Z tohoto pohledu je fukce obìtí položeou a oltáø uiverzity. Je to však i šace ìco smysluplého a dobrého pro alma mater vykoat. Proto pøeji ám všem, tedy celé akademické obci, aby áš vstup do prvého semestru ového století i tisíciletí byl úspìšý. K tomu budeme potøebovat ikoli klid, ale hodì dobré spolupráce a upøímé mezilidské vztahy založeé a vzájemé toleraci a respektu. Vivat, crescat, floreat Uiversitas Ostraviesis! Pae docete, dìkuji Vám za rozhovor a pøeji, abyste ašel dostatek lidí ochotých Vám pomáhat v realizaci pláù a pøedstav o zvelebeí, rozvoji a budováí dobrého jméa Ostravské uiverzity. JIØINA VEÈEØOVÁ 3
Vážeí èteáøi, v letoším roce astává ejvýzamìjší událost moderí éry života Ostravské uiverzity. De 5. úora byly oficiálì zahájey oslavy 10. výroèí jejího založeí. O všem podstatém, co se v souvislosti s jubileem dìje, vás budeme pravidelì iformovat a strákách uiverzitích Listù. V pátek 2. úora 2001 zahájili dìka Zdravotì sociálí fakulty Ostravské uiverzity doc. MUDr. Jaroslav Horáèek, Csc., a øeditel Fakultí emocice Ostrava Ig. Karel Pustelík historicky prví sympozium ošetøovatelství v Ostravì. Sympozia, poøádaého k 10. výroèí vziku Ostravské uiverzity, se zúèastilo více ež 200 zdravotích sester, fyzioterapeutù, vysokoškolských a støedoškolských pedagogù, vedoucích pracovíkù zdravotických zaøízeí a dalších hostù z Èeské a Sloveské republiky. Ve svém úvodím projevu vzpomìl dìka Zdravotì sociálí fakulty OU ìkteré výzamé mezíky historie ošetøovatelství a zdùrazil astupující masiví rozvoj tohoto oboru pøedevším v posledím období v souvislosti s ustaoveím samostatého Odboru ošetøovatelství pøi Miisterstvu zdravotictví Èeské republiky. Øeditel Fakultí emocice hovoøil o výzamu a postaveí ošetøovatelství v systému zdravotí péèe. Pracoví èást sympozia byla rozdìlea tematicky do tøí odborých sekcí: sekce kliické (ošetøovatelská praxe), sekce rehabilitace (rehabilitaèí ošetøovatelství) a sekce všeobecé (vìda, výzkum, vzdìláváí v ošetøovatelství). Zazìlo celkem 57 velmi hodotých pøíspìvkù pøevážì prakticky zamìøeých. Vìtšia odborých sdìleí kliické sekce se zabývala kvalitou poskytovaé ošetøovatelské péèe. V sekci všeobecé vystupovali pøedevším uiverzití a støedoškolští pedagogové ošetøovatelství. Jejich prezetace byly vìováy problematice oboru ošetøovatelství, pøípravì ových studijích programù, zamýšleé trasformaci zdravotického školství. Auditorium zaujal mimo ji- 4 JIØINA VEÈEØOVÁ Úplý kaledáø akcí koaých v letoším jubilejím roce graficky zpracoval a vydal jako brožuru rektorát OU - útvar pro vìjší vztahy. Je souèasì uveøejì a pravidelì aktualizová a iteretových strákách Ostravské uiverzity: http://www.osu.cz. Pøedstavujeme vítìzé logo výroèí, které doprovodí oslavy desetiletí Ostravské uiverzity. Autor Jiøí Studický je studetem pátého roèíku katedry výtvaré tvorby Pedagogické fakulty OU. Studuje v ateliéru volé a užité grafiky u profesora Eduarda Ovèáèka. é pøíspìvek ašich absolvetek oboru geriatrická péèe, ve kterém uvedly své zkušeosti z praxe v ovì zøízeém (a v souèasé dobì u ás ejmoderìjším) Domovì dùchodcù v Ostravì. Hlavím tématem sekce rehabilitace bylo rehabilitaèí ošetøovatelství. V odpoledím jedáí zde zazìly dvì zajímavé pøedášky o parterských vztazích metálì postižeých a o caisterapii. Dlouhé a bohaté diskuse a koci každého bloku svìdèily o ebývalém zájmu odboré veøejosti o ošetøovatelství a s ím spojeými otázkami kvality poskytovaé péèe, auditù, výzkumu, øízeí, výchovy a vzdìláváí. Sborík pøíspìvkù, který obdrželi všichi úèastíci již bìhem sympozia, byl téhož de zpøístupì spolu s prezetacemi aktivích úèastíkù i a webovských strákách fakulty: (http://www.osu.cz/sborik/obsah.htm). KALENDÁRIUM OSLAV HLAVNÍ AKCE Bøeze u 8. 3. Kocert studetek Ostravské uiverzity - Hebrejštia písìmi (ahrávací studio Èeského rozhlasu Ostrava) u Reprezetativí výstava publikací pracovíkù Ostravské uiverzity v letech 1991-2000 Uiverzití kihova OU, Bráfova ul. 3, Ostrava l 13. 3. 2001-13. 4. 2001 I. ostravské sympozium ošetøovatelství s meziárodí úèastí Vzájemá výmìa zkušeostí a pozatkù ze svých pracoviš, zlepšeí povìdomí o práci sester, pøispìí k zájmu o zvyšováí kvality ošetøovatelské péèe, iformováí o zavádìí ových moderích metod v rámci ošetøovatelského procesu a jeho øízeí, avázáí ových kotaktù a spolupráce - to byly ìkteré z vytèeých a dosažeých cílù prvího ostravského sympozia ošetøovatelství poøádaého katedrou ošetøovatelství ZSF a oddìleím ošetøovatelské péèe Fakultí emocice Ostrava. Vzhledem k velkému zájmu aktivích i pasivích úèastíkù a zdárému prùbìhu této akce byli všichi zúèastìí po závìreèém zhodoceí pozvái a II. roèík ostravského sympozia ošetøovatelství, které se bude koat a jaøe pøíštího roku. JAR
Meziárodí koferece o cestovím ruchu Koferece s ázvem Regio - službycestoví ruch (Sociodyamické faktory rozvoje regioù), která se uskuteèí 9.-10. duba 2001 a Filozofické fakultì OU je reflexí a dlouhodobý zámìr vytvoøit širší diskusí platformu pro zamyšleí ad postaveím regioù v moderím svìtì. Nabízí se otázka, proè je iiciátorem Filozofická fakulta a proè se s pøedstavou cestovího ruchu vyrováváme právì v Ostravì, tradièì vímaé jako cetra tìžkého prùmyslu. Dostáváme se tak epøímo k výzamu regioù v soudobé spoleèosti, k promìì vztahù, vazeb a strukturaci v rùzých oblastech. Regio totiž eí vímám jako omezeé území se správími hraicemi, ale jako oblast flexibilí, která v prùbìhu èasu mìí svá cetra, výzam i rádius pùsobeí. Mísí se v ìm rozdílé kultury a tradice (v Ostravském kraji apø. èeský, polský a sloveský vliv), odlišost eí vímáa ve výzamu adøazeosti a podøazeosti, ale jako obohacující zdroj, polarita regio - cetrum má více podob a stává se stále méì aktuálí. V tomto smìru se Ostrava, tøetí ejvìtší mìsto Èeské republiky, stává prototypem moderího, kosmopolitího mìsta, To je ázev výstavy prací studetù katedry výtvaré tvorby Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity, která probìhla v prosici 2000 a ledu 2001 v Domì umìí v Opavì. Èleité prostory bývalého kláštera vytvoøily možost dùstojé a barvité prezetace jedotlivým ateliérùm katedry. Návštìvíci se tak mohli sezámit s tím ejsouèasìjším pohledem a svìt v dílech dvacetiletých tvùrcù. Teto pohled se rodí v apìtí a kofrotaci, ale i pod otcovským èi mateøským dohledem umìlcù pedagogù z geerací starších. Ateliér grafiky profesora Eduarda Ovèáèka pøedstavil kromì tradièích grafických techik i kvalití serigrafie. Pomìrì rozsáhlá kolekce grafik variovala od abstraktího a zakového vyjádøeí k expresivím spoleèeskokritickým polohám. Tradièì silé obsahové poselství pøiesly obrazy studetù ateliéru malby akademického malíøe Daiela Balabáa. Prezetace ateliéru byla esea v kofrotaci expresivì vypjatých obrazù s obrazy splývavými, zabstraktìlými a lyrickými. Práce z ateliéru kresby doceta Eduarda Halberštáta sad ejpøímìji oslovily eškoleého diváka otevøeou vìcostí, ovým pohledem a vìci zámé a moumetalitou. Pro práce studetù sochaøského ateliéru doceta Mária Kotrby je charakteristická saha o co ejpregatìjší vyzìí tvarù a hmot. Sochy a plastiky se vyzaèo- s èleitou strukturou obyvatelstva a odstøedivou strategií vùèi pražskému cetru. Meziárodí spolupráce mùže právì v Ostravském kraji probíhat bez výzamých jazykových bariér, je možé tìžit z tradièích kulturích vazeb v oblasti folkloru, duchoví a užité kultury, z podobé metality a životího stylu, z pøírodích útvarù a zdrojù. Základí profilace koferece je dáa studijími programy filologických bakaláøských oborù A, N, Šp., R pro hospodáøskou sféru a cestoví ruch. Cílem koferece je setkáí podikatelských subjektù z rùzých oblastí cestovího ruchu s teoretiky vysokých škol. V souèasosti je a kofereci pøihlášea celá øada odboríkù, vèetì zástupcù Miisterstva pro místí rozvoj, CK Èedok a CK Fischer. Hlavím odborým garatem je prof. RNDr. Miroslav Havrlat, Csc. Všechy podrobìjší iformace Vám poskyte: Jiøí Urba (e-mail: jiri.urba@ compromis.cz, mobil: 0606 46 19 91), ebo oficiálí stráky koferece: www.osu.cz/filozoficka_f/cr_ kof.html. JIØÍ URBAN Podlahova '2000 valy oproštìostí, moumetalitou a ukotveostí i pøes své relativì malé mìøítko. Objekty a istalace vziklé v ateliéru koceptuálích tedecí Mgr. Petra Lysáèka odkazovaly k jazyku použitých materiálù, zároveò však i k velmi osobím, itimím prožitkùm autorù. Výstava obsahovì zaèì divergetí vytvoøila kaleidoskopický obraz souèasého Výzamé oceìí pro pedagogy Ostravské uiverzity Na soutìží výstavì 7. roèíku Grafika roku poøádaém Sdružeím Iter-Kotakt- Grafik ve spolupráci s Hlavím mìstem Prahou získal prof. Eduard Ovèáèek èesté uzáí za grafický list Memeto Vivere. Vedoucí ateliéru volé a užité grafiky a katedøe výtvaré tvorby Pedagogické fakulty OU prof. Ovèáèek je již držitelem Grad Prix Vladimíra Boudíka z roku 1999. V kategorii A (grafika do formátu A 1) získal ceu za grafický list Z cyklu Kódy, techika serigrafie, odborý asistet z téže katedry Mgr. Marek Sibiský. Expozice je pøístupá ve Staromìstské radici v Praze do koce úora 2001. Srdeèì obìma oceìým kolegùm blahopøejeme. - EH - MGR. MAREK SIBINSKÝ iformatického svìta tak, jak jej zažívají ti, jejichž doba právì je ebo astává. Pøehlídka prací studetù katedry výtvaré tvorby Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity v Domì umìí v Opavì byla zároveò jakousi zkouškou pro ještì širší a kocizìjší prezetaci katedry, která se chystá v ostravském Domì umìí a lede a úor 2002. DANIEL BALABÁN 5
Realita devadesátých let postavila èeskou vysokoškolskou populaci mladistvých pøed øadu radikálì ových životích podmíek a okolostí. Trh práce se plì otevøel a rozšíøil se také prostor pro výbìr studijích oborù, specializací a pøedmìtù. Vysokoškoláci tedy musí za daé situace vstupovat se svìtem, který je obklopuje, do aktiví iterakce a kofrotace. A to eí zejméa v souèasé dobì ikterak jedoduché. U vysokoškolákù zamìøeých a uèitelskou profesi si musí každý avíc kromì své odborosti osvojit i urèité pedagogické mistrovství. A tuto skuteèost elze realizovat ze de a de. Zvyšováí árokù a práci uèitelù však pøiesly a pøiášejí s sebou i emálo teoretických a praktických problémù. Proto je a místì požadavek øešit otázky, které s sebou zmìy rozvoje pøiášejí. Je potøebé se hloubìji zamýšlet ad mládeží, která si volí uèitelské povoláí, øešit otázky zkvalitòováí profesioálí orietace a vysokoškolské pøípravy tìchto mladých lidí, jejich psychologickou pøipraveost pro ároèou výchovì-vzdìlávací práci, ebo odstraòovat tìžkosti, které vzikají v práci zaèíajících uèitelù. Øešit pøípravu studetù a uèitelské povoláí z hlediska deších spoleèeských potøeb je možé pouze a bázi komplexího pozáí a aalýzy reálé skuteèosti, ve které se fakulty vychovávající uèitele acházejí. Profesí orietace se všeobecì uzává jako celoživotí idividuálí spoleèeská aktivita. Reformátoøi, jakými byli apøíklad Lagevi a Leó, uvedli do svìta výraz l orietatio professioelle - což v pøekladu zí profesioálí orietace. Des je teto termí chápá ve dvojím slova smyslu: - jako soubor specifických spoleèeských aktivit, které ovlivòují a podporují profesí vývoj èlovìka - jako všestraá lidská schopost, vedoucí ke zkvalitòujícímu se profesímu sebeurèeí èlovìka. V úzké souvislosti s výše uvedeým termíem je a vysokých školách èasto užívá pojem profesí poradeství. V zemích, jako jsou apøíklad Rakousko èi SRN, se užívá pojmu Berufsberatug místo termíu profesí orietace. Za ejširší termí, který pøekraèuje svým rozsahem oba pøedchozí, považujeme pojem profesí vývoj. 6 Profesí vývoj studeta uèitelství Práce, láska a potøeba života v lidské spoleèosti, to jsou tøi základí životí potøeby, se kterými se èlovìk v prùbìhu života musí potýkat a v mìících se podmíkách je øešit. Protože selháí v ìkteré z tìchto základích oblastí musí ásledì pøivodit tìžkosti v oblastech ostatích. A tak jako se musí ovým podmíkám pøizpùsobit ideál i realita vychovávaé osobosti, musí se ovým podmíkám pøizpùsobit i obraz uèitele. V souvislosti se sahou získat pro studium uèitelství a ásledì vykoáváí uèitelské profese co ejlepší uchazeèe z pøíslušé populace obrací se pozorost školských a výzkumých pracovíkù i k problematice systematické a dlouhodobé orietace mládeže k volbì uèitelského povoláí a k stále lepšímu vytváøeí podmíek pro tuto profesí orietaci. V tìchto souvislostech mùžeme postihou ìkolik fází profesì orietaèího vývoje studeta uèitelství: 1. Pøedškolí a školská fáze - motivaèí Pøi rozhodováí o vysokoškolském studiu by mìl mezi motivy volby studia figurovat obsah zvoleého studia a zájem do budouca jej vykoávat. Existuje však i celá øada motivù, které mohou hrát pøi rozhodováí výzamou úlohu a emusí být vždy dobrým základem pro budoucí idetifikaci. 2. Vysokoškolská fáze - adaptaèí (1. roèík studia) Jeví se jako fáze, ve které se studeti ztotožòují se svou profesí volbou a pozitivì èi egativì kometují její správost. 3. Vysokoškolská fáze - idetifikaèí (2.-5. roèík studia) V této fázi by již mìlo docházet k prohloubeí idetifikace studeta se zvoleou odborostí. Mùžeme však také øíci, že osobost budoucího uèitele se formuje je do té míry, do jaké se chce stát uèitelem se vším, co k tomu patøí. 4. Fáze ástupu do praxe - absolvetská V této fázi by mìlo dojít k plé idetifikaci se zvoleou odborostí; od uèitele se oèekává eje široký kulturì politický rozhled, ale pøedevším vysoká erudovaost v pøíslušém oboru, spojeá s pedagogickým mistrovstvím. Tyto pøedpoklady jsou základem k vybudováí uèitelovy profesioality, zdravé sebedùvìry a ezbytého sebevìdomí, které je podporováo spoleèeskou prestiží, vážostí a patøièým ohodoceím. V souvislosti s prezetovaou problematikou a v rámci své doktoradské práce jsem realizoval výzkum, jehož cílem bylo zmapovat vztah studetù Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity k uèitelskému povoláí jako své profesí seberealizaci. Žádý profesioálí výbìr eí schope a 100 % pøedpovìdìt a odhalit budoucí úspìšost èlovìka v jeho zamìstáí, protože v psychice èlovìka je èasto ezjistitelý kompezaèí mechaizmus možostí, které pøece je umoží vykoávat jedici zvoleé povoláí. Proto bych chtìl svým výbìrem problému - profesího vývoje studeta uèitelství - pøispìt k objasìí malé èásti velké, složité a ároèé pedagogické i spoleèeské problematiky. Pøi své výzkumé práci jsem oslovil studety 4. roè. 1. st. ZŠ a 5. roè. uè. 2. st. ZŠ Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity. Uvedeý soubor 100 respodetù tvoøilo 74 že a 26 mužù, z toho 40 studetù studovalo uèitelství 1. st. ZŠ a 60 studetù studovalo uèitelství 2.st. ZŠ, vìková hraice respodetù se pohybovala v rozmezí 21-27 let. Výsledky výzkumu ukázaly, že proces profesího sebeuvìdomováí zaèíá již v raém vìku. Pro respodety mìla v profesím vývoji zásadí smysl fáze staršího školího vìku, kdy jedici upøedostòují svá profesí pøáí. Rozhodutí studovat obor s uèitelským zamìøeím je ovlivìo øadou faktorù. U studetù uèitelství to byl ejvíce preferovaý vlastí zájem, ale svou úlohu sehráli také uèitelé/uèitelky, kteøí urèitým zpùsobem ovlivili rozhodutí studeta studovat uèitelství. Rodiá tradice ebyla moc preferováa, i když jsem pøedpokládal, že teto faktor uvede alespoò tøetia dotazovaých studetù. V miulých letech se totiž teto faktor objevoval a prvích místech. Pøi možosti opakováí volby vzdìlávací dráhy by volila stejou školu i stejou specializaci pouhá jeda tøetia respodetù. Jeda pìtia respodetù si eí jista, co by zvolila. Témìø polovia respodetù vyslovila ázor, že pøi opakováí volby by zvolili jiou školu ež tu, a které yí studují. Pedagogickou dráhu jako své budoucí uplatìí v závìru studia a Pedagogické fakultì OU uvádí více ež polovia respodetù. Na poèátku studia (1. roèík) bylo zaèé možství studetù rozhoduto pracovat ve školství. V prùbìhu vysokoškolské pøípravy tato tedece pracovat ve školství zaèì upadá. U zkoumaých studetù pøevažuje s celkovými podmíkami studia espokojeost ad spokojeostí. Kritièost studetù vùèi vysokoškolské pøípravì uèitelù je zejméa v oblasti didaktik specializaèích pøedmìtù a praktické pøípravy orgaizovaé školou.
Profesí vývoj studeta uèitelství Relativì ejvìtší spokojeost pauje v oblasti teorie specializaèích pøedmìtù a pedagogicko-psychologické pøípravy. Studety uvádìá, frekvece práce s dìtmi je však vzhledem k typu studia zarážející. Pravidelou prací s dìtmi v dobì studia se zabývá pouze asi jeda tøetia studetù. Vìtšia studetù uvedla, že pro pedagogickou praxi je ezbyté mít v sobì pocit chuti pøedávat zkušeosti, vìdomosti a ávyky dìtem, mít všeobecý pøehled, mít dostateèì vyviuté sociálí cítìí a být Cetrum dalšího vzdìláváí pøi Pedagogické fakultì Ostravské uiverzity orgaizuje už ìkolik let možství vzdìlávacích pøíležitostí pro pedagogickou veøejost i pro zájemce o speciálí kurzy z oblastí mimo školství. V kurzech vyuèují kmeoví zamìstaci uiverzity, ale èiost Cetra dalšího vzdìláváí (CDV) by ebyla možá bez spolupráce s exteristy, kterými jsou pracovíci rùzých typù škol a školské správy. V souèasé dobì má sbor lektorù CDV jedeasedmdesát èleù. V pátek 26. leda se koalo setkáí lektorského sboru, vedeí Cetra dalšího vzdìláváí a vedeí Pedagogické fakulty. Bylo kostatováo, že i tak specifické spoleèeství dokáže, je-li dobøe vedeo, pracovat s výsledky víc ež uspokojivými. V letoším studijím roce je zapsáo témìø 1200 studetù, kteøí vìtšiou bìhem pátkù a sobot absolvují disciplíy pøedepsaé pro studovaý obor. Edice Mimoøádé formy studia obsahuje už témìø padesát titulù, které slouží jako základí studijí opora pro posluchaèe orietující se v problematice vybraého oboru. V edávé dobì pøibyly apø. Vybraé kapitoly z etiky pro pedagogy od Vladimíra Šilera, Základy práva pro øídící pracovíky ve školství od Jaa Podešvy, Ja Slezák je autorem Úvodu do teorie a orgaizace výchového poradeství, Tomáš Bouda apsal uèebí text s ázvem Vzdìlávací politika a vzdìlávací soustavy. Vedeí Cetra dalšího vzdìláváí si velmi váží dlouholeté èiosti kmeových zamìstacù. Ti tvoøí jádro lektorského sboru. Má-li èiost CDV uspokojit souèasou poptávku, je tøeba usilovat o získáí ových spolupracovíkù - odboríkù z oblasti ekoomiky vzdìláváí, zalcù školského práva a zákoù, lektorù pro vyuèováí cizích jazykù a výcvik v komuikaèích dovedostech. Oprávìým je požadavek persoálího posíleí vedeí Cetra a zpochybit elze ai požadavek rozšíøit prostory pro admiistrativí zázemí. Doc. J. Mrhaè, øeditel Cetra, a jeho zástupce dr. J. Malach pøedložili Program rozvoje CDV do roku 2003. Program podává støízlivou, avšak progresiví vizi o tom, jak se Pedagogická fakulta Ostravské uiverzity bude podílet a typu vzdìláváí, které prodìlává v posledích letech emalé zmìy a zaèý rozvoj - a vzdìláváí doplòujícím a rozšiøujícím. - LER - v dobré fyzické i duševí pohodì. To jsou požadavky, které jsou a uèitele kladey do zaèé míry. Na práci pedagoga studetùm ejvíce vadí špaté (edostateèé) fiaèí ohodoceí, eutìšeý stav školství jako celku (obecì) a edostateèá prestiž uèitelského povoláí. Je uté pøipomeout, že postaveí uèitele a úcta ve spoleèosti jsou odvozeé právì od pozitivího èi egativího hodoceí školství. Z výsledkù výzkumù vyplývá potìšující kostatováí, že vìtšia absolvetù Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity se domívá, že absolvet by mìl mít k vykoáváí uèitelské profese talet pro práci s dìtmi a ruku v ruce s tím by mìl být a vysoké odboré úrovi a mít možství praktických zkušeostí. Smyslem tohoto pøíspìvku byla saha zachytit profesí vývoj studeta uèitelství. Aèkoliv jsem emohl postihout problematiku v celé šíøi, pøesto ìkteré závìry mohou poskytout zajímavé iformace. JAROSLAV GALIÈÁK Setkáí lektorù Cetra dalšího vzdìláváí Studeti Ostravské uiverzity zazameali meziárodí úspìch Meziárodí hudebí festival Pražské jaro se poprvé uskuteèil v roce 1946 u pøíležitosti 50. výroèí založeí Èeské filharmoie. Od roku 1947 je jeho souèástí meziárodí iterpretaèí soutìž mladých umìlcù v rùzých, pravidelì se støídajících oborech. Kadidát soutìžího kláí musí split ásledující podmíky: epøekraèuje vìkový limit 30 let, v pøíslušém oboru pražskojarí soutìže ezískal 1. ceu, spolu s pøihláškou zašle i audiokazetu s techicky kvalití ahrávkou skladeb uvedeých v kokursích propozicích. Výbìr pøímých pražských soutìžících, který provádí meziárodí porota složeá ze špièkových istrumetalistù a pedagogù pøíslušého oboru, je pøísì aoymí. Letoší roèík, který probìhe od 7. do 15. kvìta, je urèe oborùm hra a flétu a hra a hoboj. Ve velkém poètu pøihlášeých hudebíkù (apø. 122 flétistù z 27 zemí) se výrazì prosadili studeti umìlecko-pedagogické katedry Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity. Úèast v 1. kole si svou vyikající iterpretaèí úroví zajistili: Martia Majdová, Michal Vojáèek - hra a flétu, oba posluchaèi 2. roèíku ze tøídy Mgr. Marcely Šidelové, Magdaléa Fraková, studetka 1. roèíku, Zdeìk Berger, posluchaè 2. roèíku, Jaa Beešová, loòská absolvetka - hra a hoboj, všichi ze tøídy Mgr. Dušaa Foltýa. O vysokou techickou kvalitu soutìžích ahrávek se v ostravském rozhlasovém studiu postarali zvukový techik Lubomír Vírek a hudebí režisér Fratišek Mixa. PODKLADY MARCELY ŠINDELOVÉ PRO TISK ZPRACOVALA ŠÁRKA ZEDNÍÈKOVÁ 7
Magisterský studijí program Islám a kultura Západu Program byl založe v roce 1998 Romaem Herzogem, prezidetem Nìmecké spolkové republiky. Program je orietová a tyto zemì: Idoésie, Malajsie, Jordá, Maroko, Egypt, Rakousko, Nìmecko, Špaìlsko, Norsko, Itálie a Èeská republika. Cílem programu je hledáí zpùsobù prevece kofliktù mezi obìma kulturami a vytváøeí podmíek pro vzájemou spolupráci. Stalo se již jistým zvykem, že v prvích èíslech pøíslušého roèíku ašich Listù hodotíme èiost poboèky Jazykovìdého sdružeí Akademie vìd Èeské republiky, která pracuje pøi katedøe èeského jazyka Filozofické fakulty Ostravské uiverzity. Poboèka má dlouholetou tradici, vzikla v šedesátých letech a poìkud detailìji jsme o tom pojedali v loòských Listech (è. 2) ústy jejího zakladatele a zároveò prvího pøedsedy prof. PhDr. Aloise Kopa, CSc. Jazykovìdé sdružeí pøispívá eje ke spolupráci mezi ligvistickými pracovišti vysokých škol i pøíslušých oddìleí Akademie vìd Èeské republiky, ale i k avazováí pracovích kotaktù mezi jedotlivými jejími 8 K èiosti ostravské poboèky Jazykovìdého sdružeí Akademie vìd Èeské republiky Napsali o ás MF DNES - 3. ÚNORA 2001 Síò abíde Ovèáèka Malíø, performer, grafik a výzamý lettrista Eduard Ovèáèek pøedstavil v úterý 6. 2. 2001 v Domì umìí v Ostravì souborou výstavu ových prací od šedesátých až do devadesátých let ze sbírek sbìratelù a Ostravsku. Autor abíde i práce, které vlastí regioálí istituce a Ostravsku, také apøíklad Galerie výtvarého umìí. Oslovili jsme dvacet až tøicet subjektù, posbírali jsme asi devadesát vìcí a z toho jsme udìlali výbìr. Nakoec jsme vybrali kolem sedmdesáti prací, uvedl Eduard Ovèáèek. Autor abíde pìt tematických okruhù - iformel vytváøeý od šedesátých let, propalovaé koláže, práce s papírem, propalovaé døevo a malbu, která zasahuje až do souèasosti. Vytvoøili jsme pracovíky a zejméa pak k pozáí úkolù, cílù a problematiky souèasé ligvistiky, a to jak aší, tak i cizí, pøedevším sloveské a polské. Èley aší poboèky Jazykovìdého sdružeí jsou všichi pracovíci katedry èeského jazyka FF, ìkteøí pracovíci katedry slavistiky FF a rovìž ìkteøí pracovíci katedry èeského jazyka Pedagogické fakulty Ostravské uiverzity. Vzájemá spolupráce je velmi dobrá. Naše ostravská poboèka patøí k tìm, jejichž èiost bývá z celostátího hlediska vždy pøízivì hodocea. V loòském roce se u ás koaly toto pøedášky: Sloveèia jako stredoevrópsky jakýsi celek. Neèií si však árok a celkový pøehled mého díla, prozradil výtvarík, který lettristické prvky uplatil v malbì, grafice i sochách a jehož projev se øadí k tzv. èeské grotesce. Výstava zahre i autorovy objekty. Ale vìtšia vìcí se ezachovala. Takže použiji tady jako áhražku modely mých realizací a Ostravsku, dodal Ovèáèek, který v šedesátých letech ještì a vysoké výtvaré škole v Bratislavì vytvoøil s J. Jakovièem, R. Filou a dalšími skupiu Kofrotace, s íž ještì do roku 1965 uvedl šest výstav. Pak se skupia rozpadla, astalo uvolìí, které však skoèilo rokem 1968, kdy pro ás mladé spadla klec. Všecho šlo viveè, vystaveé vìci v zahraièí se ám vrátily Mladí výtvaríci des ai evìdí, jak se kdysi muselo tady dìlat, vzpomeul Ovèáèek, který patøí mimo jié k zakladatelùm katedry výtvaré tvorby a Ostrav-ské uiverzitì a je orgaizáto-rem workshopu serigrafie, poøádaém pravidelì pìt let každé léto. Myslím, že se výtvarý život a Ostravsku urèitì posuul. Nìkteøí absolveti katedry tady zùstávají. Katedra výtvaré tvorby tak má urèitì výzam a mohl by Uiverzita Joesuu (Fisko) abízí studetùm z výše uvedeých zemí možost studia v ovém magisterském vzdìlávacím programu Itercultural Cousellig Programme. Program je fiacová fiskou a ìmeckou vládou a bude zaháje a podzim 2001. Uzávìrka pøihlášek je 31. bøeza 2001. Pøihlášku si mùžete vyzvedout a gratovém oddìleí rektorátu Ostravské uiverzity. Bližší iformace o tomto programu získáte a adrese: Ms. Seiha Djihagir Project coordiator Uiversity of Joesuu /Faculty of Humaites Tel.: +358-40-837 9952 E-mail: seiha.djihagir@joesuu.fi - PG - slovaský jazyk (PhDr. Klára Buzássyová, CSc., Jazykovedý ústav ¼. Štúra SAV v Bratislavì), Ke stylu a jazyku duchovích promluv (doc. PhDr. Nadìžda Kvítková, CSc., Pedagogická fakulta Uiverzity Karlovy), Èeské prvky ve sloví zásobì ìmeckého jazyka (doc. PhDr. Josef Jodas, FF Uiverzity Palackého), K diachroickému popisu èeské frazeologie (doc. Ludmila Stìpaova, CSc., FF Uiverzity Palackého), Oomastická problematika aalýzy patrociií (PhDr. Josef Kolaøík, CSc.), Existuje systém slovíku? (prof. PhDr. Jiøí Damborský, CSc., FF Ostravské uiverzity). DOC. PHDR. NADÌŽDA BAYEROVÁ, CSC. PØEDSEDKYNÌ POBOÈKY být i vìtší, jestliže vzike v budoucu jako samostatá fakulta, doufá estor a klasik výtvarého života a Ostravsku Eduard Ovèáèek. Výstava je v Domì umìí v Ostravì otevøea od 6. 2. do 24. 3. 2001. JIØÍ MACHÁÈEK
Po hádce v pohádce Nežijeme bez kofliktù a bez výmìy ázorù. Bohužel ebo bohudík ežijeme v pohádkách, které vždy po-hádce (kofliktu) koèívají š astým a spokojeým životem, mohdy až do smrti. V takto e-pohádkovém svìtì máme už prví mìsíc ového tisíciletí za ámi. V Americe a v Idii zahyula spousta lidí v dùsledku zemìtøeseí, pa Pilip s paem Bubeíkem byli zatèei a Kubì, redaktoøi Èeské televize stávkují - o koflikty tedy eí ouze. Ty prví jsou zpùsobey pøírodou, ty další èlovìkem. U ás, a Ostravské uiverzitì, je klid je zdálivì. Potkáváme se ìkdy s úsmìvem, ìkdy zamraèeí až evrlí, zaeprázdìí a zamìstaí. O rùzé koflikty pak skuteèì emusí být ouze. Ve zkouškovém období se ám v tomto zdálivém klidu jako by samy abízejí. Zkoušeí, státice, obhajoby, ekoeèá akreditace, vlastí studium, obhajoby gratù, vedeí diplomových prací a kozultace, pøíprava výuky a letí semestr, vlastí výzkum... U že k tomu domácost, dìti a jejich vysvìdèeí a vùbec rodia. Pokud se ad tím zamýšlím, ìkdy mì apadá - žiji vùbec? A je toto, co žiji, skuteèì o spokojeém životì a o krásì plyoucích dech, kdy zavei prací pøíjemì padáme úavou? (Já se pøíjemì v oci probouzím hrùzou, co všecho jsem estihla). Dy a roky jdou a my pracujeme témìø až k hraicím svých možostí, ìkdy zapomíáme, jestli je jaro ebo podzim, ale jsme pøesto spokojei z dobøe vykoaé práce? Navíc prý ai fiaèì se emáme ejhùø, myslí si ìkteøí mí zámí. Jede mùj pomìrì bohatý zámý mi dokoce a mé ámitky, že to zase až tak žádá velká sláva s fiaèím ohodoceím a vysokých školách eí, s úsmìvem sdìlil, že si každý své bohatství zaslouží pøedevším svou prací. Te, kdo pracuje a umí vždy pracovat, emùže mít žádý edostatek. Asi má pravdu. A mozí z ás, myslím si, skuteèì edostatek emají. Když už ic, máme ìkdy pøece je spoustu krásých a bohatých myšleek - a to je pøece to ejvìtší bohatství, které si mùžeme pøát. Obèas bychom si to však mìli ahlas opakovat, abychom a to ezapomíali - a emìli v porováí s pøíjmy sportovcù, modelek, hercù a já evím koho všeho je hoøkost a trpkost v duši. Mohlo by být hùø. A tak se i z tohoto malého výètu, v podstatì pouze ázaku možých problémù (ty kokrétí by byly pøíliš adresé) zdá, že do pohádkového života bez vìjších i vitøích kofliktù máme ìkteøí možá skuteèì pøíliš daleko. Otázkou je, zdali k tomu tiše mlèet, echat vìci volì plyout tak, jak jsou, a eèiit jim ásilí, jak øíkal Komeský, ebo emlèet - a a možé koflikty a edostatky alespoò poukázat a ebát se je øešit aspoò v sobì samém. Nebát se bojovat a kultivovat pøedevším sebe samotou, (sebe samotého) s vìdomím, že emohu sice zmìit celý svìt, ale sebe ao. A vìdìt, že pohádka astává skuteèì vždy až po-hádce. A mít sílu eechat si ikým a ièím tuto pohádku vzít. Ai pøílišou prací. Teto pøíspìvek (jaký má úèel, výzam, cíl? - ptá se profesì zdeformovaý vysokoškolský vyuèující) je pak psá pro všechy ty, kteøí obèas podobì jako já klesou pod tlakem okolostí a duchu i a mysli. Chtìla bych všem takto pokleslým vzkázat, a si ezoufají. Vždy je akoec skvìlé, že svìt, život a lidé ejsou dokoalí a bezkofliktí, protože jediì tak pak mùžeme prožívat po-hádce pohádku. Pøeji tedy všem studetùm i všem vyuèujícím a vlastì úplì všem hodì pohádkových dù a celý pohádkovì po-hádkový letí semestr, pohád-kové jaro a vùbec, abychom všichi potkávali je samé pohádkovì vyrovaé, pøíjemé lidi. Proè? Protože my sami budeme mít po tìchto setkáích zvýšeou šaci stát se pohádkovými lidmi, které je radost potkávat. Tedy lidmi, které teto svìt potøebuje ze všeho ejvíce, a jsou kdekoliv a kýmkoliv. MIRIAM PROKEŠOVÁ Vydaé spisy, skripta a sboríky Vydavatel: Vydavatel: Vydavatel: Aotace: Aotace: Aotace: OU - Filozofická fakulta Pojmeováí zvíøat v èeské a ìmecké frazeologii a idiomatice - Èesko-ìmecký slovík E. Mrhaèová, E. Jadová, J. Hartug 200 Kè OU - Filozofická fakulta a Ústav pro regioálí studia Ecyklopedie Slezska (maketa) 180 Kè OU - Filozofická fakulta Iovace postgraduálí pøípravy uèitelù ruštiy K. Lepilová a kol. Neprodejé Studijí materiál z jedosemestrálího studia FF OU, oddìleí rusistiky, katedry slavistiky. Projekt MŠMT ÈR Iovace postgraduálí pøípravy uèitelù ruštiy (regio Severí Morava). Teorie a praxe pøekladu J. Šabršula 50 Kè Literatura pro dìti a mládež Slezska a severí Moravy S. Urbaová, Š. Holaòová eprodejé Názvy èástí lidského tìla v èeské frazeologii a idiomatice E. Mrhaèová 60 Kè Tematický frazeologický slovík II. Literárí vìda osudem i volbou 70 Kè K 70. arozeiám Jiøího Svobody vydal Ústav pro regioálí studia Umíráí z pohledu sestry D. Jarošová, R. Rùžièková eprodejé Sborík I. ostravského sympozia ošetøovatelství kolektiv autorù eprodejé 9
HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2000-2001 Akademický rok 2000-2001 trvá od 1. 9. 2000 do 31. 8. 2001. Letí semestr (13 výukových týdù) Pravidelá výuka 19. 2. 2001-18. 5. 2001 Zkouškové období 21. 5. 2001-4. 7. 2001 Státí zkoušky 14. 5. 2001-15. 6. 2001 Pøedbìžý zápis pøedmìtù 25. 6. 2001-4. 7. 2001 27. 8. 2001-31. 8. 2001 Promoce 2. 7. 2001-4. 7. 2001 Hlaví prázdiy 9. 7. 2001-31. 8. 2001 Pøijímací øízeí a akademický rok 2001-2002 FILOZOFICKÁ FAKULTA 1. èást øádého termíu 23. 4. 2001-27. 4. 2001 2. èást øádého termíu 4. 6. 2001-8. 6. 2001 Náhradí termí 18. 6. 2001 - PEDAGOGICKÁ FAKULTA 1. èást øádého termíu 23. 4. 2001-27. 4. 2001 12. 5. 2001-13. 5. 2001 2. èást øádého termíu 11. 6. 2001-15. 6. 2001 Náhradí termí 18. 6. 2001 - PØÍRODOVÌDECKÁ FAKULTA Øádý termí 4. 6. 2001-8. 6. 2001 Náhradí termí 18. 6. 2001 - ZDRAVOTNÌ SOCIÁLNÍ FAKULTA 1. èást øádého termíu 12. 5. 2001-13. 5. 2001 2. èást øádého termíu 4. 6. 2001-8. 6. 2001 Náhradí termí 18. 6. 2001 - Schváleo a Kolegiu rektora Ostravské uiverzity de 6. bøeza 2000. Uzávìrka dalšího èísla je v podìlí 5. bøeza 2001 do 10.00 hod. 10 Listy Ostravské uiverzity, è. 2/2001, roè. 9 l Vydává Ostravská uiverzita, è. registrace MMO - 74/93-PP l Iteret: http: //www1.osu.cz/rektorát/aktuallisty.htm l Kotaktí adresa: Ostrava 1, Dvoøákova 7, 701 03, tel.: 069/6160 139, fax: 069/6160 139 l e-mail: jiria.vecerova@osu.cz l Redakèí rada: Jiøia Veèeøová - šéfredaktorka; Kataría Aiolová - odpovìdá redaktorka; PhDr. Emílie Demlová, Dr.; PaedDr. Milea Frydrychová; PhDr. Jaroslav Galièák; Mgr. Darja Jarošová; doc. RNDr. Erika Mechlová; PhDr. Šárka Zedíèková; Radim Horák l Grafické zpracováí a tisk: Reprois Ostrava l Náklad 1000 výtiskù l ZDARMA Podáváí oviových zásilek povoleo Èeskou poštou, s.p., odštìpým závodem Severí Morava, èj.: 2263/98-P/1 ze de 18. 9. 1998