DUM č. 14 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Podobné dokumenty
DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Užití stejnolehlosti v konstrukčních úlohách

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

Analytická geometrie v rovině

Digitální učební materiál

Kolmost rovin a přímek

3.3. Operace s vektory. Definice

5.1.8 Vzájemná poloha rovin

Základní planimetrické pojmy a poznatky

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Matematické metody v kartografii

Roviny. 3.) MP O[5;7] Rovina je dána body A[-2;3;3], B[-4;1;5] a C[-7;4;1]. Zobrazte stopy roviny.

Digitální učební materiál

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

PLANIMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY PŘÍMKA A JEJÍ ČÁSTI

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Jehlan s obdélníkovou podstavou o rozměrech a dm a b dm má boční hranu délky s dm. Vypočítejte povrch a objem tohoto jehlanu.

Základní stereometrické pojmy

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

Kinematika hmotného bodu

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Plochy priestoru E 3


Kinematika hmotného bodu

je pravoúhlý BNa ose y najděte bod, který je vzdálený od bodu A = [ 4;

POVRCH A OBJEM HRANOLU A JEHLANU

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

3. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

Konstrukční úlohy. Růžena Blažková, Irena Budínová. Milé studentky, milí studenti,

Smíšený součin

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A

Klíčová slova: Phytagorova věta, obsahy a obvody rovinných útvarů, úhlopříčky a jejich vlastnosti, úhly v rovinných útvarech, převody jednotek

Fotbalový míč má tvar mnohostěnu složeného z pravidelných pětiúhelníků a z pravidelných šestiúhelníků.

Klíčová slova: Phytagorova věta, obsahy a obvody rovinných útvarů, úhlopříčky a jejich vlastnosti, úhly v rovinných útvarech, převody jednotek

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Úlohy cvičenia z geometrie (Úlohy označené * sú len doplnkové.)

Klíčová slova: Phytagorova věta, obsahy a obvody rovinných útvarů, úhlopříčky a jejich vlastnosti, úhly v rovinných útvarech, převody jednotek

9.6. Odchylky přímek a rovin

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky


Pracovní listy MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

Odchylka přímek

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

Vytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby

Rovnice přímky v prostoru

Eliptický paraboloid je kvadrika, která má v nějaké kartézské soustavě souřadnic rovnici x 2 a 2 + y2


V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

LINEÁRNÍ ALGEBRA. Maticí typu m/n rozumíme skupinu m n komplexních čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců (m,n

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE

7 Analytická geometrie

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

( ) Příklady na středovou souměrnost. Předpoklady: , bod A ; 2cm. Př. 1: Je dána kružnice k ( S ;3cm)

[obr. 1] Rozbor S 3 S 2 S 1. o 1. o 2 [obr. 2]

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Rozpis výstupů zima 2008 Geometrie

Mongeova projekce - úlohy polohy

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Souřadnicové výpočty. Geodézie Přednáška

Patří mezi tzv. homotetie, tj. afinní zobrazení, která mají všechny směry samodružné.


= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

Zobrazení kružnice v pravoúhlé axonometrii. osy, která je normálou roviny dané kružnice; délka hlavní poloosy je rovna poloměru

Exponenciální funkce, rovnice a nerovnice

Podobnost. pracovní list. Základní škola Zaječí, okres Břeclav Školní 402, , příspěvková organizace

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený translační pohyb

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Katedra matematiky a didaktiky matematiky MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

MASARYKOVA UNIVERZITA

DIDAKTIKA MATEMATIKY

Shodná zobrazení. bodu B ležet na na zobrazené množině b. Proto otočíme kružnici b kolem

PODOBNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ (včetně stejnolehlosti)


Obrázek 101: Podobné útvary

7.2.3 Násobení vektoru číslem I

Digitální učební materiál

Parciální funkce a parciální derivace

Metrické vlastnosti v prostoru

Digitální učební materiál

Příprava na pololetní písemnou práci 9. ročník

9.5. Kolmost přímek a rovin

Příprava na pololetní písemnou práci 9. ročník

Omezíme se jen na lomené čáry, jejichž nesousední strany nemají společný bod. Jestliže A 0 = A n (pro n 2), nazývá se lomená čára uzavřená.

Konstruktivní geometrie - LI. Konstruktivní geometrie - LI () Kótované promítání 1 / 44

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

Transkript:

rojek GML Brno Docen DUM č. 4 dě M- Přír k mriě PZ geomerie, nlická geomerie, nlý, komlení číl 4. or Mgd Krejčoá Dm.08.0 očník mriní ročník noce DUM nlická geomerie roor - d úloh ýledk. Meriál jo rčen ro elné ožíání ro oře ýk děláání n šech ech škol školkých říení. Jkékoli dlší žií odléhá orkém ákon.

nlická geomerie roor Vekor klární očin co ekoroý očin in ; ; likce ekoroého očin loch rojúhelník S BC B C ojem ronoěžnoěn V w w Přímk jen rmerická ronice X oin oecná ronice roin c d 0 (okd,,, c rmerická ronice roin ρ, ronoěžné w, w w w, w w ρ Vájemná oloh do římek. ronoěžné k, k,. oožné k, k,. růnoěžné k, k, 4. mimoěžné k, k,

. ronoěžk. oožné římk. růnoěžk 4. mimoěžk Vájemná oloh do roin (nejlée oecných ronic roin ekorů k nim kolmých). ronoěžné k, k,. oožné k, k,. růnoěžné k, k. ronoěžné roin. oožné. růnoěžné β β α α α β Vájemná oloh římk roin (nejlée omocí ekor ronoěžného římko ekorem kolmého k roině). ronoěžné 0,. římk leží roině 0,. růnoěžné 0 ρ ρ. římk ronoěžná roino. římk leží roině. růnoěžk ρ

Úhel nenloých ekorů co Úhel do římek co neo Úhel římk roin (ekor ronoěžný římko, ekor kolmý k roině) co 90 in Úhel do roin (ekor jo kolmé k roinám) co Vdáleno do odů odoídá délce úečk. B ( ) ( ) ( ) Vdáleno od od římk odoídá dálenoi od od od P, kerý je růečíkem římk k ní kolmé roin edené odem. ( ; ; ) c d 0 c d (, ) c

Vdáleno od od roin odoídá dálenoi od od kolmice edené odem k roině. Vdáleno od od roin ní ronoěžné odoídá dálenoi od římk od roin. Vdálenoí do ronoěžných roin romíme dáleno lioolného od jedné roin od drhé roin.

. Vočíeje oh rojúhelník BC, náe-li ořdnice rcholů, B, C. [4; 0; ], B[; 4; ], C[5; ; 4] 6 5. Vočíeje ood, niřní úhl oh rojúhelník ST, jo-li ořdnice rcholů [4; ; 0], S[4; ; ], T[; ; 0]. 60 9 9 S o. Pomocí ekoroého očin očíeje oh ronoěžník KLMN, jeliže náe ořdnice K, L, M. Vočíeje ořdnice rchol N. K[; ], L[; 0], M[4; ] N[; ] S = 5 4. Určee oecno ronici roin ρ = BC. [0; ; ], B[; 0; ], C[; 5; 4]. 7 + 6 + - 4 = 0 5. Niše oecno ronici roin, e keré leží římk, q. 4 q 8 +6 = 0 6. ohodněe o ájemné oloe roin α, β. Pokd jo růnoěžné, rčee ronici růečnice. ) α + 4 = 0 β 4 + 6 + 5 = 0 ) α + + = 0 β 4 + 5 + = 0 ) ronoěžné ) růnoěžné, 7 4 9 7. ohodněe o ájemné oloe římk roin, řídně rčee jejich růečík. ) ρ + + = 0 ) q γ + = 4

) ) římk je růnoěžná roino, roíná ji odě P[0; 6; ] 8. Určee elikoi niřních úhlů rojúhelník BC, jeliže jo dán od, [; ; 4], B[ ; ; ], C[; 6; ]. 90 4 9. Vočíeje odchlk do roin r r r, KLM K[; ; ], L[5; 0; 7], M[4; 5; ]. 8 85, 0. Vočíeje odchlk α římk B roin ρ, je-li dáno ρ - + + 4 = 0 [; 0; 7], B[; -; 6] 59. Vočíeje odchlk do římek 5 q = B; [; -; ], B[7; -; -] 9 48,. Vočíeje dáleno od M[; -; ] od římk. 4 = 4,9. Určee dáleno od [; 0; 5] od roin ρ, kerá má ronici + - 4 = 0. 8 4. Jo dán roin α β r r,, ) Oěře, že jo roin α β ronoěžné. ) Určee dáleno dných roin. ) 6

5. Všeřee ájemno oloh římek, q ) = {[ + ; - ; ] } q = {[4 - k; + 4k; - k] k } ) = {[ - ; + ; 4 - ] } q = {[- 4 + k; - k; + k] k } c) = {[; - ; 4 - ] } q = {[ - k; - + k; 6 + k] k } d) = {[- 6 + ; 7 - ; ] } q = {[- 5 - k; - k; 5 + k] k } ), q růné ronoěžk ) oožné římk c) mimoěžk d) růnoěžk 6. Dokže, že od [; ; 6], B[0; -; -6], C[-4; ; 0] rčjí roin niše její rmerické ronice. ) Vočíeje ořdnice odů, e kerých roin BC roíná o,. ) ohodněe, d od K[; 4; 5], L[-; ; 6] leží roině BC. c) Vočíeje k, od M[-; ; ] ležel roině BC. k; k;6 6 6k, k P ;0;0 P 0;;0 P 0;0; ) ) K, L c) = - 6 7. Dokže, že římk, q rčjí roin. Niše její oecno ronici. = {[ - ; + ; + ] }, q = {[k; - k; - k] k }. - - = 0 8. Niše oecno ronici roin ρ, e keré leží od [; ; 0], B[; ; ] roin ρ je kolmá k roině α - + + 6 = 0. ρ + + - = 0 9. Všeřee ájemno oloh roin ρ σ ρ = {[ + - k; 5 + ; - + k], k } σ = {[ + - 4, 6 + -, + 5], } oožné roin 0. Určee hodno rmerů, k, roin ρ + + - 7 = 0 σ + 4 - + = 0 l ) ronoěžné ) růnoěžné c) nájem kolmé ) = -, = -4 ) 4 c) 4. V rojúhelník BC očíeje délk ýšk, náe-li [; ; ], B[; 6; ], C[-; 0; -].

. Vočíeje dáleno ronoěžných římek = {[ - ; + ; - ] } q = {[ + k; -k; + k] k } 4. N římce = {[k; + k; + 4k] k } rčee od M k, jeho dáleno od roin ρ + - + = 0 l 6. M ;4;6 5;8;0 M 4. Je dán od [-; 4; -]. N oe rčee od M k, lilo M =. Y ;6;0 0;;0 0 Y 5. oin dálená jednok délk od roin 4 6 má ronici (ere odoěď) ) 4 4 ) 4 c) 4 0 d) 4 8 e) 4 6 FE VUT e) 6. Odchlk roin ; ; 5 od roin 5 9 0 je ron (ere odoěď) ) ) c) 6 d) 4 e) FE VUT e)

Lierr Sírk říkldů memik k řijímcím koškám n VŠE Mr oická Ld Eliášoá ISBN 80-869-6-9 Memik říkld ro řijímcí košk NDr. Per ádl koleki ISBN 80-757-65-5