12. Funkce více proměnných

Podobné dokumenty
10 Funkce více proměnných

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Základy teorie funkcí více proměnných. študenti MFF 15. augusta 2008

1 Množiny, výroky a číselné obory

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou

Matematika 5 FSV UK, ZS Miroslav Zelený

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Matematika pro informatiky

6. přednáška 5. listopadu 2007

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Matematická analýza pro informatiky I. Extrémy funkcí více proměnných

IX. Vyšetřování průběhu funkce

I. Úvod. I.1. Množiny. I.2. Výrokový a predikátový počet

Uzavřené a otevřené množiny

Úvodní informace. 17. února 2018

17. Posloupnosti a řady funkcí

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

Matematická analýza pro informatiky I.

5. cvičení z Matematiky 2

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Matematika V. Dynamická optimalizace

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

Derivace a monotónnost funkce

DERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

Drsná matematika III 2. přednáška Funkce více proměnných: Aproximace vyšších rádů, Taylorova věta, inverzní zobrazení

Drsná matematika III 2. přednáška Funkce více proměnných: Aproximace vyšších rádů, Taylorova věta, inverzní zobrazení

F (x, h(x)) T (g)(x) = g(x)

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

ZADÁNÍ ZKOUŠKOVÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z PŘEDMĚTU LINEÁRNÍ ALGEBRA PRO IT. Verze 1.1A

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

4. Diferenciál a Taylorova věta

7.1 Extrémy a monotonie

Kapitola 4: Extrémy funkcí dvou proměnných 1/5

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

Derivace funkcí více proměnných

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Michal Bulant. Masarykova univerzita Fakulta informatiky

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Projekty - Úvod do funkcionální analýzy

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Komplexní analýza. Holomorfní funkce. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Matematická analýza 1

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

22 Základní vlastnosti distribucí

Bodová a stejnoměrná konvergence

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Základní spádové metody

1 Topologie roviny a prostoru

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

1 Funkce dvou a tří proměnných

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

Důkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť.

9. Vícerozměrná integrace

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Matematika B 2. Úvodní informace

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál

VII. Limita a spojitost funkce

9. Vícerozměrná integrace

Bakalářská matematika I

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2014

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Drsná matematika III 3. přednáška Funkce více proměnných: Inverzní a implicitně definovaná zobrazení, vázané extrémy

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Spojitost a limita funkce

Funkce více proměnných. April 29, 2016

Přijímací zkouška - matematika

a = a 0.a 1 a 2 a 3...

Časopis pro pěstování matematiky

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Lineární algebra : Lineární prostor

Věta o dělení polynomů se zbytkem

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

M. Hojdarová, J. Krejčová, M. Zámková

K oddílu I.1 základní pojmy, normy, normované prostory

Helena R ˇ ı hova (CˇVUT) Limita funkce vı ce promeˇnny ch 26. za rˇı / 16

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

11. Číselné a mocninné řady

Transkript:

12. Funkce více proměnných

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a 1 i n.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a 1 i n. Pak parciální derivaci funkce f v bodě a podle i-té proměnné definujeme jako limitu @f f.a C te i / f.a/.a/ D lim : @x i t!0 t

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a 1 i n. Pak parciální derivaci funkce f v bodě a podle i-té proměnné definujeme jako limitu @f f.a C te i / f.a/.a/ D lim : @x i t!0 t Symbolem @f @x i označujeme parciální derivaci funkce f podle i-té proměnné, tj. funkci definovanou předpisem @f @x i W x 7! @f @x i.x/:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a L W R n! R je lineární zobrazení.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a L W R n! R je lineární zobrazení. Řekneme, že L je totální diferenciál funkce f v bodě a, jestliže platí f.a C h/ f.a/ L.h/ lim h!o jjhjj D 0:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.1 (vztah totálního diferenciálu a parciální derivace) Necht L je diferenciál funkce f v bodě a 2 R n. Potom existují parciální derivace a pro každé h 2 R n platí @f.a/; : : : ; @f.a/ @x 1 @x n L.h 1 ; : : : ; h n / D @f @x 1.a/h 1 C C @f @x n.a/h n :

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.2 Má-li funkce f v bodě a 2 R n totální diferenciál, je f v bodě a spojitá.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Lemma 12.3 Necht f je reálná funkce n proměnných, I D. 1; ˇ1/. n; ˇn/ R n, a; b 2 I. Necht v každém bodě I existují parciální derivace f podle všech proměnných. Potom existují body 1 ; : : : ; n 2 I takové, že f.b/ f.a/ D nx id1 @f @x i. i /.b i a i /:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.4 Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a @f @x 1,..., @f @x n jsou spojité funkce v bodě a.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.4 Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a @f @x 1,..., @f @x n jsou spojité funkce v bodě a. Potom má f v bodě a totální diferenciál.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a v 2 R n. Pak derivací funkce f v bodě a podle vektoru v rozumíme (vlastní) limitu f.a C tv/ f.a/ D v f.a/ D lim : t!0 t

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a v 2 R n. Pak derivací funkce f v bodě a podle vektoru v rozumíme (vlastní) limitu f.a C tv/ f.a/ D v f.a/ D lim : t!0 t Definice Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a f 0.a/ existuje. Pak definujeme gradient funkce f v bodě a jako vektor rf.a/ D @f.a/; @f.a/; : : : ; @f.a/ 2 R n : @x 1 @x 2 @x n

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.5 Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a v 2 R n. Necht existuje f 0.a/.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.5 Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a v 2 R n. Necht existuje f 0.a/. Pak platí (i) f 0.a/.v/ D D v f.a/,

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.5 Necht f je reálná funkce n proměnných, a 2 R n a v 2 R n. Necht existuje f 0.a/. Pak platí (i) f 0.a/.v/ D D v f.a/, (ii) maxfd v f.a/i jjvjj D 1g D jjrf.a/jj.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht F je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a L W R n! R k je lineární zobrazení.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Necht F je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a L W R n! R k je lineární zobrazení. Řekneme, že L je derivací zobrazení F v bodě a, jestliže platí jjf.a C h/ F.a/ L.h/jj lim h!o jjhjj D 0:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.6 Necht F je zobrazení z R n do R k, které má v bodě a 2 R n derivaci L. Potom je L reprezentováno maticí @F1 @x 1.a/ : : : @F 2 @x 1.a/ : : : : @F k @x 1.a/ : : : @F 1 @x n.a/ @F 2 @x n.a/ : @F k @x n.a/ :

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.7 Necht F je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a F 0.a/ existuje. Potom F je spojité v a.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.7 Necht F je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a F 0.a/ existuje. Potom F je spojité v a. Věta 12.8 Necht F je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a @F j @x i, i D 1; : : : ; n, j D 1; : : : ; k, jsou spojité v a. Potom F 0.a/ existuje.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Lemma 12.9 Necht L W R n! R k je lineární zobrazení. Pak existuje C 2 R takové, že jjl.x/jj Cjjxjj pro každé x 2 R n.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Lemma 12.9 Necht L W R n! R k je lineární zobrazení. Pak existuje C 2 R takové, že jjl.x/jj Cjjxjj pro každé x 2 R n. Definice Normou lineárního zobrazení L W R n! R k rozumíme číslo jjl.x/jj jjljj D sup I x 2 R n ; x o : jjxjj

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Lemma 12.10 Necht f je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a f 0.a/ existuje. Potom existují C 2 R a ı 2 R, ı > 0, takové, že pro každé h 2 B.o; ı/ platí jjf.a C h/ f.a/jj Cjjhjj.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Lemma 12.10 Necht f je zobrazení z R n do R k, a 2 R n a f 0.a/ existuje. Potom existují C 2 R a ı 2 R, ı > 0, takové, že pro každé h 2 B.o; ı/ platí jjf.a C h/ f.a/jj Cjjhjj. Věta 12.11 (derivace složeného zobrazení) Necht f je zobrazení z R n do R k, g je zobrazení z R k do R s, a 2 R n a b D f.a/ 2 R k. Jestliže existují f 0.a/ a g 0.b/, pak existuje.g ı f / 0.a/ a platí.g ı f / 0.a/ D g 0.b/ ı f 0.a/.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Důsledek 12.12 (řetízkové pravidlo) Necht funkce f 1 ; : : : ; f k z R n do R mají v bodě a 2 R n totální diferenciál a funkce g z R k do R má v bodě b D.f 1.a/; : : : ; f k.a// totální diferenciál. Definujme funkci h z R n do R předpisem h.x/ D g.f 1.x/; : : : ; f k.x//:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Důsledek 12.12 (řetízkové pravidlo) Necht funkce f 1 ; : : : ; f k z R n do R mají v bodě a 2 R n totální diferenciál a funkce g z R k do R má v bodě b D.f 1.a/; : : : ; f k.a// totální diferenciál. Definujme funkci h z R n do R předpisem h.x/ D g.f 1.x/; : : : ; f k.x//: Potom má h v bodě a totální diferenciál a pro i 2 f1; : : : ; ng platí @h @x i.a/ D kx jd1 @g @y j.b/ @f j @x i.a/:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.13 (o přírůstku funkce) Necht f je funkce z R n do R, která má diferenciál v každém bodě otevřené množiny G R n. Necht a; b 2 G a úsečka L spojující body a, b je obsažena v G, tj. L D f.1 t/a C tbi t 2 Œ0; 1g G.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Věta 12.13 (o přírůstku funkce) Necht f je funkce z R n do R, která má diferenciál v každém bodě otevřené množiny G R n. Necht a; b 2 G a úsečka L spojující body a, b je obsažena v G, tj. L D f.1 t/a C tbi t 2 Œ0; 1g G. Pak existuje 2 L takové, že f.b/ f.a/ D f 0./.b a/:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Řekneme, že množina A R n je konvexní, jestliže pro každé dva body z A platí, že úsečka, která je spojuje, je obsažena v A.

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Řekneme, že množina A R n je konvexní, jestliže pro každé dva body z A platí, že úsečka, která je spojuje, je obsažena v A. Věta 12.14 (věta o přírůstku vektorové funkce) Necht n; k 2 N, K 2 R, G R n je otevřená konvexní množina, f W G! R k je zobrazení mající derivaci v každém bodě G a necht supfjjf 0.x/jjI x 2 Gg K:

12.1 Parciální derivace a totální diferenciál Definice Řekneme, že množina A R n je konvexní, jestliže pro každé dva body z A platí, že úsečka, která je spojuje, je obsažena v A. Věta 12.14 (věta o přírůstku vektorové funkce) Necht n; k 2 N, K 2 R, G R n je otevřená konvexní množina, f W G! R k je zobrazení mající derivaci v každém bodě G a necht supfjjf 0.x/jjI x 2 Gg K: Pak f je lipschitzovské s konstantou K, tj. 8a; b 2 G W jjf.b/ f.a/jj Kjjb ajj:

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht f je funkce z R n do R, i; j 2 f1; : : : ; ng, a 2 R n. Parciální derivaci funkce @f podle j-té proměnné v bodě a značíme @x i @2 f @x j @x i.a/, pokud i j,

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht f je funkce z R n do R, i; j 2 f1; : : : ; ng, a 2 R n. Parciální derivaci funkce @f podle j-té proměnné v bodě a značíme i D j. @x i @2 f @x j @x i.a/, pokud i j, případně @2 f @xi 2.a/, pokud

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht f je funkce z R n do R, i; j 2 f1; : : : ; ng, a 2 R n. Parciální derivaci funkce @f podle j-té proměnné v bodě a @x i značíme @2 f @x j @x i.a/, pokud i j, případně @2 f.a/, pokud @xi 2 i D j. Analogicky značíme parciální derivace vyšších řádů.

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht f je funkce z R n do R, i; j 2 f1; : : : ; ng, a 2 R n. Parciální derivaci funkce @f podle j-té proměnné v bodě a @x i značíme @2 f @x j @x i.a/, pokud i j, případně @2 f.a/, pokud @xi 2 i D j. Analogicky značíme parciální derivace vyšších řádů. Definice Necht G R n je otevřená množina, f W G! R a p 2 N. Řekneme, že f je třídy C p, jestliže všechny parciální derivace funkce f až do řádu p včetně jsou spojité na G. Množinu všech funkcí f W G! R třídy C p označujeme C p.g/ a klademe C 1.G/ D T 1 pd1 Cp.G/. O funkci g řekneme, že je třídy C p na G (p 2 N [ f1g), jestliže gj G 2 C p.g/.

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht G R n je otevřená množina, p 2 N [ f1g a f W G! R k. Řekneme, že f je zobrazení třídy C p, jestliže jeho složky f 1 ; : : : ; f k jsou třídy C p.

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht G R n je otevřená množina, p 2 N [ f1g a f W G! R k. Řekneme, že f je zobrazení třídy C p, jestliže jeho složky f 1 ; : : : ; f k jsou třídy C p. Věta 12.15 Necht p 2 N [ f1g, G R n, H R k jsou otevřené množiny, f W G! R k, gw H! R s jsou třídy C p a platí f.g/ H. Pak zobrazení g ı f je třídy C p.

12.2 Derivace vyšších řádů Věta 12.16 Necht f je funkce z R n do R, a 2 R n, i; j 2 f1; : : : ; ng. Jestliže obě funkce @f @x i, @f @x j mají totální diferenciál v a, pak @ 2 f @x i @x j.a/ D @2 f @x j @x i.a/:

12.2 Derivace vyšších řádů

12.2 Derivace vyšších řádů

12.2 Derivace vyšších řádů

12.2 Derivace vyšších řádů

12.2 Derivace vyšších řádů Důsledek 12.17 Necht G R n je otevřená, f je třídy C p na G (p 2 N), a 2 G, W f1; : : : ; pg! f1; : : : ; pg je permutace i 1 ; : : : ; i p 2 f1; : : : ; ng. Potom platí @ p f @x ip : : : @x i1.a/ D @ p f @x i.p/ : : : @x i.1/.a/

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht n; p 2 N. Zobrazení L W.R n / p! R k se nazývá p-lineární, jestliže u 7! L.v 1 ; : : : ; v i 1 ; u; v ic1 ; : : : ; v p / je lineární zobrazení z R n do R k pro každé i 2 f1; : : : ; pg, v 1 ; v 2 ; : : : ; v i 1 ; v ic1 ; : : : ; v p 2 R n. Množinu všech p-lineárních zobrazení z.r n / p do R k značíme L p.r n ; R k /.

12.2 Derivace vyšších řádů Lemma 12.18 Necht L 2 L p.r n ; R k /. Potom existuje C 2 R takové, že 8.u 1 ; : : : ; u p / 2.R n / p W jjl.u 1 ; : : : ; u p /jj Cjju 1 jj jju p jj:

12.2 Derivace vyšších řádů Lemma 12.18 Necht L 2 L p.r n ; R k /. Potom existuje C 2 R takové, že 8.u 1 ; : : : ; u p / 2.R n / p W jjl.u 1 ; : : : ; u p /jj Cjju 1 jj jju p jj: Definice Normou zobrazení L 2 L p.r n ; R k / rozumíme číslo jjljj D supfjjl.u 1 ; : : : ; u p /jji jju 1 jj 1; : : : ; jju p jj 1g:

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht f je zobrazení z R n do R k, které má na jistém okolí bodu a 2 R n (jednoznačně určenou derivaci f.p 1/.x/ 2 L p 1.R n ; R k /, která je řádu p 1. Derivací p-tého řádu zobrazení f v bodě a 2 R n budeme rozumět L 2 L p.r n ; R k / splňující jjf.p 1/.a C h/ f.p 1/.a/ L.h; ; : : : ; /jj lim h!o jjhjj D 0:

12.2 Derivace vyšších řádů Věta 12.19 Necht f je funkce z R n do R a L 2 L p.r n ; R/ je p-tou derivací f v bodě a 2 R n. Potom mají všechny parciální derivace funkce f řádu p 1 totální diferenciál v bodě a a platí L.e i 1 ; : : : ; e i p @ p f / D.a/ @x i1 : : : @x ip pro každé i 1 ; : : : ; i p 2 f1; : : : ; ng.

12.2 Derivace vyšších řádů Důsledek 12.20 Necht f je zobrazení z R n do R k a f.p/.a/ existuje. Potom je f.p/.a/ symetrické zobrazení, tj. pokud W f1; : : : ; pg! f1; : : : ; pg je permutace, pak f.p/.a/.u 1 ; : : : ; u p / D f.p/.a/.u.1/ ; : : : ; u.p/ / pro každé u 1 ; : : : ; u p 2 R n.

12.2 Derivace vyšších řádů Věta 12.21 Necht G R n je otevřená a f W G! R k je třídy C p na G. Potom f.p/.x/ existuje pro každé x 2 G.

12.2 Derivace vyšších řádů Definice Necht pro a 2 R n existuje f.p/.a/, p 2 N [ f0g. Potom Taylorovým polynomem p-tého řádu funkce f v bodě a rozumíme polynom n proměnných T f;a p.x/ D f.a/ C px jd1 œ 1 jš f.j/.a/. x a; : : : ; x a /: j krát

12.2 Derivace vyšších řádů Věta 12.22 (Lagrangeův tvar zbytku) Necht G R n je otevřená konvexní množina, f 2 C pc1.g/ (p 2 N [ f0g), a 2 G, x 2 G. Potom existuje ležící na úsečce spojující body a, x takové, že œ f.x/ D T f;a 1 p.x/ C.p C 1/Š f.pc1/./. x a; : : : ; x a /:.pc1/ krát

12.2 Derivace vyšších řádů f.x; y/ D sin.xy/

12.2 Derivace vyšších řádů f.x; y/ D sin.xy/

12.2 Derivace vyšších řádů f.x; y/ D sin.xy/

12.2 Derivace vyšších řádů f.x; y/ D sin.xy/

12.2 Derivace vyšších řádů f.x; y/ D sin.xy/

12.2 Derivace vyšších řádů Věta 12.23 (Peanův tvar zbytku) Necht f je funkce z R n do R, která je třídy C p (p 2 N) na jistém okolí bodu a 2 R n. Potom platí f.x/ Tp f;a.x/ lim D 0: x!a jjx ajj p

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí:

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/,

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D 0,

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D 0, (iii) @F. Qx; Qy/ 0. @y

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D 0, (iii) @F. Qx; Qy/ 0. @y Pak existuje okolí U R n bodu Qx a okolí V R bodu Qy, že pro každé x 2 U existuje právě jedno y 2 V s vlastností F.x; y/ D 0.

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D 0, (iii) @F. Qx; Qy/ 0. @y Pak existuje okolí U R n bodu Qx a okolí V R bodu Qy, že pro každé x 2 U existuje právě jedno y 2 V s vlastností F.x; y/ D 0. Označíme-li toto y jako '.x/, pak ' 2 C p.u/

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.24 (o implicitně zadané funkci) Necht p 2 N [ f1g, G R nc1 je otevřená množina, FW G! R, Qx 2 R n, Qy 2 R, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D 0, (iii) @F. Qx; Qy/ 0. @y Pak existuje okolí U R n bodu Qx a okolí V R bodu Qy, že pro každé x 2 U existuje právě jedno y 2 V s vlastností F.x; y/ D 0. Označíme-li toto y jako '.x/, pak ' 2 C p.u/ a @' @x j.x/ D @F @x j.x; '.x// kde j 2 f1; : : : ; ng, x 2 U. @F.x; '.x//; @y

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 4 2 0-2 [ x, ỹ] 1-1 0y x0 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 2 1 0-1 [ x, ỹ] 1-1 0 0 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 2 1 0-1 [ x δ 1, ỹ + ξ 1 ] [ x, ỹ] [ x + δ 1, ỹ + ξ 1 ] 1-1 0 0 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 2 1 0-1 [ x δ 1,ỹ ξ 1 ] -1 0 [ x δ 1,ỹ + ξ 1 ] [ x, ỹ] [ x + δ 1,ỹ ξ 1 ] [ x + δ 1,ỹ + ξ 1 ] 0 1 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 2 0 [ x, ỹ] 1-2 -1 0 0 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích 4 2 0-2 1-1 0y x0 1-1

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí:

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/,

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D o,

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D o, (iii) @F 1 @F @y 1. Qx; Qy/ : : : 1 @y m. Qx; Qy/ : : :: : 0: ˇ @F m @F @y 1. Qx; Qy/ : : : m @y m. Qx; Qy/ ˇ

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D o, (iii) @F 1 @F @y 1. Qx; Qy/ : : : 1 @y m. Qx; Qy/ : : :: : 0: ˇ @F m @F @y 1. Qx; Qy/ : : : m @y m. Qx; Qy/ ˇ Pak existuje okolí U R n bodu Qx a okolí V R m bodu Qy, že pro každé x 2 U existuje právě jedno y 2 V s vlastností F.x; y/ D o.

12.3 Věty o implicitně zadaných funkcích Věta 12.25 (o implicitně zadaných funkcích) Necht n; m 2 N, p 2 N [ f1g. Necht G R ncm je otevřená množina, FW G! R m, Qx 2 R n, Qy 2 R m, Œ Qx; Qy 2 G a necht platí: (i) F 2 C p.g/, (ii) F. Qx; Qy/ D o, (iii) @F 1 @F @y 1. Qx; Qy/ : : : 1 @y m. Qx; Qy/ : : :: : 0: ˇ @F m @F @y 1. Qx; Qy/ : : : m @y m. Qx; Qy/ ˇ Pak existuje okolí U R n bodu Qx a okolí V R m bodu Qy, že pro každé x 2 U existuje právě jedno y 2 V s vlastností F.x; y/ D o. Označíme-li toto y jako '.x/, pak ' 2 C p.u/.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Definice Necht.P; / je metrický prostor, M P, x 2 M a f je funkce z P do R splňující M D.f /. Řekneme, že f nabývá v bodě x maxima (resp. minima) na M, jestliže platí 8y 2 MW f.y/ f.x/.resp. 8y 2 MW f.y/ f.x//:

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Definice Necht.P; / je metrický prostor, M P, x 2 M a f je funkce z P do R splňující M D.f /. Řekneme, že f nabývá v bodě x maxima (resp. minima) na M, jestliže platí 8y 2 MW f.y/ f.x/.resp. 8y 2 MW f.y/ f.x//: Bod x pak nazýváme bodem maxima (resp. minima) funkce f na množině M.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Řekneme, že f nabývá v bodě x lokálního maxima (resp. lokálního minima) vzhledem k M, jestliže existuje ı > 0 takové, že 8y 2 B.x; ı/ \ MW f.y/ f.x/.resp. 8y 2 B.x; ı/ \ MW f.y/ f.x//:

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Řekneme, že f nabývá v bodě x lokálního maxima (resp. lokálního minima) vzhledem k M, jestliže existuje ı > 0 takové, že 8y 2 B.x; ı/ \ MW f.y/ f.x/.resp. 8y 2 B.x; ı/ \ MW f.y/ f.x//: Bod x pak nazýváme bodem lokálního maxima (resp. lokálního minima) funkce f na množině M.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Řekneme, že f nabývá v bodě x ostrého lokálního maxima (resp. ostrého lokálního minima) vzhledem k M, jestliže existuje ı > 0 takové, že 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ < f.x/.resp. 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ > f.x//:

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Řekneme, že f nabývá v bodě x ostrého lokálního maxima (resp. ostrého lokálního minima) vzhledem k M, jestliže existuje ı > 0 takové, že 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ < f.x/.resp. 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ > f.x//: Bod x pak nazýváme bodem ostrého lokálního maxima (resp. ostrého lokálního minima) funkce f na množině M.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Řekneme, že f nabývá v bodě x ostrého lokálního maxima (resp. ostrého lokálního minima) vzhledem k M, jestliže existuje ı > 0 takové, že 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ < f.x/.resp. 8y 2.B.x; ı/ n fxg/ \ MW f.y/ > f.x//: Bod x pak nazýváme bodem ostrého lokálního maxima (resp. ostrého lokálního minima) funkce f na množině M. Symbol max M f (resp. min M f ) označuje největší (resp. nejmenší) hodnotu, které funkce f na množině M nabývá (pokud taková hodnota existuje).

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.26 Necht.P; / je metrický prostor, M P je neprázdná kompaktní množina a f W M! R je spojitá na M. Pak f nabývá na M svého maxima i minima.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.26 Necht.P; / je metrický prostor, M P je neprázdná kompaktní množina a f W M! R je spojitá na M. Pak f nabývá na M svého maxima i minima. Věta 12.27 Necht G R n je otevřená, a 2 G, j 2 f1; : : : ; ng. Necht funkce f W G! R má v bodě a lokální extrém (vzhledem ke G).

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.26 Necht.P; / je metrický prostor, M P je neprázdná kompaktní množina a f W M! R je spojitá na M. Pak f nabývá na M svého maxima i minima. Věta 12.27 Necht G R n je otevřená, a 2 G, j 2 f1; : : : ; ng. Necht funkce f W G! R má v bodě a lokální extrém (vzhledem ke @f G). Pak bud @x j.a/ neexistuje nebo je rovna nule.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Lemma Necht Q W R n! R je pozitivně definitní kvadratická forma. Potom existuje " 2 R, " > 0, takové, že 8h 2 R n W Q.h/ "jjhjj 2 :

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.28 (postačující podmínky druhého řádu) Budiž f 2 C 2.G/, a 2 G a necht rf.a/ D o.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.28 (postačující podmínky druhého řádu) Budiž f 2 C 2.G/, a 2 G a necht rf.a/ D o. Potom platí: Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ negativně definitní, nabývá f v bodě a ostrého lokálního maxima.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.28 (postačující podmínky druhého řádu) Budiž f 2 C 2.G/, a 2 G a necht rf.a/ D o. Potom platí: Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ negativně definitní, nabývá f v bodě a ostrého lokálního maxima. Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ pozitivně definitní, nabývá f v bodě a ostrého lokálního minima.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.28 (postačující podmínky druhého řádu) Budiž f 2 C 2.G/, a 2 G a necht rf.a/ D o. Potom platí: Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ negativně definitní, nabývá f v bodě a ostrého lokálního maxima. Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ pozitivně definitní, nabývá f v bodě a ostrého lokálního minima. Je-li kvadratická forma h 7! f 00.a/.h; h/ indefinitní, nenabývá f v bodě a ani lokálního maxima, ani lokálního minima.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.29 (Lagrangeova věta o multiplikátorech) Necht m; n 2 N, m < n, G R n je otevřená množina, f ; g 1 ; : : : ; g m 2 C 1.G/, M D fz 2 GI g 1.z/ D 0; g 2.z/ D 0; : : : ; g m.z/ D 0g a bod Qz 2 M je bodem lokálního extrému funkce f vzhledem k množině M.

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.29 (Lagrangeova věta o multiplikátorech) Necht m; n 2 N, m < n, G R n je otevřená množina, f ; g 1 ; : : : ; g m 2 C 1.G/, M D fz 2 GI g 1.z/ D 0; g 2.z/ D 0; : : : ; g m.z/ D 0g a bod Qz 2 M je bodem lokálního extrému funkce f vzhledem k množině M. Potom je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: (I) vektory rg 1.Qz/; rg 2.Qz/; : : : ; rg m.qz/ jsou lineárně závislé,

12.4 Extrémy funkcí více proměnných Věta 12.29 (Lagrangeova věta o multiplikátorech) Necht m; n 2 N, m < n, G R n je otevřená množina, f ; g 1 ; : : : ; g m 2 C 1.G/, M D fz 2 GI g 1.z/ D 0; g 2.z/ D 0; : : : ; g m.z/ D 0g a bod Qz 2 M je bodem lokálního extrému funkce f vzhledem k množině M. Potom je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: (I) vektory rg 1.Qz/; rg 2.Qz/; : : : ; rg m.qz/ jsou lineárně závislé, (II) existují reálná čísla 1 ; 2 ; : : : ; m 2 R splňující rf.qz/ C 1 rg 1.Qz/ C 2 rg 2.Qz/ C C m rg m.qz/ D o:

12.4 Extrémy funkcí více proměnných

12.4 Extrémy funkcí více proměnných

12.4 Extrémy funkcí více proměnných

12.5. Regulární zobrazení Definice Řekneme, že zobrazení f z R n do R n je difeomorfismus na otevřené množině U R n, jestliže (i) f je prosté na U,

12.5. Regulární zobrazení Definice Řekneme, že zobrazení f z R n do R n je difeomorfismus na otevřené množině U R n, jestliže (i) f je prosté na U, (ii) W D f.u/ je otevřená podmnožina prostoru R n,

12.5. Regulární zobrazení Definice Řekneme, že zobrazení f z R n do R n je difeomorfismus na otevřené množině U R n, jestliže (i) f je prosté na U, (ii) W D f.u/ je otevřená podmnožina prostoru R n, (iii) f 2 C 1.U/,

12.5. Regulární zobrazení Definice Řekneme, že zobrazení f z R n do R n je difeomorfismus na otevřené množině U R n, jestliže (i) f je prosté na U, (ii) W D f.u/ je otevřená podmnožina prostoru R n, (iii) f 2 C 1.U/, (iv) f 1 2 C 1.W /.

12.5. Regulární zobrazení Definice Řekneme, že zobrazení f z R n do R n je difeomorfismus na otevřené množině U R n, jestliže (i) f je prosté na U, (ii) W D f.u/ je otevřená podmnožina prostoru R n, (iii) f 2 C 1.U/, (iv) f 1 2 C 1.W /. Věta 12.30 (o lokálním difeomorfismu) Necht f je zobrazení z R n do R n, které je třídy C 1 na jistém okolí V bodu a 2 R n a f 0.a/ je regulární. Pak existuje otevřená množina U V obsahující bod a taková, že zobrazení f j U je difeomorfismus na U.

12.5. Regulární zobrazení Definice Necht G R n je otevřená množina. Zobrazení f W G! R n je regulární, jestliže (i) f 2 C 1.G/,

12.5. Regulární zobrazení Definice Necht G R n je otevřená množina. Zobrazení f W G! R n je regulární, jestliže (i) f 2 C 1.G/, (ii) jacobián zobrazení f je nenulový v každém bodě množiny G.

12.5. Regulární zobrazení Definice Necht G R n je otevřená množina. Zobrazení f W G! R n je regulární, jestliže (i) f 2 C 1.G/, (ii) jacobián zobrazení f je nenulový v každém bodě množiny G. Věta 12.31 Necht G R n je otevřená a f W G! R n je zobrazení. Pak f je difeomorfismus, právě když f je regulární a prosté.