Buddha a Kristus na procházce - Mezináboženský dialog

Transkript

1 Buddha a Kristus na procházce - Mezináboženský dialog Regenerace 2000 Koncem kvtna probhl v Praze 1. Festival buddhismu Vesak, poádaný Pražským buddhistickým centrem Lotus u píležitosti oslav Buddhových narozenin. Festival pedstavíme v reportáži v nkterém z píštích ísel. Dnes vás pozveme na jednu ze zajímavých akcí, jichž jsme se v Lotusu ped asem zúastnili. NIC NENÍ ZTRACENO, JSME-LI SCHOPNI DIALOGU V REGENERACI se snažíme pedstavovat rzné cesty, které mohou pispívat k obohacení duchovního života tená, pípadn se podílet na zlepšení jejich duševního zdraví. Pedstavujeme i duchovní osobnosti a uitele, kteí naši zemi navštvují, nebo za nimiž hledai pravdy jezdí do zahranií. Vždy m tší, když mohu tenám piblížit setkání zástupc rzných církví a náboženských filozofií. Je to teprve pár let, co spolu vbec zaali veejn diskutovat. Popud k tmto tzv. mezi náboženským dialogm vyšel v roce 1986 od papeže Jana Pavla II. Ale když jsem v roce 1992 pijela do Liberce na ohlášené setkání nositele jedné z nejvyšších hodností v hinduismu a uitele jógy svámího Mahéšvaránandy s místními pedstaviteli duchovních smr a církví, dozvdli jsme se, že nemli zájem. Svámí Mahéšvaránanda se ale nevzdal, aktivn se podílí na organizování mnoha mezi náboženských dialog. Zástupci rzných církví a náboženských smr se setkávají na rzných místech svta a diskutují o významu náboženství v souasném svt, náboženské toleranci, vzájemné inspiraci. A také o palivých problémech souasného svta. Teba o násilí ""ve jménu boha"". I když na tchto setkáních duchovní pedstavitelé vydávají deklarace o tom, že kdo zneužívá jména božího k zabíjení, zneužívá náboženství, takové války se stále ješt vedou.. "Válka je porážkou lovka a urážkou boha," prohlašují. "Ale dokud jsme schopni diskuse, není nic ztraceno." U nás se zástupci hlavních náboženských smr z celého svta pravideln jednou za rok oficiáln setkávají v rámci konferencí Forum Neoficiáln daleko astji. My jsme v REGENERACI 12/98 pedstavili pod titulkem "Bh je také tolerantní a snáší naše híchy" dv setkání pedstavitel rzných církví Mezi náboženský dialog 98. Své názory na náboženskou toleranci tehdy pedstavili katolití knží T. Halík a I. Štampach, svámí Mahéšvaránanda a zástupci církve eskobratrské evangelické M. Balabán, A. Kocáb a M. Šimek. Nkteí tenái se pravideln úastní mezináboženských dialog v mstské knihovn v Praze. Hostem zde bývá i barmský buddhistický mnich eského pvodu Ashin Ottama, pokud zrovna pobývá v R a okolí. Naši tenái Ashina Ottamu znají - první velký rozhovor s ním vyšel v. 10/97 pod titulkem "Ulpívání vede k utrpení". Jako autor nám pedstavil nkteré duchovní principy buddhismu v lánku "Buddhova stední cesta" v. 12/98 a 1/99. Ashin Ottama je hlavním uitelem meditaního centra Bodhipála, je jedním z uitel pražského buddhistického centra Lotus, je duchovním rádcem spolenosti Buddha Mangala, která se v Lotusu pravideln schází vždy v pondlí veer. Na své schzky Buddha Mangala zve rzné zajímavé osobnosti, s nimiž pak pítomní mohou hovoit o buddhismu a život vbec. I já obas v pondlí zajdu do Lotusu. Poznámkami z tchto setkání bych mohla zaplnit celou REGENERACI. Dnes se pokusím tenám piblížit jeden veer ve spolenosti Buddha Mangala, jehož název se mi moc líbil: Buddha a Kristus na spolené procházce. Pozvání Ashina Ottamy tentokrát pijal ThDr. Ivan O. Štampach. První rozhovor s tímto zajímavým religionistou vyšel v REGENERACI 2/1995 pod titulkem "Léitelé nemají svatozá". Byl tehdy ješt pednášejícím na teologické fakult, ímskokatolickým knzem a lenem ádu

2 dominikán. Hovoili jsme spolu v galerii Cesty ke svtlu, kde tém celý rok msíc co msíc pednášel o kesanství a jeho vztahu jak k východním filozofiím, tak i k západním ezoterním systémm. Nic nezavrhoval, nic pedem neodmítal. Zaujala m zvlášt jeho pednáška Zázraky a léitelství z hlediska kesanské filozofie, v níž varoval, aby nemocní nesvovali své zdraví do rukou léitele, který není duchovn na výši. Ivan Štampach vloni zpsobil v náboženském svt rozruch svým vstupem do církve starokatolické. Jeho filozofické názory, zveejnné v knihách Snní v plné bdlosti, A nahoe nic..., Náboženství v dialogu i jeho lánky adím mezi to nejzajímavjší v souasné eské duchovní tvorb. EVROPA JE POZNAMENÁNA KESANSKOU FILOZOFIÍ Mezi náboženských dialog se zpravidla úastní více osobností. Diskuse na zvolená témata bývají zajímavé a pestré, vtšinou ale nezbude as k úvahám na niternjší úrovni.. Proto jsem pivítala setkání, na kterém se spolu mli setkat pouze dva zástupci rozdílných náboženství. Nadto buddhismus i kesanství patí k nejpednjším duchovním smrm svta, které i dnes výrazn ovlivují životy stamilión lidí. "Až v Barm pi intenzívní praxi a studiu buddhismu jsem si uvdomil, jak hluboce jsem jako Evropan poznamenán kesanskou tradicí," reflektoval v úvodu setkání Ashin Ottama. "V Asii snadno získáte dojem, že si s místními lidmi dobe rozumíte: rádi se s vámi dají do ei, rádi se smjí atd. Až po delší dob si ale uvdomíte, že se s nimi v mnoha podstatných oblastech vlastn neustále MÍJÍTE. To, co nám pipadá jako samozejmost oni asto vnímají zcela jinak. Jsme hluboce poznamenáni kulturou, v níž jsme vyrostli - mnohem víc, než si uvdomujeme." V úvodní ásti besedy Ashin Ottama hovoil o historii vzájemných kontakt buddhismu a kesanství. Akoliv oba tyto duchovní systémy mly tak výrazný podíl na tvorb východní a západní kultury, ve svém historickém vývoji se utváely od sebe zcela oddlen. Až do poloviny 19. století Evropa a Amerika nemly o buddhismu žádný ucelený obraz. Ve starém ecku se sice zprávy o buddhismu objevily, v principu ale až do 13. století Evropa nevdla o asijských religiózních systémech skoro nic. V dob od 13. do 18 století se jisté kusé zvsti o buddhismu do Evropy dostaly, byly ale tak zkomolené a povrchní, že evropští intelektuálové a klerikové povýšen odvrhli buddhismus jako primitivní službu idolm. V polovin 19. století se vlivem kolonialismu buddhismus stává objektem intelektuálního a vdeckého bádání. Mnohé pvodní texty se stávají dostupné v originálech i pekladech. V první polovin 20. století se první hrstka západních lidí krom studia zaíná vnovat i samotné praxi Buddhovy nauky. Jsou to ale teprve šedesátá léta 20. století, kdy se buddhismus dostává do povdomí širších vrstev lidí západního svta. Zásluhou nkolika zenových mistr, kteí pesídlili do USA, zásluhou beatnických básník Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca a dalších, kteí byli zenovým buddhismem zeteln inspirováni, ale i vlivem ínské invaze do Tibetu a s tím spojeným exodem velkého potu tibetských lám se v západním svt probouzí skutený zájem o buddhismus. Desetitisíce, dnes snad již statisíce Evropan a Amerian navštvují kláštery a meditaní centra aby studovali a praktikovali rzné formy tohoto nezvyklého duchovního smru. Pesto je to jen malé procento obyvatelstva, když uvážíme, že v Barm nebo Thajsku se k Buddhov nauce aktivn hlásí 85 až 95 % populace. V Asii ale buddhismus plní funkci náboženství. Na západ je Buddhova nauka pijímána spíš jako moudrý životní styl. Krom religiózního aspektu, Buddhovo uení zde oslovuje lidi i v oblasti filosofie, etiky, psychologie a v jistém peneseném smyslu i v oblasti nejmodernjší vdy. "Rád bych zdraznil, že zde nikoho nereprezentuji. Budu hovoit jen sám za sebe," upozornil úvodem Ivan Štampach. Pak promluvil o své osobní cest k Bohu. Inspirací, uitelem, mistrem a také nejvtší záhadou je pro nj Ježíš Kristus. "Pi všem obdivu k nmu ale cítím,

3 že on je jiná bytost, než já. Znám lidi, kteí jsou mu podobnjší. Jsem kesanem v lecems nedogmatickým. To je ale moje cesta, po níž chci jít ve spolenosti lidí, jimž jde o podobné hodnoty." BH STVOIL LOVKA A TEN MU TO OPLATIL "Jsem pesvden, že dnešní doba je nejen zralá, nýbrž nás pímo vybízí k intenzivnímu mezi náboženskému dialogu - speciáln k dialogu mezi kesanstvím a buddhismem" otevel hlavní ást veera Ashin Ottama. "K tomu, aby se tyto dva velké duchovní smry mohly skuten setkat a položit základní kámen ke smysluplné spolupráci, bude nutné se vzájemn hluboce poznat a mnohé si ujasnit. Aby k nemu takovému vbec mohlo dojít, bude asi teba podívat se na vlastní duchovní systém jakoby z pozice toho druhého, to znamená velmi uvolnn, se zdravým odstupem, snad i s jistým nádechem vcné stídmosti. Rozhovor se pak stoil k tématu pevedení a interpretace starých duchovních text do kontextu soudobého života. Buddhismus oslovil západ nejen svojí exotiností a netušenou hloubkou, ale i svojí nedogmatiností. promluvil Ashin Ottama. Jeho Svatost Dalajláma a Chögyam Trungpa Rinpoe mohou sloužit jako zajímavý píklad. Oba vytvoili nanejvýš moderní, a pesto vrnou interpretaci dávných uení. U Chögyama Trungpy lze mluvit o skuteném transpozici originálních tibetských nauk do soudobého amerického stylu myšlení. Zajímalo by m jak se na novodobé formulace starých náboženských text dívá kesanství. Doktor Štampach vysvtlil, že k biblickým textm je možno pistupovat rzn. Jednak fundamentalisticky, kdy jsou staré texty pokládány za jedinou pravdu nadiktovanou shry. Druhou možností je vidt je jako lidská svdectví o vyšší skutenosti. Podle jeho názoru je teba pochopit obsah starých náboženských text (vetn Bible) a vyložit je srozumiteln souasnému lovku. Další téma veera se týkalo chápání boha v rzných náboženských tradicích. Pojetí Boha ve Starém zákon se jevilo Ashinu Ottamovi pro souasnou dobu nepimené. Nkteré pasáže mu píliš pipomínaly staroeckého bájného boha Dia - boha-hromovládce. "Já bych nekladl starozákonní a novozákonní pojetí Boha proti sob," chopil se myšlenky doktor Štampach. Je pravda, že ve Starém zákon Bh naizuje útoné války. I když se pi setkání Eliáše s Bohem objevilo zemtesení a vichr, Bh byl pítomen ve vánku. Mojžíšovi se z hoícího kee pedstavil jako "Jsem, který jsem," což mže znamenat: nemám jméno, pedstavuji plnost bytí. Ve Starém zákon tedy najdeme i tento vznešený obraz Boha. V Novém zákon se o nm hovoí jako o Pravd, Svtlu, Život. Svým zpsobem Boha vidí kesanská mystika, podobn židovská kabala... "Stejn tak když tu v buddhistických textech o nirván, je to o skutenosti, která lovka daleko pesahuje," pokraoval doktor Štampach. Dále vyjádil úvahu, že kesanství by mlo by být podobn jako buddhismus více zdrženlivé ve výpovdích o božské skutenosti. Píbhy o Bohu jsou spíše metaforou nebo analogií. Víme-li to, mžeme o nm mluvit. "Ale tam, kde na vojenském opasku svítí nápis Gott mit uns (Bh s námi) nebo pi vzpomínce na inkvizici je teba být zdrženlivý a soustedit pozornost na Ježíše. To je postava, která má hloubku i tajemství. Kdo se nechá vést jeho poselstvím, je na správné cest." Vlastn jsem rád, že rzná pojetí Boha se v abrahámovských náboženstvích (židovstvíkesanství-islám) od sebe tak rzní a že historicky procházela tak závratným vývojem, navázal Ashin Ottama. To svdí o tom, že jakékoliv lidské pojetí a chápání Boha je pouhým žalostn nepesným odleskem jeho skutené nesmírnosti. Buddhismus existenci vyšších bytostí a boh zeteln uznává, pesto žádného z nich neklade do centra své nauky. Ashin

4 Ottama pak upesnil svj postoj k rzným pojetím toho Nejvyššího : Na úrovni teorie pvodní Buddhismus bude kategoricky odmítat jakékoliv pipodobnní Nirvány k osobnímu Bohu-Stvoiteli. Zato na úrovni pímého prožitku nejvyšší reality nalezneme v kesanské mystice a buddhismu mnoho styných bod. Prožitek nejvyšší reality se nalézá daleko mimo dosah pojm a myšlenek. V souasné dob, kdy s mezi náboženskými dialogy teprve zaínáme, celá tato oblast zatím není dostaten ujasnna. Ashin Ottama pak pokraoval: Jeden fundovaný kesan se zúastnil 6ti denního kursu meditace vhledu a pak mi napsal: Vaše pojetí Nirvány je blízké tomu, jak kesanská mystika chápe Boha. Dokonce bych ekl, že kesanské mystice by vaše pojetí Nejvyššího bylo bližší, než pojetí Boha, jak ho nalezneme v Evangeliích. Se zájmem a jistým pekvapením jsem etl tato slova. Prozatím bych ale doporuil realizace kesanských mystik nepovažovat za zcela identické s buddhistickými realizacemi vhledu. "Buddhismus asto mluví o osvícení, o tom Nejvyšším ale mnoho neíká - v tom je radikální. Místo toho nabádá: prozi a uvidíš sám. Na opaném konci je Bh s lidskými rysy, to je pojetí židovsko - kesansko - muslimských náboženství. Hinduistické pojetí se myslím nachází nkde mezi tím. Je tam neosobní Brahman, je tam i modrolící flétnista Krišna, který se baví s lidmi a nechává se opeovávat pastýkami," usmíval se doktor Štampach. "Když Ram Dass pednášel o Krišnovi, dokázal upoutat tisícová shromáždní, pipojil se Ashin Ottama, který se s bývalým profesorem Harvardu a pozdjším duchovním uitelem Ram Dassem setkal v Americe. Ram Dass rád zmioval staré hinduistické legendy, podle kterých se bh Krišna dokázal rozmnožit do deseti tisíce kopií - to aby se s každou pastýkou mohl milovat individuáln, dle jejího nejniternjšího pání... Takové bohy dnes již nemáme... konil s úsmvným povzdechem Ram Dass svoje vyprávní." Pak se Ashin Ottama pokusil shrnout: Možná, že se mnou pane doktore nebudete zcela souhlasit, ale m pomalu vyvstává, že v lidových náboženstvích bh nabírá zeteln lidské charakteristiky a bývá chápán jako zázraná, mocná osoba nkde tam venku. Naproti tomu v duchovních systémech, které usilují o vlastní prožití nejvyšší reality antropomorfní charakteristiky a personifikace rychle ustupují a to Nejvyšší, které je stejnou mrou vn i uvnit, nabírá zeteln nadosobní charakter. Zatímco kesan a hinduista mohou k bohu mít vztah a k nmu hovoit, buddhista s Nirvánou rozmlouvat nemže. Nirvána je v pvodním buddhismu chápána jako nadosobní stav zahojení. V Barm jsem ale u prostých lidí vidl stejný sklon k devocionalit jako kdekoliv jinde na svt. Lidé nejenom že se sochám Buddhy klaní, oni se k Buddhovi i modlí, dkují mu, vyjadují pokoru a podobn. V tomto nábožném rozpoložení pak prožívají velkou vnitní radost a istou. Je to pirozená poteba všech lidí svta, uvažoval Ashin Ottama. Ve své podstat je to trochu paradoxní protože Buddha po odchodu do parinibbány jako osoba vlastn neexistuje. "Myslím, že nemožnost oslovit Buddhu je pouze teoretická," odvtil doktor Štampach. "V praxi se asijští buddhisté sklánjí ped Buddhou stejn, jako kesané ped Bohem. Je to chápáno symbolicky, v principu se jedná o stejné hledání útoišt. Nkteré kesanské církve nemají obrazy, sochy ani svíky. Vztah k Bohu chápou jako lásku, eeno kesansky, nebo mettá - buddhisticky." "Ano, buddhisté smují svoje devocionální pocity k trojímu klenotu Buddha-Dhamma- Sangha. Zprvu tím byl skuten mínn historický Buddha Gotama, jeho uení a obec jeho mnich. Dnes je to chápáno mnohem obecnji. Buddhisté berou útoišt k Buddhovi svého vlastního srdce, to znamená k vlastnímu pirozenému potenciálu istoty, probuzení a

5 osvobození, upesnil Ashin Ottama. Sochy mají v buddhismu - stejn jako v jiných systémech - zástupný charakter. "Mezi kesany se žertuje, že Bh stvoil lovka a ten mu to vrátil," pipojil se Ivan Štampach. "Myslím, že v zobrazování Boha je opatrnost a jistá zdrženlivost na míst. Pro m je Bh nevysvtlitelným tajemstvím, které vše pesahuje a vším proniká. íká-li se, že je to osoba, vyvstane mi na mysli dvojice rozdílných pojm: individuum a osoba. Individuum je nco vydleného z celku. Vytváí si hranice, kde si to své hájí, pivlastuje, koncentruje ve svém egu. Oproti tomu pojetí osoby je jako íše svobody, vdomí a tvoivosti. Jde o to, co se v lovku víc uplatní - vydlování i otevenost? iré vdomí je nco krásn prázdného, co pijímá podnty. Takže mi vychází, že pojetí Bh - osoba není zas tak vzdáleno od buddhistického pohledu." Individualita-vylennost má mnoho odstín, rozvedl téma Ashin Ottama. V buddhismu je sebestedný pocit já pokládán nejen za zmýlenost, nýbrž i za jeden z hlavních zdroj zbyteného utrpení..všechny duchovní smry budou doufám souhlasit v tom, že sebeposedlost ve všech formách je nežádoucí a duchovnímu pokroku škodlivá. Realizace nejá (anattá) je jedním z dležitých cíl Buddhova uení. Sebestednost deformuje naše vnímání skutenosti. Z pozice nejvyšší pravdy sebestedný pocit já je pouhou iluzí. Sluší se podotknout, že normální formy sebeidentity jsou k bžnému životu potebné a psychologicky zdravé. I z duchovního hlediska jednoduché vdomí osobní identity netvoí žádný skutený problém. I nejvýš osvícené bytosti používali tento druh sebeidentity v kontaktu s okolním svtem. Konflikty nevyvstávají kvli osobní identit nýbrž kvli ulplosti na sebestedném pocitu já-mj-moje-naše.osvícený zjistí, že bez ulpní a identifikace s dojmem já život se stane mnohem volnjší, barvitjší a harmonitjší. STALI BY SE BUDDHA A KRISTUS PÁTELI? Na závr setkání v pražském Lotusu picházely otázky i z ad pítomných. Otázka: Má bh ego? "Pokud se shodneme na významu ego = individualita, myslím, že ho bh nemá," odpovdl Ivan Štampach a hned pesmroval otázku Ashinu Ottamovi:. "A ml Buddha - lovk ego?" Buddha ml velmi silnou osobnost, sebestedné ego ale zaruen neml. Osoba historického Buddhy je vlastn dobrým dokladem toho, že je možné vést velmi smysluplný, výrazný život bez egocentrinosti. Te mne ale napadá myšlenka: Co by se asi odehrálo, kdyby se Kristus a Buddha skuten potkali? a Ashin Ottama se tázav podíval na doktora Štampacha. "Nemžu se zbavit dojmu, že by se spátelili," s úsmvem zauvažoval Ivan Štampach. "Moc by toho asi nenapovídali. Oba íkali svým uedníkm, že je teba žít v pravd, smovat k osvobození a pravému poznání." "Jeden americký uitel meditace nám ped 30ti lety vyprávl vtip o divadelním pedstavení, které se jmenovalo Setkání Krista s Buddhou," zavzpomínal Ashin Ottama. "Bylo plno. Opona šla nahoru, na pódiu byl velký stl plný vybraných jídel. Za stolem sedli Kristus a Buddha a mlky spolu veeeli. Pt, deset, patnáct minut nepadlo ani slovo. Diváci zaali být neklidní. Podej mi keup, požádal po dalších pti minutách Buddha Krista a dál mlky veeeli. Po dalších pti minutách to už diváci nevydrželi, zaali pískat a volali: My chceme divadlo! Ped oponu sjelo obrovské panoramatické zrcadlo: Tady ho máte!

6 Otázka: Mají to kesané v život snazší, když v í v milost boží? "Kesanství je postaveno na myšlence spasení z milosti. Kesané íkají, že buddhista se musí spasit sám. Doktor Eduard Tomáš ale považuje spasení z milosti za samozejmost - na naší cest jsme obdarováni," odpovídá doktor Štampach. "Krásná otázka!" íká Ashin Ottama. "Vidím to jako dv vinutí v transformátoru, spolupsobení. To, emu kesanství íká milost boží, bych v kontextu Buddhovy nauky oznail jako psobení pozitivních sil zvaných párami. Jsou to lovkovy vlastní naakumulované karmické síly dokonalosti a moudrosti. Buddhismus vysvtluje vci karmou, kterou jedinec sám tvoí a sklízí. Otázka: Princip reinkarnace je v rozporu s katolickou teorií. Myslím, že je teba ji zm nit a ne kolem toho opatrn pešlapovat. "Nekladli jsme dogma proti dogmatu, vyhýbali jsme se tomu. Myslím, že ptát se, zda vím v pevtlení i ne, by bylo takovým kladením dogmat proti sob," odpovídá Ivan Štampach. "Nestanu se po dnešním veeru buddhistou, ale jsem pesvden, že se dokážeme tolerovat. Nadto vím v buddhismem oištné kesanství, nad nímž se te asto zamýšlím." "Co by se stalo s kesanstvím, kdybychom opomenuli život vný?" zajímalo Ashina Ottamu. "Bez vného života jako pokraování života po smrti donekonena se klidn obejde. Vnost v pravém smyslu je absolutní pítomnost," odpovdl Ivan Štampach. Otázka: Mého muže oslovuje Buddha a mne Ježíš. Máme dv d ti, snažíme se je vychovávat svobodn. Pesto mi vadí, když jim manžel vypráví o Buddhovi. To, o em mluvíte vy, je na m moc složité. Myslíte, že když se budeme modlit a prosit, všechno zvládneme? "Ano, mluvíme o vcech tžko vyjáditelných slovy," uznal Ivan Štampach. "Ale v názorech nestojíme proti sob, spíše se doplujeme." "Kesanství a buddhismus se dívá na skutenost z rzných stran - to ale neznamená, že by nemohli spolupracovat. Dnešní veer ukázal, když se budeme vzájemn respektovat a budeme pistupovat k vlastní nauce bez ulplosti, že se mžeme vzájemn obohatit. Milujte kesanství bez ulplosti - to bude pro vaše dti ten nejvtší dar. A oni pochopí esenci kesanství i buddhismu jedním dechem. MF Dnes Domníváte se, že mezi kesanstvím a ostatními sv tovými náboženstvími dojde n kdy k opravdovému smíení? Oblast duchovní reality je velmi rozlehlá. Každé náboženství z toho postihuje nkterou oblast. Lidské srdce mže být oteveno mnoha zpsoby. Že tzv. "absolutní realita" je nad svtskostí - to víme. Že ta skutená "absolutní realita" je ale i nad náboženstvími, to nám dochází s obtížemi. Tady nejde o smíení, tady jde pedevším o ujasnní. Náboženství ve své podstat je jenom pomocným prostedkem. Když inteligentní lovk vidí šipku doprava, podívá se vpravo a možná, že se tam i vydá. Mén inteligentní lovk prost zstane celou dobu hledt na tu šipku.