VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ KARTOGRAFIE II MODUL 03 KARTOGRAFICKÉ INFORMANÍ FONDY

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ LADISLAV PLÁNKA KARTOGRAFIE II MODUL 03 KARTOGRAFICKÉ INFORMANÍ FONDY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Kartografie II Modul 03 RNDr. Ladislav Plánka, CSc., Brno (57) -

3 Úvod OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Kartografická literatura Zahraniní literatura eská (eskoslovenská) literatura Kartografická bibliografie Vyhledávací systémy Mezinárodní desetinné tídní (MDT) Deskriptory Kartografické konference a semináe Archivace kartografických dl Evidence archiválií Zpracování archiválií Zpístupnní archiválií Významné mapové sbírky Národní mapové sbírky Mapová sbírka Ústedního archívu zemmictví a katastru Mapová sbírka Univerzity Karlovy Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze Mapová sbírka Národního archívu (díve: Státního ústedního archívu Mapová sbírka Památníku národního písemnictví Mapová sbírka Oddlení pro hospodáské djiny a historickou geografii pi Ústavu eských a svtových djin AV R Další národní mapové sbírky Mezinárodní mapové sbírky Odvtvová informaní stediska Datové fondy Hodnocení kartografických dl Analýza kartografických dl Hodnocení map a mapových soubor Hodnocení atlas Záznam výsledk hodnocení Národní kartografické orgány a organizace Historický vývoj národních kartografických orgán a organizací Souasné národní kartografické orgány a organizace eský úad zemmický a katastrální Topografická služba Armády eské republiky...36

4 Kartografie II Modul Nestátní kartografické orgány a organizace Kartografické domy Školská a výuková zaízení Zahraniní kartografické orgány a organizace Národní kartografické orgány a organizace Slovensko Evropa Nestátní kartografické orgány a organizace Kartografické domy Zahraniní školská a výuková zaízení Slovensko Evropa Mezinárodní kartografické orgány a organizace International Cartographic Association EuroGeographics International Union for Surveying and Mapping (IUSM) Závr Shrnutí Studijní prameny Úvod 1.1 Cíle Informace, které se týkají kartografie obecn a kartografických dl lze nalézt v širokém spektru zdroj, od archív, pes asopisecké publikace až ke svtové poítaové síti. Nalézt konkrétní informaci však bývá v mnohých pípadech problém, zvlášt tehdy, kdy si jednotlivé zdroje výrazn odporují. V pedkládaném textu se objevuje hrubá informace o kartografické literatue a pracovištích, které se kartografií zabývají a už profesionáln, nebo vdecky i ji vyuují. V žádném pípad si neiní nárok na úplnost. Z tohoto pohledu pokládám tento modul za asov otevený a pedpokládám jeho prbžnou aktualizaci. 1.2 Požadované znalosti Rychlejší zvládnutí textu umožní znalost základní terminologie obecné kartografie. I bez ní se však pohybujeme v relativn nové technologické a technické rovin, takže jej lze zvládnout pi trošce snahy vždy. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná ke studiu je úmrná zájmu a zamení. Pro celou problematiku kartografické tvorby a výroby je plánováno na období letního semestru (14 vyuovacích týdn) po 2 hodinách pednášek a 3 hodinách cviení týdn. Hodiny cviení jsou vnovány pedevším tvorb digitálních sestavitelských - 4 (57) -

5 Úvod originál kartografických dl (teoretický základ z pednášek je ovován na praktickém píklad). 1.4 Klíová slova Kartografická literatura, hodnocení kartografických dl, národní a mezinárodní kartografické orgány.

6

7 Kartografická literatura 2 Kartografická literatura Knižní kartografická produkce je zamena pedevším na potebu vzdlávání a výchovy kartograf (uebnice, skripta), pípadn na historii kartografie (historické mapování, život a dílo významných kartograf). Z odborného hlediska mají velký význam výzkumné zprávy, diplomové, disertaní a habilitaní práce, ešící ucelené problémové okruhy praktické a teoretické kartografie. Významné jsou i píspvky ve sbornících odborných seminá a konferencí. Specifické postavení mají periodika, pedevším pak kartografické asopisy národního a mezinárodního významu. 2.1 Zahraniní literatura Kartografické roenky: International Yearbook of Cartography, roenka Mezinárodní kartografické asociace, vycházející od roku 1961 v Nmecku Bibliographia Cartographica (Mezinárodní dokumentace kartografické literatury, ) Kartographisches Taschenbuch (spolená roenka Nmecké, Švýcarské a Rakouské kartografické spolenosti, 1954? -) Kartografické listy (roenka, vydává Kartografická spolenost Slovenské republiky a Geografický ústav od roku 1993) Tabulka 2-1 Zahraniní asopisy s pevažujícím nebo významným podílem kartografické problematiky Název Stát Vydáván od: Acta Cartographica Nizozemsko Annals of the Association of USA 1911 American Geographers Australian Journal of Earth Sciences Bolletino della Associazione Italiana di Cartografia Itálie , dále od roku 1964 Bulletin du Comité Français de Francie , Cartographie Bulletin of Association of Kanada Canadian Map Libraries and Archives Bulletin of the American Society USA of Cartographers Bulletin of the Society of Spojené University Cartographers království Caert-Thressoor Nizozemsko Cartactual Maarsko 1965 Cartográfia Španlsko Cartographica Kanada Cartographica Helvetica Švýcarsko , Cartographica Hungarica Maarsko

8 Kartografie II Modul 03 Název Stát Vydáván od: Cartography Austrálie , Cartography and Geographic Information Science USA The American Cartographer ( 1974 ) Cartography and Geographic Information Systems Computers & Geosciences Der Globesfreund Rakousko Earth-Science Reviews GEOCARTO International Geodézia és kartográfia Maarsko 1949 Geodezija i kartografija Rusko Geodezijam kartografija i Bulharsko zemeustrojstvo Geodezja i kartografia Polsko Geografický asopis Slovensko Geographia Helvetica Švýcarsko Geographical Review USA Geographische Rundschau Nmecko Geoinformatica GEOINFORMATICS Geoinformation Geomatica Geomatics World GEOmedia GeoWorld GIM International GIS Professional Globen Švédsko Chizu Map Japonsko Imago Mundi (Amsterodam), 1949 (Spojené království) International Journal of Geographical Information Science ITC Journal Izvestija Rossijskoj Akademii Rusko nauk, serija geografieskaja Journal of Geography USA 1902 Journal of Spatial Science Journal of the Israeli Map Izrael Collectors Society Kart og Plan Norsko Kartensammlung und Nmecko Kartendokumentation Kartografie Nizozemsko Kartografisch tijdschrift Švédsko (57) -

9 Kartografická literatura Název Stát Vydáván od: Kartographische Nachrichten Nmecko Lund Sudies in Geography Švédsko Mapforum the web journal Mapline USA Maplines Mercator ś World USA Mitteilungen der Rakousko Österreichischen geographischen Gesellschaft Nachrichten aus dem Karten- und Nmecko , Vermessungswesen Nachrichten der Nmecko Niedersächsischen Vermessungsund Kartenverwaltung Österreichische Zeitschrift für díve: Österreichische Vermessung & Geoinformation Zeitschrift für Vermessungswesen Petermanns Geographische Nmecko Mitteilungen Polski przegld kartographiczny Polsko Przegld geograficzny Polsko Revista Brasileira de cartografia Brazílie Revista Cartográfica Argentina Revista Cartográfica Mexiko Sbornik statjej po kartografii Rusko Slovenský geodet a kartograf Slovensko South African Journal of GeoInformation SUC Bulletin Spojené království Surveying and Mapping USA The ACSM Bulletin The Cartographer Kanada 1968 The Canadian Cartographer ( ) The Cartographic Journal Velká Británie The Geographical Journal Spojené království The Map Collector Spojené království The Portolan USA The Professional Geographer USA Vermessungstechnik Nmecko Vestnik Moskovskogo Rusko universiteta, serija geografija World Cartography OSN USA,

10 Kartografie II Modul 03 Název Stát Vydáván od: Zeitschrift f r Nmecko Vermessungswesen 2.2 eská (eskoslovenská) literatura Kartografický pehled (eskoslovensko, ) Geodetický a kartografický obzor (msíník, vydávaný spolen eským úadem zemmickým a katastrálním a Úradem geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky), vychází od roku 1955 dosud, jeho pedchdci byly Zemmický vstník a Zemmický obzor Pehled informací (VÚGTK Zdiby - dvoumsíník) Pozemkové úpravy (Ministerstvo zemdlství - tvrtletník) Zpravodaj ÚZK (ÚZK - obasník) Zemmický vstník (eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ron, od roku 1993 asopis eského svazu geodet a kartograf) Obasník (eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ron) Dokumentaní zpravodaj, ada geodézie a kartografie (Výzkumné stedisko 090 Praha - Analyticko - informaní stedisko Topografické služby AR, dvakrát do roka) Zemmi (soukromý náklad, vydavatelství Klaudián a Jií Kanis v Praze, dvoumsíník, vydávaný od roku 1994) Sborník eské geografické spolenosti vydávaný AV R Geoinformace Geoinfo Kartografie a geoinformatika ( ) Významným informaním zdrojem, pedevším pro rychle se rozvíjející technologie digitální kartografie, jsou asopisy prvoplánov vnované informaním technologiím (nap. CHIP, PS World, Computer aj.) a Internet. asopisy na Internetu: G-portál, Geoinformatika on-line Geografie Sborník eskoslovenské spolenosti zempisné (R, ) 2.3 Kartografická bibliografie Základní úlohou kartografické bibliografie je souhrnné zpracování a publikování anotaních a pípadn i hodnotících záznam o kartografických dílech a kartografické literatue. Podle šíe zábru rozlišujeme bibliografie mezinárodní, národní, vydavatelství aj.). Mezinárodní mapové bibliografie lze nalézt v Bibliographie Géographique Internationale, vydávané v Paíži, rešeršním oddlení Intergéo v rámci služeb - 10 (57) -

11 Kartografická literatura UNESCO. Dalším zdrojem je Bibliographia Cartographica, která vychází v Mnichov. V eské republice provádí prbžnou bibliografii kartografické literatury VÚGTK. Svoji anotaní innost publikuje v Literární hlídce (oddíl Kartografie) Píklad anotaní innosti uvádí tabulka 2-2. Podobnou, avšak historicky uzavenou roli hraje i Kartografický pehled (píklad anotace viz tabulka 2-3), vyhotovený Ústedním archívem geodézie a kartografie v Praze. Kritické bibliografie významných kartografických dl a aktuální kartografické literatury jsou v tuzemsku píležitostn publikovány v asopisech Geodetický a kartografický obzor, Zemmi a ve Sborníku eské geografické spolenosti a v Pehledu informací, kde lze nalézt informace o pírstcích do knihovny a peklady vybraných lánk ze svtové zemmické literatury. Tabulka 2-2 Ukázka anotaního záznamu VÚGTK : VÚGTK VASMUT,A.S. Osnovnyje principy postrojenija sistemy uslovnych znakov dlja topografieskich kart (Základní principy sestavení systému znaek pro topografické mapy). Izv. vuzov Geodet. Aerofotosj., 1976,.4,s , 5 tab, list 5. Autor pedkládá základní pravidla tvorby znaek zaruující dobrou itelnost, velkou informaní kapacitu a možnost automatického zpracování. 12/76 947/77 Št Tabulka 2-3 Ukázka anotace z Kartografického pehledu Krkonoše. Automapa. M. 1: odp. redaktor E.Aunická, 6.vyd. Praha, Kartografie x52 cm.(slož 22x10).Soubor automap 1: Nákl K 6,-. Pi práci s bibliografií je teba ovládnout minimáln dva vyhledávací systémy, a to mezinárodní desetinné tídní a systém deskriptor.

12

13 Vyhledávací systémy 3 Vyhledávací systémy 3.1 Mezinárodní desetinné tídní (MDT) Jedná se o univerzální ale pomrn tžkopádný systém pro indexování všech obor lidské innosti. MDT se lení do deseti hlavních tíd, v páté z nich (matematika, pírodní vdy) je pod kódem 528 zaazena geodézie i kartografie, pod dalším dlením je kartografie s následujícím kódováním: teoretická kartografie praktická kartografie topografická a chorografická kartografie tématická kartografie glóbusy, reliéfní mapy, atlasová kartografie revize a údržba map vzorové listy a pepisy Pi vytváení indexu MDT pro konkrétní mapu i kartografickou publikaci se používá dalších pomocných znak (nap. pro tematické zamení, rozsah území, mítko aj.). Vytváení výsledného indexu MDT není zcela jednoznané a pi podrobnjším lenní závisí na subjektivním pístupu. 3.2 Deskriptory Užívání deskriptor je založeno na systému klíových slov, vyjadujících obsahový smysl dokumentu (mapy, atlasu, odborného lánku). Slovník deskriptor (popisova) a k nim vztažených klíových slov tvoí tesaurus. Volba deskriptor se provádí vždy pro uritou tematickou oblast, klíová slova jsou souástí pirozeného jazyka. Tabulka 3-1 Píklad použití deskriptor pi popisu Atlasu SSR klíové slovo atlas národní poznávací SSR deskriptor podoba kartografického díla rozsah území, zamení díla úel díla zobrazované území atd.

14

15 Kartografické konference a semináe 4 Kartografické konference a semináe Významným informaním zdrojem jsou odborn zamené akce národních i mezinárodních kartografických orgán, z nichž jsou obvykle publikovány obsáhlé sborníky. Tabulka 4-1 eskoslovenské kartografické konference Poad. íslo Rok konání Místo konání Liblice u Mlníka Praha Bratislava Brno Banská Bystrica Janské koupele Bratislava Pardubice Prešov Brno Bratislava Olomouc Bratislava Plze Zvolen Brno Bratislava

16

17 Archivace kartografických dl 5 Archivace kartografických dl Kartografická díla vzniklá inností státních orgán, organizací i jednotlivc, mající vzhledem ke svému historickému, kulturnímu nebo hospodáskému významu dokumentární hodnotu, se trvale ukládají v archívech kartografických dl, nejastji oznaovaných pouze jako mapové archívy. Úelov uspoádaný soubor archiválií tvoí archívní celek. Pokud vznikl inností jednoho pvodce nazývá se archívní fond. Byl-li vytvoen sbratelskou inností bez ohledu na pvod jednotlivých archiválií, jde o archívní sbírku. Toto hledisko platí i pro kartografické archiválie, tj. jednotlivé mapy, jejich soubory, glóbusy aj. 5.1 Evidence archiválií Každá archiválie musí být jako archívní pírstek ádn zaevidovaná. K tomuto úelu se zpracovává: pedávací protokol, který obsahuje oznaení pedavatele, poadové íslo, popis a pípadnou skartaní lhtu pedávaných dokument, pírstková kniha, v níž se chronologicky evidují pírstky do archívu, vetn data jejich získání, pvodce a pípadného vyazení, lokaní plán, který obsahuje schéma ukládacího prostoru (depotu) s vyznaením uložení jednotlivých archívních celk. 5.2 Zpracování archiválií Archiválie se prbžn hodnotí a tídí za úelem vytváení uspoádaného informaního fondu schopného všestranného využití. Uspoádávání archiválií se provádí podle úelu archívu, tzn. že mohou existovat rzná tídící kritéria. Bžná jsou pedevším následující kritéria: organizaní, kdy se archiválie tídí podle struktury pvodce kartografických dl. Toto kritérium je vhodné pro rozsáhlé a relativn uzavené a úplné fondy, jako nap. výsledky historických mapování. chronologické, kdy se archiválie tídí v asovém poadí jejich vzniku bez ohledu na pvodce a místo vzniku dl. Toto kriterium je vhodné nap. pro kartografická díla vzniklá do roku tematické, kdy se archiválie tídí podle pedem daných tematických skupin, druhové, kdy se archiválie tídí podle jejich fyzické povahy (nap. mapy, glóbusy, atlasy aj.). V praxi se jednotlivá hlediska kombinují s tím, že jedno z nich se považuje za hlavní. Pro zpracované archiválie se vyhotovují kartoténí lístky podle jednotného, pedem dohodnutého schématu, které jsou nezbytnou podmínkou efektivního zpístupnní archiválií.

18 Kartografie II Modul Zpístupnní archiválií Archívy jsou souástí spoleenských informaních tok. Jejich efektivnost je podmínna dokonalou evidencí a snadnou orientací v uložených fondech. Zpístupnní archiválií je založeno na jejich inventarizaci a katalogizaci. Inventarizace se provádí v rámci archívního celku (fondu, sbírky) a jejím výsledkem je archívní inventá. Tento obsahuje charakteristiku fondu a inventární seznam, tj. soupis všech inventárních jednotek s inventárními ísly. Katalogizace se provádí pro uživatelské poteby. Spoívá v popisu a hodnocení archiválií v rámci archívního celku nebo jeho ásti (systematická, výbrová, tematická katalogizace). Vzniklé katalogy mohou mít lístkovou nebo knižní podobu. Moderní zpsoby katalogizace a inventarizace využívají výpoetní techniku. Katalogizaní záznam by ml obsahovat: adresné (vyhledávací) údaje, tj. inventární íslo, název mapy, název zobrazovaného území aj., výrobní údaje, tj. autora, redaktory, nakladatele, místo a rok vydání, cenu aj. popisné údaje, tj. informace o obsažených mapových prvcích a zpsobu jejich vyjádení, hodnotící údaje, tj. celkovou charakteristiku kartografického díla. Jednodušší formou katalogizace jsou rejstíky. Rejstíkové záznamy jsou struné a skládají se zpravidla pouze z hesla a odkazu na poadové íslo kartoténího lístku. Rejstíky slouží pro rychlou orientaci v archívních fondech. adí se abecedn (57) -

19 Významné mapové sbírky 6 Významné mapové sbírky Zájem o staré mapy probudilo znovuobjevení Ptolemaiova geografického a kartografického díla ve druhé polovin 15. století (Semotánová, E., 2001). Od 16. století byly mapy souástí nejen pedních královských knihoven, ale také vatikánské knihovny, šlechtických rodinných sbírek a knihoven mnoha politik, historik, ale i obchodník a úedník. Vtšina map uložených v tchto knihovnách byla díve nebo pozdji vydávána jako souást atlas, letopis, historických pojednání, prvodc a pozdji i asopis. Jednotlivé mapy byly vydávány také samostatn, asto jako nástnné, podlepené plátnem a orámované. Pestože se jich mnohdy kreslily desítky, a pozdji tiskly stovky, ba i tisíce od jednoho druhu, poet exemplá, které se zachovaly do souasnosti je srovnání s pvodním nákladem nepatrný a odhaduje se asi na 20 %. Mapy niily požáry, bžné denní využívání, hmyz plísn aj. Základem mnohých soukromých geografických a historických sbírek se v 17. a 18. století staly atlasy Blaeua, Janssonia a Homanna. Pro nkteré význané osobnosti se také sestavovaly individuální mapové sbírky. Nap. ve druhé polovin 17. století shromáždil amsterodamský mšan Laurens van der Hem sbírku o padesáti svazcích Atlas Blaeu-van der Hem, která obsahovala krom Blaeuova atlasu (11 svazk) dalších celkem list (je uložena v Österreichische Nationalbibliothek). Pro Augusta Silného sestavili v Amsterodamu v letech devatenáctisvazkový atlas o více než 1400 listech a v rozmezí let shromáždil Philipp von Stosch, diplomat slezského pvodu, atlas o 324 svazcích s mapami. Objemné kolekce map, plán a jiných rytin obsahovaly atlasy Karla II. ze druhé poloviny 17. století, Friedricha Augusta Saského z pelomu 18. a 19. století, Abrahama van Stolka z Rotterdamu z 19. století aj. Rakouský diplomat Bernard Pavel Moll založil podobnou sbírku v roce 1750, v níž se zamil na mapy rakouských a nmeckých zemí, vetn území dnešní eské republiky. V 19. století vznikaly známé kartografické sbírky pi velkých knihovnách. Ve Francii roku 1828 u Bibliothéque Royal, v Nmecku roku 1859 v Königliche Bibliothek, V Anglii roku 1867 v British Museum, ve Spojených státech amerických roku 1897 v Library of Congress a dále soukromé sbírky, nap. Nordenskiöldova ve Švédsku na konci 19. století. Obliba starých kartografických dl se odráží i v zájmu pedních aukních síní Christie ś, Sotheby ś a Jonathana Pottera v Londýn a Kennetha Nebenzahla v Glensoe v USA. Archivn zpracovat tak etný a pitom rznorodý materiál jakým jsou kartografická díla, je obtížná a nikdy nekonící innost. v dalším uvedeme pehled a charakteristiku nejvýznamnjších tuzemských mapových sbírek a strunou zmínku o sbírkách zahraniních. 6.1 Národní mapové sbírky V eských zemích byla založena sbírka map roku 1818 pi vzniku eského muzea. Základ mapové sbírky pocházel pravdpodobn z knihovních fond Karla Šternberka a Jana Krakovského z Kolovrat, pozdji z pozstalosti

20 Kartografie II Modul 03 Františka Šternberka. Roku 1824 mla sbírka kolem 500 kus map a plán, roku 1834 ji obohatila pozstalost Františka Jakuba Jindicha Kreibicha (415 položek) a v roce 1864 k nim pibyly mapy z pozstalosti Pavla Josef Šafaíka. Postupn se rozšiovala dalšími dary a výjimen i koupí. V roce 1951 byla zalenna do Státní sbírky mapové, nynjší Mapové sbírky Univerzity Karlovy. Rámcový pehled mapových fond a sbírek podává Lexikon mapových archív a sbírek eské republiky sestavený E.Semotanovou a R.Šimnkem, který byl vydán v Praze v roce Po roce 1918 byl zízen Ústední archív katastrálních map pi Ministerstvu financí SR. Organizaními zmnami prošel v letech 1928 a V roce 1993 se stal Ústedním archívem zemmictví a katastru Mapová sbírka Ústedního archívu zemmictví a katastru Mapová sbírka Ústedního archívu zemmictví a katastru (bývalý Ústední archív geodézie a kartografie - ÚAGK) pedstavuje rozsáhlý mapový fond obsahující statisíce archiválií velké historické i odborné ceny, vytvoený prací našich mi. Základem je fond katastrálních a pozemkových map vetn originál Stabilního katastru z let , vetn písemného operátu. Dalším rozsáhlým fondem jsou výsledky vojenských mapování z let Cennými unikáty jsou historické mapy, mické instrukce, vzory tiskopis, mické pomcky, stabilizaní znaky. V ÚAGK je vedena celostátní evidence mapového fondu. Depozitá je umístn na zámku Liboany u Žatce Mapová sbírka Univerzity Karlovy Mapová sbírka Univerzity Karlovy (bývalá Státní sbírka mapová, mapová sbírka Geografického ústavu SAV a mapová sbírka pi katede kartografie Pírodovdecké fakulty UK v Praze) byla zízena roku 1921 pi tehdejším Geografickém ústavu Karlovy univerzity a doplnna o další sbírky ze zrušených mapových sbírek knihoven a mnoha zámk v echách a na Morav. Dokumentace map je vedena po tématických celcích nap. matematická kartografie, národní atlasy, dopravní kartografie, historická kartografie aj. Sbírka obsahuje i bývalou sbírku (eského) Národního muzea v Praze, tvoenou mnoha cennými rukopisy, starými mapami a atlasy Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze Vznikla s jeho založením r a je souástí geodetického oddlení muzea. Mapová sbírka v potu cca list je zamena na mapy dokumentující zobrazení eských zemí a jeho vývoj (57) -

21 Významné mapové sbírky Mapová sbírka Národního archívu (díve: Státního ústedního archívu Mapová sbírka Národního archívu (díve: Státního ústedního archívu obsahuje cca list, obsahov velmi rznorodých. Unikátní jsou mapy a plány evropských bojiš, asov sahajících až do 16. století. Dále ada map lesnických, dlních, hraniních aj Mapová sbírka Památníku národního písemnictví Sbírka je uzavena, obsahuje archiválie z poátku sedmnáctého do konce devatenáctého století. Zajímavé jsou rukopisné mapy Müllerovy a ada plán Prahy a dalších evropských mst Mapová sbírka Oddlení pro hospodáské djiny a historickou geografii pi Ústavu eských a svtových djin AV R Mapová sbírka Oddlení pro hospodáské djiny a historickou geografii pi Ústavu eských a svtových djin AV R obsahuje krom map znané množství atlas z celého svta, dále lexikony obcí, statistické roenky aj Další národní mapové sbírky Vedle uvedených sbírek obsahují etná kartografická díla depozitáe univerzitních knihoven v Praze a Brn, zemských a oblastních archív (Brno, Opava, Litomice aj.), muzeí, památkových úad a klášter (nap. strahovského i tepelského) aj. Moravská zemská knihovna, v níž je umístna významná Mollova sbírka obsahující adu prvních historických map našich zemí. Moravský zemský archiv v Brn Mapová sbírka katedry geografie Pírodovdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brn Státní oblastní archiv v Litomicích Sbírka map a plán Zemského archivu v Opav Archiv Pražského hradu Archív Hlavního msta Prahy Mapová sbírka Historického ústavu Akademie vd eské republiky v Praze Národní knihovna eské republiky v Praze Knihovna Národního muzea v Praze Mapová sbírka Královské kanonie premonstrát v Praze na Strahov Vojenský ústední archiv v Praze Poštovní muzeum

22 Kartografie II Modul Mezinárodní mapové sbírky Nejvtší svtovou kartografickou sbírku má zejm Kongresová knihovna ve Washingtonu (Library of Congress). Sbírka obsahuje cca 3 miliony map a nkolik desítek tisíc atlas. Další významné mapové sbírky jsou, asto jako souást univerzitních sbírek, v Moskv, Petrohradu, Amsterodamu, Leidenu, Utrechtu, Bonn-Bad Godesbergu, Berlín (Staatsbibliothek Preussischer Kulturbesitz), Mnichov (Deitsches Museum), v Helsinkách (Nordenskiöldova sbírka v Univerzitní knihovn), v Paíži (Bibliothéque Nationale), v Benátkách (Biblioteca Marciana), v ím (Biblioteca Nazionale), ve Florencii (Biblioteca Medicea Laurenciana), ve Vídni (Österreichische Nationalbibliothek a Staatsarchiv- Kriegsarchiv), v Chicagu (Newberry Library), v Providence (John Carter Brown Library) a v Londýn (British Library - Map Library). Rozsáhlými sbírkami map se chlubí i v Budapešti (Széchényiho národní knihovna), v Toruni (Koperníkova knihovna), ve Varšav (Biblioteka Narodowa), v Moskv (Moskevská státní knihovna) aj (57) -

23 Odvtvová informaní sediska 7 Odvtvová informaní stediska Informaní innost v rámci resortu zemmictví a katastru (díve geodezie a kartografie), je v rámci eské republiky zabezpeována: Odvtvovým informaním stediskem (ODIS) pi VÚGTK Zdiby, které k tomuto úelu vydával Literární hlídku (pírstkový seznam literatury v knihovn VÚGTK) a rešeršní materiál Informace. V nedávné dob byly oba tyto materiály spojeny pod názvem Pehled informací. podnikovými (firemními) archívy, jako nap. Zemmický ústav a Kartografie a.s., které obsluhují pedevším provozní dokumentaci kartografických dl vlastní produkce nebo pírstky získané výmnou. vysokoškolskými pracovišti geodézie a kartografie univerzitního i technického smru, vojenskými topografickými složkami.

24

25 Datové fondy 8 Datové fondy Geoportál Zemmicského úadu ( Mapy na serveru MŽP ( Internetový zobrazova geografických armádních dat (IZGARD) pístupný z Portálu veejné zprávy nebo z Digitální knihovna map Vdecké knihovny v Olomouci ( Mapy Rakouska-Uherska 1 : roku 1910 (

26

27 Hodnocení kartografických dl 9 Hodnocení kartografických dl Hodnocením kartografických dl rozumíme proces zjišování jejich vlastností, kvality a vhodnosti díla pro konkrétní úel. Hodnocení kartografických dl je komplexní proces, pi nmž je posuzována jejich obsahová úplnost, aktuálnost, podrobnost a pesnost, použité metody interpretace a další aspekty. Analýzu a hodnocení kartografických dl je nutné provádt s ohledem na zpsob jejich vzniku a úel, pro který je hodnocení požadováno, tedy s ohledem na cílovou skupinu lidí, pro níž jsou výsledky hodnocení ureny. Zpsoby a cíle hodnocení se mezi kartografickou a nekartografickou odbornou veejností odlišují S hodnocením mapových dl se mžeme setkat pedevším v odborných asopisech (Zemmi, Geodetický a kartografický obzor, Kartografické listy, Geoinformace, GeoInfo), hodnocení elektronických map obsahují asopisy a jiné publikace z oblasti informatiky (CHIP, Softwarové noviny, Computer World), s recenzemi turistických map se mžeme setkat v asopisech pro turistiku a outdoorové sporty, recenze map urených pro vzdlávání (školní atlasy) jsou otiskovány v asopisech urených pro pedagogy, hodnocení specializovaných tematických map (geologických, demografických aj.) je možné najít v píslušných odborných asopisech a sborník z konferencí apod. Analýza a hodnocení kartografických dl je nutné: pro poteby vytváení informaních fond, v procesu tvorby odvozených map, kdy se hodnotí pedevším mapové podklady pi ešení praktických úloh na mapách, kdy se hodnotí geometrická pesnost map s ohledem na mítko a použité zobrazení, podrobnost aj. pi užívání map pro úely rzných vdních obor, kdy se hodnotí jejich obsahová úplnost, názornost, aktuálnost aj. Ped zahájením hodnocení je nutno stanovit hierarchii ukazatel kvality hodnocené mapy. V nkterých pípadech mže být prioritním požadavkem geometrická pesnost mapy (provádíme-li na mapách mení), v jiných jejich podrobnost (slouží-li mapa jako grafický pasport), jindy zase názornost (používáme-li ji pro orientaci v terénu). Tyto požadavky jsou asto protichdné (geometrická pesnost míra generalizace, podrobnost názornost). Pi úplném hodnocení mapy je teba zamit se nejprve na její konstrukní základ (matematické prvky), úplnost a aktuálnost jejího obsahu, polohovou pesnost zobrazených prvk, názornost a estetiku jazyka mapy aj. Základem hodnocení je porovnávání mapy s pedlohou, kterou vi hodnocené map považujeme za bezchybnou. Mže se nap. jednat o již zhodnocenou nejnovjší mapu vtšího mítka, soubor geodetických mení, kosmický nebo fotogrammetrický snímek, nejnovjší statistické údaje aj. Velmi obtížné, ale dležité je pi hodnocení mapy odlišit objektivní názory a subjektivní sdlení. Hodnocení by mlo být o subjektivní názor hodnotitele obohaceno, ale tento názor musí být striktn oddlen od objektivních požadavk na mapu. Nkterá hodnotící hlediska však už z podstaty nemohou

28 Kartografie II Modul 03 být jiná než subjektivní. Subjektivn mžeme hodnotit pedevším estetiku mapy, ale ásten také kompozici mapy, znakový klí apod. 9.1 Analýza kartografických dl Analýza obsahu mapy pedstavuje rozbor obsahu mopy s cílem získat poznatky o rzných vlastnostech objekt, jev nebo jejich charakteristik zobrazených na ní pomocí rzných pístup. Provádí se zpravidla s cílem hodnotit mapu. Rozlišuje se: grafická analýza mapy, kterou rozumíme konstrukci profil, ez, diagram, blokdiagram aj. a jejich interpretaci, kartometrická analýza mapy, které spoívá v urení mítka, zobrazení, deformací, zkreslení a dalších metrických vlastností mapy nebo v ní zobrazených objekt a jev, matematickostatistická analýza mapy, která spoívá ve využívání matematicko-statistických postup a metod ke zjišování rzných vlastností a vztah prvk obsahu mapy. 9.2 Hodnocení map a mapových soubor Obecné schéma (osnova) hodnocení obsahuje: a) Obecné údaje Mezi obecné údaje patí zejména název, mítko, formát, vydavatel, autor, místo a rok vydání, poadí vydání, cena, distributor b) Kompozici mapy V rámci kompozice mapy hodnotíme zpsob sestavení mapy, její celkové grafické provedení a umístní základních i nadstavbových kompoziních prvk. c) Matematické prvky (konstrukní základ mapy) Hodnocení konstrukního základu je nutno zaít identifikací mítka a kartografického zobrazení. Neznalost zobrazení mže zcela zpochybnit výsledky kartometrického šetení, a proto je namíst využít k jeho identifikaci metod matematické kartografie. Je-li zobrazení ureno známým tvarem zobrazovacích rovnic a v nich užívaných konstant, je vždy výhodné zakreslit na hodnocenou mapu prbh ekvideformát (ar stejného zkreslení). U mapových soubor je navíc vhodné hodnotit kompozici kladu mapových list, jeho vazbu na rovinný souadný systém, vazbu znaení mapových list na polohu listu v území (nap. zda lze z oznaení listu jednoznan odvodit polohu a oznaení sousedních list). Ostatní matematické prvky se hodnotí pípad od pípadu v závislosti na úelu hodnocení. d) Úplnost a nápl obsahu (objem informací) - 28 (57) -