Metodika Integrovaných plánů rozvoje specifických území pro programové období

Transkript

1 Metdika Integrvaných plánů rzvje specifických území pr prgramvé bdbí

2 Obsah 1 Základní vymezení a principy IPRSÚ Naplňvání územní dimenze Výchdiska pr vymezení specifických území Plitika územníh rzvje a její uplatňvání Další strategické a kncepční dkumenty ČR Pžadavky na způsbilst území pr IPRSÚ Další pžadavky na předkladatele IPRSÚ Analýza ptřeb specifickéh území Zdůvdnění výběru území pr IPRSÚ Vstupní analýza území SWOT analýza Strm prblémů Zpracvání návrhvé části IPRSÚ Nastavení vize a sustavy cílů rzvje specifickéh území Ppis patření a aktivit k dsažení cílů IPRSÚ Indikativní seznam prjektvých záměrů Ppis čekávaných výsledků a výstupů, identifikace základních indikátrů Sulad s nadřazenými strategickými dkumenty Pstup přípravy a implementace IPRSÚ Pstup schválení IPRSÚ Psuzení způsbilsti území pr IPRSÚ Schválení strategie IPRSÚ Časvý harmngram a prvázanst jedntlivých aktivit Finanční plán včetně ppisu způsbu financvání Ppis způsbu řízení IPRSÚ (včetně rganizačníh schématu) a příslušné administrativní kapacity Ppis realizace partnerství, zapjení partnerů při tvrbě a realizaci IPRSÚ Ppis transparentníh způsbu výběru kritérií a samtných prjektvých záměrů/prjektů Vliv IPRSÚ na hrizntální témata Analýza rizik Mnitrvání realizace IPRSÚ Aktualizace a navazující krky p uknčení prgramvéh bdbí Mapa vymezenéh území PwC Strana 2 ze 32

3 Seznam zkratek PwC Strana 3 ze 32

4 1 Základní vymezení a principy IPRSÚ 1.1 Naplňvání územní dimenze Pr reginální plitiku ČR a khezní plitiku EU v prgramvém bdbí je charakteristický důraz na tzv. územní dimenzi s cílem věcně a zejména územně kncentrvat finanční prstředky u realizvaných intervencí. SRR definuje tři přístupy, kterými lze přistupvat k naplňvání územní dimenze: 1. Územní Tent přístup definuje 3 základní typy území charakterizvané různými sci-eknmickými ukazateli (rzvjvá, stabilizvaná, periferní). 2. Integrvaný (na reginální úrvni) Tent přístup pčítá s implementací čtyř integrvaných nástrjů v rámci územní dimenze: Integrvané územní investice (ITI) pr 6 metrplitních blastí, Integrvané plány rzvje území (IPRÚ) pr 5 zbývajících krajských měst + 1 statutární, Kmunitně vedený místní rzvj (CLLD) pr venkvské blasti, a Splečný akční plán (JAP). IPRSÚ by měl dplnit integrvaný nástrj IPRÚ. 3. Tematický Tent přístup suvisí s principem kncentrace, který je vyžadván Evrpsku kmisí pr bdbí Je naplňván na úrvni peračních prgramů, které důvdňují navrhvané intervence z hlediska jejich přispění k tematickým cílům vymezeným v Obecném nařízení. Obecné nařízení přináší pr všechny fndy těcht 11 tematických cílů, přičemž následující tři z nich jsu z blasti živtníh prstředí: a. Tematický cíl 4: Pdpra přechdu na nízkuhlíkvé hspdářství ve všech dvětvích. b. Tematický cíl 5: Pdpra přizpůsbení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik. c. Tematický cíl 6: Ochrana živtníh prstředí a pdpra účinnéh využívání zdrjů. Každá integrvaná strategie IPRSÚ musí prkázat přispění zařazených prjektvých záměrů k některému z 11 tematických cílů, přičemž s hledem na zaměření IPRSÚ by měl být vždy naplněn alespň jeden z výše uvedených tří tematických cílů pr blast ŽP. 1.2 Výchdiska pr vymezení specifických území Plitika územníh rzvje a její uplatňvání Vymezení a zdůvdnění specifických blastí/území je výsledkem uplatnění kmbinace územníh a tematickéh přístupu. Výchzím dkumentem pr pžadavky na způsbilst území je Plitika územníh rzvje (PÚR): PÚR specifické blasti vymezuje v územích, ve kterých se v prvnání s statním územím ČR dluhdbě prjevují prblémy z hlediska udržitelnéh rzvje území, tj. prblémy se zajištěním vyváženéh vztahu příznivéh živtníh prstředí, hspdářskéh rzvje a sudržnsti splečenství byvatel území (uvedené v důvdech vymezení). Přitm se jedná území se specifickými hdntami aneb se specifickými prblémy mezinárdníh a republikvéh významu, neb které svým významem přesahují území kraje (čl. 65). Specifické blasti zahrnují bce, ve kterých je dle zjištěných skutečnstí nejnaléhavější ptřeba řešení prblémů z hlediska udržitelnéh rzvje území. Účelem vymezení specifických blastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých půsbnstí vytvářely pdmínky pr dstranění prblémů s cílem umžnit udržitelný rzvj území, a t v suladu s cíli a úkly územníh plánvání definvanými stavebním záknem a při respektvání republikvých pririt územníh plánvání a chrany přírdních, kulturních a civilizačních hdnt území (čl. 66). PÚR vymezila a blíže specifikvala sedm výchzích specifických blastí (SOB): 1. Šumava 2. Beskydy 3. Jeseníky Králický Sněžník PwC Strana 4 ze 32

5 4. Karvinsk 5. Msteck 6. Krušné hry 7. Krknše Jizerské hry Důvdy vymezení jedntlivých SOB shrnuje tabulka 1. PwC Strana 5 ze 32

6 Důvdy vymezení dle PÚR (2008) Úměrně a rvnměrně využívat vyský rekreační ptenciál krajiny Šumava Beskydy Jeseníky - Králický Sněžník SOB dle PÚR Karvinsk Msteck Krušné hry Krknše - Jizerské hry X X X X X Ptřeba psílit eknmický a sciální rzvj v suladu s chranu přírdy (CR, MSP) X X X X X Ptřeba krdinace využívání území se susedními zeměmi X X Ptřeba nápravy strukturálníh pstižení blasti X X X X X Ptřeba řešení / chrany významnéh zdrje energetických nerstných survin s nadnárdním významem X X X Ptřeba využít ptenciál dpravních tahů X X Pdpra rzvje lesníh hspdářství a zejména dřevzpracujícíh průmyslu (danéh zásbami dřeva a klimatickými pdmínkami) Ptřeba zlepšit nevyhvující dpravní dstupnst X X Revitalizace devastvaných území a snížením dsud vyskéh X X znečištění vzduší, způsbených v minulsti průmyslem a těžbu Ptřeba rekultivace a vhdné frmy revitalizace území pstižených imisemi energetických a průmyslvých zařízení, včetně péče a bnvy imisemi silně pškzených lesních prstů Ptřeba řešit střety aktivit rekreace a cestvníh ruchu s přírdními a krajinnými hdntami Ptřeba snížení vyskéh a stále rstucíh zatížení až přetížení území a dpravní a technické infrastruktury Tabulka 1: Přehled důvdů vymezení specifických blastí a jejich splečných znaků pr jedntlivé SOB dle PÚR (2008). X X X X X PwC Strana 6 ze 32

7 PÚR v čl. 68, písm. a) ukládá krajům becný úkl územníh plánvání: upřesnit v zásadách územníh rzvje dle ptřeby vymezení specifických blastí v rzlišení pdle území jedntlivých bcí. Pdkladem pr tt upřesnění jsu především územně analytické pdklady a jejich aktualizace. Zpráva uplatňvání Plitiky územníh rzvje České republiky 2008 (2013) definuje přístupy, kterými uvedené principy zajistit v praxi: Kraje Jihčeský a Středčeský upřesnily specifické blasti v rzlišení pdle jedntlivých katastrálních území. Jejich pdmínky se ttiž s hledem na účel specifické blasti zpravidla výrazně liší. Tent přístup se ukazuje v řadě případů jak důvdněný a je prt účelné jej zhlednit při aktualizaci PÚR. V některých případech jsu v zásadách územníh rzvje částečné dchylky (např. v zásadách územníh rzvje Olmuckéh, Mravskslezskéh a Ústeckéh kraje) d vymezení specifických blastí v PÚR, které bude třeba při aktualizaci PÚR prvěřit. Zpráva uplatňvání ZÚR prvnává vymezení specifických blastí dle PÚR s jejich upřesněním v zásadách územníh rzvje (viz Obrázek 3). Obrázek 1: Prvnání vymezení specifických blastí dle PÚR s jejich upřesněním v zásadách územníh rzvje. Zdrj: Zpráva uplatňvání Plitiky územníh rzvje České republiky 2008 (2013) Další strategické a kncepční dkumenty ČR Strategie reginálníh rzvje ČR pr bdbí Aby byly vytvřeny pdmínky pr funkční prvázanst a synergii jedntlivých prjektů, bude územní vymezení dle PÚR kmbinván s funkčním vymezením území v návaznsti na Strategii reginálníh rzvje ČR pr bdbí (SRR, 2013). SRR pr účely návrhu vytvření specifickéh nárdníh prgramu vymezuje specifické reginy státu pr kmplexní pdpru. Funkčně jsu tyt reginy vymezeny jak: reginy se zvýšenu kncentrací sciálně vylučených či hržených skupin byvatel; reginy se zvýšenu kncentrací přírdních či kulturních hdnt krajiny; bývalé vjenské újezdy; velkplšné lkality brwnfields. PwC Strana 7 ze 32

8 Státní plitika živtníh prstředí České republiky Státní plitika živtníh prstředí České republiky (2013), zařazuje chranu a péči specifická území s významně vysku úrvní bilgické rzmanitsti pd Tematicku blast 3 Ochrana přírdy a krajiny, priritu 3.2 Zachvání přírdních a krajinných hdnt. Jak příklady těcht území jsu uvedeny následující: zvláště chráněná území; bývalé vjenské prstry a cvičiště; území dtčená těžbu nerstných survin aj. Typvě se (s výjimku zvláště chráněných území) jedná lkality, jejichž ptřeby a prblémy jsu determinvány předchzím využitím neb splečným vztahem k půvdci těcht prblémů. Metdický pkyn pr Krajinné integrvané plány rzvje (KIPR) V ptaz budu rvněž brány dsud pužívaná specifická kritéria přijatelnsti reginu pr zařazení území d Krajinných integrvaných plánů rzvje (KIPR), aplikvaná v prgramvém bdbí : (kmpaktní území, pžadavek na minimální pčet bcí v území, ppulační velikst, hustta zalidnění, vnitřní fyzigegrafická integrita). regin tvří kmpaktní celek (územně suvislý bez enkláv a exkláv), jehž vnější hranice musí být vedena v hranicích správních území bcí dtčených alespň zčásti výskytem VZCHÚ; regin tvří katastrální území minimálně 20 bcí; ppulační velikst reginu dsahuje minimálně byvatel. Metdický pkyn MMR pr využití integrvaných přístupů v prgramvém bdbí Metdický pkyn MMR v kapitle 6.2 stanvuje následující základní principy pr aplikaci integrvaných přístupů (v rámci naplňvání územní dimenze): Území musí představvat funkční územní celek, jehž funkčnst a prvázanst je definvána sciálně eknmickými prcesy, které v něm prbíhají. Základním vymezením jsu území definvaná ve Strategii reginálníh rzvje ČR (viz výše). Splupráce těcht bcí musí být zajištěna na smluvním základě (např. dhda partnerství mezi nsitelem integrvané strategie nejčastěji centrem území a statními bcemi princip lead partnera, neb jiná právní frma mezibecní splupráce DSO, svazek bcí atd.). Je nezbytné zapjení i statních partnerů z vymezenéh území především s hledem na věcné zaměření integrvané strategie. 1.3 Pžadavky na způsbilst území pr IPRSÚ Pžadavky na způsbilst území pr pdpru prstřednictvím IPRSÚ vycházejí z pžadavků na kmbinaci (i) územníh, (ii) integrvanéh a (iii) tematickéh přístupu k naplňvání územní dimenze. Syntézu těcht přístupů (shrnutých v rámci jedntlivých strategických a metdických dkumentů) jsu dány následující pžadavky na způsbilst knkrétníh specifickéh území pr pdpru prstřednictvím IPRSÚ: 1. Naplnění územníh přístupu je mžné na základě prkázání splnění alespň jedné ze tří následujících pdmínek: a. Území vymezené PÚR, případně upřesněné ZÚR, dtčené alespň částečně 1 velkplšným zvláště chráněným územím. b. Zeměpisná blast se zvláštními ptřebami, která je pstižena vážnými neb stálými přírdními prblémy (území se zhršeným stavem v dané slžce živtníh prstředí, např. území dtčené těžbu nerstných survin), definvaná v OPŽP. c. Specifický regin státu pr kmplexní pdpru pdle SRR, případně specifické území dle SPŽP, charakterizvané jedním neb více následujícími znaky: regin se zvýšenu kncentrací sciálně vylučených či hržených skupin byvatel; 1 Dtčením se rzumí např. t, že správní území ÚSC, který je předkladatelem IPRSÚ, zasahuje d VZCHÚ. PwC Strana 8 ze 32

9 regin se zvýšenu kncentrací přírdních či kulturních hdnt krajiny; území dtčená těžbu nerstných survin; bývalý vjenský újezd / vjenské prstry a cvičiště; velkplšná lkalita brwnfields. 2. Naplnění integrvanéh přístupu spčívá ve splnění následujících pdmínek: a. Území musí představvat funkční územní celek, jehž funkčnst a prvázanst je definvána sciálně eknmickými prcesy, které v něm prbíhají. b. Splupráce jedntlivých bcí a dalších subjektů ve specifickém území bude zajištěna na smluvním základě (např. dhda partnerství mezi nsitelem integrvané strategie - nejčastěji centrem území a statními bcemi princip lead partnera, neb jiná právní frma mezibecní splupráce - DSO, svazek bcí apd.). c. Je nezbytné zapjení i statních partnerů z vymezenéh území především s hledem na věcné zaměření IPRSÚ (mj. správa VZCHÚ). Zástupci partnerů budu sučástí řídící struktury IPRSÚ (viz kapitla 7.4). 3. Naplnění tematickéh přístupu se prlíná jak návrhvu částí IPRSÚ, tak již analyticku částí spjenu s výběrem území. Výběr a kritéria pr vymezení specifickéh území pr realizaci IPRSÚ musejí být důvdněny z hlediska přispění k alespň jednmu z uvedených tří tematických cílů a investičních pririt v blasti živtníh prstředí 2, vycházejících z Obecnéh nařízení: a. Tematický cíl 4: Pdpra přechdu na nízkuhlíkvé hspdářství ve všech dvětvích b. Tematický cíl 5: Pdpra přizpůsbení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik c. Tematický cíl 6: Ochrana živtníh prstředí a pdpra účinnéh využívání zdrjů Tematicku kncentrací se pdrbněji zabýváme v kapitle 4.2. Specifickým územím, způsbilým pr čerpání pdpry prstřednictvím IPRSÚ, jsu puze ta území, která naplňují všechny tři uvedené přístupy k územní dimenzi. Na základě zdůvdnění výběru území a předlžení analytické části bude způsbilst specifickéh území pr čerpání pdpry prstřednictvím IPRSÚ psuzena příslušným útvarem MŽP. Tent útvar vydá vyjádření předkladateli IPRSÚ. Kladné vyjádření je předpkladem pr zpracvání dalších částí integrvanéh dkumentu. Pdrbněji se schválení způsbilsti území pr IPRSÚ věnujeme v kapitle Další pžadavky na předkladatele IPRSÚ Předkladatel IPRSÚ musí vytvřit příslušnu transparentní řídicí a rganizační strukturu IPRSÚ, která také zajistí efektivní řízení, mnitring a vyhdncvání jeh plnění. Splupráce bcí v rámci specifickéh území bude zajištěna na smluvním základě. Předkladatelem IPRSÚ bude právnická sba, která bude nsitelem integrvané strategie: územní samsprávný celek 3 neb rganizační slžka státu 4 v případě, že se jedná správní centrum specifickéh území ( lead partner). Předkladatel musí zapjit d celéh prcesu přípravy, vzniku, realizace a hdncení IPRSÚ relevantní partnery ze zájmvéh území. Zástupci partnerů budu sučástí řídící struktury IPRSÚ (viz kapitla 7.4). 2 Tím není dtčena mžnst vymezení specifickéh území také na základě přispění také k jiným tematickým cílům, než jsu uvedené tři cíle pr blast ŽP. 3 Územní samsprávný celek včetně kraje, pdle zákna č.129/2000 Sb., krajích (krajské zřízení) ve znění pzdějších předpisů a rganizace zřizvané neb zakládané kraji, pdle 23 a dalších zákna č.250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů ve znění pzdějších předpisů 4 Česká republika, za kteru jedná příslušná rganizační slžka státu, a rganizace zřizvané či zakládané státem pdle zákna č. 219/2000 Sb., majetku České republiky a jejím vystupvání v právních vztazích ve znění pzdějších předpisů (např. Správy CHKO neb nárdníh parku). PwC Strana 9 ze 32

10 IPRSÚ musí zhledňvat skutečné prblémy a ptřeby specifickéh území, a t prkazatelným způsbem, s jasnu vazbu na věřitelný zdrj. IPRSÚ musí mít návaznst na nárdní a evrpské dkumenty a zárveň vycházet z relevantních strategických dkumentů na místní/reginální úrvni (především prgramy rzvje kraje, krajské kncepce chrany přírdy), včetně suladu s PÚR, ZÚR a ÚPD. 2 Analýza ptřeb specifickéh území 2.1 Zdůvdnění výběru území pr IPRSÚ Každý předkladatel IPRSÚ musí vymezit a ppsat území, pr které bude IPRSÚ zpracvávat a zdůvdnit, prč vyžaduje zvláštní pzrnst či vyšší kncentraci pdpry. Pr vymezení území, které bude předmětem řešení prstřednictvím IPRSÚ, je vhdné využít zejména následující charakteristiky: Ptřeba splečné chrany živtníh prstředí a krdinace významných krků a investic s vlivem na živtní prstředí. Nutnst integrvanéh pstupu při usměrňvání návštěvníků s hledem na přírdní a krajinné hdnty, včetně zabránění mžných střetů cestvníh ruchu s přírdními a krajinnými hdntami. Ptřeba integrvanéh pstupu při nápravě strukturálníh pstižení blasti. Ptřeba integrvanéh rzvje při zajištění udržitelnéh využívání lesních eksystémů. Krdinace významných investičních akcí a strategických iniciativ v zájmvém specifickém území. Kncentrace rzvjvých plch (brwnfields, území s eklgicku zátěží). Ptřeba integrvanéh řešení při revitalizaci devastvaných území a snížením dsud vyskéh znečištění vzduší, způsbených v minulsti průmyslem a těžbu. Ptřeba integrvanéh pstupu při rekultivaci a revitalizaci území pstižených imisemi energetických a průmyslvých zařízení, včetně péče a bnva imisemi silně pškzených lesních prstů. Ptřeba splečnéh pstupu při snižvání vyskéh / rstucíh zatížení území a integrvanéh řešení dpravní a technické infrastruktury. Další specifika v návaznsti na místní pdmínky (např. splečné řešení dpadvéh hspdářství, prtipvdňvé chrany apd.). Zdůvdnění výběru území samzřejmě musí reflektvat cíle a pririty nadřazených strategických dkumentů (a dkazvat na ně) a zhledňvat mžnst zapjení prstředků ESIF d financvání jeh rzvje. Těžištěm specifickéh území musí být lkalita (ÚSC neb VZCHÚ), na niž je navázán udržitelný rzvj statních lkalit v zájmvém území. Předkladatel (ve smyslu právněné právnické sby a těžiště specifickéh území) ppíše uvedené charakteristiky příslušnéh specifickéh území s využitím dstupných gegrafických a scieknmických ukazatelů, vyjadřujících naplnění tematickéh přístupu (viz výše). Níže uvádíme příklady indikátrů, které lze využít pr vymezení a zdůvdnění specifickéh území pr naplnění tht kritéria: Regin se zvýšenu kncentrací sciálně vylučených či hržených skupin byvatel Odhadvaný pdíl v pčtu byvatel v sciálně vylučených lkalitách a dhadvaný pčet sciálně vylučených lkalit (pčet bcí s POÚ v rámci ORP s výskytem sciálně vylučených lkalit). Pdíl nízkpříjmvých byvatel pdíl dmácnstí s čistými příjmy pd živtním minimem. Vyplacené dávky státní sciální pdpry v krajích dávky v hmtné nuzi. Pdíl sb hržených chudbu a materiální deprivací. Obyvatelstv ve věkvé skupině 15+ s vyskšklským stupněm vzdělání. Míra dluhdbě nezaměstnansti. PwC Strana 10 ze 32

11 Výše průměrné hrubé měsíční mzdy. Pdíl sb hržených příjmvu chudbu. Pčet trestných činů na 1 tisíc byvatel. Regin se zvýšenu kncentrací přírdních či kulturních hdnt krajiny Pdíl zvláště chráněných území nárdní parky (NP), chráněné krajinné blasti (CHKO), nárdní přírdní rezervace (NPR), přírdní rezervace (PR), nárdní přírdní památky (NPP) a přírdní památky (PP) na celkvé rzlze území. Výskyt zvláště chráněných druhů rstlin či živčichů. Pdíl eklgicky bhspdařvané půdy na celkvé výměře zemědělské půdy. Pdíl krajiny vyšší kvality na území dle KES (Keficient eklgické stability). Území dtčená těžbu nerstných survin Pdíl nerevitalizvaných / nerekultivvaných území zasaženéh pvrchvu těžbu nerstných survin na celkvé rzlze území. Velkplšná lkalita brwnfields. Evidence mezi lkalitami brwnfields v ČR území typu brwnfields neb brwnfields s eklgicku zátěží. Pdíl území brwnfields na celkvé rzlze území. Další indikátry, které lze využít ke zdůvdnění území mhu být například: rzlha / pdíl území s významnějším výskytem vybraných envirnmentálních hržení (hržení záplavami, hržení erzí, blast pvrchvé těžby apd.); významná území chráněných blastí přirzené akumulace vd; blasti s kncentrací znečišťujících látek blasti se zhršenu kvalitu vzduší vzhledem k imisním limitům pr chranu zdraví. Pdíl druhtnéh využívání/zpracvání dpadů (energie, recyklace, úprava). Pdíl dděleně sbíraných slžek kmunálníh dpadu. Prdukce kmunálníh dpadu na jednh byvatele. Uvedené charakteristiky/ukazatele budu ppsány tak, aby byl zřejmé, jak suvisejí s územním přístupem (tj. jaké vztahy a vazby jedntlivých bcí a blastí drážejí). Z ppisu musí být zřejmé, že se jedná funkční spádvu blast, nikli účelvě uměle definvaný prstr. 2.2 Vstupní analýza území Vstupní infrmací d přípravy integrvané strategie specifickéh území je sci-eknmická analýza území. Cílem vstupní analýzy je c nejaktuálnější pdklad pr důvdnění intervencí a řešení jedntlivých ptřeb specifickéh území. Analýza musí vytvřit lgický rámec pr zdůvdnění výběru strategie, cílů, pririt a jejich aktivit. Výstupem analýzy by měl být zhdncení pdmínek a předpkladů dalšíh rzvje území jak celku i jedntlivých faktrů stejně jak zhdncení hlavních slabých míst, bariér a ptenciálních rizik. Cílem analýzy není puze definvat sučasný stav, ale také identifikvat základní trendy buducíh vývje území. Analýza by měla být relativně stručná, neměla by dublvat infrmace a analýzy bsažené v nadřazených strategických dkumentech a územně plánvací dkumentaci. Rvněž by neměla pervat s daty, která jsu becně platná a dstatečně nevypvídají zvleném území. Analýza by napak měla spčívat především v syntéze dstupných dat: Syntéza prblémvých kruhů v území definvaných ve strategických, kncepčních a územně plánvacích dkumentech; Prvnání dat a ukazatelů v území, s reginálním, celstátním a evrpským průměrem dle infrmací bsažených v reginálních databázích a statistických šetřeních ČSÚ (viz např. většina výše uvedených příkladů indikátrů), rezrtních statistických zjišťváních. PwC Strana 11 ze 32

12 Dplňující infrmace získané na základě vlastních zjišťvání. Kvalitativní data, získaná např. z diskusí se zástupci území a nsiteli těcht dat. Vstupní analýza by měla zahrnut následující charakteristiky, které budu krespndvat s důvdněním způsbilsti území pr pdpru prstřednictvím IPRSÚ. Z uvedených charakteristik by měl jasně vyplynut, čím se dané specifické území dlišuje d průměrných reginálních či nárdních hdnt. Základní charakteristika území pmcí gegrafických údajů (plha, rzlha, pčet byvatel, atd.), jejichž sučástí bude i jasné vymezení (hraničení) řešenéh území a reginální a celstátní kntext takt vymezenéh území (pzice a význam v rámci reginu i celé ČR). Správní charakteristika specifickéh území (těžiště/centrum specifickéh území 5, jeh vztah k statním bcím, klíč k jejich zařazení d specifickéh území, financvání, struktura subjektů, které budu řešit IPRSÚ). Základní údaje týkající se byvatelstva a demgrafickéh vývje a čekávané trendy v následujícím bdbí. Základní nástin eknmické situace v území (místní trh práce, zaměstnanst, pdnikatelská aktivita apd.). Dstupnst a kvalita relevantní infrastruktury, zejména ve vztahu k chraně živtníh prstředí (vdhspdářská infrastruktura, čištění dpadních vd, infrastruktura pr cestvní ruch, dpravní infrastruktura). Kvalita živtníh prstředí ve vztahu k pvrchvým a pdzemním vdám, vzduší, chraně přírdy a krajiny, nakládání s dpady, stavu lesních prstů, starými eklgickými zátěžemi, hlukem. Infrmace získané analýzu vstupních pdkladů a dat a hlavní zjištění a závěry budu zpracvány a validvány se zástupci partnerů. 2.3 SWOT analýza Na analýzu eknmické a sciální situace naváže SWOT analýza, která prstřednictvím slabých a silných stránek a hrzeb a příležitstí utřídí klíčvé pznatky z analýzy eknmické a sciální situace. SWOT analýza je standardní metdu, jejímž principem je jednduchá, avšak výstižná a pkud mžn bjektivní charakteristika silných a slabých stránek zkumanéh specifickéh území a jeh mžných příležitstí a hržení. Hlavním cílem analýzy SWOT je utřídění pdstatných infrmací získaných předchzími analytickými pracemi. Ačkliv je metda SWOT nazývána analýzu, je ptřeba si uvědmit, že se de-fact jedná určitu syntézu prblémů z dílčích blastí d knzistentníh systému rzvjvých bariér a ptenciálu. Zejména pak má tent nástrj služit k rientaci v identifikvaných prblémech. Sučástí SWOT analýzy by měl být seřazení prblémů dle jejich významu. Důležitým aspektem utřídění a seřazení prblémů je ptřeba dstranění rzprů mezi dílčími prblémy/pžadavky. Základem SWOT analýzy je rzčlenění na vnitřní analýzu (silné a slabé stránky S a W) a vnější analýzu (příležitsti a hrzby O a T): Vnitřní analýza se zabývá tématy, která se týkají vnitřních dispzic a pdmínek rzvje danéh specifickéh území a jsu či by měly být přím vlivnitelné jeh intervencemi, zatímc vnější analýza se zabývá tématy, která jsu mim bezprstřední půsbnst intervencí na úrvni danéh specifickéh území. Vnitřními pdmínkami se rzumí, že se jedná pdmínky vlivnitelné na úrvni analyzvanéh specifickéh území. Naprti tmu Příležitsti a Hrzby představují z hlediska území, pr které je analýza tvřena, pdmínky vnější a tudíž nevlivnitelné. Příležitsti a Hrzby mají de-fact charakter vnějšíh prstředí a vlivů, přičemž jejich vymezení by měl být rientván jak d sučasnsti, tak d buducnsti. Měly by tedy říkat, jaké nevlivnitelné pdmínky půsbí či budu půsbit na identifikvané silné a slabé stránky. 5 Tj. území, jehž správu prvádí právnická sba, která je předkladatelem IPRSÚ. PwC Strana 12 ze 32

13 Tent přístup ke SWOT analýze shrnuje následující schéma (Obrázek 4). Nedstatky Přednsti STRENGHTS Silné stránky Přednsti území Vnitřní pdmínky pr rzvj území, které je třeba dále pdpřit a rzvinut, ale nejsu primárním cílem pr intervence. WEAKNESSESS Slabé stránky Rzvjvé pririty Vnitřní pdmínky pr rzvj území, které je třeba zlepšit či změnit. OPPORTUNITIES Příležitsti Příležitsti Vnější faktry, které nelze přím vlivnit, ale které mhu zlepšit situaci území neb pzitivně vlivnit výsledky realizace integrvané strategie. Hrzby THREATS Hrzby Vnější faktry, které nelze přím vlivnit, ale mhu situaci území zhršit, případně mhu negativně vlivnit realizaci integrvané strategie. Vnitřní analýza Vnější analýza Obrázek 2: Schéma přístupu ke SWOT analýze IPRSÚ Tt členění by měl pmci při plánvání cíle a strategie IPRSÚ tak, že patření a další nástrje integrvaných strategií (IPRSÚ) by měly být zaměřeny na řešení vnitřních prblémů (s využitím silných stránek), a záležitsti vyplývající z vnější analýzy jsu pr tat řešením pdpůrnými či napak mezujícími faktry, které musí být při plánvání a realizaci strategie IPRSÚ brány v úvahu. 2.4 Strm prblémů Cílem analýzy ptřeb (realizvané prstřednictvím strmu prblémů) je identifikace prblémů, které musí IPRSÚ řešit identifikace jejich příčin a dpadů a jejich vzájemných vazeb. Pznatky z prvedených analýz mají služit k důvdnění ptřebnsti finanční pdpry z ESIF. Metda analýzy pmcí tzv. strmu prblémů kmplexně shrnuje a znázrňuje příčinné suvislsti v rámci hierarchie vzájemně prvázaných faktrů. Nejčastěji je v praxi (veřejnprávních institucí) využívána pr: demnstrace vazeb rzličných faktrů neb jevů, které v suhrnu zapříčiňují institucinální/ strategický prblém, a jak prstředek k identifikaci a věření skrytých neb primárních příčin, které způsbily institucinální/ strategický prblém. Dpručený přístup ke struktuře strmu prblémů znázrňuje klíčvé příčiny a následky navázané na klíčvé indikátry, a t v následující hierarchii: 1. Křeny 2 spdní vrstvy vizualizace představují histricky dané, prvtní příčiny nepříznivéh vývje, které ústí v hlavní (aktuální) příčiny klíčvéh prblému. 2. Kmen střed vizualizace zahrnuje stěžejní, hlavní, klíčvý prblém, který je předmětem strategickéh cíle integrvané strategie řešenéh území. Je vyvlán hlavními (aktuálními příčinami). 3. Kruna vrchní vrstva/vrstvy vizualizace představuje přímé (bezprstřední) následky uvedenéh jevu, které mhu vyvlat dluhdbé negativní trendy. PwC Strana 13 ze 32

14 Pr přehlednst shrnujeme becnu strukturu vizualizace strmu prblémů d následujícíh brázku (viz Obrázek 5). Trend Bezprstřední následek 1 Bezprstřední následek 2 Bezprstřední následek 3 KLÍČOVÝ PROBLÉM Hlavní příčina 1 Hlavní příčina 2 Hlavní příčina 3 Prvtní neb skrytá příčina 1 Prvtní neb skrytá příčina 2 Prvtní neb skrytá příčina 3 Obrázek 3: Vizualizace strmu prblémů (zjedndušené becné schéma) Hlavním přínsem tét analýzy je mžnst identifikvat a jasně pjmenvat prblémy existující v území, pr které je IPRSÚ zpracváván. Klíčvá je také jejich hierarchizace ve smyslu příčina důsledek, nebť strategie by měla řešit příčiny prblému, nikli jejich důsledky. K vytvření strmu prblémů je mžn využít následující krky: vytvření seznamu klíčvých prblémů, kterými se území způsbilé pr pdpru prstřednictvím IPRSÚ vyznačuje; psuzení kauzálních vztahů mezi jedntlivými identifikvanými prblémy; seřazení prblémů dle jejich kauzality; grafické znázrnění hierarchie a kauzality mezi prblémy; kntrla, zda některý z prblémů nechybí neb zda napak nedchází k jejich dublvání; kntrla lgiky příčina prblém následek; vytvření skupin sdružujících prblémy d jasně identifikvaných prblémvých blastí. Níže uvádíme příklad strmů prblémů z blasti chrany živtníh prstředí (viz brázek 6). PwC Strana 14 ze 32

15 Dluhdbě špatná image reginu (dpady na rzvj pdnikání cest. ruchu) Úbytek byvatel reginu Následky Negativní dpady na člvěka - zdravtní stav byvatel Další negativní dpady na byvatele (sciálně-patlgické jevy, frustrace, dliv byvatel) Negativní dpad na eksystémy Hlavní prblém REGION PATŘÍCÍ K NEJVÍCE ZNEČIŠTĚNÝM V RÁMCI CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY Existence tzv. velkých zdrjů znečištění Přeshraniční negativní vlivy na vzduší Kncentrvaná pvrchvá dprava jak zdrj znečištění Velký pdíl dmácnstí tpících tuhými palivy Příčiny Histricky daná rientace reginu na průmyslvá dvětví, která vyvíjejí značnu zátěž na živtní prstředí a zejména vzduší Velký pčet dmácnstí pstižených strukturálními změnami Obrázek 4: Ilustrativní příklad strmu prblémů v blasti živtníh prstředí PwC Strana 15 ze 32

16 3 Zpracvání návrhvé části IPRSÚ Tat část tvrby strategie IPRSÚ bude na základě výstupů získaných v analytické části dkumentu (scieknmická analýza, SWOT analýza, analýza ptřeb strm prblémů) definvat základní strategické vymezení: stanvení vize, glbálníh cíle a strategických cílů. Strategické cíle budu následně rzpracvány d patření, která se realizují prstřednictvím aktivit, jejichž dalším rzpracváním vznikají detailní prjektvé záměry. Při přípravě strategie je vhdné pracvat v suladu s pravidly terie změny, která je definvána pmcí 3 základních tázek: C chceme a můžeme změnit? Její pdstata spčívá v definvání knkrétních prblémů, které chceme a jsme schpni intervencemi změnit. Jak th chceme dsáhnut? Již v rámci tvření strategie je nezbytné nastavit mechanismus knkrétníh plnění strategie prstřednictvím definvání jasných patření a aktivit. Jak věříme, že jsme byli úspěšní? Musí existvat systém hdncení dsažených výstupů a výsledků. Strategie musí být zárveň v suladu s principem uplatnění integrvaných nástrjů. Pr jeh naplnění je klíčvá prvázanst intervencí realizvaná na základě kvalitní integrvané strategie rzvje území: věcná (vhdně a lgicky prvázané a ptřebné tematické/sektrvé intervence); územní (realizace intervencí ve vhdném, gegraficky a eknmicky spjeném území); časvá (realisticky připravený harmngram a časvé a věcné sladění předpkládaných intervencí). Prjekty, jež budu sučástí integrvaných strategií, musí mít jednznačnu identifikaci vazby na knkrétní území a na příslušnst k dané strategii/plánu, aby byla mžná agregace výsledků a vyhdncení územníh zacílení. Krky Vstupní analýzy Identifikace prblémů území Návrh vize a glbálníh cíle Stanvení pririt a cílů Stanvení patření Výstupy Scieknmická analýza SWOT analýza Analýza ptřeb Hlavní prblém Dílčí prblémy / příčiny Vize a glbální cíl Priritní blasti Strategické cíle Opatření Specifické cíle Pstup přípravy v čase Obrázek 5: Schéma přípravy návrhvé části strategie IPRSÚ 3.1 Nastavení vize a sustavy cílů rzvje specifickéh území Na základě výstupů analytické části strategie bude stanvena celkvá vize strategie, která představuje pzitivní frmulaci žáducíh cílvéh stavu rzvje specifickéh území ve střednědbém až dluhdbém časvém hrizntu (tj. cca 8-10 let). Vize se frmuluje jak jednduchý výrk žáducím buducím stavu. PwC Strana 16 ze 32

17 Na definvanu vizi Strategie IPRSÚ navazuje hierarchie strategické části (rzvjvých cílů), jejichž dsažení vede k naplnění vize: 1. Na nejvyšší úrvni je frmulván glbální cíl, knkretizvaný (faktický a srzumitelný) ppis buducíh stavu. 2. Glbální cíl se rzpracuje d něklika priritních blastí. 3. Pr každu priritní blast bude stanven strategický cíl 6, tj. směrný ukazatel pr rzvj území. Každý strategický cíl musí být zárveň: přesně ppsaný, měřitelný, časvě vymezený. 4. K dsažení strategickéh cíle budu navrženy knkrétní patření a aktivity. Vize, glbální cíl a priritní blasti / strategické cíle vycházejí z vrchlvé úrvně strmu prblémů. Ppis priritních blastí / strategických cílů a jejich vzájemných vztahů je prt vhdné rzpracvat frmu strmu cílů. Schéma intervenční lgiky při přetransfrmvání strmu prblémů d strmu cílů znázrňuje Obrázek 8. Strm prblémů Strm cílů Trend Závazné agregvané indikátry na úrvni SC IPRSÚ Bezprstřední následek 1 Bezprstřední následek 2 Indikátry výsledku na úrvni patření IPRSÚ Indikátry výsledku na úrvni patření IPRSÚ KLÍČOVÝ PROBLÉM GLOBÁLNÍ CÍL Hlavní příčina 1 Hlavní příčina 2 Hlavní příčina 3 Strategický cíl Priritní blasti 1 Strategický cíl Priritní blasti 2 Strategický cíl Priritní blasti 3 Prvtní / histrická příčina Prvtní / histrická příčina Analytická část IPRSÚ Strategická část IPRSÚ Obrázek 6: Schéma intervenční lgiky při transfrmaci strmu prblémů d strmu cílů. 6 Příkladem strategickéh cíle je např. Snížit emise z lkálníh vytápění dmácnstí pdílející se na expzici byvatelstva nadlimitním kncentracím znečišťujících látek d rku %. PwC Strana 17 ze 32

18 Cíle strategie by měly být vytvřeny v suladu s principy SMART měly by být chytré : S specifické a knkrétní, t znamená, že by měly být přesně ppsány. Pkud jsme schpni si dpvědět na tázku, c je předmětem a daným prblémem, ptm jsme tt kritérium specifičnsti splnili. M měřitelné, kvantifikvatelné, cž nám umžňuje přesně vyjádřit, sledvat a kntrlvat průběh a stupeň plnění. Zde si můžeme například plžit tázku, jak pznáme, že jsme byli úspěšní. A akceptvatelné pr všechny, kterých se jakýmkliv způsbem týkají. R reálné a realizvatelné, a t z hlediska všech ptřebných zdrjů. Plžme si tázku, jestli vůbec můžeme tht cíle dsáhnut s tím, c máme. T termínvané, tedy stanvit pžadvaný termín plnění. Dbře zvlené a nafrmulvané cíle umžňují následně najít adekvátní řešení v pdbě definice dílčích patření a aktivit, umžní měřit úspěšnst naplňvání strategie (viz část věnvaná indikátrům v kapitle 6.4) a umžní kntrlu, zda navržené cíle řeší všechny identifikvané prblémy v dané blasti. D frmulace vize, glbálníh cíle a strategických cílů pr jedntlivé priritní blasti je nutné zapjit jednak partnery IPRSÚ, jednak širší kruh subjektů a veřejnst, aby nad hlavním strategickým směřváním danéh území panvala širká shda. 3.2 Ppis patření a aktivit k dsažení cílů IPRSÚ P stanvení glbálníh cíle a priritních blastí následuje jejich rzpracvání d knkrétních patření a aktivit vycházejících z nižší úrvně strmu prblémů, které budu naplňvány realizací prjektů. Pr každu definvanu priritní blast je frmulván jedn neb více patření, která představují subry intervencí. Při tvrbě patření je dpručujeme následující pstup: Sestavení seznamu všech patření, které je vhdné v území zrealizvat za účelem dsažení stanvených cílů (maximalistická varianta). Zúžení seznamu patření, tj. vyškrtnutí těch patření, která nejsu způsbilá k realizaci z ESIF (respektive nezapadají d principů tematické kncentrace), nebudu mít prkazatelný žáducí dpad neb nehspdárná. S hledem na srzumitelnst pstupu při tvrbě návrhvé části dpručujeme v dkumentu IPRSÚ tat vyřazená patření pnechat. Výsledná sada patření ke všem identifikvaným priritním blastem, která by měla být realistická, přijatelná, realizvatelná, a naplňující stanvené cíle. Opatření mhu být variantní (tj. výběr z mžných patření pr dsažení jednh strategickéh cíle), neb cíl může být dsažen prstřednictvím sady patření. Ppis patření ve větší míře detailu, (prcesy, techniky, nástrje aktivity), identifikace dpadů patření (indikátry), předběžný/rientační dhad nákladů danéh patření. Ppis všech patření by měl být zpracván v jedntné struktuře, která bsahuje následující bdy: i. Název patření. ii. Priritní blast, k jejímuž dsažení se patření vztahuje. iii. Zdůvdnění patření a ppis, jak přispěje k naplnění strategickéh cíle. iv. Předběžný/ rientační dhad nákladů. v. Zdrje financvání (v případě financvání z ESIF se uvede knkrétní perační prgram, priritní sa a specifický cíl). Z hlediska splnění principu tematické kncentrace je nezbytné, aby se každý prjektvý záměr vázal na některý ze specifických cílů OPŽP, případně dalších OP. vi. Časvý plán realizace patření. vii. Subjekty zapjené d realizace patření (partneři IPRSÚ) Indikativní seznam prjektvých záměrů Předkladatel v rámci ppisu patření může uvést pr jedntlivá patření indikativní seznam typvých prjektvých záměrů, pkud takvé prjektvé záměry má již k dispzici. Tyt prjektvé záměry nejsu při předlžení v indikativním seznamu závazné pr realizaci v rámci IPRSÚ a mhu být zařazeny d jinéh PwC Strana 18 ze 32

19 prcesu výběru a hdncení prjektů ze strany příslušných řídících rgánů. Prjekty předem stanvené v indikativním seznamu (předpkládá se jejich prjednání na úrvni řídícíh výbru a partnerů 7 ) se však autmaticky pvažují za schválené na vnitřní úrvni (tj. Řídícím výbrem IPRSÚ) a nemusí již být znvu schvalvány. 3.3 Ppis čekávaných výsledků a výstupů, identifikace základních indikátrů V rámci dalšíh krku při přípravě IPRSÚ by měl předkladatel prvěřit, zda je mžné ke každému ze specifických cílů a patření přiřadit jednznačné indikátry umžňující jejich změření a předpkládaný termín jejich dsažení. Indikátry by měly vycházet ze strmu cílů (viz intervenční lgika v Obrázku 8). Tyt údaje budu pzději základem pr dpracvání strategických cílů d pdby SMART. Sada indikátrů může sestávat ze dvu částí: 1. Pvinná část indikátrů (sučástí každé IPRSÚ, minimálně jeden indikátr pr každu priritní blast). 2. Dplňující nepvinná část indikátrů (její zařazení záleží na rzhdnutí předkladatele IPRSÚ). Pvinná část indikátrů musí vycházet z Nárdníh číselníku indikátrů a musí respektvat přiřazení příslušných indikátrů k jedntlivým priritním sám OPŽP a dalších OP, z nichž budu patření a priritní blasti financvány. Pvinné indikátry mhu být dplněny subrem vlastních indikátrů nsitele IPRSÚ, reagujícím na specificku situaci v území. Indikátry z tht subru služí k vlastnímu hdncení průběhu implementace IPRSÚ ze strany nsitele a nejsu sučástí mnitrvání a evaluace IPRSÚ ze strany nadřízených subjektů v rámci implementačníh schématu IPRSÚ. Závazná je úrveň priritních blastí, kde se cílvé hdnty indikátrů agregují z úrvně jedntlivých patření. Je stanvena desetiprcentní tlerance v plnění cílvých hdnt indikátrů, která nezakládá žádná rizika pr nsitele IPRSÚ a je vyjádřením práce s nejisttu a rizikem. Plnění indikátrů na úrvni priritních blastí se pvažuje za sučást plnění pdmínek realizace IPRSÚ a je sučástí předkládaných mnitrvacích zpráv (viz kapitla 7.9). Strategický cíl IPRSÚ SC 1 SC 2 Opatření IPRSÚ Kód NČI Název Indikátr Kvantifikvaná jedntka Výchzí hdnta Obrázek 7: Indikativní tabulka stanvení indikátrů čekávaných výstupů a výsledků Cílvá hdnta Operační prgram Indikátry by měly splňvat následující kritéria: Jednznačnst. Přímý vztah k definvané priritní blasti IPRSÚ. Měřitelnst pmcí kvantifikvané jedntky. Snadná dstupnst indikátrů a jejich výchzích hdnt včetně mžnsti určení zdrje. Adekvátní peridicita hdncení indikátrů. Vazba na i indikátrvé sustavy relevantních peračních prgramů, především OPŽP. 7 Viz kapitla 7.6. PwC Strana 19 ze 32

20 3.4 Sulad s nadřazenými strategickými dkumenty Integrvaná strategie musí být připravena v suladu se strategickým směřváním nejen reginu (kraje, města apd.), ale také České republiky a EU. Prt je nezbytné, aby předkladatel IPRSÚ prkázal sulad s priritami klíčvých strategických dkumentů na úrvni města, kraje, ČR a priritami pdpry EU v prgramvacím bdbí V tét kapitle předkladatel IPRSÚ ppíše vztah integrvané strategie ke stávajícím strategickým dkumentům 8 : Města, začleněná d specifickéh území: Kraj/kraje: ČR: strategický rzvjvý plán; integrvaný plán udržitelnéh rzvje; případně příslušný sektrvý rzvjvý plán (kncepce v blasti chrany a tvrby živtníh prstředí); územní plán; strategický rzvjvý plán; případně příslušný sektrvý rzvjvý plán; územně analytické pdklady; ZÚR; Případně jiný dkument, který ppisuje průměty strategických cílů d území (je-li zpracván). Plitika územníh rzvje České republiky; Zásady územníh rzvje; Strategie reginálníh rzvje ČR pr bdbí ; Státní plitika živtníh prstředí České republiky Nsitel uvede návaznst ve frmě dkazu na příslušnu kapitlu/priritu danéh dkumentu. Vazba na knkrétní patření není pvinná, prtže struktura nadřazených strategických dkumentů bude pravděpdbně rzdílná. Ppis vazby na strategický dkument nemusí být dslvnu citací, nicméně by z něj měl jasně vyplývat, jak/čím je uvedená vazba naplněna. Je vhdné vazby uvést v přehledné tabulce (viz brázek 11). Strategický dkument (název) Pririta / Strategický cíl Vazba na IPRSÚ Strategický dkument 1 Pririta 1 Ppis vazby na IPRSÚ na úrvni strategických cílů Pririta 2 Ppis vazby na IPRSÚ na úrvni strategických cílů Pririta 3 Ppis vazby na IPRSÚ na úrvni strategických cílů Strategický dkument 2 Pririta 1 Ppis vazby na IPRSÚ na úrvni strategických cílů Obrázek 8: Ppis suladu IPRSÚ s klíčvými kncepčními a strategickými dkumenty. 8 Není-li některý z uvedených dkumentů zpracván, pnechá předkladatel IPRSÚ příslušnu klnku prázdnu, případně dplní kmentář (např. N/A ). PwC Strana 20 ze 32

21 4 Pstup přípravy a implementace IPRSÚ Další část dkumentu strategie IPRSÚ se zaměří na ppis implementačníh plánu integrvané strategie, který musí zahrnvat: časvý harmngram (kapitla 7.2); finanční plán (kapitla 7.3); ppis řídící struktury a způsbu IPRSÚ, včetně nastavení systému identifikace a výběru prjektů (kapitly 7.4 a 7.6). Sučástí tét kapitly by měl být také ppis th, jak byly d přípravy IPRSÚ zahrnuti všichni klíčví partneři tak, aby integrvaná strategie byla výsledkem shdy nad ptřebami a rzvjvými příležitstmi danéh území. Tyt infrmace by měly být dlžitelné např. zápisem z jednání Řídícíh výbru IPRSÚ, veřejných knzultací apd. Pr nastavení implementačníh plánu jsu výchdiskem základní principy využití integrvaných pstupů dané Metdickým pkynem pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí (MMR): Předkladatel IPRSÚ musí vytvřit příslušnu transparentní řídicí a rganizační strukturu IPRSÚ, která také zajistí efektivní řízení, mnitring a vyhdncvání jeh plnění. Předkladatel splupracuje se všemi relevantními řídicími rgány prgramů ISEF. Předkladatel musí jedenkrát rčně předkládat mnitrvací zprávy realizaci IPRSÚ. Aktualizace IPRSÚ může prběhnut nejdříve za tři rky d schválení IPRSÚ a její schválení bude zajištěn stejným pstupem jak u půvdní strategie. Předkladatel musí zapjit d celéh prcesu přípravy, vzniku, realizace a hdncení IPRSÚ relevantní partnery ze zájmvéh území. 4.1 Pstup schválení IPRSÚ Psuzení způsbilsti území pr IPRSÚ Prvním důležitým mezníkem při přípravě IRPSÚ je psuzení způsbilsti vymezenéh specifickéh území pr tent typ nástrje a čerpání pdpry prstřednictvím IPRSÚ. Způsbilst bude psuzena příslušným útvarem MŽP. Tent útvar vydá vyjádření předkladateli IPRSÚ. Kladné vyjádření je předpkladem pr zpracvání dalších částí integrvanéh dkumentu. Psuzení způsbilsti prběhne p uknčení analytické fáze přípravy strategie IPRSÚ. Předkladatel IPRSÚ předlží draft analytické části IPRSÚ včetně zdůvdnění výběru území pr způsbilst k pdpře prstřednictvím IPRSÚ. Předlžený dkument musí bsahvat alespň tyt části: Ppis vymezení specifickéh území. Zdůvdnění vymezení specifickéh území ppis naplnění alespň jednh kritéria rámci (i) územníh, (ii) integrvanéh a (iii) tematickéh přístupu k naplňvání územní dimenze. Shrnutí základních prblémů vymezenéh území a jejich prvázanst. Příslušný útvar MŽP se vyjádří, zdali se jedná specifické území ve smyslu území způsbiléh pr pdpru prstřednictvím IPRSÚ. Na základě kladnéh vyjádření začne předkladatel IPRSÚ zpracvávat kmpletní integrvanu strategii. V případě, že příslušný útvar MŽP vymezení specifickéh území na základě úvdní části IPRSÚ neschválí, dpručí předkladateli IPRSÚ další pstup (např. úprava dkumentu, redefinvání specifickéh území). PwC Strana 21 ze 32

22 4.1.2 Schválení strategie IPRSÚ MŽP jak nejvyšší výknný, kntrlní a pradní rgán IPRSÚ bude schvalvat předkládané dkumenty IPRSÚ, a t především: Strategii IPRSÚ a její sulad s pdmínkami stanvenými MŽP a tímt Metdickým pkynem IPRSÚ; zásbník prjektů včetně jeh případných změn (prces výběru prjektů shrnuje kapitla 7.6); mnitrvací zprávy realizaci IPRSÚ, prkazující plnění části indikátrvých hdnt a realizaci pdaných prjektů; závěrečnu zprávu. Prjekt zařazený d zásbníku prjektů by měl mít pdbu prjektvé fiše rzsahu jedné až dvu stránek, která bude bsahvat následující klíčvé infrmace: 1. Název prjektu. 2. Nsitel prjektu. 3. Cíl prjektu. 4. Kritéria, na základě kterých byl prjekt zařazen d IPRSÚ (včetně vazby na další prjekty v integrvané strategii). 5. Aktivity prjektu. 6. Výstupy prjektu. 7. Finanční plán. 8. Časvý plán. 9. Cílvá skupina prjektu. Zapjení MŽP d řídící struktury IPRSÚ znázrňuje brázek 15 (viz kapitla 7.4). 4.2 Časvý harmngram a prvázanst jedntlivých aktivit Z hlediska řízení implementace připravené strategie IPRSÚ je důležité znát také předpkládaný časvý plán implementace. Časvý plán musí vycházet z předběžnéh seznamu indikativních prjektů a typvých záměrů v jedntlivých patřeních a priritních blastech, pdle nichž lze určit časvu nárčnst realizace. Časvý plán musí zárveň vycházet z prvázansti jedntlivých aktivit a patření, kdy některá patření a aktivity mhu být realizvány až v návaznsti na jiné dknčené aktivity realizaci některých patření je třeba načasvat tak, že uknčení realizace jednh patření je pdmínku zahájení jinéh. Časvý plán tedy musí respektvat prvázanst a návaznst jedntlivých aktivit a patření. Časvý plán je samzřejmě indikativní. Jeh cílem není stanvit detailní časvý akční plán celé strategie, ale spíše psudit lgiku navrženéh integrvanéh plánu, časvu prvázanst jedntlivých patření a usnadnit řízení a mnitrvání realizace celéh IPRSÚ. Časvý plán je mžné připravit prstřednictvím jednduché tabulky, kde bude vyznačena realizace priritních blastí a patření v jedntlivých letech 9. V rámci tabulky může být dále uveden indikativní přehled aktivit a záměrů, která se v jedntlivých letech budu v rámci patření a priritních blastí realizvat. Ilustrativní časvý plán je uveden na Obrázku 12. Je také mžné prvázat finanční a časvý harmngram d jednh schématu. V tmt případě by tabulka s časvým plánem krmě barevně značené realizace bsahvala také předpkládané finanční alkace pr jedntlivá patření a rky. 9 Uváděné údaje se týkají předpkládané fyzické realizace jedntlivých priritních blastí a patření, nikli termínů výzev, předkládání žádstí platby či prplácení prjektů. PwC Strana 22 ze 32

23 Priritní blast Opatření 1.1 Aktivita 1 Aktivita 3 Aktivita 4 Aktivita 2 Opatření 1.2 Aktivita 5 Aktivita 6 Aktivita 5 Aktivita 6 Opatření 1.3 Aktivita 8 Aktivita 8 Aktivita 5 Aktivita 7 Priritní blast 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Obrázek 9: Ilustrativní návrh tabulky harmngramu IPRSÚ 4.3 Finanční plán včetně ppisu způsbu financvání Stěžejní část IPRSÚ představuje také finanční plán. V něm musí předkladatel IPRSÚ pdrbně rzepsat ptřebné, reálné finanční zdrje na realizaci strategie pdle jedntlivých let čerpání, pririt, fndů a příslušných prgramů a krmě intervencí z ESIF a prstředků na kfinancvání musí zahrnvat i statní finanční zdrje. Finanční plán bude připraven minimálně ve dvu prvedeních: 1. Celkvý finanční plán strategie předpkládaný celkvý finanční plán v členění financvání ESIF; nárdní splufinancvání (SR); vlastní zdrje (veřejné rzpčty); sukrmé zdrje. 2. Detailní finanční plán strategie detailní finanční plán bude specifikvat předpkládané alkace v členění d úrvně jedntlivých priritních blastí a patření. Zárveň bude připraven ve dvu verzích pr návratnu a nenávratnu pdpru v návaznsti na pdmínky OPŽP a dalších OP, které budu pskytvat pdpru pr IPRSÚ. Alespň rámcvě by měl být nastaven finanční plán také u prjektů, které ještě nemají detailní/přesný rzpčet. Tyt prjekty by měly být dlišeny d prjektů, kde je rzpčet stanven již na základě přesných údajů. PwC Strana 23 ze 32

24 4.4 Ppis způsbu řízení IPRSÚ (včetně rganizačníh schématu) a příslušné administrativní kapacity Schéma řídící struktury IPRSÚ znázrňuje následující brázek. Příslušný útvar MŽP Řídící výbr IPRSÚ Předkladatel / nsitel IPRSÚ Orgány samspráv Orgán ZVCHÚ Statutární rgány partnerů Obrázek 10: Schéma řídící struktury IPRSÚ Kntrlu realizace, krdinaci a hdncení IPRSÚ bude prvádět MŽP v rámci svéh příslušnéh dbrnéh útvaru, případně v rámci ustanvené řídicí a krdinační skupiny na MŽP. Nsitel IPRSÚ územní samsprávný celek neb rganizační slžka státu musí pr řízení integrvané strategie ustanvit Řídící výbr pr realizaci strategie slžený z dpvědných zástupců všech samspráv, na jejichž území se bude strategie realizvat, a dalších klíčvých partnerů z předmětnéh území. Partnery mhu být např. rgány krajské samsprávy, rgány státní správy, neziskvé rganizace atd. Řídící výbr IPRSÚ bude dpvědný nsiteli IPRSÚ za řádný průběh realizace strategie a bude vydávat dpručení rgánům samspráv (případně centrálnímu rgánu ZVCHÚ) a statutárním rgánům zapjených partnerů. Předsedu Řídícíh výbru bude zástupce právnické sby, která je nsitelem IPRSÚ. Řídící výbr IPRSÚ bude mít vypracván a schválen statut a jednací řád, pdle kterých pvede svá jednání. Statut bude upravvat přinejmenším následující blasti: seznam členů ŘV, tj. partnerů IPRSÚ, kteří jsu zapjeni na smluvním základě; četnst zasedání ŘV (minimálně dvakrát rčně); půsbnst ŘV (výběr priritních blastí, schválení IPRSÚ); způsb vlby předsedy ŘV; způsb kmunikace se členy ŘV, včetně dručení infrmace zasedání ŘV a pdkladvých materiálů; pravmci předsedy ŘV a jeh zástupce; hlasvací práva členů ŘV; pdmínky usnášeníschpnsti ŘV; pstup v případě střetu zájmů člena ŘV; návrh a způsb prvedení změn v jednacím řádu ŘV. Dále musí být pr přípravu a realizaci strategie ustaven manažer IPRSÚ, který ve své výknné funkci přípravu a realizaci strategie řídí a je dpvědný Řídícímu výbru. Manažer zdpvídá zejména za administraci, frmální náležitsti a správnst pstupu přípravy a realizace integrvané strategie. Zárveň je také hlavní kntaktní sbu pr kmunikaci s ŘO prgramů ESIF, s dalšími subjekty i s veřejnstí. Ustavení pzice manažera je pvinné. Pdle veliksti území a rzsahu předpkládaných aktivit má manažer k dispzici tým, jež mu pmáhá plnit výše ppsané úkly a cíle. Řídící struktura IPRSÚ bude adekvátní kapacitě pdle veliksti vymezenéh území a rzsahu zaměření strategie. PwC Strana 24 ze 32

25 4.5 Ppis realizace partnerství, zapjení partnerů při tvrbě a realizaci IPRSÚ Základním principem řízení IPRSÚ při přípravě i realizaci je partnerství. Partnerství by se měl tedy prlínat celým prcesem přípravy a realizace IPRSÚ a nsitel IPRSÚ by měl d pčátku přípravy inicivat dialg se všemi klíčvými partnery danéh území jejich zapjení d integrvané strategie. První skupinu klíčvých partnerů jsu bce, jejichž katastrální území budu zasažena dpady integrvané strategie neb v nich djde přím k realizaci prjektvých záměrů. Splupráce s dtčenými bcemi musí být zajištěna na smluvním základě (např. dhdu partnerství mezi nsitelem integrvané strategie a statními bcemi princip lead partnera). Dále je nezbytné zapjení i statních partnerů z vymezenéh území především s hledem na věcné zaměření integrvané strategie z nárdní či reginální úrvně (např. Agentura chrany přírdy a krajiny, Pvdí, ZVCHÚ, kraj apd.) a z neziskvéh sektru (např. sciální partneři, NNO, zástupce bčanských iniciativ), pkud je relevantní případně i sektru sukrméh (např. významné místní pdniky, jejichž aktivity mají významný dpad na řešené území a bez jejichž zapjení nelze dsáhnut ptřebné změny). Tit partneři by měli být identifikváni nsitelem IPRSÚ a slveni s žádstí zapjení d prcesu přípravy i realizace IPRSÚ. Splupráce by měla být stvrzena frmálně prstřednictvím smluvy partnerství (bdbně jak výše) či jinéh frmálníh dkumentu, který bude dpvídat ptřebám danéh IPRSÚ a jeh nsitele. 4.6 Ppis transparentníh způsbu výběru kritérií a samtných prjektvých záměrů/prjektů Nsitel IPRSÚ na základě zpracvanéh Dkumentu IPRSÚ vyhlásí výzvu 10 na předkládání prjektvých záměrů d integrvané strategie. Kritéria pr výběr prjektů vycházejí z kritérií daných Řídícími rgány peračních prgramů a jsu dále specifikvána a zužvána, aby vybrané prjektvé záměry c nejlépe naplňvaly cíle danéh IPRSÚ. Relevanci předkládaných prjektů psudí Řídící výbr IPRSÚ a dpručuje je pr předlžení d specifických výzev OPŽP zaměřených na prjekty implementvané v rámci IPRSÚ, případně další OP. Předkládané prjekty jsu hdnceny z 3 hledisek stanvených v dkumentu IPRSÚ a schválených Řídícím výbrem: 1) psuzení frmálních náležitstí; 2) sulad prjektů se strategií IPRSÚ hdncení kvality prjektů pmcí stanvených výběrvých kritérií (např. naplňvání indikátrů, tematická prvázanst s statními prjekty, dsažení synergií na úrvni glbálníh cíle neb strategických cílů IPRSÚ, naplňvání finančníh plánu atp.); 3) sulad prjektů s cíli OP, z kterých bude IPRSÚ financván. Prjektvé záměry dpručené Řídícím výbrem budu zařazeny d seznamu prjektů, který je sučástí dkumentu IPRSÚ. Nsitel IPRSÚ, prstřednictvím svéh manažera, ptvrdí jedntlivým partnerům, že předkládaný prjekt je sučástí a je v suladu s cíli a priritami IPRSÚ a může být prt předlžen v rámci specifických výzev 11 cílených právě na prjekty IPRSÚ. V průběhu realizace IPRSÚ mhu být jedntlivé prjekty přidávány seznamu prjektů, které jsu sučástí IPRSÚ, a t na základě žádsti předkladatele prjektvéh záměru zařazení d IPRSÚ manažervi IPRSÚ. Ten následně zajistí v sučinnsti s žadatelem případnu knkretizaci prjektvéh záměru, jeh následné vyhdncení a prjednání v Řídícím výbru IPRSÚ. 10 Nejedná se výzvu shdnu s výzvu pr příjem žádstí pdpru v rámci OP, text výzvy stejně jak její pstup či kritéria mhu být nastaveny pdle ptřeb danéh IPRSÚ. 11 Specifické výzvy puze pr prjekty realizvané v rámci IPRSÚ lze v sučasnsti předpkládat v OPŽP. PwC Strana 25 ze 32

26 Obrázek 11: Schéma pstupu sběru a výběru prjektů realizvaných v rámci IPRSÚ 4.7 Vliv IPRSÚ na hrizntální témata Hrizntální témata definvaná Evrpsku kmisí průřezvě zasahují d všech blastí scieknmickéh rzvje a je nutné je chápat také jak jeden z cílů IPRSÚ. Při zpracvání IPRSÚ musí být prt hrizntální témata zhledněna a respektvána. Hrizntální témata zahrnují: rvné příležitsti; udržitelný rzvj. Udržitelný rzvj IPRSÚ je primárně zaměřen na zlepšení stavu a kvality ŽP a naplňvání tematických cílů pr blast ŽP. Udržitelný rzvj, chápaný jak takvý eknmický růst, který uvádí v sulad hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí, by prt měl být klíčvu sučástí strategie IPRSÚ. Prjekty realizvané v rámci IPRSÚ by prt měly přirzeně vést k celkvému harmnickému rzvji vymezenéh území a maximalizaci kvality živtníh prstředí. Důležitu sučástí udržitelnéh rzvje je také vyvážený scieknmický rzvj. Strategie IPRSÚ by prt měly přispívat také k dstranění územních rzdílů v daném území. Rvné příležitsti Princip rvných příležitstí znamená ptírání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl; suhrnně skupiny hržené sciální exkluzí. PwC Strana 26 ze 32