HARMONIZACE DPH A EU STAV V ROCE 2006

Transkript

1 Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Pedagogická fakulta HARMONIZACE DPH A EU STAV V ROCE 2006 BAKALÁSKÁ PRÁCE Nela NAGYOVÁ eské Budjovice, duben 2007

2 Prohlašuji, že svoji bakaláskou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní souhlasím se zveejnním své bakaláské práce, a to v nezkrácené podob fakultou elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách. V eských Budjovicích 2007 Nela Nagyová

3 Anotace Název: Harmonizace DPH a EU; stav v roce 2006 Autor: Nela Nagyová Vedoucí práce: PhDr. Pavel Hejtman, CSc. V této práci se zabývám jednotným vnitním trhem, s ním související harmonizací nepímých daní, konkrétn dan z pidané hodnoty a DPH v ostatních zemích EU. Vtšina práce je vnována zmnám DPH v eské republice, které zaaly platit po vstupu do Evropské unie. Konkrétn jde o zmny sazeb, postupy pi dodání a poízení zboží a služeb a nové povinnosti podnikatel. A v závru práce se zmiuji o DPH jako fiskálním nástroji v rámci EU. Title: The Harmonization Value-Added Tax in EU; 2006 State Author: Nela Nagyová Supervisor: PhDr. Pavel Hejtman, CSc. In this thesis I deal with homogenous domestic market, harmonization of indirect tax related with him, concrete value-added tax and VAT in other states of EU. Main part of thesis is given to changes VAT in the Czech Republic, which start hold good after entry into European Union. It goes about setting changes concrete, advancement at delivery and purchase good and service and new responsibilitie of businessmen. And at the conclusion of thesis I allude to VAT like fiscal tool in frame of EU.

4 Obsah SEZNAM TABULEK, OBRÁZK A GRAF... 5 ÚVOD HARMONIZACE DPH A JEDNOTNÝ VNITNÍ TRH JEDNOTNÝ VNITNÍ TRH DAOVÁ HARMONIZACE HARMONIZACE DPH DPH V OSTATNÍCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE SAZBY OBRAT ZDAOVACÍ OBDOBÍ HLAVNÍ ZMNY VYVOLANÉ HARMONIZACÍ DPH SAZBY DPH DODÁNÍ, POÍZENÍ, DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Dodání zboží Poízení zboží Dovoz zboží Vývoz zboží Poskytování služeb DALŠÍ ZM NY SOUVISEJÍCÍ SE VSTUPEM R DO EU Samovymení dan Zmna struktury daového identifikaního ísla Nové vykazovací povinnosti Intrastat Zmna limitu ukládajícího povinnost registrace k DPH Systém VIES DPH JAKO ZDROJ PÍJMU ROZPOTU EU ZÁVR DLEŽITÉ POJMY ZKRATKY SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ... 47

5 Seznam tabulek, obrázk a graf Tabulka. 1 Vliv kumulativního kaskádového systému na velikost dan Tabulka. 2 Vliv systému dan z pidané hodnoty na velikost dan v K Tabulka. 3 Sazby DPH Tabulka. 4 Hranice obratu, jejíž pekroení uruje povinnost registrace k DPH Tabulka. 5 Zdaovací období Tabulka. 6 Osvobozená plnní Tabulka. 7 Mezní hodnota poízeného zboží za kalendání rok v EUR u zasílání zboží Tabulka. 8 Formát DI Tabulka. 9 ást DPH odvedená do rozpotu EU jednotlivými zemmi Obrázek. 1 Postup pi dodání zboží Graf. 1 Rozdlení píjm podle kategorií

6 ÚVOD Dne 1. kvtna 2004 vstoupila eská republika do Evropské unie a s tím souvisí mnoho zmn v naší ekonomice. Došlo k otevení nových trh, R získala pístup k finanním prostedkm z rozpotu Evropské unie, v dsledku tzv. otevení hranic došlo ke zrušení cel a dalším zmnám. Pro mou práci je však dležitá harmonizace nepímé dan, konkrétn dan z pidané hodnoty (dále jen DPH) a zmny se vstupem související. Zabývám se harmonizací dan od období tsn ped vstupem R do Evropské unie. Rozsah práce mi nedovolí zabývat se touto problematikou od vzniku nových porevoluních daových zákon. Harmonizace nepímých daní je velmi dležitá pro fungování jednotného vnitního trhu, jehož souástí se R stala dnem vstupu, a potýkají se s ní všechny lenské zem EU. Harmonizace DPH byla také jednou z podmínek umožující vstup do EU. V souvislostí s harmonizací se také zabývám DPH v ostatních lenských zemích EU. Tomuto tématu je vnována druhá kapitola, která je spíše informativní a poskytuje pouze struný pehled. Tetí kapitola je vnována jednotlivým zmnám v oblasti DPH. Všeobecn nejznámjší je zmna základní sazby DPH z pvodních 22 % na dnešních 19 % a peazení uritých druh zboží ze základní sazby do snížené a naopak. Mén známe už jsou postupy pi dodání (díve vývozu) a poízení (díve dovozu) zboží a dodání a poskytování služeb. A dalším povinnostem, které podnikatelm vznikly. DPH je jeden ze zdroj finanních prostedk plynoucích do rozpotu EU. Jaká ást DPH se odvádí do rozpotu a struné informace o rozpotu EU jsou popsány ve tvrté kapitole. Cílem mé práce je objasnit pojem harmonizace dan, popsat postup a nastínit systém provádní harmonizace. Dále bych chtla vytvoit ucelený pehled zmn v R 6

7 týkajících se DPH od vstupu do EU do konce roku Protože se jedná o velmi rozsáhlou a komplikovanou oblast a rozsah bakaláské práce je omezen, nelze se vnovat celé problematice do hloubky. Zabývám se vybranými oblastmi a nkteré problémy pouze nastiuji. 7

8 1 Harmonizace DPH a Jednotný vnitní trh eská republika se vstupem do Evropské unie zapojila mimo jiné také do tzv. Jednotného vnitního trhu, který zahrnuje trhy všech lenských stát EU. 1.1 Jednotný vnitní trh Vytvoení Jednotného vnitního trhu poínaje prvním dnem roku 1993 je tak výsledkem usilovné snahy o naplnní principu ty ekonomických svobod, tedy volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu, prostednictvím odstraování nadbytených legislativních, technických a fiskálních pekážek (Zahradník 2003, s. 43). Dosažení skuten jednotného trhu je podmínno tím, že v rámci dodržení rovnosti podmínek na trhu budou všichni jeho úastníci, tj. lenské zem, vzájemn pizpsobovat svá pravidla, normy, právní a správní pedpisy atd. V další fázi pejdou k postupné harmonizaci nejprve daových, poté celých fiskálních systém a osvojí si všechna další potebná opatení pro zajištní potebné ekonomické volnosti firmám, spolenostem, domácnostem i jednotlivcm a pro jejich efektivní spolupráci a souinnosti. 1.2 Daová harmonizace Jak bylo již výše zmínno, je pro fungování jednotného trhu dležitá harmonizace daových systém. Definici daové harmonizace uvádí Nerudová (2005, s. 13). Daová harmonizace pedstavuje proces sbližování daových soustav stát na základ spolených pravidel. A to má zajistit vývoj a fungování soustav tak, aby neodporovaly 8

9 zásadám jednotného trhu a došlo k omezení škodlivé daové konkurence mezi jednotlivými lenskými zemmi EU. Hlavní zásady daové harmonizace jsou stanoveny ve smlouv o založení ES z roku 1957 v láncích 90 93: lánek 90 zakazuje lenským státm uvalovat na výrobky jiných lenských stát pímo ani nepímo znevýhodující dan, nežli jsou uvaleny na výrobky domácí. lánek 91 íká, že pokud jsou výrobky vyvezeny na území jiného lenského státu, nesmí navrácení vnitních daní pesáhnout vnitní dan, kterým byly výrobky pímo i nepímo podrobeny. lánek 92 zakazuje zvýhodnní vývozu do lenských zemí formou úlev na pímých daních a souasn zakazuje vyrovnávací poplatky pi dovozu z lenských zemí. Toto je možné pouze na omezenou dobu, pokud pedcházelo schválení Evropskou radou na návrh Evropské komise. lánek 93 naizuje Evropské rad, aby na základ doporuení Evropské komise a po konzultaci s Evropským parlamentem pijala ustanovení pro harmonizaci zákonodárství týkajícího se nepímých daní v míe, která je nezbytná pro vytvoení a fungování jednotného vnitního trhu. Daová harmonizace se týká jak nepímých daní, tak i pímých daní 1. Harmonizace nepímých daní probhla ve dvou etapách. První problém, který pi harmonizaci vyvstal, byly dva rozdílné systémy zdanní. Vtšina lenských zemí uplatovala místo DPH da z obratu. Evropská komise musela rozhodnout, který systém se bude používat. Kumulativní kaskádový systém dan z obratu zpsobuje deformace tržního prostedí, nebo díky skutenosti, že daové zatížení roste pímo úmrn s délkou výrobního i distribuního etzce, výrobci a distributoi radji vytváejí integrace, nebo jejich prostednictvím mohou ovlivnit výšku daového zatížení (Nerudová 2005, str. 27). U DPH se odvádí stále stejná da, tudíž nezáleží na délce etzce. Pro lepší pochopení uvedu dv tabulky: 1 Harmonizací pímých daní se v této práci nebudu zabývat. 9

10 Tabulka. 1: Vliv kumulativního kaskádového systému na velikost dan Vliv kumulativního kaskádového systému na velikost dan Subjekt Cena ped zdanním Da 19 % Odvedená da v v K v K K Devaský podnik 500,00 95,00 95,00 Pila 1000,00 190,00 190,00 Výrobce parket 1500,00 285,00 285,00 Velkoobchod 2000,00 380,00 380,00 Maloobchod 2500,00 475,00 475,00 Zdroj: Nerudová (2005, str. 26) Tabulka. 2: Vliv systému dan z pidané hodnoty na velikost dan v K Vliv systému dan z pidané hodnoty na velikost dan v K Subjekt Cena ped Da 19 % Odvedená da Výpoet v K zdanním v K v K v K Devaský podnik 500,00 95,00 95,00 Pila 1000,00 190, = 95,00 Výrobce parket 1500,00 285, = 95,00 Velkoobchod 2000,00 380, = 95,00 maloobchod 2500,00 475, = 95,00 Zdroj: Nerudová (2005, str. 27) Další podmínkou nepímého zdanní je možnost výpotu uritého procenta z prodejní ceny, ímž bude zajištna rovnomrnost daového zatížení. Tuto podmínku kumulativní kaskádový systém dan z obratu nemže splnit. Dalšími výhodami DPH je její nepímý výbr 2 a tzv. neutralita dan 3 pro plátce DPH. Komise tedy rozhodla, že v první etap harmonizace bude nahrazen kumulativní kaskádový systém dan z obratu systémem dan z pidané hodnoty a v druhé etap dojde k odstranní daových hranic uvnit EU. Podle první smrnice. 67/227/EEC z roku 1967 mla být první fáze ukonena ve 2 Da do státního rozpotu neodvádí pímo poplatník, ale plátce DPH. Nap. oban (poplatník) si koupí auto u prodejce (plátce DPH), zaplatí cenu, jejíž souástí je i DPH. Tuto da odvede do státního rozpotu prodejce ve svém daovém piznání. 3 DPH se fakticky pesouvá výrobním a distribuním etzcem až na koneného spotebitele. 10

11 všech zemích EU do 1. ledna Harmonizace DPH Nejprve bych se chtla zmínit o hlavních právních dohodách ovlivujících harmonizaci DPH. Podle Tomáška (2004, s. 72) je základem harmonizace v oblasti dan z pidané hodnoty Šestá smrnice Rady. 77/388/EHS ze 17. kvtna 1977 o harmonizaci zákon lenských stát vztahujících se k dani z obratu spolený systém daní z pidané hodnoty: sjednocování daového základu, která byla do svého pijetí mnohokrát novelizována,[...] Úelem této smrnice je zajištní nediskriminaního systému DPH, tak aby bylo zajištno,,zdravé konkurenní prostedí a fungování jednotného trhu. Dalším dležitým naízením je tzv. Osmá smrnice Rady ES. 79/1072/EHS, která uplatuje vrácení DPH plátcm, kteí podnikají nejen v urité lenské zemi, ale i po celé EU. Unifikace sazeb DPH byla pro EU z poátku prioritní, ale v prbhu harmonizace se ukázalo, že sjednocení není takka možné, protože jednotné DPH asto brání sociální nebo kulturní dvody, da jako nástroj fiskální politiky nebo ohrožení píjm do státního rozpotu harmonizací vyvolané. V neposlední ad musí veškerá rozhodnutí schválit každý z lenských stát, proto by sjednocení rozhodnutí bylo zdlouhavé. Byla tedy stanovena pouze základní (standardní) sazba, která nesmí být nižší než 15 a dále je umožnna jedna, popípad dv sazby snížené (redukované), týkající se striktn vymezených produkt, jejichž výše nesmí být nižší než 5 %. Samozejm existují výjimky, o kterých se zmíním ve druhé kapitole. V souasné dob se Evropská komise snaží o zjednodušení právních norem v oblasti DPH a o odstranní jednotlivých státních výjimek. Jednotný vnitní trh byl dokonen 1. ledna 1993 a od této doby je umožnn volný pohyb zboží. S tím vyvstává otázka: Kde bude DPH vybíráno? Místo výbru DPH prošlo a stále prochází nkolika zmnami. Pvodn se da vybírala v zemi pvodu, tzn. zboží se zdanilo v zemi, ve které bylo vyrobeno, podle místn píslušných sazeb. Pokud se zboží 11

12 vyvezlo do zem, ve které se stejné (pípadn podobné zboží) prodává s nižší sazbou DPH, docházelo k cenové nevýhod dovezeného zboží. Pedevším z tohoto dvodu byl brzo tento systém nahrazen výbrem dan v zemi urení, tzn. výrobek je pi pechodu hranic zbaven DPH a nov je zdann až v zemi, kde bude prodáván, a to podle místn píslušných sazeb DPH. V souasném systému výbru DPH je dodržována zásada, že DPH zstává v zemi, v níž vznikla. Zásada výbru DPH v zemi pvodu je nyní uplatována u zboží zakoupeného obanem ES (turistou) v jiné lenské zemi a dováženého dom. Zboží, které je ureno pro vlastní spotebu, není nov na hranicích zdaováno. To se však netýká nákupu nových dopravních prostedk (automobil, lodí, sportovních letadel, pokud nejsou starší než šest msíc), ty jsou zdaovány v zemi kupujícího (Kunešová H., Mrkvan R. a kol. 2005, s. 76). Dále se to netýká zásilkového prodeje, pokud prodejce odpovídá za pepravu objednaného zboží. DPH se útuje podle sazby v zemi prodávajícího, pouze pokud roní obrat pesáhne stanovenou hranici. 12

13 2 DPH v ostatních státech Evropské unie Jak jsem již díve zmiovala, harmonizací DPH se musí zabývat všechny státy EU. V této kapitole chci upozornit na velké rozdíly mezi jednotlivými státy a to pedevším na rozdíly v sazbách. Tabulky. 4 a. 5 jsou spíše informativního charakteru. Problematiku harmonizace daní zpracovala Danuše Nerudová ve své knize Harmonizace daových systém zemí Evropské unie pro každou lenskou zemi zvláš. Pro lepší pehlednost jsem jednotlivé ásti týkající se DPH uspoádala do tabulek a opravila jsem údaje, které se v roce 2006 zmnily. 2.1 Sazby Tabulka 3: Sazby DPH lenský stát Sazba v % Snížená Základní výjimka Belgie % doasná sazba. eská republika 5 19 Dánsko 25 Estonsko 5 18 Finsko 8 a Francie 5,5 19,6 Sazba ve výši 2,1 % na léky a veejnou dopravu. Irsko 13,5 21 Sazba ve výši 4,4 % na hospodáská zvíata. Nulová sazba na urité druhy tiskovin, lékaské výrobky, dtské obleení a obuv a potraviny. 13,5 % doasná sazba. 13

14 lenský stát Sazba v % Snížená Základní výjimka Itálie Super snížená sazba ve výši 4 % na farmaceutické výrobky a urité druhy potravin. Kypr 5 a 8 15 Nulová sazba na farmaceutické výrobky, knihy, noviny a asopisy, dtské obleení, mezinárodní pepravu aj. Litva 5 a 9 18 Lotyšsko 5 18 Lucembursko 6 15 Pechodná sazba ve výši 12 % na víno, pohonné hmoty, tabák aj. Super snížená 3 % da na potraviny, knihy, asopisy, hromadnou pepravu osob, dtské obleení, ubytování, vodu, aj. Maarsko 5 20 Nulová sazba na uebnice aj. Malta 5 18 Nulová sazba na opravy lodí a letadel, potraviny, hromadnou pepravu osob aj. Nmecko 7 19 Nizozemsko 6 19 Polsko 7 22 Snížená 3 % sazba na mléko, maso nebo runí výrobky. Portugalsko 12 a 5 21 Rakousko Doasná sazba 12 %. ecko 9 19 Super snížená 4,5 %. Slovensko Slovinsko 8,5 20 Španlsko 7 16 Snížená sazba ve výši 4 % na chléb, mléko, ovoce a zeleninu a farmaceutické výrobky. Švédsko 6 a Velká Británie 5 17,5 Pozn: Sazby jsou platné k Zdroj: ates_en.pdf 14

15 Shrnutí: Jak je z tabulky patrné (vezmeme-li v potaz i výjimky), nejnižší sníženou sazbu mají ve Finsku, která iní 2,1 %, a nejvyšší sníženou sazbu používají ve Francii, jejíž hodnota je 17 %. Obvykle se používá sazba v rozmezí 5 až 9 %. Co se týe sazby základní, tak nejnižší mají na Kypru, v Lucembursku (15%) a nejvyšší ve Švédsku, a Dánsku (25 %). Jediné Dánsko uplatuje jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Nkolik zemí si ped vstupem do Evropské unie vyjednalo výjimky ve form super snížených sazeb DPH (nap. Francie, Itálie i Lucembursko) a ve form nulových sazeb DPH (nap. Irsko, Kypr i Malta). Tyto sazby lze použít na striktn vymezené zboží. Vtšinou se jedná o potraviny, dtské obleení a obuv, léky, zboží pedstavující kulturní tradici nebo pokud by mohla vyšší sazba DPH ohrozit nízkopíjmové skupiny obyvatel. Dle mého názoru, jsou rozdíly mezi jednotlivými státy píliš vysoké. Nemyslím si, že by v souasné dob (ani letech budoucích) bylo možné dospt k dokonalé harmonizaci daových systém. I pesto, že pi harmonizaci,,nejde o sjednocení sazeb, pro fungování jednotného trhu a zjednodušení daového systému je to dležité. Pochybuji, že se budou chtít jednotlivé státy vzdát výjimek, které si pracn vyjednali a stále vyjednávají. Píklad nemusíme hledat daleko. R se stále snaží zachovat sníženou sazbu na bytovou výstavbu. 2.2 Obrat Pokud obrat podnikatele pekroí uritou hranici, je povinen se k DPH registrovat. Hranice v jednotlivých zemích EU jsou zapsány v tabulce íslo 4. 15

16 Tabulka. 4: Hranice obratu, jejíž pekroení uruje povinnost registrace k DPH lenský stát Hranice urující povinnost registrace k DPH lenský stát Hranice urující povinnost registrace k DPH Belgie Malta MLT (zboží) MLT (služby zaazené do snížené sazby) MLT (ostatní eská republika Nmecko Dánsko DKK Nizozemsko Všechny podnikatelské subjekty Estonsko EKK Polsko Finsko Portugalsko Francie (zboží) a (služby) Rakousko Irsko (zboží) (zboží) a ecko (služby) a (služby) (kombinace obojího) SKK (u osob Itálie Všechny podnikatelské podnikajících ve Slovensko subjekty sdružení) a SKK (ostatní) Kypr CYP Slovinsko (v pípad zemdlské innosti) a (ostatní) Litva LTL Španlsko Všechny podnikatelské subjekty Lotyšsko LVL Švédsko Všechny podnikatelské subjekty Lucembursko Všechny podnikatelské subjekty Velká Británie GBB Maarsko 2 mil. HUF 16

17 Shrnuti: Z dvodu nejednotné mny nelze porovnat hranice mezi sebou. V pti státech se musí k DPH zaregistrovat každý podnikatelský subjekt bez ohledu na to, jaký má obrat. Vtšina stát má stanovenou jednotnou hranici, pi jejímž pekroení se musí osoba registrovat k DPH a nezáleží, zda poizuje zboží, poskytuje služby i obojí dohromady. 2.3 Zdaovací období V tabulce íslo 5 a zárove poslední tabulce této kapitoly jsou zaznamenány intervaly, ve kterých je osoba registrovaná k DPH povinna podat daové piznání. Tabulka. 5: Zda ovací období lenský stát Zda ovací období lenský stát Zda ovací období Belgie tvrtletn nebo msín Malta tvrtletn tvrtletn nebo msín eská republika tvrtletn nebo msín Nmecko pedbžné daové piznání a jednou ron konené daové piznání 5 Dánsko pololetn, tvrtletn nebo msín Nizozemsko ron, tvrtletn nebo msín Estonsko msín Polsko tvrtletn nebo msín Finsko msín Portugalsko msín tvrtletn nebo msín Francie tvrtletn nebo msín Rakousko pedbžné daové piznání a jednou ron konené daové piznání 5 konené daové piznání je souhrn pedbžných daových piznání 17

18 lenský stát Zda ovací období lenský stát Zda ovací období Irsko po dvou msících ecko Itálie ron, tvrtletn nebo msín Slovensko Kypr msín Slovinsko Litva pololetn nebo msín Španlsko Lotyšsko pololetn, tvrtletn nebo msín Švédsko ron, tvrtletn nebo Velká Lucembursko msín Británie Maarsko tvrtletn nebo msín tvrtletn nebo msín pedbžné daové piznání a jednou ron konené daové piznání tvrtletn nebo msín pololetn, tvrtletn nebo msín msín pololetn nebo msín ron, tvrtletn nebo msín Shrnutí: Vtšina zemí má tvrtletní a msíní zdaovací období. U nkterých existuje navíc období roní i pololetní. Výraznou výjimkou je Irsko, ve kterém se daové piznání podává jednou za dva msíce. Další ojedinlostí je pedbžné daové piznání, které se podává v Nmecku, Rakousku a ecku. V Nizozemsku existuje limit (1 354 ) a pokud jej fyzické osoby nepesáhnou nemusí da platit. Dále mají výjimku pro zemdlský sektor, která povoluje farmám neútovat DPH pi prodeji svých výrobk, ale zárove nesmí uplatnit DPH na vstupu. Firmy, které výrobky od farmá kupují, si mohou uplatnit DPH na vstupu ve výši 5,1 %. V jakém intervalu bude osoba povinna podat daové piznání, záleží na výši jejího obratu. Tyto hranice ani lhty splatnosti nebudu dále rozebírat. 18

19 3 Hlavní zmny vyvolané harmonizací DPH Jak již bylo výše zmínno eská ekonomika po vstupu do Evropské unie prodlala mnoho zmn, které více i mén souvisí s harmonizací DPH. Cílem této kapitoly je seznámit tenáe s hlavními zmnami v oblasti DPH a piblížit obchodování na jednotném vnitním trhu. Zabývám se zde sazbami, postupy pi dodání a poízení zboží, vykazovacími povinnostmi a dalšími povinnostmi, které podnikatelm vznikly po 1. kvtnu Sazby DPH Nejznámjší a nejvíce diskutovaná zmna týkající se sazeb DPH je snížení této dan z pvodních 22 % na dnešních 19 % a zárove peazení nkterých druh zboží a služeb ze základní sazby do snížené, a naopak. Jak již bylo jednou zmínno, byly stanoveny dv sazby DPH: Standardní (základní), jejíž minimální výše je 15 %. Doporuená výše této sazby je 19,5 % a dále je doporueno, aby nebyla pekraována hranice 25 %, protože by to snížilo konkurenceschopnost daného státu vi ostatním. V R je tato sazba 19 %. Snížená (redukovaná), jejíž minimální výše je 5 %. Snížené sazby mohou být jedna nebo dv. Do snížené sazby spadá 6 skupin produkt (potraviny, energetické produkty, dodávky vody, farmaceutické výrobky, doprava osob a knihy, noviny a periodika). V R je tato sazba 5 %. Sazby si uruje každý lenský stát podle své úvahy a mže je ve dvouletých intervalech pehodnotit. Seznam zboží a služeb, které mohou být zdanny sníženou sazbou DPH, lze nalézt v Šesté smrnici Rady ES v píloze H a dále v zákon. 235/2004 Sb., o dani 19

20 z pidané hodnoty v pílohách 1 a 2. Aktuální sazby lze najít u správce dan daného státu. 6 Ped vstupem do Evropské unie mla každá zem možnost vyjednat si nkolik pechodných období a výjimek. eská republika si v oblasti DPH vyjednala 2 pechodná období a jednu výjimku: Do konce roku 2007 bude zachována snížená sazba DPH u dodávek tepelné energie k vytápní. Do konce roku 2007 bude zachována snížená sazba DPH u dodávek stavebních prací pro bytovou výstavbu. Trvalá výjimka, která osvobozuje plátce DPH od registrace k DPH, bude uplatována pokud roní obrat nepesáhne hranici EUR. Bhem roku 2006 se ministerstvo financí snažilo o zachování snížené sazby i po uplynutí pechodného období. Protože EU nezasahuje do sociální politiky státu, zavedla vláda na poátku roku v oblasti bydlení nový pojem: Sociální bydlení. Podkladem pro budoucí pípravu definice "sociálního bydlení", na níž se budou podílet, krom kompetenn odpovdného Ministerstva financí i Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních vcí, bylo jednání vlády dne 15. února Na tomto jednání se lenové vlády shodli, že východiskem pro pesné definování "sociálního bydlení" pro budoucí úely snížené sazby DPH budou ti následující okruhy bydlení: Stavby sloužící k ubytování osob ohrožených sociálním vylouením - což mohou být napíklad týdenní stacionáe, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chránné bydlení, azylové domy, domy na pl cesty, zaízení pro krizovou pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, centra sociáln rehabilitaních služeb apod. 6 U nás: eská daová správa, zákon. 235/2004 Sb. v aktuálním znní. 20

21 Nájemní byty poízené z veejných prostedk nebo s jejich pímou podporou - což mohou být napíklad tyto typy nájemních byt: Byty s jednoznaným sociálním urením - nájemní byty stavné obcemi se státní dotací podle nkterého z dotaních program Ministerstva pro místní rozvoj nebo Státního fondu rozvoje bydlení - podprogram "Podpora výstavby podporovaných byt" a výstavba podle podmínek naízení vlády. 146/2003 Sb. Jedná se o obecní nájemní byty urené pro píjmov vymezené osoby, chránné byty pro osoby se sníženou sobstaností (domy s peovatelskou službou), vstupní byty a byty na pl cesty. Jedná se o nájemní byty urené pro cílovou skupinu osob, které jsou ohroženy sociálním vylouením. Družstevní nájemní byty postavené se státní podporou z prostedk Státního fondu rozvoje bydlení podle podmínek stanovených zákonem. 378/2005 Sb. a naízením vlády. 465/2005 Sb. Tyto byty nejsou explicitn ureny pro sociáln definovanou cílovou skupinu; nicmén z "nastavení" podmínek je zejmé, že jde o nájemní byty pro cílovou skupinu osob se stedními píjmy, které "nedosáhnou" na vlastní bydlení, ale které jsou schopny se na ešení své bytové poteby ásten podílet. Nájemní byty postavené soukromými investory a pronajímané po stanovenou dobu píjmov vymezeným osobám - podle podmínek pipravovaného naízení vlády, které bylo vlád, podle Plánu legislativních prací vlády, pedloženo v dubnu Jedná se o nájemní byty s jednoznan píjmov vymezenou cílovou skupinou (na rozdíl od "trvale" nájemních byt se státní dotací to budou "doasn" nájemní byty - po stanovenou dobu nap. 10 let). Nájemní byty postavené obcí, pop. krajem, bez podpory státu a pronajímané vymezeným skupinám osob. Ostatní byty a rodinné domky, pokud celková podlahová plocha byt nepesáhne stanovený limit - což by mohly být nap. rodinné domky do 150 m2 a byty do 90 m2. 21

22 Možnost uplatnní snížené sazby dan by se týkala také pevod staveb, vymezených pod pojmem sociální bydlení, nap. pi prodeji nov postavených byt Dodání, poízení, dovoz a vývoz zboží a poskytování služeb Vstup do Evropské unie se projevil také zavedením mnoha nových pojm. V oblasti obchodního styku se zavedly pojmy dodání a poízení zboží a služeb neboli intrakomunitární plnní (pop. transakce i dodání). Díve známé termíny dovoz a vývoz zboží a služeb se používají pi obchodování s tzv. tetími zemmi 8. Postup uplatování DPH pi dovozu a vývozu se vstupem R do EU prakticky nezmnil Dodání zboží Pedtím, než se zaneme zabývat dodáním zboží, je poteba piblížit pojem osvobozené plnní. Osvobozené plnní znamená, že plátce není povinen (ani oprávnn) uplatnit da na výstupu. Da na výstupu je podle Jiího Ržiky (2007, s. 20) da, kterou je plátce povinen piznat ze základu dan za uskutenné zdanitelné plnní nebo z pijaté platby, da pi dovozu zboží, da pi poízení zboží, da pi poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném lenském stát nebo da pi poskytnutí služby zahraniní osobou. Existují dv skupiny osvobozených plnní: bez nároku na odpoet a s nárokem na odpoet. Pípady, které spadají do jedné i druhé skupiny, jsou uvedeny v následující tabulce Tetí zem jsou zem, které nejsou souástí EU. 22

23 Tabulka. 6: Osvobozená plnní Osvobozená plnní Bez nároku na odpoet ( 51 ZDPH) S nárokem na odpoet ( ZDPH) Poštovní služby Dodání zboží do jiného lenského státu Provozování rozhlasového a televizního vysílání Poízení zboží z jiného lenského státu Finanní innosti Vývoz zboží do tetí zem Pojišovací innosti Pevod a nájem nemovitostí Výchova a vzdlávání Zdravotnické služby a zboží Sociální pomoc Poskytnutí služby do tetí zem Peprava a služby pímo vázané na dovoz a vývoz zboží Peprava osob do jiného lenského státu nebo tetí zem Dovoz zboží Osvobození ve zvláštních pípadech Provozování loterií a jiných podobných her Pi dodání zboží mohou nastat dv základní situace: Dodání zboží osob registrované k DPH v jiném lenském stát. ZDPH toto definuje jako pevod práva nakládat se zbožím jako vlastník, tzn. Nejedná se pouze o standardní prodej. Plátce DPH z lenského státu A dodá zboží do lenského státu B osob, která je registrovaná k DPH ve stát B. V tomto pípad se jedná o osvobozené plnní s nárokem na odpoet DPH. Osoba ze státu A zboží dodává za ceny bez DPH a vše oznamuje ve svém daovém piznání a souhrnném hlášení. Osoba ze státu B je povinna zboží ádn zaregistrovat a zaplatit da podle sazeb platných v jeho stát. Osoba ze státu A musí na daový doklad, mimo jiné, uvést daová identifikaní ísla (dále jen DI) jak své, tak i osoby ze státu B a sdlení, že se jedná o plnní osvobozené od dan. Jak lze zkontrolovat DI, uvedu v jiné kapitolce. Daový doklad a pepravní doklady pak slouží jako dokumenty, které opravují osobu ze státu A DPH neodvádt. 23

24 Dodání zboží osob, která není registrovaná k DPH v jiném lenském stát. V pípad, že se zboží z lenského státu A dodává osob neregistrované k DPH v lenském stát B nebo pokud není poízení tohoto zboží pedmtem dan, nejde o osvobozené plnní s nárokem na odpoet DPH. Zboží je tedy dodáváno za cenu vetn DPH dle sazeb platných ve stát A. Da v tomto pípad piznává a odvádí osoba ze státu A. Lepší pedstavu o uplatování DPH pi dodání zboží ze státu A do státu B nám umožní následující obrázek: Obr.. 1: Postup pi dodání zboží Odvede a zaplatí da Dodavatel ze státu A (plátce) Osvobozené plnní s nárokem na odpoet Zboží Cena s DPH Cena bez DPH Osoba neregistrovaná k DPH Osoba registrovaná k DPH Odvede a zaplatí da 24

25 Povinnost piznat da pi dodání zboží z eské republiky do jiného lenského státu vzniká píjemci ve dvou pípadech: ke dni vystavení da ového dokladu, pokud byl tento doklad vystaven ped patnáctým dnem msíce následujícího po msíci poízení zboží k patnáctému dni msíce následujícího po msíci, v nmž bylo zboží odesláno nebo pipraveno, pokud nebyl doklad vystaven Výjimky zdanní pi dodání zboží: Dodání nových dopravních prostedk Nejdíve je poteba vymezit pojmy dopravní prostedek a nový dopravní prostedek. Podle Ržiky (2007, s 22) dopravní prostedek lo delší než 7,5 m, letadlo o maximální vzletové hmotnosti vtší než 1550 kg, vozidlo urené k provozu na silniních pozemních komunikacích s obsahem válc vtším než 48 cm3 nebo s výkonem vtším než 7,2 kw, pokud jsou ureny k peprav osob nebo zboží, s výjimkou námoních lodí užívaných k obchodní, prmyslové, rybáské nebo záchranáské innosti a letadel využívaných leteckými spolenostmi pro mezinárodní leteckou pepravu. Nový dopravní prostedek dopravní prostedek, který byl dodán do 3 msíc, v pípad pozemního motorového vozidla do 6 msíc ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto mén než km v pípad pozemního motorového vozidla, u lodí najeto mén než 100 hodin, u letadel nalétáno mén než 40 hodin. Podle Janatky (2004, s. 283) v pípad dodání nového dopravního prostedku do jiného lenského státu osob v jiném lenském stát, který je odeslán nebo pepraven plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostedek poizuje, nebo zmocnnou tetí osobou, se jedná o plnní osvobozené od dan s nárokem na odpoet dan, nehled na to, kdo je 25

26 píjemcem daného nového dopravního prostedku. Da se platí vždy v zemi urení a platí ji píjemce bez ohledu na to zda je nebo není plátce DPH. Osoba, která není plátcem a poizuje nový dopravní prostedek z jiného lenského státu, je povinna podat také daové piznání místn píslušnému správci dan, ke kterému piloží kopii dokladu o poízení nového dopravního prostedku a Hlášení o poízení nového dopravního prostedku, a to do 10 dn od poízení nového dopravního prostedku. Údaje o základu dan a da uvede v ádcích 250 nebo 255. Po vymení dan správcem zaplatí da do 25 dn ode dne vymení. 9 Tístranné obchody Pod pojmem tístranný obchod si mžeme pedstavit obchodní transakci mezi temi osobami registrovanými k DPH ze tí rzných lenských stát. Pedmtem obchodu je dodání zboží, s tím, že zboží je pímo odesláno ze státu prodávajícího do lenského státu kupujícího. Jedna osoba vystupuje jako prodávající, druhá jako kupující a tetí jako prostední. V tomto pípad se postupuje zjednodušeným zpsobem. Prostední osoba poizuje zboží od prodávajícího s tím, že toto zboží následn dodá kupujícímu. Piemž prodávající dodá zboží pímo kupujícímu, ale daový doklad se všemi náležitostmi vystaví na prostední osobu. Prostední osoba vystaví daový doklad kupujícímu se sdlením, že se jedná o tístranný obchod. Prodávající a prostední osoba vše uvedou ve svém daovém piznání a souhrnném hlášení 10. Kupující je povinen v rámci svého daového piznání piznat a zaplatit DPH. V tuzemsku je toto poízení zboží osvobozeno od dan, pokud kupující je z tuzemska, prostední osoba je registrovaná k DPH v jiném lenském stát, prostední osoba uskuteuje poízení zboží za úelem následného dodání kupujícímu. Zboží je fyzicky dodáno od prodávajícího pímo kupujícímu, kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani a je povinen piznat a zaplatit da jako pi poízení zboží z jiného Viz. podkapitola Souhrnné hlášení o intrakomunitárním plnní 26

27 lenského státu. Zasílání zboží Zasílání zboží pedstavuje dodání zboží dodavatelem z tuzemska osob do jiného lenského státu, která není registrovaná k DPH a zárove celková cena poízeného zboží v jednom kalendáním roce pesáhne stanovenou hranici. Hranice se v jednotlivých lenských státech liší. Tato hranice se vtšinou pohybuje kolem V tomto pípad se dodavatel musí zaregistrovat k DPH ve stát, do kterého zasílá zboží a je povinen zde ádn piznat a zaplatit da. Mezní hranice jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka. 7: Mezní hodnota poízeného zboží za kalendání rok v EUR u zasílání zboží lenské státy EU Mezní hodnota poízeného zboží za rok v EUR nebo v EUR ekvivalentu Belgie Bulharsko BGN Dánsko Nmecko ecko Španlsko Francie Itálie Irsko Lucembursko Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie eská republika

28 lenské státy EU Mezní hodnota poízeného zboží za rok v EUR nebo v EUR ekvivalentu Estonsko Lotyšsko Litva Kypr Maarsko Malta Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Zdroj: eská daová správa, data platná k Poízení zboží Pi poízení zboží od osoby, která není registrována k dani v jiném lenském stát, není, s výjimkou poízení nových dopravních prostedk, naplnna definice poízení zboží z jiného lenského státu. Podle 16 odst. 1 zákona o DPH se poízením zboží rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném lenském stát. Poízením zboží se ve smyslu zákona o DPH rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném lenském stát, pokud je zboží odesláno i pepraveno z jiného lenského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném lenském stát, která uskuteuje dodání zboží, nebo poizovatelem i zmocnnou tetí osobou

29 Strunji eeno: pokud plátce poídí zboží z jiného lenského státu od osoby registrované k DPH, stává se toto poízení pedmtem dan v tuzemsku. Da je plátce (píjemce) povinen piznat v rámci svého daového piznání. Pokud poídí zboží od osoby neregistrované k DPH, poizuje ho za cenu vetn DPH. Da tedy piznává plátce (dodavatel), podle sazeb platných v jeho zemi. Povinnost piznat da pi poízení zboží z jiného lenského státu je stejná jako u dodání zboží Dovoz zboží Podle Janatky (2004, s. 287) se dovozem zboží rozumí vstup zboží z tetí zem na území Evropského spoleenství. Za dovoz zboží se rovnž považuje vrácení zboží, které bylo umístno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, zpt do tuzemska. Dovozem zboží do tuzemska se rozumí i vstup zboží z tetí zem do tuzemska pes jiný lenský stát, pokud zboží v tomto lenském stát nebylo propuštno do volného obhu. Da pi dovozu zboží vymí a vybere celní orgán 12, piemž povinnost vymit da vzniká dnem propuštní zboží do celních režim volný obh, doasné použití, aktivní zušlechovací styk v systému navracení, nebo dnem, kdy je zboží Spoleenství, které bylo doasn vyvezeno v pasivním zušlechovacím styku, dovezeno zpt do tuzemska a propuštno do volného obhu, pop. dnem, kdy bylo zjištno porušení podmínek stanovených pro píslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštno, nebo dnem, kdy byl zjištn nezákonný dovoz. Da musí zaplatit osoba, které je zboží propuštno do tuzemska. Da, clo a další 12 Da vybere celní orgán v tom stát EU, ve kterém je zboží na území Evropského spoleenství propuštno a to bez ohledu na lenský stát, do kterého se zboží dováží 29

30 poplatky vybírané celním úadem musí plátce zaplatit do 10 dní po pijetí celního prohlášení. Daovými doklady pi dovozu zboží jsou rozhodnutí o propuštní zboží do celního režimu a rozhodnutí o ukonení celního režimu doasného použití Vývoz zboží Jak píše Janatka (2004, s. 289), vývozem zboží se rozumí dodání zboží z tuzemska, které bylo odesláno nebo pepraveno na místo urení ve tetí zemi mimo území EU nebo na území, které není považováno pro úely DPH za území Evropského spoleenství (nap. ze Španlského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy). Vývoz zboží je osvobozen od dan, pokud je odeslání nebo peprava uskutenna vývozcem nebo jím zmocnnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od dan, pokud je odeslání nebo peprava uskutenna kupujícím nebo jím zmocnnou osobou, jestliže kupující neuskuteuje ekonomickou innost v tuzemsku. Pro úely DPH je vývoz zboží uskutenn, pokud je zboží propuštno do režimu vývozu, do režimu pasivního zušlechovacího styku, do režimu tranzitu nebo umístno do svobodného celního skladu i pásma a zboží vystoupilo do tetí zem, piemž na rozhodnutí o propuštní zboží do režimu vývozu, do pasivního zušlechovacího styku a tranzitu, vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celn schváleným urením umístní do svobodného celního pásma, nebo do svobodného celního skladu je celním orgánem uveden údaj o datu výstupu vyváženého zboží z území Evropského spoleenství, nebo je potvrzeno umístní zboží do svobodného celního skladu nebo pásma. Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daového piznání, a to nejdíve za zdaovací období, ve kterém byl oprávnn piznat osvobození od dan. Nárok na osvobození prokazuje na základ písemného celního prohlášení (Jednotný správní doklad). Osvobození od dan se netýká pepravy pohonných hmot a potravin pro vlastní potebu. 30

31 3.2.5 Poskytování služeb Za poskytování služeb se považují všechny ekonomické innosti, které nejsou dodáním zboží nebo pevodem nemovitosti. Za služby se považují i nezávislé innosti (literární innosti, umlecké innosti, innosti léka i právník) a soustavné úplatné využití hmotného a nehmotného majetku (pronájem nebo pevod prmyslových a autorských práv). Ohledn DPH je pi poskytování služeb velmi dležité urit, kde je místo plnní služby. Správným vymezením místa plnní se urí, kde se da vybere a kdo je povinen da zaplatit. Základním pravidlem je, že místo plnní je v tom stát, ve kterém má osoba poskytující službu své sídlo, místo podnikání nebo bydlišt. V tomto pípad tedy zaplatí da poskytovatel služby ve svém stát. Existuje nkolik výjimek, ve kterých mže být místem plnní jiný stát, a to tedy znamená, že da se pizná a zaplatí v tomto stát. Služby vztahující se k nemovitostem - u tchto služeb se za místo plnní považuje místo, kde se nemovitost nachází, a to bez ohledu na to, kdo službu poskytuje. DPH se tedy zaplatí ve stát, kde se nemovitost nachází. U pepravních služeb - se za místo plnní pokládá místo pepravy. Jestliže se jedná o pepravu mezi jednotlivými lenskými státy, místem plnní je místo, kde peprava zaala. V pípad, že je ale tato pepravní služba poskytnuta osob registrované k DPH v jiném lenském stát než ve stát zahájení pepravy, je místo plnní na území toho lenského státu, který vydal píjemci služby daové identifikaní íslo pro DPH, pod kterým byla služba poskytnuta. Stejné je to i u služeb, které s pepravou pímo souvisí (nap. pekládka nebo vykládka atd.). Služby související s kulturními, umleckými, sportovními, vdeckými, výchovnými a zábavními innostmi - zde se za místo plnní považuje místo, kde se služba 31

32 skuten poskytuje. Další výjimkou jsou služby oce ování movité vci a práce na movité vci. Pod pojmem práce na movité vci si mžeme pedstavit opravy, dokonení výrobk, zpracování dodaných polotovar apod. U služeb oceování movité vci nebo práce na movité vci je místo plnní tam, kde se služba uskuteuje. Jestliže je služba provádná v lenském stát A pro osobu registrovanou k DPH v lenském stát B a zárove je movitá vc po poskytnutí služby pevezena ze státu A do státu B, potom je za místo plnní považován stát B. Služby v režimu,,reverse - charge - do tchto služeb spadají pevod autorského nebo prmyslového práva, reklamní a poradenské (právní a úetní) služby, bankovní, finanní a pojišovací služby (s výjimkou pronájmu bezpenostních schránek), poskytnutí zamstnanc, pronájem movitého majetku s výjimkou všech forem dopravy, telekomunikaní služby, provoz rozhlasového a televizního vysílání, elektronická služba a další. Pokud je tato služba poskytnuta osob (píjemci) registrované k DPH v jiném lenském stát, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v lenském stát poskytovatele služby, potom místem plnní je místo, kde má sídlo, místo podnikání, provozovnu nebo bydlišt píjemce služby. Pokud budou služby poskytnuty osobám neregistrovaným k DPH nebo registrovaným k DPH a zárove majícím sídlo, místo podnikání i provozovnu ve stát poskytovatele služby, je místem plnní ten stát, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo, místo podnikání i bydlišt. Nájem dopravního prostedku - vtšinou se uplatuje základní pravidlo tj. místo plnní je v míst, kde má osoba poskytující službu sídlo, místo podnikání, provozovnu nebo bydlišt. Pokud je dopravní prostedek pronajat osob ze tetí zem a bude po celou dobu pronájmu používán v této zemi, pak se za místo plnní pokládá tetí zem. V pípad, že bude dopravní prostedek pronajat ze tetí zem do R, stane se místem plnní R. Poslední výjimkou jsou zprostedkovatelské služby - pokud je zprostedkovatelská služba poskytována osob registrované k DPH v jiném lenském stát než je místo 32

33 plnní zprostedkovávané služby, pak je místo plnní ve stát, který vydal píjemci zprostedkovatelské daové identifikaní íslo pro DPH, pod kterým byla služba poskytnuta. V ostatních pípadech je místem plnní stát, kde je místo plnní zprostedkovávané služby. 13 Pokud jsme urili místo plnní, zbývá nám jen urit, kdo da pizná a zaplatí. Jak již bylo výše zmínno, u osob z tuzemska platí DPH poskytovatel služby. V uritých pípadech mže také dojít k pesunu povinnosti zaplatit da z poskytovatele služby na píjemce služby. Takový pípad nastává, pokud místem plnní je tuzemsko, píjemce služby je plátce DPH a osoba poskytující službu je registrovaná k DPH v jiném lenském stát nebo zahraniní osoba. Jestliže osoba pijímající službu nebude plátce DPH v tuzemsku, musí se zde poskytovatel služby k dani zaregistrovat. Je velmi dležité se ped poskytováním služeb do jiných stát informovat o povinnosti registrace k DPH v daném stát. 3.3 Další zmny související se vstupem R do EU Tato podkapitola je vnována samovymení dan, zmn daového identifikaního ísla, novým vykazovacím povinnostem, dále zmn limitu ukládajícího povinnost registrace k DPH a nakonec systému VIES Samovymení dan Samovymení dan spoívá v tom, že da nevymuje celní úad, jak to bylo zvykem do vstupu R do EU pi dovozu, ale musí ji vypoítat sám poizovatel zboží nebo 13 Zdroj: 33

34 služby. Ped vstupem do EU by da na výstupu odvádl dodavatel. Nyní tuto da odvádí poizovatel zboží nebo služby. Pokud má poizovatel nárok na odpoet DPH, uplatní jej ve stejném daovém piznání jako uplatuje DPH na vstupu. Takto se bude postupovat ve vtšin pípadech poízení zboží a poízení služby reverse charge z jiného lenského státu. Pi poízení zboží v rámci eské republiky bude da na výstupu odvádt dodavatel, nikoli poizovatel. Samovymení dan se v nkterých pípadech uplatní i pi obchodním styku s osobou ze tetí zem, ale tímto se nebudu dále zabývat Zmna struktury daového identifikaního ísla Po vstupu došlo ke zmn struktury daového identifikaního ísla (dále jen DI). Místo pvodního kódu správce dan a pomlky se nyní píše kód zem (u nás CZ). Kmenová ást DI zstává nadále stejná. Formáty DI jsou uvedeny v pílohách (tabulka íslo 8). Piklad: ped vstupem po vstupu CZ Jestliže firma provádí dodání zboží i služby, které je osvobozené od DPH, je povinna ovit platnost DI kupujícího. Toto mže ovit na adrese: Nové vykazovací povinnosti Po vstupu nám také pibyla nová dokumentace. Jedná se o formuláe: souhrnné hlášení o intrakomunitárním plnní, následné souhrnné hlášení a výkazy pro Intrastat. 34

35 Souhrnné hlášení o intrakomunitárním plnní Souhrnné hlášení je struný a pehledný formulá, v nmž plátce dan uvádí souhrnné informace o jím uskutenných dodání zboží do jiného lenského státu osvobozených od DPH za pedchozí kalendání tvrtletí. Hodnoty jsou uvedeny v penžním vyjádení. V jednotlivých ádcích souhrnného hlášení tak plátce deklaruje pro každého poizovatele zboží kód zem, v níž je poizovatel registrován, DI poizovatele a celkovou hodnotu zboží dodaného danému poizovateli za dané kalendání tvrtletí. Pokud plátce neuskutení v daném kalendáním tvrtletí dodání zboží do jiného lenského státu Evropské unie, souhrnné hlášení nepodává. Souhrnné hlášení lze podat: Na formulái standardní zpsob doruení správci dan v písemné podob Elektronicky plátce mže použít jeden ze tí elektronických zpsob. Mže písemnost pipravit pomocí elektronického formuláe a následn datovou zprávu podepsanou zarueným elektronickým podpisem nebo nepodepsanou a potvrzenou podáním e-tiskopisu poslat správci dan. Mže odeslat datovou zprávu ve stanovené struktue podepsanou zarueným elektronickým podpisem nebo nepodepsanou a potvrzenou podáním e-tiskopisu. on-line ze software tetích stran. V tomto pípad musí být hlášení vždy opatené zarueným elektronickým podpisem. 14 Souhrnné hlášení podává plátce v pípad, že dodal zboží do jiného lenského státu EU osob registrované k dani v jiném lenském stát, pemístil obchodní majetek do jiného lenského státu nebo dodal zboží jako prostední osoba v rámci tístranného obchodu. Hlášení musí podat do 25 dn po skonení kalendáního tvrtletí spolen s daovým

36 piznáním. Pokud plátce zjistí, že v podaném hlášení jsou chyby, je povinen podat do 15 dn následné souhrnné hlášení. V tomto hlášení lze opravit chybné údaje uvedené v pedchozím souhrnném hlášení, dále lze provést storno ádku (pokud tam neml být) a nebo lze doplnit ádek (který v pedchozím hlášení chybí) Intrastat Intrastat je statistický systém sbru dat o pohybu zboží v rámci EU. Ve výkazu pro Intrastat se krom hodnoty zboží dodávaného mezi R a jinými státy EU zachycují také fyzické objemy a druh zboží. Na rozdíl od souhrnného hlášení výkaz Intrastat eviduje jak zboží odeslané z R, tak zboží do R pijaté. Z tohoto dvodu existují dva rzné formuláe výkazu Intrastat. Formulá, který eviduje pijetí zboží lze najít v pílohách. Navíc existují dv verze výkaz. Plná verze, kterou podávají firmy, u nichž pesáhl limit dodaného a poízeného zboží hranici 100 mil. K, a zjednodušená verze, kterou podávají ostatní. Povinnost podat výkaz Intrastat vzniká plátci po pekroení tzv. asimilaního prahu. Tento práh je uren výší roního obratu. U dodání zboží je tato výše 4 mil. K a u poízení zboží je výše 2 mil. K. Povinnost vzniká, jakmile dojde k pekroení jednoho z asimilaních prah. Intrastat se podává každý msíc do 12 pracovních dn po skonení kalendáního msíce. Na rozdíl od souhrnného hlášení se podává celní správ, nikoliv správci dan. 36

37 3.3.5 Zmna limitu ukládajícího povinnost registrace k DPH Poslední zmnou, ke které došlo po vstupu do EU, je snížení limitu, jehož pekroením vzniká firm povinnost registrace k DPH. Firma se musí zaregistrovat, jestliže roní obrat za 12 po sob jdoucích kalendáních msících pesáhne hodnotu K (pop ). Mže také nastat pípad, kdy se firma musí zaregistrovat, aniž by pekroila výše zmínný limit. Takový pípad nastává, pokud firma poizuje zboží z jiného lenského státu nebo tetí zem (pokud hodnota poizovaného zboží pesáhne ), nebo pokud firma pijímá služby podléhající samovymení dan. Firma se mže zaregistrovat také dobrovoln. Firma se musí registrovat do 15 dn následujících po kalendáním msíci, v nmž vznikla povinnost registrace k DPH Systém VIES VIES je zkratka z anglického Vat Information Exchange System, což voln peloženo znamená systém výmny informaci o DPH. Je to elektronický informaní systém, který umožuje penos informací týkajících se registrace DPH, intrakomunitárních dodání a dalších informací o osobách registrovaných k DPH v rámci EU mezi správci dan jednotlivých lenských zemí. Veškeré informace v tomto systému se shromažují z jednotlivých národních databází. Díky systému VIES funguje i www stránka vyvinutá pro ovování DI, o níž jsem se zmiovala v kapitolce

38 4 DPH jako zdroj píjmu rozpotu EU Jak uvádí STACH a kol. (2006, s. 107), rozpoet Evropské unie pedstavuje jen malou ást hrubého národního dchodu lenských zemí EU (v souasné dob cca 1 %). [ ] Pes svj omezený rozsah má rozpoet velký význam pro fungování unie. Umožuje financovat zemdlství, rozvoj region, výzkum, vývoj, vzdlání, zahraniní pomoc i vlastní administrativu EU. Pi tvorb rozpotu Unie se uplatuje princip solidarity chudší zem z nho erpají více než do nho pispívají. Pomáhá jim to dohánt vysplejší státy EU. Podle STACHA a kol. (2006, s. 109) je výše píspvk stanovena jednomyslným rozhodnutím Evropské rady. [ ] Velikost píspvk lenských stát do rozpotu Unie v jednotlivých letech je každoron urována v závislosti na výši schválených výdaj, piemž rozpoet musí být vyrovnaný, tj. píjmy se musí rovnat výdajm a rozpoet nesmí vykazovat deficit. Výše roních píspvk lenských stát zatím nikdy nedosáhla výše stanoveného stropu. V roce 2006 byla výše tohoto stropu 1, 09 % HND. Na sestavování evropského rozpotu se podílejí ti instituce EU. Návrh evropského rozpotu pedkládá Evropská komise. Evropská rada a Evropský parlament tento návrh schvalují. Rada schvaluje povinné výdaje a parlament nepovinné výdaje. Poslední a rozhodující slovo má Evropský parlament. Proces schvalování obvykle zaíná v kvtnu a koní v prosinci. Píjmy (nebo také vlastní zdroje) Evropského rozpotu se dlí do 4 kategorií: Cla uvalovaná na zboží dovážené do EU ze tetích zemí a stanovená podle celního sazebníku Zemdlské dávky (cla vybíraná z dovoz zemdlských výrobk) a dávky z cukru 38

39 Píjmy z jednotné procentní sazby uplatnné na základ DPH ve všech lenských zemích EU (ást DPH odvádná jednotlivými lenskými zemmi) Jednotná sazba uplatnná na HND zemí EU (ást HND odvádná jednotlivými státy EU, tyto píjmy pokrývají výdaje) Jaká ást píjmu v roce 2006 pipadá na jednotlivé kategorie, zobrazuje následující graf 15. Graf. 1 Rozdlení píjm podle kategorií Nevyerpané prostedky z pedchozích let a píspvky zamstnanc EU 1% Jednotná sazba uplatnná na HND zemí EU 72% Cla zemdlské dávky a dávky z cukru 13% Píjmy z jednotné procentní sazby uplatnné na základ DPH ve všech lenských zemích EU 14% Zdroj: brožura Evropské komise: Rozpotu EU na rok 2006 Detailn se budu zabývat píjmem plynoucím z odvedené DPH jednotlivými lenskými zemmi. ást DPH, která se odvádí do rozpotu, se uruje ze statisticky vypoteného harmonizovaného vymovaného základu. Podrobný postup výpotu harmonizovaného vymovaného základu uvedli autoi KÖNIG a LACINA (2004, s. 63). Výpoet harmonizovaného vymovacího základu je provádn ve tech základních krocích: nejdíve se vypoítá isté inkaso DPH, které se 15 První a druhá kategorie jsou v grafu spojené a navíc je zobrazena kategorie nevyerpané prostedky a píspvky zamstnanc EU (nkdy oznaováno jako rzné). 39