Zmny v oblasti podnikání po vstupu R do EU. - ízení s celními orgány. Pavel Vykoukal

Transkript

1 Zmny v oblasti podnikání po vstupu R do EU - ízení s celními orgány Pavel Vykoukal

2

3

4 ABSTRAKT Abstrakt esky Obsahem této práce je seznámení se zmnami, které probhly v souvislosti se vstupem eské republiky do EU v oblasti podnikání pi celním ízení, respektive dovozu a vývozu zboží. Práce popisuje jakými nástroji se ídil mezinárodní obchod se zbožím ped vstupem a podle jakých princip a jakými nástroji je regulován nyní. V druhé ásti se práce zamuje na problémy související s evidencí obchodu mezi lenskými státy, uplatování dan z pidané hodnoty pi dovozu, respektive vývozu zboží, dále pak analyzuje vývojové tendence obchodu s nejvtšími obchodními partnery eské republiky, srovnává poet celních ízení u Celního úadu Zlín ped a po vstupu R do EU. V závru porovnává administrativní zátž vyplívající z celního ízení ped vstupem a po vstupu R do EU. Klíová slova: celní ízení, dovoz zboží, vývoz zboží, systém Intrastatu, DPH, statistika celní ízení, administrativní zátž, clo ABSTRACT Abstrakt ve svtovém jazyce Content those work is identification change, which racing in connection with entrance Czech republic into EC in the area customs operation, let us say supply and export goods. Work describe what implement with drove international trade with goods in face of entrance and according to what tenet and what implement is control now. V second parts with work survey on problems coherent with filing of business among member state, exercitation taxation of DPH supply, let us say export goods, further then analyze evolutionary tendency business with most impotent business partners of Czech republic, juxtaposition number customs operation near customs office Zlín in face of and up entrance CR into EC. At the close of work collation administrative severity resulting of customs operation in face of entrance and up entrance CR into EC. Keywords: customs operation, import goods, export goods, system of Intrastat, DPH tax, statistics of customs operations, administrative severity, duty

5 Dkuji panu doc. RNDr. Renému Wokounovi, Csc. za mimoádnou ochotu pi metodickém vedení bakaláské práce a konzultace, které mi poskytl. Motto: Prvé kroky vždy nejtžší. Rabíndranáth Thákúr

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST PRINCIP MEZINÁRODNÍHO OBCHODU, ÍZENÍ S CELNÍMI ORGÁNY PED VSTUPEM R DO EU PRINCIP MEZINÁRODNÍHO OBCHODU, ÍZENÍ S CELNÍMI ORGÁNY PO VSTUPU R DO EU FYZICKÉ PEKÁŽKY TECHNICKÉ PEKÁŽKY Ochranná opatení DAOVÉ PEKÁŽKY DPH SPOLENÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU VI TETÍM ZEMÍM...19 II 3.1 NÁSTROJE SPOLENÁ OBCHODNÍ POLITIKY Autonomní obchodní politika Smluvn obchodní politika...20 PRAKTICKÁ ÁST INTRASTAT DPH PRINCIP DPH PI OBCHODU SE ZBOŽÍM MEZI LENSKÝMI STÁTY EU DPH PI VÝVOZU DO TETÍCH ZEMÍ A DOVOZU Dovoz Vývoz ZAHRANINÍ OBCHOD NÁSTROJE SPOLENÉ OBCHODNÍ POLITIKY Integrovaný tarif EU Celní kvóty Antidumpingová a antisubvenní ízení Licence a nkterá obchodní ochranná opatení ZBOŽOVÁ STRUKTURA ZAHRANINÍHO OBCHODU R SROVNÁNÍ ZAHRANINÍHO OBCHODU R S 10 NEJVÝZNAMN JŠÍMI OBCHODNÍMI PARTNERY ZAHRANINÍ OBCHOD S ÍNOU STATISTIKA CELNÍCH ÍZENÍ NA CELNÍM ÚAD ZLÍN ADMINISTRATIVNÍ ZÁTŽ PODNIKATELE PI CELNÍM ÍZENÍ V POROVNÁNÍ SITUACE PED VSTUPEM A PO VSTUPU R DO EU...50

7 8.1 PRINCIP CELNÍHO ÍZENÍ PED VSTUPEM R DO EU PRINCIP CELNÍHO ÍZENÍ PO VSTUPU R DO EU...50 ZÁVR...53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56 INTERNETOVÉ ZDROJE...58 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...60 SEZNAM OBRÁZK...61 SEZNAM TABULEK...62 SEZNAM PÍLOH:...63

8 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 8 ÚVOD Dne 1. kvtna 2004 vstoupila eská republika do Evropské unie, byl to další krok z ady integraních proces, kterými se Evropská unie rozšíila o další lenský stát. Jedním z dvod k rozšiování Evropské unie o další lenské státy bylo vyrovnání se v ekonomické výkonnosti s nejvtšími konkurenty, ve své dob pedevším USA a Japonskem. Jedním z cíl evropské integrace je umožnit všem obyvatelm, firmám a dalším subjektm participovat na pozitivech, kterých bylo v lenských zemích Evropské unie dosaženo. Z toho principu tedy vyplývá stále intenzivnjší snaha o snaha o sbližování rozdíl v hospodáské úrovni region a lenských stát. [5] Evropská unie s pohledu podnikatelských subjekt z jednotlivých lenských stát je pedevším velký trh, kde mžou bez diskriminaních pekážet hledat odbytišt pro svoje výrobky a na základ toho také rozšiovat výrobu a dosahovat vyšších zisk. Souasn se vznikem jednotného trhu se na jednotlivých národních trzích zvyšuje konkurence, na které profitují také spotebitelé. [1] Z dvodu zachování konkurenceschopnosti odvíjející se od vysoké životní úrovn obyvatel podmínné mzdovými náklady, zachováním sociálních jistot a dalších dvod si Evropská unie snaží svj trh také chránit a podpoit tak vlastní potenciál. Pro ochranu vlastního trhu využívá rzných nástroj z nichž mnohé spadají do psobnosti celních orgán. Téma bakaláské práce Zmny v oblasti podnikání v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie v ízení s celními orgány jsem si vybral z dvodu toho, že jsem zamstnancem celní správy eské republiky a k danému tématu se mžu vyjádit z praxe. Navíc jde o oblast velmi zajímavou a zmny, které se v této oblasti po vstupu R do EU odehrály jsou skuten radikální a dotýkají se všech podnikatelských subjekt, které podnikají jak na trhu EU, tak mimo tento trh. V souasnosti je celosvtovým problémem konkurenceschopnost vi asijským státm, pevážn ín, které svým levným zbožím zaplavuje trhy všech vysplých ekonomik a zpsobuje tak nemalé problémy hospodáským odvtvím jednotlivých stát. Evropská unie se svým obrovským trhem a vysokou životní úrovní je lákavým odbytištm tohoto zboží, má však i úinné nástroje, jak se tomuto pílivu levného zboží bránit.

9 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 Cílem této práce je postihnout zpsob obchodu se zbožím mezi lenskými státy, zde se pevážn zamím na statistickou evidenci zboží pi obchodu mezi R a lenskými státy EU systém Intrastatu a na zmny související s evidencí a základním principem dan s pidané hodnoty. Dále se pak pokusím vysvtlit jakými pravidly se ídí obchod se zbožím mezi lenskými státy a nelenskými zemmi, souasn porovnám vývoj zahraniního obchodu s nejvýznamnjšími obchodními partnery v letech 2003 až Dále se zamím na zpsoby ochrany trhu Evropské unie jako jsou nap. kvóty, dumpingová cla, dotace a další. Uplatováním tchto nástroj se budu vnovat zejména v souvislosti dovozu levného zboží s asijských trh. V závru porovnám poet celních ízení u Celního úadu Zlín ped vstupem a po vstupu a vyhodnotím administrativní náronost celního ízení pro podnikatelské subjekty

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 1 PRINCIP MEZINÁRODNÍHO OBCHODU, ÍZENÍ S CELNÍMI ORGÁNY PED VSTUPEM R DO EU Do vstupu eské republiky do Evropské unie se obchod se zbožím, ochrana vnitního trhu realizovala dle národní úpravy. Základem mezinárodního obchodu pi celním ízení byl zákon. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znní pozdjších pedpis a celní sazebník, jež vydávala vláda naízením a. 312/1997 Sb., který stanovoval výši cla, sazbu DPH, popípad osvobození pi dovozu, respektive vývozu zboží. Celní zákon byl pipravován za vydatné pomoci pedních celních expert z Evropských spoleenství a vycházel z platné úpravy v Evropských spoleenství a z pipravovaného celního kodexu Evropských spoleenství, což bylo odrazem závazk eské republiky (resp. v té dob SFR) vyplývajících z Evropské dohody. K novému celnímu zákonu byly vydány dležité pedpisy, zejména vyhláška Ministerstva financí. 92/193 Sb., provádcí vyhláška celního zákona a vyhláška Ministerstva financí. 93/1993 Sb., o osvobození zboží. Poátkem roku 1998 mohla eská republika konstatovat, že celní pedpisy eské republiky jsou z více než 85 % kompatibilní s celními pedpisy Evropské unie. [4] Výše celní sazby u jednotlivého druhu zboží se odvíjela od mezinárodních dohod, jež eská republika s uzavela s jednotlivými státy, integraními seskupeními (zem ESVO, EU a další). Všechny další ochranná opatení jako antidumpingové cla, licence pro dovoz zboží, kvóty stanovovala vláda naízením. Lze íct, že v oblasti celní problematiky byla eská republika na vstup do EU pomrn dobe pipravena, což se následn také potvrdilo a samotný pechod na obešel bez výrazných problém.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 2 PRINCIP MEZINÁRODNÍHO OBCHODU, ÍZENÍ S CELNÍMI ORGÁNY PO VSTUPU R DO EU Jednotný vnitní trh EU je území Spoleenství, kde fungují tzv. tyi svobody: volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Jde o vysokou formu integrace národních stát. Volný pohyb zboží znamená, že zboží vyrobené v kterékoliv lenské zemi EU a zboží ze tetích zemí propuštné na vnitní trh se dováží na trhy dalších lenských zemí bez celních i jiných kvantitativních omezení. Výrazný dopad na ekonomiku a podnikání mly v historii EU zvlášt dobudování celní unie v roce 1968 spuštní jednotného trhu v roce 1993 a nahrazení národních mn 12 stát jednou mnou euro. Šlo o ti na sebe navazující integraní kroky: nejprve odbourání vnitních cel a pijetí spolené obchodní politiky navenek v rámci celní unie, po zrušení netarifních bariér a de facto ekonomicky utváené hranice mezi státy v rámci jednotného trhu a nakonec úpln mnové sjednocení doplnné tsnou národohospodáskou koordinací v rámci projektu euro. [1] Politiky EU jsou ve své podstat vyjádením vle lenských stát využít prakticky spoleného práva a rozpotu EU k prosazení uritých hodnot a cíl. Existují pouze v rozsahu stanoveném zakládající smlouvu, která též upravuje roli orgán EU a národních stát pi jejich vytváení a realizaci. Tam, kde došlo k nejvtšímu penosu pravomocí na spolené orgány EU, je teba hovoit o tzv. politikách spolených (spolená obchodní politika a celní unie, spolená zemdlská politika a politika rybolovu, spolená dopravní politika, ochrana hospodáské soutže v otázkách unijního významu, jednotná mna). [1] Vzhledem k tomu, že celní pedpisy tvoil velký poet naízení a smrnic Spoleenství, shromáždily se celní pedpisy do jediného Celního kodexu Naízení Rady (EHS). 2913/92 ze dne 12. íjna 1992, kterým se vydává celní kodex Spoleenství, který pináší sladní a zjednodušení tchto pedpis, v oblasti uplatnní celních sazeb v rámci obchodu se zbožím i zemdlskými produkty mezi lenskými státy Spoleenství a tetími zemmi. Dalšími právní pedpisy týkající se celnictví jsou Provádcí pedpis k celnímu kodexu a Spolený celní sazebník EU, na jehož základ byl vytvoen systém Integrovaného tarifu EU (TARIC). Tato komunitární legislativa je doplnna národní úpravou pedstavovanou zejména celním zákonem a jeho provádcími vyhláškami. [15]

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 Vedle nich existují politiky koordinované (nkdy též komunitární ), u nichž se v rzné míe kombinují pravomoci orgán EU a lenských stát. Jde o politiku jednotného trhu, politiku hospodáskou a prmyslovou, politiku hospodáské a sociální soudržnosti, politiku ochrany zdraví, životního prostedí, spotebitel, sociálních práv a bezpenosti pi práci, dále o politiky v oblastech zamstnanosti, školství, vzdlání, mládeže, výzkumu a vývoje a další) [1] Vlastní zdroje rozpotu EU patí: Celní výnosy jde o cla za zboží dovážené do zemí Evropské unie z tetích zemí, která jsou stanovena spoleným celním sazebníkem. lenské zem, jež tato cla vybírají si ponechávají 25 % na krytí administrativních náklad. Zemdlské vyrovnávací dávky jedná se o celní poplatky uvalené v rámci spolené zemdlské politiky za zemdlské produkty do Unie e tetích zemí a dávky vybírané od producent cukru a glukózy. ást výnos z dan z pidané hodnoty vytvoené v lenských zemích. Od roku 2004 je výše této platby urena maximální sazbou ve výši 0,50 % z harmonizovaného vymovacího základu. Jedná se o píspvek jednotlivých lenských zemí stanovený jako podíl na jejich hrubém národním produktu. Tento zdroj však neplyne do unijního rozpotu automaticky. Komise o nj musí žádat lenské státy prostednictvím Rady. Mže tak uinit pouze tehdy, nestaíli k sestavení rozpotu tradiní zdroje. Dnes tvoí podstatnou ást píjm rozpotu. Ostatní píjmy, jako nap. dan z píjmu zamstnanc institucí, pokuty uložené orgány Unie, pebytky z pedešlého roku, úroky z opoždných splátek, poplatky za administrativní innosti institucím, píjmy z poskytování pjek a výpjek. [8]

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Fyzické pekážky Vznikaly na hranicích lenských stát, kde probíhala kontrola zboží a osob. U potravin a výrobk zpracovatelského prmyslu se kontrolovaly bezpenostní, hygienické, zdravotní a jiné pedpisy. Podnikatelm tak vznikly ztráty v dsledku zdržení na hranicích. Základním cílem proto bylo odstranit kontroly na hranicích. Dvody tchto kontrol byly daové, obchodn politické, dopravní a statistické. Pokud se nkteré kontroly ukázaly jako nezbytné, bylo rozhodnuto, že budou peneseny do vnitrozemí. [8] 2.2 Technické pekážky lenské zem mly rzné technické i jiné standardy a trvaly na jejich dodržování, což tíštilo spolený trh a bránilo prosazování všech tyech ekonomických svobod. Bílá kniha vypracovala novou strategii pístupu k technickým pekážkám, která kladla na draz dv metody: První metodou byl nový pístup k harmonizaci pedpis (unifikace), který spoíval v tom, že naízení Rady pouze zformulovalo obecný cíl (nap. bezpenost) a ponechalo podrobné rozpracování na evropských organizacích pro normování (CEN,CENELEC a další). Jakákoli norma nahlášen tmto organizacím a jimi pijatá se automaticky stala normou platnou pro všechny lenské státy Druhá metoda spoívala ve vzájemném uznávání pedpis lenských zemí. Jestliže byl uritý výrobek v jedné lenské zemi vyroben a uveden do obhu v souladu s tamjšími pedpisy, pak mohl být voln prodáván v celém EHS. Zásada vzájemného uznávání pedpis platí rovnž pro výrobky ze tetích zemí, pokud mají volný pohyb v jednom ze lenských stát. Mezi technické pekážky Komise také zahrnula subvence, státní podpory a pidlování veejných zakázek [8] Ochranná opatení Základním nástrojem pro prosazování smrnic nového pístupu je dozor nad trhem. lenské zem za tím úelem zizují dozorové orgány. Tyto orgány pijímají opatení, kterými je ovováno plnní požadavk stanovených smrnicemi ES. V pípadech zjištní nedostatk jsou pijímána opatení k jejich odstranní, popípad ukládány penžité sankce (pokuty) i naízena ochranná opatení, kterými jsou zákaz uvádní výrobk na trh,

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 popípad jejich stažení z trhu, resp. i z používání. Smyslem dozoru nad trhem je ochrana uživatel výrobk, tak ochrana podnikatel ped nekalou soutží. V R je orgánem dozoru podle zákona. 22/1997 Sb., eská obchodní inspekce (OI). [2] Pijímaná opatení, která mají pedevším vést k náprav stavu, závisí na závažnosti nesouladu výrobku s píslušnými požadavky. Pi zjištní odstranitelných nedostatk je ten, kdo uvádí výrobek na trh, povinen nedostatky odstranit. To se týká nap. nedostatk, jako je velikost i viditelnost o oznaení CE, nepipojení identifikaního ísla autorizované osoby i nepiložení ES prohlášení o shod nebo nezajištní poskytnutí jiných informací, kde je naízením vlády tato povinnost stanovena. [2] V pípad závažného porušení pedpis, nap. nemá-li stanovený výrobek uvedený na trh oznaení CE, neodpovídá-li základním požadavkm naízení vlády nebo nebyla splnna povinnost odstranit zjištné nedostatky, je krom pokut ukládáno podle závažnosti nkteré z výše uvedených ochranných opatení. Za porušování povinnosti vyplývajících z pedpis pro posuzování shody mohou orgány dozoru uložit pokutu až do výše 20 milión K. K ochran jednotného trhu EU ped výrobky, dováženými z tetích zení, které nesplují pedpisy i vykazují závady, které by mohly ohrozit bezpenost zdraví uživatel výrobk, jsou v rámci EU pijata i opatení v rámci celního ízení. Jde o uplatování Smrnice 339/93/EHS, pejaté v R do zákona. 102/2001 Sb., o obecné bezpenosti výrobk, ve znní pozdjších pedpis. Celní orgány jsou pi celním ízení oprávnny pozastavit z výše uvedených dvod na stanovenou dobu (max. ti pracovní dny) propuštní zboží do volného obhu. Ve spolupráci s orgány dozoru je pak rozhodnuto, zda zboží bude propuštno do volného obhu, nebo zda budou pijata opatení zabraující uvedení tchto výrobk na trh. [2] 2.3 Daové pekážky Tyto pekážky mezi lenskými státy spoívaly zejména v rzných systémech nepímého zdaování (hlavn v rzných sazbách dan z pidané hodnoty a spotebních daní), což si vynucovalo kontrolu na hranicích a zpomalovalo pohyb zboží. Všechny lenské zem postupn od roku 1970 zavedly da z pidané hodnoty (DPH), která spoívala na jednotném vymovacím základ a nahradila da z obratu.

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 DPH a spotební dan se promítají do konené ceny výrobk a to zpsobuje rozdílnou cenovou úrove stejných výrobk na trzích lenských stát. Jsou také významnou položkou v píjmech veejných rozpot, proto vládní initelé nemli snahu na jejich sbližování, zvlášt smrem dol. [8] DPH Po vstupu R do EU byl pizpsoben daový systém principm stanoveným právní úpravou Evropských spoleenství. Na základ zákona o DPH, byl pojem vývoz zboží do lenských stát EU nahrazen termínem dodání zboží do jiného lenského státu (intrakomunitární plnní) a dovoz zboží do lenských stát EU nahrazen termínem poízení zboží z jiného lenského státu (intrakomunitární akvizice). V rámci obchodování mezi lenskými státy je dodání zboží do jiného lenského státu v tuzemsku osvobozeno od DPH, pokud kupující z jiného lenského státu EU (poizovatel) bude registrován k DPH v jiném lenském stát a poskytne svoje daové identifikaní íslo (DI) plátci, který mu zboží dodává. Naopak poízení zboží plátcem z jiného lenského státu do tuzemska od dodavatele, který je registrován k DPH v jiném lenském stát, je zdanitelným plnním v tuzemsku a plátce je povinen piznat da z poízení zboží z jiného lenského státu. Zárove si mže uplatnit nárok na odpoet dan z tohoto poízení. Registrace k DPH se bude prokazovat DI, které v Evropské unii má ped íselnými skupinami dvoumístný alfabetický kód zem registrace. [2] Od roku 1993 platí zásada, že každá lenská zem mže mít pouze dv sazby DPH: standardní (s minimální sazbou 15 %, maximální 25 %). Druhá, snížená, sazba nesmí klesnout pod 5 %, piemž její horní hranice nesmí pekroit 9 %. U vybraných výrobk (potraviny, léiva, energie, dodávky vody a další) mže být sazba nižší. [8] VIES souhrnné hlášení Pro sledování pohybu a ke kontrole zdanní zboží byl vytvoen datový systém Evropské unie s oznaením VIES (VAT information Exchange Systém). Systém VIES slouží k zajištní výmny informací o uskutenných dodávkách zboží mezi jednotlivými lenskými státy a identifikaních údaj o osobách registrovaných k DPH vetn DI v jednotlivých lenských státech. Zavedením systému VIES dojde ke zmnám

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 v povinnostech eských plátc DPH obchodujících v rámci EU. Pro kontrolu nároku na osvobození od DPH pi dodání zboží do jiného lenského státu budou plátci vyplovat tvrtletn tzv. souhrnné hlášení. Zavedením systému VIES dojde ke zmnám v povinnostech eských plátc DPH obchodujících v rámci EU. Pro kontrolu nároku na osvobození od DPH pi dodání zboží do jiného lenského státu budou plátci vyplovat tzv. souhrnné hlášení. Hlavní údaje na formulái: kód zem, v níž je poizovatel registrován DI poizovatele Celková hodnota zboží dodaného danému poizovateli za dané kalendání tvrtletí. Podání souhrnného hlášení: na formulái standardní zpsob doruení správci dan v písemné podob elektronicky Ministerstvo financí provozuje tzv. spolené technické zaízení správc dan, jehož prostednictvím je možno podávat souhrnné hlášení v elektronické podob tak, aby mohlo být pijato správcem dan. Souhrnné hlášení bude poizovatel vyplovat pouze v pípad, že dodal njaké zboží do jiného lenského státu za uplynulé tvrtletí. [2] Úprava piznání k DPH Pro možnou kontrolu údaj obdržených ze systému VIES od ostatních lenských stát se používají údaje na daovém piznání k DPH, které je rozlišeno o nové ádky dodání zboží do jiného lenského státu dodání nového dopravního prostedku do jiného lenského státu poízení zboží z jiného lenského státu poízení nového dopravního prostedku z jiného lenského státu poízení a dodání zboží prostední osobou v tístranném obchod uvnit území EU.

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Osvobození DI Nárok na osvobození od DPH pi dodání zboží do jiného lenského státu vzniká pouze v pípad, že poizovatel zboží je v jiném lenském stát registrován k DPH, tj. má svoje DI. Povinnost dodavatele zboží do jiného lenského státu je zkontrolovat platnost DI obchodního partnera (poizovatele zboží) spolu s kódem píslušné lenské zem a uvést DI poizovatele na daový doklad, který je dodavatel povinen vystavit na dodávané zboží. Platnost DI vydaného v jiné lenské zemi je možno ovit na oddlení mezinárodní spolupráce pi správ DPH Ministerstva financí R. Zodpovdný pracovník zajistí ovení DI z národního systému VIES, jehož prostednictvím se získá pímý pístup do registru plátc DPH všech lenkách zemí. [2] Dodání zboží plátcem do jiného lenského státu osob registrované k DPH v jiném lenském stát a poízení zboží z jiného lenského státu plátcem od osoby registrované k DPH v jiném lenském stát jsou dva základní postupy uplatování DPH pi obchodování mezi lenskými státy. Vedle základních postup je používám pi obchodování mezi lenskými státy zjednodušený postup v pípad tístranného obchodu, specifický režim pi dodávání a poízení nového dopravního prostedku a zasílání zboží tj. dodání zboží do jiného lenského státu osob, která není registrovaná k DPH. [2] DPH pi vývozu do tetích zemí a dovozu Pi vývozu zboží do nelenských zemí se jedná o dodání zboží do tetích zemí, kde je osvobozeno od DPH s nárokem na odpoet DPH, bez ohledu na to, je-li odbratel ve tetí zemi registrován k DPH i nikoliv. Základní informace o podmínkách pro podnikání a vývoz do tetích zemí vetn investic poskytuje Market Access Sectoral and Trade Barriers Databáze. Tato databáze zárove slouží jako sbrné místo pro pípadné stížnosti na pekážky obchodu. Databáze obsahuje informace o obchodních bariérách a clech jak podle zemí, tak podle jednotlivých sektor. U každé zem je všeobecný popis její obchodní politiky i omezení. [2]

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 3 SPOLENÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU VI TETÍM ZEMÍM Spolená obchodní politika patí k nejstarším politikám EU, její základy byly položeny již v tzv. ímských smlouvách. Kompetence k jednotnému utváení vnjších hospodáských vztah jsou peneseny výlun na orgány EU. Právním základem obchodní politiky EU je l. 133 Smlouvy o založení ES (dále jen Smlouvy). Spolená obchodní politika vychází z principu celní unie, na základ která EU ve vztahu ke tetím zemím tvoí jednotné celní území EU a v oblasti obchodu s tetími zemmi uplatuje jednotný postoj. Na základ tchto princip se ídí výše celních tarif, regulace ochodu prostednictvím obchodn.politických nástroj i sjednávání smluv. [2] 3.1 Nástroje spolená obchodní politiky Spolená obchodní politika je realizována dvma zpsoby: jako tzv. autonomní obchodní politika a jako tzv. smluvní obchodní politika. [2] Autonomní obchodní politika Mezi hlavní nástroje autonomní obchodní politiky patí: Spolený celní sazebník Netarifní pekážky obchodu Ochrana proti nekalým praktikám (jde nap. o ochranu proti dumpingu a subvencím pi dovozu ze zemí mimo EU, podrobnosti jsou z praktických dvodu uvedeny vždy v píslušných kapitolách Opatení v oblasti vývozu (obecn je komunitární harmonizace sytému podpor vývozu poskytována lenskými státy zakotvena ve Smlouv, nicmén v této oblasti doposud nebyla harmonizace uplatnna, harmonizovaná opatení na podporu vývozu se uplatují pouze v rámci tzv. Spolená zemdlské politiky (CAP) [2]

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Smluvn obchodní politika Smluvní obchodní politika zahrnuje závazky EU ve vztahu k nelenským státm v oblasti obchodu a hospodáské spolupráce formou bilaterálních (EU versus tetí zem), trilaterálních (EU versus seskupení tetích zemí) nebo multilaterálních dohod (globální dohody, nejznámjší je Svtová obchodní organizace WTO). EU vystupuje v zahraniním obchod jako celek a jednotlivé lenské zem jsou obchodními místy EU. Zahranin obchodní politika R podléhá rozhodnutím, právním pedpism a mezinárodním smlouvám schváleným orgány EU. Zahraniní obchod podléhá celnímu dohledu, závazným celním pedpism a celním administrativním postupm, jednotným na celém území EU. Na dovoz ze tetích zemí se vztahuje clo a obchod je zatížen daní z pidané hodnoty. Specifické jsou podmínky v zemdlském sektoru, Evropská unie má spolenou zemdlskou politiku, jejíž souástí je regulace obchodu se zemdlskými a zpracovanými výrobky v oblasti obchodu se tetími zemmi. Tato regulace je provádna v rámci tzv. spolených organizací trhu pro jednotlivé sektory komodit. [2]

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 II. PRAKTICKÁ ÁST

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 4 INTRASTAT Ke sledování a registraci pohybu zboží v rámci vnitrounijního obchodu souží systém Intrastat, povinný statistický sbr dat pro všechny státy EU. Obecné platí, pokud podnikatelský subjekt pekroí stanovený asimilaní práh, limit je stanoven na dva milióny korun pi dovozu a tyi milióny korun pi vývozu, se musí zaregistrovat a stává se zpravodajkou jednotkou, která musí podávat výkazy do systému Intrastatu, tato povinnost platí dvanáct msíc od doby pekroení tohoto prahu Data jsou zasílány na celní úady, které je zpracují a postupují na eský statistický úad. Z dat se zpracovává bilance zahraniního obchodu, která následn ovlivuje nap. schodek státního rozpotu, nebo kurz mny. Úelem Intrastatu není fiskální efekt, jedná se pouze o statistický sbr dat, jež však z makroekonomického pohledu mají zásadní význam. Existují specifické výkazy pro pijetí a odeslání zboží. Mohou se využít i stávajících formulá Jednotný správní doklad (JSD). Výkazy s údaji se pedávají jednotlivým celním úad (podle sídla firmy) jednou msín, nejpozdji do 12. pracovního dne následujícího msíce po sledovaném období. Výkaz lze vyhotovit na pedepsaném tiskopise (a to i na itelné fotokopii) i zaslat elektronicky. Celní úady poskytují softwarové vybavení. Je teba upozornit na to, že i když fyzická i právnická osoba povinná vykazovat údaje pro Intrastat neprovedla žádnou transakci, musí zasílat negativní hlášení (zvláš pro pijetí a zvláš pro odeslání). To platí až do pípadného ukonení vykazovací povinnosti. [17] V pípad jednorázového pekroení asimilaního prahu lze vykázat pijetí i odeslání zboží jednorázov a za další msíce už negativní výkazy nevyhotovovat. V tomto pípad je teba na formulá, oznait jako PÍLEŽITOSTNÝ. Pokud ovšem dotyná osoba v prbhu dalších šesti msíc pijme i odešle zásilku zboží, která pekrauje asimilaní práh, ztrácí tuto výhodu a je povinna odevzdat normální výkaz pro Intrastat. [17] Pokud se vykážou nepesné údaje, opravovat není teba chyby, které nezmní vykázané hodnoty zboží o více než K i vykázané zboží o víc jak 20%. Pi ukonení podnikání u osob vykazujících v systému Intrastat musí být tato skutenost oznámena nejpozdji s posledním výkazem pro Intrastat. V pípad slouení i splynutí podnik i podnikatel pedcházejí povinnosti na nástupnický subjekt. [17]

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 Pokud podnikatel celkov pekroí asimilaní práh, ale jde pitom jednorázov o zboží, jehož fakturovaná hodnota nepesáhne šest tisíc korun, vykazuje se zjednodušeným souhrnným kódem. Dležité je, že Intrastat zaznamenává pouze pijetí a odeslání zboží, nikoliv tranzit. Pi vykazování v rámci tístranného vnitrounijního obchodu se v systému Intrastat pohyb zboží v tranzitní zemi nevykazuje. [17] Obr. 1 Piklad zbožové transakce, v níž vystupují ti osoby registrované k DPH ve tech rzných lenských státech. eský podnikatel nakupuje zboží v Belgii a posílá pímo zákazníkovi v Nmecku. Vzhledem k tomu, že Intrastat sleduje pouze pohyb zboží a nezaznamenává finanní toky, podnikatel z R nevykazuje zboží do systému Intrastat.. Údaje se objeví ve výkazu pro odeslání v Belgii a pro pijetí v Nmecku. [20] Obr. 2 Piklad zbožová transakce, v níž vystupují ti osoby registrované k DPH ve dvou rzných lenských státech

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 eský podnikatel A prodává zboží do Nmecka, zboží však zákazníkovi dodá eský podnikatel B, od kterého jej (papírov) nakupuje podnikatel A. Deklarant pro odeslání bude podnikatel A a deklarant pro pijetí nmecký podnikatel. [20] Problém sbru a vykazování tchto dat je jejich omezená kontrola, kde napíklad u Celního úadu Zlín je registrováno k vykazování dat pro systém Intrastatu 921 ekonomických subjekt. Celní úad však uskuteuje pouze 3 namátkové kontroly msín a jelikož nejde o finanní plnní, nemusí být pesnosti vykazovaných dat u podnikatelských subjekt vnována patiná pozornost. Z vykazovaných dat je nejdležitjší hodnota zboží, množství, hmotnost a sazební zaazení zboží. Myslím si, že dat ze systému Intrastatu byl šlo využít i k jiným úelm, než je výpoet makroekonomických ukazatel. Napíklad z vykazovaných hodnot jednotlivých druh zboží by se mohla urit prmrná hodnota zboží, se kterou by se porovnávalo zboží dovezené z asijských zemí. Problematický ukazatelem je sazební zaazení zboží, jedná se o íselný kód pod který se každé zboží zaazuje. Problémem je pokud se neurí pesná položka dováženého zboží, pak vzniká problém dalšího použití tchto dat. Napíklad pokud by byl dovážen potravináský produkt, který se pi rzné kvalit adí do rzného sazebního ísla, a zboží by bylo pesn zaazeno, dalo by se tchto dat využít napíklad v pípad, že by tento produkt byl v R prodáván jako potravináský produkt vyšší jakosti, data by pak mohla sloužit napíklad jako podklad pro eskou obchodní inspekci (OI). V pípad, že se odesilatel pi odeslání zboží vystaví již chybné sazební íslo zboží, je jen velmi problematické následn urit správné sazební zaazení zboží a statistická data skutenost naopak zkreslují. Chybn vykázaná data, mžou mít i vliv na kurz národní mny, napíklad chybn vykázaná data do systému Intrastatu spoleností SA, spolenost nepesn deklarovala data, která se vztahovala k oprav letadla, zpsobily odchylku 6 miliard korun. Tato chyba následn snížila kurz národní mny vi mn EUR. [25] Vykazování dat do systému Intrastatu je z hlediska výpotu makroekonomických ukazatel nutností, problémem dle mého názoru se mže do budoucna stát pesnost vykazovaných dat. V souasnosti pevládá situace, kdy za podnikatelské subjekty vyplují tyto výkazy spediní spolenosti, které jsou s problematikou celního ízení dobe seznámeni. Pracovníci spediních firem jsou zaškolováni, napíklad také pi azení zboží do požadovaného kódu zboží. Samotné vykazování dat, zejména u menších spoleností co do objemu není z pohledu firmy nijak nároné, proto stále více menších podnikatelských

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 subjekt zaíná vykazovat údaje do systému Intrastatu sama. Jelikož bžní firemní pracovníci nejsou zaškoleni zejména pro zaazování zboží do kombinované nomenklatury, pedpokládám, že pesnost vykazovaných dat se bude zhoršovat. Situaci by mohlo zlepšit vtší poet kontrol provádných celními orgány, jelikož se však nejedná o finanní plnní a garantem systému Intrastat je eský statistický úad a celní správa patí pod psobnost Ministerstva financí není kontrola dat vykazovaných do systému Intrastatu jednou z priorit celní správy. Chyby pi vykazování dat, jak se stalo nap. u spolenosti SA mžou mít i zásadní význam. Z výše uvedeného dvodu bych stanovil nutnost pravidelných a opakovaných kontrol u spoleností s velkým obratem zboží se lenskými státy, jako je nap. SA, ve zlínském kraji by to mohla být spolenost Barum Contintental spol. s r.o., Otrokovice. Celkem bylo v roce 2005 v R zaregistrováno do systému Intrastat firem. U Celního úadu Zlín bylo v roce 2005 zaregistrováno do systému Intrastatu 921 ekonomických subjekt. Nov zavedený systém evidence zboží Intrastat, je evidencí zboží mezi subjekty z rzných lenských zemí, kteí se v systému registrují pod DI, objem vykazovaných dat do systému Intrastat, by ml tedy korespondovat s údaji vykázanými v daových piznáních, v oddílech kde se eviduje dovoz, respektive vývoz do lenských stát EU. Samotný princip uplatování DPH prošel vstupem R do EU rovnž zásadními zmnami.

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 5 DPH 5.1 Princip DPH pi obchodu se zbožím mezi lenskými státy EU Daová politika nepatí mezi spolené politiky, z pohledu EU se jedná o oblast se sdílenými pravomocemi, to znamená, že v této oblasti mžou lenské státy vydávat legislativu, za pedpokladu, že tak již neuinila EU. V oblasti DPH je Komisí navržena minimální základní sazba ve výši 15 procent. V oblasti DPH vydala již nkteré naízení také Rada EU, dvodem tchto naízení byla harmonizace právních norem v oblasti DPH. Hlavní problém DPH je dle mého názoru vlastní odvod DPH pi dodání zboží do jiného lenského státu. DPH pi obchodu mezi dvma podnikatelskými subjekty, kteí jsou registrování jako plátci DPH z rzných lenských stát se odvádí, tzn. je píjmem státního rozpotu ve stát do kterého je zboží dovezeno, neodvádí se tedy ve stát ve kterém bylo napíklad vyrobeno. Mže se tedy zdát, že systém výbru DPH je mén píznivý pro lenský stát, kde se zboží vyrábí. Stejná situace platí i u poízení nového dopravního prostedku, zde platí, že DPH se odvádí v zemi urení a to bez ohledu na to zda je píjemce plátcem DPH i nikoliv. U poízení nového dopravního prostedku, platí, že se DPH odvádí vždy v zemi poízení. Toto ustanovení je zcela pochopitelné, jelikož hodnota (odvod) DPH pi poízení nového dopravního prostedku je vysoká. Sazba DPH není ve všech lenských státech jednotná, a tak by mohlo dojít k situaci, kdy k pihlédnutí k cen zboží by se vyplatilo, koupit si nový dopravní prostedek v lenském stát s nižší sazbou DPH, což by bylo pro lenský stát s vyšší sazbou znan nepíznivé. Jiná je situace u zasílání zboží, kde platí, že je stanovena hranice (hodnota zasílaného zboží), kdy se da odvádí v odesílajícím lenském stát, po pekroení této hranice, se musí odesilatel zaregistrovat v zemi, do které zboží vyváží a da odvést v tomto lenském stát. V pípad zasílání zboží, které podléhá spotební dani, se vždy zdaní v lenském stát, do kterého je zboží dodáváno, bez ohledu na výši dodaného zboží. Každý lenský stát stanoví vlastní hranici pro zasílání zboží, tj. dodání zboží do jiného lenského státu osob neregistrované k DPH, pi jejímž pekroení se bude zdaovat na jeho území. V R je tato hranice stanovena na EUR. [2]

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 U pepravních služeb je místem plnní místo, kde se peprava uskuteuje. Z tohoto pravidla se vyleuje peprava zboží mezi lenskými státy. Tou se rozumí taková peprava zboží, kdy se místo zahájení a ukonení pepravy nachází v rzných lenských státech. Pokud se tedy bude jednat o pepravu zboží mezi lenskými státy, místem plnní je a da se vybírá tam, kde je peprava zboží zahájena. Pokud je ale tato pepravní služba poskytnuta pro osobu registrovanou k DPH v jiném lenském stát než ve stát zahájení pepravy, je místo plnní na území toho lenského státu, který vydal píjemci služby DI pro úely DPH, pod kterým mu byla služba poskytnuta. Píklad: Pokud bude nmecký pepravce (registrovaný k DPH) pepravovat zboží z Nmecka do eské republiky pro eské plátce DPH, místem plnní bude R a v R se také da vybere. Pokud ale stejná služba bude poskytnuta pro eskou osobu, která není registrována k DPH, bude místo plnní tak, kde je zahájena peprava a da se vybere v Nmecku. [2] Z výše uvedených píklad lze íct, že systém DPH je pomrn složitý a je nutno sledovat, zda podnikatelský subjekt obchoduje s osobou v lenském stát registrovanou k DPH i nikoli. Ovení zda je obchodní partner plátcem DPH lze ovit napíklad na internetových stránkách Ministrova financí R 5.2 DPH pi vývozu do tetích zemí a dovozu K propuštní zboží do celního režimu (s výjimkou režimu tranzitu) je nutné, aby deklarant byl registrován jako plátce DPH u orgán dané zem. Pokud eský dovozce takto registrován není, musí si pro celní ízení urit zástupce v dané zemi registrovaného Dovoz Místem plnní u dovozu zboží je dle 12 zákona. 235/2004 Sb., o dani z pidané hodnoty, ve znní pozdjších pedpis (dále jen ZDPH), území lenského státu, na jehož území se zboží nachází v dob, kdy vstupuje na území EU. Velkou zmnou pi uplatování DPH pi dovozu zboží je 23 ods. 3 ZDPH, který íká, že na základ písemné žádosti plátce, (za kterou se považuje tiskopis písemné celní prohlášení, jež se používá pi celním ízení) je považováno uvedení kódu do písemného celního prohlášení podaného a pijatého celním úadem ped zahájením celního ízení celní orgán není povinen da vybrat za podmínky, že plátce tuto da pizná jakou svou povinnost ve svém daovém piznání za

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 období ve kterém dojde k propuštní zboží do režimu. Což v praxi znamená velkou výhodu pro podnikatelské subjekty, kteí díve pi dovozu zboží musely zaplatit DPH za zboží do 10 dn po propuštní zboží do volného obhu, nyní tuto da odvádí souasn s daovým piznáním. Do vybírali DPH pi dovozu zboží celní orgány, od jsou správcem finanní úady. [12] S výše uvedeného tedy vyplívá výhoda pozdjšího odvodu DPH z poízeného zboží. Systém odvodu DPH z dovezeného zboží viz 38 ZDPH zjednodušené vypadá tak, že základem pro výpoet DPH je vlastní cena dovezeného zboží plus hodnota cla, spotební dan, zvýšená o pípadné vedlejší náklady související s poízením zboží, za tyto náklady se považují napíklad doprava, spediní poplatky, balení, pojištní a další, souasn platí, že pokud DPH z vedlejších náklad není odvedena v cen dovezeného zboží, odvádí se samostatn. Lze íct, že problematika odvodu DPH pi dovozu zboží je znan složitá, zákon obsahuje spoustu rozliných ustanovení a výjimek, které iní oblast DPH znan nepehlednou, jednotlivé paragrafy také nepodávají jednoznaný výklad ešené problematiky. [12] Pi dovozu zboží bych navrhoval vyplnit do celního prohlášení všechny dokumenty s vedlejšími náklady souvisejícími s dovozem zboží, které jsou v okamžiku celního ízení podnikatelskému subjektu známy. Z hodnoty vedlejších náklad uvedených v celním prohlášení by se odvedla da z pidané hodnoty spolen se zbožím, z dodaten zjištných náklad souvisejících s dovozem zboží, jako je nap. platba za umístní zboží v meziskladech by odvedl podnikatelský subjekt samostatn. Zprhlednila by se tak evidence a kontrola, zda je da odvedena ze všech plnní Vývoz Problém DPH pi vývozu zboží z EU do tetí zem spoívá v tom, že dle 30 ZDPH je daovým dokladem rozhodnutí o propuštní zboží do režimu vývozu na formulái používaném pi celním ízení. V praxi však dochází k situacím, kdy tento doklad, který jde spolu se zbožím a pi výstupu se Spoleenství je parafován celními orgány na výstupu se z rzných dvodu (mže se jednat o ztrátu dokument bhem pepravy, jazykovou bariéru pi celním ízení na vnjší hranici Spoleenství a jiné), se navrací odesílateli zboží, ten má pak problémy, jakým zpsobem doloží nárok na odpoet DPH. Jak je výše uvedeno správa DPH pi vývozu, respektive dovozu písluší od v drtivé vtšin pod pravomoc

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 finanních úadu, již nikoliv celních úad, celní úad v tuzemsku již nemže poskytnout pomoc eskému vývozci a zprostedkovat potvrzení o výstupu zboží ze spoleenství, jak k tomu bylo do vstupu R do EU. Výše uvedené okolnosti s problémem doložení výstupu zboží z EU zejm inspirovaly Radu EU, která v Naízení. 1777/2005 kterým se stanoví provádcí opatení ke smrnici 77/388/EHS o spoleném systému dani z pidané hodnoty, ve kterém pedpokládá zavedení elektronických celních dokument, které by tento problém vyešily. [13] Z pohledu výše zmiovaného problému bych navrhoval legitimovat potvrzování výstupu zboží prostednictvím vnitrozemského celního orgánu, v míst psobnosti, kde má podnikatelský subjekt (vývozce) sídlo. Problém centrální databáze, kde by celní orgán z jednotlivého lenského stát mohl zjistit, zda zboží vystoupilo z území Spoleenství není z technického hlediska problémem, ada podobných aplikací již bez problém funguje. K vyešení výše uvedeného technického problému by mohl posloužit programu Customs 2007, který je mimo jiné zamen na sladní informaních technologií jednotlivých celních správ a vývoj spolených informaních systém, v souasné dob již fungují nap. TARIC, NCTS a další. [10] Odvod DPH prostednictvím finanních úad bylo dle mého názoru užitenou zmnou, která jist pomohla zejména menším dovozcm, kteí již nemusí DPH odvést do 10 dn po propuštní zboží do volného obhu, mžou ji odvést mnohem pozdji v pípad, že jsou registrování jako nap. tvrtletní plátci DPH. Daová politika je oblastí, která zstává v rozhodovací pravomoci lenských stát, pesto i v rámci EU dochází ke koordinaci pístup k daové politice. U zdanní zboží rzná výše zdanní narušuje rovný pístup na spolený trh, proto je úrove zdanní teba sladit. Evropská unie patí k ekonomicky nejsilnjším a nejvysplejším oblastem svta, vytváí tém 21% celkové svtové produkce. Pro zdravý vývoj ekonomiky lenských stát i celé EU je velmi dležitá obchodní výmna zboží zahraniní obchod. V poslední dob se zvyšuje obchodní výmna s ínou, kde se jedná pedevším o dovoz zboží, tento stále se zvyšující dovoz zboží iní odvtvím jednotlivých lenským státm znané pro problémy, orgány EU se snaží monitorovat vývoj zahraniního obchodu, mají však i úinn nástroje k jeho regulaci. [11]

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 6 ZAHRANINÍ OBCHOD Rozlišují se dva druhy obchodu (krom obchodu vnitrostátního): Intrakomunitární obchod obchod mezi lenskými státy EU Zahraniní obchod EU obchod mezi lenskými státy a tetími zemmi 6.1 Nástroje spolené obchodní politiky Integrovaný tarif EU Po vstupu eské republiky do EU pestal platit eský integrovaný tarif (poskytující informace o podmínkách dovozu a vývozu uritých komodit. IT (eský integrovaný tarif) byl nahrazen Tarifem celounijním integrovaným sazebníkem EU, který v návaznosti na zbožové kódy Kombinované nomenklatury (KN) shrnuje všechna opatení obchodní politiky EU vztahující se k danému zboží, a to tarifního i netarifního charakteru, nap. celní sazby, kvóty, nebo antidumpingové celní sazby. Taric je vydáván Evropskou komisí a vyhlašovaný Sdlením Komise na základ lánku 2 Naízení Rady (EHS). 2658/87 z roku 1987 o celní statistické nomenklatue a o spoleném celním sazebníku, ve znní pozdjších pedpis. Tištná verze Taricu je vydávána každoron na konci kalendáního roku s úinností pro následující rok, celní sazby pro zemdlské kapitoly mohou být po 1. ervenci publikovány i podruhé. Na rozdíl od eského integrovaného tarifu je unijní Taric velmi asto mnn a aktualizován. Elektronická forma je právn závazná a jeho kódy musí být použity pro úely celní deklarace a statistické výstupy. Obsahuje zhruba podpoložek osmimístných kód, které vytváí základ spoleného celního sazebníku a dalším kód dvoumístné kódy, které jsou pidávány za osmimístnou podpoložku, které jsou pidávány za osmimístnou podpoložku a jsou používány pro: Tarifní snížení, kvóty Tarifní preference Všeobecný systém tarifních preferencí aplikovaný pro rozvojové zem (GSP) Antidumpingová a vyrovnávací cla Vyrovnávací poplatky Zemdlské komponenty

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Standardní dovozní ceny Referenní a minimální ceny Zákazy dovozu, omezení dovozu Zákazy vývozu, omezení vývozu Sledování vývozu, vývozní subvence [2] Celní kvóty Celní kvóty jsou ureny množstvím zboží (vyjádené hmotností, objemem nebo hodnotou), které je propuštno do volného obhu za sníženou celní sazbu. Celní kvóty stanovené v rámci EU jsou spolené pro všechny lenské státy EU. Jsou ízeny Generálním editelstvím pro dan a celní unii DG TAXUD v Bruselu. [2] Administrace celních kvót je zajišována vtšinou stejnou metodou jaká se používala dosud v R, to znamená First-come-first-seved (pednostní nárok toho, kdo pijede díve). Metoda First-come-first-sereved zaruuje rovný pístup všem obchodním subjektm ke stanoveným celním kvótám. Rozdíl oprati minulosti je následující není uplatován systém on-line pokud množství všech zaslaných požadavk (ze všech lenských stát EU) v rámci jedné celní kvóty za den (stejné datum pijetí JSD) pesáhne zstatkové množství této celní kvóty, pak je na každý požadavek pidlena pomrná ást deklarovaného množství zboží. Stejný postup je ve všech lenských státech EU. [2] V praxi to znamená, že na rozdíl od minulosti, kdy byly celní úady propojeny on-line a mohly ihned potvrdit, zda komodita spadá do množstevní kvóty, tak po vstupu do EU je možno potvrdit piznání celní výhody nejdíve za dva až pt dn od propuštní zboží do volného obhu a dovozce musí po tuto dobu zajistit rozdíl mezi celním dluhem bžným a dluhem sníženým touto kvótou. Žádost o celní kvótu, je-li na deklarované zboží vyhlášena celní kvóta, která je otevená, mže deklarant o její pidlení požádat tím, že do píslušných odstavc JSD, kterou zboží propouští do volného obhu uvede píslušné údaje

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 (objednací íslo celní kvóty nebo celního stropu, kód požadované celní sazby dovezeného zboží v mrné jednotce stanovené pro danou celní kvótu. [2] Celní deklarace s požadavky na pidlení píslušné celní kvóty pedložené deklarantem celnímu úadu, jsou po dkladné kontrole postoupeny do centra kvót lenského státu. Centrum kvót lenského státu pekontroluje obdržené požadavky na pidlení celních kvót a následn je stanoveným postupem zasílá ke zpracování do Evropské komise (dále jen EK). Podniky, které potebují pro svoji výrobu urité suroviny i polotovary, na nž je uvaleno clo, mohou v uritých pípadech požádat o snížení cla (v podob tzv. suspense) nebo stanovení dovozní kvóty, pokud nejsou tyto produkty v rámci EU. O snížení celní sazby i stanovení celní kvóty mohou žádat pouze firmy, které dovážený výrobek používají jako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastní výrobu. Roní hodnota nevybraného cla musí init u každé žádosti minimáln EUR. Pro dosažení této výše mohou podniky žádosti pedkládat spolen. Toto nelze použít na výrobky, jejichž dovozy jsou zatíženy antidumpingovými cly. [2] Antidumpingová a antisubvenní ízení Antidumpingové ízení Za dumping je v EU oznaováno takové jednání, kdy je na komunitárním trhu dovážené zboží prodáváno za ceny nižší než je oištná tzv. normální hodnota exportující zemi. Za normální hodnotu je považována cena, za kterou je dané zboží obchodováno v exportující zemi. [2] Ochrana ped dumpingem je ve výluné psobnosti EU a její orgány mohou proti takovýmto dovozm pijmout opatení (cla, cenové závazky, popípad jejich doplnní kvantitativním omezením). Tato opatení lze použít, pokud takovéto dovozy do EU ze tetích zemí poškozují komunitární prmysl (tím se rozumí materiální újma komunitárnímu prmyslu, hrozba materiální újmy tomuto odvtví, zpomalení vzniku takového odvtví), pokud lze újmu zpsobenou prmyslu v EU dokázat a pokud jsou antidumpingová opatení v komunitárním zájmu (tj. zda náklady na jejich zavedení odpovídají pínosm, zda jsou v zájmu zákazník, dodavatel atd.). Pokud by se eští výrobci cítili výrazn poškozeni dumpingovými dovozy (nebo dovozci naopak výrazn poškozeni antidumpingovými

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 opateními a zmnila se situace od e jejich zavedení), mohou se obrátit na Evropskou komisi nebo na lenský stát, který postoupí tuto stížnost Evropské komisi. [2] Aktuální seznam antidumpingových opatení EU a probíhajících ízení proti dovozm ze tetích zení je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva prmyslu a obchodu Aby Evropská komise zahájila na základ stížností šetení, musí stížnost podpoit výrobci, jejichž podíl produkce daného výrobku pedstavuje alespo 50 % z celkového podílu tchto výrobc, kteí se vysloví bu pro nebo proti zahájení šetení. Pitom výrobci, kteí stížnost výslovn podpoí, musí pedstavovat nejmén 25% celkové produkce daného zboží v EU. Je urena také minimální hranice pro objem dovozu, aby mohlo být zahájeno antidumpingové ízení. Pouze takováto nebo vtší ást výrobc mže být považována za komunitární prmysl. ízení se nezahajuje, pokud se zjistí, že dovoz z dotyné zem pedstavuje mén než 1% podílu na trhu. To neplatí, pokud je stížnost podána vi nkolika zemím spolen a spolený vývoz daného výrobku z tchto zemí pedstavuje nejmén 3% spoteby výrobku ve Spoleenství. Evropská komise rozhodne o zahájení šetení do 45 dní od podání podntu. Samotn ízení o zavedení antidumpingových opatení probíhá v nkolika stádiích. ízení koní bu prohlášením stížnosti za neoprávnnou, nebo zavedením cla i pijetím cenového závazku. ízení mže také skonit, pokud je stažen návrh na zahájení ízení. I v tomto pípad se však posuzuje, zda je zastavení ízení v zájm Spoleenství. Pokud není, ízení mže pokraovat i pes stažení stížnosti. Šetení musí být ukoneno do 15ti msíc od zahájení ízení. Již ped koncem normálního prbhu ízení, nejdíve po 60 dnech, avšak ne pozdji než 9 msíc od zahájení ízení, mohou být zavedena prozatímní antidumpingová opatení. Jsou zavádna na šest msíc a mohou být prodloužena o další ti msíce. Nkdy mohou být zavedena rovnou na devt msíc. Vlastní šetení trvá obvykle nejmén šest msíc. Je zkoumáno jak obvinní z dumpingu, tak újma komunitárnímu prmyslu. Zúastnné strany obdrží od Evropské komise dotazník a mají obvykle 40 dní na zodpovzení daných otázek. Lhta se poítá ode dne obdržení dotazníku. Evropská komise mže poté vyzvat lenské státy k zaslání doplujících informací. Následující spolené schzky (slyšení) jednotlivých stran s úedníky Evropské komise. Úast na tchto schzkách není povinná, ale Evropská komise musí dát k takovým schzkám píležitost. [2] Konené clo a jeho výši navrhuje Evropská komise Rad EU. Opatení je schváleno, pokud Rada EU nezamítne návrh Evropské komise prostou vtšinou v prbhu jednoho msíce od

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 jeho obdržení. Pokud k tomu nedojde, zavedené konené antidumpingové clo pestává automaticky platit po pti letech od vyhlášení. Místo zavedení prozatímních nebo konených cel mže Evropská komise pijmout nabídnutý cenový závazek. Jde o to, že vývozce se dobrovoln zaváže k urité minimální výši cen, tj. zvedne cenu svého výrobku. Závazek mže navrhnout vývozce nebo ho vývozci mže doporuit Evropská komise. V prbhu platnosti koneného antidumpingového opatení mže být provádna jeho revize, která pak mže vést k jeho zrušení, i zmn i prodloužení. [2] Existuje nkolik druh revize Expiry review, neboli pezkoumání ped ukonením platnosti opatení po pti letech Interim review, pokud podnik požádá o revizi antidumpingového opatení s tím, že se zmnily okolnosti, které vedly k jeho uvalení Necomer review, pokud se objevil nový dovozce postiženého zboží Revize mající zabránit snížení úinnosti antidumpingového opatení Antidumpingové ízení je upraveno legislativou ES, zejména Naízením Rady (ES). 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochran ped dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou leny Evropského spoleenství a dalšími úpravami. [2] Antisubvenní ízení Obdobn jako u stížností na dumping se postupuje i u stížností na nedovolené subvence pí exportu ze tetích zemí do EU. Napadnutelná subvence je definovaná jako píspvek vlády nebo veejného sektoru výrobci nebo exportéru. Mže mít rzné formy od pímého poskytnutí prostedk ve form dar, až po pjky dlouhodobé záruky nebo prominutí povinností atd. Zakázáno je také poskytování výše uvedených podpor prostednictvím soukromých institucí a jakékoliv jiné formy píjmové i cenové podpory ve smyslu l. XVI dohody GATT z roku Aby subvence byla napadnutelná jako nedovolená, musí být dostaten konkrétní a specifická (tj. musí být urena pouze nkterým spolenostem, sdružením i odvtvím) a zárove musí být výhodná pro píjemce nad rámec bžných tržních podmínek. Podobn jako u dumpingu musí nedovolená podpora zpsobovat újmu komunitárnímu prmyslu tím, že je dováženo subvencované zboží. Zavedení antisubvenních opatení musí být podobn jako u antidumpingových opatení v zájmu Spoleenství. [2]