Národní program pípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáí)

Transkript

1 Národní program pípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáí) 1 Úvod Lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnjší zdravotní pée a sociální ochrana vedou k tomu, že mén lidí dnes umírá pedasn v dtství nebo bhem pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a stáí se stává pímou zkušeností stále vtšího potu lidí. Souasn se zvyšující se nadjí na dožití pi narození se mní životní styl, možnosti i oekávání starších osob. Starší lidé žijí zdravji a aktivnji Podle demografické prognózy zpracované eským statistickým úadem bude v roce 2050 žít v eské republice pibližn pl milionu oban ve vku 85 a více let (ve srovnání s v roce 2006) a tém ti miliony osob starších 65 let (31,3 %) 1). Nadje dožití pi narození bude v roce 2050 init 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy 2) (oproti 73,4 let pro muže a 79,7 let pro ženy v roce 2006). Pedpokládá se, že v období let 2000 až 2050 se v hospodásky vysplých zemích zvýší podíl lidí ve vku 80 a více let tikrát, avšak poet stoletých a starších 15,5 krát 3). Úhrnná plodnost v prvé polovin roku 2007 inila 1,4 živ narozených dtí na jednu ženu v reprodukním vku a pekonala tak hranici 1,3 považovanou za velmi nízkou úrove. Plodnost však stále zstává na nízké, v dlouhodobém pohledu prostou reprodukci populace nezajišující úrovni Demografický vývoj je podmínn ekonomickým a sociálním vývojem. Souasn pedstavuje jeden ze strategických a dlouhodobých faktor, které je teba zahrnout do tvorby politiky v rzných oblastech. Rst potu a podílu starších lidí vyžaduje pizpsobení služeb a produkt jejich potebám a preferencím a pijetí opatení, která podpoí ekonomický rst. Strategie reagující na stárnutí populace by mla využít potenciálu starších osob a vytvoit mezigeneran soudržnou a vkov inkluzívní spolenost. Souasn je žádoucí zamyslet se nad efektivitou opatení na podporu rodin a souladu rodinného a pracovního života Lepší zdraví a delší život jsou významné hodnoty samy o sob. Spolenost, v níž jsou lidé zdravjší, vzdlanjší a žijí déle, pedstavuje píležitost pro ekonomický a sociální rozvoj. Prodloužení stední délky života znamená, že v prmru máme všichni možnost prožít delší život, mít déle vztah se svými rodii a být déle oporou pro své dti i vnuky. Tento pínos nelze mit pouze ekonomickými kritérii Demografické stárnutí je vtšinou myln považováno za negativní jev a problematika spojená s demografickým stárnutím je asto redukována na problematiku reformy dchodového systému. K zajištní kvality života ve stáí a k využití zkušeností a potenciálu pibývajícího potu starších lidí je však teba uinit více. Je nezbytné pijmout opatení v ad oblastí a zejména zmnit negativní pístup ke stárnutí populace a ke starším lidem, který je asto spojen se stereotypním až ageistickým pohledem na stáí a starší lidi, vzbuzuje obavy narušující mezigeneraní soudržnost a vytváí podhoubí vkové diskriminace. Pehlíží pitom nejen potenciál starých lidí, ale také dsledky a možnosti vdeckého, technického a ekonomického rozvoje Ke zvýšení kvality života ve stáí a podpoe prosperity ve stárnoucí spolenosti je nezbytné dát v prbhu života píležitost pro uplatnní, uení, vzdlávání a aktivní život všem lidem. Lineární model vzdlání, práce a dchod stále více pestává platit a hranice mezi

2 jednotlivými fázemi životního bhu se stávají flexibilnjšími a mén ostrými. Starší lidé mají stejn jako všichni právo být hodnoceni jako jednotlivci, na základ svých schopností a poteb bez ohledu na svj vk, pohlaví, barvu pleti, zdravotní postižení i jiné charakteristiky. Starší lidé a jejich znalosti a zkušenosti by mli stát v centru zmn realizovaných v kontextu stárnutí populace Obané každého vku by mli hrát aktivní roli pi urování povahy a kvality jim poskytovaných služeb. Na trhu práce, pi poskytování zdravotní pée, sociálních a dalších služeb je žádoucí zásadní zmna pístupu ke starším osobám. Stárnoucí spolenost si nemže dovolit vyluovat starší osoby z trhu práce a neposkytnout píležitost tm, kteí chtjí žít aktivn. Zdravotní pée o staré lidi musí pedcházet vzniku dlouhodobé závislosti a institucionalizaci. Potebujeme hlavn více možností pro aktivní a sobstaný život ve stáí, nejen více residenních zaízení pro seniory. Potebujeme stáí pátelské komunity, které poskytují více píležitostí pro sociální aktivity a hodnotné trávení volného asu. Potebujeme komunitní centra poskytující starším obanm a rodinám podporu a flexibilní služby. Potebujeme nabídku vhodného a dstojného bydlení, které podporuje sociální integraci a vyhovuje potebám a omezením starých lidí Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila za jednu z priorit vnovat zvýšenou pozornost kvalit života ve stáí. K zajištní vyšší kvality života ve stáí v kontextu demografického stárnutí jsou nezbytné koncepní zmny a pijetí opatení v rzných oblastech. Co uiníme nyní, významn ovlivní kvalitu života ve stáí budoucích generací a nás všech. Nevyužití píležitostí a nereagování na výzvy, které významná demografická zmna pináší, mže vést k neefektivním politikám a k nesenzitivním službám, které nevyužívají potenciál a nezohledují poteby a aspirace rostoucího podílu a potu starších lidí. Koncepní a preventivní ešení jsou levnjší a efektivnjší Stále vtší ást dosplého života budeme prožívat ve stáí. Pokud lidé starší 65 let budou tvoit tetinu populace, pestává mít smysl rozlišovat mezi službami a produkty pro seniory a pro neseniory. Všechny služby a produkty, nejen specifické služby pro seniory, musí vyhovovat také potebám, omezením a preferencím starších lidí. Služby musí být kvalitnjší a flexibilnjší a musí vyhovovat všem, bez ohledu na jejich zdravotní stav a omezení spojená s vkem. Správné a prozíravé je udlat maximum pro to, abychom vytvoili podmínky pro dstojný, zdravý a aktivní život v druhé polovin života a pro uplatnní potenciálu a aspirací rostoucího podílu starších osob. Polovina života stále vtšího potu lidí se pitom odehraje ve vku nad 50 let. Demografické stárnutí bylo oznaeno také jako tichá revoluce. Je teba se zamyslet nad tím, zda naše instituce, prostedí, zpsob myšlení i života jsou pipraveny na pozvolný, ale jistý píchod spolenosti dlouhovkosti Tento program stanovuje základní pedpoklady pro to, abychom vytvoili podprné, integrující a vstícné prostedí pro sebe i pro druhé. Jeho cílem je podpoit solidaritu a soudržnost mezi generacemi a zájem o situaci, tžkosti a preference starších lidí v eské republice, zvýšit subjektivní a objektivní bezpeí a ochránit práva zranitelných skupin starých lidí. Program navazuje na Národní program pípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 a na zkušenosti s jeho realizací. Stanovuje priority a opatení na pt let. V roce 2012 bude vyhodnocen a revidován. Stanovené základní prioritní smry by však mly mít dlouhodobjší platnost Kvalita života ve stáí je hodnota a prezové téma, které pesahuje hranice administrativních kompetencí a úrovní veejné správy. Vyžaduje ucelený a komplexní pístup

3 a spolupráci napí sektory spolenosti. Vyžaduje strategické partnerství vlády a samosprávy k naplnní závazku vyšší kvality života ve stáí. Mli bychom si všichni spolen položit otázku, jaké chceme stáí pro sebe a pro své rodie a co je nezbytné k naplnní naší pedstavy uinit. Téma stárnutí populace a kvality života ve stáí se týká nás všech. 2 Základní principy Pístup ke starším osobám a stárnutí populace vychází z následujících princip: 2.1. Celoživotní pístup Zdraví a kvalita života ve vyšším vku jsou do znané míry podmínny životními podmínkami, událostmi a rozhodnutími v dtství a dosplosti, vetn životního prostedí a životního stylu. Celoživotní pístup ke zdraví znamená vnovat pozornost specifickým rizikm v kritických fázích života a zamit se na specifické poteby v rzném vku. Pestože celoživotní pístup klade draz na prevenci, nezbytné je také pijetí adresných opatení k náprav a kompenzaci již vzniklých poruch a rizik. Zdraví a kvalitu života lze ovlivnit a zvýšit v každém vku. Celoživotní pístup je teba uplatnit nejen v oblasti zdraví, ale také vzdlávání, zamstnatelnosti, bydlení, hmotného zabezpeení nebo sociální participace Partnerství vlády a samosprávy Pro dosažení podmínek pro zdravé, dstojné a aktivní stáí je zásadní strategické a dlouhodobé partnerství mezi vládou a samosprávou. Místní a regionální samospráva má znaný vliv na kvalitu a dostupnost dopravy, bydlení, zdravotních a sociálních služeb, píležitostí pro sociální, kulturní a volnoasové aktivity, bezpenost a na další služby a podmínky dležité pro kvalitu života. Samosprávy by mly mít vdí úlohu pi vytváení stáí vstícných komunit a podmínek pro zvýšení kvality života na místní úrovni. Vláda by mla samosprávu podpoit a usilovat o spolupráci pi realizaci stanovených cíl na celorepublikové úrovni a pitom zohledovat rozdíly a specifické poteby v jednotlivých regionech Mezigeneraní vztahy a soudržnost Jednotlivé generace jsou na sob vzájemn závislé. Pedávání hodnot, kultury a zkušeností se uskuteuje v rámci mezigeneraních vztah. Mezigeneraní solidarita a vková rznost na pracovišti, v komunit a rodin je faktorem sociální soudržnosti a ekonomického rozvoje. Mezigeneraní vztahy mají zásadní význam pro rozvoj jedince i spolenosti a pro kvalitu života v každém vku. Stáí pináší adu pozitivních hodnot a seniorská generace hraje významnou roli v rodinách, komunitách a celé spolenosti. Tato role by mla být podporována. Podpora mezigeneraních vztah a spolupráce by proto mla být souástí všech aktivit realizovaných v reakci na stárnutí populace s cílem pispt k rozvoji spolenosti pro všechny generace. Z vtší mezigeneraní soudržnosti a odstranní vkových bariér mže mít prospch celá spolenost Zvláštní pozornost vnovaná znevýhodnným a zranitelným skupinám Starší lidé se závažným zdravotním postižením, vetn syndromu demence, duševn nemocní, migranti, obyvatelé špatn vybavených lokalit venkova a mst vyžadují vzhledem ke kumulovaným rizikm sociálního vylouení zvláštní pozornost a specifická opatení. Pístup ke starým lidem z etnických menšin musí být kulturn senzitivní. Zvláštní pozornost musí být

4 vnována osobám, které se staly obtí totalitních režim, váleným veteránm a dalším skupinám zasluhujícím zvláštní pozornost Genderový pístup Mezi staršími lidmi v dsledku vyšší nadje dožití pi narození pevažují ženy a jejich podíl se ve vyšších vkových kategoriích zvyšuje (ve vku 100 let dosahuje pomru 4:1). V dsledku toho starší ženy žijí bez partnera astji než starší muži. Starší ženy jsou astji vdovy na rozdíl od starších muž, kteí jsou astji ženatí. Podíl vdov v každé vkové skupin nad 50 let postupn narstá a ve srovnání s muži je nkolikanásobn vyšší. Ve vkové skupin let pesahují poty vdov poty vdaných žen (podle jednotek vku v 72 letech) 4). V nejstarších vkových skupinách je riziko chudoby nkolikanásobn vyšší u žen než u muž. Muži a ženy elí odlišným rizikm na trhu práce, mají odlišná zdravotní rizika a poteby. Zdraví žen je obecn horší než zdraví muž, vetn úrovn disability, rizika institucionalizace, sociální izolace a nkterých vkov podmínných nemocí (nap. Alzheimerovy choroby i osteoporózy). Naopak kardiovaskulární mortalita i sebevražednost je vyšší u muž. Významný genderový aspekt se týká také neformálních a formálních (profesionálních) peovatel. Pibližn dv tetiny neformálních peovatel tvoí ženy. Politiky vztahující se ke stárnutí a starším lidem jako napíklad dchodová, zdravotní, rodinná i píjmová politika nebo podpora pée a peovatel by mly být genderov sensitivní a spravedlivé. Dležité je nejen zohlednní pevažujícího potu žen ve vyšších vkových kategoriích, ale zejména rozdílných rizik, poteb a specifik muž a žen v jednotlivých oblastech života Dialog s obanskou spoleností a sociálními partnery Organizace prosazující zájmy starších osob jsou aktivními partnery v tvorb politiky. Neziskové organizace, které asto psobí na místní úrovni, zavádjí nové služby, disponují cennými zkušenostmi a znalostmi a pispívají ke zvyšování kvality života starších osob. Jejich potenciál je žádoucí využít pi zlepšení situace starších osob v rzných oblastech života. Neziskové organizace a zájmy, které prosazují, jsou rznorodé stejn jako starší populace. Pro zlepšení situace starších osob na trhu práce a v dalších oblastech je dležité zapojení všech sociálních partner. V souladu s participativním pístupem je žádoucí usilovat o zapojení a úast samotných starších osob na ešení otázek, které se jich dotýkají, a na rozvoji spolenosti. Spolupráce s obanským sektorem a sociálními partnery se rozvíjí mimo jiné v Rad vlády pro seniory a stárnutí populace Odpovdnost jednotlivce a spolenosti Za kvalitu života ve stáí a aktivní zapojení se do spolenosti nesou nedílnou odpovdnost jednotlivci i spolenost. Dstojné a aktivní postavení starších lidí vyplývá mimo jiné z aktivního pístupu a odpovdnosti za vlastní život i za mezigeneraní vztahy, pedávání dležitých zkušeností, tradic a hodnot. Starší lidé by mli usilovat o aktivní roli a pínos spolenosti, komunit a rodin. Starší lidé stejn jako všichni mají odpovdnost za využití píležitostí k uplatnní a za odpovdný pístup ke svému životu a ke svému zdraví. Spolenost by mla poskytnout podmínky a rovné šance lidem každého vku pro zdravý a aktivní život. Kvalita života ve stáí vyžaduje také osobní zralost a odpov na hlubší duchovní otázky života. Stáí, stárnutí, umírání je zásadní téma a jedinená osobní zkušenost. Stáí nelze redukovat na otázku kvality pée a životních podmínek.

5 2.8. Snižování sociálních a geografických rozdíl (ekvita) Starší lidé tvoí velmi heterogenní skupinu. Stárnutí a stáí pináší jiná rizika a tžkosti tm, kteí byli v prbhu života njakým zpsobem znevýhodnni, mají nižší píjmy a horší zdravotní stav. ešení tchto tžkostí pitom mže být podmínno vzdláním a materiální situací. Je správné a slušné usilovat o sociální spravedlnost a snižovat územní rozdíly v dostupnosti a kvalit služeb a píležitostí a zajistit rovnost pístupu k dležitým službám a produktm, vetn bydlení, dopravy, zdravotní pée pro všechny skupiny starších osob. Zvláštní pozornost je nezbytné vnovat územním rozdílm, specifickým problémm a potebám jednotlivých region a subregion eské republiky a zejména rozdílm mezi mstem a venkovem Politika podložená dkazy Politika v reakci na stárnutí a opatení v jednotlivých oblastech významných pro kvalitu života ve stáí musí vycházet z podložených a ovených poznatk a být monitorovány a vyhodnocovány. V oblasti zdravotní pée, sociálních služeb, bydlení, zamstnanosti, vzdlávání a dalších je nezbytné vycházet z výsledk výzkum a objektivních dat. Pi koncipování a podpoe výzkumu je žádoucí vycházet z výzkumných priorit stanovených v Programu výzkumu v oblasti stárnutí pro 21. století ( The Research Agenda on Ageing for the 21st Century ), který byl zpracován a pijat ve spolupráci Mezinárodní gerontologické a geriatrické asociace a Programu OSN pro stárnutí ve Valencii v roce Dstojnost Dstojnost ve stáí a pi poskytování pée a pomoci druhým lidem jsou hodnoty, které vyžadují zajištní práva volby a spolurozhodování o zpsobu, rozsahu a míst poskytování pée a pomoci. Právo na seberealizaci a svobodnou volbu je teba zajistit všem, nejen zdravým a sobstaným. Dstojnost vyžaduje zabránní protektivnímu pístupu a redukci poteb starších lidí a stáí na sociální a zdravotní problematiku. Vyžaduje uspokojení duchovních a kulturních poteb, zplnomocnní a podporu aktivní nezávislosti Informovanost a mainstreaming Kvalita života ve stáí a problematika spojená se stárnutím populace je komplexní a prezová. Poteby i potenciál starších lidí v rzných oblastech a sférách života mohou být snadno opomenuty v dsledku nedostatku zájmu a podpory, neznalosti, nejistoty, ambivalence nebo ageismu. Pi koncepní innosti je proto nezbytné znát poteby, preference, rizika a omezení rzných skupin starých lidí. Systematická pozornost vnovaná specifickým rizikm a potebám starších a starých lidí v rzných oblastech života zvýší senzitivnost politik a služeb a zabrání sociálnímu vylouení a škodám, které toto vylouení mže znamenat pro jedince, jeho rodinu a celou spolenost. S využitím participativního pístupu se lze dozvdt více o názorech oban na dstojnost a kvalitu života ve stáí, mezigeneraní vztahy, aktivní život nebo participaci ve spolenosti. Zohlednní demografického stárnutí a poteb starších lidí v innosti rzných subjekt (mainstreaming) mže vést k pijetí legislativního opatení i jiné intervence zamené na ešení konkrétního problému a k lepší kvalit života ve stáí vtšího potu lidí. Aktivní zájem a hodnocení navrhovaných zmn a opatení z hlediska dopadu na staré osoby mže vést k zabránní nežádoucím dsledkm nebo jejich vasné náprav.

6 Opatení: 2. A. Prosazovat uplatování uvedených princip v jednotlivých oblastech a úrovních veejné správy a posuzovat politiky a opatení z hlediska jejich dopadu na starší osoby. Klást draz na zabránní diskriminaci na základ vku a ochranu lidských práv. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolugesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MV, MF, MO, MK, MPO, MZe, Ministryn pro LP Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce 2. B. Navázat spolupráci s grémiem pro regulaní reformu a efektivní veejnou správu tak, aby pi hodnocení dopad regulace mohly být dkladn hodnoceny a analyzovány dopady na seniorskou populaci. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce Termín: C. Vyhodnocovat dopady reforem a opatení v oblasti dchodového systému, zdravotnictví, bydlení a sociálních služeb na souasnou a budoucí situaci starších osob. Gesce: MPSV, MZ, MMR Spolupráce: MF, GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce 2. D. Podporovat odpovdný pístup ke zdraví a hmotnému zabezpeení ve stáí a zvyšovat zdravotní a finanní znalosti a kompetence lidí. Zvyšovat informovanost starších osob o zpsobech ešení obtížných životních situací v rzných oblastech života. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolugesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MV, MF, MO, MPO, MZe, Ministryn pro LP Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce 2. E. Podporovat pozitivní pohled veejnosti na stáí, stárnutí a starší osoby a usilovat o zlepšení mediální kultury ve vztahu k seniorm. Podporovat vytváení informaních, vzdlávacích a aktivizaních program pro seniory ve sdlovacích prostedcích. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolugesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MV, MF, MO, MK, MPO, MZe, Ministryn pro LP Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce

7 2. F. V rámci podpory výzkumu zohledovat Program výzkumu v oblasti stárnutí pro 21. století, který byl pijat v roce 2002 ve Valencii. Zvyšovat dostupnost a využívání výsledk výzkumu relevantními subjekty. Gesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MO, MPO, MZe Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce 2. G. Usilovat o snižování sociálních a územních rozdíl v pístupu k veejným službám. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolugesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MV, MF, MO, MK, MPO, MZe, Ministryn pro LP Spolupráce: MS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace, nestátní neziskové organizace 2. H. V jednotlivých oblastech a politikách zohledovat rozdílnou situaci a poteby žen a muž. Gesce: Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Spolugesce: MPSV, MZ, MŠMT, MMR, MD, MV, MF, MO, MK, MPO, MZe, Ministryn pro LP Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace; vdecké, výzkumné a vzdlávací instituce 2. I. Zpracovat koncepci pée o válené veterány a vytváet podmínky pro zvyšování kvality života válených veterán. Gesce: MO Spolupráce: GGS, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace Termín: Strategické priority Program vychází z pedpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stáí a k úspšnému ešení výzev spojených s demografickým stárnutím je nezbytné zamit se na následující strategické oblasti a priority. Níže uvedené cíle je žádoucí prosazovat horizontáln napí sektory a na všech úrovních veejné správy. Aktivní stárnutí Prostedí a komunita vstícná ke stáí Zlepšení zdraví a zdravotní pée ve stáí Podpora rodiny a peovatel Podpora participace na život spolenosti a ochrana lidských práv

8 4 Aktivní stárnutí 4.1. Zvýšení ekonomické aktivity a zamstnanosti je klíovou strategií k ešení ekonomických výzev spojených se stárnutím populace. Problémem stárnutí populace není ani tak jeho dopad na ekonomiku, jako spíše jeho interakce se situací na trhu práce a charakteristikami penzijního systému. Stárnutí a pípadný úbytek pracovní síly mže být do znané míry kompenzován zvýšením zamstnanosti. Ekonomický dopad stárnutí populace bude do znané míry závislý na tom, jak využijeme získané pírstky v délce života Konkurenceschopnost ekonomiky bude stále více záviset na investicích do vzdlání a zdraví v prbhu života a na využití schopností a dovedností starších osob. Lidé musí být zdravjší a spokojenjší, aby byli schopni a ochotni zstat déle v zamstnání. Mli by být pipravováni pro delší a flexibilnjší kariéru a aktivní pístup k rozvoji svých dovedností. Spolenost a zamstnavatelé musí tuto skutenost cílevdom reflektovat v koncepci rozvoje lidských zdroj a zaít investovat do udržení schopností, dovedností a zamstnatelnosti rostoucího podílu starších osob na trhu práce. Ke zvýšení zamstnanosti starších osob a prodloužení pracovního života je nezbytné motivovat jak zamstnavatele, tak starší zamstnance. K prodloužení pracovního a aktivního života je žádoucí zlepšit kvalitu pracovního života Na úrovni ekonomické aktivity a na solidarit mezi ekonomicky aktivními a neaktivními je založeno financování systému dchodového a zdravotního pojištní. K zajištní udržitelnosti financování tchto systém musí být zvýšena zamstnanost všech skupin populace. V kontextu demografického stárnutí je zásadní dosažení evropských cíl politiky zamstnanosti, tj. zvýšení obecné úrovn zamstnanosti na 70 %, zamstnanosti žen na 60 % a zamstnanosti starších osob (55 až 64 let) na 50 %. V následujícím období do roku 2012 je žádoucí dosažení 55% zamstnanosti starších osob Ekonomická aktivita starších osob je pínosem pro kvalitu života tchto osob, jejich rodiny a pro celou spolenost. Pispívá k vyšší životní úrovni ve stáí. Pracovní život je zdrojem spokojenosti, identity, sociálního statusu, uznání, sebeúcty a sociálních vztah. Možnost svobodn si zvolit ukonení nebo pokraování pracovní aktivity by mla být dostupná pro všechny, bez ohledu na vk, pohlaví, zdravotní postižení, barvu pleti i jiný dvod. Politika a programy aktivního stárnutí by se mly zamit zejména na snížení rozdílu mezi zamstnaností starších žen a muž a na zvýšení šancí osob s nižší kvalifikací a jinak znevýhodnných osob na trhu práce. Je dležité podpoit osoby s nižší kvalifikací a vzdláním, aby mly stejné šance na delší a kvalitnjší pracovní kariéru Pechod mezi ekonomickou aktivitou a ekonomickou neaktivitou by ml být více flexibilní. Dchodový vk by neml stavt jedince ped volbu pouze mezi dvma možnostmi, mezi úplným odchodem z trhu práce a plným setrváním na trhu práce. Zamstnavatelé by mli ve spolupráci se sociálními partnery rozvíjet politiku vi starším a bývalým zamstnancm a podporovat je ve vtší a kvalitnjší úasti na trhu práce. Starší osoby mohou setrvat déle na trhu práce, pokud k tomu dostanou píležitost a budou pro n vytvoena kvalitní pracovní místa Reforma trhu práce musí probíhat v souladu s reformou dchodového systému. Zvýšení dchodového vku musí být doprovázeno komplexními opateními ke zvýšení zamstnanosti starších osob, k prodloužení pracovního života a ke snížení nezamstnanosti starších osob. Žádoucí je rovnž zlepšení zdraví zamstnanc prostednictvím zlepšení pracovních

9 podmínek, podpory zdraví na pracovišti a zvýšením kvality práce. Celková úrove zamstnanosti, kvalita a produktivita práce a její prodloužení je pro udržitelnost financování dchodového systému významnjší než samotné pomry vkových skupin v populaci a demografické indexy závislosti. Rozhodující pro pizpsobení dchodového systému stárnutí populace je oddálení skuteného vku odchodu z trhu práce a zvýšení ekonomické aktivity starších osob, nejen zvyšování statutárního dchodového vku Starší lidé jsou na trhu práce i v dalších oblastech vnímáni stereotypn. Vková diskriminace a vylouení z trhu práce vede k vylouení ze spolenosti. Vková diskriminace se mže týkat každého jednotlivce, jak prochází jednotlivými životními fázemi. Vkové role a normy regulují sociální vztahy. Je však teba zabránit stereotypm a zmnit pístup ke stárnutí a starším lidem. Žádoucí je zmna postoje k této rizikové skupin jak ze strany zamstnavatel, tak celé spolenosti. V zamstnání, stejn jako jinde v život, musí být lovk hodnocen podle svých schopností a dovedností. Je žádoucí vyhnout se stigmatizaci starších osob jako mén flexibilních a mén produktivních Ekonomická aktivita starších osob, vetn aktivity po dosažení dchodového vku závisí na mnoha faktorech. Je obecn vyšší tam, kde je vtší poptávka po pracovní síle a nízká nezamstnanost. Ekonomická aktivita starších osob se liší mezi regiony i sociálními skupinami. Vyšší vzdlání a kvalifikace poskytuje více možností a vtší flexibilitu na trhu práce. Vk, ve kterém jednotlivci elí problémm na trhu práce, se mže znan lišit u jednotlivých profesí a sektor ekonomiky. Nelze stanovit obecn platnou vkovou hranici, kdy lovk ztrácí schopnost uplatnit se v zamstnání a být aktivní ve spolenosti Vzdlávací politika hraje zásadní roli v reakci na stárnutí populace, a to nejen vzhledem k zajištní žádoucí kvalifikace a flexibility pracovní síly a pedpoklad pro celoživotní uení, ale také zvýšením zdravotních a finanních kompetencí populace. To pedpokládá pijetí celoživotního pístupu k práci a zamstnatelnosti a vytvoení rovných píležitostí pro zvyšování znalostí a dovedností v prbhu života. Vzdlání dalších generací a jeho vliv na produktivitu práce mže významn kompenzovat vliv stárnutí populace. Je dležité zamit se na pedvídání poptávky po pracovních silách, posílení vazby dalšího profesního vzdlávání na požadavky trhu práce a odstranit disproporce mezi profesním vzdláváním a kvalifikaními požadavky na pracovní sílu K vytvoení komplexního systému dalšího vzdlávání je nezbytné vyjasnit kompetence resort a dalších subjekt v systému dalšího odborného vzdlávání a doešit systém jeho financování. Dále je žádoucí vytvoit institucionální struktury, standardy a postupy pro externí hodnocení kvality nabídky dalšího vzdlávání (certifikaci vzdlávacích institucí, certifikaci kvality vzdlavatel a akreditaci vzdlávacích program). Vzdlávací aktivity jak na stran zamstnanc, tak zamstnavatel jsou do znané míry závislé na jejich zájmu o vzdlávání a na tom, zda si uvdomují výhody, které jim vzdlávání pináší. Proto je nezbytné zvyšovat informovanost zamstnanc a zamstnavatel o možnostech a pínosech vzdlávání Starší pracovníci mohou být pínosem pro zamstnavatele v dsledku dlouholeté pracovní zkušenosti, zralosti a nižší fluktuace. ízení lidských zdroj reflektující a zohledující vkovou strukturu a poteby starších pracovník (age management) pispívá k pracovní spokojenosti a produktivit, zvyšuje motivaci, snižuje absenci, podporuje zdraví a zlepšuje vztahy na pracovišti. Age management posiluje sociální dialog a zlepšuje obraz podniku. Je nástrojem využití cenných zkušeností pracovník. Vkov rznorodý kolektiv je

10 stabilnjší a produktivnjší. Age management vyžaduje vytvoení nového modelu práce, uení a souladu pracovních a rodinných závazk v prbhu života Úast na trhu práce je podmínna souladem mezi pracovním a rodinným životem. Pro zvýšení zamstnanosti starších žen, které se zejména podílejí na poskytování neformální pée, je nezbytné poskytnout podporu prostednictvím respitních sociálních služeb a flexibilních pracovních podmínek, zejména flexibilní pracovní doby. Ti, kteí peují o blízkého staršího lovka, by mli mít stejné právo a možnosti pokraovat v pracovní kariée jako rodie peující o dti. Peovatelé nesmí být stavni ped volbu mezi péí nebo zamstnáním nebo ped volbu mezi trvalou institucionální péí a neformální péí bez dostatené podpory a pomoci Aktivní život ve stáí není myslitelný bez dostateného hmotného zabezpeení. Nízký píjem mže znan omezit možnosti zdravého a aktivního života a participace ve spolenosti. Dchodový systém je proto teba reformovat tak, aby poskytoval adekvátní píjem a umožoval aktivní život. Dchodový systém by ml být mezigeneran a sociáln spravedlivý Zmny vkové struktury populace vytváejí, zejména v pípad dchodového systému prbžn financovaného a dávkov definovaného, který má také eská republika, tlak na výdajovou stranu dchodového systému. Souasný dchodový systém je proto bez provedení adekvátních zmn dlouhodob finann neudržitelný. Tyto zmny by mly vycházet z pizpsobování dchodového systému mnícím se demografickým parametrm a nemly by spoléhat na lepší ekonomický i demografický vývoj. Dchodová reforma by mla být vnímána jako kontinuální proces pizpsobování a nikoliv jako jednorázová zmna Dlouhovkost mže vést ke zvýšenému riziku chudoby u osob, které se dožijí velmi vysokého vku, a to pedevším v pípad dchodových systém, u kterých je valorizace dchod nižší než mzdová i pouze cenová. Pi zmnách dchodového systému, které mají zajistit dlouhodobou finanní udržitelnost, je proto teba v kontextu ohrožení chudobou ve zvýšené míe zohlednit také otázku pimenosti dchodových dávek. Opatení: 4. A. Zvýšit nabídku a dostupnost celoživotního vzdlávání pro zamstnavatele a zamstnance. Podporovat zamstnavatele a zamstnance investující do zvyšování znalostí a dovedností starších pracovník a zamstnavatele poskytující podmínky pro postupný odchod do dchodu a podmínky pro zamstnávání dchodc. Gesce: MPSV, MŠMT, MPO Spolupráce: MF, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace 4. B. Zpracovat koncepci rozvoje systému dalšího vzdlávání a jeho financování. Gesce: MPSV, MŠMT, MPO Spolupráce: MF, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace Termín: 2009

11 4. C. V rámci program zamstnanosti nabízet starším osobám speciální programy rekvalifikace a poradenství. Nezamstnaným osobám starším 50 let povinn nabízet individuální akní plány (IAP) s komplexním ešením situace. Gesce: MPSV Spolupráce: sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace 4. D. Ve spolupráci se sociálními partnery a píslušnými ministerstvy vyhodnotit možnost a úelnost zavedení jednotlivých druh finanních motivace a podpory zamstnavatel a zamstnanc k dalšímu vzdlávání a vzdlávání a zamstnávání starších osob. Gesce: MPSV Spolupráce: MŠMT, MF, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace Termín: E. Pipravit zmny v rámci dchodového systému, které umožní soubh pobírání dchodové dávky a pracovního pomru na dobu neuritou po dosažení dchodového vku. Navrhnout opatení na podporu postupného odchodu do dchodu. Gesce: MPSV Spolupráce: MF, sociální partnei Termín: F. Sledovat a analyzovat píiny a vývoj dlouhodobé pracovní neschopnosti (déle než 6 msíc) a invalidizace v populaci 50+. Gestor: MPSV Spolupráce: SSZ 4. G. Pizpsobovat dchodový systém demografickému vývoji, zejména úpravou dchodového vku. Gesce: MPSV Spolupráce: sociální partnei 4. H. V rámci monitorování píjmové situace a rizika chudoby sledovat riziko chudoby jednotlivých skupin starobních dchodc (podle vku, pohlaví a dalších kategorií). Gesce: MPSV Spolupráce: sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace 4. I. Prohloubit možnosti poskytování píspvku zamstnavatele na penzijní pipojištní zájemcm o penzijní pipojištní. Gesce: MF Spolupráce: MPSV, MPO, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní

12 neziskové organizace Termín: J. Zvyšovat povdomí o pínosu vkové rznorodosti na pracovišti, o dobré praxi v oblasti age managementu a ízení lidských zdroj, o vkové diskriminaci a ochran proti diskriminaci. Gesce: MPSV, MPO Spolupráce: sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. K. Motivovat a podporovat zamstnavatele pi vytváení zdravých pracovních podmínek a podpoe zdraví na pracovišti. Gesce: MPSV, MZ Spolupráce: sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. L. V rámci výbrového šetení pracovních sil a dalších statistických šetení na trhu práce se zamovat také na situaci starších osob a dchodc. Gesce: SÚ Spolupráce: MPSV, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, výzkumné a vzdlávací instituce 4. M. Monitorovat zkušenosti zamstnavatel se staršími pracovníky, využívání krátkodobých pracovních smluv a snížených pracovních úvazk a zkušenosti s diskriminací v jednotlivých sektorech a regionech. Podporovat výzkum v této oblasti. Gesce: MPSV Spolupráce: sociální partnei, výzkumné a vzdlávací instituce, SÚ, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. N. Zvyšovat finanní gramotnost a podporovat výchovu ke zdraví žák v základním vzdlávání s drazem na vysvtlování mnících se poteb a ekonomické situace v prbhu života a ve stáí. Gesce: MŠMT Spolupráce: MZ, MPSV, MF, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. O. Podporovat vzdlávání dosplých v síti škol, a to i prostednictvím systémových projekt Evropského sociálního fondu. Zakládat Centra celoživotního uení, která budou podporovat jak nabídku, tak poptávku po celoživotním uení.

13 Gesce: MŠMT Spolupráce: MPSV, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, vzdlávací instituce 4. P. Realizovat projekt Podpora individuálního dalšího vzdlávání, který bude zamen na rozvoj schopností ve využívání informaních technologií, jazykových a dalších dovedností. Gesce: MŠMT Spolupráce: MPSV, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. Q. Zvýšit informovanost dchodc o možnostech pracovního uplatnní. Podpoit vznik informaních zdroj, které budou seniorm poskytovat informace o možnosti profesního i mimoprofesního uplatnní. Gesce: MPSV Spolupráce: MV, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 4. R. V rámci podpory podnikání pijímat taková opatení, která zohledují specifika a znevýhodnní starších osob a zvyšují jejich motivaci k podnikání. Gesce: MPO, MPSV Spolupráce: sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5 Prostedí a komunita vstícná ke stáí 5.1. Prostedí a komunita vstícná ke stáí, která je sociáln soudržná a nabízí píležitosti pro aktivní život a mezigeneraní kontakty, má zásadní vliv pro zachování nezávislosti a pro kvalitu života starších lidí. Prostedí v širším významu zahrnuje i klima ve spolenosti a její vztah ke stáí a starším lidem. Pozitivní vztah spolenosti ke stáí a starým lidem pedstavuje nejširší a nejzákladnjší podmínku zvýšení participace starých lidí ve spolenosti Samospráva hraje zásadní roli pro pijetí komplexních opatení k vytvoení obcí vstícných ke stáí a pro zajištní dostupnosti, pístupnosti a kvality veejné dopravy, bydlení, zdravotní pée, sociálních služeb a dalších podmínek a faktor podporujících nezávislý, bezpený a aktivní život ve stáí. Podporující a uschopující prostedí zahrnuje nejen fyzické prostedí, ale také sociální prostedí, tj. sociální vztahy a kontakty. Rodina, komunita a podmínky, které povzbuzují sociální kontakty a vztahy, mají zásadní význam pro kvalitu života ve stáí Pro aktivní a zdravý život je nezbytný nejen dostatený píjem, ale také mobilita. Doprava je souástí denního života vtšiny starších lidí ve mstech a na venkov. ada služeb a aktivit dnes není dostupná bez využívání veejné osobní nebo individuální dopravy. Dostupnost a bezbariérovost veejné osobní dopravy, její kvalita, kultura a bezpenost jsou

14 významné pro dostupnost základních služeb a pro participaci na kulturních a sociálních aktivitách, vetn prostého navštvování se. Význam má nejen bezbariérovost dopravy, ale také snadnost a podpora jejího využívání a pekonání psychologických bariér. Dopravní poteby nejvíce znevýhodnných osob mohou být efektivn ešeny zvláštními dopravními službami Bezpené bydlení a prostedí podporující mobilitu a sociální vztahy je podmínkou zachování nezávislosti a sociální participace ve stáí. Bydlení odpovídající funknímu zdravotnímu stavu umožuje žít v pirozeném prostedí i v pípad zdravotních a jiných omezení. Bezbariérové bydlení zvyšuje bezpenost a usnaduje péi neformálním i profesionálním peovatelm. Stavebn technické podmínky bezbariérovosti splují upravitelné byty, které bez dalších stavebních zásah umožují uspokojování bytových poteb osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Tyto byty jsou pipraveny pro další doplnní zaizovacími pedmty i kompenzaními pomckami podle konkrétního postižení a individuálních poteb Bydlení musí zohledovat rzné poteby a situace, do kterých se lidé mohou v prbhu života dostat. Stáí je souástí života a pravdpodobnost, že v období stáí prožijeme stále delší ást života stoupá. Preventivní opatení jsou efektivnjší a levnjší než následná nákladná ešení vzniklých situací. V souladu s konceptem celoživotního domova (life time homes) je žádoucí definovat minimální standardy bezbariérovosti bydlení a zajistit jejich implementaci v rámci veškeré nové bytové výstavby Podíl osob se zdravotními omezeními a zdravotním postižením se zvyšuje s vkem. Opatení k zajištní mobility osob se zdravotním postižením by mla synergicky ešit také omezení a poteby starších osob a naopak. Zásadní pitom je, aby ešení pi odstraování bariér odpovídalo požadavkm osob s rzným postižením. Vstícnjší dopravní služby a prostedí mohou prospt osobám v každém vku v rzných životních situacích. Osoby se zdravotním postižením mohou s rostoucím vkem elit nkolikanásobnému znevýhodnní a bariérám v mobilit Pro tvorbu prostedí a rozvoj služeb vstícných k potebám a preferencím starších osob je nezbytné, aby ti, kdo tyto služby a prostedí koncipují a poskytují, vdli o potebách a omezeních starších osob a aby do jejich plánování, tvorby a poskytování zapojili starší osoby a jejich rodiny jako jejich potenciální uživatele Design, který respektuje zmny a omezení zpsobené stárnutím, pispívá k dstojnosti, bezpenosti, sobstanosti a možnosti setrvání v pirozeném prostedí. Rozvoj informaních technologií, gerontotechnologie a designu pináší širokou a pestrou škálu inovativních opatení k podpoe nezávislého života osob s nejrznjšími zdravotními omezeními. Asistovaný život osob se sníženou sobstaností v pirozeném prostedí zvyšuje kvalitu života tchto osob a jejich rodin. Technologicky vysplá ( chytrá ) ešení jsou z dlouhodobého hlediska ekonomitjší a pedstavují významnou podporu pro zachování pirozených sociálních vazeb. Dostupnost asistivních technologií a služeb, nap. tísové pée, by mla být rozšíena a mla by být dostupná všem znevýhodnným osobám, a to ve všech regionech a obcích v eské republice Pro dostupnost aktivit a služeb a pro odpovdné a kompetentní ešení obtížné životní situace má zásadní význam informovanost starších osob a jejich rodinných píslušník i jiných blízkých osob. Ke zvýšení informovanosti mohou pispt jednorázové informaní

15 kampan a události, pop. zízení poradenských center, informaních linek nebo kontaktních míst (osob). Zásadní pro koordinaci služeb a pro schopnost flexibiln jednat a pomoci je existence široké nabídky poskytovaných služeb s jednou vstupní bránou k tmto službám Ke zvýšení povdomí o potebách starších osob a k integraci celé škály flexibilních služeb je žádoucí rozvoj komunitních center, která mohou významn pispt k nezávislosti a sociální participaci starších osob. Komunitní centra by mla vznikat na základ partnerství místní samosprávy a proseniorských a seniorských organizací, které by mly být partnerem pi tvorb politiky v obci i kraji Residenní zaízení pro seniory by se mla otevít komunit a transformovat v komunitní centra poskytující starším lidem žijícím v dané lokalit flexibilní služby. Mla by se orientovat na prevenci, rozvoj sociálních aktivit a podporu rodiny a peovatel. Ústavní zaízení pro seniory je nezbytné více otevít veejnosti a životu v obci a dát lidem, kteí v nich žijí a jejich blízkým, vtší právo a vliv na život v tchto zaízeních. Residenní zaízení musí poskytovat nejen chránné bydlení a individualizované služby, ale také podporu seniorm a rodinám žijícím mimo tato zaízení V situaci pírodních a živelních katastrof jsou starší osoby a lidé se zdravotním postižením vystavení riziku opomenutí. V rámci krizových plán by mly být zapracovány postupy zabezpeení a ochrany tchto osob. Opatení: 5. A. Zvyšovat povdomí místních samospráv o projektu Svtové zdravotnické organizace Msta pátelská stáí (Age-friendly cities). Podpoit metodické rozpracování a uplatnní princip tohoto projektu v praxi. Gesce: MPSV, MZ, MMR Spolupráce: MV, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. B. Podporovat rozvoj služby tísové pée a její návaznost na služby krizové intervence. Podporovat využití moderních technologií, vetn gerontotechnologie, pi podpoe života v pirozeném sociálním prostedí a pi zvyšování dostupnosti služeb a zboží. Gesce: MPSV Spolupráce: MZ, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. C. Podporovat uplatování standard univerzálního designu (design for all) a rozvoj designérství zameného na poteby starých lidí. Podporovat vzdlávání v této oblasti. Gesce: MPO Spolupráce: MZ, MPSV, MŠMT, MV, MMR, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace

16 5. D. Navrhovat a podporovat sociální programy k udržení nezávislého života starších osob a ke zvýšení kvality života senior ve venkovských oblastech. Gesce: MZe Spolupráce: MPSV, MMR, regionální a místní samospráva, seniorské a proseniorské organizace 5. E. Zapracovat stavebn technické parametry upravitelného bytu do vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpeujících bezbariérové užívání staveb tak, aby byla v tchto bytech zajištna základní bezbariérovost (bez nutnosti dalších stavebních úprav), která by umožovala široké využití upravitelných byt osobami s rzným typem zdravotního postižení nebo omezení. Gesce: MMR Spolupráce: GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Termín: F. S využitím konceptu celoživotního bydlení (lifetime homes) navrhnout minimální standardy bezbariérovosti a upravitelnosti bydlení. Podpoit informovanost o možnostech pimených úprav domácího prostedí a bydlení a rozvoj poradenství pi úprav bytu. Gesce: MMR Spolupráce: MPSV, odborná veejnost, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Termín: G. Podpoit výzkum zamený na oblast využívání dopravy staršími osobami, zabezpeení dopravních poteb a zvýšení dopravní obslužnosti a bezpenosti dopravy s ohledem na specifika starších osob. Gesce: MD Spolupráce: MPSV, MV, MMR, GGS, výzkumné a vzdlávací instituce, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. H. Transformovat zaízení residenních sociálních služeb pro seniory tak, aby tato zaízení poskytovala chránné bydlení a individualizované služby a aby jeho uživatelm byla dostupná jak primární, tak specializovaná (geriatrická, gerontopsychiatrická atd.) zdravotní pée. Gesce: MPSV Spolupráce: MMR, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. I. Podporovat samosprávy a neziskové organizace pi zizování komunitních center a kontaktních poradenských míst pro seniory. Gesce: MPSV

17 Spolupráce: MZ, MV, MPO, MMR, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. J. Do vzdlávání policist, právník, pedagog, sociálních pracovník a dalších profesí zahrnout poznatky o specifických potebách a rizicích senior a další poznatky z oblasti gerontologie. Gesce: MPSV, MV, MŠMT, MS Spolupráce: MZ, MMR, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Termín: K. Pokraovat v poskytování podpory výstavby nájemních byt urených osobám se sníženou sobstaností; v rámci nové i stávající výstavby nadále prosazovat obecn technické požadavky užívání veejných budov osobami s omezenou schopností pohybu a orientace; zpesnit definici a vymezení podpory v oblasti sociálního bydlení a rozšíit finanní podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s drazem na odpovdnost obcí. Gesce: MMR Spolupráce: MPSV, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. L. Pokraovat ve zvyšování pístupnosti veejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Podporovat finanní dostupnost dopravy. Gesce: MD Spolupráce: MF, GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 5. M. Pedcházet úrazovosti a závislosti starších lidí odstraováním architektonických a dopravních bariér. Pijmout opatení na snížení úrazovosti a zvýšení bezpenosti senior v domácím prostedí a v zaízeních zdravotních a sociálních služeb. Gesce: MPSV, MZ, MMR, MD Spolupráce: GGS, sociální partnei, regionální a místní samospráva, nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 6 Zdraví a zdravé stárnutí 6.1. Pes klesající úmrtnost a rostoucí stední délku života elí Evropa vážným zdravotním problémm, zdravotním nespravedlnostem a pedasným úmrtím. Ke zlepšení této situace musí evropské zem usilovat o snížení úmrtnosti zamením se na chronické nemoci, zejména obhové nemoci, nemoci srdce, rakovinu a mozkové píhody a sociální rozdíly ve zdraví Zdraví je vysoká hodnota individuální i sociální a jeden z faktor kvality života. Souasn je celkovou kvalitou života a životního prostedí významn determinováno. Pro

18 kvalitu života ve stáí jsou vedle zdraví a sobstanosti dležité další faktory, vetn ekonomického zabezpeení, vstícného prostedí, psychické pohody, mobility a využití volného asu Prodlužování stední délky života je spojeno s redukcí závažného zdravotního postižení (disability). Dominantní charakteristikou dlouhovkosti není nesobstanost, nýbrž kehkost (ohroženost, zranitelnost). Dlouhovcí lidé potebují pedevším vstícné podmínky k aktivnímu životu v pirozeném prostedí Zmna vkové struktury populace je jedním z faktor ovlivujících výskyt nemocí spojených s vyšším vkem. Zvýšení potu starších osob se specifickými zdravotními potebami vyžaduje pizpsobení zdravotních služeb této situaci, zajištní dostupnosti geriatrické pée, rehabilitace, dlouhodobé a paliativní pée a podporu zdravého života. Cílem zdravotní politiky a zdravotní pée v reakci na demografické stárnutí je prodloužení délky zdravého života a omezení závažné disability a ztráty sobstanosti. K tomu je nezbytné snížit prevalenci, incidenci a dsledky nemocí a další faktory vedoucí ke snížení funkní zdatnosti a k omezení sobstanosti Zdravotní stav starších a starých lidí je teba hodnotit nejen délkou života (aspekty mortality) a prevalencí chorob (konceptem disease-specific outcomes ), ale pedevším funkní zdatností (aspekty disability) a zdravím podmínnou kvalitou života (aspekty spokojenosti, seberealizace, dstojnosti, autonomie, participace). Zdraví zahrnuje zdraví tlesné, duševní a sociální a je charakterizováno stavem pohody a spokojenosti, nejen nepítomností nemoci nebo vady. Integrální souástí hodnocení kvality zdravotní pée o staré osoby musí být spoteba zdroj na zdravotní a sociální péi (aspekt úelnosti a únosnosti náklad) Poruchy zdravotního a funkního stavu ve stáí pesahují u mnoha lidí, zvlášt ve vkové skupin 80+, specifické projevy a dsledky jednotlivých chorob a souvisejí s involuními zmnami, vetn poklesu potenciálu zdraví. Krom nejzávažnjších a nejastjších chorob stáí (nap. ateroskleróza a její orgánové projevy i rizikové faktory, nádorová onemocnní, degenerativní onemocnní pohybového ústrojí jako osteoartróza i osteoporóza, Alzheimerova choroba, vkov podmínná degenerace sítnice, katarakta, úrazy) je tak vysokou prioritou multikauzáln podmínná kehkost se specifickými geriatrickými syndromy a s funkními deficity (poruchy mobility, stability s pády, kontinence, výživy, kognitivních schopností apod.) Kvalitní zdravotní pée ve stáí vyžaduje odbornou specializovanou geriatrickou péi a souasn geriatricky modifikované pístupy v rámci jednotlivých specializací. Nediskriminace v péi o staré a kehké pacienty neznamená nerozlišování, ale naopak zejména rozlišování a respektování rozdílných poteb a rizik kehkých geriatrických pacient Pro efektivní poskytování zdravotní pée je nezbytné posílení primární pée a vytvoení integrovaného modelu pée a služeb na místní úrovni. Zdravotní služby by mly pispívat k integraci staršího lovka do spolenosti a místního prostedí a pomoci mu mobilizovat jeho potenciál pro nezávislost a sobstanost. Výzvy, kterým elíme v kontextu stárnutí populace jsou spíše kvalitativní než kvantitativní, tj. spoívají ve zmn pístupu a priorit, nikoliv v pouhém rozšíení kapacit pi zachování souasného systému a pojetí pée.