Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní"

Transkript

1 Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Analýza zámru pro Svaz zdravotních pojišoven R záí JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I a.s editelka divize

2 Obsah 1. ÚVOD REKAPITULACE VÝSLEDK SOUASNÝ SYSTÉM ÚRAZOVÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTNÍ V R Úrazové pojištní Legislativní úprava Základní principy pojištní Nositelé pojištní Rozsah pojištní Plátci pojištní Hlavní nedostatky stávajícího systému Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc Hlavní zmny Prevence v úrazovém pojištní Slabá místa navržené právní úpravy zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc Úrazové pojištní v zahranií Zdravotní pojištní Legislativní úprava Základní principy pojištní Nositelé pojištní Rozsah pojištní Plátci pojištní Reformní opatení ve zdravotnictví Projekt Kulatý stl k budoucnosti financování eského zdravotnictví Zdravotní pojišovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pée a rehabilitace Stávající systém/proces pée o zamstnance v pípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Statistické údaje Profesionální onemocnní a pracovní úrazy Výplata úrazových dávek Ekonomické údaje ve zdravotnictví POPIS ZÁMRU REALIZACE PROPOJENÍ ÚRAZOVÉHO POJIŠTNÍ ZAMSTNANC V NÁVAZNOSTI NA VE EJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTNÍ Návrh provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní Vztah k ostatním systémm sociální ochrany Okruh pojištných osob Vznik a zánik úrazového pojištní Organizace a provádní úrazového pojištní Pojistné Úrazový fond zdravotní pojišovny Pojistná zvýhodnní Informaní systémy, shromažování a zveej ování údaj, evidence Posudková innost

3 Prevence Pechodná ustanovení Pevod zákonného pojištní Staré závazky Návrh konceptu Fondu úrazového pojištní zamstnanc Výpoet náhrad Návaznost zámru na politiku EU, politiku a reformy v R a další celostátní a regionální politiky Politika Evropské unie Politika a reformy v eské republice EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Jednorázové náklady a zpsob jejich krytí Strukturální fondy EU Opakované ekonomické dopady Ekonomické efekty VYHODNOCENÍ SILNÝCH STRÁNEK A RIZIK Silné stránky Rizika HARMONOGRAM DISKUSE NAD NÁVRHEM KONCEPNÍCH ZMN ZÁVRY A DOPORUENÍ...43 SEZNAM P ÍLOH

4 1. Úvod Jednou z podmínek udržitelného a úspšného hospodáského rozvoje eské republiky a jejího psobení v rámci Evropské unie (dále jen EU) je mj. stabilizace veejných rozpot a také uspokojení individuálních poteb oban v oblasti zdravotnictví a navazujících pojištní. K tomu by mla pispt komplexnost pipravované reformy zdravotnictví a provázanost jejich jednotlivých ástí. I když úrazové pojištní není souástí reformních krok, se kterými se uvažuje ve zdravotnictví, nepochybn je se zdravotním pojištním provázáno, a to erpáním dávek, které nejsou samostatn v souasném systému vysledovány. Rovnž atributy prevence a rehabilitace, které obsahuje nový zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc (úinnost odložena k datu ) pímo zasahují a budou ovliv ovat jak systém zdravotního pojištní a jeho financování, tak i kvalitu a šíi poskytovaných služeb obanm. Mezi systémy zdravotního a úrazového pojištní, jakož i mezi systémem nemocenského pojištní pitom existují vzájemné vazby s dopady do ekonomiky všech tí druh pojištní. Je nepochybné, že izolovaná reforma zdravotního pojištní bez vazby na systémy pojištní, které souvisí se zdravotním pojištním (úrazové a nemocenské pojištní), nemže mít s ohledem na uvedené vazby dostatený efekt. Optimálním ešením jsou soubžné zmny systém vedoucí k jejich propojení. V takovém pípad lze pak pistoupit k modernímu výkonu a správ všech tí druh pojištní s možností dalšího propojení na komerní pipojištní, a to jak zdravotního, tak úrazového, tak i nemocenského pojištní a vytváet pro obany nabídku balík rzných služeb jako veejnou službu k jejich individuálnímu uspokojení, tak i vytváet v budoucnu balíky nadstandardní pée týkající se zdravotního a úrazového pipojištní. Pedkládaný materiál poskytuje základní informace potebné k rozhodování o podpoe slouení zdravotního a úrazového pojištní a výkonu správy zdravotními pojišovnami. Analýza se zabývá integrací systém úrazového a zdravotního pojištní s cílem provázat jednotlivé faktory a vlivy psobící na zdravotní stav obyvatelstva a poškození zdraví pracovním úrazem nebo pro nemoc z povolání. Uvažovaná konstrukce vychází z faktu, že rozhodnutí lékae o poškození zdraví je nejen podkladem pro výplatu dávek úrazového pojištní, ale zárove nedílnou souástí léebného postupu a dvodem pro erpání zdravotní pée. Dále se analýza zabývá propojením systém zdravotního a úrazového pojištní pes klíové aktivity, které jsou souástí nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc a ovlivují systém a financování zdravotního pojištní a které nejsou v eské republice systémov ošeteny a pitom jsou se systémem zdravotního pojištní úzce spjaty. Smyslem navrhovaných zmn je vytvoení nového systému bez zatížení státního rozpotu v souladu se zámry vlády snižovat mandatorní výdaje. Zmna by mla podpoit aktivní využívání prostedk na prevenci a rehabilitaci a zavést do obou systém úinné prvky pozitivní motivace. 4

5 2. Rekapitulace výsledk Analýza je strukturována do devíti kapitol vetn úvodu (1.) a rekapitulace výsledk (2.). Kapitola 3 popisuje stávající zpsob provádní úrazového pojištní zamstnanc v eské republice. Strun se zabývá platnou legislativní úpravou, shrnuje základní znaky a principy pojištní a poukazuje rovnž na hlavní nedostatky a slabiny stávajícího systému. Platná právní úprava z roku 1993 uruje dv komerní pojišovny, které jsou nositeli pojištní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjektm schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. Provádní úrazového pojištní zamstnanc u obou urených pojišoven není prhledné. Souasný výbr pojistného je pasivní. Urené pojišovny nejsou nijak motivovány k využití všech právních nástroj, které jsou jim pi provádní tohoto pojištní zákonem dány. Souasná právní úprava rovnž nijak nezvýhod uje zamstnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují poet pracovních úraz a nemocí z povolání. Souasný systém pojištní si neklade za cíl zlepšit prevenci, pispt k rehabilitaci a motivovat postiženého k pekonání následk a návratu do práce. Souástí kapitoly 3 jsou dále informace o novém zákonu o úrazovém pojištní zamstnanc a zmnách, které do systému pináší, krátký pehled o zpsobech ešení úrazového pojištní zamstnanc v jiných evropských zemích, dále pak základní informace o zdravotním pojištní a strunou analýzu statistických dat v oblasti pracovní úrazovosti a nemocí z povolání. Kapitola 4 se zabývá samotným návrhem propojení úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní, pokud by byla tato varianta v koneném politickém rozhodnutí pijata. Pedstavuje základní možné principy provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzatého systémem veejného zdravotního pojištní: Úrazové pojištní zamstnanc by bylo založené na úhrad pée poskytnuté pojištnci v pípad poškození jeho zdraví v dsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, Jednalo by se o komplementární systém dopl ující ostatní systémy sociální ochrany. Systém by byl postaven na individuálním pojistném vztahu mezi pojištncem (obanem) a pojišovnou. Orgány úrazového pojištní by tvoily pedevším: Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišovny a rovnž nov vytvoený Úad pro dohled nad zdravotními pojišovnami. Péi v úrazovém pojištní by zdravotní pojišovny hradily ze svých úrazových fond, jejichž píjmy by tvoily platby na úrazové pojištní. Pedpokládá se zavedení pojistných zvýhodnní, a to jak smrem k pojistníkm (obanm/zamstnancm), tak plátcm pojistného (zamstnavatelm). Tzv. staré závazky budou garantovány státem. Za úelem jejich vypoádání je možno uvažovat nap. o konceptu zízení státního Fondu úrazového pojištní zamstnanc. Kapitola 5 nasti uje ekonomické a finanní aspekty navrhované koncepní zmny a spíše v obecnjší rovin (zejména z dvodu nedostupnosti potebných dat) se zabývá hodnocením pedpokládaných socioekonomických dopad/efekt. Odhaduje jednorázové náklady na transformaci systému a zabývá se zpsobem jejich krytí. Dležitým prvkem v této souvislosti je i možnost využít finanní prostedky EU. Kapitola 6 hodnotí silné stránky a pednosti navrhovaného zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami a jeho propojení na systém veejného zdravotního pojištní. Zárove upozor uje i na potencionální rizika a hrozby s tím spojené. Mezi nejvýznamnjší identifikované pednosti systému lze zaadit pedevším: efektivnjší využívání zdroj, ucelený, komplexní pístup ve zdravotní péi o zamstnance, již existující provázanost se systémem veejného zdravotního pojištní, využití konkurenního prostedí, 5

6 dále efektivní proces provádní úrazového pojištní zdravotními pojišovnami propojením informaních systém a v neposlední ad i nižší požadavky na státní rozpoet na jednorázové i opakované výdaje než v pípad varianty pechodu systému na stát (potažmo SSZ). Kapitola 7 pináší pedbžný harmonogram postupu aktivit zamených na pípravu a spuštní nového systému úrazového pojištní zamstnanc. Pedpokládaný termín úinnosti nového zákona je Kapitola 8 pináší informace o hlavních závrech osobních jednání a konzultací, které v prbhu zpracování zadání uskutenili lenové pracovního týmu ešitele s vybranými odborníky z oblasti teorie i praxe zasahující do pedmtné sféry úrazového pojištní. Samostatné pílohy tvoí analýzy 3 projektových zámr: Propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní, Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a ochrana zdraví pi práci, Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní. 6

7 3. Souasný systém úrazového a zdravotního pojištní v R 3.1 Úrazové pojištní Legislativní úprava Právní úprava náhrady škody podle zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce ) vychází shodn jako právní úprava v pedchozím platném zákonu. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znní pozdjších pedpis z odpovdnostního právního vztahu mezi zamstnavatelem a zamstnancem, který je co do zpsobu vzniku závislý na pracovn právním vztahu. Úprava odpovdnosti zamstnavatele za škodu rozlišuje obecnou odpovdnost a zvláštní druhy odpovdnosti (odpovdnost za škodu na odložených vcech, odpovdnosti pi odvrácení škody). Zabezpeení zamstnance pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje zvláštní právní pedpis, kterým je od úinnosti zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc (dále jen zákon. 266/2006 ). Do jeho úinnosti se odpovdnost zamstnavatele v tchto pípadech bude ídit ustanoveními zákoníku práce (pechodná ustanovení). Souasný systém - tak jak je nastaven - vytváí zvyšující se vnitní dluh, a to zejména kvli souasné legislativ odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání (viz. zákoník práce), který bude platit až do nabytí úinnosti nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc. Souasná legislativa neukládá správcm vytváet rezervy v rámci souasného prbžného systému ke krytí budoucích závazk. Zamstnancm vznikají pi pracovním úraze nebo zjištné nemoci z povolání nároky na vysoké dávky do 65 let vku (renty) - tento stav tak v dsledku vytváí vysoké procento dlouhodob nezamstnaných, protože se ztrácí jakákoli motivace pracovat. Zamstnavatelé do systému platí píspvky na základ rzných sazeb dle OKE. Stávající nastavení sazeb je však možno považovat za zastaralé a neodpovídající stávajícím rizikovým pomrm na pracovištích (pomr potu vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání v jednotlivých odvtvích se zmnil). Problémem je v této souvislosti nedostatek informací, protože se nezpracovávají potebné analýzy. Z pohledu státu se stávající systém jeví jako na první pohled bezproblémov fungující, skuteností ovšem je, že nedochází k tvorb vnitních rezerv na krytí budoucích závazk. Tento stav je dlouhodob neudržitelný. Zdravotní pojišovny (zdravotní pojištní), eská správa sociálního zabezpeení (sociální a nemocenské pojištní) oddlen neevidují náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, protože systém je nastaven jako komplementární, takže je velmi tžké vysledovat výši náklad spojených se systémem úrazového pojištní zamstnanc. Spoleenské povdomí o významu prevence a ucelené rehabilitace je velmi nízké, pibývá však zdravotn postižených oban. Roztíštná správa úrazového pojištní zamstnanc nkolika správci (2 komerní pojišovny, MPSV R, Diamo, s.p. a zamstnavatelé) vykazuje celkové vysoké administrativní náklady systému, které zatžují jak státní rozpoet, tak zamstnavatele. Pro nkteré stávající správce úrazového pojištní zamstnanc pedstavuje administrace tohoto systému díky nastavené vysoké správní režii bez povinnosti vynakládat prostedky na prevenci a rehabilitaci zajímavý produkt. 7

8 3.1.2 Základní principy pojištní Podstata stávajícího zákonného pojištní spoívá v tom, že zamstnavatelé zamstnávající alespo jednoho zamstnance (s výjimkou organizaních složek státu), jsou pro pípad odpovdnosti za škodu zpsobenou úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištni u eské pojišovny, a.s., pokud s ní mli sjednáno pojištní odpovdnosti za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ped , a že ostatní zamstnavatelé jsou ze zákona pojištni u Kooperativy, pojišovny, a.s. Zamstnavatel má tedy právo, aby za nho píslušná pojišovna nahradila škodu, která vznikla zamstnanci pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zamstnavatel odpovídá podle zákoníku práce Nositelé pojištní Povené komerní pojišovny Platná právní úprava z roku 1993 uruje dv komerní pojišovny (eskou pojišovnu, a.s. a Kooperativu, pojišovnu, a.s.), které jsou nositeli pojištní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjektm schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. V systému zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je pípadná majetková újma uvedených pojišoven vzniklá provozováním tohoto pojištní kryta ze státního rozpotu a naopak vzniklý pebytek pojišovny z tohoto pojištní je odvádn do státního rozpotu. Provádní pojištní je upraveno jako neziskové, ale vyhláškou ministerstva financí. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znní pozdjších pedpis, je pojišovnám stanovena pevná výše náklad na správní režii pojišoven. Ta inila pi vzniku tohoto pojištní 29,5 % z celkového objemu pijatého pojistného zaplaceného zamstnavateli v daném kalendáním roce. Postupn byla snižována a podle poslední úpravy provedené vyhláškou. 487/2001 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva financí. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znní pozdjších pedpis, iní výše náklad na správní režii pojišoven 13,5 % z pijatého pojistného. Citovanou vyhláškou byly souasn zvýšeny sazby pojistného. Pozn.: tyto pípady by mly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Ministerstvo práce s sociálních vcí R MPSV je poveno výkonem správy úrazového pojištní zamstnanc, kterým vznikl nárok na náhradu škody z titulu pracovního úrazu nebo nemocí z povolání u organizací, které zanikly nejpozdji do Pozn.: tyto pípady by mly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Diamo, s.p. Státní podnik Diamo je poven výkonem správy náhrad za ztrátu na výdlku, na které vznikl nárok do a vyplácených po dni úinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních pedpis, a to právnickými osobami - organizacemi uhelného, uranového a rudného hornictví (dále jen "sociáln zdravotní dávky horník"). Dávky jsou vypláceny ve smyslu zákona. 154/2002 Sb., o pechodném financování nkterých sociáln zdravotních dávek horník. Výplata tchto dávek v roním objemu cca 2 mld. K (celkem se pedpokládá výplata cca 20 mld. K) se realizuje ze státního rozpotu, a to v rámci financování útlumu. Výše financování se eší schválením v rámci Technického a sociálního projektu likvidace. Stát pevzal závazky, za které odpovídali privatizovaní zamstnavatelé, a to bez ohledu, zda na tyto spolenosti byl nebo nebyl vyhlášen útlum. Oproti zamstnavatelm z jiných odvtví (hutnictví, stavebnictví, zdravotnictví a další), kteí v souasné dob vyplácejí tyto dávky ze svých finanních zdroj, mže být toto rozhodnutí chápáno jako nedovolená veejná podpora. 8

9 Pozn.: u tchto pípad se nepedpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Zamstnavatelé Zamstnavatel jsou nositeli správy úrazového pojištní v pípadech odpovdnosti za škodu z titulu pracovních úraz nebo nemocí z povolání u zamstnanc a jejich bývalých zamstnanc, kterým vznikl nárok na náhradu škody nejpozdji do (vyjma pípad, které pešly na stát prostednictvím výplat Diamo, s.p. podle zákona. 154/2002 Sb.). Pozn.: u tchto pípadu se nepedpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc Rozsah pojištní Zpsob a rozsah náhrady škody pi pracovních úrazech a nemocí z povolání je upraven v ustanovení 369 zákoníku práce. V ustanovení 369 zákoníku práce jsou taxativn vyjmenovány nároky, které mže postižený zamstnanec v pípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uplatnit vi odpovdnému zamstnavateli. Jedná se o náhradu za: a) ztrátu na výdlku, b) bolest a ztížení spoleenského uplatnní, c) úeln vynaložené náklady spojené s léením, d) vcnou škodu. V pípad, že zamstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemel, je zamstnavatel povinen v rozsahu své odpovdnosti poskytnout podle 375 zákoníku práce: a) náhradu úeln vynaložených náklad spojených s jeho léením, b) náhradu pimených náklad spojených s pohbem, c) náhradu náklad na výživu pozstalých, d) jednorázové odškodnní pozstalých, e) náhradu vcné škody. Ve všech pípadech jde o samostatné na sob zcela nezávislé nároky, pro jejichž uplatnní bží zcela samostatné lhty. Dále je teba podotknout základní vc, že v okamžiku, kdy se zamstnavatel z ásti zprostí své odpovdnosti, pak se jí zprostí jednou pro vždy a tato skutenost se odrazí na všech dílích nárocích bez ohledu na skutenost, kdy vzniknou Plátci pojištní Plátcem pojištní je zamstnavatel, který je v pojistném vztahu v postavení pojistníka a pojištného. Píjemcem pojistného plnní je poškozený zamstnanec. Pojištní se nevztahuje na organizaní složky státu, nebo jejich zamstnanci jsou v pípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání odškod ováni zamstnavatelem, tedy z prostedk státního rozpotu, v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. Obdobn je tomu u voják povolání a píslušník bezpenostních sbor, jejichž odškodnní za služební úraz nebo nemoc z povolání je upraveno zvláštními právními pedpisy Hlavní nedostatky stávajícího systému Pojišovny hradí za zamstnavatele náhradu škody v rámci odpovdnosti za škodu u událostí, které vznikly pouze v dob trvání zákonného pojištní. Náhrady ze škod, které vznikly ped datem úinnosti ustanovení 205d zákona. 65/1965, zákoníku práce, ve znní pozdjších pedpis hradili a i nadále hradí zamstnavatelé. Tím došlo k diferenciaci samotné právní úpravy odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání na tzv. staré a nové pípady, tj. 9

10 na pípady odškod ované pímo zamstnavateli a na pípady odškod ované za zamstnavatele píslušnou pojišovnou. Zamstnavatelé tedy jsou povinni platit pojištní do systému zákonného pojištní odpovdnosti za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, z tohoto systému jim však jsou hrazeny pouze škody z pracovních úraz a nemocí z povolání vzniklých po a odškodnní tzv. starých pípad i dnes nesou ze svého, nebo na vlastním principu odpovdnosti zamstnavatele za škodu zpsobenou zamstnanci podle právní úpravy obsažené v zákoníku práce se nic nezmnilo. Souasný systém provádní úrazového pojištní zamstnanc není zcela transparentní. Pojišovny nejsou povinny vést podrobnou statistiku podle jednotlivých ekonomických inností a analyzovat skutený prbh pojistného plnní ve vztahu k pojistným sazbám a procentu režie nastaveným vyhláškou ministerstva financí. Skutený prbh pojištní není brán do úvahy ani pi nastavování sazeb pojištní a procenta režie, a pokud docházelo za dobu trvání tohoto pojištní ke zvyšování sazeb pojistného a snižování procentního podílu správní režie pojišoven na vybraném pojištní, dlo se tak na základ rámcových údaj poskytovaných pojišovnami, které nebyly podloženy podrobnými rozbory. Souasný výbr pojistného je pasivní. Okruh plátc pojistného není pojišovnami porovnáván s registrem ekonomických subjekt. Je na vli zamstnavatele, zda splní svou zákonnou povinnost a k pojištní se zaplacením pojistného pihlásí. Pebytky ze zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání odvádjí urené pojišovny do státního rozpotu a majetková újma je jim ze státního rozpotu hrazena. To nemotivuje urené pojišovny k využití všech právních nástroj, které jsou jim pi provádní tohoto pojištní zákonem dány. Diferenciace pojistného neodráží dostateným zpsobem rozdíly v rizicích u pojištných subjekt. Souasná právní úprava nezvýhoduje zamstnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují poet pracovních úraz a nemocí z povolání. Souasný systém pojištní si neklade za cíl zlepšit prevenci, pispt k rehabilitaci a motivovat postiženého k pekonání následk a návratu do práce. Jeho náplní je pouze zaruit poškozenému odpovídající finanní náhradu fixn na dlouhou dobu dopedu, nikoliv usnadnit jeho návrat do zamstnání. 3.2 Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc Zákon o úrazovém pojištní zamstnanc obsahuje novou úpravu pojištní zamstnanc pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Pedstavuje zásadní systémovou zmnu, která penáší odpovdnost za provádní úrazového pojištní na stát. Úprava úrazového pojištní zamstnanc se podle tohoto zákona stává souástí sociálního zabezpeení s tím, že jeho provádní je sveno orgánm sociálního zabezpeení. Dne byl vyhlášen ve Sbírce zákon zákon. 218/2007 Sb. ze dne 18. ervence 2007, kterým se mní zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, zákon. 267/2006 Sb., o zmn zákon souvisejících s pijetím zákona o úrazovém pojištní zamstnanc, zákon. 264/2006 Sb., kterým se mní nkteré zákony v souvislosti s pijetím zákoníku práce, ve znní zákona. 585/2006 Sb., zákon. 110/2006 Sb., o životním a existenním minimu, zákon. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákon (rozpotová pravidla), ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 155/1995 Sb., o dchodovém pojištní, ve znní pozdjších pedpis. Tímto zákonem se odkládá úinnost zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc o dva roky, nebo je poteba provést zevrubnou analýzu nového zákona jak po stránce formáln právní, tj. provázanosti s jinými právními pedpisy (zejména pracovnprávními a sociálními) a legislativních hledisek (vetn jednoznanosti textu), tak po stránce vcné (koncepní). Dalším dvodem pro odložení úinnosti je, že ve státním rozpotu na rok 2007 není poítáno 10

11 s potebnými prostedky (zejm. na posílení systemizace SSZ a na informaní technologie, nebo úrazové pojištní pedstavuje pro SSZ zcela novou agendu) na pípravu realizace nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc, která by pitom po posunu úinnosti nové úpravy nemocenského pojištní (zákony. 187/2006 Sb. a. 189/2006 Sb., ve znní zákona. 585/2006 Sb.) mla probíhat soubžn s pípravou realizace nové úpravy nemocenského pojištní. Místo dnem 1. ledna 2008 by úprava úrazového pojištní zamstnanc (zákony. 266/2006 Sb. a. 267/2006 Sb.) nabyla úinnosti dnem 1. ledna Zabezpeení zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištna nemoc z povolání, se bude nadále ídit píslušnými ustanovení zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpovdnost zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zamstnanc pi pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí úinnosti právní úpravy úrazového pojištní zamstnanc Hlavní zmny Zákon. 266/2006, o úrazovém pojištní a zákon. 267/2006, o zmn nkterých zákon v souvislosti s pijetím zákona o úrazovém pojištní obsahují novou úpravu pojištní zamstnanc pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Pedstavuje zásadní systémovou zmnu, která penáší odpovdnost za provádní úrazového pojištní na stát, mní charakter pojištní a zavádí do nj prvky, které se standardn vyskytují v systém úrazového pojištní ve vysplých zemích. Nový systém úrazového pojištní pevezme závazky vzniklé v systému zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání, bude hradit nov i obdobné náhrady poskytované v souasné dob zamstnancm organizaních složek státu a také tzv. staré nároky, tj. náhrady škody pi pracovních úrazech a nemocech z povolání, které vznikly ped 1. lednem 1993, a u nichž povinnost uspokojit tyto nároky pešla, pop. pejde na stát. Nepjde již o pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního pojištní zamstnanc s vlastním systémem poskytovaných dávek. Provádní úrazového pojištní je sveno eské správ sociálního zabezpeení jako orgánu státní správy, který provádí i ostatní druhy sociálního pojištní. Nadále již zamstnavatelé nebudou stanovovat výši jednotlivých náhrad a provádt jejich výplatu, budou pouze poskytovat nositeli pojištní souinnost v rozsahu obdobném jako v jiných systémech sociálního pojištní. Opouští se dosavadní systém odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výdlku a zavádí se dávkový systém obdobn, jako je tomu v sociálním zabezpeení. Škodou již není ztráta na výdlku, nýbrž ztráta na zdraví. Zavádí se rovnž systém bonus malus, jako ekonomický nástroj (pirážka k pojistnému a sleva na pojistném) ovliv ující výši placeného pojistného v závislosti na vývoji potu a závažnosti pracovních úraz a nemocí z povolání. Úelem navrhované úpravy je též sjednocení režimu úrazového pojištní s ostatními systémy sociálního pojištní, které by mly umožnit dosažení významných synergických efekt u nositele pojištní, a zajistí jak vyšší úinnost systému zejména v oblasti výbru pojistného, tak i jeho nižší provozní náklady Prevence v úrazovém pojištní V souasn platném systému úrazového pojištní na základ náhrady za škodu není zejména nositel pojištní (a ani zamstnavatel) žádným zpsobem motivován k realizaci prevence v oblasti úrazovosti. Jedná se o perozdlovací systém. K ochran svého zdraví není motivován ani zamstnanec. Pouze vyhláška MF R. 125/1993 Sb. stanoví souinnost organizací a ukládá jim povinnost v zákaze porušování povinností smujících k odvrácení nebo zmenšení nebezpeí, které jsou jí uloženy právními pedpisy nebo na jejich základ, a nesmí trpt porušování tchto povinností ze strany tetích osob. Pokud škoda již nastala, pak jsou povinny organizace uinit nutná opatení k tomu, aby škoda byla co nejmenší. 11

12 Do nového zákona se nov zale uje prevence vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání, která bude psobit celoplošn k pedcházení vzniku poškození zdraví pi práci. Prevencí v úrazovém pojištní se ve smyslu ustanovení 16 nového zákona rozumí opatení zamená na základ výsledk analýz pracovních úraz a nemocí z povolání na zjišování, omezování nebo odstra ování rizik a rizikových faktor vyskytujících se u více zamstnavatel, jejichž cílem je omezování nebo odstra ování píin vzniku poškození zdraví. Nová právní úprava pedpokládá, že MPSV bude za úelem naplnní prevence v této oblasti vyhlašovat programy na podporu: odstra ování a omezování vzniku poškození zdraví, poradenství v pedcházení vzniku poškození zdraví, výchovy a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, vývoje a výzkumu v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstra ování rizik a podporu jejich šíení. Rovnž se pedpokládá, že SSZ jako nový správce úrazového pojištní bude ídit agendu napl ování výše uvedených program vetn jejich realizace s tím, že výše prostedk na prevenci bude init 6 % z objemu dávek vyplacených v pedchozím kalendáním roce. Novou roli má zde sehrát i nový orgán, tzv. Rada úrazového pojištní Slabá místa navržené právní úpravy zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc Souasn s pípravou zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly pipravovány a schváleny další zásadní právní pedpisy, které na sebe svým obsahem vzájemn navazují. Jde pedevším o nový zákoník práce, který je úinný od 1. ledna 2007 a který do úinnosti zákona o úrazovém pojištní zamstnanc upravuje celou problematiku odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání. V ad pípad v dsledku toho, že souasn s pijetím zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly zpracovávány též zákonné pedpisy v oblasti nemocenského pojištní a nový zákoník práce, došlo k nkterým rozdílm ve znní tchto pedpis, na které již nebylo možno v rámci probíhajícího legislativního procesu v zákon o úrazovém pojištní zamstnanc reagovat. Krom toho je ada ustanovení zákona o úrazovém pojištní zamstnanc formulována ne zcela jednoznan a není ani dostatená provázanost se zákonem o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti. Píprava i schvalování zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly ve stínu jiných významnjších pedpis (zákoník práce, zákon o nemocenském pojištní, zákon o sociálních službách a další zákony), což se projevilo na kvalit obsahové i formální stránky zákona. Dosavadní analýzy zákona o úrazovém pojištní ukazují potebu jeho rozsáhlé novelizace; je však úelné provést i analýzu z hlediska koncepce zákona. Provádní úrazového pojištní je sveno eské správ sociálního zabezpeení, pro kterou znamená nový zákon o úrazovém pojištní zcela novou agendu. Pípravu navíc komplikuje i odložení zákona o nemocenském pojištní. Finanní dopad zavedení nového zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, je pedevším jednorázový a je spojen s pedpokládanými výdaji na zajištní nové správy pojištní. K zajištní bezproblémové realizace zákona proto SSZ potebuje nezbytný asový prostor (v ideálním pípad dva roky), rozpotové prostedky a navýšení systemizace. Provádní úrazového pojištní není možné zajistit stávajícími zamstnanci SSZ a OSSZ, kteí zabezpeují rozsáhlou agendu nemocenského pojištní, dchodového pojištní, výbru a vymáhání pojistného na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti, kontroly dodržování povinností v tchto oblastech sociálního zabezpeení a lékaské posudkové innosti. Pestože pi provádní této agendy lze využít 12

13 již stávající organizaní strukturu SSZ a OSSZ, jedná se pro úely provádní úrazového pojištní o zcela novou a nezamnitelnou innost tchto orgán, zejména v oblasti dávkové agendy, posuzování zdravotního stavu, výbru pojistného, využití prevence a rehabilitace. Jak dále uvádí dvodová zpráva k vládnímu návrhu novely zákona o úrazovém pojištní zamstnanc: Na základ podrobných analýz se považuje za potebné navýšení systemizace o 520 zamstnanc, z toho 250 zamstnanc více než šest msíc ped plnou úinností zákona. Navýšení systemizace pak musí odpovídat i navýšení rozpotových prostedk. Zavedení nového systému si vyžádá i jednorázové výdaje, a to výdaje na vznik správy pojištní, spojené s pevzetím evidence o zákonném pojištní od souasných nositel zákonného pojištní a evidence vyjmenovaných skupin odškod ovaných pípad od státních institucí, které do této doby samy provádly odškod ování pracovních úraz a nemocí dle pedchozích právních pedpis. 1 SSZ není - na rozdíl od zdravotních pojišoven - vystavena tvrdému rozpotovému omezení díky pímému napojení na státní rozpoet. Navíc jako správce úrazového pojištní nebude mít dostatek úinných nástroj k ovlivnní chování léka piznávajících pracovní neschopnost pro pracovní úraz i nemoc z povolání, a také pístup k informacím o pacientovi. SSZ nemá úinné nástroje na regulaci pracovní neschopnosti i pípadného zneužívání systému úrazového pojištní. Posudkoví lékai OSSZ nejsou nijak fakticky motivováni na odhalení nedostatk. Lékaská posudková služba se navíc potýká s nedostatkem léka. V nové zákonné úprav provádní úrazového pojištní zamstnanc rovnž není dostaten ešena oblast rehabilitace v úrazovém pojištní, která je nadto logicky souástí poskytování zdravotní pée a mla by být s tímto systémem propojena. Ze výše uvedených dvod picházejí zdravotní pojišovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišoven eské republiky s návrhem na koncepní zmnu celého systému provádní úrazového pojištní zamstnanc, a to pevzetím systémem zdravotního pojištní. Z tohoto pohledu je velmi dležitým momentem schválení posunu úinnosti nové úpravy úrazového pojištní zamstnanc o dva roky. Tím se vytvoil dostatený asový prostor k zevrubné analýze a píprav potebných zmn, tak aby byla umožnna i dostatená úprava a zmna legislativy. Zabezpeení zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištna nemoc z povolání, se bude nadále ídit píslušnými ustanoveními zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpovdnost zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zamstnanc pi pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí úinnosti právní úpravy úrazového pojištní zamstnanc. 3.3 Úrazové pojištní v zahranií Problematika úrazového pojištní je ešena jednotlivými státy velmi rznorod. Systém úrazového pojištní není zaveden v Nizozemí a v ecku, kde jsou rizika pln pokryta jinými sociálními systémy (nemocenské a dchodové pojištní). Zvláštní úprava této problematiky je zavedena v Belgii a spoívá v rozdlení systému na samostatný systém zabezpeení pi úrazu a samostatný systém pi nemoci z povolání, piemž pracovní úrazy odškod ují komerní pojišovny a nemoci z povolání spravuje stát. Systémy jsou hrazeny z pojistného placeného zamstnavatelem. Nkdy vedle pojistného pispívá do systému stát z jiných (da ových) zdroj (nap. Irsko). Výhradn z da ových prostedk je financováno úrazové pojištní ve Velké Británii. Financování systém je zabezpeováno kapitálovým zpsobem financování (nap. Norsko, Švédsko), nebo prbžným financováním (nap. Rakousko, Slovensko), pop. smíšením obou typ financování, kdy nap. pro pojištní pro pípad pracovního úrazu platí financování kapitálové a pro pípad nemoci z povolání prbžné (Španlsko). Další možností je pro celý 1 viz Snmovní tisk 190/0 ze dne

14 systém zvolit prbžné financování s tvorbou kapitálových rezerv (nap. Nmecko). Správa systému je jak komerní (zisková i nezisková), tak i veejnoprávní nebo státní. 3.4 Zdravotní pojištní Legislativní úprava Nejdležitjší legislativní pedpisy v oblasti zdravotního pojištní pedstavuje zejm.: o Zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní, v platném znní. o Zákon. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištní, v platném znní. o Zákon. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišovn eské republiky, v platném znní. o Zákon. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišovnách, v platném znní. o Zákon. 160/1992 Sb.,o zdravotní péi v nestátních zdravotnických zaízeních, v platném znní. o Zákon. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostedcích a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní. o Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní. o Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (týkají se nap. stanovení léivých pípravk pln hrazených z veejného zdravotního pojištní a výše úhrad jednotlivých léivých látek, seznamu zdravotních výkon s bodovými hodnotami, pravidel hospodaení se zvláštním útem všeobecného zdravotního pojištní, vymovacích základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištní stát aj.) Základní principy pojištní Zdravotní pojištní: je povinné ze zákona, zakládá právo na erpání zdravotní pée s cílem zlepšení nebo zachování zdravotního stavu pojištnce bez pímé úhrady v rozsahu stanoveném zákonem, je solidárním systémem s rovným pístupem k dostupnosti zdravotní pée a výši pojistného dle jednotlivých skupin pojištnc Nositelé pojištní Nositeli veejného zdravotního pojištní jsou zdravotní pojišovny. Jedná se o: Všeobecnou zdravotní pojišovnu eské republiky (dále jen VZP), která jako jediná zdravotní pojišovna nemže být pedmtem konkursu ani vyrovnání. Jsou u ní pojištni všichni pojištnci, na které se vztahuje veejné zdravotní pojištní, pokud se sami nepihlásili k nkteré ze zamstnaneckých zdravotních pojišoven; resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišovny (dále jen zamstnanecké pojišovny - ZZP). V souasné dob provádí všeobecné zdravotní pojištní celkem 8 ZZP, které jsou zapsány v obchodním rejstíku. Organizaní strukturu stanoví zákon pouze u VZP. Tato pojišovna pokrývá svou psobností celé území R. U ZZP tato povinnost není, a proto mají strukturu, která odpovídá potebám jejich zamstnanc tak, aby byly schopny dostát svým závazkm vi pojištncm, smluvním zdravotnickým zaízením apod. V orgánech zdravotních pojišoven jsou pomrn zastoupeni pojištnci, zamstnavatelé pojištnc a stát. Zdravotní pojišovny zabezpeují veejné zdravotní pojištní, pípadn smluvní pojištní a pipojištní. Krom oblasti veejného zdravotního pojištní mže v rozsahu platných zákon provádt každá zdravotní pojišovna tzv. zdanitelnou innost (innost, jejíž píjmy podléhají zdanní). K této innosti nelze používat prostedky vybrané na veejné zdravotní pojištní. V roce 2004 bylo zákonem z tchto inností vyloueno pipojištní a smluvní pojištní. 14

15 3.4.4 Rozsah pojištní Zdravotní pojištní je povinné pro: všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území eské republiky (bez ohledu na státní obanství), pro osoby, které na území eské republiky trvalý pobyt nemají, pokud jsou zamstnanci zamstnavatele, který má sídlo na území R a pracovnprávní vztah je uzaven podle právních pedpis R Plátci pojištní Plátci zdravotního pojištní jsou: zamstnanci, zamstnavatelé, osoby samostatn výdlen inné (OSV), osoby bez zdanitelných píjm (OBZP), stát Reformní opatení ve zdravotnictví Podstatou reformních opatení ve zdravotnictví navrhovaných souasnou vládou je posílení postavení pacienta ve zdravotním systému, a to na principu skutené solidarity zdravých s nemocnými. cílem je zabránit plýtvání cestou zvýšení transparentnosti systému a jasného definování motivace a odpovdnosti všech jeho úastník. Návrhu provádní úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami se nejvíce dotýká zejména píprava reforem v oblasti veejného zdravotního pojištní. Je pipravována kompletní novela zákona o veejném zdravotním pojištní, která stanoví mj. to, jaká zdravotní pée je hrazena z veejného zdravotního pojištní. Novela dále umožní zdravotním pojišovnám nabízet i jiné pojistné produkty než standardní rozsah veejného zdravotního pojištní a legalizuje možnost pojištnce piplatit si za nadstandardní péi. Nový zákon o zdravotních pojišovnách sjednotí postavení, práva a povinnosti všech zdravotních pojišoven. Na jejich innost bude dohlížet nezávislý státní orgán Projekt Kulatý stl k budoucnosti financování eského zdravotnictví Vláda R svým usnesením ze dne 11. ervna 2007 schválila projekt veejné diskuse k budoucnosti financování eského zdravotnictví v gesci Ministerstva zdravotnictví. Projekt Kulatého stolu k budoucnosti financování eského zdravotnictví reaguje na spoleenské a medicínské zmny, které se odehrávají v posledních letech. Lze pedpokládat, že tyto zmny budou eskou spolenost ovliv ovat i v letech následujících, a že jejich míra závažnosti bude s asem pibývat. Tyto zmny, jako napíklad stárnutí populace a technologický rozvoj, bezprostedn ovliv ují financování zdravotnického systému a mohou zpsobit, že celý systém bude v rámci nkolika let finann neudržitelný. Projekt Kulatého stolu k budoucnosti financování zdravotnictví má proto napomoci vzniku kultivované, vcné a pro obany srozumitelné diskuse zamené na vymezení dlouhodobých problému eského zdravotnictví. Projekt má poskytnout zázemí pro vytvoení variant ešení tchto problému a podpoit snahu o dosažení shody mezi všemi zainteresovanými partnery v cele s politickými stranami tak, aby byl umožnn vznik dlouhodobého a široce podporovaného scénáe. Opatení navrhovaná ministerstvem zdravotnictví pro toto volební období jako zkvalitnní práce nemocnic a zdravotních pojišoven, i regulaní poplatky, jsou významné zmny pro fungování systému veejného zdravotního pojištní, nemní však jeho podstatu. Naproti tomu Kulatý stl by se ml zabývat tématy, která bude nevyhnutelné ešit v budoucnu bez ohledu na to, zda s ohledem na situaci v PSP R souasn navrhované legislativní zmny zdravotnického systému budou schváleny i nikoliv. 15

16 3.5 Zdravotní pojišovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pée a rehabilitace Z prostedk základních fond veejného zdravotního pojištní spravovaných zdravotními pojišovnami se v oblasti preventivní pée a rehabilitace hradí zejména láze ská pée a také závodní preventivní pée 2. Zdravotní pojišovny však již v souasné dob realizují adu aktivit a program v oblasti preventivní pée a rehabilitace nad rámec veejného zdravotního pojištní. K tomuto úelu jim slouží fondy prevence, které pojišovny tvoí v souladu s ustanovením 16 odst. 4 písm. b), s návazností na 19 odst. 1 zákona. 280/1992 Sb., (zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišovnách) ve znní pozdjších pedpis, který dovoluje zamstnaneckým pojišovnám za podmínky naplnní rezervního fondu a pi vyrovnaném hospodaení pojišovny použít finanní prostedky vytváené využíváním základního fondu zdravotního pojištní a píjmy plynoucí z pirážek k pojistnému, pokut a penále z prodlení útovaných pojišovnou v oblasti veejného zdravotního pojištní jako zdroj fondu prevence. erpání z fondu prevence je dále upraveno vyhláškou. 418/2003 Sb., k níž se v souasné dob pipravuje novelizace. V rámci této právní úpravy se naskýtá ešení v podob právního zakotvení možnosti hradit ze strany zdravotních pojišoven spolufinancování pi podávání žádostí o dotace ze strukturálních fond (nap. z provozního fondu), pokud nebude ze strany Ministerstva zdravotnictví rozhodnuto, že v pípadech zapojení zdravotních pojišoven do systémových národních projekt v rámci Integrovaného operaního programu, bude financování zajištno do výše 85 % ze strukturálních fond a zbývajících 15 % bude uhrazeno ze státního rozpotu. 3.6 Stávající systém/proces pée o zamstnance v pípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání V pípad vzniku pracovního úrazu je zdravotn sociální pée o postiženého financována z nkolika vzájemn neprovázaných zdroj: a) veejné zdravotní pojištní výkony i materiál: zásah záchranné služby, hospitalizace a další léba, rehabilitace, láze ská pée. b) sociální (nemocenské) pojištní: nemocenské dávky po dobu pracovní neschopnosti a kdykoli potom, je-li pracovní neschopnost v píinné souvislosti s pracovním úrazem (následky) invalidní penze. c) úrazové pojištní: dle úinného zákona. 262/2006 Sb., zákoníku práce: a) ztrátu na výdlku, b) bolest a ztížení spoleenského uplatnní, c) úeln vynaložené náklady spojené s léením, d) vcnou škodu; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde. dle zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc: a) úrazový píplatek, b) úrazové vyrovnání, c) úrazová renta, d) bolestné, e) píspvek za ztížení spoleenského uplatnní, f) náhrada náklad spojených s léením, g) náhrada náklad spojených s pohbem, 2 Pozn.: v souasnosti je ovšem oblast závodní preventivní pée ešena zcela nekoncepn. 16

17 3.7 Statistické údaje h) jednorázový píspvek pozstalému, i) úrazová renta pozstalého. Sledování výskytu profesionálních onemocnní (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání) je významným ukazatelem zdravotního stavu zamstnanc se závažnými ekonomickými a sociálními dopady. Na území eské republiky se proto sledují všechna nov vzniklá profesionální onemocnní Profesionální onemocnní a pracovní úrazy Podle dat Národního registru nemocí z povolání bylo v roce 2006 v eské republice hlášeno 1150 nemocí z povolání a 66 ohrožení nemocí z povolání - celkem 1216 profesionálních onemocnní. Uvedená onemocnní vznikla u 1122 pracovník, piemž u jedné osoby byly v prbhu roku hlášeny tyi, u 2 osob ti a u 87 osob dv nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Stejn jako v letech i v roce 2006 nadále petrvával klesající trend incidence i absolutního potu hlášených profesionálních onemocnní. Nejvíce jich bylo diagnostikováno v Moravskoslezském a Stedoeském kraji (253 a 152, tj. 20,8 % a 12,5 % pípad). Profesionální onemocnní vznikala nejastji u osob pracujících v odvtví ekonomické innosti výroba kovových konstrukcí a kovodlných výrobk (144, tj. 11,8 % pípad). Odvtví zdravotní a sociální pée, veterinární innosti a odvtví tžby uhlí, lignitu a rašeliny se 139 a 127 pípady obsadily v roce 2006 druhé a tetí místo. V roce 2006 bylo hlášeno celkem 66 pípad ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (36,4 % pípad), postiženi byli pedevším pracovníci pi tžb uhlí (33,3 % pípad). Nemocnost a úrazovost populace v produktivním vku se odráží v pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojištných osob bylo hlášeno 68,19 pípadu pracovní neschopnosti, z toho 63,27 pro nemoc a 4,92 pro úraz. Ve srovnání s pedchozím rokem bylo více pípad pracovní neschopnosti pro nemoc, poet pípad pracovní neschopnosti pro úraz zstal tém stejný. Zvýšilo se prmrné procento pracovní neschopnosti, z 5,857 na 6,126 a zkrátilo se prmrné trvání pracovní neschopnosti, z 34,77 dne na 32,79. Nejastjší píinou pracovní neschopnosti byly nemoci dýchací soustavy, zejména infekce horních cest dýchacích. Tabulka 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz Ukazatel Prmrný poet osob nemocensky pojištných Nov hlášené pípady pracovní neschopnosti - z toho pro pracovní úraz - z toho smrtelné pracovní úrazy Nov hlášené pípady nemocí z povolání Kalendání dny pracovní neschopnosti (tis.) Nov hlášené pípady pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištných 84,4 80,5 80,4 81,7 61,6 68,2 60,2 17

18 Prmrná doba trvání 1 pípadu pracovní neschopnosti (kalendání dny) Prmrné procento pracovní neschopnosti Zdroj: SÚ (www.czso.cz). 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 32,8 35,3 6,5 6,1 6,8 6,8 5,9 6,1 5, Výplata úrazových dávek V roce 2006 byly pi provádní zákonného pojištní odpovdnosti za škodu 2 povenými komerními pojišovnami základní ekonomické ukazatele následující: Výnosy z pojistného 5,2 mld. K Pojistná plnní 3 mld. K Správní režie pojišoven 0,7 mld. K Pebytek pojistného 1,5 mld. K Poet vyplácených rent V prbhu posledních let dochází k nárstu hodnot u všech výše uvedených ukazatel Ekonomické údaje ve zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2006 cca 225 mld. K (první pedbžný odhad) a oproti roku 2005 vzrostly o cca 4,2 %. U veejného zdravotního pojištní inil nárst 5,8 % a celkové výdaje systému veejného zdravotního pojištní dosáhly mil. K (pedbžný údaj z podklad MF). Celkové výdaje veejných rozpot dosáhly mil. K, tj. 8,6 % celkových výdaj na zdravotnictví. Podíl zdravotních pojišoven na financování zdravotnictví inil 80,1 %, soukromé výdaje inily celkem 11,3 % z celkových výdaj na zdravotnictví. V pepotu na 1 obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví vynaloženo K 3. 3 Zdravotnictví R 2006 ve statistických údajích, ÚZIS,

19 4. Popis zámru realizace propojení úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Smyslem a obsahem této kapitoly je popsat možnou podobu provádní úrazového pojištní zamstnanc v pípad, že její provádní bude novou legislativou sveno zdravotním pojišovnám. 4.1 Návrh provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní Vztah k ostatním systémm sociální ochrany V návrhu provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní nepjde již o pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu úrazového pojištní zamstnanc založeného na úhrad pée poskytnuté pojištnci v pípad poškození jeho zdraví v dsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zásadní koncepní otázkou, kterou je poteba vyešit, je, jaký systém úrazového pojištní zamstnanc bude zvolen ve vztahu k ostatním systémm sociální ochrany (nemocenské, zdravotní a dchodové pojištní)? V této souvislosti se nabízejí dva základní modely ešení: komplexní forma pojištní nebo komplementární systém. Komplexní pojištní spoívá v oddlení úrazového pojištní od ostatních pojištneckých systém. V pípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou veškeré náklady hrazené pouze z úrazového pojištní a zamstnanec nemá nárok na plnní z nemocenského, zdravotního nebo dchodového pojištní. V rámci komplementárního systému pedstavují dávky úrazového pojištní doplnk k ostatním systémm sociální ochrany nad rámec jejich bžného plnní. Základním východiskem pro ešení je zhodnocení celého systému sociální ochrany, zejména s ohledem na provozovatele jeho jednotlivých komponent. Vzhledem k tomu, že se v souasné dob neuvažuje o tom, že by celý systém sociální ochrany (tzn. vetn dchodového pojištní) mohl pejít na zdravotní pojišovny, jednalo by se zde vždy o komplementární systém. V rámci tohoto komplementárního systému je však možno se zabývat i jeho variantami: Varianta A: Nositelem nemocenského a dchodového pojištní by zstala SSZ a zdravotní pojištní a úrazové pojištní zamstnanc by provádly zdravotní pojišovny - v tomto pípad by se na základ nastavených pravidel doplovala poskytovaná zdravotní a úrazová pée a dávky nemocenského pojištní. Zavedení systému Variantou A i B je podmínno vybudováním fungujícího systému výmny dat a informací mezi SSZ a zdravotními pojišovnami. Varianta B: Tato varianta zvažuje již mnohokrát diskutovaný model spojení nemocenského, zdravotního a úrazového pojištní provádného zdravotními pojišovnami. V tomto pípad by byla pée poskytovaná zamstnanci v dsledku vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) hrazena píslušnou zdravotní pojišovnou, u které je (byl) zamstnavatel zamstnance pojištn. Podmínkou by bylo zavedení systému oddlené evidence a vykazování výkon hrazených z úrazového a zdravotního pojištní poskytovateli pée o pojištnce.tato varianta komplexní pée o pracovní sílu se jeví jako ekonomicky efektivnjší, nebo zvyšuje pravdpodobnost návratu pracovníka na pracovní trh. Je zcela logické, že celý proces pevzetí úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami by bylo nutné provázat s pipravovanými reformami ve zdravotnictví. 19

20 Zatímco plátcem zdravotního pojištní je zamstnavatel i zamstnanec, v pípad úrazového pojištní je to pouze zamstnavatel. Píjemci jsou v obou systémech zamstnanci. U zdravotního pojištní platí jednotná sazba z vymovacího základu pro všechny zamstnavatele, v úrazovém pojištní se podle zákona. 266/2006 pedpokládají rzné sazby odvislé od pevažující innosti OKE zamstnavatele. Problematickým bodem se mže jevit stávající úprava píslušnosti k provádní zdravotního pojištní nkolika zdravotními pojišovnami, protože zamstnavatel je povinen hradit pojistné za své zamstnance do rzných zdravotních pojišoven v závislosti na volb zamstnance. Dležitou otázkou je, zda píslušnost k zdravotní pojišovn bude shodná pro provádní zdravotního i úrazového pojištní? Pée o vlastní zdraví je, resp.by mla být v plné odpovdnosti každého obana. Tomu odpovídají i pipravované reformy ve zdravotnictví zamené na posílení pozice obana v systému a zárove jeho motivace. Zámrem je individualizace pojistného vztahu mezi pojištncem (obanem) a pojišovnou. Na základ alternativních pojistných plán tak mže dojít k úprav skladby zdravotní pée hrazené klientovi z veejného zdravotního pojištní vymezením standardní úrovn zdravotní pée s možností nadstavbových prvk a doplkového pipojištní. Jako jeden z nabízených produkt si je zde možno pedstavit i úrazové pojištní zamstnance. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že volba zdravotní pojišovny pro úrazové pojištní by takto mla být na stran obana/zamstnance. Uvedený pístup pedpokládá i spolupráci zdravotních pojišoven se zamstnavateli, zejména tmi velkými. Tito by se zárove mohli stát významnými hrái v procesu transformace zdravotních pojišoven. Vzájemná spolupráce by spoívala zejména v píprav rzných program a balík pojistných služeb šitých na míru zamstnancm/pojištncm Okruh pojištných osob Úrazového pojištní by se úastnili zamstnanci v rozsahu odpovídajícímu 3 zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc Vznik a zánik úrazového pojištní V pípad, že bude úrazové pojištní ešeno formou individuálního smluvního vztahu mezi pojištncem/zamstnancem a zdravotní pojišovnou, vznikne zákonné pojištní prvním dnem po uzavení pojistné smlouvy (poátek pojištní), pokud by nebylo dohodnuto, že vznikne již dnem uzavení pojistné smlouvy nebo pozdji. Pojištní by se pro nezaplacení pojistného neperušilo. Pojištní by zaniklo: uplynutím pojistné doby, tj. dnem, který by byl v pojistné smlouv uveden jako konec pojištní, dohodou pojistníka a pojistitele; pojištní zanikne dnem stanoveným dohodou, výpovdí pojistitele nebo pojistníka, odmítnutím pojistného plnní, z dalších dvod, které by byly uvedené v píslušných pojistných podmínkách a v zákon Organizace a provádní úrazového pojištní V pípad provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní by tvoily orgány úrazového pojištní: a) Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví by bylo ústedním orgánem státní správy pro zdravotní péi a péi v pípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ídilo by a kontrolovalo výkon 20

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník

Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Specializaní kurz Veejné zdravotnictví, IPVZ Praha, 11. 3. 2008 JUDr. Dominik Brha, advokát Nová

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva )

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) Rámcovou smlouvu uzavírají spolenosti: eská spoitelna, a. s. se sídlem: Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PS 140 00 I: 45244782 DI: CZ45244782

Více

Praktici a ízená pée. Aktuální problémy zdravotnictví 2008. MUDr.Jana Uhrová

Praktici a ízená pée. Aktuální problémy zdravotnictví 2008. MUDr.Jana Uhrová Praktici a ízená pée Aktuální problémy zdravotnictví 2008 MUDr.Jana Uhrová Pojem a možnosti ízení zdravotní pée Kdo stát, zdravotní pojišovny, poskytovatelé, obané/pojištnci Co rozsah a podmínky poskytování

Více

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA J: MSK 31752/2007 SP. ZN.: KON/25735/2007/Sam VYIZUJE: Ing. Alexandra Klajmonová ODBOR: kontroly TEL.: 595 622 307 FAX: 595

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Smrnice. 1-T/2013 Úinnost od 1. 7. 2013 Za vcnou správnost odpovídá tajemník MÚ Bc. Pavel Sedlák. Smrnice je závazná pro zamstnance Msta Jevíko zaazené do Mstského úadu

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE SMRNICE sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len Strana 1 (celkem 6) S M R N I C E upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního

Více

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007

Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD. Ing. Jan Kvasnika. zamstnanci msta zaazení do mstského úadu

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD. Ing. Jan Kvasnika. zamstnanci msta zaazení do mstského úadu Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 02/2007 PRACOVNÍ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika Rozsah psobnosti: zamstnanci msta zaazení do mstského úadu Nabývá úinnosti: Poet stran: Poet píloh: 1.11.2007 12 1 Tímto

Více

2. Mzdy a ostatní osobní náklady

2. Mzdy a ostatní osobní náklady . Mzdy a ostatní osobní náklady íslo Název dokladu. Základní mzdy vetn píplatk. Nemocenské dávky. Prémie. Odmny hrazené z OON 5. Odmny pi jubileu 6. Pekážky v práci náhrady 7. Dovolená 8. Výkon rozhodnutí,

Více

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 589/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2007 589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Dlouhodobý zámr integrace agend

Dlouhodobý zámr integrace agend 1 Dlouhodobý zámr integrace agend Miloš Klápšt, Jindich Štumpf Co tyto ísla znamenají? 2 79 miliard K. Miliarda je základní íslovka, která oznauje íslo 1 000 000 000 5 % - kvalifikovaný odhad procenta

Více

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ 10 hlavních problém souasné legislativy 1. Neexistence stechového zákon a na nj navazujících

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. (dále jen Všeobecné podmínky )

Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. (dále jen Všeobecné podmínky ) Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací spoleností Viakom, s.r.o. l. I. Úvodní ustanovení (dále jen Všeobecné podmínky ) V souladu s právním ádem eské republiky, zejména zákonem.

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu II.

Pojištění odpovědnosti za škodu II. Pojištění odpovědnosti za škodu II. Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinná smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu pozemních vozidel

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Cikháj se na svém zasedání dne 22.12.2003 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ VEEJNÝCH TELEKOMUNIKANÍCH SLUŽEB IP

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ VEEJNÝCH TELEKOMUNIKANÍCH SLUŽEB IP Všeobecné podmínky poskytování veejných telekomunikaních služeb IP/WEB Spolenost FAS Computers.s.r.o. se sídlem Vítzná 26, 360 01, Karlovy Vary, I 26385210, DI CZ26385210 zapsaná dne 26.1.2005 v obchodním

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ]

Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006. [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Výroní zpráva spolenosti FINANCE Zlín, a.s. za rok 2006 [ ádná úetní závrka nebyla ovena auditorem ] Ve Zlín dne 30. dubna 2007 Obsah 1. Profil spolenosti 2. Vrcholové orgány spolenosti a údaje o akcionáích

Více

Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA

Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA rektor Smrnice rektora. 36R/2007 POŽÁRNÍ OCHRANA Plze 10. prosince 2007 R-586-07 Tato smrnice v souladu se zákonem. 133/1985 Sb., o požární ochran, ve znní pozdjších pedpis a vyhláškou. 246/2001 Sb., o

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004,

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004, Vyhláška Ministerstva financí ze dne..2004, kterou se provádí zákon. 38/2004 Sb., o pojišovacích zprostedkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o zmn živnostenského zákona (zákon

Více

586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z píjm

586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z píjm Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 586/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2011 586/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 l. 1 Informace o úetní jednotce Název úetní jednotky : Msto Vimperk sídlo : Steinbrenerova 6, Vimperk, 385 17 Identifikaní íslo : 00250805 právní forma

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED

Etický kodex firem skupiny HOSPIMED Etický kodex firem skupiny HOSPIMED 1. Úvod Firmy skupiny HOSPIMED (tj. FSH HOSPIMED, spol. s r.o., medisap,s.r.o., Hoyer Praha s.r.o., Stargen EU s.r.o. a HOSPIMED Slovakia, spol. s r. o.) nabízejí a

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek 96/1993 Sb. ZÁKON zedne25.února1993 o stavebním spoení a státní podpoe stavebního spoení a o doplnní zákona eské národní rady. 586/1992 Sb., odaníchzpíjm,veznnízákonaeskénárodnírady.35/1993sb. Zmna: 83/1995

Více

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKANÍ SLUŽBY INTERNET WIFI

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKANÍ SLUŽBY INTERNET WIFI VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKANÍ SLUŽBY INTERNET WIFI Platnost a úinnost od 1.5.2004 Strana 6 (celkem 6) 1. Preambule 1.1 VS.com, s.r.o., se sídlem Žehušice 103, 28575 Žehušice, I 25720104,

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a strukturu sít Vodních skaut (dále jen VS). (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka, b) Organizaní ád a systemizace

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm

Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm Zákon. 586/1992 Sb., o daních z píjm ve znní zákona. 35/1993 Sb., zákona. 96/1993 Sb., zákona. 157/1993 Sb., zákona. 196/1993 Sb., zákona. 323/1993 Sb., zákona. 42/1994 Sb. (úplné znní. 75/1994 Sb.), zákona.

Více

Definice pojm. 2. Podporované programové vybavení (dále též SW ) je soubor program, jejichž funk nost

Definice pojm. 2. Podporované programové vybavení (dále též SW ) je soubor program, jejichž funk nost PARDUBICKÝKRAJ lánekii. Definicepojm 1. Informaní systém je soubor technického vybavení (servery, komunikaní infrastruktura, uživatelská pracovišt a jiné) a programového vybavení (operaní systémy, databázové

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více