MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Bakalářská práce BRNO 26 LEONA JURÁČKOVÁ

2 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Kotigečí pojištěí a pozůstalostí důchody Bakalářská práce Leoa Juráčková Vedoucí práce: doc PaedDr RNDr Staislav Katia, PhD Bro 26

3 Bibliografický záza Autor: Název práce: Studijí progra: Studijí obor: Vedoucí práce: Leoa Juráčková Přírodovědecká fakulta, Masarykova uiverzita Ústav ateatiky a statistiky Kotigečí pojištěí a pozůstalostí důchody Mateatika Fiačí a pojistá ateatika doc PaedDr RNDr Staislav Katia, PhD Akadeický rok: 25/26 Počet stra: xiii + 66 Klíčová slova: Pojištěí více životů; Kotigečí pojištěí; Pozůstalostí důchody; Netto pojisté; Kotigečí pravděpodobosti; Pojistá ateatika; R v pojištěí; Pseudokód; Úrtostí tabulky

4 Bibliographic Etry Author: Title of Thesis: Degree Prograe: Field of Study: Supervisor: Leoa Juráčková Faculty of Sciece, Masaryk Uiversity Departet of Matheatics ad Statistics Cotiget isurace ad reversioary auities Mateatics Fiacial ad Isurace Matheatics doc PaedDr RNDr Staislav Katia, PhD Acadeic Year: 25/26 Nuber of Pages: xiii + 66 Keywords: Multiple life isurace; Cotiget isurace; Reversioary auities; Net isurace; Cotiget probabilities; Actuarial atheatics; R i isurace; Pseudocode; Mortality tables

5 Abstrakt Předěte této bakalářské práce jsou spojité odely v pojištěí více životů, kotigečí pojištěí a pozůstalostí důchody Jsou zde podrobě diskutováy a odvozey vzorce pro výpočet jedorázového a běžého etto pojistého těchto odelů a základě spojitého přístupu V praktické části je uvedeo ěkolik příkladů včetě řešeí poocí a grafického zázorěí toho, jak se ěí současá hodota pojištěí v závislosti a vstupích věcích pojištěých osob Abstract Ai of this Bachelor s thesis is to study cotiuous odels of ultiple life isurace, cotiget isurace ad reversioary auities We will discuss ad derive forulas for sigle et preiu ad regular et preiu of these odels with cotiuous approach I the practical part there are soe exaples icludig solutios i There are also graphs showig how preiu volue depeds o issue ages of isured persos

6

7 Poděkováí Mé ejvětší poděkovaí patří pau doc PaedDr RNDr Staislavu Katiovi, PhD za odboré vedeí é bakalářské práce, za jeho čas, vstřícost, ilý a přátelský přístup, za ceé připoíky a ápady, které i po celou dobu psaí práce poskytoval, a za ispiraci do dalšího studia ateatiky Prohlášeí Prohlašuji, že jse svoji bakalářskou práci vypracovala saostatě s využití iforačích zdrojů, které jsou v práci citováy Bro 25 květa 26 Leoa Juráčková

8 Obsah Úvod Přehled použitého začeí viii x Kapitola Základí pojy Základí vztahy 2 Úrtostí odely 4 3 Koutačí fukce 6 4 Defiice stavů 9 Kapitola 2 Kotigečí pravděpodobosti Kapitola 3 Netto pojištěí 4 3 Jedorázové pojištěí za jedorázové etto pojisté 4 32 Důchodové etto pojištěí za jedorázové etto pojisté 23 Kapitola 4 Aplikace a reálá data 4 4 Ipleetace do R 4 42 Mauálí výpočet 47 Závěr 48 Příloha 49 Seza použité literatury 66 vii

9 Úvod Odepaěti je lidský život prováze růzýi ejistotai a riziky Sado se ůže stát, že se v životě člověka ečekaě objeví ějaká situace, se kterou se sá eůže vypořádat Situace, která by ohla ohrozit jeho životí úroveň, či apříklad fiačí stabilitu jeho rodiy Naštěstí se již des proti těto epředvídatelý riziků lze dobře chráit Pojišt ovy abízejí epřeberé ožství produktů, díky iž ůžou lidé v případě ečekaé události lépe čelit její ásledků Saostatou kapitolu pak tvoří právě životí pojištěí Mezi jeho ejzákladější části patří pojištěí pro případ srti, pojištěí pro případ dožití, síšeé pojištěí, jež je kobiací dvou předchozích, a pojištěí důchodové V případě pojisté události je pak pojišt ova povia vyplatit dohodutou pojistou částku Je však podstaté, aby a všechy výplaty těchto krytí ěla vždy dostatek fiací, ebot dopředu ikdy elze předpovědět, kdy které pojisté události astaou Na délku lidského života se dá pohlížet jako a áhodou veličiu, jejíž rozděleí je ezáé, ale paraetry tohoto rozděleí jse schopi určitýi ateaticko-statistickýi etodai odhadout A zde přichází práce pro pojistého ateatika, jehož jedí z hlavích úkolů je staovit sazby pojistého tak, aby veškeré příjy pojišt ovy byly v rovováze s jejíi výdaji Kroě klasického dobře záého pojištěí jedoho života lze sjedat i pojištěí skupiové, což je pojištěí více osob forou jedé pojisté slouvy Pod touto skupiou osob si ůžee představit apříklad ažele, rodiče s děti, zaěstace určité firy, čley daého sportovího klubu, či kliety jisté cestoví kaceláře Výhodou skupiového pojištěí oproti idividuálíu je apříklad ižší cea Tato bakalářská práce si klade za cíl obezáit čteáře s tí, jak se staovuje výše pojistého pro růzé druhy pojištěí více životů Chcee vytvořit přehledý systé výpočtů vzorců pro staoveí výše pojistého pro růzé druhy pojištěí více životů a kotigečího pojištěí více životů V to avíc bude figurovat i podíka a pořadí, ve které kokrétí osoby z daého souboru ají uírat V této práci jse zvolili situaci, kdy ejprve zeře osoba ozačeá jako x Podobě bycho však ohli zvolit i kteroukoliv jiou osobu z daé -tice Jak již bylo zíěo, úkole pojisté ateatiky je alézt stav, kdy všechy příjy pojišt ovy budou rovy její výdajů Staoveé pojisté se pak dá rozdělit a etto pojisté a brutto pojisté Netto pojisté je počítáo tak, aby pojistiteli v průěru pokrylo vypláceé pojisté plěí Přičtee-li k této částce ještě správí áklady pojišt ovy, bezpečostí přirážku a zisk pojišt ovy, dostáváe takzvaé brutto pojisté V této bakalářské práci se budee věovat pouze etto pojistéu V literatuře též ozačováo jako ryzí pojisté, čisté pojisté, rizikové pojisté viii

10 Úvod ix Netto pojisté ůže pojišt ova od pojistíků vybírat dvěa způsoby Bud to jedorázově, kdy celé pojisté ikasuje ajedou při uzavřeí pojisté slouvy, ebo jej ůže dostávat v pravidelých splátkách 2 Takovéu způsobu se říká běžě placeé pojisté Z důvodu velkého rozsahu bakalářské práce se však běžě placeéu etto pojistéu věovat ebudee Z hlediska vypláceí pojisté částky lze jedorázové i běžé etto pojisté rozdělit opět do dvou skupi A to a jedorázové pojištěí a důchodové pojištěí Při jedorázové pojištěí je po ástupu pojisté události celá pojistá částka vyplacea ajedou, kdežto při důchodové pojištěí je pojistá částka rozdělea do vícero splátek, které bude pojištěý, případě skupia pojištěých, po zvoleou dobu dostávat Všechy výpočty těchto pojištěí ůžee provádět dvěa způsoby Bud to poocí diskrétího aebo spojitého přístupu Spojitý přístup vychází ze spojitého odelováí úrtosti a spojitého úročeí Myšleka je taková, že připisováí úroků probíhá v ekoečě alých časových itervalech, tudíž při odvozováí spojitých pojištěí ůžee vycházet z jejich diskrétích ekvivaletů, pouze suy ahradíe itegrále Spojitý přístup avíc a rozdíl od diskrétího připouští úrtí kdykoliv v průběhu roku, e je a jeho koci Proto by spojitá pojištěí v pojisté ateatice ěla být stále používaější a v této práci se budee věovat právě ji Text práce bude rozčleě do čtyř kapitol V prví kapitole čteáři připoeee základí pojy a vztahy pro pojištěí jedoho života, které dále zevšeobecíe pro -tici životů Uvedee, jaké růzé stavy ohou v této -tici existovat a jak je v celé práci budee začit 3 Druhá kapitola bude věováa kotigečí pravděpodoboste, tedy takový pravděpodoboste, kdy avíc beree v úvahu i pořadí úrtí v daé skupiě Nabyté zalosti pak uplatíe ve třetí kapitole Ta bude stěžejí částí bakalářské práce a za cíl si klade vytvořit systeatický přehled spojitých pojištěí více životů s důkladý odvozeí vzorců z hlediska spojitého přístupu V posledí kapitole poto uvedee ěkolik příkladů, které by v pojisté praxi ohly astat Tyto příklady vyřešíe jedak klasický ručí dosazeí do vzorce, jedak poocí fukce vytvořeé poocí Budee zde také ilustrovat, jak se ěí výše pojistého v závislosti a to, kolik let je pojištěý osobá v době uzavřeí pojisté slouvy V této práci ai ikde jide ebudee uveřejňovat kódy, které jse pro autoatický výpočet současých hodot pojištěí vytvořili V posledí části proto echáe čteáře prostředictví pseudokódu alespoň ahlédout, jak jse při prograováí v postupovali 2 Nejčastěji s ročí ebo ěsíčí frekvecí plateb 3 Všecho začeí bude odpovídat eziárodí aktuárské otaci, viz [8]

11 Přehled použitého začeí Základí pojy l x l xy l x x l x+ l x+:y+ l x +:x + d x d xy počet všech živých ve věku x počet všech eporušeých dvojic v letech x a y počet všech eporušeých -tic v letech x,x počet všech živých ve věku x + počet všech eporušeých dvojic v letech x + a y + počet všech eporušeých -tic v letech x +,x + počet všech zeřelých ve věku x počet všech porušeých dvojic v letech x a y d x x počet všech porušeých dvojic v letech x,x p x pravděpodobost, že se x-letá osoba dožije věku x + p xy pravděpodobost, že se x-letá osoba dožije věku x + a y-letá osoba dožije věku y + p x x pravděpodobost, že se osoby v letech x,x dožijí věků x +,x + p x p xy p x x pravděpodobost, že se x-letá osoba dožije věku x + pravděpodobost, že se x-letá osoba dožije věku x + a y-letá osoba dožije věku y + pravděpodobost, že se osoby v letech x,x dožijí věků x +,x + q x pravděpodobost, že se x-letá osoba edožije věku x + q xy pravděpodobost, že se x-letá osoba edožije věku x + a y-letá osoba edožije věku y + q x x pravděpodobost, že se osoby v letech x,x edožijí věků x +,x + q x q xy q x x pravděpodobost, že se x-letá osoba edožije věku x + pravděpodobost, že se x-letá osoba edožije věku x + a y-letá osoba edožije věku y + pravděpodobost, že se osoby v letech x,x edožijí věků x +,x + x

12 Přehled použitého začeí xi Koutačí fukce i úroková íra d diskotí íra v diskotí faktor µ itezita úrtosti ω liití věk 4 N x x S x x C x x M x x R x x N x x S x x C x x M x x R x x Cx x Mx x Rx x diskotovaý počet -tic dožívajících se věku x,x diskrétí koutačí fukce prvího řádu počtu -tic dožívajících se věku x,x diskrétí koutačí fukce druhého řádu počtu -tic dožívajících se věku x,x diskotovaý počet porušeých -tic v letech x,x diskrétí koutačí fukce prvího řádu počtu porušeých -tic v letech x,x diskrétí koutačí fukce druhého řádu počtu porušeých -tic v letech x,x diskotovaý počet -tic dožívajících se věku x,x spojitá koutačí fukce prvího řádu počtu -tic dožívajících se věku x,x spojitá koutačí fukce druhého řádu počtu -tic dožívajících se věku x,x diskotovaý počet porušeých -tic v letech x,x spojitá koutačí fukce prvího řádu počtu porušeých -tic v letech x,x spojitá koutačí fukce druhého řádu počtu porušeých -tic v letech x,x spojitá kotigečí koutačí fukce diskotovaého počtu -tic porušeých úrtí osoby ve věku x spojitá kotigečí koutačí fukce prvího řádu diskotovaého počtu -tic porušeých úrtí osoby ve věku x spojitá kotigečí koutačí fukce druhého řádu diskotovaého počtu -tic porušeých úrtí osoby ve věku x 4 V celé práci používáe ω 5 dle [2]

13 Přehled použitého začeí xii Slovíček pojistých pojů 5 Pojistitel Pojistík Pojištěý Pojisté Pojisté plěí Pojistá událost Pojistá částka Obyšleý Pojistá doba Současá hodota právická osoba, která sí provozovat pojišt ovací čiost dle zvláštího předpisu fyzická či právická osoba, jež s pojistitele uzavřela pojistou slouvu a á poviost platit pojisté osoba, a jejíž život, zdraví, ajetek, či jié hodoty se pojištěí vztahuje úplata za poskytutí pojisté ochray árok pojištěého vůči pojišt ově plyoucí z důsledku pojisté události ahodilá skutečost, ke které se váže vzik poviosti pojistitele poskytout pojisté plěí fiačí částka, která je pojištěéu vyplacea poté, co dojde k pojisté události osoba, které vziká právo a pojisté plěí v případě úrtí pojištěého doba, po kterou je pojištěéu poskytováa pojistá ochraa hodota, která je diskotovaá do současosti Jedorázové pojištěí za jedorázové etto pojisté E x x A x x Ax x A x x : Ax x : k A x x k Ax x k A x x : k A x x : IA dočasé pojištěí pro případ dožití doživotí pojištěí do prvího úrtí doživotí kotigečí pojištěí do prvího úrtí dočasé pojištěí do prvího úrtí dočasé kotigečí pojištěí do prvího úrtí doživotí pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let doživotí kotigečí pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let dočasé pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let dočasé kotigečí pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let doživotí pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou IA x x IA x x doživotí kotigečí pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou dočasé pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou DA x x : IA x x : dočasé kotigečí pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou dočasé pojištěí do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou A x x : A x x : x x : DA x x : dočasé kotigečí pojištěí do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou síšeé pojištěí do prvího úrtí síšeé kotigečí pojištěí do prvího úrtí 5 Ispirováo pojy dostupýi z: slovik-zakladich-poju-v-pojistovictvi

14 Přehled použitého začeí xiii Důchodové pojištěí za jedorázové etto pojisté ä x x ä x x 2 x a x x ä x x 2 x ä x x : ä x x 2 x : a x x : ä x x 2 x : k ä x x k ä x x 2 x k a x x k a x x 2 x k ä x x : k ä x x 2 x : k a x x : k a x x 2 x : Iä Iä x x x x 2 x Ia x x Ia x x 2 x Iä Iä x x : x x 2 x : Ia x x : Ia x x 2 x Dä Dä x x : x x 2 x : Da x x : Da x x 2 x : pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí kotigečí pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí kotigečí pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí kotigečí pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí kotigečí pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let kotigečí pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let kotigečí pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let kotigečí pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let kotigečí pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí odložeé o k let pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou kotigečí pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou kotigečí pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou kotigečí pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou kotigečí pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou kotigečí pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou kotigečí pojištěí dočasého polhůtího důchodu do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou

15 Kapitola Základí pojy V této kapitole postupě vybudujee základy, a kterých budee v celé práci stavět Nejprve stručě zopakujee ejdůležitější pojy a vztahy, které platí pro pojištěí jedoho života Ty vzápětí rozšíříe obecě a základí pojy libovolé -tice životů Následě se budee zabývat itezitou úrtosti, krátce se zííe o úrtostích zákoech, zadefiujee koutačí fukce, jedotlivé druhy stavů a trochu podroběji rozvedee stavy složeé Při psaí této kapitoly budee vycházet převážě z kih [], [3] a [7] Při začeí budee vycházet z eziárodí aktuárské otace [8] V celé práci budee předpokládat ásledující: pojistě-techická úroková íra je běhe délky trváí pojištěí eěá, úrtost pojištěých osob se řídí daýi úrtostíi tabulkai, jedotlivá úrtí v ráci -tice osob jsou avzáje ezávislá, porušeí této -tice ůže astat pouze úrtí, životy všech osob se řídí stejý zákoe úrtosti, osobou x yslíe osobu ve věku x, kde x, -ticí osob rozuíe osoby, které ají x,x 2,x let, kde x i pro i, Základí vztahy Pravděpodobostí rozděleí S poocí pravděpodobostích istruetů ůžee vytvořit pravděpodobostí odel úrtosti, jež je založe a áhodé veličiě T Ta udává délku života jedice ezi okažike jeho arozeí a úrtí, přičež paraetry rozděleí této veličiy jse schopi odhadout Toto rozděleí ůžee popsat poocí distribučí fukce F t PT t V praktických příkladech v kapitole 4 budee počítat s úrokovou írou 4 %

16 Kapitola Základí pojy 2 Kroě distribučí fukce F t ůžee zavést také fukci přežití S t jako S t PT > t PT t F t Náhodou veličiou T x popisujee délku života x-letého jedice, kterého jse áhodě vybrali z dostatečě velkého souboru x-letých osob, ezi věke x a okažike jeho úrtí Její rozděleí popisujee distribučí fukcí ve tvaru 2 F x t PT x t PT x +t T > x Px < T x +t PT > x Podobě fukci přežití z věku x do věku x +t vyjádříe jako S x t PT x > t PT > x +t T > x PT > x +t PT > x F x +t F x F x S x +t S x Práci s těito distribučíi fukcei si zjedodušíe zavedeí ásledujících sybolů: pravděpodobost dožití ve věku x p x S x PT x >, pravděpodobost toho, že se x-letá osoba dožije věku x +t pravděpodobost úrtí ve věku x t p x S x t PT x > t, q x F x PT x, pravděpodobost toho, že osoba ve věku x zeře těsě před dosažeí věku x +t Míry dožití tq x F x t PT x t V pojištěí jedoho života počet osob živých ve věku x začíe sybole l x Stejý způsobe zavedee počet žijících -tic v letech x,x 2,x jako l x x 2 x l x l x2 l x Ročí íru dožití p x jedé osoby z věku x do věku x + vyjádříe jako p x l x+ l x, tedy jako podíl počtu všech živých ve věku x + ku počtu všech živých ve věku x v daé roce Pravděpodobost, že x-letá osoba bude aživu i dalších let, je rova p x l x+ l x, 2 Využijee zde vztahu pro podíěou pravděpodobost: PA B PA B PB, kde PB >

17 Kapitola Základí pojy 3 což je podíl počtu všech živých ve věku x + ku počtu živých ve věku x v daé roce Aalogicky pro vícero životů se pravděpodobost, že -tice osob v letech x,x 2,,x zůstae eporušea úrtí i dalších let, rová p x x 2 x p x p x2 p x l x + l x l x2 + l x2 l x + l x Tedy je to souči pravděpodobostí, že osoba x přežije dobu, osoba x 2 přežije dobu a tak dále Míry úrtí Počet zeřelých ve věku x v pojištěí jedoho života začíe d x a platí d x l x l x+, tedy d x je rozdíle ezi počte osob, které a začátku roku byly aživu, a počte osob, jež běhe doby jedoho roku zeřely Aalogicky počet -tic porušeých běhe roku úrtí d x x 2 x l x x 2 x l x +:x 2 +::x + 2 je rozdíle ezi počte -tic, které a začátku roku byly aživu, a počte -tic, jež běhe doby jedoho roku byly porušey alespoň jedí úrtí Dále pro ročí íru úrtí q x osoby ve věku x platí q x l x l x+ l x d x l x, což eí ic jiého, ež vyjádřeí pravděpodobosti úrtí jako podíl počtu osob zeřelých ve věku x ku počtu všech živých ve věku x v daé roce Obdobě pravděpodobost, že stav spojeého života -tice osob bude běhe ásledujícího roku poruše, zapíšee jako q x x 2 x q x q x2 q x l x x 2 x l x +:x 2 +::x + l x x 2 x d x x 2 x l x x 2 x Dále platí, že q x x 2 x + p x x 2 x, to zaeá, že -tice osob v průběhu trváí doby let bude bud porušea alespoň jedí úrtí, ebo všechy osoby z této -tice zůstaou aživu Itezita úrtosti Abycho ohli zavést poje itezity úrtosti, usíe ejprve zát hustotu áhodé veličiy T, která, jak už bylo řečeo, ozačuje délku života jedice ezi věke a okažike jeho úrtí Tu začíe jako f t a platí pro i f t d dt F t d dt tq d dt t p d dt t p

18 Kapitola Základí pojy 4 Tedy pro hustotu áhodé veličiy T x platí f x t d dt F xt d dt tq x d dt t p x d dt t p x Slovy je hustota f x t derivací distribučí fukce délky života ve věku x, což je pravděpodobost, že x-letá osoba zeře před uplyutí doby t Protože platí, že pravděpodobost úrtí a pravděpodobost dožití je rova jedé, ůžee derivovaý výraz rozdělit a dva čley a koečě dostáváe, že hustota veličiy T x je rova záporě vzaté derivaci pravděpodobosti t p x Itezitu úrtosti začíe jako µ x a ůžee ji chápat jako začátek křivky hustoty f x t ebo jako pravděpodobost úrtí za daou časovou jedotku Platí kde S x µ x f x S x f x f x xp xp d dx x p d dx l xp d dx ls x, Itezitu úrtosti budee hojě využívat v kapitole 3 při odvozováí růzých druhů pojištěí Protože se tato bakalářská práce věuje -tici životů, je třeba ještě vědět, že itezita porušeí spojeého života -tice osob je rova součtu itezit úrtosti jedotlivých osob z této -tice, tedy µ x +t:x +t µ x +t + + µ x +t Odvozeí ůžee alézt apříklad v literatuře [] 2 Úrtostí odely µ xi +t i Itezita úrtosti se chová podle paraetrických rozděleí pravděpodobosti Rozděleí však eusí odhadovat vybraé charakteristiky přežití a úrtí p x, q x dostatečě Můžou být vhodé je a ějaké věkové itervalu Neůžee je používat bez toho, abycho apř teste dobré shody ezjistili, jestli je epirická distribučí fukce dostatečě blízko teoretické distribučí fukci V praxi využíváe apříklad tato rozděleí: Gopertzův odel, Makehaův odel, expoeciálí rozděleí, Weibullovo rozděleí, log-orálí rozděleí, log-logistické rozděleí, gaa rozděleí Paraetry těchto rozděleí je třeba odhadout z věrohodostí fukce poocí růzých uerických optializačích etod Této probleatice by však ohla být věováa celá diploová práce Proto

19 Kapitola Základí pojy 5 jse při vytvářeí úrtostích tabulek do této bakalářské práce pro usaděí použili ezi lety rovoěrou itezitu úrtosti vypočítaou poocí aproxiace µ x d x + d x 2l x, kterou jako jedu z ožých aproxiací uvádí autor v literatuře [] Tato aproxiace předpokládá rovoěrou úrtost a jedotlivých věkových itervalech a všeobecě eusí být ejvhodější aproxiací itezity úrtosti

20 Kapitola Základí pojy 6 3 Koutačí fukce Při psaí této podkapitoly jse vycházeli převážě z kih [9] a [] V praxi se často setkáváe se stále se opakujícíi součiy a součty Pro urychleí a zjedodušeí výpočtů se jejich hodoty tabelovaly a azýváe je koutačíi čísly či koutačíi fukcei Ty se odvíjí od hodot l x, d x z úrtostích tabulek a výšky úrokové íry i vyskytující se v diskotí faktoru v Pro jedoduchý život rozlišujee koutačí fukce ultého řádu: D x je diskotovaý počet osob dožívajících se věku x a platí D x l x v x, C x je diskotovaý počet osob zeřelých ve věku x a platí C x d x v x+, prvího řádu: N x je součet D x+t od věku x až po koec úrtostí tabulky a platí ωx N x t D x+t, M x je součet C x+t od věku x až po koec úrtostí tabulky a platí ωx M x t C x+t, druhého řádu: S x je součet N x+t od věku x až po koec úrtostí tabulky a platí ωx S x t N x+t, R x je součet M x+t od věku x až po koec úrtostí tabulky a platí ωx R x t M x+t Se zalostí vztahů a 2 ůžee aalogicky zavést koutačí fukce pro -tici životů Abycho zjedodušili a předevší zpřehledili zápis těchto fukcí, budee od této chvíle v celé práci aísto výrazu iω x,ω x 2,ω x používat sybol Uved e yí vztahy pro výpočet koutačích fukcí pro -tice osob Pro koutačí fukce počtu eporušeých -tic D,N,S a počtu porušeých -tic C,M,R platí: l x x v x + +x, 2 N x x D x +t:x +t, t

21 Kapitola Základí pojy 7 S x x N x +t:x +t, t C x x d x x v x + +x +, M x x R x x C x +t:x +t, t M x +t:x +t t Nevýhodou diskrétích koutačích fukcí je, že porušeí stavu ůže astat pouze a koci roku Teto edostatek odstraňují spojité koutačí fukce, které připouštějí porušeí kdykoliv v průběhu roku Spojitý přístup využíváe v případech, kdy á být pojistá sua vyplacea bezprostředě po úrtí Při začeí budee používat stejé syboly, jako v diskrétí případě, pouze ad daý sybol koutačí fukce či pojištěí připíšee pruh, jako apříklad D, C atd Spojité koutačí fukce získáe jedoduše itegrováí jejich diskrétího ekvivaletu Platí D x +t:x +t dt, C x x D x +t:x +t µ x +t:x +t dt, N x x D x +t:x +t dt S x x N x +t:x +t dt t t D x +t:x +t, M x x N x +t:x +t, R x x C x +t:x +t dt M x +t:x +t dt C x +t:x +t, t M x +t:x +t t Pro zajíavost poocí prograu vykreslíe průběh koutačích fukcí dvojic tvořeých uže ve věku x a žeou ve věku y Při výpočtu hodot koutačích čísel používáe hodoty l x, l y, d x, d y, které jsou dostupé z [2], a uvažujee úrokovou íru i 4% Pro vykresleí používáe fukci terraicolors, přičež odstíy zeleé barvy ukazují ejižší hodoty daé koutačí fukce a postupě přes odstíy žluté, hědé až po bílou barvu zázorňují árůst těchto hodot D xy a Spojitá koutačí fukce D xy C xy b Spojitá koutačí fukce C xy Obrázek : Spojité koutačí fukce ultého řádu, a ose x je věk uže a a ose y věk žey v letech

22 Kapitola Základí pojy N xy a Spojitá koutačí fukce N xy M xy b Spojitá koutačí fukce M xy Obrázek 2: Spojité koutačí fukce prvího řádu, a ose x je věk uže a a ose y věk žey v letech S xy R xy a Spojitá koutačí fukce S xy b Spojitá koutačí fukce R xy Obrázek 3: Spojité koutačí fukce druhého řádu, a ose x je věk uže a a ose y věk žey v letech Nakoec zavedee ještě další typ koutačích fukcí a to kotigečí koutačí fukce Od předchozích se liší tí, že avíc obsahují údaj o podíce a pořadí úrtí v ráci -tice osob Toto pořadí je ozačeo čísle ad idexe daé osoby z -tice Kotigečí koutačí fukce á sysl zavádět pouze pro počty porušeých -tic Defiuje tedy Cx x D x +t:x +t µ x +t dt, M x x Cx +t:x +t dt Cx +t:x +t, t Rx x M x +t:x +t dt Mx +t:x +t t

23 Kapitola Základí pojy 9 4 Defiice stavů Popisy jedotlivých stavů ůžee alézt v bakalářské práci [] Zde proto uvedee pouze jejich stručé shrutí společě s eziárodí začeí dle [8] Stav jedoduchého života x-leté osoby Příklad ejjedoduššího stavu, který se váže pouze k životu jedé osoby ve věku x, je stav jedoduchého života Je poruše bud to uplyutí doby let v případě, že se jedá o pojištěí a dožití s časový ohraičeí let, aebo úrtí pojištěého běhe této doby, pokud se jedalo o pojištěí a srt Stav spojeého života v -tici osob Stav, který vziká, když je všech osob aživu, a kočí prví úrtí libovolé osoby z této -tice Začíe jej x x 2 x Stav do posledího úrtí v -tici osob Stav, který je poruše posledí úrtí v -tici pojištěých To zaeá, že stav existuje, dokud žije alespoň jeda osoba z původího souboru osob Začíe jej jako x x 2 x Stav, kdy je právě r osob z -tice pojištěých aživu Stav, který vziká, když z původích pojištěých je právě r osob aživu, a zaiká společě s r + -í úrtí Budee jej začit [r] 3 x x 2 x Stav, kdy je alespoň r osob z -tice pojištěých aživu Stav, který vziká ve chvíli, kdy je všech osob aživu a kočí r + -í úrtí Začíe jej r x x 2 x Složeé stavy Složeé stavy vzikají kobiací jedoho ebo více stavů jedoduchého či spojeého života Tí ůžee získat ekoečě oho složeých stavů, které elze ijak zevšeobecit K jejich pochopeí á však bude úplě stačit chápat jedotlivé druhy stavů, ebot složeý stav je jejich současý ástup Uvedee yí ěkolik příkladů, které čteáři poohou k pochopeí

24 Kapitola Základí pojy a x:yz A x:yz ä wx:yz A wx:yz a [r] x x 2 x :y je doživotí spojitý polhůtí důchod vypláceý, pokud osoba x a alespoň jeda z osob y a z jsou aživu, je doživotí pojištěí a srt vyplaceé po srti osoby x ebo po srti druhého z dvojice yz, pokud by tato událost astala dříve, je doživotí spojitý předlhůtí důchod vypláceý, pokud je alespoň jeda osoba z dvojice wx aživu a dokud jsou aživu oba z dvojice yz, je doživotí pojištěí a srt vyplaceé po uskutečěí druhé z událostí: prví úrtí ve dvojici wx, srt druhého z dvojice yz, je doživotí spojitý polhůtí důchod vypláceý, pokud právě r osob z -tice x,x 2,x je aživu a současě pokud je aživu osoba y Stav jedostraého přežití v -tici osob Stav, který vziká po srti kokrétí osoby, v ozačeí je to osoba před sybole, a trvá do koce existece stavu za títo sybole Je to speciálí případ složeých stavů, který používáe při výpočtech pozůstalostích důchodů a v této práci jej budee využívat v sekci 32 Začíe jej jako x x 2 x

25 Kapitola 2 Kotigečí pravděpodobosti Cíle této kapitoly je obezáit čteáře s probleatikou kotigečích pravděpodobostí pro dva a více životů, které budou potřeba k pochopeí odvozeí vzorců kotigečích pojištěí v kapitole 3 Iforace o těchto pravděpodobostech jse získali předevší z kih [] a [7] Pojd e si ejprve říct, co to vůbec kotigečí pravděpodobosti jsou a k čeu slouží Kotigečí pravděpodobosti jsou takové pravděpodobosti, u kterých se zohledňuje i pořadí uíráí jedotlivých osob Toto pořadí se ozačuje čísle uístěý ad ebo pod idexe věku daého pojištěého Nejsáze tuto skutečost vysvětlíe a příkladu Měje pravděpodobost q 2 Číslo pod idexe osoby x říká, že tato osoba á zeřít jako xyz prví v pořadí Číslo ad idexe osoby y pak zaeá, že tato osoba bude uírat jako druhá v pořadí a k jejíu úrtí se váže ástup pojisté události Jako další příklad ůžee uvést qxy Títo sybole začíe pravděpodobost, že ve dvojici xy osoba y zeře běhe časového itervalu let před osobou x Kotigečí pravděpodobosti pro dvojici životů Nyí se podrobější budee věovat jedoduššíu z těchto příkladů, tedy pravděpodobosti qxy Předpokládeje, že obě osoby z dvojice xy přežijí dobu t a osoba y poto zeře běhe krátkého časového úseku dt, kde dt Poto ůžee psát pravděpodobost úrtí y běhe doby let jako qxy t p xy µ y+t dt, 2 kde t p xy je pravděpodobost, že x i y přežijí oba dobu t, a µ y+t je itezita úrtosti ve věku y +t V toto případě eí řečeo, kdy uírá x s výjikou toho, že se tak usí stát až po srti y Kdybycho chtěli, aby srt x astala také běhe doby let, začili bycho tuto pravděpodobost q 2 xy Je tedy zřejé, že ezi hodotou qxy a q 2 xy usí být rozdíl V prví případě úrtí osoby x ůže astat kdykoliv po srti y V to druhé je uté, aby se tak stalo také běhe doby let Z toho také plyou dva růzé druhy pojištěí Jediá ožost, kdy se pravděpodobosti qxy a q 2 xy budou rovat, je v případě, že položíe Důkaz ůžee ajít apříklad v kize [7] Zde ve stručosti ukážee alespoň jeho ideu Platí, že q 2 xy t p y t p x µ x+t dt

26 Kapitola 2 Kotigečí pravděpodobosti 2 Itegrováí per partes a dosazeí ezí ůžee výraz upravit až do tvaru t p xy µ y+t dt qxy, číž dokážee původí tvrzeí, že q 2 xy q xy Tak, jako jse vyjádřili pravděpodobost úrtí q xy poocí vztahu 2, vyjádříe stejě i pravděpodobost q 2 xy q 2 xy t p y t p x µ x+t dt t p x µ x+t dt t p x µ x+t dt t p xy µ x+t dt q x q xy t p y t p x µ x+t dt Slovy ůžee pravděpodobost, že oba z dvojice xy zeřou běhe doby let s podíkou, že srt x astae až jako druhá, vyjádřit jako určitý itegrál ze součiu pravděpodobosti úrtí osoby y a pravděpodobosti, že osoba x přežije dobu t a poto běhe krátkého časového okažiku zeře Po drobé úpravě rovice dostáváe q x q xy + q 2 xy, tedy pravděpodobost úrtí x běhe let ůžee získat jako součet pravděpodobosti, že x zeře jako prví a pravděpodobosti, že x zeře jako druhý z dvojice xy Což je logické, protože pokud á x běhe let zeřít, stae se tak před ebo po srti y před uplyutí doby let Kotigečí pravděpodobosti pro trojici životů Nyí podobý způsobe ukážee výpočet pravděpodobosti úrtí pro trojici osob xyz Je třeba si uvědoit, že á-li apříklad osoba x běhe let zeřít, astae její srt bud to jako prví, druhá, ebo třetí v pořadí z trojice xyz Tedy postupě q xyz t p xyz µ x+t dt je pravděpodobost, že x zeře z původí trojice xyz jako prví v pořadí běhe doby let, přičež a pořadí a době úrtí zbylých osob ezáleží Vypočítáe ji jako určitý itegrál z pravděpodobosti, že trojice xyz přežije dobu t a poté x běhe krátké doby zeře, což začí itezita úrtosti µ x+t 2 Další případe je, že srt x astae jako druhá v pořadí To zapíšee jako q 2 xyz t p [] t p x µ x+t dt t p y + t p z 2 t p yz t p x µ x+t dt q xy + q xz 2 q xyz, yz kde t p [] začí pravděpodobost, že právě jeda osoba z dvojice yz je po době t aživu, a yz t p x µ x+t pravděpodobost, že x přežije dobu t a pak běhe krátkého časového úseku zeře Výsledek je poto součte pravděpodobosti, že x zeře z dvojice xy jako prví za dobu let a pravděpodobosti, že x zeře z dvojice xz jako prví za dobu let, ius dvojásobek pravděpodobosti, že x zeře z trojice xyz jako prví za dobu let Viz defiice stavu 3

27 Kapitola 2 Kotigečí pravděpodobosti 3 3 Posledí ožostí je, že x uírá jako třetí v pořadí q 3 xyz t p y t p z t p x µ x+t dt t p y t p z + t p yz t p x µ x+t dt q x q xy q xz + q xyz Výsledek je poto tvoře čtyři čley Pravděpodobostí úrtí x za dobu, pravděpodobosti, že x zeře jako prví z dvojic xy a xz za dobu, a pravděpodobostí, že x zeře jako prví z trojice xyz za dobu Odsud lze vidět, že kotigečí pravděpodobosti trojice osob vždy lze vyjádřit jako pravděpodobosti závisející a prví úrtí To ěkdy ůže být velice užitečé při odvozováí výpočtů růzých druhů pojištěí Kotigečí pravděpodobosti s podíkai a předešlá úrtí Při výpočtech ůžee kroě podíky a pořadí úrtí počítat ještě i s podíkai a pořadí předešlých úrtí Ty, jak je již zíěo výše, začíe číselý idexe pod ozačeí věku daé osoby Například sybol qxyz 2 dává pravděpodobost, že běhe let osoba y zeře jako druhá za podíky, že x uírá ještě před í Osoba z zeře jako třetí v pořadí bud také běhe let ebo kdykoliv po uplyutí této doby Hodotu qxyz 2 ejsáze vypočítáe s ohlede a srt y jako qxyz 2 t p x t p yz µ y+t dt t p yz µ y+t dt t p xyz µ y+t dt q yz qxyz

28 Kapitola 3 Netto pojištěí Tato kapitola je věováa výpočtů vzorců etto pojistého pro růzé druhy životích pojištěí Každý vzorec je zde uvede a jedotkovou pojistou částku, přičež pro jiou pojistou částku stačí výsledý vzorec je touto hodotou vyásobit Ve stručosti si ještě připoeňe, co už bylo řečeo v úvodu Netto pojisté se počítá tak, aby pokrylo áklady pojišt ovy související s pojistýi plěíi včetě tvorby rezerv Jestliže k etto pojistéu připočítáe i áklady spojeé s vedeí a správou příslušé pojisté slouvy, dostaee tzv brutto pojisté Netto pojisté ůže být placeo bud to jedorázově ebo běžě Při jedorázové placeí je celé pojisté zaplaceo ajedou V praxi se však častěji setkáe s běžý placeí, kdy pojistík pojisté platí v pravidelých splátkách a to bud to dočasě ebo doživotě V této kapitole budee pro každý druh pojištěí uvádět postupě v logické ávazosti tři případy: pojištěí pro dvojici osob, pojištěí pro -tici osob, kotigečí pojištěí pro -tici osob, pokud existuje Odvozováí vzorců pro výpočet etto pojistého pro dvojice osob je věováa bakalářská práce [], zde proto uvádíe pouze výsledky, ke který autorka došla Následuje podrobé odvozeí pojištěí pro libovolou -tici osob Tí chcee docílit kotrastu ezi pojištěí dvojic a -tic Nakoec je zde ukázáo, jak se od pojištěí -tice osob přijde ke kotigečíu pojištěí Tyto tři kroky děláe proto, že chcee, aby čteáři bylo jasé, jak se k výsledéu vzorci došlo Při odvozováí kotigečích pojištěí pro případ srti využíváe kotigečí pravděpodobosti a jejich vlastosti rozebraé v kapitole 2 Jako odrazový ůstek k odvozeí ěkterých vzorců á sloužily zdroje [] [2], [5], [6] a [] 3 Jedorázové pojištěí za jedorázové etto pojisté Podkapitola 3 je věováa takový druhů pojištěí, kdy pojistík zaplatí pojisté v plé výši jedorázově a v případě pojisté události je pojištěéu pojistá částka vyplacea také jedorázově Dle zákoa č 363/999 Sb, o pojišt ovictví je pojišt ova povia vytvářet techické rezervy 4

29 Kapitola 3 Netto pojištěí 5 Pojištěí pro případ dožití a dobu let Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea dvojici osob xy, jestliže se dvojice dožije koce pojisté doby Pokud jede z dvojice běhe této doby zeře, pojištěí bez áhrady zaiká Současou hodotu pojištěí E xy vypočítáe jako E xy D x+:y+ D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea -tici osob x x, jestliže se -tice dožije koce pojisté doby Pokud alespoň jede z -tice běhe této doby zeře, pojištěí bez áhrady zaiká Současou hodotu pojištěí E x x vypočítáe jako E x x v p x x v l x +:x + l x x x + +x v v x + +x D x +:x + Kotigečí pojištěí pro -tici osob Kotigečí pojištěí pro případ dožití eexistuje 2 Doživotí jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy poté, co zeře prví osoba z této dvojice Současou hodotu pojištěí A xy vypočítáe jako A xy M xy D xy 3 Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice poté, co zeře prví osoba z této -tice Současou hodotu pojištěí A x x vypočítáe jako A x x v t t p x x µ x +t:x +t dt v t l x +t:x +t v x + +x µ x +t:x l +t x x v x + +x D x +t:x +t µ x +t:x +t dt t dt C x +t:x +t M x x Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x poté, co zeře osoba x Zeře-li ěkterá osoba z této -tice dřív, pojištěí bez áhrady zaiká Současou hodotu pojištěí A x x vypočítáe jako Ax x v t t p x x µ x +t dt v t l x +t:x +t v x + +x µ x +t l x x v x + +x D x +t:x +t µ x +t dt t dt C x +t:x +t M x x 32

30 Kapitola 3 Netto pojištěí 6 3 Dočasé jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy, jestliže v průběhu ásledujících let zeře jeda osoba z této dvojice Současou hodotu pojištěí A xy: vypočítáe jako A xy: M xy M x+:y+ D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice, jestliže zeře jeda osoba z této -tice Současou hodotu pojištěí A x x : vypočítáe jako A x x : v t t p x x µ x +t:x +t dt v t t p x x µ x +t:x +t dt v t t p x x µ x +t:x +t dt v t l x +t:x +t v t l x +t:x +t t µ x +t:x l +t dt x x v x + +x D x +t:x +t µ x +t:x +t dt C x +t:x +t v x + +x C x +t:x +t t l x x µ x +t:x +t v x + +x v x + +x dt D x +t:x +t µ x +t:x +t dt M x x M x +:x + Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x, poté, co zeře osoba x, stae-li se tak před uplyutí doby let od uzavřeí pojištěí Zeře-li ěkterá osoba z této -tice dřív, pojištěí bez áhrady zaiká Současou hodotu pojištěí A x x : vypočítáe jako Ax x : v t t p x x µ x +t dt v t t p x x µ x +t dt v x + +x v t l x +t:x +t µ x +t l x x v x + +x D x +t:x +t µ x +t dt dt C x D +t:x +t x x Cx +t:x +t t t v t l x +t:x +t µ x +t l x x D x +t:x +t µ x +t dt v t t p x x µ x +t dt v x + +x v x + +x M x x M x +:x + dt 4 Doživotí jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy poté, co zeře jeda osoba z této dvojice a zároveň obě přežijí dobu k let od uzavřeí pojištěí Současou hodotu pojištěí k A xy vypočítáe jako k A xy M x+k:y+k D xy

31 Kapitola 3 Netto pojištěí 7 Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice poté, co zeře jeda osoba z této -tice a zároveň zůstae eporušea prvích k let od uzavřeí pojištěí Současou hodotu pojištěí k A x x vypočítáe jako k A x x v t t p x x µ x +t:x +t dt v t l x +t:x +t v x + +x µ x +t:x k k l +t x x v x + +x k D x +t:x +t µ x +t:x +t dt tk dt C x +t:x +t M x +k:x +k Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x poté, co zeře osoba x, stae-li se tak ejdříve k let od uzavřeí pojištěí V ostatích případech pojištěí bez áhrady zaiká Současou hodotu pojištěí k A x x vypočítáe jako 33 k Ax x v t t p x x µ x +t dt v t l x +t:x +t µ x +t k k l x x k D x +t:x +t µ x +t dt C tk v x + +x v x + +x dt x +t:x +t M x +k:x +k 34 5 Dočasé jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí odložeé o k let Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy poté, co zeře osoba jeda osoba z této dvojice, jestliže se tak stae po uplyutí ejéě k let, ale ejvýše však let od uzavřeí pojištěí Současou hodotu pojištěí k A xy: vypočítáe jako k A xy: M x+k:y+k M x++k:y++k D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice poté, co zeře osoba jeda osoba z této -tice, jestliže se tak stae po uplyutí ejéě k let, ale ejvýše však let od uzavřeí pojištěí Současou hodotu pojištěí k A x x : vypočítáe jako +k k A x x : v t t p x x µ x +t:x +t dt v t l x +t:x +t µ x +t:x k k l +t x x v t l x +t:x +t µ x +t:x +k l +t x x k tk v x + +x v x + +x dt D x +t:x +t µ x +t:x +t dt C x +t:x +t dt t+k M x +k:x +k M x ++k:x ++k +k C x +t:x +t dt v x + +x v x + +x dt D x +t:x +t µ x +t:x +t dt Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x poté, co

32 Kapitola 3 Netto pojištěí 8 zeře osoba x, jestliže se tak stae po uplyutí ejéě k let, ale ejvýše však let od uzavřeí pojištěí Současou hodotu pojištěí k Ax x : vypočítáe jako +k k Ax x : v t t p x x µ x +t dt v t l x +t:x +t µ x +t k k l x x v t l x +t:x +t µ x +t +k l x x k C tk v x + +x v x + +x dt D x +t:x +t µ x +t dt x +t:x +t dt t+k M x +k:x +k M x ++k:x ++k +k v x + +x v x + +x dt D x +t:x +t µ x +t dt C x +t:x +t dt 6 Doživotí jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy, přičež výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalé osobě vyplace jedoásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA vypočítáe jako xy IA xy R xy D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice, přičež výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace jedoásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA x x vypočítáe jako IA x x t + v t t p x x µ x +t:x +t dt t + v t l x +t:x +t µ x +t:x l +t x x t v x + +x v x + +x t + D x +t:x +t µ x +t:x +t dt t + C x +t:x +t t dt M x +t:x +t R x x 35 Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x, jestliže osoba x zeře jako prví v pořadí, přičež výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace jedoásobek pojisté

33 Kapitola 3 Netto pojištěí 9 částky, ve druhé roce pojištěí dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA x x vypočítáe jako IA x x t + v t t p x x µ x +t dt t t + v t l x +t:x +t l x x µ x +t t + D x +t:x +t µ x +t dt M x +t:x +t R x x t v x + +x v x + +x dt t + C x +t:x +t 36 7 Dočasé jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí s lieárě rostoucí pojistou částkou Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy poté, co zeře jeda osoba z této dvojice, ale současě se zeřelá osoba edožije více ež let od uzavřeí pojištěí Výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalé osobě vyplace jedoásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA vypočítáe jako xy: IA xy: R xy R x+:y+ M x+:y+ D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice poté, co zeře jeda osoba z této -tice, ale současě se zeřelá osoba edožije více ež let od uzavřeí pojištěí Výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace jedoásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA x x : s využití vztahu 35 vypočítáe jako IA x x : t + v t t p x x µ x +t:x +t dt t + v t l x +t:x +t µ x +t:x l +t x x t + v t l x +t:x +t µ x +t:x l +t x x v x + +x v x + +x v x + +x v x + +x t + D x +t:x +t µ x +t:x +t dt R x x t + C x +t:x D +t x x t dt dt 35 R x x R x x + Cx +:x C x ++:x ++ + R x x Cx +:x + +C x ++:x C x +:x + + 2C x ++:x ++ + R x x M x +:x + R x +:x +

34 Kapitola 3 Netto pojištěí 2 Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x, jestliže osoba x zeře před uplyutí doby let od uzavřeí pojištěí, přičež výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace jedoásobek pojisté částky, ve druhé roce dvojásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí IA x x : s využití vztahu 36 vypočítáe jako IA x x : t + v t t p x x µ x +t dt t + v t l x +t:x +t µ x +t l x x v x + +x v x + +x t + D x +t:x +t µ x +t dt R x x t + Cx D +t:x +t x x t t + v t l x +t:x +t l x x µ x +t dt 36 R x x v x + +x v x + +x dt R x x + C x D +:x Cx x x ++:x ++ + R x x C x +:x + +C x ++:x C x +:x + + 2C x ++:x ++ + R x x M x +:x + R x +:x + 8 Dočasé jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí s lieárě klesající pojistou částkou Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalé osobě z dvojice xy poté, co zeře jeda osoba z této dvojice, ale současě se tato osoba edožije více ež let od uzavřeí pojištěí Výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalé osobě vyplace -ásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí -ásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí DA vypočítáe jako xy: DA xy: M xy R x+:y+ + R x++:y++ D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea pozůstalý osobá z původí -tice poté, co zeře jeda osoba z této -tice, ale současě se tato osoba edožije více ež let od uzavřeí pojištěí Výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace -ásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí

35 Kapitola 3 Netto pojištěí 2 -ásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí DA x x : vypočítáe jako DA x x : t v t t p x x µ x +t:x +t dt t v t t p x x µ x +t:x +t dt t v t l x +t:x +t µ x +t:x l +t x x t v t l x +t:x +t µ x +t:x l +t x x t v x + +x v x + +x v x + +x v x + +x t D x +t:x +t µ x +t:x +t dt t D x +t:x +t µ x +t:x +t dt tc x +t:x +t t t v t t p x x µ x +t:x +t dt dt dt tc x +t:x +t Cx x + C x +:x + + C x ++:x ++ 2C x ++2:x ++2 Cx x +C x +:x + + C x +:x + + 2C x +2:x C x ++:x C x ++2:x M x x R x +:x + + R x ++:x ++ Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea osobá x 2,x, jestliže osoba x zeře před uplyutí doby let od uzavřeí pojištěí, přičež výše plěí je závislá a počtu let od uzavřeí pojištěí Tedy v případě úrtí v prví roce pojištěí je pozůstalý osobá vyplace -ásobek pojisté částky, ve druhé roce pojištěí -ásobek pojisté částky atd Současou hodotu pojištěí DA x x : vypočítáe jako DA x x : t v t t p x x µ x +t dt t v t t p x x µ x +t dt t v t l x +t:x +t µ x +t l x x t v t l x +t:x +t v x + +x v x + +x v x + +x t v t t p x x µ x +t dt dt µ x +t dt l x x v x + +x t D x +t:x +t µ x +t dt tc x D +t:x +t x x tcx +t:x +t t t C x x + C x +:x + + t D x +t:x +t µ x +t dt

36 Kapitola 3 Netto pojištěí 22 C x ++:x ++ 2C x ++2:x ++2 Cx D x +C x x x +:x + + C x +:x + + 2C x +2:x C x ++:x C x ++2:x M x x R x +:x + + R x ++:x ++ 9 Síšeé jedorázové etto pojištěí do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Pojistá částka je vyplacea dvojici osob xy, jestliže se dvojice dožije koce pojisté doby, ebo je vyplacea pozůstalé osobě v případě, že běhe doby let od uzavřeí pojištěí jeda osoba zeře Současou hodotu pojištěí A xy: vypočítáe jako A xy: M xy M x+:y+ + D x+:y+ D xy Pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea -tici osob, jestliže zůstae eporušea do koce pojisté doby, ebo je vyplacea pozůstalý osobá v případě, že běhe doby let od uzavřeí pojištěí jeda osoba zeře Současou hodotu pojištěí A x x : vypočítáe jako A x x : v t t p x x µ x +t:x +t dt + v p x x v t t p x x µ x +t:x +t dt v t t p x x µ x +t:x +t dt + v p x x v t l x +t:x +t v t l x +t:x +t l x x µ x +t:x +t v x + +x v x + +x v x + +x µ x +t:x l +t dt + v l x + +x x +:x + v x x v x + +x l x x v x + +x D x +t:x +t µ x +t:x +t dt D x +t:x +t µ x +t:x +t dt + + D x +:x + t C x +t:x +t t C x +t:x +t + D x +:x + dt M x x M x +:x + + D x +:x + Kotigečí pojištěí pro -tici osob Pojistá částka je vyplacea -tici osob, jestliže zůstae eporušea do koce pojisté doby, ebo je vyplacea osobá x 2,x v případě, že běhe doby let od uzavřeí pojištěí osoba x zeře Současou hodotu pojištěí Ax x : vypočítáe jako Ax x : v t t p x x µ x +t dt + v p x x v t l x +t:x +t µ x +t l x x v t l x +t:x +t v x + +x µ x +t l x x v x + +x dt + v v x+ +x p x x v x + +x v x + +x v x + +x dt

37 Kapitola 3 Netto pojištěí 23 D x +t:x D +t µ x +t dt D x +t:x +t µ x +t dt + D x +:x + x x C x D +t:x +t x x Cx +t:x +t + D x +:x + t t M x x M x +:x + + D x +:x + 32 Důchodové etto pojištěí za jedorázové etto pojisté V podkapitole 32 rozeberee výpočet vzorců pro takové druhy pojištěí, kdy pojistík zaplatí pojisté v plé výši jedorázově, přičež pojistá částka je pojistitele vyplácea v pravidelých splátkách Nejprve vždy opět ukážee vzorec pro dvojici osob, vzápětí jej odvodíe všeobecě pro -tici osob, a poté odvodíe vzorec pro pojištěí -tice osob s podíkou a pořadí úrtí stejě, jako tou bylo v podkapitole 3 U důchodů se však tato podíka a rozdíl od pojištěí a srt běžě začí sybole, kde osoba před sybole je ta, jejíž srt je podíkou pro ástup pojisté události, a osoby za í ty, který á být důchod vypláce Těto druhů podíěých pojištěí říkáe pozůstalostí či kotigečí důchody 2 Důchody ůžee rozlišit a předlhůtí, které jsou pojišt ovou vyplácey a začátku úrokového období, a polhůtí, vypláceé a koci úrokového období Předlhůtí od polhůtích rozlišujee přehláskou ad sybole důchodu Při odvozováí důchodových pojištěí vycházíe z jejich diskrétích ekvivaletů pro jede život Pojištěí doživotího předlhůtího důchodu do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Důchod je vypláce pozůstalé osobě vždy a počátku pojistého roku poté, co zeře jeda osoba z této dvojice, a vyplácí se po zbytek života pozůstalé osoby Současou hodotu ä xy vypočítáe jako ä xy N xy D xy Pojištěí pro -tici osob Důchod je vypláce pozůstalý osobá vždy a počátku pojistého roku poté, co zeře jeda osoba z této -tice, a vyplácí se do posledího úrtí v ráci pozůstalých osob Současou hodotu ä x x vypočítáe jako ä x x v t t p x x dt v t l x +t:x +t l x x x + +x v v x + +x dt D x +t:x D +t dt N x x x x 2 V literatuře též ozačováy jako jedostraé důchody

38 Kapitola 3 Netto pojištěí 24 Kotigečí pojištěí pro -tici osob Důchod je vypláce osobá x 2,x vždy a počátku pojistého roku poté, co zeře osoba x a její srt astae jako prví v pořadí Vyplácí se do posledího úrtí v ráci pozůstalých osob Současou hodotu ä x x 2 x vypočítáe jako ä x x 2 x v t t p x t p x2 x dt v t l x 2 +t:x +t v t l x +t:x +t l x x x + +x v v x + +x dt D x2 x l x2 x x 2 + +x v v x 2 + +x dt D x2 +t:x +t dt D x +t:x +t dt N x 2 x D x2 x N x x ä x2 x ä x x 37 2 Pojištěí doživotího polhůtího důchodu do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Důchod je vypláce pozůstalé osobě vždy a koci pojistého roku poté, co zeře jeda osoba z této dvojice, a vyplácí se po zbytek života pozůstalé osoby Současou hodotu a xy vypočítáe jako a xy N x+:y+ D xy Pojištěí pro -tici osob Důchod je vypláce pozůstalý osobá vždy a koci pojistého roku poté, co zeře jeda osoba z této -tice, a vyplácí se do posledího úrtí v ráci pozůstalých osob Současou hodotu a x x vypočítáe jako a x x v t t p x x dt v t l x +t:x +t l x x N x +:x + x + +x v v x + +x dt D x +t:x D +t dt x x Kotigečí pojištěí pro -tici osob Důchod je vypláce osobá x 2,x vždy a koci pojistého roku poté, co zeře osoba x a její srt astae jako prví v pořadí Vyplácí se do posledího úrtí v ráci pozůstalých osob Současou hodotu ä x x 2 x vypočítáe jako a x x 2 x v t t p x t p x2 x dt v t l x 2 +t:x +t v t l x +t:x +t l x x x + +x v v x + +x dt D x2 x l x2 x x 2 + +x v v x 2 + +x dt D x2 +t:x +t dt D x +t:x +t dt N x 2 +:x + D x2 x N x +:x + a x2 x a x x 38 3 Pojištěí dočasého předlhůtího důchodu do prvího úrtí Pojištěí pro dvojici osob Důchod je vypláce pozůstalé osobě vždy a začátku pojistého roku poté, co zeře jeda osoba z této dvojice, a vyplácí se, dokud je pozůstalá osoba aživu, ejdéle

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

-1- Finanční matematika. Složené úrokování

-1- Finanční matematika. Složené úrokování -- Fiačí ateatika Složeé úrokováí Při složeé úročeí se úroky přičítají k počátečíu kapitálu ( k poskytutí úvěru, k uložeéu vkladu ) a společě s í se úročí. Vzorec pro kapitál K po letech při složeé úročeí

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí

Více

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací 3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů. Náhodu bychom mohli defiovat jako součet velkého počtu drobých epozaých vlivů. V rámci přírodích věd se setkáváme s pokusy typu za určitých podmíek vždy astae určitý důsledek. Např. jestliže za ormálího

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých 9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie

Více

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách

Více

Pojem času ve finančním rozhodování podniku

Pojem času ve finančním rozhodování podniku Pojem času ve fiačím rozhodováí podiku 1.1. Výzam faktoru času a základí metody jeho vyjádřeí Fiačí rozhodováí podiku je ovlivěo časem. Peěží prostředky získaé des mají větší hodotu ež tytéž peíze získaé

Více

Přehled vztahů k problematice jednoduchého úročení a úrokové sazby

Přehled vztahů k problematice jednoduchého úročení a úrokové sazby Přehled vztahů k poblematice jedoduchého úočeí a úokové sazby Pozámka: Veškeé úokové sazby /předlhůtí i polhůtí/, diskotí sazby, míy iflace a sazby daě z příjmů je do uvedeých vzoců uto dosazovat v jejich

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU Matematické modelováí (KMA/MM Téma: Model pohybu mraveců Zdeěk Hazal (A8N18P, zhazal@sezam.cz 8/9 Obor: FAV-AVIN-FIS 1. ÚVOD Model byl převzat z kihy Spojité modely v biologii

Více

Deskriptivní statistika 1

Deskriptivní statistika 1 Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zií seestr 999/. Derivace prvío řádu V této základí kapitole pojedáváe o dierecovatelosti zobrazeí : U R R (podožia U je vždy otevřeá). Zavádíe ěkolik základíc

Více

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do

Více

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina; . Náhodá veličia Většia áhodých pokusů koaých v přírodích ebo společeských vědách má iterpretaci pomocí reálé hodoty. Při takovýchto dějích přiřazujeme tedy reálá čísla áhodým jevům. Proto je důležité

Více

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

2.7.5 Racionální a polynomické funkce 75 Racioálí a poloické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozáka: Při opisováí defiic racioálí a poloické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké Ve skutečosti je ssté, který jsou fukce

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů: Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy

Více

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN Vzorový příklad a rozhodováí BPH_ZMAN Základí charakteristiky a začeí symbol verbálí vyjádřeí iterval C g g-tý cíl g = 1,.. s V i i-tá variata i = 1,.. m K j j-té kriterium j = 1,.. v j x ij u ij váha

Více

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení. 4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:

Více

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo

Více

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ 4 DOPADY ZPŮSOBŮ FACOVÁÍ A VESTČÍ ROZHODOVÁÍ 77 4. ČSTÁ SOUČASÁ HODOTA VČETĚ VLVU FLACE, CEOVÝCH ÁRŮSTŮ, DAÍ OPTMALZACE KAPTÁLOVÉ STRUKTURY Čistá současá hodota (et preset value) Jedá se o dyamickou metodu

Více

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti. 10 Cvičeí 10 Statistický soubor. Náhodý výběr a výběrové statistiky aritmetický průměr, geometrický průměr, výběrový rozptyl,...). Bodové odhady parametrů. Itervalové odhady parametrů. Jedostraé a oboustraé

Více

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah: Teorie chyb a vyrovávací počet Obsah: Testováí statistických hypotéz.... Ověřováí hypotézy o středí hodotě základího souboru s orálí rozděleí... 4. Ověřováí hypotézy o rozptylu v základí souboru s orálí

Více

Iterační výpočty projekt č. 2

Iterační výpočty projekt č. 2 Dokumetace k projektu pro předměty IZP a IUS Iteračí výpočty projekt č. 5..007 Autor: Václav Uhlíř, xuhlir04@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Iformačích Techologii Vysoké Učeí Techické v Brě Obsah. Úvodí defiice.....

Více

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost

Více

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie 1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho

Více

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna. 6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola

Více

Závislost slovních znaků

Závislost slovních znaků Závislost slovích zaků Závislost slovích (kvalitativích) zaků Obměy slovího zaku Alterativí zaky Možé zaky Tříděí věcé sloví řady: seřazeí obmě je subjektiví záležitostí (podle abecedy), možé i objektiví

Více

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI . Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika: - je věda o hotě (ta eistuje ve dvou forách jako látka, ebo jako pole), o jejích ejobecějších vlastostech, stavech, zěách, iterakcích Rozděleí fyziky: a)

Více

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu . ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličiai ideálího plyu Ze zkušeosti víe, že obje plyu - a rozdíl od objeu pevé látky ebo kapaliy - je vyeze prostore, v ěž je ply uzavře. Přítoost plyu v ádobě se

Více

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou 1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i

Více

23. Mechanické vlnění

23. Mechanické vlnění 3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že

Více

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky

Více

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).

Více

b c a P(A B) = c = 4% = 0,04 d

b c a P(A B) = c = 4% = 0,04 d Příklad 6: Z Prahy do Athé je 50 km V Praze byl osaze válec auta ovou svíčkou, jejíž životost má ormálí rozděleí s průměrem 0000 km a směrodatou odchylkou 3000 km Jaká je pravděpodobost, že automobil překoá

Více

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby. ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

2.4. INVERZNÍ MATICE

2.4. INVERZNÍ MATICE 24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:

Více

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015 Cvičeí k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikovaé matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičeí Zimí semestr akademického roku 2015/2016 20. listopadu 2015 Předmluva

Více

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem) Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic

Více

Základní pojmy kombinatoriky

Základní pojmy kombinatoriky Základí pojy kobiatoriky Začee příklade Příklad Máe rozesadit lidí kole kulatého stolu tak, aby dva z ich, osoby A a B, eseděly vedle sebe Kolika způsoby to lze učiit? Pro získáí odpovědi budee potřebovat

Více

8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti

8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti Pozámky k předmětu Aplikovaá statistika, 8 téma 8 Odhady parametrů rozděleí pravděpodobosti Zaměříme se a odhad středí hodoty a rozptylu a to dvěma způsoby Předpokládejme, že máme áhodý výběr X 1,, X z

Více

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby. V kapitole Ituitiví kobiatorika jse řešili příklady více éě stejý způsobe a stejých pricipech. Nyí si je zobecíe a adefiujee obvyklou teriologii. pravidlo součtu: Jestliže ějaký objekt A ůžee vybrat způsoby

Více

Petr Šedivý Šedivá matematika

Petr Šedivý  Šedivá matematika LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími

Více

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika) Kvatová a statistická fyzika (Termodyamika a statistická fyzika) Boltzmaovo - Gibbsovo rozděleí - ilustračí příklad Pro ilustraci odvozeí rozděleí eergií v kaoickém asámblu uvažujme ásledující příklad.

Více

Úloha II.S... odhadnutelná

Úloha II.S... odhadnutelná Úloha II.S... odhadutelá 10 bodů; průměr 7,17; řešilo 35 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat, k čemu slouží itervalový odhad středí hodoty v ormálím rozděleí a uveďte jeho fyzikálí iterpretaci (postačí

Více

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II 2,3 ČTYŘI STADARDÍ METODY I, ČTYŘI STADARDÍ METODY II 1.1.1 Statické metody a) ARR - Average Rate of Retur průměrý ročí čistý zisk (po zdaěí) ARR *100 % ( 20 ) ivestic do projektu V čitateli výrazu ( 20

Více

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů 4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž

Více

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené I. Výpočet čisté současé hodoty upraveé Příklad 1 Projekt a výrobu laserových lamp pro dermatologii vyžaduje ivestici 4,2 mil. Kč. Předpokládají se rovoměré peěží příjmy po zdaěí ve výši 1,2 mil. Kč ročě

Více

Kombinatorika- 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM

Kombinatorika- 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM Kombiatorika- 3 doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické iformatiky FIT České vysoké učeí techické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétí matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 8 Evropský sociálí

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

Pravděpodobnostní modely

Pravděpodobnostní modely Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k

Více

Využití účetních dat pro finanční řízení

Využití účetních dat pro finanční řízení Využtí účetích dat pro fačí řízeí KAPITOLA 4 V rác této kaptoly se zaěříe a časovou hodotu peěz (a to včetě oceňováí ceých papírů), která se prolíá celý vestčí rozhodováí, dále a fačí aalýzu (vycházející

Více

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN 2 NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN V této kapitole se dozvíte: axiomatickou defiici ormy vektoru; co je to ormováí vektoru a jak vypadá Euklidovská orma; axiomatickou defiici skalárího (také vitřího) součiu vektorů;

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi

Více

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou 4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,

Více

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti

Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou

Více

Aplikace teorie neuronových sítí

Aplikace teorie neuronových sítí Aplikace teorie euroových sítí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické iforatiky Mateaticko-fyzikálí fakulta Uiverzity Karlovy v Praze Zpracováí časových vzorů (teporal processig) Stadardí algoritus

Více

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g ..7 oláí veličiy I Předpoklady: 0 Opakováí z iulé hodiy: Ato uhlíku A C C je přibližě x těžší ež ato H. Potřebujee,0 0 atoů uhlíku C abycho dohoady získali g látky. Pokud áe,0 0 částic látky, říkáe, že

Více

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu. 2. URČITÝ INTEGRÁL 2. Určitý itegrál Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme se sezámili s pojmem eurčitý itegrál, který daé fukci přiřazoval opět fukci (přesěji možiu fukcí). V této kapitole se

Více

1 PSE Definice základních pojmů. (ω je elementární jev: A ω (A ω) nebo (A );

1 PSE Definice základních pojmů. (ω je elementární jev: A ω (A ω) nebo (A ); 1 PSE 1 Náhodý pokus, áhodý jev. Operace s jevy. Defiice pravděpodobosti jevu, vlastosti ppsti. Klasická defiice pravděpodobosti a její použití, základí kombiatorické vzorce. 1.1 Teoretická část 1.1.1

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí

Více

5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.

5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor. 5 PŘEDNÁŠKA 5: Jedorozměrý a třírozměrý harmoický oscilátor. Půjde o spektrum harmoického oscilátoru emá to ic společého se spektrem atomu ebo se spektrálími čarami atomu. Liší se to právě poteciálem!

Více

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobýváí zalostí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické iformatiky Matematicko-fyzikálí fakulta Uiverzity Karlovy v Praze Dobýváí zalostí Pokročilé techiky pro předzpracováí dat Doc. RNDr. Iveta

Více

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady ODRAZ A LOM SVTLA Odraz svtla lo svtla idex lou úplý odraz svtla píklady Každý z Vás se urit kdy díval do vody. Na klidé vodí hladi vidl kro svého obrazu také kaey ebo písek a d. Na základí škole jste

Více

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Náhodá veličia Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 45/004. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů má jako výsledky reálá čísla. Budeme tedy dále áhodou veličiou rozumět proměou, která

Více

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovi v ČR. Sklizeň z ěkolika posledích let jsme vložili do tabulky 10.10. V kapitole 7. Idexy

Více

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být

Více

1. K o m b i n a t o r i k a

1. K o m b i n a t o r i k a . K o m b i a t o r i k a V teorii pravděpodobosti a statistice budeme studovat míru výskytu -pravděpodobostvýsledků procesů, které mají áhodý charakter, t.j. při opakováí za stejých podmíek se objevují

Více

Základní pojmy kombinatoriky

Základní pojmy kombinatoriky Základí pojy kobiatoriky Začee příklade Příklad Máe rozesadit lidí kole kulatého stolu tak, aby dva z ich, osoby A a B, eseděly vedle sebe Kolika způsoby to lze učiit? Pro získáí odpovědi budee potřebovat

Více

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená. .7.5 Racioálí a polomické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozámka: Při opisováí defiic racioálí a polomické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké. Ve skutečosti je sstém, kterým jsou

Více

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,

Více

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) = NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:

Více

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa...

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa... IV- Eergie soustavy bodových ábojů... IV- Eergie elektrického pole pro áboj rozmístěý obecě a povrchu a uvitř objemu tělesa... 3 IV-3 Eergie elektrického pole v abitém kodezátoru... 3 IV-4 Eergie elektrostatického

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika Přijímcí řízeí kdemický rok /4 NvMg studium Kompletí zěí testových otázek mtemtik sttistik Koš Zěí otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď efiičí obor fukce defiové předpisem f

Více

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické 5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí

Více

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů 4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž

Více

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace Koec srady!!!.6. Mociy s přirozeým mocitelem I Předpoklady: základí početí operace Pedagogická pozámka: Zápis a začátku kapitoly je víc ež je srada. Tato hodia je prví v druhé části studia. Až dosud ehrálo

Více

8. Analýza rozptylu.

8. Analýza rozptylu. 8. Aalýza rozptylu. Lieárí model je popis závislosti, který je využívá v řadě disciplí matematické statistiky. Uvedeme jeho popis a tvrzeí, která budeme využívat. Setkáme se s ím jedak v aalýze rozptylu,

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více