EFEKTIVNOST ENVIRONMENTÁLNÍCH INVESTIC

Transkript

1 EFEKTIVNOST ENVIRONMENTÁLNÍCH INVESTIC Marcela Kožeá Uiverzita Pardubice, Fakulta ekoomicko-správí, Ústav ekoomiky a maagemetu Abstract: Ivestmet decisio makig belogs to the most importat decisio of eterprise maagemet. The ivestmet activities are ofte very closely liked with ecological productio owadays. The egative effects of productio would be assiged the eterprise where they egeder. A evirometal ivestmet evaluatio is based o miimal cost priciple by respectig evirometal protectio. Key words: evirometal ivestmet, damages, exteralities, evaluatio of evirometal ivestmets 1 Úvod Ivestičí rozhodováí patří v podiku k ezávažěším rozhodutím maagemetu. Nevhodá ivestice může podik dostat do fiačích potíží, které mohou vést ve svém koečém důsledku až k bakrotu. Pokud chce však podik obstát v kokureci a dále se rozvíet, bez ivestic se eobede. Podikové ivestice můžeme charakterizovat ako edorázově (v krátké době) vyaložeé zdroe, které budou přiášet peěží přímy během delšího budoucího období (v praxi obvykle eméě po dobu edoho roku). Z věcého hlediska (z hlediska fiacováí, účetictví a daňových předpisů) čleíme ivestice a: kapitálové (hmoté, fyzické), což sou výdae a pořízeí dlouhodobého hmotého maetku (stálých aktiv), ako apř. a pořízeí pozemků, budov, zařízeí a stroů, apod., eich vstupí cea e v současé době ,-Kč a doba používáí delší ež 1 rok. Nemateriálí (ehmoté), které představuí výdae a pořízeí dlouhodobého ehmotého maetku, ako apř. a ákup patetů, licecí, kow-how, software apod., eich vstupí cea e v současé době staovea vyšší ež ,- Kč a použitelost delší ež 1 rok (v případě ižší cey sou součástí provozích ákladů). Fiačí, což sou peěží výdae a ákup dlouhodobých ceých papírů (akcií, obligací, uložeí peěz a termíovaé vklad, dlouhodobé půčky apod.) za účelem získáí úroků, popř. divided ebo zisku. [3] 2 Ekoomické škody způsobeé poškozováím životího prostředí Proces ivestováí má úzký vztah k iovačím procesům v podiku. V současé praxi sou velmi často iovačí procesy spoey s ekologizací výroby. Dříve byla ekologizace výrobích čiostí podiku spoea s opatřeími, která zmírňovala ekoomické dopady a životí prostředí, byly odstraňováy iž vziklé škody (evirometálí kocová zařízeí). V současé době e stále větší důraz klade a opatřeí prevetiví, která zabraňuí vziku těchto škod (ebo e alespoň elimiuí). Jde o mohem výhoděší řešeí, které obvykle vyžadue ižší fiačí prostředky a zároveň bráí vziku ekologických škod, čímž odpadaí problémy s eich ásledým odstraňováím. Každý proces využíváí přírodích zdroů e v podstatě výměou látek mezi dvěma systémy, kterými sou ekoomika a eviromet. [1] Při měřeí efektivosti ákladů a opatřeí, která se týkaí ochray životího prostředí lze posuzovat: absolutí efektivost, což e důležité pro vypracováí progóz sociálího a vědeckotechického rozvoe, kdy e určová směr a způsob využíváí přírodích zdroů,

2 relativí efektivost, která sledue taktické postupy využíváí evirometálích zdroů. Ekoomickou škodu ze zehodocováí životího prostředí pak vyadřue ekoomická ztráta ze zehodoceí, což e hodota, která se evytvořila v důsledku poškozeí výrobích faktorů ve výrobím procesu a rověž ztráty v důsledku zvýšeí výrobí spotřeby. Tuto ztrátu mohou také tvořit kompezačí dodatečé áklady s tím spoeé, což sou dodatečé áklady, které e uté vyaložit a odstraěí ebo zmírěí egativích důsledků zehodocováí životího prostředí. Jde o áklady, které by emusely být vyaložey, kdyby edošlo ke zehodoceí životího prostředí. Společeské áklady a životí prostředí tvoří: 1. áklady a dodatečou kompezaci a odstraňováí egativích důsledků ze zehodocováí životího prostředí (ex post), 2. áklady a zabráěí zehodocováí životího prostředí (ex ate). Vzáemý vztah škod a ákladů vyadřue ásleduící obrázek. Ekoomické škody ze zehodoceí životího prostředí Ekoomické ztráty Kompezačí dodatečé áklady (ex post) Reálé ekologické áklady Náklady a zabráěí poškozeí životího prostředí (ex ate) Ekologické zatížeí reprodukčího procesu (celkové ztráty a áklady) Obr. 1: Vzáemý vztah mezi škodami a áklady a životí prostředí [7] 3 Exterality v oblasti životího prostředí Cestou, kterou může eregulovaý trží mechaismus dospět k eefektivímu výsledku, e přeléváí ebo exteralita. Exterality eboli efekty přeléváí se vyskytuí tehdy, když lidé ebo firmy přeášeí a ié subekty áklady ebo příosy, aiž dostaou za tyto příosy zaplaceo ebo aiž příos přiměřeě zaplatí. S tím, ak se zvýšila hustota obyvatelstva ve společosti a ak e výroba stále častěi založea a produkci škodlivých látek, se exterality stávaí stále větší hrozbou. Státí regulace se saží s růzou mírou úspěšosti tyto exterality, k imž m. patří zečišťováí životího prostředí držet pod kotrolou. [5] Na edé straě sou státí zásahy v této oblasti omezuící, a straě druhé umožňuí elimiovat či zamezit přeášeí ákladů a ochrau životího prostředí a celou společost, chráit zdraví obyvatelstva, a ukládaí ést áklady způsobeé ekoomickou čiostí těm, kteří e vyvolali- tedy zeméa podikatelským subektům. V mohých případech e obtížé přiřadit vziklé áklady podikům, které se bráí přizat itoxikaci vody, ovzduší, půdy, apod. Zmírěí dopadu egativí exterality lze řešit ěkolika způsoby: přiřazeím ákladů a životí prostředí zečišťovateli, tedy podikatelskému subektu, který škodu způsobil, v této souvislosti e uvádě pricip zečišťovatel platí. Teto pricip e edím ze základích pricipů ekologické politiky vyspělých zemí. [4] Využitím ástroů státí regulace a ochrau životího prostředí (poplatky, pokuty, peále, apod.).

3 Využití ástroů dobrovolé ochray životího prostředí ze stray zečišťovatelů (EMS, ecolabelig, čistší produkce,.. apod) Coaseho teorém, podle kterého hlaví příčiou egativích exteralit v ekoomice e absece vlastických práv, lze využít tehdy, když e málo zúčastěých stra a zdroe exteralit sou dobře defiovatelé a daí se sado idetifikovat. [6] 4 Volba ivestičích variat do životího prostředí Při hodoceí ivestičích proektů s evirometálími aspekty a podikové úrovi e třeba zohledňovat současě kapitálové výdae, příosy (výdae) v průběhu životosti ivestice a výdae (příosy) po skočeí doby životosti ivestice. Rozlišit kapitálové výdae podle váhy dopadu až eedotlivé výkoy e obvykle velmi obtížé (apř. rozlišeí podílu edotlivých výrobků a daé ivestici podle toků ušetřeých odpadích proudů, apod.), proto se provádí v praxi hodoceí celkové, které e metodicky správé pouze u tzv. ryzích evirometálích ivestic s edím druhem výstupu. Každou ivestičí akci v podiku můžeme zkoumat podle růzých hledisek. Následuící obrázek zázorňue rozložeí ivestičích variat do čtyř kvadratů podle toho, aké efekty u ivestice převládaí. Na ose x sou zázorěy sociálě ekoomické účiky ivestice (s vyloučeím ekologických účiků), a ose y sou pak zachycey efekty v kvalitě životího prostředí. y I. kvadrat II. kvadrat III. kvadrat IV. kvadrat x Obr.2: Čleěí ivestičích variat do čtyř kvadratů podle výzamu [7] Charakteristika edotlivých kvadratů e ásleduící: I. kvadrat e oblast tzv. ryzích ivestic a ochrau životího prostředí, protože rozhoduícím efektem, ehož má být ivesticí dosažeo e ochraa životího prostředí (teto efekt e ediý ebo úplě rozhoduící), II. kvadrat e oblastí, ve které sou ivestice, přiášeící efekty v oblasti životího prostředí, tak určité sociálě-ekoomické efekty. Tyto ivestice sou ozačováy ako itegrovaé ivestice do životího prostředí.

4 III. kvadrat obsahue ivestice s egativím vlivem a životí prostředí a zároveň k záporým sociálě-ekoomickým efektům. IV. kvadrat e oblastí, sou sice velmi efektiví ivestice, avšak s egativím dopadem a životí prostředí. Při komplexím hodoceí ových ivestic se používá ásleduící vztah pro výběr variaty: E = EE. EVT. EZP E - souhrý efekt E E - ekoomická efektivost E VT - efekt vědecko-techický E ZP - efekt v životím prostředí Ekoomickou efektivost vyádříme ako t U = 1 EE J U - účiek z ové techiky po dobu výroby a využíváí J - edorázové áklady t - životost Vědecko-techický efekt a efekt v životím prostředí e možé staovit a základě rozhodovací tabulky a porováváím skutečě dosažeého hodoceí s maximálě možým: E = 1 k V V k m a x 1 k - edotlivá kritéria V - váhy edotlivých kritérií Výsledky E VT a E ZP se pohybuí v itervalu 0 až 1 a tím pomáhaí korigovat ekoomický efekt a teto výpočet e potom možé využít při výběru variaty. 5 Náklady ako rozhodovací kritérium při výběru ekologických ivestic Nákladové kritérium může být využito a základě: ročích ákladů, diskotovaých ákladů, kapitalizovaých ákladů. Za efektivěší e považováa ta variata, která vykazue eižší áklady. 5.1 Metoda využití ročích ákladů Jádrem metody e přepočet všech ákladů a časový horizot edoho roku. Pokud pořizueme ivestici s využitím úvěru, používáme k výpočtu přiměřeé úrokové zatížeí a odpis metodou složeého úročeí, rozložeí ročí hodoty ivestice, zahruící tzv. recovery capital idex.

5 i ( 1 + ) M = ( F - L ) 1 i ( 1 + i ) -1 M - hodota ročích ákladů F - pořizovací cea variaty L - likvidačí cea - životost variaty i - úroková míra Při výpočtu e třeba věovat pozorost velikosti zvoleé úrokové míry. Vysoká úroková míra dále zvyšue požadavek a efektivost velkých ivestic s dlouhou dobou životosti. Spodí hraicí úroku by měla být retabilita v daém podiku ebo oboru. Jeí využití zaistí, že každou další ivesticí se zachová průměrá retabilita ebo se bude dále zvyšovat. Výši ákladů bude také ovlivňovat způsob odepisováí (lieárí ebo degresíví), životost a využíváí výrobí kapacity. 5.2 Metoda diskotovaých ákladů Metoda diskotovaých ákladů porovává sumu všech ákladů spoeých s realizací edotlivých variat za celou dobu životosti ivestice. Náklady edotlivých roků se rozpočítávaí a společou základu diskotováím (apř. rok zaháeí provozu ivestice) Výhoděší e variata s ižší současou hodotou. Provozí áklady se vypočítávaí pomocí zásobitele. (1 + i) -1 (1 + i) -1 S = F +V + Lo i(1 + i) S - V - L - o - i - Metody založeé a bázi ákladů se využívaí při výběru a posuzováí variat s dlouhodobými účiky a životí prostředí, v zahraičí se přistupue k volbě diskotí sazby, v ašich podmíkách se preferuí metody založeé a zisku. 5.3 Metoda kapitalizovaých ákladů U této metody sou také kritériem posuzováí áklady, u každé variaty se sčítaí veškeré áklady a ivestici. Všechy variaty se kapitalizuí a tím přepočítávaí a srovatelou základu. Kapitalizovaé áklady lze vypočítat takto: K= C+S+N K C S N hodota diskotovaých ákladů provozí áklady likvidačí cea odúročitel, staoví se diskotováím L úroková míra - kapitalizovaé áklady - pořizovací cea - kapitalizovaé áklady obovy hmotých prostředků - kapitalizovaé provozí áklady U kapitalizovaých ákladů eí třeba zohledňovat dobu životosti ivestice, protože přepočet a ekoečou životost e převádí a společou časovou základu. Kapitalizovaé áklady ekoečého počtu obov hmotých prostředků lze vypočítat z ásleduícího vztahu:

6 1 1 S = -1x (1 + i) i S - i - - kapitalizovaé áklady obovy hmotých prostředků úroková míra životost variaty V tomto vztahu se bere v úvahu také skutečost, že v průběhu životosti ivestice dochází k uvolňováí prostředků, které má potom podik k dispozici. Kapitalizovaá výše epřetržitých ákladů se určue edoduchou kapitalizací. 6 Závěr Při hodoceí ivestičích proektů evirometálího charakteru a podikové úrovi e třeba zohledňovat současě kapitálové výdae, příosy (resp. výdae) v průběhu životosti ivestice a a příosy (resp. výdae) v době ukočeí proektu. [2] Poěkud problematické bývá v praxi rozlišeí kapitálových výdaů podle váhy dopadu až a edotlivé výkoy. Obvykle se totiž eprovádí rozklíčováí a edotlivé výroby, ale ivestičí áklady sou posuzováy a blok, což lze považovat za metodicky čisté pouze u tzv. ryzích evirometálích ivestic. Literatura: [1] DENTON, K. Eviro-maagemet. New Jersey: Pretice Hall, 1994, 245 s. ISBN [2] FARSKÝ, M., Ritchelová I., Vomáčková H. Životí prostředí z pohledu účetictví. I Acta Uiversitatis Purkyiaae. Ústí ad Labem, 2001, 143 s. ISBN [3] KOŽENÁ, M. Maažerská ekoomika II.díl. Pardubice: Uiverzita Pardubice, 2004, 103 s. ISBN [4] KOŽENÁ, M. Kokureceschopost podiku při respektováí strategie udržitelého rozvoe. Disertačí práce. Podikatelská fakulta VUT Bro, 2002, 204 s. [5] SAMUELSON, P.A., Nordhaus W.D. Ekoomie. Praha: Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN č [6] VOLEJNÍKOVÁ, J. Moderí kompedium ekoomických teorií.praha: Profess Cosultig, 2005, 375 s. ISBN [7] VYBÍRALOVÁ, J., FUZYOVÁ, L. Životé prostredie a ivesticie. Bratislava: Ekoom, 2000, 186 s. ISBN Kotaktí adresa: Ig. Marcela Kožeá, Ph.D. Uiverzita Pardubice, Fakulta ekoomicko-správí Ústav ekoomiky a maagemetu Studetská 84, Pardubice marcela.kozea@upce.cz tel