Vedení kluzná - příklady

Transkript

1 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní Podklad ro: S/ OS atedra konstruování strojů str. / atedra konstruování strojů akulta strojní S/ VS, OS Vedení kluzná - říklad Zdeněk Hudec verze -. Tento rojekt je solufnancován Evroským socálním fondem a státním rozočtem České reulk

2 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS Hledáte kvaltní studum? Naízíme vám jej na atedře konstruování strojů atedra konstruování strojů je jednou ze šest kateder akult strojní na Záadočeské unverztě v Plzn a atří na fakultě k největším. akulta strojní je moderní otevřenou vzdělávací nsttucí uznávanou v olast věd a výzkumu ulatňovaného v rax. atedra konstruování strojů dsonuje moderně vaveným laoratořem s očítačovou technkou, na které jsou nař. studentům ro studjní účel neomezeně k dsozc nové verze ředních CAD (Pro/Engneer, Cata, NX ) a CAE (SC arc, Anss) sstémů. aoratoře katedr jsou ve všední dn studentům lně k dsozc nař. ro rác na semestrálních, akalářských č dlomových racích, na dalších rojektech v rámc unverzt aod. valta výuk na katedře je úzce roojena s celounverztním sstémem hodnocení kvalt výuk, na kterém se růěžně, zejména o asolvování jednotlvých semestrů, odílejí všchn student. V současné doě roíhá na katedře konstruování strojů významná komlexní novace výuk, v rámc které mj. vznkají nové kvaltní učení materál, které udou v nadcházejících letech vužíván ro odoru výuk. Jeden z výsledků této snah máte nní ve svých rukou. V rámc výuk mmo n mají student možnost zaojt se na katedře také do soluráce s ředním strojírenským odnk v lzeňském regonu mmo něj. Řada studentů rovněž vjíždí na studjní stáže a raxe do zahrančí. Naídka studa na katedře konstruování strojů: Studjní rogram Zaměření Studjní rogram Zaměření Bakalářské studum (rok, ttul Bc.) B: strojní nženýrství ( zaměřený unverztně ) Stava výroních strojů a zařízení Doravní a manulační technka B4: strojírenství (zaměřený rofesně ) agsterské studum (rok, ttul Ing.) Desgn růmslové technk Dagnostka a servs slnčních vozdel Servs zdravotncké technk N: Strojní nženýrství Stava výroních strojů a zařízení Doravní a manulační technka Více nformací naleznete na weech a Záadočeská unverzta v Plzn, ISBN doc. Ing. Zdeněk Hudec, CSc.

3 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS Předmluva Předkládaná ulkace slouží jako text ro studum ředmětů VS a OS strojní fakult. Je zaměřena na konstrukc kluzných vedení oráěcích strojů. Text je členěn na 4 katol: V rvní katole jsou orovnán rovozní vlastnost kluzného vedení s vedením valvým a hdrostatckým Druhá katola se zaývá účnností a samosvorností vedení Třetí katola se zaývá výočtem kluzného vedení s hranolovým locham. Výočet zahrnuje transformac sl do souřadnc vedení a stanovení měrných tlaků Čtvrtá katola se zaývá výočtem kluzného vedení kruhového tvaru. Zahrnuje výočet měrných tlaků a třecích sl ve vedení.

4 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS OBSAH Porovnání rovozních vlastností kluzného vedení s vedením hdrostatckým a valvým... Účnnost a samosvornost vedení... Výočet vedení s hranolovým locham Transformace sl do soustav souřadnc vedení Zatížení jednotlvých árů vedení ěrné tlak ve vedení zatíženého slou a momentem Pár vodcích loch s rozdílnou šířkou, Zatížení oou loch vedení a... Zatížení >, >, <... Zatížení <, >, <... Zatížení, >, <... 4 Zatížení, >... 4 Zatížení, < Zatížení jedné z loch vedení ( neo )... 5 Zatížení >, >, <... 5 Zatížení <, >, < Pár vodcích loch se shodnou šířkou Výočet vedení kruhového tvaru ěrné tlak ve vedení Třecí síla ve vedení... 5 SEZNAY... Seznam říkladů... Seznam orázků... Seznam taulek... Seznam oužté lteratur... remní lteratura (katalog,

5 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./8 Porovnání rovozních vlastností kluzného vedení s vedením hdrostatckým a valvým Ta. Provozní vlastnost materálů oužívaných ro kluznou dvojc. ratší locha ltna Blast, Turcte Permaglde P, P [ ] Bronz Ocel kalená Delší locha ocel, ltna ltna, ocel kalená ocel kalená ltna, ocel kalená ocel kalená Únosnost loch (dovolený tlak ř ohu) D ax. rchlost v Součntel v Součntel tření Pa m/s W/mm -,5,5,,4-, ,-,5,5-,5,8-,5 6,5,5-4,5,5 Ta. Součntel tření a únosnost valvého a hdrostatckého vedení Vedení Valvé Tank, ředenutá valvá vedení Statcká ezečnost C S P Únosnost loch ax. rchlost v Součntel tření Pa m/s Hdrostatcké -,,45,5, Příklad užtí Pnol, smkadla Saně - lože Axální a radální ložska, římočará vedení Příčné saně soustruhu Čelst uínací Příklad užtí Pnol, smkadla, saně -lože Pnol, smkadla, saně -lože

6 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ Účnnost a samosvornost vedení Or. Účnnost a samosvornost vedení [m]... délka vedení [m]... šířka vedení f v tgφ... součntel tření φ.. úhel tření s [N].. hnací síla [N]... zatěžující síla a s. vzdálenost hnací síl od vedení a. vzdálenost zatížení od vedení s.... vzdálenost sl VT [N]... třecí síla ve vedení N [N].. normálná složka reakce vedení η... účnnost vedení a.. mez samosvornost vedení VT... ( ) s VT f.. ( ) N v s s VT a N.... ( ) s η... ( 4 ) a tgϕ Z tohoto vztahu následně vlývá:

7 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ a..... ( 5 ) tgϕ f v Z těchto vztahů se oté stanoví účnnost vedení: f f a s v a a s η... ( 6 ) v a Po dosazení a s -a s : a as η a a a a Vedení je samosvorné, okud η - tj. ro a s a. Pozn.: Celková účnnost vedení závsí taktéž na dalších arametrech (kloné moment), které jsou v ředchozích výrazech zanedán (vz ka. ). Př.: Účnnost vedení uínací čelst Dáno: Délka vedení mm Šířka vedení 5 mm Součntel tření f v, Vzdálenost hnací síl od zatížení s 5 mm Vzdálenost zatížení od vedení a mm Zatížení 5 kn Stanovt: mez samosvornost vedení účnnost vedení hnací sílu Or. Vedení uínací čelst.

8 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.4/ a Ze vztahu tgϕ f v... ( 5 ) a s f v a a s η ( 6 ) a z s η ( 4 ) a a a f v a,5 m η,795 s 88 kn Výočet vedení s hranolovým locham. Transformace sl do soustav souřadnc vedení Or. Vedení smýkadla - transformace sl Transformace sl ůsoících na těleso do očátku souřadnc soje (X, Y, Z) se rovádí ro, n takto: určením vektoru oloh sl r x z. ( 7 ) r S x z.. ( 8 ) S určením vektorů sl vnější síl x S.... ( 9 ) hnací síla z

9 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.5/ s ( ) ηv de η v je odhad účnnost vedení. Ta. Celková účnnost vedení T vedení Účnnost vedení η v Pozn. hranolové loch,5 trojoké loch, Rnovté vedení určením vektorů momentu v očátku souřadnc soje (X, Y, Z): r x..... ( ) S r S x S.... ( ) Výočet se rovádí takto: ( ) x z x determnant z determnant x z determnant z x z x z x.... ( 4 ).... ( 5 ).... ( 6 ) S.. ( 7 ) S x S Sz Sx determnant S z S.... ( 8 ) z S determnant S x S ( 9 ) xs Sz determnant..... ( ) S stanovením celkových vektorů sl a momentů v očátku souřadnc soje (X, Y, Z): c S n.. ( ) c S n.. ( ) Př.: Transformace sl do souřadné soustav vedení smkadla Dáno: Počáteční vložení os nástroje na okraj vedení a 45 mm Poloha těžště fréz. zařízení a 7 mm Poloha těžště vřeteníku a 6 mm

10 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.6/ Tíha vřeteníku Q 6 N Tíha fréz. zařízení Q N Délka vedení 45 mm ax. zdvh vřeteníku - mm Síl na fréze: Ovodová N Radální R 6 N Axální Ax N Průměr fréz D 5 mm Souřadnce x -,5 D -6,5 mm z -7 mm z S - mm Účnnost vedení η v,5 Or. Vedení smýkadla - transformace sl Stanovt: vektor síl a momentu v očátku souřadnc Z Or. jsou zřejmé souřadnce ve směru Y ro max. výsuv smkadla: očáteční hodnot a ( ) ( ) a a ř max. výsuvu smkadla Dle r x z.... ( 7 ) r S xs z S ( 8 ) x z ( 9 ) se stanoví: -47 mm mm -4 mm -77 mm -7 mm -7 mm Vektor oloh síl r a síl dle Or. : Složka x z r -6, m,64 -,,98 kn Vektor oloh síl r a síl Q dle Or. :

11 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.7/ Složka x z r -7 m -,6 kn Vektor oloh síl r a síl Q dle Or. : Složka x z r -7 m - kn Vektor oloh síl r S a síl S S dle Or. a vztahu: S ηv... ( ): Složka x z r S - m S 6,6 kn Pro omocí vztahů: z x determnant z... ( 4 ) z x determnant z x.... ( 5 ) x z determnant..... ( 6 ) Odoně: S ( 7 ) S x z S Sx determnant.. ( 8 ) S z S determnant S x S.. ( 9 ) xs Sz determnant S. ( ) se stanoví: Složka x z Nm Nm 7 Nm S 98 Nm Dále dle vztahů ude stanoveno: n S x Sz c.. ( ) S n c.. ( ) S Složka x z

12 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.8/ c,64, -,6 kn c Nm. Zatížení jednotlvých árů vedení Or. 4 Vedení s hranolovým locham Vedení se vznačuje třem ár vodcích loch (A-A, B-B, C-C). aždý ár je zatížen momentem a slou, které se odvodí z vektoru síl a momentu ůsoících v očátku soustav souřadnc. Soustava souřadnc se umístí do os souměrnost árů vodcích loch. Zatížení árů vodcích loch se stanoví z těchto vztahů: z A.... ( ) x ( 4 ) z B x c x... ( 5 ) de je vzdálenost vedení A B: B x... ( 6 ) x A B... ( 7 ) C z.. ( 8 ) Př.: Zatížení áru vodcích loch Dáno: Zatížení saní v očátku souřadné soustav Složk x z c,64 -, -,6 kn

13 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.9/ c Nm Šířka vedení áru A a B: sodní vodcí locha mm horní vodcí locha mm Šířka vedení áru C: 75 mm Celková šířka vedení A, B: B 5 mm Délka vedení A, B, C: 45 mm Or. 4 Vedení s hranolovým locham Stanovt: Ze vztahů z B zatížení árů vodcích loch z A.... ( ), x ( 4 ), x x x B A B c x. ( 5 ),. ( 6 ),. ( 7 ), C z.. ( 8 ) se stanoví: A - 44 N B 44 N C 64 N A B -5 Nm C 9 Nm. ěrné tlak ve vedení zatíženého slou a momentem axmální hodnota měrného tlaku ve vedení je rozhodující velčnou ro ezoruchovou funkc kluzného vedení určuje ootřeení a tím dlouhodoou řesnost a ezečnost rot zadření. Výočet je založen na těchto ředokladech: vůle ve vedení jsou nulové tuhost vedení je odstatně všší než tuhost stkových vrstev Postu výočtu řzůsoen těmto výstuům (vz Or. 5, Or. 6, Or. 7, Or. 8): Na lochách A, B, C jsou tlak označen záorným znaménkem Na lochách A, B, C jsou tlak označen kladným znaménkem To umožňuje řřadt tlak k jednotlvým lochám a stanovt vektor reakce neohlvé část vedení (lože) včetně jeho ůsoště ůsoící na saně. Tato síla ak určuje radální zatížení částí vedení saní nař. vodcích lšt, dále třecí sílu ve vedení... Pár vodcích loch s rozdílnou šířkou, Rozdělení měrných tlaků na jednotlvé vodcí loch závsí na vztahu: µ ( 9 ) de je:... kloný moment

14 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ síla... délka vedení Or. 5 Pár vodcích loch s rozdílnou šířkou Or. 6 Zatížení oou vodcích loch Or. 7 Zatížení jedné z vodcích loch... Zatížení oou loch vedení a Podmínkou ro zatížení oou loch je: >.... ( ) 6 µ >, <,, <.defnční oor funkce. ( 9 ). Zatížení >, >, < Dle Or. 6 lze stanovt ro tto odmínk: Vzdálenost reakcí od očátku souřadnc

15 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní Podklad ro: S/ OS atedra konstruování strojů str./ 6... ( ) 6. ( ) Reakce vodcích loch.. ( ) ( )... ( 4 ) Podmínk rovnováh.... ( 5 ).. ( 6 ) Poměr tlaků na lochách..... ( 7 ) Dosazením do.... ( 5 ) se stanoví: ( ) ( ) ( ) ) (.. ( 8 ) Dosazením do.... ( 6 ): ( )( ) ( ) ( ) ( ) ) ( ( ) ( ) ( ).. ( 9 ) Do tohoto výrazu se oté dosadí za ze vztahu.. ( 8 ) ( ) ( ) ( ) ( ) P ( ) ) (

16 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní Podklad ro: S/ OS atedra konstruování strojů str./ ( ) ( ) ( ) ( ) 6 P.. ( 4 ) Po dosazení... ( 9 ) a β.. ( 4 ) ( ) ( ) ( ) ( ) 6 6 β µ β µ ( ) ( ) ( )( ) 6 6 β µ β µ β β µ µ µ β µ Úrava rovnce. stuně: ( ) β 6 6 β µ β µ µ 6 µ na tvar: ( ) β ( )( ) µ β ( ) / 6 µ µ ř zavedení vztahu: ξ ( 4 ) ( ) ξ β ( )( ) ξ µ β ( ) 6 µ ξ µ..... ( 4 ) Součntelé rovnce. stuně jsou oté: ( ) β a. ( 44 ) ( )( ) µ β a.. ( 45 ) µ a... ( 46 ) ) (6 µ a... ( 47 ) Rovnc lze řešt rocedurou rogramu ATHCAD [ ] neo ATAB. axmální měrný tlak v místě se stanoví ze vztahu.. ( 9 ), který se uraví násoením a užtím výrazu ( 4 ).. ( 4 ): µ ( ) ( ) ( ) ξ ξ

17 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní Podklad ro: S/ OS atedra konstruování strojů str./ [ β ξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ )] ξ ( 48 ) Z tohoto vjádření vlívá měrný tlak v místě : ξ. ( 49 ) βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ) ěrný tlak v místě se stanoví ze vztahu ξ vztahu. ( 4 ) a se zahrnutím znaménka vzhledem k :.. ( 7 ) ř vužtí ξ. ( 5 ) ξ Třecí odor ve vedení je dán vztahem: T ( ) f v ( 5 ) de jsou reakce dle ( ) a. ( 4 ) a f v součntel tření ve vedení. Zatížení <, >, < Př změně smslu zatěžujícího momentu (tj.ro <) se rovedou tto úrav uvedených vztahů: β. (4 ) se zamění za: β. ( 5) a oužje se ro výočet ξ a dle vztahů: ( ) a β. ( 44 ) a ( β )( µ ). ( 45 ) a µ... ( 46 ) a (6µ ).. ( 47 ) Dále se rovede řřazení velčn: ro ξ.. ( 49 ) βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ) ξ βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ).. ( 49 ) tj.: ξ.. ( 5 ) βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ) ( )

18 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.4/ ro ξ β ξ ( ) ( )... ( 4 ) tj.:.. ( 54 )... ( ) tj.:.. ( 55 ) Pro lovolné β se ak stanoví: ξ... ( 56 ) β Zatížení, > Zatížení, < ěrný tlak v místě je dán vztahem: ξ βξ ξ ξ Reakce ve vedeních: Zatížení, >, < V říadě, že je což ředstavuje zatížení ouhým momentem a ř β se z rovnc ( ( ) ) β.. ( 8 ), ( 4 ) a ξ.... ( 4 ) odvodí: βξ ěrné tlak v místech a jsou dán vztah: ( 49 ) ξ ξ. ( 5 ) Reakce ve vedeních a třecí odor:.. ( ) ( ).. ( 4 ) T ( ) f v... ( 5 ) ( ) ( ) ( ) ( 5 ) ξ ξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ )

19 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.5/ ( ).. ( 54 ) ( 55 )... Zatížení jedné z loch vedení ( neo ) Podmínkou ro zatížení jedné z loch je: 6.. ( 57 ) µ >, <, >, <..defnční oor funkce.. ( 9 ) Zatížení >, >, < ěrné tlak v místech a jsou dán vztah: 6. ( 58 ) 6.. ( 59 ) Výsledná reakce tlakového zatížení loch je ak dána vztahem:... ( 6 ) Vzdálenost reakce od očátku souřadnc: C.. ( 6 ) C Třecí odor ve vedení je dán vztahem: T f ( 6 ) v Zatížení <, >, < ěrné tlak v místech a jsou dán vztah: 6.. ( 6 ) 6... ( 64 )

20 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.6/ Or. 8 Pár vedení s rozdílným šířkam,.. Pár vodcích loch se shodnou šířkou Pro shodné šířk vedení tj. ( 6 ) ( 6 ) ξ ξ β se rovnce ( β ) ( β )( µ ) ( β ) ξ ( β ) ξ µ ξ µ..... ( 4 ) µ ξ µ.. ( 4 ) změní na tvar: µξ 6µ tj.: ξ.. ( 65 ) µ ξ ěrné tlak se stanoví dosazením do βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ).. ( 49 ) a ξ ξ. ( 5 ) ř zavedení vztahu se odvodí: 6... ( 66 ) 6... ( 67 ) Vodcí loch C, C jsou zatěžován vektor síl C, C. Tato dvojce je orentována zrcadlově k soustavě A, A. Proto je nutné ř výočtu tlaků na těchto lochách ředchozí výraz uravt touto záměnou znamének:

21 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.7/ C C C 6 C. ( 68 ) C 6 C. ( 69 ) Zatížení oou loch je dáno odmínkou: > 6 ( ) Pro tento stav se stanoví velčna (Or. 8) ze vztahu: ξ... ( 4 ) neo jednoduše z..... ( 7 ) a o úravě:.. ( 7 ) Reakce vedení:... ( ) ( )... ( 4 ) Vzdálenost reakcí od očátku souřadnc dle 6.. ( ), 6.. ( ) Třecí odor ve vedení: T ( ) f v. ( 5 ) Zatížení jedné loch je dáno odmínkou: 6. ( 57 ) Reakce vedení dle. ( 6 ) Poloha reakce se stanoví se změnou znaménka ve výrazu C C... ( 6 )tj.: C C. ( 7 ) C Třecí odor ve vedení: T f v ( 6 )

22 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.8/ Př.: 4 ěrné tlak na vedení čelstí ř uínání oroku a ř rocesu oráění Dáno: Délka čelst mm Šířka čelst B mm Šířka vedení áru A a B: sodní vodcí locha mm horní vodcí locha mm Šířka vedení áru C: mm Poloha ůsoící síl : Ve směru X x Ve směru Y -5 mm Ve směru Z z mm Proces Uínání Oráění Asolutní hodnot složek ůsoící síl : Ve směru X T T 5 kn Ve směru Y R kn R 6 kn Ve směru Z Ax Ax 5 kn Poloha hnací síl S : Ve směru X x S Ve směru Y S Ve směru Z z S -5 mm Proces Uínání Oráění Účnnost vedení η v,8 η v Dovolený tlak ro ocel kalená ocel kalená D 4 Pa D Pa Součntel tření ve vedení fv,5 Or. 9 Vedení čelst Stanovt: ax. měrný tlak, reakce ve vedení a třecí odor ř rocesu uínání ax. měrný tlak ř rocesu oráění ve vedení A, A, B, B, C, C, reakce ve vedení C, C

23 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.9/ Or. 9 Vedení čelst Transformace sl do soustav souřadnc vedení Vektor oloh síl r a síl dle Or. 9: Složka x z r -5 mm Uínání - kn Oráění kn Vektor oloh r S a hnací síl S S dle Or. 9 a vztahu s ηv ( ) Složka x z r S -5 mm Uínání S 5 kn Oráění S 6 kn Pro se stanoví: z x determnant z....( 4 ) z x determnant z x....( 5 ) x z determnant x....( 6 ) Odoně: S x S Sz.....( 7 )

24 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ Sx determnant S.( 8 ) z S x S S determnant.( 9 ) x Sz determnant S..( ) Dále se stanoví: n S c...( ) n S c...( ) Výsledkem je zatížení vedení v sstému souřadnc: Složka x z Uínání Nm S 875 Nm Oráění Nm S 4 Nm Složka x z Uínání c 5 kn c 875 Nm Oráění c -5-5 kn c Nm Zatížení jednotlvých árů vedení S z S z z A B Ze vztahů x. ( ), x. ( 4 ), c x... ( 5 ), x x B... ( 6 ), A B.. ( 7 ), C z... ( 8 ) vlývá: Uínání Oráění A - 86 N B 5 86 N C -5 N A B Nm C - 5 Nm ěrné tlak, reakce ve vedení a třecí odor ř uínání A B tj.: β.. ( 4 ) β,667

25 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ ξ A B > tj.: βξ ξ ξ β. ( 56 ).. ( 49 ). ( 5 ) Pozn.: ěrné tlak řekračují dovolenou hodnotu D 4 Pa ξ Ze vztahů ( 4 ),... ( ),. ( 4 ), T f. ( 5 ) se stanoví ro vedení A B: Pro oě vedení je oté třecí odor dán vztahem: T. A. B T Skutečná účnnost vedení se ak stanoví omocí vztahu: R η v. A. B R T. A. B ξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ) ( ) v ( ) ξ,55 6 Pa -49 Pa Q 7,4 kn R -7,4 kn T,7 kn T.A.B 4,4 kn η,7 v. A. B ěrné tlak ř rocesu oráění vedení A µ Do vztahu... ( 9 ) se dosadí: A, A µ,56 > Vzhledem k tomu, že ( ) a A >: β.. ( 4 ) A β,667

26 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ Součntelé rovnce. stuně: a ( β ).... ( 44 ) a ( β )( µ ) ( 45 ) a µ. ( 46 ) a ( β )( µ ).... ( 47 ) Z rovnce a -,667 a,8 a -6,767 a,8 ( 4 ) se ak stanoví: ξ,95 ξ ěrný tlak v místě a ze vztahů βξ ( ξ ) ( ξ ) ( ξ ) ( 49 ), ξ. ( 5 ): ξ 46 Pa Pozn.: Index a určují lochu A, A dle znaménka. vedení B Odoně jako v ředcházejícím říadě se stanoví: Součntelé rovnce. stuně: Řešení rovnce: ěrný tlak v místě a : Pozn.: ěrné tlak řekračují dovolenou hodnotu D Pa vedení C ( β ) ( β )( µ ) ξ µ ξ ( 6µ ) ξ -7,6 Pa µ B,8 β,667 a,667 a,6 a -,49 a 7,79 ξ,6 5 Pa -75,7Pa µ Jedná se o vedení se stejnou šířkou oužjí se vztah. ( 9 ) µ,5 C

27 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str./ ěrné tlak dosazením do vztahů C 6 C C 6 C C C. ( 68 ), ( 69 ) Pro C C - Pa 6, Pa µ C > je.. ( 7 ): 6 mm Dále se stanoví ze vztahů... ( ), ( ). ( 4 ), 6.. ( ), 6.. ( ) normálné reakce ve vedení a jejch souřadnce od očátku souřadnc: 4 Výočet vedení kruhového tvaru N 89 mm 5 N 44 mm Or. - luzné vedení kruhové

28 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.4/ 4. ěrné tlak ve vedení [m]..... délka vedení D [m].. růměr vedení a [m].. očáteční vložení síl od okraje vedení a [m].. vložení síl (tíh nol) od ůsoště síl [m]. výsuv nol [N].. síla (olovna tíh oroku) [N].. síla (tíha nol) Počáteční vložení síl od očátku soustav souřadnc (X, Y): a.. ( 7 ) Vložení síl :. ( 7 ) Vložení síl : a.. ( 74 ) Efektvní šířka vedení: π e D. ( 75 ) 4 Celková síla v očátku souřadnc:... ( 76 ) oment kolem os Z.... ( 77 ) ax. tlak na vodcích lochách v místech a : měrný tlak od síl:... ( 78 ) e měrný tlak od momentu se stanoví ze vztahů: N e.... ( 79 ) N o dosazení se stanoví: 6 e..... ( 8 ).... ( 8 ) výsledný měrný tlak v místech a :

29 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.5/ e e 6 6 e e......( 8 ) ( 8 ) 4. Třecí síla ve vedení Třecí odor ve vedení se určí v závslost na zatížení vodcích loch: Zatížení oou loch je dáno odmínkou: > ( ) Velčna se stanoví ze vztahu.... ( 7 ) uraveného na:.. ( 7 ) Reakce vedení ro e :. ( ) ( ). ( 4 ) Třecí odor ve vedení: T ( ) f v... ( 5 ) Zatížení jedné loch je dáno odmínkou: 6.. ( 57 ) Třecí odor ve vedení: T f v... ( 6 ) Př.: 5 - ěrné tlak a třecí síla v kruhovém vedení Dáno: Délka vedení 5 mm Průměr vedení D 45 mm Počáteční vložení síl od okraje vedení a 95 mm Vložení síl (tíh nol) a 88 mm Výsuv nol 45 mm Polovna tíh oroku 8 kn Tíha nol 9 kn Dovolená hodnota měrného tlaku ro materál vodcích loch: ocel - ltna D Pa Součntel tření ve vedení f v,5 Stanovt: max. tlak ve vedení

30 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS str.6/ třecí sílu a Z. ( 7 ):, 7m Z.... ( 7 ) Z a. ( 74 ): π e D Z 4.. ( 75 ): Ze vztahů. ( 76 ), ( 77 ) lne:, 7m, 9m e, 5m 99kN knm 6 Ze vztahů e e.. ( 8 ), 6 e e... ( 8 ) oté lne: Dosazením do vztahu Dle > 6 µ Dovolená hodnota měrného tlaku: 5, 9Pa 4, Pa D Pa... ( 9 ) se stanoví: µ,6>/6.. ( ) latí vztah ro reakce a třecí odor vedení. ( ) f v T... ( ) ( )... ( 4 ) ( 5 ),67 m 67 kn 8 kn T 46 kn

31 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS SEZNAY Seznam říkladů Př.: Účnnost vedení uínací čelst... Př.: Transformace sl do souřadné soustav vedení smkadla... 5 Př.: Zatížení áru vodcích loch... 8 Př.: 4 ěrné tlak na vedení čelstí ř uínání oroku a ř rocesu oráění... 8 Př.: 5 - ěrné tlak a třecí síla v kruhovém vedení... 5 Seznam orázků Or. Účnnost a samosvornost vedení.... Or. Vedení uínací čelst.... Or. Vedení smýkadla - transformace sl Or. 4 Vedení s hranolovým locham Or. 5 Pár vodcích loch s rozdílnou šířkou.... Or. 6 Zatížení oou vodcích loch.... Or. 7 Zatížení jedné z vodcích loch.... Or. 8 Pár vedení s rozdílným šířkam, Or. 9 Vedení čelst Or. - luzné vedení kruhové.... Seznam taulek Ta. Provozní vlastnost materálů oužívaných ro kluznou dvojc.... Ta. Součntel tření a únosnost valvého a hdrostatckého vedení... Ta. Celková účnnost vedení... 5 Seznam oužté lteratur remní lteratura (katalog, [ ] htt:// [ ] PERAGIDE. [ct.-8-]. Dostuné z:

32 S/VS,OS VEDENÍ UZNÁ - PŘÍADY doc. Ing. Zdeněk Hudec, CSc. Vdavatel: Záadočeská unverzta v Plzn, Vdavatelství Unverztní 8, 6 4 Plzeň tel.: e-mal: vdavatel@vd.zcu.cz atedra: Vedoucí katedr: Určeno: Všlo: červen Počet stran: Nostelé autorských ráv: Vdání: konstruování strojů doc. Ing. Václava ašová, CSc. ro student ST doc. Ing. Zdeněk Hudec, CSc. Záadočeská unverzta v Plzn. vdání, on-lne Tato ulkace nerošla redakční an jazkovou úravou.

33 Záadočeská unverzta v Plzn, akulta strojní atedra konstruování strojů Podklad ro: S/ OS doc. Ing. Zdeněk Hudec, CSc. Tento rojekt je solufnancován Evroským socálním fondem a státním rozočtem České reulk v rámc rojektu č. CZ..7/../7.5 Inovace výuk v ooru konstruování strojů včetně jeho teoretcké, metodcké a očítačové odor.