MagnetickÈ pole elektrickèho proudu
|
|
- Blažena Krausová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 30 MgnetickÈ pole elektrickèho prouu Tkto, pomocì rket rketopl n, vysìl me v souësnè oï kosmonuty oprvujeme mteri l o kosmickèho prostoru. Je to cest velmi n roën n kvlitu konstrukënìch mteri l pliv. Aû vök ueme olovt suroviny np Ìkl n MÏsÌci neo steroiech, ueme pot eovt mènï n roën zp so oprvy. JenÌm z tkov ch eöenì mohou t elektromgnetickè ktpulty. ElektromgnetickÈ Ïlo je v souësnè oï schopnè urychlit st elu z kliu n rychlost 10 km/s Ïhem jenè milisekuny. Jk lze os hnout tk orovskèho zrychlenì?
2 774 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU 30.1 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU V čl jsme si vysvětlili, že mgnetické pole můžeme vytvořit elektrickým prouem, tey pohyujícím se náojem. o pečlivém prostuování celé násleující kpitoly ychom měli umět vypočítt mgnetické pole vytvořené nou konfigurcí elektrických prouů. ueme postupovt stejně jko v kp. 23, ke jsme určovli elektrické pole vytvořené ným rozložením náojů. Zopkujme si stručně záklní postup. Nejprve jsme myšleně rozělili celý náoj (spojitě rozložený) n infinitezimální elementy náoje Q (or. 30.1). otom jsme vypočítli infinitezimální intenzitu E elektrického pole, kterou vytvoří v ném oě náoj Q. rotože pro elektrické pole pltí princip superpozice, určili jsme intenzitu voě integrcí příspěvků E o všech elementů. Q r E spojitě rozložený náoj () s θ s r () spojitě rozložený prou o nás Or () Element náoje Q vytváří elektrické pole o intenzitě E voě. () rouový element s vytváří mgnetické pole o inukci voě. Zelený křížek vyjřuje směr (kolmo k rovině orázku, směrem o nás). řipomeňme, že velikost vektoru E vyjáříme vzthem E = 1 Q 4pε 0 r 2, (30.1) ke r je vzálenost ou o elementu náoje Q. ro klný element náoje Q je směr vektoru E stejný jko směr vektoru r, což je vektor, který má počátek v elementu náoje Q konec voě (je to tey průvoič ou vůči Q). ov. (30.1) pk můžeme přepst o vektorového tvru: E = 1 Q r. (30.2) 4pε 0 r3 Všimněte si, že rov. (30.2) je zákon převráceného čtverce (výrz E závisí n převrácené honotě r 2 nvzory exponentu 3 ve jmenovteli; ten je tm jenom proto, že jsme jenotkový vektor r 0 zpsli výrzem r/r). Anlogicky ueme postupovt při výpočtu mgnetického pole elektrického prouu. N or je tenký voič oecného tvru, kterým protéká elektrický prou. Nším úkolem je vypočítt mgnetickou inukci vliovolně zvoleném oě. Nejříve myšleně rozělíme voič n infinitezimální élkové elementy s, jejichž élk je s které mjí směr tečny k voiči jsou orientovány ve směru prouu. Je vhoné zvést pojem infinitezimálního prouového élkového elementu, ného výrzem s (ále pro stručnost pouze prouový element), určit inukci mgnetického pole vytvořenou v oě tkovým elementem. ro mgnetickou inukci pltí princip superpozice stejně jko pro elektrickou intenzitu, tj. výslené pole je rovno součtu polí ílčích. Výslené pole o inukci voě vypočteme tey integrcí příspěvků o všech prouových elementů. ozíl oproti elektrickému poli je v tom, že ztímco element elektrického náoje Q, vytvářející elektrické pole, je sklární povhy, má prouový element s, vytvářející mgnetické pole, povhu vektorovou. Výchoiskem lšího výklu ue vzorec pro velikost mgnetické inukce, vytvořené v liovolně vyrném oě prouovým elementem s: = µ 0 s sin θ 4p r 2. (30.3) Ze µ 0 je konstnt* nzývná permeilit vku neoli mgnetická konstnt, jejíž honotu efinujeme přesně: µ 0 = 4p 10 7 T m A 1. =. = 1, T m A 1. (30.4) Vektor má směr ný vektorovým součinem s r (or. 30.1), ke r je polohový vektor směřující o prouového elementu k ou. ov. (30.3) tey můžeme zpst ve vektorovém tvru: = µ 0 4p s r r 3 (iotův-svrtův zákon). (30.5) Tto vektorová rovnice, stejně jko její sklární tvr rov. (30.3), se nzývá iotův-svrtův zákon (něky též iotův-svrtův-lplceův). Je to zákon, který tké ptří mezi zákony převráceného čtverce, v nichž veličin popisující pole klesá se čtvercem vzálenosti o svého zroje (vtomto přípě prouového elementu s). V nšem výklu ue iotův-svrtův zákon výchozím zákonem při stuiu mgnetického pole, ooně jko yl Coulomůvzákon výchozím zákonem pro elektrosttické pole. * Souvislost µ 0 s ε 0 rychlostí světl c je uveen v čl
3 30.1 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU 775 (Mgnetické pole je vytvářeno elektrickým prouem; voič pouze vymezuje, kuy má prou téci. Čsto všk píšeme jen pole přímého voiče, resp. pole kruhového olouku neprolužujeme zytečně text zůrzňováním smozřejmosti, že je o voič ného tvru, kterým protéká prou, tj. že je to pole elektrického prouu, protékjícího voičem mjícím tvr přímky, resp. kruhového olouku.) Mgnetické pole louhého přímého voiče Vyjeme z iotov-svrtov zákon okážeme, že velikost mgnetické inukce ve vzálenosti o nekonečně louhého přímého tenkého voiče, kterým protéká elektrický prou, je vyjářen vzthem = µ 0 2p (louhý přímý voič). (30.6) (Zůrzněme, že vtomto vzthu je (kolmá) vzálenost ou, ve kterém má ýt určeno, o voiče. Nproti tomu vrov. (30.3) (30.5) které jsou záklní je r vzálenost tohoto ou o prouového elementu.) Velikost mgnetické inukce vrov. (30.6) závisí pouze n velikosti prouu vzálenosti uvžovného ou o voiče. V nšem ovození ukážeme, že inukční čáry vektoru mgnetické inukce mjí tvr soustřených kružnic kolem voiče, jk je ukázáno n or jk lze emonstrovt pomocí železných pilin (or. 30.3). Vzálenost mezi mgnetickými inukčními črmi n or s rostoucí vzáleností o voiče roste tk, jk klesá velikost vzávislosti n, tj. jko 1/. Or Železné piliny, kterými yl posypán tuhý ppír kolmý n přímý louhý voič protékný prouem. iliny se uspořály o tvru soustřených kružnic kolem voiče. Uspořáání je v soulu se směrem mgnetické inukce pole vytvořeného elektrickým prouem ve voiči. oložte plec prvé ruky ve směru prouového elementu; zhnuté prsty ukzují směr mgnetických inukčních čr. oužití tohoto prvil pro louhý přímý voič protékný prouem (or. 30.2) viíme n or v očním pohleu. Chceme-li určit směr inukce vurčitém oě, oejmeme prvou rukou voič tk, y plec yl ve směru prouu. Směr ohnutých prstů potom uává směr mgnetické inukce vtomto oě. voič protékný prouem ve směru o nás Or Mgnetické inukční čáry pole vytvořeného prouem, protékjícím louhým přímým voičem, jsou soustřené kružnice se střey ve voiči (n orázku jsou tyto čáry zorzeny v rovinném řezu, kolmém k voiči). rou ve voiči je kolmý n rovinu orázku má směr o nás, jk ukzuje křížek. ro určení směru mgnetického pole élkového elementu louhého přímého voiče používáme prvilo prvé ruky: () Or rvilo prvé ruky určuje směr pole uzeného voičem. () Situce z or vočním pohleu. Mgnetická inukce v kžém oě vlevo o voiče je kolmá k rovině ppíru má směr prstů prvé ruky. Směřuje tey o nás, jk je znázorněno křížkem. () Jestliže je směr elektrického prouu opčný, potom inukce je v kžém oě vlevo o voiče kolmá k orázku směřuje k nám, jk je znázorněno tečkou. Ovození vzthu (30.6) Or je ooou or s tím rozílem, že se nyní jená o přímý louhý voič. lustruje to, co chceme vyřešit: hleáme mgnetickou inukci voě ležícím ()
4 776 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU ve vzálenosti o voiče. Velikost mgnetické inukce, kterou vytvoří v oě prouový element s, jeán rov. (30.3): = µ 0 s sin θ 4p r 2. Směr mgnetické inukce n or je určen vektorovým součinem s r, tj. je kolmé n rovinu orázku másměronás. Všimněte si, že všechny prouové elementy, n které voič rozělujeme, vytvářejí v oě příspěvky ve stejném směru. Velikost mgnetické inukce vytvořené v oě prouovými elementy z horní poloviny voiče získáme integrcí příspěvků (rov. (30.3)) v mezích o nuly o nekonečn. ole rov. (30.5) má mgnetická inukce, kterou v oě vytváří symetricky umístěný prouový element z olní poloviny, tutéž velikost směr. Mgnetická inukce, vytvořená v tomtéž oě kžou z polovin voiče protékného prouem, je tey stejná. Velikost inukce mgnetického pole nekonečně louhého přímého tenkého voiče je tey = 2 0 = µ 0 2p 0 sin θ s r 2. (30.7) ( lze smozřejmě vyjářit tké integrálem =.) roměnné θ, s r v této rovnici jsou mezi seou vázány vzthy, které jsou zřejmé z or. 30.5: r = s 2 + 2, sin θ = sin(p θ) = s Tyto vzthy osíme o rov. (30.7) integrcí (otek E) ostneme = µ 0 s 2p 0 (s ) 3/2 = = µ [ ] 0 s 2p (s ) 1/2 = µ 0 2p, (30.8) což jsme chtěli ovoit. Doejme, že mgnetická inukce voě, vytvořená u horní, neo olní polovinou nekonečně louhého přímého voiče protékného prouem (or. 30.5), je rovn polovině této honoty, tj. = µ 0 4p 0 (polopřímkový voič s prouem). (30.9) Mgnetické pole kruhového olouku Chceme-li určit mgnetické pole vytvořené prouem protékjícím zkřiveným voičem, vyjeme opět z rov. (30.3). Or Výpočet mgnetického pole prouu, který protéká louhým přímým voičem o znetelném průřezu. Mgnetická inukce vliovolném oě je funkcí prouového elementu s, je kolmá k orázku másměronás. Vyjáříme nejprve příspěvek mgnetické inukce vytvořený prouovým elementem integrcí získáme výslenou mgnetickou inukci vytvořenou všemi elementy celého voiče. V závislosti n tvru voiče může ýt tto integrce znčně otížná; je všk snná, má-li voič npříkl tvr části kruhového olouku zjímá-li nás mgnetická inukce pole vjeho střeu S. S ϕ 0 () S r () Or () Voičem ve tvru kruhového olouku se střeem S protéká prou. () ro kžý élkový element voiče je úhel mezi směrem elementu s vektoremr roven 90. (c) Určení směru mgnetické inukce ve střeu S. ole směřuje kolmo k rovině orázku ve směru ohnutých prstů prvé ruky, jk je znázorněno revnou tečkou v oě S. N or je znázorněn voič, kterým protéká elektrický prou který má tvr části kruhového olouku se střeovým úhlem ϕ 0, poloměrem střeem S. V oě S vytváří kžý prouový element s mgnetickou inukci o velikosti nou rov. (30.3). Úlohu usnňuje i skutečnost, že nezáleží n tom, ve kterém místě voiče se tkový element nchází (or. 30.6). Úhel θ, který svírjí vektory s r,je90 r =. roto z rov. (30.3) ostneme = µ 0 4p s s s S θ r (c) s sin 90 2 = µ 0 s 4p 2. (30.10) říspěvek k mgnetické inukci v oě S, vytvořený kžým prouovým elementem ve tvru olouku, má stejnou velikost. omocí prvil prvé ruky (or. 30.6c) zjistíme, že všechny příspěvky mgnetické inukce o kteréhokoliv míst voiče mjí v oě S tentýž směr, jsou kolmé k rovině orázku směřují k nám. Velikost výslené mgnetické
5 30.1 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU 777 inukce voě S je tey rovn součtu (integrálu) všech příspěvků, ných rov. (30.10). Využijeme-li vzthu s = ϕ (čímž změníme integrční proměnnou s n ϕ), ostneme z rov. (30.10) = = ϕ0 µ 0 0 4p ϕ 2 o jenouché integrci ostneme = µ 0ϕ 0 4p = µ ϕ0 0 ϕ. 4p 0 (ve střeu kruhového olouku). (30.11) ři výpočtech je tře oszovt úhel ϕ 0 vmíře oloukové, nikoliv ve stupních. Tto rovnice uává mgnetickou inukci pouze ve střeu voiče ve tvru kruhového olouku, kterým protéká prou. ŘÍKLAD 30.1 Voičem n or protéká prou.voič je tvořen kruhovým oloukem o poloměru se střeovým úhlem (p/2) r věm přímkovými částmi, jejichž proloužení se protínjí vestřeu S olouku. Určete mgnetickou inukci voě S S () s () r S Elektrický prou, protékjící přímým úsekem 1 (levá část voiče), nevytváří tey žáné mgnetické pole v oě S: 1 = 0. Stejně je tomu i vpřípě přímého úseku 2, ky je úhel θ mezi s r roven 180 pro kžý prouový element. Tey 2 = 0. oněvž zkřivená část 3 přestvuje kruhový olouk, můžeme využít rov. (30.11) pro výpočet mgnetické inukce ve střeu kruhu. Doszením ϕ = (p/2) r ostneme 3 = µ 0(p/2) 4p = µ 0 8. K určení směru mgnetické inukce 3 použijeme prvil prvé ruky. Viíme, že je kolmá k rovině orázku směřuje o nás. Výslená mgnetická inukce vytvořená v oě S prouem protékjícím voičem má tey velikost = = µ 0 8 = µ 0 8, (Opově ) je kolmá k rovině orázku míří o nás. KONTOLA 1: N orázku jsou zkresleny tři ovoy, oshující soustřené kruhové olouky (půlkružnice neo čtvrtkružnice s poloměry r, 2r 3r) riální přímé úseky. Ovoy protéká tentýž prou. Seř te je sestupně pole velikosti mgnetické inukce ve střeu olouků (oznčeném tečkou). S (c) Or říkl () Voičem složeným ze vou přímkových částí 1 2 kruhového olouku 3 protéká prou. () ro prouový element v přímém úseku 1 je úhel mezi vektory s r roven nule. (c) Určení směru mgnetické inukce 3 voě S (prou protéká voičem v nznčeném směru, mgnetické pole je kolmé k rovině orázku směřuje o nás). ŘEŠENÍ: Aychom úlohu vyřešili co nejjenoušším způsoem, rozělíme voič myšleně n tři části: (1) polopřímku vlevo, (2) polopřímku vprvo (3) kruhový olouk. oté použijeme rov. (30.3) pro kžou z těchto tří částí. ro kžý prouový element úseku 1 je úhel θ mezi s r roven nule (or. 30.7). Z rov. (30.3) tey ostáváme 1 = µ 0 4p 3 s sin θ r 2 = µ 0 s sin 0 4p r 2 = 0. () () (c) ADY A NÁMĚTY o 30.1: rvilo prvé ruky Uváíme přehle různých vrint prvil prvé ruky: () V čl. 3.7 yl uveen postup, jk určit směr vektorového součinu vou vektorů: orientujme prsty prvé ruky tk, že plec směřuje ve směru prvního vektoru ukzováček ve směru vektoru ruhého. otom vztyčený prostřeník ukáže směr vektorového součinu. V kp. 12 jsme použili tohoto prvil k určení směru momentu (síly hynosti) v kp. 29 k určení směru síly půsoící n voič protékný prouem vmgnetickém poli.
6 778 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU () V některých přípech (zejmén vmgnetismu) potřeujeme át o vzájemného vzthu zkřivené prvky prvky rovné. K tomu nám nejlépe poslouží ohnuté prsty vztyčený plec prvé ruky. V čl jsme řešili příkl, ke se vyskytovl prou protékjící smyčkou (zkřivený prvek) normálový vektor n (přímý prvek) smyčky. Ohneme-li prsty prvé ruky ve směru prouu tekoucího smyčkou, pk vztyčený plec ukzuje směr vektoru n. To je tké směr mgnetického ipólového momentu µ smyčky. V tomto ostvci jsme použili vrintu (): ychom určili směr inukčních čr mgnetického pole vokolí prouového elementu, položíme vztyčený plec prvé ruky o směru elektrického prouu, tekoucího voičem. Ohnuté prsty prvé ruky potom ukzují směr inukčních čr mgnetického pole DVA OVNOĚŽNÉ VODČE Dv rovnoěžné voiče, jimiž protéká elektrický prou, n see nvzájem silově půsoí. Určeme tyto síly pro louhé tenké voiče z or. 30.8; jejich vzálenost je protékjí jimi prouy. F L L způsoená Or Dv voiče se souhlsně rovnoěžnými prouy se nvzájem přithují. nukce vmístě voiče je vytvořená prouem tekoucím voičem. Výslená síl F půsoící n voič je způsoen tím, že voičem protéká elektrický prou vmgnetickém poli o inukci. Nejprve vyjáříme sílu, kterou půsoí voič n voič (or. 30.8).Elektrický prou,který protéká voičem, vytváří kolem něj mgnetické pole o inukci.rávě toto mgnetické pole silově půsoí n voič. Aychom tuto sílu mohli vyjářit, potřeujeme znát velikost směr mgnetické inukce v místě, ke leží voič. Velikost inukce vkžém oě voiče je pole rov. (30.6) rovn = µ 0 2p. (30.12) rvilo prvé ruky nám ukzuje, že vektor vmístě voiče směřuje olů (or. 30.8). Nyní, kyž známe velikost mgnetické inukce pole, můžeme nlézt sílu, kterou půsoí toto pole n voič. ov. (29.27) určuje sílu F, kterou půsoí mgnetické pole n úsek voiče élky L: F = L. (30.13) N or jsou vektory L n see kolmé. oužitím rov. (30.12) ostneme F = L sin 90 = µ 0L. (30.14) 2p Směr vektoru F je án vektorovým součinem L. oužijeme-li prvilo prvé ruky v or. 30.8, zjistíme, že síl F míří k voiči. Oecný postup určení síly půsoící n voič s prouem je tey násleující: Sílu, kterou n see půsoí v voiče protékné prouem, zjistíme ve vou krocích: (1) určíme mgnetickou inukci 2, kterou vytváří ruhý voič v místě prvního voiče; (2) určíme sílu, kterou půsoí pole o inukci 2 n první voič. Nyní použijeme vyložený postup k výpočtu síly, kterou půsoí voič n voič. Zjistíme, že tto síl míří směrem k voiči ; otu plyne, že v rovnoěžné voiče, jimiž protékjí souhlsně orientovné prouy, se nvzájem přithují. Nopk v přípě, že prouy ve voičích jsou orientovány nesouhlsně, se voiče opuzují. Tey: Dv rovnoěžné voiče protékné souhlsně orientovnými prouy se přithují, voiče protékné opčně orientovnými prouy se opuzují. Síl půsoící mezi prouy tekoucími vrovnoěžných voičích je záklem pro efinici mpéru, který je jenou ze semi záklních jenotek soustvy S. ole efinice přijté v roce 1946 je mpér efinován jko velikost stálého elektrického prouu, který při průtoku věm přímými rovnoěžnými velmi louhými voiči znetelného kruhového průřezu vzálenými o see 1 m ve vkuu vyvolá mezi těmito voiči sílu N n jeen metr jejich élky. Tto efinice vychází z rov. (30.14) s µ 0 = 4p 10 7 T m A 1 (přesně). Elektromgnetické ělo rincip elektromgnetického ěl je znázorněn n orázku Elektrický prou prochází první kolejnicí, poté npříč voivou pojistkou (úzký pásek měi), která se nchází mezi oěm kolejnicemi, vrcí se ruhou kolejnicí zpět o zroje prouu. Střel, která má ýt vystřelen, leží n čelní strně pojistky je uložen volně mezi oěm kolejnicemi. o zpnutí prouu se pojistk okmžitě roztví
7 30.2 DVA OVNOĚŽNÉ VODČE 779 vypří, tkže v místě, ke se ncházel, vznikne elektricky voivý plyn plzm. voivá pojistk střel () voivé kolejnice F voivý plyn symetrická vůči záměně x x, (2) z (x) má mezi voiči svou minimální honotu µ 0 /p voě x = 0(3) z (x), kyž x ±. rox =± y o ležel n ose jenoho z voičů. Nše ovození rov. (30.6) všk pltí pouze pro oy vně voiče, tkže rov. (30.15) pltí jenom k povrchu voičů. (olem uvnitř voiče se zýváme v násleujícím článku.) z () x x Or () Elektromgnetické ělo vokmžiku, ky je zpojen prou. Ten nejprve roztví vzápětí vypří voivou pojistku. () Elektrický prou vytváří mezi kolejnicemi mgnetické pole. To půsoí n voivý plyn (vzniklý vypřením pojistky), který je částí voivé ráhy, silou F; plyn urychlí střelu ve směru poél kolejnic vystřelí ji. rvilo prvé ruky (or. 30.4) ukzuje, že elektrický prou v kolejnicích n or vytvoří mezi nimi mgnetické pole, které půsoí směrem olů. Toto mgnetické pole půsoí silou F n voivý plyn, jímž teče prou (or. 30.9). Z rov. (30.13) prvil prvé ruky pro vektorový součin viíme, že síl F půsoí vyznčeným směrem ven poél kolejnic. lyn vypuzený poél kolejnic tlčí střelu, přičemž jí uělí zrychlení větší než g. Její rychlost může osáhnout velikosti ž 10 km s 1 (to vše proěhne ěhem 1 ms). ŘÍKLAD 30.2 Dvěm louhými rovnoěžnými voiči, vzálenými o see 2, protéká stejný prou vopčných směrech (or ). Ovo te výrz pro z (x), tj. výslenou mgnetickou inukci v oech ve vzálenosti x o střeu spojnice oou voičů. ŘEŠENÍ: oužitím prvil prvé ruky lze z or ukázt, že mgnetická pole vytvořená prouy tekoucími v jenotlivých voičích mjí stejný směr ve všech oech mezi voiči. Z principu superpozice z rov. (30.6) ostneme pro liovolný o mezi voiči: z (x) =,z (x) +,z (x) = () µ 0 2p( + x) + µ 0 2p( x) = = µ 0 p( 2 x 2. (Opově ) (30.15) ) ozor tohoto vzthu ukzuje, že (1) závislost z (x) je z (mt) 2,0 1,0 0 1,0 2,0 () x (mm) Or říkl () Dv rovnoěžné voiče, jimiž protékjí elektrické prouy téže velikosti v opčných směrech (tj. kolmo k rovině orázku, směrem k nám o nás). V oech mezi voiči, npř. voě, směřují mgnetická pole, vytvořená jenotlivými prouy,týmž směrem.() Závislost z (x) pro = 25A vzálenost oou voičů 50 mm. N or je vynesen závislost ná rov. (30.15) pro číselné honoty = 25 A 2 = 50 mm. onecháváme jko cvičení 31 okázt, že rov. (30.15) pltí i pro všechny oy z voiči, tey pro oy, pro které pltí x >. ŘÍKLAD 30.3 N or jsou v louhé rovnoěžné voiče, jimiž protékjí elektrické prouy 1 2 vopčných směrech. Určete velikost směr výslené mgnetické inukce v oě.dos te číselné honoty 1 = 15 A, 2 = 32 A = 5,3cm. ŘEŠENÍ: N or jsou mgnetické inukce 1, resp. 2, polí vytvořených prouy 1,resp. 2, voě (pomocí prvil prvé ruky si ověřte, že jejich směry
8 780 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU jsou správné). Velikosti mgnetických inukcí těchto polí voě jsou ány rov. (30.6), tey 1 = µ 0 1 2p = µ 0 1 ( ) = / 2 2p 2 = µ 0 2 2p = µ 0 2 ( ) = / 2 2p 2µ0 2p 1 2µ0 2p 2, ke jsme nhrili veličinou / 2,neo / = sin 45 = = 2/2. Velikost výslené mgnetické inukce je = = 2µ p = 2(4p 10 7 T m A 1 ) (15 A) = 2 + (32 A) 2 2p(5, = m) = 1, T. = 190 mt. (Opově ) ro úhel ϕ mezi vektory 2 pole or pltí tg ϕ = 1 2. Dosíme-li z 1 2, ostneme tg ϕ = 1 (15 A) = 2 (32 A) = 0,469, oku ϕ = 25. Úhel mezi vektorem osoux je potom 1 2 () ϕ + 45 = = y () (Opově ) Or říkl () Dvěm voiči n orázku protékjí prouy 1 2 vopčných směrech (kolmo k rovině orázku, směrem k pozorovteli o něho). Všimněte si prvých úhlů v oě. () Dílčí pole s mgnetickými inukcemi 1 2 se sčítjí vektorově. ϕ 2 x KONTOLA 2: N orázku jsou tři louhé,přímé,nvzájem rovnoěžné voiče, kterými protéká stejný prou. Voič leží uprostře mezi voiči c (orázek).směr elektrického prouu je vyznčen křížkem tečkmi. Seř te voiče sestupně pole velikosti síly, kterou n kžý z nich půsoí osttní v voiče. () () (c) 30.3 AMÉŮV ZÁKON Elektrické pole E liovolně rozložených náojů lze vypočítt z rov. (30.2). T plyne z Coulomov zákon, vyjřujícího síly půsoící mezi oovými náoji. Coulomův zákon všk má i svou polní prlelu: je to Gussův zákon elektrosttiky (24.7), spojující tok intenzity E elektrického pole s náoji, které pole vytvářejí. ooně můžeme vypočítt užitím iotov-svrtov zákon (30.5) mgnetickou inukci liovolně rozložených prouů. tento zákon má všk svou polní prlelu: je to Ampérůvzákon, spojující cirkulci vektoru s prouy, které pole vytvářejí. A pooně jko Gussův zákon elektrosttiky nám i Ampérůvzákon pomůže tké zcel prkticky při řešení úloh s jistou symetrií (rovinnou, válcovou neo kulovou) v rozložení prouů. Ampérůvzákon (neo též zákon celkového prouu) má tvr s = µ 0 c (Ampérůvzákon). (30.16) Kroužek n znménku integrálu znčí, že integrujeme po uzvřené orientovné křivce (liovolného tvru); ve vzthu k Ampérovu zákonu ji nzýváme Ampérov křivk.jejíinfinitezimální element znčíme s; leží vtečně ke křivce je orientován souhlsně s ní. ntegrál n levé strně nzýváme cirkulcí vektoru. rou c n prvé strně rovnice je součtem všech prouů oepnutých křivkou. (Uvžujeme všechny prouy, tey celkový prou protékjící plochou liovolného tvru, která je ohrničená Ampérovou křivkou.) ro ilustrci použijeme nejprve Ampérůvzákon vsituci n or Jsou n něm znázorněny průřezy tří louhých přímých voičů, jimiž protékjí prouy 1, 2, 3 kolmo k rovině orázku u směrem k nám, neo o nás. Zkreslená Ampérov křivk, ležící v rovině orázku, oepíná v z prouů, le nikoliv třetí. Orientci křivky pro integrci vrov. (30.16) zvolíme proti směru otáčení hoinových ručiček.
9 30.3 AMÉŮV ZÁKON 781 Aychom mohli použít Ampérov zákon, rozělíme myšleně křivku (or ) n infinitezimální elementy s. V místě elementu s je inukce výsleného mgnetického pole, které je vytvořené třemi prouy, rovn. rotože voiče jsou kolmé k rovině orázku, uou jejich mgnetická pole vmístě elementu s ležet vrovině orázku. roto tké výslená mgnetická inukce vmístě elementu s musí ležet v této rovině. N or je vektor zkreslen voecném směru svírjícím úhel θ se směrem s Or Ampérův zákon prvilo prvé ruky pro určení znménk prouů oepnutých Ampérovou křivkou. Situce opovíá or Ampérov křivk 3 Or Ampérův zákon plikovný n (liovolně zvolenou) Ampérovu křivku, která oepíná v louhé přímé voiče, nikoli všk voič třetí. Všimněte si různých směrů prouů. Sklární součin s n levé strně rov. (30.16) je roven cos θ s. ltí tey s = cos θ s. ntegrovný výrz můžeme tké chápt jko součin infinitezimální élky s Ampérovy křivky se složkou cos θ mgnetické inukce ve směru tečny k Ampérově křivce. ntegrce potom vyjřuje součet všech tkových součinů poél celé křivky. ov. (30.16) má pk tvr cos θ s = µ 0 c. (30.17) Znménko kžého z prouů, které vytvářejí prou c oepnutý křivkou, určuje prvilo prvé ruky: 2 Ohněte prsty prvé ruky kolem Ampérovy křivky tk, y ukzovly ve směru její orientce. otom prouu, který teče ve směru vztyčeného plce, přiříme klné znménko prouu tekoucímu opčně znménko záporné. rvilo prvé ruky použijeme k určení celkového prouu c vsituci n or ři zvolené orientci n křivce (proti směru otáčení hoinových ručiček) je celkový prou oepnutý smyčkou c = 1 2. (rou 3 není oepnut křivkou). ov. (30.17) můžeme proto přepst o tvru cos θ s = µ 0 ( 1 2 ). (30.18) 1 s θ rou 3 sice tké přispívá k mgnetické inukci, le nevystupuje n prvé strně rov. (30.18). Lze totiž okázt, že příspěvek tkového prouu, který není oepnut Ampérovou křivkou, k cirkulci (tj. ke křivkovému integrálu n prvé strně rov. (30.16)), je vžy nulový. (Je to situce příuzná situci z Gussov zákon, kyž náoj ležel vně Gussovy plochy.) K cirkulci přispívjí tey pouze prouy oepnuté Ampérovou křivkou. ntegrál vrov. (30.18) y yl vsituci znázorněné n or osti složitý, výsleek integrce všk známe: integrál musí ýt roven honotě µ 0 ( 1 2 ), která je án součtem všech prouů oepnutých křivkou. Nyní použijeme Ampérov zákon pro vě situce, ve kterých nám symetrie úlohy umožňuje jenouše vypočítt integrál vrov. (30.16), resp. (30.17) z něj určit inukci mgnetického pole. Mgnetické pole vně louhého přímého voiče N or je znázorněn louhý přímý voič kolmý k rovině orázku protékný prouem směrem k nám. ole rov. (30.6) má mgnetická inukce pole vytvořeného prouem stejnou velikost ve všech oech, které jsou ve stejné vzálenosti o voiče inukční čáry mjí tvr soustřených kružnic se střeem ve voiči. Jinými slovy, povrch voiče r Ampérov křivk θ = 0 s Or oužití Ampérov zákon k určení mgnetického pole kolem louhého přímého voiče, kterým teče prou. Ampérov křivk má tvr kružnice se střeem uprostře voiče ( s poloměrem větším, než je poloměr voiče).
10 782 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU mgnetické pole má válcovou symetrii kolem voiče. Této symetrie můžeme využít ke zjenoušení integrálu v Ampérově zákoně (rov. (30.16)) tk, že oklopíme voič soustřenou kruhovou Ampérovou křivkou o poloměru r. Mgnetická inukce má potom stejnou velikost v kžém oě křivky. Chceme-li provést integrci vrov. (30.16), nemusíme přeem znát směr vektoru.můžeme npříkl přepoklát, že má směr souhlsný se zvolenou orientcí uzvřené křivky. Tto orientce určuje znménk prouů n prvé strně rov. (30.16) v soulu s prvilem prvé ruky. Jestliže při výpočtu vyje klná honot, zvolili jsme směr vektoru správně. Vyje-li záporná, má směr opčný, než jsme zvolili. oněvž smjí stejný směr, je integrál vrovnici (30.17) roven s = cos 0 s = s = (2pr). řipomeňme, že s v tomto vzthu znmená součet všech infinitezimálních élkových elementů s poél kružnice. To ává ovo 2pr kružnice. rvilo prvé ruky přiřzuje klné znménko prouu n or , tkže prvá strn Ampérov zákon ue rovn +µ 0. roto ostneme (2pr) = µ 0 otu = µ 0 2pr. (30.19) To je stejný výrz jko rov. (30.6), kterou jsme ovoili již říve (se znčně větší námhou) s použitím iotov-svrtov zákon. Jelikož rov. (30.19) ává klnou honotu, je směr vektoru inukce orientován tk, jk ukzuje or Mgnetické pole uvnitř louhého přímého voiče N or je průřez louhým přímým voičem o poloměru, kterým protéká vprůřezu homogenně rozložený elektrický prou směrem k nám. rotože se jená o homogenní rozložení prouu, ue tké jím vytvořené mgnetické pole válcově symetrické. Chceme-li tey určit mgnetické pole v oech uvnitř voiče, můžeme znovu s výhoou využít jko Ampérovy křivky kružnici o poloměru r<, jk je ukázáno n or Ze symetrie úlohy ále plyne, že směr vektoru inukce je tečný ke křivce. Levou strnu Ampérov zákon můžeme proto psát vetvru s = s = (2pr). (30.20) Aychom určili prvou strnu Ampérov zákon, musíme uvážit, že v ůsleku homogenního rozložení elektrického prouu (hustot prouu J je konstntní) ue prou c úměrný ploše ohrničené Ampérovou křivkou, tey c = pr2 p 2. (30.21) ole prvil prvé ruky má c klné znménko. Z Ampérov zákon tey plyne (2pr) = µ 0 pr2 p 2, otu ( ) µ0 = 2p 2 r. (30.22) Velikost mgnetické inukce uvnitř voiče protékného prouem rozloženým homogenně vjeho průřezu je tey přímo úměrná vzálenosti r o jeho osy. Je nulová v jeho střeu mximální n povrchu, ke r =. Všimněte si, že rov. (30.19) pro mgnetickou inukci vně voiče rov. (30.22) pro mgnetickou inukci uvnitř voiče ávjí tutéž honotu pro r =, tj. pro povrch voiče. r s povrch voiče Ampérov křivk Or oužití Ampérov zákon k určení mgnetické inukce, kterou uí elektrický prou uvnitř louhého přímého voiče kruhového průřezu. rou je homogenně rozložen v průřezu směřuje k nám. Ampérov křivk se nchází uvnitř voiče. KONTOLA 3: N orázku jsou tři rovnoěžné voiče se stejně velkými prouy čtyři Ampérovy křivky. Seř te křivky sestupně pole velikosti s poél kžé z nich. c
11 30.4 SOLENOD A TOOD 783 ŘÍKLAD 30.4 N or je nkreslen příčný průřez louhého utého voivého válce s vnitřním, resp. vnějším poloměrem = 2,0 cm, resp. = 4,0 cm. Válcem protéká prou kolmo k orázku, směrem k nám, s prouovou hustotou nou vzthem J = cr 2, ke c = 3, A m 4 r je vyjářeno vmetrech. Určete mgnetickou inukci voě, který se nchází ve vzálenosti 3,0 cm o poélné osy válce. o oszení číselných honot ostneme = µ 0c 4r (r4 4 ) = = (4p 10 7 T m A 1 )(3, A m 4 ) 4(0,030 m) ((0,030 m) 4 (0,020 m) 4) = = 2, T. Mgnetická inukce má tey velikost r Ampérov křivk = 2, T (Opově ) má směr proti námi zvolené orientci křivky (or ). () Or říkl () růřez voivým válcem s vnitřním poloměrem vnějším poloměrem. () Ampérov křivk o poloměru r pro výpočet mgnetického pole ve vzálenosti r o osy válce. ŘEŠENÍ: rotože rozložení prouu ( proto i mgnetické pole) má válcovou symetrii vzhleem k poélné ose válce, můžeme použít Ampérov zákon k určení mgnetické inukce. rotože chceme určit inukci ve vzálenosti 3,0 cm o osy, zvolíme z Ampérovu křivku kružnici o tomto poloměru, se střeem vose válce (or ). Do Ampérov zákon je tře ále osit prvou strnu, tj. c, což je elektrický prou oepnutý Ampérovou křivkou. Nemůžeme přepoklát přímou úměrnost mezi velikostí prouu oshem plochy, kterou prou protéká, jk tomu ylo vpřípě rov. (30.21), neo prou není vprůřezu voiče rozložen homogenně. Místo toho ueme postupovt jko v př ueme integrovt prouovou hustotu o vnitřního poloměru válce ž po poloměr křivky r: c = J S = r () cr 2 (2pr r) = r [ r = 2pc r 3 4 r = 2pc 4 = pc(r4 4 ). 2 rotože Ampérov křivk je n or orientován ve směru otáčení hoinových ručiček, přiříme prouu, který teče k nám, záporné znménko. Výpočet levé strny Ampérov zákon (30.16) s přihlénutím k or vee opět k honotě (2pr). Tím ostáváme (2pr) = µ 0 pc 2 (r4 4 ). ] r = 30.4 SOLENOD A TOOD Mgnetické pole solenoiu Nyní prostuujeme jinou situci, ve které lze s výhoou použít Ampérův zákon. Je o mgnetické pole vytvořené prouem v louhé, hustě vinuté cívce. Tkovou cívku nzýváme solenoi (or ). ueme vžy přepoklát, že élk solenoiu je mnohem větší než jeho průměr, tkže můžeme znet rušivý vliv zčátku či konce vinutí. Or Solenoi, kterým protéká prou. N or je znázorněn část tkového solenoiu. Mgnetické pole solenoiu je rovno superpozici polí vytvořených jenotlivými závity. V oech velmi lízkých k povrchu závitu má mgnetické pole pooný průěh jko pole louhého přímého voiče: inukční čáry kolem něho jsou tvrem velmi lízké soustřeným kružnicím. N or viíme, že v prostoru mezi souseními závity se mgnetická inukce znčně zeslí (vieálním přípě ž o vymizení). Tké je viět, že v oech uvnitř solenoiu osttečně vzálených o vinutí (vůči vzálenosti jenotlivých závitů o see) je mgnetické pole homogenní jeho mgnetická inukce je prkticky rovnoěžná s osou solenoiu; u ieálního solenoiu y toto pltilo přesně. V oech mimo solenoi, npř. voě n or , je výslené mgnetické pole tvořeno jenk ližšími částmi závitů solenoiu ( míří olev, jk je ukázáno v těsné
12 784 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU 2 1 Or nukční čáry mgnetického pole znázorněné vřezu poél osy říce vinutého solenoiu. Viíme ze poloviny pěti závitů mgnetické inukční čáry kolem kžého z nich. olíž osy solenoiu se pole jenotlivých závitů sklájí ve výslené mgnetické pole, které má směr této osy. Husté rovnoěžné inukční čáry znčí, že toto pole je silné homogenní. Vně solenoiu jsou inukční čáry o see nvzájem honě vzálené, což ukzuje, že mgnetické pole je ze velmi slé. lízkosti ou, neo prou vzávitech teče směrem k nám je znčen tečkou), jenk vzálenějšími částmi závitů ( míří oprv, neo prou v závitech teče směrem o nás je znčen křížkem). O příspěvky jsou orientovány proti soě v přípě ieálního solenoiu se vyruší; mgnetické pole vprostoru mimo solenoi je pk nulové. Tyto závěry pltí pro reálný solenoi tím lépe, čím je élk solenoiu vůči jeho průměru větší čím ále je zkoumný o o okrjů solenoiu. Orientce pole uvnitř solenoiu je určen prvilem prvé ruky: uchopíme-li solenoi o prvé ruky tk, že prsty směřují ve směru prouu v závitech, potom vztyčený plec ukzuje směr mgnetického pole. N or jsou inukční čáry reálného solenoiu. Jejich vzálenost v centrální olsti ukzuje n to, že pole uvnitř solenoiu je poměrně silné homogenní v celém jeho průřezu. ole vně solenoiu je všk velmi slé. ro výpočet velikosti mgnetické inukce použijme Ampérůvzákon s = µ 0 c (30.23) n prvoúhlou křivku c ncházející se vieálním solenoiu (or ). ři ovozování přepokláejme, že pole uvnitř solenoiu je homogenní vně solenoiu nulové. ntegrál s lze rozělit n součet čtyř integrálů, kžý pro jeen ze čtyř úseků prvoúhlé křivky: c s = s + s + + c s + s. (30.24) Or nukční čáry znázorňující mgnetické pole reálného solenoiu konečné élky. ole je silné homogenní uvnitř solenoiu (npř. voě 1 ), le poměrně slé vně solenoiu (npř. o 2 ). rvní integrál n prvé strně rov. (30.24) je roven h, ke je velikost mgnetické inukce uvnitř solenoiu h je élk křivky o o. Druhý čtvrtý integrál jsou rovny nule, protože pro kžý élkový element těchto úseků je inukce u kolmá k úseku, neo nulová, tkže sklární součin s je roven nule. Třetí integrál poél úsečky, která leží mimo solenoi, je nulový, neo ze je = 0 ve všech oech mimo solenoi. ntegrál s je tey pro celou prvoúhlou křivku roven h. h Or Ampérůvzákon pro příp louhého ieálního solenoiu, kterým protéká elektrický prou. Ampérov křivk má tvr oélník c. Výslený prou c uzvřený v prvoúhlé Ampérově křivce n or není pouze, neo uvnitř cívky se nchází více než jeen závit. Oznčíme-li počet závitů n jenotku élky n, je z Ampérov zákon plyne tey c = (nh) h = µ 0 nh, = µ 0 n (ieální solenoi). (30.25) c
13 30.5 CÍVKA JAKO MAGNETCKÝ DÓL 785 Doejme, že vsolenoiu konečné élky je pole políž konců slší rozíhá se. kyž jsme rov. (30.25) ovoili pro nekonečně louhý ieální solenoi, pltí osti oře i pro reálný solenoi, zjímá-li nás mgnetická inukce voech uvnitř solenoiu osttečně leko o jeho konců. ov. (30.25) je v orém soulu s experimentálním fktem, že nezávisí n průměru neo élce solenoiu že je konstntní vcelém jeho průřezu. Solenoiem můžeme vytvořit homogenní mgnetické pole pooně jko věm rovnoěžnými eskmi konenzátoru vytvoříme osttečně homogenní pole elektrické. Mgnetické pole toroiu N or je znázorněn toroi, který lze jenouše chrkterizovt jko solenoi stočený o tvru prstence. Mgnetickou inukci uvnitř toroiu můžeme opět určit pomocí Ampérov zákon využitím symetrie úlohy. toroiu. omocí Ampérov zákon lze snno okázt, že = 0 pro všechny oy ležící mimo ieální toroi. Směr mgnetické inukce uvnitř toroiu lze určit pomocí prvil prvé ruky: uchopíme-li toroi tk, y prsty prvé ruky směřovly ve směru prouu v závitech, pk vztyčený plec určuje směr mgnetické inukce pole. ŘÍKLAD 30.5 Solenoi má élku L = 1,23 m, vnitřní průměr = 3,55 cm protéká jím prou = 5,57 A. Je těsně nvinut v pěti vrstvách, z nichž kžá má 850 závitů n élce L. Určete velikost mgnetické inukce vjeho střeu. ŘEŠENÍ: Z rov. (30.25) ostneme = µ 0 n = (4p 10 7 T m A 1 (5 850) )(5,57 A) (1,23 m) = = 2, T = 24,2mT. (Opově ) () Ampérov křivk Všimněte si,že rov. (30.25) pltí i v přípě,kyž má solenoi více než jenu vrstvu závitů, neo nezávisí n průměru závitů. r 30.5 CÍVKA JAKO MAGNETCKÝ DÓL Or () Toroi, kterým protéká elektrický prou. () růřez toroiem. Mgnetické pole uvnitř toroiu můžeme vypočítt pomocí Ampérov zákon. Z tvru toroiu můžeme právem usuzovt n to, že inukční čáry vektoru jsou soustřené kružnice uvnitř toroiu mjí směr zkreslený n or Vyereme si jenu tkovou kruhovou inukční čáru o poloměru r jko Ampérovu křivku projeme ji ve směru otáčení hoinových ručiček. Ampérův zákon (rov. (30.16)) nám potom ává (2pr) = µ 0 N, ke je prou tekoucí toroiem (má ze klné znménko) N je celkový počet závitů. Otu oržíme = µ 0N 2p 1 r () (uvnitř toroiu). (30.26) Z tohoto vzthu viíme, že n rozíl o solenoiu není velikost mgnetické inukce konstntní vcelém průřezu Dosu jsme se zývli mgnetickým polem louhého přímého voiče, solenoiu toroiu. Nyní si všimneme poroněji pole krátké cívky, kterou protéká elektrický prou. V čl jsme ospěli k závěru,že tková cívk se chová ve vnějším mgnetickém poli jko mgnetický ipól. ue tey n ni půsoit silový moment M vyjářený vzthem (29.35), tj. M = µ, (30.27) ke µ je mgnetický ipólový moment cívky, jehož velikost je NS (N je počet závitů, je prou tekoucí kžým závitem S je plošný osh kžého závitu). řipomeňme (čl. 29.9), že směr vektoru µ je án prvilem prvé ruky: uchopíme-li cívku tk, že ohnuté prsty prvé ruky mjí směr prouu v závitech, pk vztyčený plec ukzuje směr ipólového momentu µ. Mgnetické pole cívky Jké mgnetické pole vlstně vytváří cívk v oech okolního prostoru? Tková úloh nemá osttek symetrie, y ji ylo možné vyřešit jen pomocí Ampérov zákon. roto musíme vyjít ze zákon iotov-svrtov, přičemž si úlohu co nejvíce zjenoušíme. Cívku nhríme pouze jeiným kruhovým závitem se střeem v počátku souřnic
14 786 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU s osou splývjící s osou z. Mgnetickou inukci ueme počítt jen n ose závitu, tj. n ose z. Ukážeme, že velikost mgnetické inukce je µ 0 2 (z) = 2( 2 + z 2, (30.28) ) 3/2 ke je poloměr závitu z je souřnice ou, vněmž počítáme inukci. Směr inukce je stejný jko směr momentu µ. ro oy znčně vzálené o cívky pltí z přecházející rovnice získá tvr (z) = µ 0 2 2z 3. o oszení oshu plochy závitu S = p 2 rozšíření výsleku pro cívku s N závity můžeme tuto rovnici přepst o tvru (z) = µ 0 NS 2p z 3. rotože µ mjí stejný směr µ = NS, pltí (z) = µ 0 2p µ z 3 (pole n ose cívky). (30.29) Máme tey v ůvoy, proč chápt cívku, kterou protéká elektrický prou, jko mgnetický ipól: (1) vložíme-li ji o vnějšího mgnetického pole, půsoí n ni moment sil; (2) cívk s prouem vytváří své vlstní mgnetické pole, které je ve vzálených oech n ose cívky áno rov. (30.29). N or je mgnetické pole cívky protékné prouem; je pooné poli tyčového mgnetu, ke jeno čelo cívky přestvuje severní pól (ve směru µ) ruhé pól jižní, jk je znázorněno zkreslením stínovného tyčového mgnetu n orázku. KONTOLA 4: N orázku jsou čtyři skupiny kruhových smyček o poloměrech r 2r. Jejich střey leží n společných osách protékjí jimi stejné prouy voznčených směrech. Seř te sestupně tyto skupiny smyček pole velikosti výsleného mgnetického pole v oě oznčeném tečkou. () () (c) () Ovození rov. (30.28) Or přestvuje oční pohle n kruhovou smyčku o poloměru, kterou protéká elektrický prou. Mgnetickou inukci ueme počítt voě n její ose ve vzálenosti z o roviny smyčky. Vyjeme z iotov-svrtov zákon vypočítáme mgnetickou inukci vytvořenou voě prouovým elementem n levé strně smyčky. Vektor s tohoto elementu je kolmý k rovině orázku směřuje k nám. Vektory s r jsou nvzájem kolmé, rovin jimi tvořená je kolmá k rovině orázku. Z iotov-svrtov zákon ( prvil prvé ruky) plyne, že mgnetická inukce vytvořená v oě prouovým elementem s je kolmá k rovině tvořené vektory r s, leží proto vrovině orázku je kolmá k vektoru r. α S µ r z J Or Smyčk protékná prouem vytváří mgnetické pole velmi pooné poli (krátkého) tyčového mgnetu. Mgnetický ipólový moment µ smyčky, ný prvilem prvé ruky, míří o jižního pólu k pólu severnímu, ve směru vektoru mgnetické inukce uvnitř smyčky. s α Or Smyčk protékná prouem má poloměr. ovin smyčky je kolmá k rovině orázku. K výpočtu mgnetické inukce pole voě n ose smyčky použijeme iotov-svrtov zákon.
15 ŘEHLED & SHNUTÍ 787 ozložme nyní mgnetickou inukci o průmětu rovnoěžného s osou z kolmého k ose z. Ze symetrie úlohy plyne, že vektorový součet všech průmětů je nulový. Zůstávjí tey pouze průměty rovnoěžné s osou z, proto můžeme psát =. ro velikost mgnetické inukce vzuzené elementem voiče s protékného prouem n or ostáváme z iotov-svrtov zákon (rov. (30.3)): = µ 0 s sin 90 4p r 2. Součsně pltí = cos α. Z těchto vou vzthů ostáváme = µ 0 cos α s 4pr 2. (30.30) Z or plyne, že veličiny r α nejsou nvzájem nezávislé. Oě vyjáříme pomocí proměnné z, tj. pomocí vzálenosti ou o střeu smyčky: r = 2 + z 2 (30.31) cos α = r = 2 + z 2. (30.32) Doszením rov. (30.31) (30.32) o rov. (30.30) ostneme = µ 0 4p( 2 + z 2 s. ) 3/2 Všimněte si, že veličiny, z mjí tytéž honoty pro všechny elementy s po celém ovou smyčky. ntegrujeme-li tey tuto rovnici, lze je vytknout pře integrál stčí vypočítt pouze velmi jenouchý integrál s, který je roven ovou kruhové smyčky 2pr.Tey otu µ 0 = = 4p( 2 + z 2 ) 3/2 (z) = µ 0 2 2( 2 + z 2 ) 3/2, což je rov. (30.28), kterou jsme chtěli ovoit. s ŘEHLED & SHNUTÍ iotův-svrtův zákon Mgnetické pole voiče, kterým protéká elektrický prou, můžeme určit pomocí iotov-svrtov zákon. ole tohoto zákon je mgnetická inukce vytvořená prouovým elementem s ve vzálenosti r o tohoto elementu án vzthem = µ 0 s r 4p r 3 (iotův-svrtův zákon). (30.5) Ze r je vektor, který směřuje o elementu s o ou, vněmž určujeme mgnetickou inukci. Veličin µ 0 je permeilit vku: µ 0 = 4p 10 7 T m A 1. = 1, T m A 1. Mgnetické pole louhého přímého voiče Velikost mgnetické inukce pole přímého louhého voiče ve vzálenosti o něj je = µ 0 (louhý přímý voič). (30.6) 2p Mgnetické pole voiče ve tvru kruhového olouku Velikost mgnetické inukce ve střeu kruhového olouku voiče se střeovým úhlem ϕ 0 poloměrem, kterým protéká elektrický prou, je = µ 0ϕ 0 4p (ve střeu kruhového olouku). (30.11) Síl mezi věm rovnoěžnými voiči protéknými prouem ovnoěžné voiče protékné souhlsně orientovnými prouy se nvzájem přithují. Mjí-li prouy opčnou orientci, voiče se opuzují. Velikost síly, která půsoí n jenotku élky L kžého z voičů, je F = F = L sin 90 = µ 0L, (30.14) 2p ke je vzálenost oou voičů, jsou prouy tekoucí voiči. Ampérův zákon Vzth mezi elektrickým prouem mgnetickou inukcí vyjřuje vele iotov-svrtov zákon tké Ampérův zákon: s = µ 0 c (Ampérůvzákon). (30.16) Křivkový integrál počítáme poél uzvřené orientovné křivky, která se nzývá Ampérov křivk. rou c je celkový elektrický prou, oepnutý křivkou (to znmená celkový prou, který prochází liovolnou plochou, mjící z hrnici tuto uzvřenou křivku).
16 788 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU Mgnetické pole solenoiu toroiu Uvnitř solenoiu (louhé hustě vinuté cívky), kterým protéká elektrický prou, je voech vzálených o konců solenoiu velikost mgnetické inukce rovn = µ 0 n (ieální solenoi), (30.25) ke n je počet závitů připjící n jenotku élky solenoiu. Uvnitř toroiu s N závity je velikost mgnetické inukce rovn = µ 0N 1 (toroi), (30.26) 2p r ke r je vzálenost mezi střeem toroiu oem, v němž inukci určujeme. Vně toroiu je = 0. ole mgnetického ipólu Cívk, kterou protéká elektrický prou, tvoří mgnetický ipól. V oě ležícím n ose cívky je mgnetická inukce (z) = µ 0 2p µ z 3, (30.29) ke µ je ipólový moment cívky z je souřnice ou n ose cívky (závitu). OTÁZKY 1. N or jsou 4 různá uspořáání louhých přímých voičů kolmých k rovině orázku, jimiž protékjí stejně velké, le různě orientovné elektrické prouy. Voiče procházejí vrcholy stejně velkých čtverců. Seř te tto uspořáání sestupně pole velikosti výslené mgnetické inukce ve střeu kžého ze čtverců. elektrický prou střeový úhel vymezený přímými riálními částmi voiče je stejný. Seř te ovoy sestupně pole velikosti výslené mgnetické inukce ve střeech olouků vyznčených n orázku. () () (c) () Or Otázk 1 2. N or je průřez věm louhými přímými voiči; voičem n levé strně orázku protéká prou 1 kolmo k orázku směrem k nám. Jestliže víte, že výslená mgnetická inukce vytvořená oěm prouy je v oě rovn nule, opovězte n otázky: () Teče prou 2 v prvém voiči směrem k nám, neo o nás? () Je prou 2 větší než 1, neo je mu roven? () () (c) Or Otázk 4 5. N or jsou tři části různých elektrických ovoů, z nichž kžá se skláá z voiče zkřiveného o tvru kruhového olouku (všechny mjí stejný poloměr) vou louhých přímých úseků, které mjí směr tečny k olouku. Voiče se kříží ez otyku. Kžou z těchto částí protéká stejný elektrický prou. Seř te úseky sestupně pole velikosti mgnetické inukce ve vyznčených oech (střeech olouků). 1 2 Or Otázk 2 3. N or jsou v louhé přímé voiče, které se těsně kolmo míjejí, niž se otýkjí. Ve kterém kvrntu existují oy, v nichž je výslená mgnetická inukce rovn nule? Or Otázk () () (c) Or Otázk 5 6. N or jsou tři úseky různých elektrických ovoů, z nichž kžý se skláá z kruhového olouku (všechny mjí 4. N or jsou tři smyčky, z nichž kžá se skláá ze vou soustřených kruhových olouků o poloměrech r (ke > >r) vou riálních úseček. Kžou ze smyček protéká stejný () () (c) Or Otázk 6
17 OTÁZKY 789 stejný poloměr střeový úhel) ze vou louhých přímých částí. římé části mjí vpřípě úseku riální směr vpřípě úseků c tečný směr; voiče se kříží ez otyku. Ve všech třech přípech protéká voiči stejný prou. Seř te úseky sestupně pole velikosti výslené mgnetické inukce ve střeu kžého olouku. 7. N or jsou čtyři konfigurce louhých přímých voičů kolmých k rovině orázku umístěných stejně leko o see. Voiči protéká stejný elektrický prou u směrem k nám, neo o nás. Seř te sestupně tyto konfigurce pole velikosti výslené síly, kterou půsoí n prostření voič osttní voiče. () rovnoěžný voič procházející oem protékný stejným prouem směrem o nás. 10. N or je louhý přímý voič, kterým protéká elektrický prou směrem oprv. Vele něho se ncházejí tři voivé prvoúhlé smyčky, kterými protéká stejně velký elektrický prou vnznčeném směru. Délky strn smyček jsou u L, neo2l všechny strny smyček přilehlé k voiči mjí o něho stejnou vzálenost. Seř te sestupně smyčky pole velikosti celkové síly, kterou n ně půsoí mgnetické pole přímého voiče. () (c) Or Otázk 10 c () Or Otázk 7 8. N or jsou tři konfigurce louhých přímých voičů kolmých k rovině orázku, kterými protéká stejný elektrický prou u směrem k nám, neo o nás. () Seř te sestupně jenotlivé konfigurce pole velikosti celkové síly, kterou půsoí osttní voiče n ten voič, jímž teče prou směrem k nám. () Jký je vpřípě (3) úhel mezi čárkovnou polopřímkou celkovou silou, kterou půsoí osttní voiče n voič s prouem, tekoucím směrem k nám je větší, roven, neo menší než 45? D D (1) (2) Or Otázk 8 9. N or jsou vě konfigurce louhých přímých voičů kolmých k rovině orázku, kterými protéká stejný elektrický prou u směrem o nás, neo k nám. O voiče jsou stejně vzáleny o osy y. () ro kžou z konfigurcí určete směr výslené mgnetické inukce v oě. () ro kžou konfigurci ále určete směr síly, kterou y půsoily o voiče n y (1) x Or Otázk 9 y (2) D (3) x 11. N or je voivá smyčk neprvielného tvru položená n hlkém stole tk, že její oy jsou ke stolu připevněny. Zčne-li smyčkou protékt elektrický prou, změní se její tvr. ue se smyčk vypínt o tvru olouku, neo se ue sthovt ovnitř? Or Otázk N or je znázorněno homogenní mgnetické pole o inukci čtyři přímé úseky stejné élky. Seř te je sestupně pole velikosti integrálu s poél úseků. 30 c 30 Or Otázk N or jsou čtyři Ampérovy křivky,, c. Válcovým voičem protéká elektrický prou kolmo k orázku směrem k nám. rouová hustot má stejnou velikost i směr v celém kruhovém průřezu voiče. Seř te tyto křivky sestupně pole velikosti integrálu s poél kžé z nich. 14. N or jsou čtyři Ampérovy křivky kružnice,, c, čtyři louhé válcové voiče. Voič s nejmenším poloměrem má kruhový průřez zývjící voiče jsou uté válce (křivky i voiče jsou soustřené). Elektrické prouy tekoucí voiči kolmo k rovině orázku mjí (o nejmenšího poloměru
18 790 KATOLA 30 MAGNETCKÉ OLE ELEKTCKÉHO OUDU po největší) honoty: 4 A (k nám), 9 A (o nás), 5 A (k nám) 3 A (o nás). Seř te křivky sestupně pole velikosti integrálu s poél kžé z nich. () c () Or Otázky N or jsou čtyři přímé rovnoěžné voiče protékné stejnými elektrickými prouy pět orientovných Ampérových křivek oepínjících voiče. Seř te tyto křivky sestupně pole velikosti integrálu s. 16. Násleující tulk uváí pro šest ieálních solenoiů o různých poloměrech počet závitů n jenotku élky n prou jimi tekoucí. Chceme několik z nich soustřeně zsunout o see tk, y výslená mgnetická inukce n společné poélné ose yl nulová. Je to možné uělt pomocí () vou, () tří, (c) čtyř c () pěti z nich? Které solenoiy yste použili? Určete směry příslušných prouů. Solenoi n olohový vektor částice pohyující se po kružnici o poloměru r je r. Určete honotu integrálu r s poél této kružnice. 18. Vypočtěte honotu integrálu s poél ovou () čtverce s élkou strny () rovnostrnného trojúhelník s élkou strny. () () (c) () (e) Or Otázk 15 CVČENÍ & ÚLOHY ODST Mgnetické pole elektrického prouu 1C. Velikost mgnetické inukce voě, který je vzálen 88,0 cm o osy louhého přímého voiče, je 7,30 mt. Jk velký elektrický prou protéká voičem? 2C. Neizolovným měěným voičem (průměr 2,6 mm) může ez přehřátí procházet prou 50 A. Jká je přitom mgnetická inukce n povrchu voiče? 3C. Zeměměřič určuje zeměpisnou polohu pomocí mgnetické uzoly 6,0 m po elektrickým veením, kterým protéká stejnosměrný elektrický prou 100 A. () Jká je mgnetická inukce vytvořená tímto prouem v místě, ke se nchází uzol? () ue toto veení nějk ovlivňovt její úje? Voorovná složk inukce mgnetického pole Země vmístě, ke se nchází zeměměřič s uzolou, je 20 mt. 4C. Elektronové ělo v televizní orzovce vystřeluje elektrony s kinetickou energií 25 kev vpprsku o průměru 0,22 mm. Z kžou sekunu opne n orzovku 5, elektronů. Vypočtěte mgnetickou inukci, kterou uí pprsek vmístě vzáleném 1,5mmosvéosy. 5C. N or je 3,0 cm louhý úsek voiče, kterým protéká elektrický prou 2,0 A ve směru osy y. Úsek v o- iče je umístěn tk, že se jeho stře nchází vpočátku soustvy souřnic. Určete mgnetickou inukci voech () (0; 0; 5,0m), ()(0; 6,0m; 0), (c)(7,0m; 7,0m; 0) () ( 3,0m; 4,0m; 0). Můžete k tomu použít iotov- -Svrtov zákon ve tvru = (µ 0 /4p) s sin θ/r 2,km osíte s = 3,0 cm (veličiny r θ jsou vnšem zání prkticky konstntní pro celý úsek voiče). 2,0A x z 3,0cm 2,0A Or Cvičení 5 6C. Dlouhý voič, kterým protéká elektrický prou 100 A, se nchází ve vnějším homogenním mgnetickém poli o inukci 5,0 mt je k ní kolmý. Určete oy, ve kterých je výslené mgnetické pole rovno nule. 7C. V lortoři n Filipínách má inukce mgnetického pole Země velikost 39 mt směr voorovně k severu. Ve vzálenosti 8,0 cm n louhým přímým voorovným voičem, kterým protéká elektrický prou, je výslená mgnetická inukce nulová. Určete () velikost () směr elektrického prouu. 8C. Klně nitá částice s náojem Q se nchází ve vzálenosti o louhého přímého voiče, kterým protéká prou. Částice se pohyuje rychlostí v kolmo k voiči. Určete směr velikost mgnetické síly půsoící n částici, pohyuje-li se () směrem k voiči, () směrem o voiče. y
STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Příklay: 1. Přímý voič o élce 0,40 m, kterým prochází prou 21 A, leží v homogenním magnetickém poli kolmo k inukčním čarám. Velikost vektoru magnetické inukce je 1,2 T. Vypočtěte práci, kterou musíme vykonat
Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1
Orázková mtemtik D. Šfránek Fkult jerná fyzikálně inženýrská řehová 7 115 19 Prh 1.sfrnek@seznm.z strkt Názorná ovození záklníh geometrikýh vět známýh ze stření školy. 1 Úvo N stření škole se mehniky používjí
( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312
.. Vzálenost bou o přímk II Přepokl: Pegogiká poznámk: Průběh hoin honě závisí n tom, jk oolní jsou stuenti v oszování o vzorů, které je nejtěžší částí hoin. Dlším problémem pk mohou být rovnie s bsolutní
Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.
Přík 33 : Energie eektrického poe eskového konenzátoru. Ověření vzthu mezi energií, kpcitou veičinmi poe. Přepokáné znosti: Eektrické poe kpcit eskového konenzátoru Přík V eskovém konenzátoru je eektrické
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon Peter Dourmashkin MIT 26, překla: Jan Pacák (27) Obsah 5 AMPÉRŮV ZÁKON 3 51 ÚKOLY 3 52 ALGORITMUS PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 3 ÚLOHA 1: VÁLCOVÝ PLÁŠŤ
14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
Hlavní body - magnetismus
Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického
4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem
4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných voičů s prouem Přepoklay: 4502, 4503, 4504 Př. 1: Dvěma velmi louhými svislými voiči prochází elektrický prou. Rozhoni pomocí rozboru magnetických inukčních čar polí
Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník
Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Sttiky neurčité
Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná
Hyperol Hyperol je množin odů, které mjí tu vlstnost, že solutní hodnot rozdílu jejich vzdáleností od dvou dných různých odů E, F je rovn kldné konstntě. Zkráceně: Hyperol = {X ; EX FX = }; kde symolem
2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.
2.cvičení 1. Polopřímk: od O dělí přímku n dvě nvzájem opčné polopřímky. Úsečk: průnik dvou polopřímek,. Polorovin: přímk dělí rovinu n dvě nvzájem opčné poloroviny. Úhel: průnik polorovin (pozor n speciální
Průřezové charakteristiky základních profilů.
Stření průmyslová škola a Vyšší oborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřenictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Průřezové
( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
Obsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled
řijímí řízení kemiký rok / Kompletní znění testovýh otázek mtemtiký přehle Koš Znění otázky Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 9 7?. Které číslo oplníte
Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy postupy: Kpcit uložená energie Peter Dourmshkin MIT 6, překld: Jn Pcák (7) Osh 4. KAPACITA A ULOŽENÁ ENERGIE 4.1 ÚKOLY 4. ALGORITMUS PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ÚLOHA 1: VÁLCOVÝ
( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707
.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o
1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.
Příklady: 30. Magnetické pole elektrického proudu 1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás. a)
3.1.3 Vzájemná poloha přímek
3.1.3 Vzájemná poloh přímek Předpokldy: 3102 Dvě různé přímky v rovině mximálně jeden společný od Jeden společný od průsečík různoěžné přímky (různoěžky) P Píšeme: P neo = { P} Žádný společný od rovnoěžné
4. cvičení z Matematiky 2
4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y
9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie
9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO
Výpočet obsahu rovinného obrazce
Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh
Výpočet vnitřních sil přímého nosníku
Stvení sttik, 1.ročník klářského studi ýpočet vnitřních sil přímého nosníku nitřní síly přímého vodorovného nosníku prostý nosník konzol nosník s převislým koncem Ktedr stvení mechniky Fkult stvení, ŠB
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
Přijímací řízení akademický rok 2015/2016 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika
Přijímcí řízení kemický rok 0/06 Bc. stuium Kompletní znění testových otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď c) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 7 6 8 6?. Které
Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0
Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny
R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na
Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.
2.7.7 Obsah rovnoběžníku
77 Osh rovnoěžníku Předpokldy: 00707 Osh (znčk S): kolik míst útvr zujímá, počet čtverečků 1 x 1, které se do něj vejdou, kolik koerce udeme muset koupit, ychom pokryli podlhu, Př 1: Urči osh čtverce o
Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŽSTEVNÍ 125, RAPOTÍN Název projektu: Ve svazkové škole aktivně - interaktivně Číslo projektu:
Název školy: ZŠ MŠ ÚOLÍ ESNÉ, RUŽSTEVNÍ 125, RPOTÍN Název projektu: Ve svzkové škole ktivně - interktivně Číslo projektu: Z107/1400/213465 utor: Mgr Monik Vvříková Temtiký okruh: Geometrie 7 Název:VY_32_INOVE_16_Čtyřúhelníky
Evropská unie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropská unie Evropský soiální fon Prh & EU: Investujeme o vší uounosti ávrh čítče jko utomtu Osh ÁVRH ČÍAČE JAKO AUOMAU.... SYCHROÍ A ASYCHROÍ AUOMA..... Výstupy utomtu mohou ýt přímo ity pměti stvu.....
Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník
Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Opkování
Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.
.. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).
17 Křivky v rovině a prostoru
17 Křivky v rovině prostoru Definice 17.1 (rovinné křivky souvisejících pojmů). 1. Nechť F (t) [ϕ(t), ψ(t)] je 2-funkce spojitá n, b. Rovinnou křivkou nzveme množinu : {F (t) : t, b } R 2. 2-funkce F [ϕ,
Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy
Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Trojklouový nosník Složené rovinné nosníkové soustvy Sttiká určitost neurčitost rovinnýh soustv Trojklouový nosník Kter stvení mehniky Fkult
INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování
INTEGRÁLNÍ POČET Primiivní unkce. Neurčiý inegrál Deinice. Jesliže pro unkce F einovné n oevřeném inervlu J plí F pro kžé J, říkáme, že F je primiivní unkcí k unkci n J. Vě. Je-li spojiá n J, pk k ní eisuje
3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí
3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká
5.2.4 Kolmost přímek a rovin II
5..4 Kolmost přímek rovin II Předpokldy: 503 Př. 1: Zformuluj stereometrické věty nlogické k plnimetrické větě: ným bodem lze v rovině k dné přímce vést jedinou kolmici. Vět: ným bodem lze v prostoru k
4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I
4..7 Zvedení funkcí sinus cosinus pro orientovný úhel I Předpokldy: 40, 40, 404, 406 Prolém s definicí funkcí sin ( ) cos( ) : Definice pomocí prvoúhlého trojúhelníku je π možné použít pouze pro ( 0 ;90
Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická
Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.
Zákldní příkld 1) Stín věže je dlouhý 55 m stín tče vsoké 1,5 m má v tutéž dou délku 150 cm. Vpočtěte výšku věže. ) Určete měřítko mp, jestliže odélníkové pole o rozměrech 600 m 450 m je n mpě zkresleno
5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1
Řešení úloh 1 kola 7 ročníku fyzikální olympiáy Kategorie C Autoři úloh: J Thomas (1,, 3), J Jírů (4, ), J Šlégr (6) a T Táborský (7) 1a) Označme stranu čtverce na mapě Autobus za 1 hoinu urazí ráhu s
(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
Elektromagnetick indukce
31 lektromgnetick indukce Kdyû v polovinï pdes t ch let zël rock, vymïnili z hy kytristè svè kustickè n stroje z elektrickè. Jimi Hendrix jko prvnì z nich pojl elektrickou kytru jko elektronick n stroj.
x + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník
Stvení sttik,.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy III Příhrový nosník Rovinný klouový příhrový nosník Skl rovinného příhrového nosníku Pomínk sttiké určitosti příhrového nosníku Zjenoušená
5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0
Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm
Diferenciální počet. Spojitost funkce
Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti
2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem
2.8.5 Lineární nerovnice s prmetrem Předpokldy: 2208, 2802 Pedgogická poznámk: Pokud v tom necháte studenty vykoupt (což je, zdá se, jediné rozumné řešení) zere tto látk tk jednu půl vyučovcí hodiny (první
29. PL Čtyřúhelníky, mnohoúhelníky Čtyřúhelník = rovinný útvar, je tvořen čtyřmi úsečkami, které se protínají ve čtyřech bodech (vrcholech).
.ročník 9. PL Čtyřúhlníky, mnohoúhlníky Čtyřúhlník = rovinný útvr, j tvořn čtyřmi úsčkmi, ktré s protínjí v čtyřh oh (vrholh). Pozn.: Njčstěji s používá znční,,, pro vrholy,,,, pro strny α, β, γ, δ pro
Koš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?
Přijímí řízení kemiký rok 07/08 B. stuium Kompletní znění testovýh otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 6 6? 6 86 8. Které
Zlomky závěrečné opakování
2.2. Zlomky závěrečné opkování Přepokly: 02022 Př. : Vypočti. ) + b) 8 2 4 0 c) 2 4 2 : : 4 24 ) 2 22 4 2 2 9 + 0 9 ) + = + = = 8 2 8 2 2 24 24 8 = 4 2 2 = 4 4 2 4 2 b) 0 = = = 2 4 8 2 4 4 c) 4 2 4 24
II. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
Vedení vvn a vyšší parametry vedení
Veení vvn a vyšší parametry veení Při řešení těchto veení je třeba vzhleem k jejich élce uvažovat nejenom opor veení R a inukčnost veení L, ale také kapacitu veení C. Svo veení G se obvykle zanebává. Tyto
1.3.5 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů II
1.3.5 Řešení slovníh úloh pomoí Vennovýh igrmů II Přepokly: 1304 Pegogiká poznámk: Ieální je poku tto hoin vyje n vičení. Postup stuentů je totiž velmi iniviuální ěljí velké množství hy, oěht elou tříu
Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali
Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření 3.. 011 Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum. 3. 011 Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali
Pravoúhlý trojúhelník goniometrické funkce. Výpočet stran pravoúhlého trojúhelníka pomocí goniometrických funkcí
Prvoúhlý trojúhelník goniometrické funkce V prvoúhlém trojúhelníku ABC jsou definovány funkce úhlu : sin, cos, tg, cotg tkto: sin c cos c tg cot g protilehlá odvěsn ku přeponě přilehlá odvěsn ku přeponě
Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
Vzdálenosti přímek
5..11 Vzdálenosti přímek Předpokldy: 510 Př. 1: Rozhodni, kdy má smysl uvžovt o vzdálenosti dvou přímek nvrhni definici této vzdálenosti. Vzdálenost přímek má smysl, když přímky nemjí společné body tedy
Ohýbaný nosník - napětí
Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se
Lineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
7 Gaussova věta 7 GAUSSOVA VĚTA. Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro
7 Gaussova věta Zadání Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro následující nabitá tělesa:. rovnoměrně nabitou kouli s objemovou hustotou nábojeρ,
1.3.6 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů I
1.3.6 Řešení slovníh úloh pomoí Vennovýh igrmů I Přepokly: 010304, řešení rovni Pegogiká poznámk: Řešení slovníh množinovýh úloh pomoí Vennovýh igrmů mně přije zjímvé přínosné z těhto ůvoů: je o první
Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
Vzdálenosti přímek
5..1 Vzdálenosti přímek Předpokldy: 511 Př. 1: Rozhodni, kdy má smysl uvžovt o vzdálenosti dvou přímek nvrhni definici této vzdálenosti. Vzdálenost přímek má smysl, když přímky nemjí společné body tedy
Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C
52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.
M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)
5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete
Matematické metody v kartografii
Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími
11. cvičení z Matematické analýzy 2
11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y
4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:
443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější
DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla
projekt GML Brno Docens DUM č. v sdě M- Příprv k mturitě PZ geometrie, nltická geometrie, nlýz, komlení čísl 4. Autor: Mgd Krejčová Dtum: 3.8.3 Ročník: mturitní ročník Anotce DUMu: Anltická geometrie v
Výpočet vnitřních sil lomeného nosníku
Stvní sttik, 1.ročník klářského stui ýpočt vnitřníh sil lomného nosníku omný nosník v rovinné úloz Kontrol rovnováhy uvolněného styčníku nitřní síly n uvolněném prutu rostorově lomný nosník Ktr stvní mhniky
( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308
731 Vzdálenost odu od římky I Předokldy: 7308 Pedgogiká oznámk: Pokud máte málo čsu, můžete odvodit vzore ez smosttné ráe studentů oužít některý z říkldů z dlší hodiny Tím jednu ze dvou hodin ro vzdálenost
Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE
ZSE 8/9 Studijní mteriály ke 4 vičení z předmětu ZSE Předkládný studijní mteriál je určen primárně studentům kterým odpdlo vičení dne 4 9 (velikonoční pondělí) Ke studiu jej smozřejmě mohou využít i studenti
Větu o spojitosti a jejich užití
0..7 Větu o spojitosti jejich užití Předpokldy: 706, 78, 006 Pedgogická poznámk: Při proírání této hodiny je tře mít n pměti, že všechny věty, které studentům sdělujete z jejich pohledu neuvěřitelně složitě
je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.
10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány
GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU
Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,
Odraz na kulové ploše
Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. tojúhelníků
KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t
KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá
III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírk příkldů Mtemtik II ( III.. Fubiniov (Fubiniho vět pro trojný integrál Vpočítejte trojné integrál n dných množinách E : Příkld. I Řešení : I ( + d d d; {[,, E
Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.
1. V oboru reálných čísel řešte soustvu rovnic x 2 xy + y 2 = 7, x 2 y + xy 2 = 2. (J. Földes) Řešení. Protože druhou rovnici můžeme uprvit n tvr xy(x + y) = 2, uprvme podobně i první rovnici: (x + y)
Hyperbola a přímka
7.5.8 Hperol přímk Předpokld: 75, 75, 755, 756 N orázku je nkreslen hperol = se středem v počátku soustv souřdnic. Jká je vzájemná poloh této hperol přímk, která prochází počátkem soustv souřdnic? E B
6 Řešení soustav lineárních rovnic rozšiřující opakování
6 Řšní soustv linárníh rovni rozšiřujíí opkování Tto kpitol j rozšiřujíí ěžné učivo. Poku uvné mtoy zvlánt, zkrátí vám to čs potřný k výpočtům. Nní to všk učivo nzytné, řšit soustvy linárníh rovni lz i
( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:
4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové
4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu
.. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α
5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
Výfučtení: Geometrické útvary a zobrazení
Výfučtení: Geometrické útvry zorzení V geometrii očs nrzíme n to, že některé geometrické orzce vykzují jistou symetrii. Popřípdě můžeme slyšet, že nějké dv útvry jsou si podoné. V tomto Výfučtení udeme
Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku
Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku 1. Určete skalární a vektorový součin dvou obecných vektorů a a popište, jak závisí výsledky těchto součinů na úhlu mezi vektory.
Konstrukce na základě výpočtu I
..11 Konstrukce n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogická poznámk: Původně yl látk rozepsnou do dvou hodin, v první ylo kromě dělení úseček zřzen i čtvrtá geometrická úměrná. Právě její prorání se nestíhlo,
Rovinné nosníkové soustavy
Stvení sttik, 1.ročník kominovného stui Rovinné nosníkové soustvy Složené rovinné nosníkové soustvy Sttiká určitost neurčitost rovinnýh soustv Gererův nosník Trojklouový rám Trojklouový rám s táhlem Kter