SH = BH*( 1 + i) n nebo

Transkript

1 PEKS 2 Literatura Syek PEK 4. vydáí Faktor času v peěžím vyjádřeí Peěží jedotka Kč přijata ebo vyplacea v růzých časových okamžicích má rozdílou hodotu. Deší korua je ceější, ež korua získaá později apř. za rok, eboť tu koruu, kterou máme des, můžeme ivestovat tak, aby ám přiesla úrok eboli další zisk. Početí postup, kterým zjišťujeme budoucí hodotu peěz, azýváme úrokováím. Úrokováí může být jedoduché, ebo složité. Při jedoduchém úrokováí se úročí stále původí částka (jistia), zatímco se úrok každoročě vybírá. Složité úrokováí, při kterém se spolu se základí jistiou úročí i úrok. BH = SH* (1+i) BH budoucí hodota (koečá částka a koci -tého roku) SH současá hodota (počátečí hodota) i úroková míra v desetiém tvaru počet let (období úročeí) (1 +i ) ÚROČITEL Příklad č.1 Jistia 7 580,- i = 5,5 % Vypočítejte kolik bude hodota za 1 rok (BH)? BH = SH* (1+i) BH = * (1 + 0,055) 1 BH = * 1,055 BH = 7996,90 Příklad č. 2 shodé zadáí, akorát počítáme pro složité úrokováí. Kolik budeme mít a koci 5tého roku? Jistia 7 580,- i = 5,5 % BH = SH* (1+i) BH = * (1 + 0,055) 5 BH = 9 906,76 Ve fiačích výpočtech velice často zjišťujeme současou hodotu budoucích příjmů ebo výdajů, tj. částku, která, kdybychom ji takhle měli yí v rukou, by vzrostla a budoucí hodotu. Teto postup se azývá odúročeí eboli diskotováí. SH = BH*( 1 + i) ebo 1

2 SH současá hodota BH budoucí hodota (1 +i ) - ODÚROČITEL i úroková míra v desetiém tvaru SH = BH * Příklad č. 3 i = 9,5%, (BH) jistia a koci 5tého roku je 7 950,-. Vypočítejte základí jistiu (SH?) a koci ultého roku ebo a začátku prvího roku? i = 9,5% SH = BH * SH = * SH = 5 050,06 Současá hodota jistia základí J 0 Budoucí hodota J Faktor rizika = Při vybíráí jedé z možých variat ějakého řešeí si ejsme jisti jejím výsledkem, eboť obvykle variata s větším rizikem přiáší i větší zisk i variata a opak Riziko představuje ebezpečí, že očekávaé výosy ebudou dosažey, ebo že dokoce ivestovaý kapitál bude ztrace Riziko vziká buď z: a) vějších příči (povodě, iflace, krize), b) vitřích příči samotého podiku (chybý odhad poptávky, chybé zaměřeí ivestice, atd.) Riziko ztráty vyaložeých fiačích prostředků se sižuje jejich rozložeí do více akcí, diverzifikací výrobího programu, vytvářeí rezervích fodů, pojištěí. Čím větší je riziko, tím větší je i požadovaý výos a tím vyšší je diskotí míra. Ve fiačím řízeí podiku se příjmy z rizikových akcí, diskotují s vyšší diskotí mírou Všeobecá pravidla pro fiačí rozhodováí, kterými se řídí ivestoři a fiačí maažery: Při stejém riziku se preferuje vždy větší výos před výosem meším Při stejém výosu se preferuje vždy meší riziko před rizikem větším Za větší riziko se požaduje větší výos Preferují se peíze obdržeé dříve před stejou částkou peěz ež obdržeou později (předpokladem je, že peíze, které se obdrží des, mohou být ivestováy tak, aby přiesly kladý (žádaý) výos) Motivací ivestováí do určité akce, je očekáváí většího výosu, ež by přieslo ivestováí do jié akce, ovšem k přihlédutí míry rizika Motivací veškerého ivestováí je zvětšeí majetku firmy 2

3 Příklad č. 1 Podik se rozhoduje mezi dvěma ivestičími projekty z ichž: prví projekt A bude přiášet po dobu 5 let a jedu akcii ve výši zisk 9,50 a rok druhý projekt B zisk 11, 50 kč/rok po dobu 3 let. Předpokládaá tzv. cea peěz diskotovaá míra je 10%. Vypočítejte hodotu akcie po dobu 5 let a 3 let? Kolik mi každá akcie přiese? a) prví projekt A bude přiášet po dobu 5 let a jedu akcii ve výši zisk 9,50 a rok SH = BH * SH= 9,50 x 1/1,1 = 8,64 SH= 9,50 x (1/1,1) 2 = 7,85 SH= 9,50 x (1/1,1) 3 = 7,14 SH= 9,50 x (1/1,1) 4 = 6,49 SH= 9,50 x (1/1,1) 5 = 5,9 36,02 Kč (od pátého roku zpětě) Hodota jedé akcie po dobu pěti let je 36,02 Kč b) druhý projekt B zisk 11, 50 kč/rok po dobu 3 let. SH = BH * SH= 11,5 x 1/1,1 = 10,45 SH= 11,5 x (1/1,1) 2 = 9,5 SH= 11,5 x (1/1,1) 3 = 8,64 28,59 Kč Hodota jedé akcie po dobu tří let je 28,59 Kč Příklad č. 2 Podik se rozhoduje mezi dvěma ivestičími projekty. Z ichž bude prví projekt A přiášet po dobu 5 ti let a jedu akcii 8, 5Kč a druhý projekt B 10,5 a rok po dobu 3 let. Předpokládaá diskotí sazba je u prvího projektu A 11,5% a u druhého projektu B je 9,5%. Máme vypočítat hodotu akcie po dobu 5 let a po 3 let. SH = BH * a) projekt A SH= 8,5 x 1/1,115 = 7,62 SH= 8,5 x (1/1,115) 2 = 6,84 SH= 8,5 x (1/1,115) 3 = 6,13 SH= 8,5 x (1/1,115) 4 = 5,50 SH= 8,5 x (1/1,115) 5 = 4,93 31,02 kč Hodota akcie po dobu 5 let je 31,02 kč b) projekt B SH = BH * SH= 10,5 x 1/1,095 = 9,59 3

4 SH= 10,5 x (1/1,095) 2 = 8, 76 SH= 10,5 x (1/1,095) 3 = 8 26,34 kč Hodota akcie po dobu 3 let je 26,34 kč Pojem Vzorec Využití Úročitel (1+i) J = J 0 * (1+i) Odúročitel 1 (1 i) J 0 J 1 * (1 i) Střadatel ( 1 i) 1 i J (1 i) a * i 1 Fodovatel i ( 1 i) 1 a J i * (1 i) 1 Umořovatel (1 i) (1 i) * i 1 a J 0 (1 i) * (1 i) * i 1 Zásobitel (1 i) (1 i) 1 * i J 0 (1 i) a * (1 i) 1 * i Současá hodota perpetuity J 0 perpetuita i Současá hodota perpetuity s ročím růstem J 0 perpetuita i g Auita je součet dvou složek a to úroku a úmoru Příklady: 1) Na jakou sumu vzroste počátečí vklad Kč za 5 let při úrokové míře 0,05. Jaká bude celková výše úroků? BH = SH* (1+i) BH = x (1 + 0,05) 5 BH = x (1,05) 5 BH = úrok za 5 let 1381 ( = 1381) 2) Jakou částkou je uté des uložit, aby za 5 let při úrokové míře 0,04 byla k dispozici suma Kč. SH = BH * 4

5 SH = x 1/(1,04) 5 SH = ,5 3) - Máme základí vklad Kč - Úroky k každého roku budeme vybírat - k 1.1. druhého roku vložíme Kč a adále k 1.1. každého ásledujícího roku vložíme vždy o Kč více - Úroková míra je 5,5 % Jaký budeme mít zůstatek vkladu po 5 ti letech této čiosti? Kolik budou čiit celkem úroky za 5 let? Výběr úroků: J = J 0 * (1+i) Ú=J 1 J0 1 rok J 1 = x 1,055 = ,5 úrok = 2 667,5 (51 167, ) 2 rok J0 2 = ( = ) J0 2 = ZK + vklady Ú=J 2 J0 2 = x 1,055 = ,5 úrok = 3 217,5 (61 717, ) 3 rok ( = = ) = x 1,055 = úrok = ( ) 4 rok ( = = = ) = x 1,055 = úrok = ( ) 5 rok ( = = = = ) = x 1,055 = ,5 úrok = 5 692,5 ( , ) celkem úroky = ,5 (=2 667, , ,5) 4) Zadáí je stejé a ikdy ebudeme vybírat úroky 1. 1 rok = x 1,055 = ,5 úrok = 2 667,5 (51 167, ) 2 rok (51 167, = ,5) = ,5 x 1,055 = ,71 úrok = 3 364,21 (64 531, ,5) 3 rok (64 531, = ,71) 1 Tz. jako J0x vždy bereme vypočítaou J0 z předchozího roku, ke které přičteme dle zadáí to, co máme. 5

6 = ,71 x 1,055 = ,45 úrok = 4 236,74 (81 268, ,71) 4 rok (81 268, = ,45) = ,45 x 1,055 = ,21 úrok = 5 294,76 ( , ,45) 5 rok ( , = ,21) = ,21 x 1,055 = ,69 úrok = 6 548,48 ( , ,21) Celkem úroky = ,69 (2 667, , , , ,48) 5) Úvěr (půjčka) ve výši Kč je uté splácet 5 let stejými ročími splátkami (od teď budeme azývat auitami, auita = úrok + úmor) Vypočítejte hodotu této částky a celkovou hodotu úroků pokud je úroková míra 0,1 (10%)? (zde použijeme vzorec umořovatel) a J 0 (1 i) (1 i) 5 5 i (1 0,1) 0,1 (1,1) 0, (1 0,1) 1 (1,1) 1 0, , , ,61051 Úrok čií = Kč (5 x a) = = Kč) Ú= a - úvěr 6) Jakou sumu je uté des uložit, aby z í bylo možo po dobu 5 let při úrokové míře 0,1 (10%) kocem každého roku čerpat částku Kč? (Zde použijeme zásobitel) J 0 (1 i) a (1 i) (1 0,1) 1 (1,1) i (1 0,1) 0,1 (1,1) 0,1 5 (1,1) (1,1) 0,1 0, , ) Jaká suma bude k dispozici po 5ti letech při úrokové míře 0,1 (10%), pokud je pravidelě kocem každého roku ukládaá částka Kč. Kolik tam budeme mít za 5 let? (Zde použijeme střadatel) 5 5 (1 i) 1 (1 0,1) 1 (1,1) 1 0,61051 J a i 0,1 0,1 0, , , ) Jakou částku je uté každoročě uložit aby za 4 roky při úrokové míře 0,05 (5%) byla k dispozici celková suma Kč. (Zde použijeme fodovatel) 6

7 a J i (1 i) , (1 0,05) 0,05 0, , (1,05) , , Plá umořováí Příklad č. 1 Výše úvěru je Kč, úroková míra je 0,1 a doba splatosti 3 roky. a) vyjádřete průběh umořováí dluhu při jedoduchém úročeí, když ročí úmor bude ,- a úroky budou splácey ročě. (roky) Jistia Úrok (0,1x100) 10% (J0 x i) Úmor Zůstatek dluhu ZD=J0 - úmor (300000*0,1) celkem tj. jedoduché úročeí, pořád úročíme b) vyjádřete průběh umořováí dluhu pomocí složitého úrokováí, při ročím úmoru ,- a ročě spláceém úroku (roky) Jistia Úrok (0,1x100) Úmor Zůstatek dluhu 10% celkem c) vyjádřete průběh umořováí dluhu při složitém úrokováí, pomocí kostatích auit (auita zahruje 10% úrok ze zůstatku dluhu a úmor) auita dle vzorečku umořovatel auita tj. složité úrokováí a= Jo x (1 + i) x i = x (1 + 0,1) 3 x 0,1 = x 0,1331 = ,44 (1 + i) 1 (1 + 0,1) 3 1 0,331 7

8 (roky) Jistia Úrok (0,1x100) Úmor Auita Zůstatek dluhu 10% (úrok+úmor) , , ,44 0 celkem d) vyjádřete průběh umořováí dluhu při složitém úrokováí, ale při jedorázové splátce celého dluhu i úroku po 3 letech Jistia Úrok Koečá splátka Zůstatek dluhu x x Celkem Vzhledem ke skutečosti, že úrok i úmor se platí ajedou, lze provést teto propočet: J = J 0 x (1 + i) J 3 = x (1 + i) 3 J 3 = U = J J 0 U = U = Závěr: Nejvýhodější je variata b, c; ejméě výhodá je variata a, d Zakladatelský projekt - Zakladatelský rozpočet Má 5 bodů (částí) 1) Počátečí rozvaha 2) Výsledovka (plá výosů, ákladů a zisků a ztrát) 3) Cash-flow plá (plá peěžích toků) 4) Umořovací plá 5) Odpisový plá Před počátečí rozvahou: - sezámit se musíme s: - majetkovou strukturou podiku - kapitálovou strukturou podiku 8

9 Majetková struktura podiku (Aktiva) Kapitálová struktura podiku (Pasiva) Příklad č. 1 Sestavte zakladatelský rozpočet, záte-li tyto údaje: podik vyrábí 1 druh výrobku cea 1 výrobku je 200 kč 9

10 Náklady mzdy a 1 ks výrobku je 100 kč spotřeba materiálu a 1 ks výrobku je 50 kč ostatí přímé áklady a 1 ks výrobku je 25 kč cea výrobího zařízeí, včetě istalace je kč odpisová sazba je 12 % vlastí kapitál, který je k dispozici a je kč předpokládaý ročí prodej je ks výrobků úroková sazba za případý úvěr 7 % doba, a kterou by byl úvěr poskytut je 5 let ročí ájemé kč potřebá výše oběžého majetku je kč áklady a sociálí a zdravotí pojištěí čií 35 % mzdových ákladů daň z příjmu je 24 % 1) Počátečí (vstupí) rozvaha (bilace) majetku a kapitálu Majetek (aktiva) Kapitál (pasiva) Cea výrobího zařízeí ,- Vlastí kapitál ,- Oběžý majetek ,- Cizí kapitál ,- Celkem ,- Celkem ,- A = P Poz. U bakovího úvěru je evýhoda, že musím platit úroky, ale jsem majitelem pouze já. Pokud si půjčím peíze od zámého, emusím mu sice platit úroky, ale ve firmě budou chtít rozhodovat oba a může to vést ke sporům. 2) Plá výosů, ákladů a zisků (ztrát) =>výsledovka (k ) za 1 rok Tržby za 1 rok => předpokládaý ročí prodej x cea výrobku ( x 200 = ) Tržby Celkem => předpokládaý ročí prodej x cea výrobku x 200 = kč mzdy (100 x ) => ,- Spotřeba materiálu (50 x ) => ,- Ostatí přímé áklady (25 x ) => ,- Nájemé ,- Náklady a soc. a zdr. poj. ( z 35%) ,- Odpisy (espotřebovávají se) (12% z ) ,- Nákladové úroky (7% z ) ,- Náklady celkem ,- Zisk před zdaěím (tržby áklady) zde je ztráta ,- Daň z příjmu (24%) podik je ve ztrátě 0,- ČISTÝ ZISK (ZTRÁTA) ,- Tz., že podik je ve ztrátě Kč. 10

11 Poz. Odpisy jsou zvláštím druhem ákladů a od ostatích ákladů se liší tím, že áklady se spotřebovávají a tvoří ové výosy, ale odpisy se espotřebovávají a etvoří ové výosy. Odpisy zůstávají v podiku a slouží jako rezerva, aby se za určitou dobu, až bude stroj odepsá, mohl koupit ový. Odpisy zahrujeme do ákladů, abychom si sížili zisk před zdaěím a eobjevily se ám v čistém zisku. Odpisy: Nemůžeme spotřebovat Tvoří rezervu pro ákup dalšího materiálu (zařízeí) Netvoří mi žádé ové výosy Nákladové úroky => se z cizího kapitálu u ás dávají do ákladů, ale eí tomu ve všech zemí. Daňový efekt (daňový štít) => sižuje základ před zdaěím platíme meší daě tz. úroky z cizího kapitálu sižují daňové zatížeí podiku, protože úrok jako součást ákladů sižuje zisk, ze kterého platíme daě. Daňový efekt (štít) působí pouze tehdy, je-li podik v zisku. Na skutečosti, že cizí kapitál je levější ež vlastí je založea Fiačí páka. = cizí kapitál zvedá výosost vlastího kapitálu. 3) plá Cash-flow (ztráta) (Odpisy) = ,- tudíž by eměl z čeho splácet úvěr Kč ročě CF = , ,-(úvěr /5) = , ,- = , poz. Pokud je podik ve ztrátě, může k této ztrátě přičíst odpisy, protože ty zůstávají v podiku jako rezerva. Ztráta se mu poté síží. CF = = Kč splátka úvěru Podik je ve ztrátě Kč. Příklad č. 2 Sestavte zakladatelský rozpočet, záte-li tyto údaje: - podik vyrábí 1druh výrobku, cea 1výrobku bude 150,-Kč - mzdy a 1výrobek budou 40,-Kč - spotřeba materiálu a 1výrobek bude 50,-Kč - ostatí přímé áklady a 1výrobek 25,-Kč - cea výrobího zařízeí včetě istalace je ,-Kč 11

12 - odpisová sazba je 12% - vlastí kapitál, který je k dispozici ,-Kč - předpokládaý ročí prodej výrobků je ks - úroková sazba za případý úvěr je 16% - doba, a kterou bude úvěr poskytut je 5let - ročí ájemé čií ,-Kč - výše oběžého majetku ,-Kč - áklady a soc. a zdrav. pojištěí čií 35% mzdových ákladů - daň z příjmu 30% 1) Bilace (počátečí rozvaha) Majetek (aktiva) Kapitál (pasiva) (výrobí zařízeí) VK (OM) CK celkem celkem A = P 2)Výsledovka (plá výosů, ákladů a Z + /Z - (k ) tržby celkem ( x 150) mzdové áklady ( x 40) spotřeba materiálu ( x 50) ostatí přímé áklady ( x 25) ročí ájemé ZP + SP (35% z ) odpisy (12% z ) úroky z úvěru (16% z ) áklady celkem zisk před zdaěím ( ) daň z příjmu (30% z ) čistý zisk ( ) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 3)Cash-flow (čistý zisk) (ročí úmor) = , (odpisy) = , ,-(čz + odpisy) ,- = ,- Podik má k dispozici Kč. Příklad č. 3 Sestavte zakladatelský rozpočet prodejy a zákl. ásledujících: - předpokládaé průměré deí tržby ,-Kč - průměré deí áklady a prodávaé zboží ,-Kč - počet zaměstaců 6 - měsíčí mzda 1 zaměstace ,-Kč - zdravotí a sociálí poj. zaměstace 35% z hrubé mzdy - eergie a otop za měsíc ,-Kč - ostatí áklady a měsíc 5 000,-Kč - ročí pojištěí majetku ,-Kč - VK ,-Kč - Úvěr od baky (úrok 12%) max ,-Kč 12

13 - Maximálí přijatelá kupí cea ,-Kč Předpokládá se, že: - prodeja bude mít otevřeo 25dí v měsíci - veškeré akoupeé zboží bude v měsíci i prodáo - kupí cea bude zaplacea ihed - lieárí odpisová sazba čií 20% kupí cey - úvěr má být splace za 5let - kapitál vložeý do podiku by mohl být alterativě zhodoce 5% jako vklad bace (obětovaé příležitosti - v prvím měsíci čiosti ebudou žádé příjmy, ročí rozpočet příjmů a výdajů se týká 2. až 13. měsíce jeho čiosti - podik si chce poechat volé peěží prostředky ve výši 10% očekávaých provozích výdajů jako rezervu a krytí eočekávaých výdajů - odhad budoucí sazby daě z příjmu je uvažováo 30% 1) Rozvaha (bilace)měsíčí Majetek (aktiva) Kapitál (pasiva) prodeja potřebý majetek VK výdaje očekávaé CK - úvěr rezerva 10% a krytí celkem celkem Očekávaé měsíčí provozí výdaje prodejy vypočítáme je ejdřív, abychom mohli dát dát do rozvahy 45000,-x (0,35x15000x6) = ,-Kč (Nejdřív musíme spočítat Oček. Měsíčí provoz. Výdaje, pak teprve můžeme dokočit Rozvahu). Výpočet očekávaých měsíčích provozích ákladů prodejy: - áklady a prodaé zboží x 25 = ,- - áklady a zaměstace 6 x = ,- - áklady a ZP + SP 35% z = ,- - áklady a eergii a otop = ,- - ostatí áklady = 5 000,- - pojištěí majetku / 12 = 7 500,- provozí áklady celkem = ,- 2)Výsledovka ročí (za rok) tržby celkem ( x 25 x 12) áklady a prodaé zboží ( x 12) mzdové áklady ( x 12) áklady a ZP + SP ( x 12) áklady a eergii a otop ( x 12) ostatí áklady (5 000 x 12) áklady a pojištěí majetku odpisy (20% z ) úroky z úvěru (12% z ) áklady celkem zisk před zdaěím ( ) daň z příjmu (30% z ) čistý zisk ( ) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 13

14 3)cash-flow , (úmor) = ,4 Kč = , = Kč čistý zisk odpisy splátka úvěru obětovaá příležitost (5% z vlastího kapitálu) Podik má k dispozici Kč. Čím se liší odpisy od ákladových položek? - odpisy jsou áklady, které se espotřebovávají - odpisy etvoří ové výosy Příklad č. 4 Zpracujte zakladatelský rozpočet podiku : - předpokládaý měsíčí prodej 2 500ks výrobků - cea za 1 výrobek je 260,- Kč - spotřeba mater. a 1kus je 120,-Kč - mzdové áklady a 1kus jsou 30,-Kč - ostatí áklady a 1kus 25,-Kč Stroje a zařízeí je potřeba pořídit v celkové hodotě ,-Kč Budeme používat rovoměré odepisováí se sazbou 10% ročě Proájem provozovy čií měsíčě ,-Kč Oběžý majetek je potřebý ve výši ,-Kč (předpokládá se doba jeho obratu 1měsíc) Vložeý vlastí kapitál ,-Kč V případě použití úvěru čií úroková sazba 15% Doba splatosti úvěru 4roky s kostatím úmorem Zdravot.a soc. poj. 35% objemu hrubých mezd Daň ze zisku 40% 1)Rozvaha Majetek - Aktiva Kapitál - Pasiva ,- stroje a zařízeí VK proájem CK )Výsledovka ročí Ročí výosy (2 500 x 260 x 12) ,- Náklady celkem ,- Zisk před zdaěím ,- Daň 40% ,- Čistý zisk ,- 3)Cash flow (odpis) ,-(úmor) = ,- Úmor = /4 = , = ,- 14

15 čistý zisk odpisy splátka úvěru Příklad č. 5 Sledujte vývoj podiku Roura, a.s., a mapujte jeho čiost pomocí zjedodušeých účetích výkazů 1) společíci zakládající podik v práví formě a.s. staovili vstupující základí jměí a 2mil.Kč 2) 2 z ich vložili peíze, 1. podikatel ,- 2. podikatel ,- 3. podikatel vložil stroje v hodotě 1mil.Kč 3) z podikatelského záměru vyplyulo, že k čiosti podiku je uté postavit výrobí objekt (halu) v hodotě 1mil. Kč a akoupit zásoby mater. v hodotě 200tis. Kč 4) žádost o úvěr byla kladě vyřízea a podik dostal potřebé peíze 5) Podmíky úvěru: - splaceí úvěru během 5let za předpokladu stejého úmoru každý rok, úroková sazba 15% - úvěr byl kladě vyříze - podik využil získaé peíze k výstavbě objektu a ákupu zásob - v 1.roce čiosti dosáhl podik ásledující výsledky: - výosy Kč - áklady Kč (N a odpisy ,-spotř.mater ,-vyplaceé mzdy ,- ákladové úroky ) ,-Kč z účetě vykázaých výosů, ,-Kč z účetě vykázaých výosů, ,-z úč.v.s materiálu, a daň ze zisku ve výši 40% rozdílu mezi výosy a áklady ebylo v daém roce zaplaceo a podik tyto částky uhradí v roce druhém - mzdy a ákladové úroky za rok 1 byly plě zaplacey - v roce 1 podik zaplatil 1/5 přijatého bakovího úvěru, ostatí položky se eměí 1) rozvaha Majetek - aktiva Kapitál - pasiva stroje (majetek) VK (a ovou halu a zásoby mat) CK (požádali o úvěr) složili v Kč prví dva PEK2, , pokračováí z miula rozvaha po 1 kroku (půjčeí peěz) aktiva Pasiva Stálá aktiva Vlastí kapitál Stroje v pořizovací Základí kapitál ceě Oběžá aktiva Cizí zdroje Peíze Bakoví úvěry Celkem aktiva Celkem pasiva rozvaha po 2 kroku (ákup zásob, budov) Aktiva pasiva Stálá aktiva Vlastí kapitál Budovy Základí kapitál Stroje v pořiz. ceě Oběžá aktiva Cizí zdroje Zásoby Bakoví úvěry Peíze

16 Celkem aktiva Celkem pasiva výkaz zisků a ztrát (výsledkovka) za 1 rok Výosy Náklady V tom odpisy Spotřeba materiálu Vyplaceé mzdy Nákladové úroky Zisky (výosy-áklady) Daň ze zisku Čistý zisk ( ) rozvaha po 3. kroku Aktiva Pasiva Stálá aktiva Vlastí kapitál Budovy Základí kapitál Stroje v pořiz. ceě Hospodářský výsledek (čistý zisk) běžé obd. Oprávky Stroje v zůstat. ceě Oběžá aktiva Cizí zdroje Zásoby Bakoví úvěry Pohledávky Závazky k dodavatelům Peíze Daňové závazky Celkem aktiva Celkem pasiva CASH FLOW pro staoveí metody Cash flow máme 2 metody: 1) přímá vychází z reálých údajů (příjmy a výdaje) 2) epřímá vychází z čistého zisku (výsledovky) a musíme ho upravit 1) přímá metoda Počátečí stav peěz a účtu Reálé příjmy výosy reálě zaplaceé ( ) Spotřeba materiálu reálě zaplaceá v 1 roce ( ) Vyplaceé mzdy Nákladové úroky Splaceí úvěru Reálé výdaje - součet všech výdajů Příjmy výdaje v roce 1 (celkové cah flow) ( ) Koečý stav peěz a účtu Odpisy ejsou výdajovou položkou, účetě vyjadřují opotřebeí stálých aktiv (ivestičího majetku). 2) epřímá metoda Počátečí stav peěz a účtu Čistý zisk Odpisy (jsou součástí čistého zisku)

17 Nárůst pohledávek Pokles bakovích úvěrů (úmor) Nárůst závazků k dodavatelům Nárůst daňových závazků Ročí cash flow PŮSOBENÍ FINANČNÍ PÁKY - cizí kapitál je levější, ež kapitál vlastí - cizí kapitál ám zvyšuje výosost vlastího kapitálu př. Podik A je podik pracující bez cizího kapitálu, podik B používá 50% vlastího a 50% cizího kapitálu.výosy obou podiků jsou stejé, jejich zisk před zaplaceím úroků a daí je Kč. Údaje v tisících KČ. Podik KC Celk.kap VK CK Z Ú 14% ZPŘD ZPŘD a VK D 35% ZPOD EAT VVK ROE A emá emá % % (100%) půjčku půjčku B % 45,5 84,5 16,9 % (50%) (50%) VVK v podiku B vyšlo 16,9 tz. cizí kapitál má vyšší výosost. KC VK CK Z kapitál celkový vlastí kapitál cizí kapitál zisk Ú úrok 14% ZpřD zisk před zdaěím (EBIT) ZpřD a VK zisk před zdaěím a vlastí kapitál v % D daň z příjmů 35% ZpoD zisk po zdaěí (EAT) VVK% výosost vlastího kapitálu (ROE) Výpočty: 130 : 500 = 0,26 => 26% VVK 130 : = 13% 200 : = 0,20 => 20% 84,5 : 500 = 16,9% Zpř :VK = ZpřD a VK VVK = ZpoD : VK x 100 STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ ZADLUŽENOSTI PODNIKU př. Staovte optimálí zadlužeost podiku z hlediska vážeých ákladů a kapitál podiku, víte-li, že podik bude platit daň z příjmu ve výši 40%. Pokuste se to zázorit graficky. % zadlužeí Náklady a vl. 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 12,0 12,2 12,6 13,0 14,0 16,0 18,0 20,0 23,0 28,0 1 17

18 kapitál Náklady - 6,0 6,5 7,0 8,0 9,0 11,0 13,0 16,0 20,0 25,0 a cizí kapitál WACC 12 11,34 10,86 10,36 10,32 10,7 11,16 11,46 12,28 13,6 15 Vysvětleí k řádku % zadlužeí: 0,0 = podik má je vlastí kapitál 0,1 = podik má 90% vlastího a 10% cizího kapitálu 0,2 = podik má 80% vlastího a 20% cizího kapitálu.. 1,0 = podik má 100% cizího kapitálu 10,32 ejmeší N a Celk. kapitál E D WACC r r 1 t e d C C = WACC (průměré áklady a celkový kapitál (podikový kapitál)) Optimálí zadlužeost podiku staovíme podle ejižší hodoty WACC. k a WACC W d kd 1 T WP kp WS ks WACC průměré áklady a celkový kapitál (podikový kapitál) v % K d áklady a cizí kapitál v % (úroky z úvěru, dluhopisy) T proceto zdaěí zisku v % k P áklady a preferečí akcie v % k S áklady a vlastí kapitál (ZK a erozděleý zisk) W d, W S, W P váhy jedotlivých kapitálových složek z celkových zdrojů v % W d = CK W S = VK W P = akcie E C D C Náš vzoreček: WACC r r 1 t e d C celkový kapitál (součet D + E) E D re vlastí kapitál (VK) cizí kapitál (CK) áklady a VK Výpočty k příkladu: E D WACC r r 1 t e d C C rd t D/C E/C áklady a CK daň % zadlužeosti (CK) podíl celkového kapitálu (oba musí dát 18

19 zadlužeí: 0% CK, 100% VK=> 12% 10% CK, 90% VK D/C = 10/100 = 0,1, E/C = 90/100 = 0,9 WACC = 0,9 x 12,2 + 0,1 x 6 (1 0,4) WACC = 10, ,6 x 0,6 = 10,98 + 0,36 = 11, 34 20% CK, 80% VK D/C = 20/100 = 0,2, E/C = 80/100 = 0,8 WACC = 0,8 x 12,6 + 0,2 x 6,5 (1 0,4) = 10,08 + 1,3 x 0,6 = 10,08 + 0,78 = 10,86 30% CK, 70% VK D/C = 30/100 = 0,3, E/C = 70/100 = 0,7 WACC = 0,7 x ,3 x 7 (1 0,4) = 9,1 + 2,1 x 0,6 = 9,1 + 1,26 = 10,36 40% CK, 60% VK D/C = 40/100= 0,4, E/C = 60/100 = 0,6 WACC = 0,6 x ,4 x 8 (1 0,4) = 8,4 + 3,2 x 0,6 = 8,4 + 1,92 = 10,32 50% CK, 50% VK D/C = 50/100 = 0,5, E/C = 50/100= 0,5 WACC = 0,5 x ,5 x 9 (1 0,4) = 8 + 4,5 x 0,6 = 8 + 2,7 = 10,7 60% CK, 40% VK D/C = 60/100 = 0,6, E/C = 40/100 = 0,4 WACC = 0,4 x ,6 x 11 (1 0,4) = 7,2 + 6,6 x 0,6 = 7,2 +3,96 = 11,16 70% CK, 30% VK D/C = 70/100 = 0,7, E/C = 30/100 = 0,3 WACC = 0,3 x ,7 x 13 (1 0,4)= 6 + 9,1 x 0,6 = 6 + 5,46 = 11,46 80% CK, 20% VK D/C = 80/100 = 0,8, E/C= 20/100 = 0,2 WACC = 0,2 x ,8 x 16 (1 0,4) = 4,6 + 12,8 x 0,6 = 4,6 + 7,68 = 12,28 90% CK, 10% VK D/C = 90/100 = 0,9, E/C = 10/100 = 0,1 WACC = 0,1 x ,9 x 20 (1-0,4) = 2, x 0,6 = 2,8 + 10,8 = 13,6 100% CK, 0% VK D/C = 100/100 = 1 WACC = 1 x 25 (1 0,4) = 25 x 0,6 = 15 Závěr: Nejmeší áklady a celkový kapitál (WACC) jsou, když má podik 40% cizího kapitálu a 60% vlastího kapitálu (WACC = 10,32). Příklad č. 2 Optimálí zadlužeí 40% CK a 60% VK. Staovte vážeé áklady a kapitál s VK ve výši Kč s požadavkem výososti 17%, cizím kapitálem ve výši kč, za ichž je place 5%. Úrok při zdaěí zisku sazbou 28%. E D WACC r r 1 t e d C C E = Kč r e = 17% = 0,17 D = Kč r d = 5% = 0,05 C = E + D = Kč t = 28% = 0,28 19

20 WACC = E / C * r e + D / C * r d * (1 t) WACC = / * 0, / * 0,05 * (1 0,28) = 0, ,010 = 0,13 Příklad č. 3 Která z uvedeých kapitálových struktur je ejvýhodější podle kritéria miimálích ákladů a kapitál. Ozačeí Celkové zdroje v tis. Cizí zdroje v tis. Vlastí kapitál v tis. Úroková míra v % Divideda a akcii (Kč) r e Divideda v Kč A =>24% :1000=0,24 B => 25% C => 26% D => 23% Růst divided se epředpokládá. Daň z příjmu je 40%. Akcie jsou vlastí majetek společosti, tz. že dividedy, které se z akcie vyplácí jsou áklady a vlastí kapitál (r e ). Variata A: E = ,- r e = 240 z = 24% = 0,24 D = ,- r d = 18% = 0,18 C = ,- t = 40% = 0,4 WACC = / * 0, / * 0,18 * (1 0,4) = 0,12 + 0,054 = 0,174 Variata B: E = 9 000,- r e = 250 z = 25% = 0,25 D = ,- r d = 19% = 0,19 C = ,- t = 40% = 0,4 WACC = / * 0, / * 0,19 * (1 0,4) = 0, ,063 = 0,175 Variata C: E = 8 000,- r e = 260 z = 26% = 0,26 D = ,- r d = 20% = 0,2 C = ,- t = 40% = 0,4 WACC = / * 0, / * 0,2 * (1 0,4) = 0, ,072 = 0,1760 Variata D: E = ,- r e = 230 z = 23% = 0,23 D = 8 000,- r d = 16% = 0,16 C = ,- t = 40% = 0,4 WACC = / * 0, / * 0,16 * (1 0,4) = 0, ,0384 = 0,1764 Závěr: Nejvýhodější je kapitálová struktura u variaty A (WACC = 0,174) písemka: základatelský rozpočet tři variaty počátečí rozvaha, výsledovka Z/Z, CFL - početí 1. 4 ásobý příklad a cizí kapitál, JÚ, SÚ, auity, úmor, úrok, auita - početí 2. faktor času a faktor rizika - početí 3. fiačí páka vysvětleí příkladu v kize Syka, daňový efekt (štít) defiice a jak to vypadá při výsledovce, jak je to tam zakompoovaé epočetí 20

21 4. přímá/epřímá metoda CFL a musí se to spočítáí slově vysvětlit, proč je tam a +, proč odpisy přičítám, proč eodečítám úroky, proč tam přičítám úrok Náklady TC (celkové áklady) = FC (fixí áklady) + VC (variabilí áklady) x Q (avýšeá produkce) FC1 + VC1 x Q = FC2 + VC2 x Q = rovice pro staoveí rovovážého bodu Z (provozí zisk) = T (tržby) C (áklady) T (tržby) = Q (počet výrobků) x P (cea Z = P x Q (FC + VC x Q) Q= PU = příspěvek a úhradu fixích ákladu (P VC) Př. Stávající výrobí program podiku má strukturu uvedeou v tabulce: Výrobek A B C D E ( doplit) Objem produkce v ks (Q) Variabilí áklady a ks Cea (P) (Cea VC a ks) příspěvek a úhradu PU Pořadí výhodosti (ejvýhodější výrobek) (čím meší PU, tím horší pořadí) výrobků Je možé získat zakázku a výrobu výrobku E, přičemž: objem produkce by byl 200 ks variabilí áklady by byly 25 Kč výrobek by byl prodává za 120 Kč Vzhledem k tomu, že eí možé zvýšit výrobí kapacitu podiku, je uté přijetí zakázky podmíit vyřazeím ěkterého z dosavadích výrobků z výroby. Předpokládejme, že výrobky jsou z hlediska pracosti zaměitelé. Rozhoděte o případé změě výrobího programu, avrhěte jeho strukturu a určete, o jakou část by se změil podikový zisk. Výrobky budou hodocey podle výše příspěvků a úhradu fixích ákladů a zisku vzhledem k jejich zaměitelosti ks za ks eí uté propočítávat poměrový ukazatel PU/P. PU = P VC = = 95 Tz. Výrobek E zařadíme do výroby a vyřadíme buď: 1) vyřadíme výrobek A ebo C. V případě A lze ahradit 100 ks a současě 100 ks výrobku C 2) 200 ks výrobku C ahradíme, přičemž tato áhrada vyvolá árůst o 200 x 5 jedotek podikového hospodářského výsledku (PU a úhradu E je o 5 jedotek vyšší ež u A a C). 21

22 ZK test, 5 okruhů, 3 otázky z tohoto semestru, 2 otázky z loňska Příklad zakl. rozpočet, CFL slově vyjádřit epřímé CFL předposledí hodiu bude te test třetí hodia a ám zapíše hed prví hodiu a oprava bude tu třetí hodiu a třetí opravý termí bude hed a začátku leda Doplěí Řízeí výroby: Světové děí JIT Toyota: Japoské firmy Toyota (vůdčí, eustálé zproduktivěí výroby zase ový tojotismus) Pojem umrtveý kapitál =adměré zásoby 1. etapa sížeí předvýrobích a výrobích zásob a ejmeší možou přípustou míru 2. etapa Toyoata tvrdí, že des má téměř ulové zásoby tz. téměř žádé sklady je to díky JIT (just i time), se kterou Toyota přišla. Využívá svých dodavatelů a subdodavatelů, kteří musí dodržovat velmi striktě smlouvy (Škodovka motováí dveří motáží lika, z kamiou se rovou vykládají dovezeé dveře a motáží liku. Když by přijel kamio pozdě ebo se špatým možstvím či kvalitě, tak mohou být sakciovái za edodržeí JIT a arušeí výroby.) Kotrolu ad fiálím výrobkem ese fiálí výrobce. Odběratel (fiálí výrobce) musí zdůrazňovat, že dodavatelům dává práci a to mu pak pomáhá držet dodavatelskou morálku. Saží se držet disciplíu. Smlouvy jsou strohé a přesě daé. Ještě a dodavatele platí pohrožeí s prověřeím kvality dodávaých kompoet. Sklady přehrávají a dodavatele a subdodavatele to je egativí dopad JITu. JIT má pricipy: A) dodávat v požadovaém čase B) v požadovaém možství C) v požadovaé kvalitě Zeštíhleí výroby důsledek JIT Vzdal se výrobce výroby určitých kompoetů a tím zeštíhluje výrobu. Tím JIT se zapříčiila štíhlá výroba. Z ekoomických důvodů se výroby určitých kompoet vzdává, radši vezme od dodavatele v rámci JIT a tím se zeštíhlí výroba. /vyrábím cyklistická kola, ale evyrábím šrouby, objedám je u jiého výrobce./ Problém u JIT: musíme dát ajevo, že my dáváme dodavateli práci (VYVÍJÍME NA NĚ TLAK, ABZ DODÁVALI VČAS.). Riziko je vlastě to mé rozhodutí, kolik součástek vyrobím já a kolik vyrobí te dodavatel. Výhody, evýhody. Žádý odbormík to přesě ikdy eřeke. Neexistuje a to žádý vzorec. Řídíme se ze zkušeostí z předchozích ašich výrob. Te počet se liší i výrobce od výrobce každý má jié dispozice. Při řešeí tohoto úkolu ás musí vest PODMÍNKA že v rámci štíhlé výroby při využití JIT musí mít kotrolu ad výrobkem te fiálí výrobce (odběratel té součástky) te, který te fi. výrobek dodává a trh. Zásada MKTG: Ve výrobě lze vyrábět je tolik, kolik požaduje zákazík. KANBAN Písemě apsáo štítek. 2 fce KANBANu: 22

23 1. štítek (Kaba) má fci objedávky jde to od fiálího skladu a jde do výroby od koce a začátek. Od expedičího skladu, celou výrobu až do počátku, kde se začíá výroby. Na štítku, kabau je počet ks., specifikace atd. 2. fce dodacího listu Zajištěí otázky možství a jakosti je to tam apsáo a tom štítku. Kotrolorem je vždy te ásledující pracovík, který přebírá práci od toho předcházejícího. KANBAN system řízeí výroby - pochází z Japoska (prví použití Toyota =) TPS systém, ejstarší systém řízeí výroby - jedotlivé výrobí pozice jsou mezi sebou ve vztahu zákazíkxdodavatel - předávají si iformace a kartičkách - v současé době se kombiuje se systémem JUST IN TTIME a využívá se u velkosériových výrob, kde jsou miimálí změy ve výrobě - TAŽNÝ SYSTÉM - tahá tolik, kolik požaduje zákazík Tok materiálu materiálu KANBAN Tok požadavků A B C D E Nastudovat kapitolu Zásobováí ze Syka U JITu začíst s tím, co je a str. 192 a plyule pak přejít do toho, co říkal o. Persoálí čiost jeda z podikových čiostí Japosko Po druhé sv. válce 1946 začátek kosolidováí ár. hospodářství v Japosku léta Japoci vyslali své špioy s fotákama, aby se chytili ty všecho fotili, ejvíce věcí/ideí okopírovali a získali v záp. Evropě a USA. Za chvilku začali produkovat měli populačí explozi. Průmyslová špioáž.. a pak ty výrobky dále zdokoalili a produkovali jako moderější, výkoější OBROVSKÁ FLUKTUACE MANAGERŮ STŘEDNÍ KATEDORIE MNGRři si po určité době začali klást velké fi. požadavky a mzdy. Firmy byly zaháy do kouta. Odboríci měli přemrštěé požadavky a firmy to eutáhly. Kokurece pak člověka přetáhla a fi. požadavky splila. Po pár letech se to opět opakovalo. V deší době je obrovská abídka vysoce kvalifikovaých pracovích sil. Každý si váží svého pracovího místa. Základí cíle PČ: 1) v oblasti ekoomické 2) v oblasti sociálí 1.Cíle v oblasti ekoomické 1. Optimálí využití lidské práce v kombiaci s ostatími VF (Práce, Půda, Kapitál, Iformace) s cílem dosáhout ezbytě utého výkou orgaizace a její adaptace a požadavky okolí. 23

24 2. Zlepšováí struktury a zvyšováí kvality fugováí lidských zdrojů orgaizace 3. Staoveí a udržeí persoálích ákladů orgaizace (mzdy, výdaje a soc. potřeby) a optimálí výši 4. Realizace systému odměňováí podle výkou stimulujícího rozvoj aktivity zamce 2.Cíle v oblasti sociálí 1. Naplěí osobích cílů zamců spojeých s výkoem práce pro orgaizaci 2. Spokojeost s pracovím místem, obsahem práce, prac. prostředím a vitřím klimatem orgaizace 3. motivace zamců v seberozvoji, zvyšováí kvalitifikace a tvořivému přístupu při řešeí úkolů 4.vytvářeí pocitů idetifikace zamce s cíly orgaizace 5. zabezpečeí sociálích jistot zamců Orgaizace pers. práce PP PP vychází ze zásad pers. strategie firmy. Jedá se o vymezeí hl. Cílů a zásad a azačeí zákl. postupů v oblasti řízeí lidského faktoru ve firmě. Realizuje se prostředictví celé řady čiostí, kt. zabezpečuje převážě pers. útvar. a) Pláováí zamců pláováí potřeby zamců, jejich počtu, profesí a kvalifikačí strukturu a jejich rozmístěí b) Získáváí a výběr zamců určeí způsobů a metod pokrytí potřeb zamců, metody vějšího a vitřího výběru zamců c) Rozmisťováí zamců zařazováí do prac. čiosti, ukočováí prac. Poměru, pezioováí zamců Org. Maticová struktura matice zamců _ zvládají růzé úkoly zdatost, d) Hodoceí pracovíků pro potřeby pers. Rozvoje orgaizace, i osobího rozvoje zamců. Subjektiví záležitost. Sebehodoceí. e) Hodoceí práce a popis pracovích míst f) Tvorba ástrojů pracoví motivace a firemích mzdových systémů odměy g) Firemí systémy vzděláváí h) Kolektiví vyjedáváí odbory i) Sociálí péče BOZP, org. Soc. služeb Příprava a státice: Život podiku fáze: založeí podiku, růst podiku, stabilizace, krize, saace, záik podiku založeí proiku zakladatelský projekt (ZP) musí být zpracová, řeší komplexě, co bude podik vyrábět (jaké jsou příležitosti a trhu, jak bude vyrábět a a jakém zařízeí techologie, postup),ale současě musí řešit i otázku reálosti a dostuposti všech potřebých fi. zdrojů. Výsledkem ZP musí být iformace pro podikatele, zda daý projekt je reálý, proveditelý a jaký efekt mu zajistí z ivestovaého materiálu. Nedílou součástí ZP je zakladatelský rozpočet (ZR). Součásti ZR: 1) Počátečí rozvaha 2) Plá výosů, ákladů a zisků/ztrát tz. Výsledovka k ) CFL 2 metody, přímá, epřímá a jak? 24

25 4) Umořovací plá při použití CK 5) Odpisový plá K tomu, aby ZP včetě ZR byl úspěšý, měl by obsahovat ásledující části: 1) Vymezeí základích cílů podikáí 2) Specifikace trhu, a který podik vstupuje 3) Zvláští výhody, které daý produkt/služba přiese, čím se bude lišit od kokurece 4) Způsob založeí podiku vč. uvedeí míry agažovaosti zakladatele podiku (obor a předmět podikáí, velikost, práví forma) 5) Dlouhodobější výhled vč. defiováí fi. cílů 6) Rozpočet zdrojů a potřeb vč. prokázáí schoposti případé cizí zdroje splácet (rozvaha, výsledovka, CFL, Rozděleí zisku a ivestičích programů) 7) Daňové zatížeí (DPH, spotřebí daň, daň z příjmu atd) 8) Pojištěí podiku majetkové, osob 9) Životí prostředí vliv projektu a okolí podiku, odpady a jejich likvidace 10) Referece o osobě zakladatele Charakteristiky podikatelských projektů, které bezprostředě souvisí s mírou rizika jsou: a) Doba životosti podikatelského projektu projekt s kratší dobou životosti má výrazě ižší míru rizika b) Zapojeí CK do podikáí c) Pružost projektu uiverzálost výrobích techologií, strojů a zařízeí čím vyšší specializace stroje eseme vyšší míru rizika d) Diverzifikace podikatelského projektu kocetrace a 1 druh výrobku, ebo službu zameá vyšší míru zraitelosti tudíž vyšší míru rizika e) Citlivost projektu a změu vějších parametrů pokles poptávky, růst úrokových sazeb, změa devizového kurzu čím vyšší míra citlivosti, tím vyšší je míra rizika f) Postupá realizace ZP etapová příprava a realizace projektu sižuje míru rizika Etapa Růst podiku (RP): Po úspěšém založeí podiku obvykle ásleduje fáze Růstu podiku. RP je spojová se strukturálími změami a změami jeho velikosti. RP: 1) Iterí (vitří) RP : a) dochází ke zvětšováí odbytů existujících produktů a existujících trzích b) Zaváděí ových výrobků a existující trhy c) Hledáí ových trhů pro existující výrobky d) Nové výrobky uplatňujeme a zcela ových trzích Vitří růst podiku se může uskutečit: A) Rozvojem počátečích aktivit B) Rozvojem doplňkových čiostí k hlaví čiosti C) Zaváděím podobých čiostí v podstatě stejého rozměru, jako jsou čiosti hlaví D) Zaváděí čiostí, které ejsou ai doplňkové, ai podobé 25

26 2) Exterí (vější) RP Exterí růst podiku se uskutečňuje růzými právími techikami. Patří sem především: a) Fúze splyutí podiku s podikem jiým. Může k í dojít dvojí formou. 1. Cestou vytvářeím ového podiku (zaikají podiky A a B, ale vziká podik C) 2. Cesta absorbce podik B zaiká a je absorbová podikem A Růst trží moci podiku a základě jejich fúzováí může vycházet z: Druhy Fúzí: 1. Horizotálí fúze slučují se při í podiky téhož zaměřeí 2. Vertikálí fúze spojují se podiky růzých fází výr. procesu za účelem doplňováí, spolupráce, kooperace (tvořeí výr. komplexů hutě se spojí se strojíreským podikem techologicky a sebe avazují) díky vert. fúzi jsme vytvořili hutickostrojíreský komplex. 3. Koglomerátí fúze spojováí podiků se vzájemě esouvisejícími obory podikáí b) Rozštěpeí podiku Jede z podiků zaiká a jeho aktiva jsou rozprodáa jiým podikům. c) Částečé vložeí aktivit Podik A prodává část svých aktiv souvisejících s výrobou výrobků X podiku B, výměou za jím vlastěé akcie podiku A. Žádý z podiků ezaiká. d) Kotrola jedoho podiku jiým Všechy tyto vější způsoby růstu podiku zameají zvyšováí orgaizačí kocetrace tj. vytvářeí vyšších hospodářských celků. Trust, kartely, holdigy Exterí růst podiku je spoje s prodejem či koupí podiku, ebo jejich částí. Důvody pro prodej podiku prameí apř. z: a) Nedostatečé úrově či schoposti řízeí b) Nepředvídaých výrazých techologických a strukturálích změ c) Nerovovážého stavu výroby d) Z fiačí situace podiku. Důvody pro koupi podiku druhým: a) Růst velikosti podiku b) Získáí prostředku ivestováí c) Lepší uspokojováí požadavků trhu d) Získáí času e) Získáí techických zalostí f) Dosažeí diverzifikace výroby g) Dosažeí větší itegrace výroby h) Jié fiačí, vzrůst odbytišť, koupě fi. kapacity Při koupi podiku je uté přihlédout zejméa: K očekávaé retabilitě koupě určité ivestice Ke stabilitě výsledků hospodařeí K možostem itegrace s jiými podiky K možostem růstu podiku 26

27 K formě platby K fi. Situaci K úrovi řízeí kupovaého podiku vzhledem k jeho silým/slabým strákám K míře trží účasti a stupi kokurečí schoposti Stabilizace jestliže podik zvláde bez zvláštích těžkostí růst, pak obykle astupuje fáze stabilitace. Je to období, kdy podik dosáhl optimálí velikosti s ohledem a příležitosti trhu. Fáze krize a saace Z toho co bylo řečeo vyplývá, že trvale může existovat je te podik, který perametě reaguje a poděty a změy přicházející jak zvějšku, tak I zevitř podiku. Příčiy epřízivého stavu podiku mohou být: a) Vější vyplývající z epřízívého vývoje podikového okolí edostatečá dyamika celkového hospodářského vývoje, hosp. krize, estabilita měového kurzu b) Vitří příčiy vzikající z důsledku chybého založeí či fugováí podiku (špatá volba místa podiku, edostatečé pozáí trhu, evhodá orgaizce řízeí.) Samotá ztráta či pokles retability emusí být příčiou záiku podiku, pokud má podik vytvoře odpovídající rezerví fod. Cílem saace je dosáhout alespo miimálí retability ebo miimálího podikatelského výosu. V případě, že podik je přeivestová: - Saace se realizuje apř. odprodejem přebytečých ivestic či jedorázovým mimořádým odpisem. V případě, že podik je překapitalizová: - Při saaci se kapitál, pro který podik emá podikatelské využití, může vrátit akcioářům. V případě, že podik vykazuje ztrátu, lze saaci uskutečit apř. Odpisem ze základího kapitálu či uhrazeím ztráty z rezervího fodu. O odstraěí ztráty usiluje zpravidla podik sám, pouze vyjímečě mu může být poskytuta určitá pomoc ze stray státu apř. Poskytutím úvěru, dotací, fi. Spoluúčastí a rizikových či ztrátových projektech. V případě, že podik je podkapitalizova, při saaci se zvyšuje vlastí či akciový kapital. Pokud saace ebyla úspěšá, podik zaike. V teto souvislosti se obvykle vyskytují 2 pojmy (odlišují se): a) Zrušeí podiku řídí se práví úpravou. V ČR jsou ve smyslu OZ dva způsoby zrušeí podiku. A) zrušeí s likvidací a B) zrušeí bez likvidace Obecé důvody ke zrušeí podiku jsou: - Uplyutí doby, a kterou byl podik založe - Dosažeí účelu, pro který byl podik zříze - Rozhodutí společíků o zrušeí podiku - Rozhodutí soudu o zrušeí podiku - Rozhodutí o sloučeí, splyutí ebo přeměě v jiou společost Zvláští důvody pro zrušeí podiku: - Smrt společíka - Záik PO, která je společíkem - Zbaveí, ebo omezeí práví způsobilosti společíka 27

28 - Výpověd společíka je při zalořžeí podiku a dobu eurčitou - Prohlášeí kokurzu pro edostatek majetku b) Záik podiku zaiká ke di výmazu z OR, věcě a časově však záiku podiku předchází jeho Zrušeíl Podik zaiká buď materiálě, ebo formálě. Materiálě kočí jeho hospodářská čiost. Formálě hosp. čiost pokračuje, ale měí se původí práví podoba podiku ebo dochází k jeho splyutí s jiým podikem, fúze Fiacováí podiku - 4 zákl. Ukoly FMP 1) Opatřováí kapitálu peíze, fody pro běžé i mimořádé fiacováí podiku a rozhodovat o jeho struktuře a změách struktury. Tz. získat úvěr, vydat akcie ebo obligace, restrukturovat zdroje. Jsou to aktivity, které se týkají stray pasiv v rozvaze. 2) Rozhodovat o alokaci kapitálu tz. akoupit aktiva, ivestovat kapitál do hmotého, ehmotého ebo fiačího majetku podiku, fiacovat běžé čiosti podiku ebo fiacovat vývoj ových výrobků a techologií, vracet vypůjčeý kapitál ivestorům a další. Tyto čiosti se týkají především stray Aktiv v rozvaze. 3) Rozhodovat o rozděleí zisku reivestice Z+, vyplatit Z ve formě divided dividedová politika podiku 4) Progozováí, pláováí, zazameáváí, aalyzováí, kotrola a řízeí hospodářskou stráku čiosti podiku tak, aby byla zajištěa fiačí stabilita podiku. Tou rozumíme schopost podiku platit své současé splaté závazky z běžých příjmů, ikas budoucí závazky z budoucích příjmů, potřebé ivestice z vytvořeých fodů a epláovaé výdaje z rezervích fodů resp. možost si a tyto úhrady bez problémů vypůjčit. Veškeré fiacováí a fi. Řízeí podiků je ovlivňováo 2 faktory: Faktorem času a faktorem rizika. Faktor času - Budocí hodota peěz (úrokováí) a současá hodota peěz (diskotováí). Faktor rizika při fa rizika lze odvodit vseobeca pravidla pro fi. Rozhodováí, kterými se ivestoři a fi. mageri řídí. - Při stejém riziku se preferuje vždy větší výos před výosem meším - Při stejém výosu se preferuje vždy meší riziko před rizikem větším - Za větší riziko se požaduje větší výos - Preferují se peíze obdržeé dříve, před stejou částkou peěz, obdržeou později - Motivací ivestováí do určité akce je očekáváí většího výosu, ež by přieslo ivestováí do jié akce, ovšem s přihlédutím k míře rizika - Motivací veškerého ivestováí je zvětšeí majetku Způsoby fiacováí podiku 28

29 Podle původu kapitálu: a) Vitří fiacováí zdrojem kapitálu je podiková hosp. čiost, jejímž výsledkem je zisk, resp. odpisy a dlouhodobé rezerví fody popř. prostředky uvolěé rychlejším obratem kapitálu. b) Vější fiacováí kapitálem, který přichází z vějšku mimo podik - hl. zdroji jsou vklady a podíly zakladatelů vlastíků a spoluvlastíků tz. fiacováí z vl. zdrojů. Patří sem i fiacováí z cizích zdrojů obligace, půjčky. Nové formy vějšího fiacováí: a) Leasig proajímací společosti proajímají výrobí stroje. A ájemci/ proajímatelem může být přímý výrobce. 1. Operativí (provozí) leasig po skočeí doby ájmu zůstává předmět ve vlastictví leasigové společosti. 2. Fiačí - ájemí smlouva je evypověditelá, riziko spočívá a ájemci, do jehož vlastictví po skočeí ájmu předmět většiou za symbolickou ceu přechází. 3. Zpětý leasig při kterém leasigová společost ejprve koupí předmět leasigu od původího majitele a ásledě mu jej proajme Faktorig je odkup pohledávek faktorem, který ese riziko jejich edobytosti a stává se tak istitucí fiacující podik, který své pohledávky odprodal Zerobody půjčky s ulovým kupóem, futures předkupí smlouvy, swaps výměé obchody a meziárodích trzích, Opce právo ebo poviost a koupi ebo prodej fiačích titulů, apř. akcií, půjček, valut Podle pravidelosti fiacováí rozezáváme: Fiacováí běžé (Krátkodobé) spočívá v zajišťováí a vyakládáí peěz a běžý provoz podiku (a ákup surovi, materiálu, paliva, eergie, mzdy pracovíkům, placeí ájemého, přepravého, daí, splaceí krátkodobých závazků, vypláceí divided a úhradu jiých výdajů) Fiacováí mimořádé fiacováí při založeí podiku, při rozšiřováí podiku, při spojováí podiku, při saaci podiku, při likvidaci podiku, potřeby fiacováí pří živelých pohromách 29

30 Podle pořízeí dlouhodobého majetku je hlavím zdrojem Vlastí kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Pro pořízeí OM k tomu přistupuje i krátkodobý cizí kapitál Rozezáváme 3 druhy fiacováí podiku Fiacováí vlastím kapitálem Fiacováí cizím kapitálem Samofiacováí (fiacováí ze svého zisku odpisů, popř. dalšími vitřími zdroji) Běžé (Krátkodobé) fiacováí Zjištěí kapitálové potřeby pro fiacováí OM a čiostí s tím spojeých je dosti obtížé. Hovoříme o fiacováí a řízeí pracovího kapitálu. Řízeí Pracovího kapitálu má základí 2 úkoly: Určit potřebou (optimálí, přiměřeou) výši každé položky oběžý aktiv a jejich celkové sumy Určit, jakým způsobem oběžý majetek fiacovat Hrubý pracoví kapitál = OM Čistý pracoví kapitál (ČPK) = OM Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky = Celková Pasiva vl. Kapitál DCK Podik by měl mít tolik OM jak ve věcé tak peěží formě, kolik hospodárý provoz podiku potřebuje. Má-li jej méě, pak je ivestičí majetek podiku evyužit, což je ehospodáré a celkový rozvoj podiku brzdě. Má-li jej více, pak je jeho část ečiosti což vyvolává zbytečé áklady, především úrokové áklady z vázaého majetku. Výše OM by měla být optimálí. Pro určeí potřebé výše oběžých aktiv můžeme postupovat 2 způsoby: Aalyticky podle jedotlivých položek aktiv, se určí u každé položky optimálí výše, je ejpropracovaější u zásob Globálě souhrým výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peěz 30

31 Obratový cyklus peěz je doba mezi platbou za akoupeý materiál a přijetím ikasa z prodeje výrobku, po kterou jsou fody podiku vázáy v oběžých aktivech Obratový cyklus peěz se skládá (OCP) z doby obratu zásob z doby obratu pohledávek ikasa z doby odkladu plateb OCP = DOZ + DI DOP Obratový cyklus peěz se tedy vypočte jako součet doby obratu zásob a doby ikasa a odečteme dobu odkladu plateb. Je tedy zřejmé, že čím kratší je obratový cyklus peěz, tím méě pracovího kapitálu podik potřebuje. Obratový cyklus peěz lze zkrátit: zkráceím doby obratu zásob zkráceí doby ikasa prodloužeím doby odkladu plateb Z uvedeého schématu vyplívá, že oběžá aktiva jsou fiacováa jak dlouhodobými dluhy tak krátkodobými dluhy. Čistý pracoví kapitál je fiacová pouze dlouhodobými dluhy Čistý pracoví kapitál představuje přebytek oběžých aktiv ad krátkodobými dluhy, tedy tu část, která je fiacováa dlouhodobými zdroji. Protože dlouhodobý kapitál eí okamžitě splatý, je tato část OM k dispozici vedeí podiku pro jeho podikatelskou aktivitu. Je však třeba aby teto pracoví kapitál byl v likvidí formě (peězích, obchodovatelých CP). Doba obratu zásob je průměrá doba od ákupu materiálu do jejich prodeje. Zahruje dodávkový a výrobí cyklus a vypočte se podle vzorce: Řízeí CF Cílem podikáí je zhodoceí vložeého kapitálu, čemuž dochází k tvorbě zisku. Zisk je účetí veličiou ikoliv skutečými peězi. Skutečými peězi je rozdíl mezi peěžími příjmy a peěžími 31

32 výdaji, který ozačujeme jako CF (peěží tok). Fiačí maažeři, kromě toho, že musí zajistit zhodoceí vložeého kapitálu, to jež zhodoceí zisku, musí dále zajistit aby podik měl v každém okamžiku dostatek peěz ebo-li CF. Sestaveí pláu CF přímou metodou epřímou metodou Hodoceí fiačí výkoosti podiku fiačí aalýza Jakékoliv fiačí rozhodováí v podiku musí být podložeo fiačí aalýzou. Na jejích výsledcích je založeo řízeí fiací, řízeí a fiacováí oběžých aktiv a ivestic, ceová a dividedová politika podiku a další. Zdroje údajů pro fiačí aalýzu jsou : iterí fiačí výkazy (rozvaha, VZZ, CF), výročí zprávy podiku, růzá statistická šetřeí, údaje mažrského účetictví, ale i exterí údaje o jiých podicích apř. údaje ze statistické ročeky Techiky používáme ve fiačí aalýze kromě rozboru absolutích ukazatelů, je používá % rozbor, poměrové ukazatele, altmaův vzorec, vzorec DU pot, MVA, MVA Techiky procetího rozboru spočívají v tom, že kromě absolutích hodot rozvahy a výsledovky se počítá jejich procetí podíl a celku (apř. v rozvaze a sumě aktiv a bilačím součtu, a výsledovce a celkových výosech) a sleduje se jejich vývoj v jedotlivých obdobích, zároveň se mohou porovávat hodoty s jiými kokurečími podiky. Poměrová aalýza pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutích ukazatelů. Hlaví představitelé skupi poměrových ukazatelů: ukazatele fiačí situace ukazatele výososti, ziskovosti ukazatele likvidity ukazatele zadlužeosti ukazatele trží hodoty Ukazatele fiačí situace K im se obvykle řadí ukazatele likvidity a zadlužeosti. Ukazatele výososti (Retability) Čistý výsledek podikového sažeí vykazují kombiovaý vliv likvidity aktivity a zadlužeosti a čistý zisk podiku. 32

33