Příklady ke zkoušce ze statistické fyziky

Podobné dokumenty
1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Fluktuace termodynamických veličin

INTEGRÁLY S PARAMETREM

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Derivace goniometrických funkcí

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Diferenciální rovnice

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

Derivace goniometrických. Jakub Michálek,

2 Odvození pomocí rovnováhy sil

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Řešené úlohy ze statistické fyziky a termodynamiky

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

14. cvičení z Matematické analýzy 2

3 Posunovací operátory, harmonický oscilátor

Extrémy funkce dvou proměnných

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Matematická analýza III.

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

9 METODY STATISTICKÉ FYZIKY

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

8 Střední hodnota a rozptyl

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

14. přednáška. Přímka

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Kovy - model volných elektronů

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Úvodní informace. 17. února 2018

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

K přednášce NUFY028 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze Spojitá prostředí: rovnice struny Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 2014

2. Statistický popis plazmatu

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

2. Elektrotechnické materiály

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

Vlastnosti pevných látek

Statistika a spolehlivost v lékařství Charakteristiky spolehlivosti prvků I

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

VI. Derivace složené funkce.

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

9. Struktura a vlastnosti plynů

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Tepelná vodivost pevných látek

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Gyrační poloměr jako invariant relativistického pohybu. 2 Nerovnoměrný pohyb po kružnici v R 2

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Diferenciální geometrie

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

11. cvičení z Matematické analýzy 2

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

19 Eukleidovský bodový prostor

Energie, její formy a měření

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Transkript:

Příklady ke zkoušce ze statistické fyziky Tomáš Záležák. Uvažujte dvoučásticovou soustavu se třemi kvantovými stavy s energiemi E {, ε a ε}. Teplotu T soustavy udržuje termostat. a) Zapište výraz pro stavovou sumu Z, řídí-li se částice klasickým Maxwellovým- Boltzmannovým rozdělením a jsou-li rozlišitelné. Jsou-li částice rozlišitelné, je počet možných stavů počtem variací s opakováním. třídy protože máme částice) ze prvků máme hladiny), tj. 9. r číslo stavu) E 4 5 6 7 8 9 ε ε ε ε ε ε n n n E r r n rε r 4 4 6 Stavová suma je zavedena vztahem Z : r e Er/T ) Energie jednotlivých stavů označuje E r, pro níž platí: E r : i n ir ε i ) Pro tento případ je tedy E r n r ε +n r ε +n r ε. Všechny stavy a jejich energie jsou shrnuty v přehledné tabulce výše. Potom pro stavovou sumu dostaneme: Z e ɛ/t + e ɛ/t + e 6ɛ/T + e ɛ/t + e ɛ/t + e 4ɛ/T ) ) b) Nyní nechť jsou částice řízeny Boseho-Einstenovou statistikou. V tomto případě již jde o kvantové částice, a ty jsou navzájem nerozlišitelné. Počet stavů je roven kombinaci s opakováním. třídy ze prvků, tj. ) + 6. Stavová suma bude podobná jako v předchozím případě, jen stavy se stejnou energií tj. a 4, a 7, 6 a 8 v předešlém případu) nebude možno rozlišit. Proto Z e ɛ/t + e ɛ/t + e 6ɛ/T + e ɛ/t + e ɛ/t + e 4ɛ/T 4) c) Tentokrát předpokládejme, že platí Fermiho-Diracova statistika. Opět půjde o nerozlišitelné kvantové částice. Na rozdíl od předešlého případu navíc platí Pauliho vylučovací princip, který nedovoluje více částicím setrvat v témž stavu. To vyloučí stavy, 5 a 9 z prvního případu a zůstane jen Z e ɛ/t + e ɛ/t + e 4ɛ/T 5) Zde je teplota T uváděna v jednotkách energie, nikoli v kelvinech, Boltzmannovu konstantu lze proto zvolit bezrozměrnou a rovnu jedné, tj. k. Pak je i podíl E r /T v exponentu správný a bezrozměrný. Tato konvence bude dále použita všude.

. Mějme jednorozměrný harmonický oscilátor s energiemi E n n + ) ω, kde ω je charakteristická frekvence oscilátoru a n N je celé kvantové číslo. Oscilátor je termostatem udržován při teplotě T. Stavová suma je dána v takovém případě takto: Z r e Er/T 6) Zajímá-li nás pravděpodobnost výskytu stavu i > s energií E i, lze využít základního předpokladu, že všechny mikrostavy v izolované soustavě, jíž zde tvoří harmonický oscilátor a termostat, jsou stejně pravděpodobné. První z nich oscilátor) má energii E, entropii S a hustotu stavů Γ, druhý termostat) E, S a Γ. Platí E + E E konst., S + S S konst., ΓE)ΓE ) Γ konst. 7) Entropie S je logaritmus hustoty stavů, SE) ln ΓE). Pro stav i a hustotu stavů termostatu platí: Γ E E r ) e S E E r) e S E ) S E E r e S E ) e Er/T Ke Er/T P r 8) Veličina P r určuje, kolik stavů celé izolované soustavy připadá na dílčí soustavu zde oscilátor) a má význam pravděpodobnosti nalezení takového stavu. Pravděpodobnost je vhodné normovat takto P r Ce Er/T C /Z 9) r r Při sečtení všech pravděpodobností se objevila stavová suma, pravděpodobnost nalezení jednoho stavu je tedy dána vzorcem P r e Er/T i e E i/t eer/t Z ) a) Jaký je poměr pravděpodobnosti nalezení oscilátoru v prvním excitovaném stavu ku pravděpodobnosti nalezení v základním stavu? Použijeme odvozený vztah pro pravděpodobnost: P e E/T /Z P e E /T /Z ee E )/T e ω/t ) b) Jaká je střední hodnota energie oscilátoru jako funkce teploty T? Střední hodnota je dána obvyklým vztahem E r P re r. E r P r E r E re Er/T Z r T Z d dt Zde je vhodné zmínit zavedení volné energie F : Potom dostaneme E T d dt e Er/T T dz Z dt T d dt ln Z r ) Z e F/T ln Z F/T ) F ) F T df T dt F + T S E) 4)

Podařilo se tedy odvodit výraz, který má rozměr energie. Zbývá tak jen vyjádřit volnou energii F ze stavové sumy. Z e Er/T r r e r+ ) ω/t e ω Pak dostaneme pro volnou energii: e r ω/t r F T ln Z T lne ω Pro střední hodnotu energie dostaneme E F T df dt ω e ω e ω + e ω e ω ω e e ω T e ω e ω 5) e ω ) 6) ω cotgh ω 7) Jako určitou kontrolu správnosti lze použít fakt, že při nulové teplotě by měla být energie oscilátoru rovna energii základní. Prověřme: lim x e /x + e /x lim e /x e /x y Skutečně platí E T J ω lim ω cotgh T J 8) ) e y + e y e y + e y lim e y e y y e y lim y e y + e y 9) E T J ω. Pro dvourozměrný ideální kvantový nerelativistický plyn najděte tepelnou kapacitu pro pevně danou plochu. Nejprve vyjádřeme stavovou sumu kvantového plynu obdobně jako ve vztahu ). ) Z : e Ω/T r e Er µnr)/t ) Energie jednotlivých stavů je určena vztahem ). Ve vztahu ) je navíc chemický potenciál µ, počet částic ve stavu r určuje N r N i n ir. N {,} N pro bosony e ε µ)/t e Ω/T e n iε i µ)/t i N i n i ) ) + e ε µ)/t pro fermiony i Horní mez součtu v ) je pro bosony a pro fermiony. Po další úpravě vyjde konečný vztah: Ω ±T ln e ) ε i µ)/t ) Horní znaménka přísluší bosonům, spodní fermionům. i Pro další výpočet lze předpokládat, že energiových hladin je velmi mnoho a jsou od sebe poměrně málo vzdáleny. Přibližně lze tak součet nahradit integrálem. d kρk) Je-li F T ln ft ), pak F T df dt i F T ln ft ) T d dt ln ft ) T dft )/dt ft ).

Energii nerelativistických částic určuje vztah: E p m k m, k kx, k y ) π L n x, n y ), n x, n y N. 4) Vlnový vektor k je prvkem reciprokého prostoru a na jeden stav připadá objem π/l) π /V, při čemž V zde poněkud neobvykle označuje plochu to aby se nepletl s entropií S). Hustota stavů ρk) potom získáme jako převrácenou hodnotu tohoto objemu: Dostaneme tak integrál Ω ±T d k V [ π ln e k π/ ρk) V π 5) m µ /T ] polární souřadnice jeden kvadrant {}}{ π/ ±T dϕ dk k V [ ] π ln e k /T m µ m me π V ±T de E π ln [ e ] E µ)/t ±T V m de ln [ e ] E µ)/t E XT π de dx T ±T V m π T dx ln [ e X e ] µ/t { fx), [fx)] ±T V m [ {}} { X ln ± e X e µ/t) ] π ±T V m π B,F ) µ/t ) k me/ dk de m/e } dx X ±e X e µ/t e X e µ/t { }}{ dx X e X µ/t T V m π B,F ) µ/t ) 6) Veličina Ω se jmenuje Landauův potenciál. Pokud se vrátíme zpět k rovnici ), můžeme ukázat, jak z něj získáme hledanou tepelnou kapacitu. Ω T ln r e Er µnr)/t T ln Z 7) Potom Ω T Ω T T Z Z T Ω E r µn r T T r e Er µnr)/t T Ω E µn i e E i µn i )/T T Ω E µn) 8) T N Ω r T r T e Er µnr)/t i e E i µn i N N 9) )/T Pomocí těchto rovnic lze vyjádřit energii: E T T µ ) Ω ) Veličina L je hrana krychle nepropustně omezující částici, pro níž je řešena Schrödingerova rovnice dávající vlnové funkce. Jde o tzv. Born-Karmanovy okrajové podmínky, které dávají řešení, jež poté skládáme podle Blochova teorému. Podíl π/l určuje rozměr Brillouinovy zóny.

Nyní připomene. termodynamický zákon ve vhodném tvaru pro tento připad: Z něj plyne několik užitečných rovností: E T ds P dv + µdn, E δq + δw ) E T T S T + µ N T E T S + µ N Následuje několik poněkud umělých úprav: E E T E T µ E + T E T + µ E T T µ ) E + T S N N + µ T T µ T + S ) T T µ ) [ ] [ T S) N) E + T S + µ T N T S µn + T T µ ) E + T T T T µ Srovnáním s rovnicí ) získáme Diferencováním dostaneme: ) ) ] T N) T S) + µ T T S + µn) + µ T S + µn) ) E T S µn) 4) Ω E T S µn 5) dω de dt S) dµn) T ds P dv + µdn T ds SdT µdn Ndµ SdT P dv Ndµ 6) Z toho plyne Ω T S Ω V P Ω N 7) Tepelnou kapacitu při konstantním objemu najdeme z. termodynamického zákona ) úvahou. Soustava si vyměňuje teplo s okolím δq), objem soustavy se nemění V konst.), nekoná se tedy práce δw ). Je-li soustava uzavřena, nemění se ani počet částic unitř N konst.). Potom platí: c V δq δt E V,N T T S V,N T V, N T Ω T V, N 8) Stačí tedy zderivovat Landauův potenciál 6) dvakrát podle teploty a upravovat funkce B,F ) n µ/t ). Nejprve tyto zvláštní funkce derivujme: B,F ) n y) d dy B,F ) ny) d dy + n x n e x y x n e x y x n d dy e x y x n d [ ] e x y x n + 9) e x y xn e x y nb,f ) n y) 4)

Nejprve vypočtěme entropii: S Ω T V m π [ B,F ) µ/t ) µb,f ) µ/t )] 4) Nakonec určeme tepelnou kapacitu při konstantním objemu: c V T S T V m V,N π [ B,F ) µ/t ) µb, F ) µ/t )] 4) a) Případ vysokých teplot pro fermionový i bosonový plyn. Pro T a N V je nutno vypočítat rozvoj v y : B,F ) n y) x n e x y x n e y x e y x x n e y x ±) i e y x ) i ±) i e iy x n e ix i x t/i dt/i ±) i e iy dt t n i i n+ e t i eiy Γn + ) ±) i n+ 4) i Pro B,F ) y) hledáme součet řady: ln x). Důkaz obráceným přímým výpočtem: ln x) d ln x) Pro B,F ) y) máme ±) i i xi ±) i i xi i i x ±) i x i i ±) i, součtem této řady je polylogaritmus. i i xi Výše uvedené funkce by stačilo dosadit do 4), výsledek by však nebyl názorný. Lze však rozvoj omezit a funkce B, F ) n invertovat. Spočítejme napřed ještě počet částic z Landauova potenciálu: i Dále platí N Ω T T V m π B, F ) µ/t ) 44) B,F ) y) x N V ) π e mt Γ) y ± ey + ey 45) Zde x zastupuje funkce B,F ). Zvolme přiblížení do. řádu e y x + fx) a dosaďme do 45): x + fx) ± x + fx + f Máme tak výraz pro e y e µ/t : e µ/t x x µ ) x T ln x x f fx) ± x) ± x xf fx) x 46) ln [ x x )] ln x+ln x ) ln x x 47)

Nakonec zbývá ještě dosadit za e y do B,F ) : ] B,F ) y) Γ) [e y ± ey x x 4 ± x x 4 ) x x 4 48) Nakonec vše dosadíme do vztahu 4) pro tepelnou kapacitu: c V V m [ ) ) ] x x ln x x x N± N π 4 V π N ln mt b) Případ nízkých teplot pro fermionový plyn. Platí T a N, je zde třeba udělat rozvoj pro lim F V ny): y F n y) y y y y x n e x y + x y z z + y)n e z + + z + y)n e z e z + e + z z + y)n e z + + y z + y)n e z + z + y)n e z + y N V y z) n y z)n e z + y + [ ] z)n y z) n y z) n+ + e z + n + y n+ n + + yn yn+ n+ +nyn Vyjádřeme ještě zvlášť hodnotu funkce v nule: y ) π mt 49) + z y )n z y )n e z + z e z + + yn+ n+ +nyn F ) 5) F n ) z n e z + z n j z n e z + e z ) j e jz ) j z n e jz j j Γn + ) ) 5) j n+ j Využijeme Riemannovy zeta-funkce: Dále provedeme úpravu n n s n ζs) ) n n s n n n s 5) n) ζs) 5) s s Pak dostaneme: F n ) Γn + )ζn + ) 54) n

4. Příklad 4 Pak F ) Γ)ζ) π /. Ze vztahu 5) je pak přímo vidět, že: F y) y 55) F y) y + F ) y + π 6 To lze nakonec dosazdit to vztahu pro entropii 4): S V m [ ) ] y π + π T y V mt 6 π 6 56) 57) Výsledek pro entropii není zbytečný, takto můžeme ověřit, že splňuje. termodynamický zákon, tj. lim T ST ). Tepelnou kapacitu snadno vypočítáme: c V T S T T V mπ 58) V,N 6 5. Je dána soustava N slabě na sebe působících částic s teplotou T vysokou tak, že lze uplatnit klasickou statistickou mechaniku. Částice mají hmotnost m a vykonávají jednorozměrné kmity kolem rovnovážné polohy. Za úkol je najít tepelnou kapacitu soustavy pro případ vratné síly: a) F Cx, b) F Cx. K řešení použijme Einsteinův model, v němž částice kmitají nezávisle na sobě. Pro stavovou sumu platí vztah: Z e F/T r e Er/T N i n i e niεi/t 59) Energie je dána součtem energie kinetické a potenciální, potenciální energii zase určuje vykonaná práce po dané dráze. x { x E p m + U p a) m + d xf d xc x Cx / x b) d xc x Cx 6) / V dalším kroku je třeba nahradit integrací přes fázový prostor. Pro snazší výpočet uveďmě nejprve postup při řešení dvou integrálů: e αx x t/α dt/ αt) dt α t e t Γ ) π α 6) α e αx x t/α dt t α dt t e t Γ ) α Γ 4) 6) α Vyřešme nejprve případ pro vratnou sílu F Cx, tj. případ a): [ N ] p «/T N [ Z dp π e m + C x ] dp e p mt e C x π i Potom platí pro volnou energii: T F T ln Z T ln 4 i α ) N [ m T N ln T + ln C 4 )] m C T 4 6) 64) ) N m C

Entropii dostaneme takto: S F T N [ ln T + ln 4 )] m + N 65) C Tepelnou kapacitu při konstantním objemu je: c v T S T N 66) V Teď spočítejme obdobně totéž pro případ b), sílu F Cx : Z N i [ π dp e p mt e C T x ] [ mt π Γ 4 ) ] N 67) C Potom platí pro volnou energii: 5 F T ln Z T N ln T + ln 6 [ m π Γ 4 ) ] N C 68) Entropii dostaneme takto: S F T N [ ] 5 ln T + ln ) + 5 6 6 N 69) Tepelná kapacita při konstantním objemu je: c V T S T 5 V 6 N 7) 6. Určete tepelnou kapacitu grafitu s použitím velmi jednoduchého modelu s anizotropní krystalovou strukturou. Každý atom uhlíku může kmitat kolem rovnovážné polohy ve třech rozměrech. Vratné síly působící v krystalové rovině jsou velmi velké a vlastní frekvence w těchto kmitů jsou tak vysoké, že odpovídají energiím vysoko nad K. Naopak ve směru kolmém jsou frekvence w nízké a hluboko pod K. Na základě tohoto určete c V při teplotě K. K řešení lze použít Einsteinův model podobně jako v předchozí úloze, jen tentokrát jde o trojrozměrný případ. Zvolme souřadnice tak, že krystalové roviny, v nichž působí silné vratné síly, jsou rovnoběžné s rovinou xy. Pro energii jednorozměrného oscilátoru platí vztah: E n n + ) ω 7) Stavová suma je pro jednu částici potom dána vzorcem 5) Z e En/T n e ω e ω sinh ω 7) Pro celou soustavu, která je trojrozměrná, dostaneme výsledek součinem tří těchto výsledků s frekvencemi ω, ω, ω a umocněním na N. Z [ sinh ω sinh ω sinh ω ] N 7)

Pro volnou energii potom dostaneme: F T ln Z T N ln sinh ω + ln sinh ω ) Entropie je určena takto: S F T N ln sinh ω + ln sinh ω ) [ + T N cotgh ω ) ω + cotgh ω ) ] ω 74) 75) Tepelná kapacita je určena takto: c V T S T N N sinh ω ω sinh ω ω ) + 4T ) + N sinh ω ω sinh ω ω ) 4T ) 76) Ze zadání máme ω k B K a ω k B K. Potom pro T k B K: ω, Můžeme použít tyto limity k dalším úpravám: ω lim x lim x x sinh x x sinh x d/ lim x cosh x 77) lim t /t sinh /t d/dt /t lim t cosh /t)/t lim x cosh x 78) Limita 78) zruší první člen v 76), limita 77) je rovna jedné a vztah 76) pro tepelnou kapacitu přejde v jednoduchý tvar c V N 79) 7. Elektromagnetické záření teploty T i vyplňuje tepelně izolovanou dutinu s objemem V. Jakou bude mít teplotu T f po kvazistatickém zvětšení objemu na 8V? Kvazistatický děj se skládá z pomalých změn, při nichž je soustava stále v rovnováze. Nemění se hustota stavů, tedy ani entropie S konst.). Soustava je navíc tepelně izolovaná. K výpočtu bude třeba nalézt vztah pro entropii, o které víme, že je konstantní. K odvození je potřeba nalézt Landaův potenciál takovým způsobem, jako to ukazuje vzorec 6), ovšem s touto disperzní relací pro ultrarelativistické částice: E pc kc, k kx, k y, k z ) π L n x, n y, n z ), n x, n y, n z N 8) Hustota stavů je zde ρk) V π, 8) na rozdíl od 5) jde o trojrozměrný případ.

Stačí tedy obměnit integrál 6), tentokrát jen velmi stručně 4 : Ω ±T d k V π ln e ) kc µ)/t sférické souřadnice jeden oktant π/ π/ π/ {}}{ ±T dϕ dθ sin θ dkk V π ln e kc µ)/t )) ±T π V dee π c) ln e ) E µ)/t E XT de dxt i.p.p. T 4 V π c) Pro entropii potom platí: S Ω T 4πV π c) k E/ c dk de/ c i.p.p. dx X / 4 4πV T ex µ/t π c) B,F ) µ/t ) 8) ) 4 T B µ/t ) µt B µ/t ) konst. 8) Jednou z podmínek pro rovnovážný stav je minimální hodnota volné energie. F T, V, N) ES, V, N) T S df T, V, N) de dt S) SdT P dv + µdn 84) Potom jistě musí platit µ F N 85) T,V Potom se velmi zjednoduší vztah 8) do podoby Z toho plyne: V T Sπ c) 4 4πB ) K konst. 86) V T i 8V T f T f T i / 87) Po skončení děje bude mít fotonový plyn eletromagnetické záření) v dutině poloviční teplotu. 4 Landauův potenciál pro fermiony nás v tomto případě sice nezajímá, jeho zahrnutí ve vztahu však ničemu nepřekáží a může se hodit někdy jindy.