Příklady k přednášce 2 - Spojité modely

Podobné dokumenty
Příklady k přednášce 2 - Spojité modely

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

25 Dopravní zpoždění. Michael Šebek Automatické řízení

7 - Ustálený stav kmitavý a nekmitavý, sledování a zadržení poruchy

Příklady k přednášce 20 - Číslicové řízení

Příklady k přednášce 16 - Pozorovatel a výstupní ZV

( LEVEL 3 Laplaceova transformace jako nástroj řešení lineárních diferenciálních rovnic. )

21 Diskrétní modely spojitých systémů

Inverzní Laplaceova transformace

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Doplňky k přednášce 23 Diskrétní systémy Diskrétní frekvenční charakteristiky

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

8 - Geometrické místo kořenů aneb Root Locus

4 - Vlastnosti systému: Stabilita, převrácená odezva, řiditelnost a pozorovatelnost

Automatizace Úloha č.1. Identifikace regulované soustavy Strejcovou metodou

Příklady k přednášce 6 - Spojování a struktury

Kapitola 7: Integrál.

Příklady k přednášce 19 - Polynomiální metody

Kapitola 7: Integrál. 1/17

s požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do

Program SMP pro kombinované studium

1 Polynomiální interpolace

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

Diferenciální rovnice

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela syntéza elektronických obvodů

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

15 - Stavové metody. Michael Šebek Automatické řízení

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

Laplaceova transformace

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

3 - Póly, nuly a odezvy

Příklady k přednášce 5 - Identifikace

Integrální počet - II. část (další integrační postupy pro některé typy funkcí)

Příklady k přednášce 19 - Polynomiální metody

Tento dokument obsahuje zadání pro semestrální programy z PAA. Vypracování. vypracovanou úlohu podle níže uvedených zadání. To mimo jiné znamená, že

IDENTIFIKACE REGULOVANÉ SOUSTAVY APLIKACE PRO PARNÍ KOTEL

KYBERNETIKA. Prof. Ing. Vilém Srovnal, CSc. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0307. Matematika

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Téma 22. Ondřej Nývlt

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT. Institut biostatistiky a analýz

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ

VI. Derivace složené funkce.

5. cvičení z Matematické analýzy 2

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0308. Matematika

Identifikace systémů

Systém vztahů obecné pružnosti Zobecněný Hookeův zákon

Příklady k přednášce 8 - Geometrické místo kořenů aneb Root Locus

Příklady k přednášce 4 -Vlastnosti systému

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Lineární stabilita a teorie II. řádu

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2018/19 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

Obsah. Gain scheduling. Obsah. Linearizace

Matematika IV 9. týden Vytvořující funkce

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Numerické metody a programování. Lekce 7

Aplikovaná matematika I

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

Parciální derivace a diferenciál

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

Diskretizace. 29. dubna 2015

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

Doplňky k přednášce 24 Diskrétní řízení Diskrétní metody analogické spojitým

24. Parciální diferenciální rovnice

PRUŽNOST A PEVNOST II

Parciální derivace a diferenciál

PŘÍKLAD PŘECHODNÝ DĚJ DRUHÉHO ŘÁDU ŘEŠENÍ V ČASOVÉ OBLASTI A S VYUŽITÍM OPERÁTOROVÉ ANALÝZY

Modelování a simulace

12 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy

FOURIEROVA TRANSFORMACE FOURIEROVA VĚTA

Základy matematiky pro FEK


Metody vnitřních bodů pro řešení úlohy lineární elasticity s daným třením

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Drsná matematika III 6. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice vyšších řádů, Eulerovo přibližné řešení a poznámky o odhadech chyb

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

Stavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk

cv3.tex. Vzorec pro úplnou pravděpodobnost

A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

1 Modelování systémů 2. řádu

Impedanční děliče - příklady

Transkript:

Příklady k přednášce - Spojité modely Michael Šebek Atomatické řízení 8 Evropký ociální fond Praha & EU: Invetjeme do vaší bdocnoti 9-6-8

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Řešení tavové rovnice v čaové oblati xt () () (), (), () () 8 6 xt + t x t t Při řešení v čaové oblati najdeme vlatní číla ( I A) p ( ) det + 6+ 8, 4 a předpokládáme tavovo matici přechod ve tvar t 4t t 4t Ke + Ke Ke 3 + Ke 4 Φ() t t 4t t 4t K5e + K6e K7e + K8e Kontanty najdeme ze známých vlatnotí matice Φ() I K+ K, K3+ K4, K5 + K6, K7 + K8 Φ () A K 4K, K 4K, K 4K 8, K 4K 6 3 4 5 6 7 8 takže t 4t t 4t e e e e Φ() t t 4t t 4t 4e + 4e e + e Michael Šebek ARI-Pr--5

Řešení tavové rovnice v čaové oblati Atomatické řízení - Kybernetika a robotika a odezva na počáteční tav je Φ( t) x() t 4t e e t 4t 4e + 4e ( tτ) 4( tτ) e e ( tτ) 4( tτ) e + e dále Φ( t τ ) B a z toho t t t 4 4 t τ t τ t 4t e e dτ e e dτ e + e 8 4 8 Φ( t τ) B( τ) dτ t t t τ 4t 4τ t 4t e e dτ + e e dτ + e e Takže celková odezva je 7 t 7 4t t + e e 8 4 8 x() t Φ() t x() + Φ( t τ) B( τ) dτ 7 t 7 4t e + e Michael Šebek ARI-Pr--5 3

Řešení Laplaceovo tranformací Atomatické řízení - Kybernetika a robotika xt () xt () + t (), x(), t () () t 8 6 + 6 + 6 8 + 6+ 8 + 6+ 8 8 6 + + 6+ 8 8 + 6+ 8 + 6+ 8 ( I A) ( I A) Obraz odezvy je celkem + 6 + 6+ ( ) + 6+ 8 6 8 ( + 6+ 8) + + x() ( I A) B() ( I A) x a čaový průběh odezvy je tejný jako v minlém řešení + + 8 7 ( ) 6 8 6 8 ( 6 8) + + + + + + + 6+ 7 7 + ( + )( + 4) 8 4( + ) 8( + 4) 7 7 7 + ( + )( + 4) ( + ) ( + 4) Michael Šebek ARI-Pr--5 4

Řešení Laplaceovo tranformací Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Dále: z rozklad na parciální zlomky + 6 + 6+ 8 + 6+ 8 8 + 6+ 8 + 6+ 8 + + 4 ( + ) ( + 4) 4 4 + + + + 4 + + 4 ( I A) je zřejmé, že to je obraz tavové matice přechod >> Fiinv([ ; ]-A) Fi 6 + -8 ------------ 8 + 6 + ^ >> xfi*([;]+[;/]) x + 6 + ^ -7 --------------- 8 + 6^ + ^3 >> xpartial(x()) x -7/8 7/4 /8 ----- ----- --- 4 + + >> xpartial(x()) x 7/ -7/ ----- ----- 4 + + >> Fipartial(Fi(,)) Fi - ----- ----- 4 + + Michael Šebek ARI-Pr--5 5

Příklad: Směrování atelit Atomatické řízení - Kybernetika a robotika IO model Stavový model x + x y x [ ] Charakteritický polynom d J ϕ Fd C ϕ ωω, F c J ϕ d x, Fc, y ϕ ω J p ( ) det det a řešení tavových rovnic L-tranformací x() () () + x y () () + x() [ ] Michael Šebek ARI-Pr--5 6

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Stavová matice přechod Φ () k k Řešení v čaové oblati pro k k I () l l Φ l l Příklad: Směrování atelit det( I A) t () t t τ Φ Φ( t τ ) x, t () () t t ( t τ) dτ t t τ τ τ t Φ ( t) x(), Φ( t ) B( ) d dτ t A () k + lt k + lt Φ t k + lt k + lt t + xt () t t yt () + Michael Šebek ARI-Pr--5 7

Příklad: Divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Blokově a rovnicemi x y x x + x x x x x x y x tavový model výpočet řešení (Laplace) x +, [ ] x y x + + x() () () + x () + () ( + )( ) ( + )( ) + x Michael Šebek ARI-Pr--5 8

Příklad: Divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika a výtp je y () () + [ + ] x() ( + )( ) ( + )( ) () + x() + x() ( + ) ( + ) ( ) přeno odezva na počáteční tav charakteritický polynom v. jmenovatel přeno: p ( ) ( + ) ( ) d ( ) ( + ) Odezva na kok ilně závií na počátečním tav nlový a nenlový počáteční tav x ( ) x ( ) x ( ) x ( ). Michael Šebek ARI-Pr--5 9

Příklad: Jiný divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Kakáda (mód je odblokován vtpní nlo) přeno je. řád a tabilní v x x y G () + + x ale úplný tavový popi je. řád: pro x x + x x x y + x [ ] [ ] x yx, v charakteritický polynom je p( ) det( I A) ( + )( ) Michael Šebek ARI-Pr--5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Příklad: Kanonické formy řiditelnoti Kanonická forma řiditelnoti (někdy také forma fázových proměnných) y ( ) + 7+ + 7+ 3 3 ( ) 4 + 6 + 9 + 4 + 6 + 9 + 7 x x+ 9 4 6 9 6 y 7 x 4 [ ] jiná varianta kanonická formy řiditelnoti - Controller Canonical Form Y() + 7+ 3 U( ) + 9 + 6 + 4 7 x x x x 3 y 9 6 4 [ 7 ] x 3 x 3 x x y 9 6 4 x x+ y x Michael Šebek ARI-Pr--5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Příklad: Kanonické formy pozorovatelnoti Kanonická forma pozorovatelnoti - Oberver Canonical Form 7 + + Y() 3 U() 9 6 4 + + + 3 9 x 6 x+ 7 4 y x [ ] 7 x x x x 3 y 7 x 3 x 3 x x y 9 6 4 Michael Šebek ARI-Pr--5 9 6 4 4 x 6 x+ 7 9 y x [ ]

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Příklad: Kakádní realizace y ( ) 4 4 F () 3 ( ) 4 + 6 + 9 + ( + )( + 3)( + 4) Můžeme realizovat jako kakád (érii) bytémů. řád 4 ( + ) ( + 3) ( + 4) () 4 ( + ) x () x () x () 3 ( + 3) ( + 4) y () 4 x 3 x 3 x x x x y 3 4 4 x 3 x+ 4 y x [ ] Michael Šebek ARI-Pr--5 3

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Můžeme realizovat jako paralelní pojení bytémů. řád 4 x x x x 3 x 3 x 3 4 Příklad: Paralelní realizace y ( ) 4 4 F () 3 ( ) 4 + 6 + 9 + ( + )( + 3)( + 4) y ( + ) 4 ( + 3) ( + 4) 4 + ( + ) ( + 3) ( + 4) rozklad na parciální zlomky x 3 x+ 4 4 y x [ ] jo-li (faktory) póly náobnoti, je tavová matice diagonální (viz Jordanův kanonický tvar matice) Michael Šebek ARI-Pr--5 4 Xx () x () X () xx () 3

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Příklad: Paralelní realizace - vícenáobné póly y ( ) ( + 3) F () + ( ) ( + ) ( + ) ( + ) ( + ) ( + ) Můžeme realizovat jako paralelní pojení bytémů max.. řád x x x 3 x 3 ( + ) jo-li (faktory) póly náobnoti větší než, nemí být tavová matice diagonální, ale může být blokově diagonální x x y Jordanův tvar matice může být ložený z bloků větší velikoti než ( + ) ( + ) x x+ y x [ ] Michael Šebek ARI-Pr--8 5

Výpočet tranformační matice Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Někdy dány oba modely (ve tarých a nových ořadnicích) a hledáme přímo z tranformačních vztahů to vypočítat nejde? Anew T AoldTB, new T Bold, Cnew ColdT Tranformjme tedy matici C B A B A B n new new new new new new ( T A T) ( T A T) n T Bold T B old old T B old old T T n Bold AoldBold Aold Bold C old T a z toho je T C C pokd inverze exitje Obdobně ze vztah (pokd inverze exitje) T O Neboť platí kde obě matice jo tvar new old O O old new new O T old Ci i i O CA i n- CA i i i new, old Michael Šebek ARI--5 6

Odezva na vtp a počáteční podmínky Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Odezva na vtpní ignál a počáteční tav je celkem [ Cadj( I A) B + det( I A) D] Cadj( I Ax ) b () n ( ) cx () y () () + + det( IA) det( IA) a () d() a () kde a () je charakteritický polynom ytém d () je jmenovatel L-obraz vtpního ignál výtp můžeme rozložit na parciální zlomky / módy takto y () Složky přílšné kořenům a () Složky přílšné kořenům d () + + ložky přílšné kořenům a () přirozená odezva ncená odezva odezva na poč. tav Michael Šebek ARI--5 7

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ryzí racionální fnkci n () d (), kde d () má kořeny reálné a, m i j-náobné reálné komplexní ck σk ± jωk a n l -náobné komplexní cl σl ± jωl a tedy polynom d () má rozklad na kořenové činitele nejprve rozložíme na parciální zlomky Při zpětné tranformaci každý zlomek zpětně tranformjeme zvlášť dle vzorců at, ( ai ) e 3 ωk σt ωk σt e in ω kt, e ( inω ktωktcoωkt) ( + σk) + ωk (( + σk) + ωk) m j bt + σ σt ω ( ) t t e, k + σ σ e co ω, m te inω j ( b ) ( m kt kt )! ( + σ ) + ω (( + σ ) + ω ) Jednotlivým ložkám e říká módy Požití parciálních zlomků při výpočt odezvy m j ( ai ) ( ) ( ( + σ ) + ωk )) ( σl + ωl )) d () b j k ( + ) n () α βj β β mj j i j + + + + m j d ( ) ( a ) ( b ) ( ) i j bj ( b ) j γk + δk ε l + ϕ l εl + ϕl εnl + ϕ l nl l + + + + + n l ( + σk ) + ωk ( + σl) + ωl (( + σl) + ωl )) (( + σl) + ωl )) j j k k k k n l b j Michael Šebek ARI-Pr--5 8

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika x 5 x x 3 x + x x ( ) y [ 3 ] [ ] ( ) +, x x obecná odezva + 3 y ( ) ( ) x( ) + x( ) + 5 + 5 + 3 odezva na jednotkový kok a počáteční tav () Michael Šebek ncená + y () + 5 + 3 5 35 y () + + 5 + 3 3 yt () + e e 5 5 Příklad: Odezva na vtp i počáteční tav přirozená 5t 3t det( I A) ( + 5)( + 3) x ( ), x ( ) volný pád ARI-Pr--5 ncená na vtp přirozená volný pád celková t:.:5; nc.4*one(,length(t)); pri.6*exp(-5*t);vol-exp(-3*t); plot(t,nc,t,pri,t,vol,t,nc+pri,... t,nc+pri+vol) 9

Příklad -pokračování Atomatické řízení - Kybernetika a robotika U() G () + + 5 x ( ) Y() det( I A) ( + 5)( + 3) Im 5 3 Re + 3 x ( ) + 5 + 3 + pól vtpního ignál generje nceno odezv pól přeno generje přirozeno odezv pól charakteritického polynom 5 35 Y() + generje volno odezv + 5 + 3 reálný pól -a generje exponenciální odezv e -ta 3 5t 3t nly a póly kombinjí vliv módů yt () e + e 5 5 ncená přirozená volný pád Michael Šebek ARI-Pr--5

Příklad: Odhad odezvy z polohy pólů Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Když ná např. zajímá odezva na kok ytém () ( + 3) y () ( + )( + 4)( + 5) můžeme ji jednodše odhadnot tak, že naznačíme rozklad na parciální zlomky K K K3 K4 y () + + + ( + ) ( + 4) ( + 5) zřejmě vtpní pól generje vynceno kokovo odezv a póly přeno generjí jednotlivé exponenciální ložky přirozené odezvy zpětno L-tranformací dotaneme yt () K + Ke + Ke + Ke t 4t 5t 3 4 přetože výpočet kontant není ložitý, kontanty ná čato nezajímají mnohdy tačí vědět, které ložky odezva obahje Michael Šebek ARI-Pr--5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ještě k modelům: změna měřítka amplitdy Změna měřítka amplitdy (škálování) zjednodšje analýz i návrh Odhadneme maximální očekávané/povolené hodnoty změn ignálů v pracovním režim Vyjdeme z odchylkového model (přeno) y G + Gd d vzniklého třeba lineární aproximací d a velikot každé veličin tlačíme pod vydělením, d maximální odhadnto nebo povoleno odchylko max maxd y míme škálovat polečně e, r neboť mají tejné jednotky a jo vázány e r y Můžeme požít r nebo čatěji e y r e max max : y, r, e maxe maxe maxe Potp formalizjeme požitím faktorů D ed, D, dd, r e max max d max r max a doazením dotaneme e e d d, Někdy k tom ještě zavedeme škálovano referenci. y D G D + D G D d e yr r r r D r r D r D D r max r e r e Pak je dt (), rt () a pomocí t () iljeme o et () Michael Šebek ARI-Pr--6

Příklad: Vytápění pokoje Atomatické řízení - Kybernetika a robotika energetická rovnováha: změna energie v pokoji přítok energie (zanedbáváme akmlaci ve těnách) d dt tepelná kapacita pokoje [J/K] změna tepla vnitř ( C T ) Q + α ( T T ) V teplota pokoje [K] přívod tepla přívod tepla [W] ztráty do okolí 5 zavedeme τ C V α a děláme LT pro nlovo pp. O koeficient přetp tepla [W/K] T() α Q TO τ+ + τ+. T() Q+ T + + venkovní teplota [K] T ( ) [ J K] Michael Šebek ARI-Pr--5 3 O α W K C kj K V, p CV [ ] T K [ ] QW T [ ] O K α [ W K] pracovní bod Qp kw, Tp TO, p K odchylkový model T T Tˆ, d C T Q α T V α + + dt O

Příklad: Vytápění pokoje Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Zavedeme relativní bezrozměrné proměnné T () Q () T y () ; () ; d () T Q T kde ze zadání operacemi dotaneme max max O,max O () T K; Q kw ; T K max max O,max T() Q T Q T τ+ α T Q τ+ T T max O,max + max max max max O,max Q T y + d τ+ α T τ+ T max O,max () () () max y () () + d () + + max T O Michael Šebek ARI-Pr--5 4

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ještě k modelům: změna čaového měřítka Ča většino měříme v ekndách, ale počítání velmi rychlými nebo pomalými ytémy může být špatně podmíněné a nmerický výpočet může být chybný Je proto žitečné mět změnit jednotk ča. Například mezi čaem t [] a čaem τ[m] platí vztah τ kt kde k Dopad na derivování je dx dx dx d x d x x k, x k, dt d( τ k) dτ dt dτ a tak e tavová rovnice tranformje na x () t Ax() t + B() t x ( τ ) Ax( ) B( ) k τ + k τ Z ní v měřítk ča vychází přeno τ ( ) ( ) ( ) g ( ) I A B I A k B k kia B τ τ τ τ τ τ Tedy je k τ což odpovídá, neboť proměnná v LT má rozměr /ča Dále platí pro čaové kontanty T kt τ Michael Šebek ARI-Pr--6 5

Příklad: změna čaového měřítka Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Rychlý ocilátor přirozeno frekvencí ω n 5. rad (ai khz) 6 ϕ( t) + 5. ϕ( t) t ( ) Změníme-li jednotk ča ze ekndy na milieknd ( τ t ) Pak a rovnice v miliekndách je 6 ( ) ( ) d ϕτ ϕ t dτ d ϕτ ( ) + 5 ϕτ ( ) ( τ) dτ Z první rovnice dotaneme přeno, ze drhé y 6 y () () + 5. Z porovnání je zřejmé, že τ Změna ve tavovém model (pro x ϕ, x ϕ ) je ( τ ) () + 5 τ x () t x() t t () 6 x() t 5 x() t + x ( τ). x( τ) ( τ ) 3 x( τ) + 5 x( τ) g () g ( ) τ 6 + 5. + 5 τ Michael Šebek ARI-Pr--5 6

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Spojité modely v Matlab objekty a fnkce Control Sytem Toolbox (lti), tf, zpk tep, imple, initial, Polynomial Tbx: df, (ldf, rdf, mdf), abcd, pol nm, den Symbolic MathTbx: ymbolické výpočty laplace, ilaplace Michael Šebek ARI-Pr--5 7