Pružnost a plasticita II CD03

Podobné dokumenty
T leso. T leso. nap ě tí na prostorovém elementu normálové - působí kolmo k ploše smykové - působí v ploše

Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla, Odraz a lom světla Disperze světla

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Odchylka přímek

Metody ešení. Metody ešení

Pružnost a pevnost. 9. přednáška, 11. prosince 2018

Stísněná plastická deformace PLASTICITA

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Metoda datových obalů DEA

Variabilita měření a statistická regulace procesu

6.1 Shrnutí základních poznatků

7. Analytická geometrie

Statika 2. Excentrický tlak za. Miroslav Vokáč 6. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 2. M.

Desky. Petr Kabele. Pružnost a pevnost 132PRPE Přednášky. Deska/stěna/skořepina, desky základní předpoklady, proměnné a rovnice

Normálová napětí při ohybu - opakování

1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

Skalární součin IV

Pevnost a životnost - Hru III 1. PEVNOST a ŽIVOTNOST. Hru III. Milan Růžička, Josef Jurenka, Zbyněk Hrubý.

Rovinná a prostorová napjatost

Pružnost a pevnost I


Dynamická pevnost a životnost Statistika

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

Přednášky část 7 Statistické metody vyhodnocování dat

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Integrální definice vnitřních sil na prutu

3.3. Operace s vektory. Definice

Normálová napětí při ohybu

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

Pružnost a plasticita II CD03

Předmět: SM 01 Rovinné příhradové konstrukce

Sklo. Jednofázová hmota s neuspořádanou strukturou na dlouhé vzdálenosti


Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Přechod PN. Přechod PN - pásový diagram. Přechod PN strmý, asymetrický. kontakt přechod PN kontakt. (dotace) Rozložení příměsí. N-typ.

Elastické deformace těles

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Napětí a únosnost. ohýbaných prutů

Rovnoměrně ohýbaný prut

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka.

Analýza napjatosti PLASTICITA

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

Úloha č. 10. Měření rychlosti proudu vzduchu. Měření závislosti síly odporu prostředí na tvaru tělesa

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

Téma 11 Prostorová soustava sil

ÚSTAV MECHANIKY A MATERIÁLŮ FD ČVUT. DOC. ING. MICHAL MICKA, CSc. PŘEDNÁŠKA 4

7. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic.

2. Finanční rozhodování firmy (řízení investic a inovací)

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

ČVUT UPM 6/2013. Eliška Bartůňková

16. Matematický popis napjatosti

Regulace frekvence a velikosti napětí Řízení je spojeno s dodávkou a přenosem činného a jalového výkonu v soustavě.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

23. Mechanické vlnění

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

ÚVOD DO TEORIE MATEMATICKÉ PRUŽNOSTI

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

Zpracování a prezentace výsledků měření (KFY/ZPM)

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Cvičení 1. Napjatost v bodě tělesa Hlavní napětí Mezní podmínky ve víceosé napjatosti

Téma 10 Úvod do rovinné napjatosti

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE

Z teorie je nutné znát pojmy: lineární funkcionál, jádro, hodnost a defekt lineárního funkcionálu. Také využijeme 2. větu o dimenzi.


SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI

Přednáška 09. Smyk za ohybu

Aspekty stavební konstrukce z hlediska projektanta

1. Písemka skupina A...

Národ í katalog otevře ých dat veřej é správy

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

Relativita I příklady

Napěťový vektor 3d. Díky Wikipedia za obrázek. n n n

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA


14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

silový účinek proudu, hydraulický ráz Proudění v potrubí

poznámky ke 3. přednášce volitelného předmětu PG na FCHI VŠCHT Martina Mudrová březen 2005

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Odvození rovnice pro optimální aerodynamické zatížení axiální stupně

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Transkript:

Pržost a plasticita II CD3 Lděk Brdčko VUT Brě Faklta stabí Ústa stabí mchaik tl: 541147368 mail: brdcko.l @ fc.tbr.c http:www.fc.tbr.cstbrdcko.lhtmldistc.htm

Obsah přdmět 1. přdáška spolhliost kostrkcí ýpočtoé modl ákladí liči pržosti ákladí tah pržosti liárí pržost. přdáška 3D problém - tělso (ákladí liči a tah prt (ákladí liči a tah 3. přdáška Roiý problém - stě (ákladí liči a tah dsk (ákladí liči a tah skořpi 4. přdáška mtod řší přsé přibližé ariačí mtod Ritoa mtoda toda kočých prků

Tělso Prostoroý modl ákladí liči a tah jlép odrážjí sktčost obtížě řšitlý sstém roic obtížější itrprtac ýsldků ákladí tah posktjí rámc pro odoí 1D a D modlů 1D a D modl aádí další přdpoklad pomocí ktrých s rdkj dim úloh i počt roic a jjich ámých liči

Tělso apětí a prostoroém lmt ormáloé - působí kolmo k ploš smkoé - působí ploš prí id ormála k ploš drhý id směr působí kladá plocha plocha s ětší sořadicí kladý směr apětí - a kladé ploš působí sohlasě s kladými sořadými osami

Tělso podmík rooáh - momtoé momtoá rooáha k os S i = d d ( ( dd dd Taloroa rooj: d d d d ( d dd ( d dd chají s čl s d a d a íská s aalogick pro další os tato ákoitost s aýá ájmost smkoých apětí dík ájmosti smkoých apětí j možo pracoat j s 6 složkami apětí al také po s třmi podmíkami rooáh (siloými oý ktor apětí má tar T

Tělso Statické roic difrciálí podmík rooáh - siloé jadřjí siloo rooáh a difrciálím lmt tělsa. bodě postém o difrciálí délk j možo jjich hodot dfioat pomocí Taloroa rooj žitím prí parciálí driac daé liči apř s bodě postém o d dfij * apř. pro směr s podmíka SF i = jádří tar: d * * * d d d d d d Xddd X

Tělso podmík rooáh siloé býající s ískají podmík rooáh pro další směr SF i = a SF i = bo cklicko áměo idů -> -> -> maticoý ápis kd X = { X Y Z } T j ktor objmoých sil X Y Z X T

Tělso Gomtrické tah jadřjí áislost mi přmístěími a dformacmi ( - ododí s gomtrických áislostí a lmt tělsa ktrý dformací měí tar d d d d d d ( B ( d d d d d d ( ( ( B ( d d

Tělso d d d d d C d B d d ( ( ( ( ( ( d d C ( ( ( ( ( d d B ( ( (

Tělso Gomtrické tah Zbýající složk ktor dformac s ododí áislostí býajících do roiách (možo ískat také cklicko áměo -> -> w -> a -> -> -> maticoý ápis - T w w w T T w

Tělso 1. Fikálí tah - tah apětí dformac ( dformac od ormáloého apětí E pro ostatí směr E smkoé apětí G matriáloé charaktristik: E... Yogů modl pržosti... Poissoů sočiitl příčé kotrakc G... modl pržosti smk E G (1

Tělso Fikálí tah dformac od apětí šch směrch 1 E 1 E sočtm dformací s íská 1 E pro další směr l ododit stjým působm bo cklicko áměo idů 1 1 E 1 E dformac od smk jso pro jdotlié roi áislé opět l ískat áměo idů G G E G

Tělso Fikálí tah maticoě kd C j matic poddajosti C (1 (1 (1 1 1 1 1 E C T T

Tělso Fikálí tah jádří áislostí apětí a dformacích s íská irí tahů kd D j matic thosti a íská s irí matic poddajosti C D 1 C D (1 1 (1 1 (1 1 1 1 1 (1 (1 E D T T

Tělso Rkapitlac liči ktor apětí T ktor dformac ktor přmístěí T w T Rkapitlac tahů difrciálí podmík rooáh (3 X fikálí tah (6 C gomtrické tah (6 bo D T -

Hlaí apětí Trasformac apětí roiě otáčím sořadého sstém s měí hodot ktor apětí * cos si si Tto tah j možé ododit rooáh a sřítém lmt * si cos si * 1 1 si si cos

Hlaí apětí Hlaí apětí roiě pro rčitý úhl pootočí s íská sta ásldjící apjatosti kd ormáloá apětí dosahjí trémích hodot šch možých směrů úhl pootočí sořadého sstém l ískat podmík trém: * o prodím driac a poroáím s orcm pro trasformoaá smkoá apětí * * si si cos o s jistí ž smkoé apětí j loé pro tto sořadý sstém (hlaí os * a pro úhl pootočí hlaích os platí: si tg o cos

Hlaí apětí Hlaí apětí roiě Dosaím úhl pootočí hlaích os do trasformačích tahů pro ormáloá apětí s ískají hlaí apětí 1 : 1 1 1 ( ( 4 obkl j 1 oačoáo algbraick ětší obo hlaích apětí (ažj s (+ orci 1 ma mi Hlaí os jso a sb kolmé algbraick ětší apětí sírá mší úhl s prím hlaím apětím

Hlaí apětí Hlaí apětí prostor ormáloá apětí pro tři aájm kolmé směr abýají hodot: 1 ma smkoá apětí jso loá 3 mi hlaí apětí σ jso řším kbické roic: σ σ τ τ τ τ σ σ τ τ σ σ =

Prt Základí přdpoklad roiého prt průř ůstao po dformaci roié a - kolmé a os prt (prt b li prác posoajících sil - obcě liboolě atočé hldm k os prt (prt s lim prác posoajících sil ormáloé apětí směr kolmém a os prt j loé přdpokladů pl liárí průběh dformac a apětí po ýšc průř sislý pos j po ýšc kostatí odoroý pos rsp. ormáloo dformaci po ýšc l jádřit pomocí liči a os prt ( j rsp. ( N

Prt gomtrické podmík tah - dformac os prt N ( tah + ohb odoroý pos rsp. ormáloo dformaci po ýšc l jádřit pomocí liči a os prt ( j rsp. ( N N ( j ( kd ( j N j j ohb + smk atočí střdic j působo atočím průř (j a kosím ( V w j V

Prt Difrciálí podmík rooáh hodota fkc postém bodě ( Taloroa rooj N * N SF i = N SF i = V q S i = N d d N N * d V V * q d V V* V d * d d d * m d Vd qdd V m

Prt Fikálí podmík N E N d E d E N ( de k těžišťoé os j S= E N E N EI V de d d E d N E d ES d G d G k ES N E( d k rdkoaá smkoá plocha odoo rgtické podmík N EI V d V G k V

Prt lim smk a průhb Prt s lim smk Prt s adbáím li smk ormála k střdici ůstáá ormálo i po dformaci prt přdpoklad k V pak podmík V G l jádřit k V a podmík j w j V s praí a w

Prt Prt s lim smk Rkapitlac liči itří síl N V dformac N V přmístěí w j Rkapitlac tahů statické podmík N V q V m fikálí podmík N E N V G k V EI gomtrické podmík N j V w j

Prt Prt b li smk Rkapitlac liči itří síl N V dformac N přmístěí w Rkapitlac tahů statické podmík N V q V m fikálí podmík N E N EI gomtrické podmík N w