cea 5 Kč 2/2010 VRÁTÍ SE MISTR ZVONAŘ PO OSMI LETECH ZPÁTKY NA ZBRASLAV? Zdravotická zařízeí a Zbraslavi vyčerpávající sezam!
ZBRASLAVSKÉ NOVINY 2/2010 Editorial Vážeí čteáři! Miulý úvodík byl prý vytiště titěrým písmem, tak se omlouvám, pokusím se, abych byl v tomto čísle Zbraslavských ovi trochu čitelější. I když možá eí ai o co stát... Mohli jste si des vychutat všelijaké čláečky se závažým politickým podtextem, ale redakčí rada posléze rozhodla, že ic takového, že a předvolebí kampaň je ještě dost času. I paí Tereza Kůstková, aše šéfredaktorka, se echala slyšet, že je třeba pro veškeré politikařeí vystavět určitý matiel, aby se ám z ovi estala hlásá trouba té či oé politické stray. (Je vidět, že už je z mateřské dovoleé jedou ohou zpátky v redakci.) Pochopitelě souvisejí tyto sahy se situací a aší radici, avíc kolují všelijaké fámy... Věcou stráku problematiky uvádí a pravou míru iformace ve vedlejším sloupečku, (ahradila pro dešek jidy obvyklé Slovo starostky ). Alespoň pokud se týče všeobecých faktů jste teď, milí čteáři, určitě trochu poučeější. Já osobě se do toho motat ebudu a raději se soustředím a to, co mi přísluší. V deších oviách je hed ěkolik stráek věováo zbraslavskému zdravotictví, což je jistě téma pro mohé z ás vítaé a velice potřebé. Překvapilo mě, kolik doktorů má v aší městské části ordiace a divím se, proč pak s každým hemoroidem jezdíme do Motola. Také si můžete přečíst zajímavou stať o zbraslavském ekumeickém setkáí věřících, které proběhlo kocem leda, případě vás možá zaujme zpráva o možém ávratu mistra zvoařského, paa Maouška, zpátky do malebé chaloupky a břehu Krňova. Myslím, že obsah úorových Zbraslavských ovi je poměrě pestrý, stejě jako abídka růzých kulturích a společeských akcí, z ichž třeba o další populárí Forbíě paa Karla Tejkala ebo o uiverzitě třetího věku ašich seiorů píšeme v samostatých člácích. A pokud áhodou evíte, co je to MA 21, pak máte možost poučit se, eboť věřte evěřte, ejde o žádou záhadou šifru, ýbrž o projekt, který už léta běží v jiých městských částech a který mometálě dostal zeleou i a Zbraslavi. A pochopitelě se píše i o té ejčerstvější aktualitě, totiž o sěhové kalamitě. Postihla ás, jak se tvrdí, aprosto ečekaě a kdekdo a i adává... Se sěhem je spousta práce, mráz devastuje aše horí cesty dýchací a občasé áledí ám tu a tam připomee, že zemská gravitace stále ještě fuguje. Sad alespoň děti mají ze sěhové adílky radost, eboť mohou sáňkovat ebo bobovat. Ale prý klesla ávštěvost a pohádkách ve zbraslavském loutkovém divadle, ovšem je docela maloučko, je docela epatrě... Obsah Fratišek Podělíček O sěhu a kalamitě... 3 O zvoařství Maoušek aeb Promarěé šace se eopakují...4 Iterview o projektu MA 21... 6 Zdravotická zařízeí a Zbraslavi...8 a 9 Forbía: legedy o legedách...13 Nové kurzy v Pexesu...14 23. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA Městské části Praha Zbraslav se uskutečí ve středu 10. úora od 17 hodi v Městském domě, U Malé řeky 3. Zbraslavské oviy Iformačí zpravodaj Městské části Praha Zbraslav. Vycházejí 12x ročě, prví pátek v měsíci. Vydavatel: Úřad městské části Praha Zbraslav, Zbraslavské áměstí 464, 156 00 Praha 5 l Redakčí rada: Tereza Kůstková šéfredaktorka, Blaka Velemíská tajemice redakce, Pavel Gasárek, Svatoslav Mahelka, Dagmar Meiserová, Fratišek Podělíček, Filip Stráský l Adresa redakce: Městský dům, U Malé řeky 3, Praha Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail: oviy@mc-zbraslav.cz IČO: 00241857 l Plošá izerce: Přijímá se a adrese redakce, paí Blaka Velemíská, e-mail: kultura@zbraslav.cz l Řádková izerce: přijímá se a adrese redakce, 1 Kč/slovo, od 30 slov 5 Kč/slovo, miimálí cea izerátu je 20 Kč l Sazba: Filip Stráský, e-mail: heruwath@sezam.cz l Tisk: Artep-tisk, Pražská 24, Míšek pod Brdy. Další publikováí jakékoli části Zbraslavských ovi je povoleo pouze a základě písemého souhlasu vydavatele. Autory epodepsaých čláků a fotografií jsou čleové redakčí rady Zbraslavských ovi. Nevyžádaé rukopisy se evracejí a redakce se k im evyjadřuje. Mohou být redakčě krácey a redigováy a jejich publikováí ve Zbraslavských oviách podléhá schváleí redakčí radou. Uzávěrka evyžádaých příspěvků je vždy 15. de v měsíci. l Reg. číslo: MK ČR E 13234 l Městská část Praha Zbraslav. Příští číslo vyjde v pátek 5. březa 2010 Vedeí městské části Pravomoci a způsob ustaveí orgáů městské části jsou určey zákoem č. 131/2000 Sb., o hlavím městě Praze. Rada je výkoým orgáem městské části v samostaté působosti, voleým zastupiteli ze svých čleů. Rada městské části musí být ejméě pětičleá a ejvýše devítičleá. Starosta a místostarosta jsou čley rady přímo z titulu svých fukcí, a proto ejsou zvlášť volei jako radí. Čley rady města přestávají být v případě, že a své fukce rezigovali či z ich byli odvolái. Rada MČ Praha Zbraslav byla staovea jako pětičleá. Po odvoláí paa Mgr. Karla Nedomy de 15. 4. 2009 z fukce radího a odvoláí paí Mgr. Reaty Hůrkové z fukce starostky má současá rada městské části tři čley, a to paí PaedDr. Dagmar Kobylkovou, ve fukci místostarostky, paí Ig. Zuzau Vejvodovou, ve fukci radí a paa PhDr. Jiřího Rybu, rověž ve fukci radího. Záko o hlavím městě Praze určuje, že rada v takto sížeém počtu čleů fuguje i adále. Teprve v případě, kdyby poklesl v průběhu fukčího období počet čleů rady městské části pod poloviu staoveého počtu (tj. zůstali by pouze dva čleové rady ebo je jede) a a ejbližším zasedáí zastupitelstva městské části ebude doplě alespoň a poloviu staoveého počtu (tj. alespoň a tři čley), vykoává zastupitelstvo všechy fukce rady. Záko také staoví pravidla pro rozhodováí rady městské části pro přijetí platého useseí rady se požaduje souhlas adpolovičí většiy hlasů všech jejích čleů, rada je schopa se usášet, je-li přítoma adpolovičí většia všech jejích čleů. Při sížeém počtu čleů rady z pěti a tři čley z toho plye, že se každého jedáí rady musí účastit všichi tři stávající čleové rady a pro každé useseí musí ve shodě hlasovat všichi tři čleové. Pokud jsou pouze dva čleové rady pro ávrh a jede čle rady proti ávrhu, useseí eí přijato. A jak to je s jedáím městské části vůči třetím osobám? Za městskou část jedá starosta, který je mookratickým orgáem městské části, předsedajícím kolegiálím orgáům, zabezpečujícím ěkteré úkoly v samostaté působosti a stojícím v čele úřadu městské části. Starosta je adá ěkolika oprávěími zejméa tím, že zastupuje městskou část aveek, stává se statutárím orgáem městské části a představuje svými úkoy projev vůle zastupitelstva ebo rady. Protože eí fukce starosty obsazea, vykoává tuto fukci v plém rozsahu paí místostarostka PaedDr. Dagmar Kobylková. Z výše uvedeého je patré, že Rada MČ Praha Zbraslav pracuje běžým způsobem i adále. Také fukce statutárího orgáu městské části je řádě zabezpečea. Mgr. Tomáš Tesarčík 2 www.mc-zbraslav.cz
2/2010 ZBRASLAVSKÉ NOVINY Zpráva o čiosti rady MČ a ÚMČ od 11. 12. 2009 do 21. 1. 2010 1. Zvýšeí rozpočtu eivestičí dary kultura (Dagmar Kobylková) Rada projedala a souhlasila s avýšeím rozpočtu o eivestičí dary ve výši 70.000 Kč, účelově vázaé a akci Zbraslavské Váoce 2009. 2. Zvýšeí rozpočtu rozhlas (Dagmar Kobylková) Rada projedala a souhlasila s avýšeím rozpočtu o účelovou ivestičí dotaci ve výši 300.000 Kč a akci Rozhlas MČ Praha Zbraslav. 3. Strategický rozvojový plá (Dagmar Kobylková, Mila Vogl)) Rada vzala a vědomí prví verzi koceptu Strategického rozvojového pláu MČ Praha Zbraslav a sezámila se s dosavadím postupem prací a tomto pláu. 4. Proájem pozemků Českému zahrádkářskému svazu (Dagmar Kobylková) Rada projedala a schválila záměr proájmu pozemků parc. č. 2868/2, 2873, 3274 v k.ú. Zbraslav (zahrádkářská koloie Kamíka) a dobu eurčitou, s výpovědí lhůtou 12 měsíců, a to zájemci ČZS Zbraslav Kamíka. O sěhu 5. Proájem pozemku (Dagmar Kobylková, Mila Vogl)) Rada souhlasila s uzavřeím ájemí smlouvy a pozemek parc. č. 396 v k. ú. Lahovice jediému přihlášeému zájemci pau Ladislavu Krejčů za ceu 22 Kč/m2/rok. Zájemce je vlastíkem chaty, stojící a předmětém pozemku. 6. Vodovod a kaalizace Závist (Zuzaa Vejvodová) Rada projedala žádost ivestora OMI MHMP a souhlasila s projektem Stavba č. 0100 TV Zbraslav etapa 0003 kaalizace Zbraslav prodloužeí splaškové kaalizace a vodovodu. 7. Propojeí vodovodu Závist Komořay (Zuzaa Vejvodová) Rada projedala žádost společosti ZAVOS s.r.o. a souhlasila s projektem Stavba č. 0100 TV Zbraslav etapa 0012 Vodovod Závist propojeí vodovodu Komořay AT staice. Opakovaá víkedová sěžeí přiesla zasypaé chodíky, stěží průjezdé vedlejší ulice, parkující auta uvězěá a ulici odhrutou sěhovou hradbou. Ale příval sěhu zameal také radost eje Havlí ožil sáňkujícími dětmi, běžkaři či malými lyžaři. A my máme za sebou prví zkušeost s tím, jak chodíkový záko pomohl ebo epomohl k lepšímu zvládaí sěhových adílek do městských ulic. Právíci, kteří záko kometují tvrdí, že ezakládá poviost obci chodíky uklízet, ale čií ji pouze odpovědou za škody způsobeé euklizeým sěhem. Naše staovisko k zákou i k reakci pražského magistrátu bylo zveřejěo v prosicových ZN. Z ěj zopakuji je to podstaté. Městská část Praha Zbraslav (MČ) akceptuje práví odpovědost za riziko úrazů, bere a vědomí vyhlášku magistrátu o vyřazeí vyjmeovaých ulic z poviosti údržby a hlásí se k odpovědosti za úklid ulic z úklidu evyřazeých. A to i za situace, kdy posledí závazek obce eí zřejmě právě vymahatelý. Ze zveřejěého pláu zimí údržby vyplývá, že za úklid ulic a chodíků v péči MČ odpovídá Odbor komuálích služeb a tři exterí orgaizace, mezi které byly všechy tyto silice a chodíky rozděley. Jak se tyto orgaizace se svými poviostmi při sěhové kalamitě vyrovaly, jsme předběžě vyhodotili takto: Hlaví komuikace byly upravováy průběžě po celou dobu itezivího sěžeí a pokud ebyly ěkde dodržey smluveé termíy, ebylo to zapříčiěo likavostí, ale extrémí povětrostí situací. Totéž platí i o údržbě chodíků. Situace se však zkomplikovala možstvím sěhu a otázkou kam s ím. Protože odbor komuálích služeb ai emá a odvoz sěhu techiku, bylo v úterý 12.1.2010 rozhoduto a ásledě sjedáo, že odvoz áosů sěhu a volou plochu a Sluečím městě bude řeše dodavatelsky firmou Viamo Praha spol. s.r.o. Odvoz sěhu probíhal a vytipovaých místech, kde byla situace ejkritičtější v ulici Nad Parkem, K přístavišti, a Zbraslavském áměstí a v okolí škol. Na moha místech zůstává jako bariéra mezi vozovkou a chodíkem a sjízdost i průchodost je zaručea s omezeím. Doufám, že ám to občaé budou tolerovat. Závěrem chci poděkovat všem, kteří bez ohledu a to, zda mají ebo emají úklid poviý, svoje chodíky uklidili. Vrátila bych se v této souvislosti k volé iterpretaci závěru iformace o zimí údržbě v prosicových ZN. V případě, že předpisy selhávají, pomůže selský rozum a dohoda mezi MČ a občay. Obě stray udělají maximum pro to, aby ám síh ekazil áladu a bydleí a Zbraslavi. Prví zkušeost se sěhovou adílkou sice odhalila ještě řadu edostatků, ale myslím, že jsme v rámci ašich možostí kalamitu zvládli. A za to všem, kteří se a tom podíleli, ještě jedou děkuji. D. Kobylková, zástupce starosty 8. Veřejé zakázky malého rozsahu (Dagmar Kobylková, Zuzaa Vejvodová) Rada schválila vyhlášeí veřejé zakázky malého rozsahu a zpracováí projektové dokumetace a zajištěí stavebího povoleí a akci Revitalizace ulice U Malé řeky projektová dokumetace a veřejé zakázky malého rozsahu a dodavatele Probírka dřevi lesoparku Belveder. 9. Připojeí objektů ZŠ a poplachový systém (Dagmar Kobylková) Rada souhlasila s připojeím objektů Základí školy Vladislava Vačury, budov Hauptova 591 a U Lékáry 593, a poplachový a moitorovací systém hl. m. Prahy, který provozuje Správa služeb Městské policie hl. m. Prahy. 10. Děleí pozemků v lokalitě Paská zahrada (Zuzaa Vejvodová) Rada esouhlasila s žádostí společosti SEFIKO s. r. o. k děleí pozemků parc. č. 86/1, 86/11, 86/12, 86/13, vše v k. ú. Zbraslav, obec Praha lokalita Paská zahrada a požaduje po žadateli doplěí žádosti o vyřešeí celého území z hlediska urbaistického dle kokrétích požadavků Stavebí komise. 11. Rozpočet MČ a rok 2010 (Jiří Ryba) Rada souhlasila s avržeým zěím rozpočtu MČ Praha Zbraslav a rok 2010 s celkovými příjmy 62.305.900 Kč, celkovými výdaji 64.941.000 Kč a schodkem 2.635.100 Kč, krytým přebytkem rozpočtu roku 2009, a s avržeým sezamem ivestic pláovaých pro rok 2010 a zahrutých v ávrhu tohoto rozpočtu. Ledové setkáí V úterý 12. leda proběhlo v Městském domě avizovaé veřejé projedáváí, a to hed dvou projektů úprav Belvederu a ulice U Malé řeky a přilehlého okolí. Zbraslav se připojuje k moderím městům, která dbají o zlepšováí vzhledu svých veřejých prostraství a zve k práci a ich kvalití architekty. Návrhy úprav se týkají míst, jež jsou pro obyvatele městské části velmi důležitá, přestože se ejedá řekěme o áměstí. Potvrdila to i aketa zorgaizovaá jako podklad pro zadáí druhého z výše uvedeých projektů. Belveder i ábřeží s dávo zaiklou promeádou v ulici U Malé řeky jsou právě těmi místy, která dotvářejí áš vztah ke Zbraslavi, tomu krásému místu a vidlici řek, řečeo s Vačurou, které si kdysi dávo oblíbili posledí Přemyslovci. Projekty dávají tušit, že díky ovým úpravám se místa des eutěšeá a eupraveá mohou opět stát místy příjemými a tak trochu i romatickými. Předpokládaá vysoká účast veřejosti se bohužel eaplila. Oč méě se zástupců veřejosti dostavilo, o to více se debatovalo. Debata byla velmi zajímavá a podětá i pro samoté architekty řešily se jak detaily, tak celková kocepce ávrhů. Veřejé setkáí je možé právem ozačit za dobrý start obou projektů. Jiří Ryba OZNÁMENÍ S ohledem a přáí občaů proběhe de 24. 2. 2010 v 18 hodi v Městském domě, U Malé řeky 3, Praha Zbraslav, opakovaá prezetace architektoické studie Revitalizace ulice U Malé řeky a souvisejícího okolí. Zuzaa Vejvodová www.mc-zbraslav.cz 3
O zvoařství Maoušek aeb Promarěé šace se eopakují! Zbraslav bohužel epatří k atraktivím místům, a která se běžě upozorňuje v turistických průvodcích. Tím spíš bychom si měli těch ěkolika pozoruhodostí, které tu přece je máme, vážit a pro jejich popularizaci udělat všecho, co udělat lze. Velkou chybou Zbraslavi je, že mezi ladem ležící šace patří i zvoára paa Petra Rudolfa Maouška, vlastě des už je vzpomíka a i. Nebude proto a škodu, když si připomeeme ěco z její historie i ěco o tom, jak se zvoařský rod Maoušků dostal a Zbraslav, a také ěco o zvoařském řemesle vůbec. Jak se stát zvoařem Zvoařství vždy bylo, a zůstává i des, uikátím řemeslem. Ručí práce je při ěm eahraditelá a profese zvoaře zahruje euvěřitelé možství růzých řemesel. Když v roce 2008 byla admiistrativě zrušea živost zvoařství, musí zvoař získat cca 32 jiých živosteských listů, aby mohl zvoařství provozovat. Slévač, modelář, kovář, svářeč, tesař, mechaik, výtvarík to je jeom ukázka ěkterých z ich. Nikde a světě eexistuje škola zvoařství a tak adepti a toto řemeslo se musí u ěkoho vyučit, okoukat a odposlouchat všecha jeho tajemství. Učňovská léta se při tom edají spočítat a prstech jedé ruky. A tím to ještě ekočí. Ai zvládutí všech ezbytých profesí eí postačující pro zrod mistra zvoaře. Na to ejdůležitější totiž certifikát eexistuje. Mistrovství kvalitích zvoů je skryto v kostrukci profilu tzv. zvoového žebra. Žádá z teorií propočtu žebra eí uiverzálě použitelá a tak každý zvoař si vytváří a základě svých zkušeostí a tajemství svých předchůdců, předávaých z pokoleí a pokoleí, svůj profil, kterým dosahuje správý souzvuk všech zějících tóů zvou. Zvoové žebro je ejvětším bohatstvím a duševím majetkem zvoaře, které si pečlivě střeží. Zvo je kovový hudebí ástroj a techické i umělecké dílo současě. Každý kus je eopakovatelý origiál. Začátky v Brě Pa Maoušek eí je obyčejým zvoařem, ale mistrem, který svoji profesioalitu založil a rodové tradici. Již ve třetí geeraci zúročuje rodové zkušeosti a svůj talet. Z jeho díly vycházejí zvoy, které dobývají svět, a i v tom avazuje a úspěchy svých předchůdců Jeho dědeček a zakladatel tradice, Rudolf Maoušek starší, odešel po vyučeí ve slévárě v Adamovských strojírách a zkušeou do Rakouska, Německa, Fracie a Holadska. Brzo po ávratu už jako hotový zvoař zakládá v roce 1908 v Brě Husovicích vlastí továru. V kokureci ěmeckých firem se prosadil vlastí kostrukcí zvoového žebra a zařadil se mezi tři ejvyhledávaější zvoaře. Vyrábí samostaté zvoy i zvoohry, dodává i do zahraičí. Patetuje svůj origiálí systém elektrického zvoěí. V roce 1935, po studiích a brěské Vysoké škole techické a praxi v Hamburku, s ím začal pracovat sy a pokračovatel zvoařské tradice Rudolf Maoušek mladší. Již za dva roky zakládá svojí firmu v České u Bra. Za okupace R. Maoušek starší svoji firmu prodal a začal pracovat ve firmě sya. Věovali se převážě opravám a restaurováí památých zvoů, a ové byly je áhradí slitiy. Slibý rozvoj výroby zvoů po II. světové válce, vyplývající z ahrazováí zvoů zrekvírovaých pro válečý průmysl, byl zároděím zvoáry přeruše. Výroba pod hlavičkou.p. Zukov upadala, pa Maoušek byl postupě přeřazová a stále bezvýzamější pozice, až v roce 1952 byl přelože a ústředí firmy do Prahy. Veškerá dokumetace, výpočty i evidece byla zeužita ebo se ztratila. Výrobí zařízeí bylo zičeo. To byl defiitiví koec působeí rodu Maoušků a Moravě, aštěstí však e v Čechách. Pokračováí a Zbraslavi Režimem ezlomeý R. Maoušek mladší se v roce 1967 opět pouští do výroby zvoů. Dílu si zařídil a Zbraslavi v barokím domku pod áměstím, který tam chátral jako sklad rakví. Společicí v podikáí se mu stala maželka, ak. soch. Květoslava Maoušková, autorka výtvaré výzdoby zvoů. Podikáí to sice ebylo úplě svobodé, protože podléhalo Svazu výtvarých umělců, te ale do vlastí čiosti příliš ezasahoval, takže výroba mohla probíhat podle představ majitelů zvoáry. Zbraslav tím vstoupila do historie českého zvoařství. Každý zvo totiž ese a sobě kromě bohaté výzdoby a autorských začek i ápis: Te v prvích letech zěl Ulili Maouškovi Zbraslav ad Vltavou, později po připojeí Zbraslavi k Praze : Ulili Maouškovi Praha Zbraslav. To je vzkaz pro příští geerace o tom, kde zvo vzikl. Kolik měst se může pochlubit tím, že se bude jeho existece připomíat i v daleké budoucosti? 4 www.mc-zbraslav.cz
2/2010 ZBRASLAVSKÉ NOVINY V roce 1976 astupuje do firmy už třetí zvoařská geerace, Petr Rudolf Maoušek. Firma se zdárě rozvíjí, domácích i zahraičích zakázek přibývá. Úspěšě avázala a prestiž zakladatele rodié tradice a v jeho stopách šíří slávu českého zvoařství po celém světě. V roce 1989 se koečě po 41 létech může zaregistrovat opět jako samostatá firma Zvoařství Maoušek. Výčet dalších úspěchů firmy tvoří ěkolikastrákový sezam dodávek ových zvoů a restaurováí historických. Úspěšý rozvoj firmy epřerušil ai odchod R. Maouška. ml. (1994) a jeho maželky (2002). Jejich ástupce již měl v té době chod firmy zcela ve svých rukou. a jeho koec. Bude defiitiví? Své však vykoala povodeň v roce 2002. Veškerý majetek firmy včetě výrobí techologie byl ziče. Pětimetrové výšce povodňové hladiy odolala je dokoale zrekostruovaá stavba. Byl to koec výroby zvoů a Zbraslavi. Pa Maoušek si však s touto ráou osudu poradil. Pomocé ruce přátel a přízivců pomohly firmě přežít a epadout. Méě potěšující a tom je, že pomocé ruce se abídly hlavě ze zahraičí, domácích byl edostatek. Zdá se, že osud prověřuje schoposti každé geerace Maoušků eje v uměí odlévat mistrovské A jak Rok se s rokem sešel a kdekdo opět hodotí uplyulý rok. Někomu se zdařil a přeje si, aby te letoší byl miimálě dobrý jako te miulý, e-li ještě lepší. A ěkdo zase doufá, že už žádý takový další ebude. I kihovy se musí každoročě poořit do možství čísel a vyplňovat statistické výkazy, a základě kterých je hodocea jejich čiost. A jak se dařilo v loňském roce zbraslavské kihově? V současé době je pro čteáře k dispozici 23 207 kih. Iformace o všech titulech lze získat a webových strákách kihovy, v sekci o-lie katalog. Pomocí tohoto katalogu si lze kihy také rezervovat ebo přes své čteářské koto prodlužovat. V průběhu roku přibylo 1 663 ových kih. I když se jedalo převážě zvoy, ale i v řešeí mezích situací. Zakladatel z ičeho vybudoval prestiží firmu, prvího pokračovatele ezičil režim, který zlikvidoval tisíce prosperujících firem, a třetího v pořadí zase otestovala příroda. Ai oa euspěla. I když tetokrát se ásledky ještě epodařilo zcela odstrait. Firma sice vyrábí, dodává, restauruje, kocertuje, reprezetuje ČR a meziárodím fóru, ale zkuste ji avštívit. Chytrá horákyě vyřešila problém, jak být oblečeá-eoblečeá, pa Maoušek zase řeší problém, co s firmou, která existuje i eexistuje. Našel útočiště v prestiží zvoárě v holadském Asteu a je tam vítaým hostem. Tradičí techologie lití do země, edobrušováí hotových zvoů i výzdoba jsou postupy, se kterými se jide v Evropě už ěkolik desetiletí epotkáte. A co v kihově? ás ejvíc může mrzet je to, že a výzdobě těchto uikátů bohužel Zbraslav ahrazuje Aste. Mistrovským kusem z Asteu je i zámá mobilí zvoohra. Neje dokoalý zvuk, laděí a souzvuk 57 zvoů, ale i elektroika ovládáí z í učiila des ejdokoalejší hudebí ástroj mezi zvoohrami. Možství kocertů po celé Evropě a zájem předích umělců ve hře a zvoohru o kocertováí a í, to je potvrzují. Přes všechy úspěchy v Asteu, zůstává cílem paa P.R.Maouška vrátit výrobu zvoů zpět do republiky. Jedáí o obově výroby ve vytopeém objektu ebyla bohužel úspěšá a tak ai za 7 let od povodě se řešeí a Zbraslavi eašlo. V loňském roce se však okolosti přece je změily a bylo možé zahájit ová jedáí o oboveí zvoáry, a to dokoce ve velkorysejší formě i s muzeem zvoařství. Pro Zbraslav se tak zcela ečekaě objevila šace zovu se vrátit do zvoařské historie a získat turistické lákadlo evropského rozměru. Nechvalme však de před večerem. Zatím se situace vyvíjí pro Zbraslav přízivě. Pa Maoušek v tom vidí splěí svého su, ale bude dost vůle i a zbraslavské straě? Kočím opakováím podtitulku: Promarěé šace se eopakují! Rudolf Hofmeister o beletrii pro dospělé čteáře, a děti se ezapomíalo. Půjčovat si čteáři mohli eje kihy, ale i časopisy. Na výběr měli z 22 titulů. V letoším roce bychom rádi rozšířili fod kihovy i o ěkolik titulů zvukových kih. Během roku byla především pro dětské čteáře připravea řada akcí v podobě soutěží, zalostích kvízů, výtvarých díle či veřejých čteí. Díky dobré spolupráci, která byla avázáa jak se základí školou, tak i mateřskými školami, probíhaly iformatické výchovy, kde se děti sezámily eje s kihovou a kížkami, ale i s výzamými osobostmi, pro které Zbraslav zameala kus jejich života. Služeb kihovy využívá každým rokem čím dál více uživatelů. I když se převážě jedá o klasické půjčováí kih, je využívá i přístup k iteretu ebo olie služeb. Vzhledem k tomu, že jak děti, tak i dospělí čteáři se do kihovy vracejí čím dál častěji a půjčují si čím dál více kih, bude se i letos sažit kihova své čteáře ezklamat. Zatelý je i árůst ových čteářů. Cestu do kihovy si loi ašlo dalších 113 čteářů. I pro letoší rok se připravují jak již tradičí akce v rámci Březa měsíce čteářů či Týde kihove, tak i ěkolik zajímavých oviek. Iformace o všech akcích se v průběhu roku dočtete a www.mc-zbraslav.cz/kihova. -MK- ZBRASLAVSKÝ SALON 2009 Je málo skupiových výstav mělo to štěstí, že by si už druhý ročík pokračováí zařadila další galerie do svého vlastího výstavího programu. Zbraslavští výtvaríci, kteří vystavovali a zatím posledím salou v roce 2009 to štěstí měli, a tak jejich obrazy viděli i ávštěvící vysočaské Galerie 9. Po ukočeí výstavy v listopadu miulého roku, ve zbraslavském Městském domě, byl salo převeze a Prahu 9, kde byl v přízemí historické radice opět vystave. Slavostí zahájeí se uskutečilo 1. prosice 2009. Úvodem byla krátce představea historie Zbraslavského salou kurátorkou Evou Kořáovou. Hlaví slovo pak dostal historik uměí prof. PhDr. Ivo Kořá, CSc., DSc, PhDr. Ivo Kořá kometuje vystaveé dílo. který ejprve pozval ávštěvíky verisáže ke sklece vía. Poté obešel se všemi celou expozici a po svém glosoval vystaveé expoáty. Výstava byla ve Vysočaech ukočea až 7. leda 2010 a podle vyjádřeí kurátorky měl Zbraslavský salo úspěch a byl dost avštěvová. Za zmíku také určitě stojí, že existece ašeho Zbraslavského salou přímo ispirovala Vysočay. A již v letoším roce připravuje Galerie 9 svůj vlastí prví Vysočaský salo. Držíme palce, protože pokud se výstava uskutečí, budeme jí mít díky avázaé spolupráci možost vidět také a Zbraslavi. Fratišek Tomík www.mc-zbraslav.cz 5
ZBRASLAVSKÉ NOVINY 2/2010 Iterview MA 21 Městská část Praha Libuš je ejúspěšější ze všech pražských obvodů a městských částí, které jsou zapojey do projektu MA 21. Proto jsme požádali o zkušeosti s tímto projektem vedoucí Humaitího odboru paí Ivu Hájkovou, která je v MČ Praha Libuš jeho koordiátorem. (O tom co je MA21 jsme iformovali v zářijových Zbraslavských oviách. Pro připomeutí jeom krátce: Jedá se o projekt OSN určeý k zavedeí řádé správy věcí veřejých a všech stupích veřejé správy. Byl přijat Miisterstvem vitra jako oficiálí metoda zvyšováí kvality ve veřejé správě a Miisterstvo životího prostředí se podílí a jeho fiacováí.) ZN: Nejdřív ěkolik základích údajů. Jak je velká MČ Praha Libuš, jaké je její orgaizačí začleěí do struktury pražského magistrátu a jak dlouho jste již v projektu MA21 zapojei? MČ Praha Libuš se skládá ze dvou katastrálích území, Libuš a Písice, o celkové rozloze 526 ha. Městská část má 10260 obyvatel, z ich je cca 2500 obyvatel cizí (vietamské) státí příslušosti.. Čiosti týkající se apř. oblasti povolováí staveb, vydáváí živosteských oprávěí ebo vypláceí sociálích dávek vyřizuje pro aše občay MČ Praha 12. S místí Agedou 21 jsme začali v listopadu 2005. ZN: Jak jste se o MA21 dověděli a co vás vedlo k tomu, že jste se k projektu připojili? V roce 2004, kdy jsme se rozhodli začít s občay vytvářet strategii rozvoje MČ, jsme etušili ic o místí Agedě 21. Pak jsme se účastili jedoho semiáře, kde jsme pozali asociaci Národí síť Zdravých měst ČR (NSZM). Požádali jsme o čleství a tak jsme v listopadu 2005 začali realizovat projekt Zdravé město v kvalitě místí Agedy 21. ZN: Co má za hlaví cíl projekt Zdravé město? Systémově zkvalitňovat místo pro život a zdraví obyvatel s pricipy udržitelého rozvoje. Tak, aby byly rozvíjey všechy tří pilíře sociálí, ekoomický i evirometálí (životí prostředí). Proces by emohl být realizová bez účasti občaů, dětí a mládeže, eziskových a podikatelských orgaizací.. Víme, že je to dlouhodobý, e vždy zcela jedoduchý proces. ZN: Přišli jste po ěkolikaleté zkušeosti s MA21 i a jié důvody, proč se vám účast a projektu vyplatila? Zmíím dva příosy. Jede z ich je te, že občaé dostali možost sami vytvářet strategii rozvoje MČ. Pod vedeím NSZM vytvořili komuití Plá zdraví a kvality života (www.praha-libus.cz rozvoj MČ). Občaé zjistili, že mohou vyjadřovat své áměty a diskutovat ad imi. Učí se komuikovat s úřadem, ale i úřad se učí brát áměty obyvatel vážě a dále s imi pracovat. Druhý je te, že jsme začali strategicky rozvíjet území. Do doby, kdy jsme vstoupili do NSZM, totiž žádý strategický dokumet rozvoje v MČ eexistoval. ZN: Někdy se setkáváme s tím, že města, obce, kraje, emají zájem komuikovat s občay. Jaký příos podle vás je dát občaům možost zapojit se do procesu místí Agedy 21? Jedozačě je příos v tom, že při tvorbě a pak aplňováí strategie rozvoje území společě s občay je možo předem se vyhout problémům, které by mohly později při schvalováí astat. ZN: Jak se vám daří MA21 realizovat? Musíme si uvědomit, že MA21 je proces. V jeho rámci jsme s veřejostí vytvořili komuití jedoletý plá a strategický dlouhodobý plá rozvoje MČ, staovili jsme místí ukazatele, kterými sledujeme kvalití i kvalitativí posu v růzých oblastech. Do procesu MA21 se aktivě zapojili eziskové a soukromé společosti. V tomto roce jsme a De Země apř. vyhlásili soutěž Rozkvetlá Libuš a Písice. ZN: Zmíila jste De Země, orgaizujete ještě jié kampaě? Do procesu MA21 patří i osvětové akce. Proto se s ámi do kampaí ( De Země, Dy zdraví, De udržitelé eergetiky, Dy bez úrazů) zapojují všechy základí a mateřské školy, eziskové orgaizace, soukromé společosti a státí orgaizace. Vždy chceme upozorit a ějaký problém, potřebu, zaměřujeme se i a děti a seiory. ZN: Jak spolupracujete s mládeží? V roce 2007 zřídili dva aktiví žáci osmé třídy aší základí školy Žákovské zastupitelstvo Libuš. V současé době mají 20 čleů ve věku 12 18 let. Je to poradí orgá ašeho zastupitelstva. Orgaizují akety, dotazíková šetřeí, kampaě, osvětu v teréu atd.. Učí se komuikovat s růzými orgaizacemi, prezetují své výstupy a veřejých semiářích a avazují spolupráci s podobými orgaizacemi (apř. Praha 7, Litoměřice). ZN: Pomohl vám ěkdo s uplatňováím zásad projektu v kokrétích podmíkách vaší MČ? Spolupracujete s ostatími účastíky projektu? Proces MA21 aplňujeme v úzké a pomalu každodeí spoluprací s NSZM. V začátku ás učili růzé metody zapojováí veřejosti, ásledoval způsob vytvářeí strategie. Jedozačě mohu říct, že bez metodické a koordiačí pomoci NSZM bychom v aplňováí procesu MA21 eměli jaso. Další orgaizací je občaské sdružeí TIMUR (Týmová iiciativa pro místí udržitelý rozvoj). Pomáhají ám sledovat ěkteré idikátory UR, apř. Spokojeost obyvatel s místím společestvím, Mobilita a místí přeprava, Ekologická stopa. Úzce spolupracujeme i s dalšími městy a městskými částmi zapojeými do NSZM. Předáváme si zkušeosti, příklady dobré praxe, radíme se a motivujeme. ZN: Měla účast a projektu vliv a vztahy občaů k děí v obci.? Určitě, občaé se zapojují do práce Komise pro Zdravou Libuš a Písici, účastí se růzých veřejých projedáí. Zároveň ale je v MČ dost občaů, kteří emají o děí v MČ zájem ebo jsou pracově vytížei tak, že emají čas účastit se veřejých jedáí a ovlivit tak další rozvoj MČ. Občaa, který přijde a veřejé fórum, kde se řeší komplexí problémy v rozvoji MČ, si velmi vážím. Dává ajevo, že má zájem o rozvoj MČ. Něco jiého je totiž to, když se projedává kokrétí problém kokrétí oblasti dotýkající se kokrétích občaů. Tam občaé většiou přijdou, protože se jich to přímo dotýká. ZN: Jaké byly ejvětší překážky, a které jste arazili? Po určité době jsme zjistili, že je uté, aby se do procesu MA21 zapojili všichi pracovíci úřadu. Musí se zapojit do orgaizace kampaí, účastit se veřejých projedáí, sledovat místí ukazatele staoveé občay a zjišťovat podkladová data. Samozřejmě, že v začátcích se zaměstaci dobrovolě ehlásili o další práci. Pořádáme ale pro ě každoročě semiář o projektu Zdravé město a MA21 a zdůrazňujeme, že zapojeím veřejosti předejdeme stížostem a zbytečým dohadům s občay. Další utostí je vytvořit pracoví místo pro koordiátora MA21 ZN: Nastal ěkdy okamžik, kdy hrozilo, že od projektu odstoupíte? Neastal. Během celého procesu jsou samozřejmě kladé, ale i záporé okamžiky. To, když a veřejé projedáí přijde málo občaů, když se ám edaří vysvětlit prospěšost projektu zastupitelům MČ, když úředíci emají zájem zapojit se do projektu. Ale že bychom s projektem skočili, o tom jsme opravdu ikdy euvažovali. Vždyť vše co děláme, děláme s občay a pro občaa. A mohu říct, že je radost, když ás obča pochválí. ZN: Co jiého byste chtěla vzkázat dosud váhající Zbraslavi? Musíte si uvědomit, že MA21 je dlouhodobý proces, který ikdy eskočí. Výsledky emusí být vidět hed. Pokud ale zahájíte proces ve spolupráci s občay a růzými orgaizacemi, zjistíte, že se mezi imi ajdou aktiví občaé a ti vás svým přístupem obohatí a budou vás motivovat v celém procesu. ZN: Děkujeme za vaši ochotu i čas a přejeme další úspěšé aplňováí projektu MA21. Pozámka ZN: a zasedáí zastupitelstva 14. 12. 2009. byl záměr připojeí MČ Praha Zbraslav k projektu MA21 schvále. Redakce ZN 6 www.mc-zbraslav.cz
2/2010 ZBRASLAVSKÉ Seioři Příchod svobodého podáváí iformací občaům v elektroické podobě po iteretu, rozvoj elektroické komuikace se státí správou i samosprávou, obstaráváí zboží a služeb po iteretu, iformace k využíváí služeb Czechpoitu a aší zbraslavské poště to vše vyžaduje i od seiorů dostatečou míru počítačové gramotosti. Seioři svoje životí situace mohou řešit elektroicky prostředictvím egovermetu, přes portál státí správy, získávat potřebé iformace od samosprávy přímo z domova. Pa Fratišek Podělíček v ledovém čísle Zbraslavských ovi iformoval o ávštěvě České televize v ašem Klubu aktivího stáří ASČR Zbraslav a zmíil se i o těch, kteří přišli a chuť počítačům, případě i tak zvaému VU3V. (VU3V je zkratkou pro vzdáleou výuku Uiverzity třetího věku s programem celoživotího vzděláváí seiorů.) I tak a eásilou formou získávají seioři počítačovou gramotost. Výuka je prováděa formou e-learigu, existuje zpětá vazba prostředictvím iteretu a lektory, elektroicky se zpracovávají i předepsaé testy. Cílem studia je eje vzdělávat seiory, ale i posílit jejich sebevědomí, umožit jim ovládáí ových techik a využíváí ových techologií. KLAS ASČR Zbraslav v roce 2008 zřídil kozultačí středisko studia VU3V garatovaé Provozě ekoomickou fakultou České zemědělské uiverzity v Praze. Byli jsme mezi prvími, zúčastili se pilotího projektu zkušebího semestru kurzem Astroomie a pokračovali ultým semestrem kurzu Lesictví. Podpůrě současě KLAS pořádal miikurz Iteret pro seiory sado a rychle. Ve 2. pololetí loňského roku jsme se zapojili do programu tříletého vzděláváí Svět okolo ás. V 1. semestru jsme se dozvěděli mohé o vývoji iformačích techologií i o tom, jak v současosti rychle teto vývoj pokračuje, včetě dopadu a život seiorů. Teto typ studia v zimím semestru eavštěvovali pouze čleové klubu, tuto službu poskytlo aše středisko i seiorům ečleům. V ledu jsme zakočili zimí semestr studia posledí předáškou a zpracovali testy. Někteří své úspěchy brali velice citově, vždyť to byla často jejich jediá radost v těžkých životích situacích. Teto typ studia přes iteret v České republice se yí velice rozvíjí, kozultačích středisek každým semestrem přibývá. Přestože jsme byli mezi prvími, tak úroveň ašeho techického vybaveí je tristí, krčí se a počítače až a samém koci celého pole středisek. Pro aši potřebu je současý počítačový park fyzicky i morálě zastaralý, jeho částečá obměa je víceméě utá. Nevyhovující je i velkoplošý televizor, sloužící k projekci předášek. Jeho sledováí z větší ež třímetrové vzdáleosti je problematické. Účastíci kurzu sedící dále jsou o většiu detailů ošizei. Rozhodě videoprojektor s projekčím plátem by současým 24 studujícím seiorům vyhovoval daleko lépe. Převážá část ašich účastíků se zúčastňuje opakovaých předášek i vícesměého samostudia v klubu, kde také zpracovává a čtyřech počítačích své testy. Nicméě všichi studujeme s chutí a vytvořil se ám v prostředí ašeho kozultačího střediska výborý kolektiv. Zřídili jsme si i vlastí webovou stráku http://strklas.717. cz. která poskytuje iformace pro ás i pro širší veřejost. Zájem o teto typ celoživotího vzděláváí mezi seiory, čley i ečley klubu, eustále roste. A roste i zájem o kurzy k získáváí počítačové gramotosti, bohužel jsme v KLASu i v jeho kozultačím středisku VU3V omezei současými možostmi techického i programového vybaveí. Jaroslav Petrášek. Problémy v roce 2010 Na posledím veřejém zasedáí zastupitelstva jsem podával podrobou zprávu o devíti stěžejích problémech Lahoviček a Lahovic. Sezam vzikl a jaře roku 2009 a základě výsledků akety s cílem věovat se jedotlivým problémům a postupě je odstraňovat. Bohužel žádý problém ze sezamu ebylo možé a koci roku vyřadit. Aktuálě ejpalčivější je zprovozěí dokočeé a již zkolaudovaé kaalizace. Nebyla dosud ukočea ai prví etapa procesu tzv. vyvedeí majetku. Jedá se o ásledující tři kroky: 1. Odbor městského ivestora MHMP jako ivestor celé stavby musí dokočeou stavbu předat Odboru správy majetku MHMP (OSM). 2. OSM stavbu dále předá zástupci vlastíka kaalizace, Pražské vodohospodářské společosti a.s. (PVS). 3. PVS předá hotové dílo provozovateli kaalizace Pražským vodovodům a kaalizacím (PVK). Posledí urgetí dopis ohledě vyvedeí majetku odešel z radice 18. prosice 2009. Do uzávěrky ZN se epodařilo získat všechy aktuálí a vyžádaé ové iformace eje ohledě kaalizace, ale i dalších problémů. Aktualizovaou zprávu, která se stae podkladem pro práci v roce 2010, připravím tedy až do příštích Zbraslavských ovi. Věřím, že spojeým úsilím rady a zastupitelů za Lahovičky a Lahovice se letos podaří ěkolik položek ze sezamu vyřadit. Místo ich přibudou ové do sezamu a rok 2010 měl být zařaze problém plyofikce. Jak se zdá, bude asi ležet a bedrech občaů samotých, eboť jedáí s distributorem by měli vést jedotliví vlastíci objektů samostatě. Lahovice a Lahovičky se tak mimoděk stávají pilotím projektem agedy 21, která přiáší více participativí demokracie a reaguje přímo a problémy občaů. Jiří Ryba, radí GENERALI POJIŠŤOVNA pobočka ul. Žitavského 496 Praha 5- Zbraslav (aproti polikliice, budova Patium) PO 8.00 18.00 ÚT, ČT, PÁ 8.00 14.00 ST 8.00 18.00 SO po předem tel.domluvě INZERCE Nyí při uzavřeí jakéhokoliv úrazového ebo životího pojištěí dáreček a prví platba zdarma. Povié ručeí o 12 % ižší, sleva 20 % a havarijí pojištěí, 20 % sleva a pojištěí domácosti, RD a bytových jedotek, pojištěí odpovědosti, podikáí, pezijí připojištěí D.Šimůková (vedoucí pobočky) 773 454 397 7
ZBRASLAVSKÉ 2/2010 Přehled zdravotických zařízeí 8
2/2010 ZBRASLAVSKÉ Další zdravotická zařízeí 9
ZBRASLAVSKÉ 2/2010 INZERCE Jak volat Vážeí spoluobčaé, bohužel jsem se setkal, a to eje v ašem městě, s lidmi, kteří i des ve 21.století evědí, jak postupovat v případě ohrožeí zdraví a života, zkrátka v případě, kdy eí ěco v pořádku se zdravím člověka, či respektive a koho se obrátit pro pomoc. Jak to tedy je? Výjezdová skupia zdravotické záchraé služby, tvořeá kvalifikovaým zdravotickým záchraářem (sestrou) a řidičem, to je tzv. posádka RZP (rychlé zdravotické pomoci). A když ji tvoří kvalifikovaý lékař a řidič, je to tzv. posádka RLP (rychlé lékařské pomoci). V případech, kdy eí vyžadováa přítomost lékaře, zasahuje pouze posádka RZP, lékař je k dispozici pro akutí případy a posádka si ho může kdykoliv přivolat. Dojezdový čas k místu zásahu je legislativou staove a dobu patácti miut. Součástí systému poskytováí zdravotí péče je i dopraví zdravotí služba, která je ve většiě případů zálohou pro systém předemocičí eodkladé péče a zajišťuje eakutí, pláovaou přepravu pacietů z domova a vyšetřeí a ošetřeí, převozy pacietů k hospitalizaci do emocice, po propuštěí z emocice domů a přepravu pacietů mezi jedotlivými zdravotickými zařízeími a základě požadavků praktických a odborých lékařů. V aší městské části působí v epřetržitém provozu dispečik Záchraé služby ASČR, který lze kotaktovat a telefoích číslech 14 444 ebo 14 333. Zde slouží zkušeá zdravotí sestra a s í se paciet může poradit jak postupovat při áhle vziklých potížích. V eakutích stavech (jako jsou rýma, kašel, běžá horečka, průjem, virózy apod.) lze kotaktovat pohotovostí službu LSPP ( lékařská služba prví pomoci). V ašem případě fuguje ejbližší LSPP ve Fakultí emocici Motol, a to ve všedí dy od 19,00 do 7,00 hodi a o víkedech NONSTOP. Telefoí číslo je 224438590 ebo 224438594. Zdůrazňuji, že paciet musí pohotovost osobě avštívit. Lékař za ím epřijede. Kdy volat rychlou záchraou službu? Záchraou službu volejte vždy, pokud jste svědky áhlého a eočekávaého zhoršeí zdravotího stavu pacieta, závažého úrazu ebo děje, který zřejmě bude mít za ásledek úraz ebo jié poškozeí zdraví. Dispečer záchraé služby, kvalifikovaý zdravotík se zkušeostmi v akutí medicíě, vám pomůže situaci posoudit a ajít optimálí řešeí. Upozorňuji, že eposkytutí prví pomoci je trestým čiem!!! Dle 9 odst. d) zákoa č. 20/66Sb. je každý obča povie poskytout ebo zprostředkovat ezbytou pomoc osobě, která je v ebezpečí smrti ebo jeví zámky závažé poruchy zdraví. Dle 207 Trestího zákoa kdo osobě, která je v ebezpečí smrti ebo jeví zámky závažé poruchy zdraví, eposkyte potřebou pomoc, ač tak může učiit bez ebezpečí pro sebe ebo jiého, bude potrestá odětím svobody až a jede rok. A dle 208 Trestího zákoa řidič dopravího prostředku, který po dopraví. ehodě, a íž měl účast, eposkyte osobě, která při ehodě utrpěla újmu a zdraví, potřebou pomoc, ač tak může učiit bez ebezpečí pro sebe ebo jiého, bude potrestá odětím svobody až a 3 léta, ebo zákazem čiosti (řízeí motorového vozidla). Jaká volat tísňová čísla? Nově postaveé řadové domy se společým parkováím v suteréu k astěhovaí a jaře 2010. Užitá plocha 160 250m 2. Zajímavě řešeé bydleí v moderím domě se zahrádkou, terasou a pethausem v lokalitě Zbraslav Baě. Klidé místo v přírodě s výhledem a údolí Prahy. Nuto vidět! www.bydleizbraslav.cz tel.: 723 454 319 službu Záchraá služba má v celé ČR jedoté číslo 155, které se vytáčí z jakéhokoliv telefoího přístroje veřejé telefoí sítě (včetě mobilích sítí) bez předvolby a voláí je bezplaté. V žádém případě evolejte zaručeá telefoí čísla, která vám ěkdo vhodí do schráek apod. Tyto kotakty jsou většiou a soukromé dopraví zdravotické služby v regiou, které se zabývají dopravou emocých, tedy převozovou službou. Vážější případy jsou stejě povii předávat operačímu středisku záchraé služby hlavího města Prahy. Teprve a jeho poky je vysláa a místo kvalifikovaá posádka. PROTO VOLEJTE VŽDY POUZE ČÍSLO 155. Tísňové číslo 112, které je des často mediálě preferováo, vede pouze do cetra tísňového voláí itegrovaého záchraého systému, jehož pracovík, zpravidla hasič, po zjištěí základích iformací předává hovor a dispečik záchraé služby. Při tomto procesu dochází k většímu či mešímu zdržeí a za určitých okolostí může dojít i ke zkresleí iformací. Jak hovořit s operačím střediskem? Zdravotí sestra v operačím středisku ZS zpravidla ověří číslo, z ěhož voláte, i adresu (popis místa), kam je třeba poslat pomoc. Hovor je od začátku do koce ahrává zázamovým zařízeím. Buďte trpěliví, dispečer se od vás bude sažit zjistit co ejvíce iformací, které slouží jako podklad pro rozhodováí jakou pomoc, v jakém rozsahu a s jakou aléhavostí a místo poslat, případě jaké odděleí emocice iformovat o pravděpodobém přijetí pacieta. Aby se předešlo edorozuměí, zejméa při voláí z mobilího telefou, vždy uveďte město či obec, respektive místo, kde se acházíte. Reagujte věcě a klidě a dotazy dispečera. Te musí zjistit co ejvíce údajů o tom, kde se paciet achází, zda v bytě, a pracovišti, a ulici, v teréu ebo jiém prostoru. Sdělte mu adresu a číslo domu, patro i jméo majitele bytu, příp. stručý popis okolí, jestli je tam ějaká typická budova, park, křižovatka, odbočka, kilometrovík a dálici, apod. Zdravotí sestra v operačím středisku ZS bude zjišťovat určité podrobosti o tom, co se a místě děje. Vždy postupujte dle pokyů dispečiku, který vám poskyte iformaci, jakým způsobem poskytout postižeému (postižeým) prví pomoc, a to zejméa ve stavech bezprostředího ohrožeí života (zástava oběhu, dušeí, tepeé krváceí), ale třeba i v případě áhlého porodu. V případě zástavy dechu a oběhu vám do příjezdu záchraé služby dispečik poskytuje podrobý ávod, jak zahájit a provádět eodkladou resuscitaci.. Zdravotí sestra v operačím středisku ZS vám poskyte iformace, jak postupovat i v případě, když ejde o bezprostředí ohrožeí života. A poskyte vám i přesý ávod, jak postupovat do příjezdu záchraých složek. To zameá, jak zajistit přístup k postižeému (apř. odemkout dveře od domu), sepsat sezam léků, které emocý pravidelě užívá, připravit doklady, zabezpečit domácí zvířata apod. Pokud by se po ukočeí hovoru stav postižeého výrazě změil (zhoršil, ale i zlepšil), eprodleě zovu zavolejte liku 155 a iformujte dispečik o změě stavu. V každém případě echte zaputý svůj mobilí telefo ebo volou telefoí liku, z které jste volali. Může se stát, že posádka vozu ZS bude mít problémy ajít místo určeí, arazí a zamčeé domoví dveře ebo dojde k jié komplikaci a dispečik záchraé služby bude potřebovat s vámi ještě hovořit. Závěrem bych chtěl dodat, že je uté zachovat chladou hlavu, epaikařit a úzce spolupracovat se záchraými složkami. Nebojte se zeptat. Jediě tak lze poskytout efektiví pomoc lidem, kteří ji potřebují, a to eje v případě přímého ohrožeí života. Tomáš Moucha provozí ředitel Záchraá služba ASČR PZ 10
2/2010 ZBRASLAVSKÉ NOVINY NOVÉ ORL NA ZBRASLAVI INZERCE NOVĚ OTEVŘENÁ AMBULANCE UŠNÍ NOSNÍ KRČNÍ KOMPLEXNÍ PÉČE V OBORU, VČETNĚ VYŠETŘENÍ SLUCHU A PŘIDĚLOVÁNÍ SLUCHADEL SPECIALIZOVANÁ DĚTSKÁ PÉČE ZAŘÍZENÍ PŘÍPADNÉ OPERATIVY V NEMOCNICÍCH V PRAZE A PŘÍBRAMI APLIKACE NÁUŠNIC KLASICKOU TECHNIKOU I NASTŘELOVÁNÍM NÁVAZNOST NA AMBULANTNÍ ORL CENTRUM V PRAZE 1, PALACKÉHO 5 POLIKLINIKA ZBRASLAV ŽITAVSKÉHO 497, 2. PATRO!!! TEL. 257 213 851, orlzbraslav@sezam.cz ORDINAČNÍ HODINY PO 8 14 ÚT 14 18 ST 8 14 ČT 14 18 BEZ OBJEDNÁNÍ, BEZ ČEKÁNÍ, BEZ DOPORUČENÍ MUDr. Jaoušek Petr, PhD., prim. MUDr. Veselý David, PhD., Poušová Milea www.mc-zbraslav.cz 11
ZBRASLAVSKÉ NOVINY 2/2010 Ozvěy modliteb Jako každý rok třetí týde v měsíci ledu od 18. do 21. 1. byl vyhraze modlitbám za jedotu křesťaů. Pod souhrým ázvem Týde modliteb za jedotu křesťaů byl i letos pořádá Ekumeickou radou církví ve spolupráci s církvemi a Zbraslavi, a to s Církví bratrskou, Církví českosloveskou husitskou, Římskokatolickou církví a Pražským společestvím Kristovým. Společé modlitby křesťaů otevírají a uzdravují lidská srdce k přijetí Boží milosti, k pochopeí každého člověka bez předsudků i diskrimiace rasové či jié. Pozaá Boží milost pak působí větší citlivost k sobě samým, jedoho k druhému a i k Bohu. Vzbuzuje touhu po jedotě a smířeí, touhu po harmoii ve světě, který je spíš v posledí době disharmoický. To, že se křesťaé společě modlí, setkávají a zapojují se do dalších třeba kulturích akcí, jim pomáhá, aby se vzájemě blíž pozali a stali se přáteli. I to je důležité pro cestu k jedotě, o kterou se mohu lépe sažit spolu s tím, koho dobře zám a kdo je dokoce můj přítel. Touha po přátelství a sdíleí platí akoec i pro ty, kteří víru v Boha zatím ezají, ale touží žít ve světě míru, pokoje a tolerace. Letoší vůdčí myšlekou Týde modliteb byla věta z Ježíšovy řeči a rozloučeou před jeho odchodem k Otci Vy jste toho svědky. (LK 24,48.) Citát je z bible z evagelia podle Lukáše. Tato slova eplatila je apoštolům, ale Ježíšovým učedíkům všech dob. Des jsou tato slova určea eje křesťaům, těm kteří už věří ve zmrtvýchvstalého Páa a Jeho záchrau, ale i těm, kteří víru v Zmrtvýchvstalého teprve hledají, i těm, kteří touží po aději. Po aději, kterou může dát je O Ježíš všem těm, kteří toou v pocitu bezaděje a pomíjivosti života i světa. I vy se můžete stát toho svědky! I vy se můžete stát Jeho svědky! V Týdu modliteb za jedotu křesťaů se zúčastěé církve opakovaě zamýšlejí ad posledí promluvou, kterou Ježíš k učedíkům vedl před svou smrtí. V tomto odkazu se zdůrazňuje důležitost jedoty Kristových ásledovíků těmito slovy: Aby všichi byli jedo, aby tak svět ZÁMEČNICTVÍ KOVÁŘSTVÍ VORLÍČEK Vyrábí: ploty atahováí plotů sloupky vrata vrátka pojezdové bráy bezpečostí a okrasé mříže. Schodiště rové a točeé. Krbové doplňky rošty a krbové ářadí. Děleí materiálu plechy do 2,5 m tl. 5mm řezáí profilů do 220 mm. Obráběí materiálu soustružeí a frézováí. Speciálí výroba: Viotéky a uložeí veškerých lahví, uzamykatelé, sestavovací. Regály a cokoli. Lipece, Spotřebitelská 365, tel./fax: 257922028, 602848506 uvěřil. (J 17,21.) Citát je z bible z evagelia podle Jaa. Aby zbraslavské církve proměňovaly a aplňovaly tato slova skutky a čiy sešly se letos v rámci Týde modliteb za jedotu ke dvěma společým akcím. Prví proběhla v podělí 18. 1. od 20 hodi v příjemém prostředí kaple kláštera sester karmelitáek Dítěte Ježíše pod ázvem Noc otevřeých kostelů. Byla to Noc, která se akoec stala ocí otevřeého kláštera. Večerí setkáí bylo rozděleo do dvou částí. Prví část modlitebí s písěmi z Tajze byla vzpomíkou a setkáí s bratry z fracouzské komuity Tajze, kteří před dvaceti lety po pádu železé opoy poprvé oficiálě přijeli do Prahy modlit se a oslavit s účastíky setkáí další rok svobody. Bylo to a přelomu let 1990 91 a do Prahy tekrát přijelo 80 tisíc poutíků z celé Evropy, a i ze světa. Jistě moho pamětíků vzpomíá a velké možství pomocíků, a to eje z řad křesťaů, kteří se zapojili a Zbraslavi do ubytováváí účastíků setkáí do škol, školek, pracovišť, úřadů i do soukromých bytů a domů. Zbraslav, stejě jako další místa v Praze, vlastě Praha celá, se tekrát stala labyritem árodů, evokujícím a ispirujícím místem jedoty, místem smířeí. Atmosféra, kterou byla tekrát Praha aplěá, je ezapomeutelá. Leteská pláň i mohá áměstí byla zaplěa mladými lidmi, kteří ve staech postaveých k tomuto účelu, ale eje v ich, ruku v ruce meditativím zpěvem a modlitbami vzdávali chválu Bohu, který ás všechy spojuje a je ám sám ejvětším příkladem jedoty. Byla to důstojá oslava tolik vytoužeé svobody. Ale vraťme se k tématu. Modlitebí část v klášteře sester karmelitáek duchově prohloubila promluva Lukáše Talpy a závěrečá modlitba Viktora Gliera. O společé víře křesťaů svědčí, když pečují eje o život svůj, ale i o životy všech. Život je Božím darem a křesťaé a eje oi jej mají oslavovat, chráit a svědčit o ěm svými dary, které z lásky od Boha dostali eje pro sebe, ale Mobilí sběr hlavě pro druhé. Proto druhá část Noci otevřeých kostelů byla kulturí. V klášteře vystoupila řada kvalitích umělců rozmaitého věku, zajímavých též růzostí darů. Přítomé posluchače mile překvapila hra a varhay sedmiletého chlapce Ramira Boldriiho, který ezapřel jihoamerické kořey. Upoutala i patomima misioářky Jay Ugerové, která má dar vyjádřit vztah člověka a Boha etradičím způsobem, meziárodím jazykem beze slov.vyvrcholeím večera se stala vlastí zpívaá poezie amerického básíka Luciea Zella, který se doprovázel a idické varhay šrutybox. Studoval filosofii a herectví a poté se vydal a pouť po Evropě, kde avštívil třicet zemí. Od roku 1999 žije trvale v Praze, kde vydal dosud tři básické sbírky. Celý večer byl aplě přátelskou atmosférou, kterou umocilo vřelé přijetí sester karmelitáek, které se prezetovaly zpívaými žalmy. Netradičí setkáí zakočila příležitostá kapela CČSH ve složeí: Housle J. Mašek, kytara J. Oharek, zpěv M. Dufková, V. Hadová a J. Nováková. Stejě jako o váocích hudbou a zpěvem kapela obohatila zajímavé setkáí. Vděčost patří i sestrám I. Kovářové a V. Zítkové, které připravily chuté pohoštěí, a též sestře Ivě Čížkové, která pomohla s orgaizací. Vydařeý kocipovaý večer zůstae dlouho v srdcích všech účikujících i posluchačů zdrojem duchoví síly, zdrojem radosti i ispirace. Týde modliteb za jedotu křesťaů završila ve čtvrtek 21. 1. od 18.30 společá bohoslužba koaá opět v klášteře sester karmelitáek. Téma této společé modlitby a vydaých svědectví vzdávat díky za obdržeou víru provázelo účastíky eje po celý večer, ale věřím, že je bude provázet i po celý rok. Jaa Marie Nováková, čleka meziárodího ekumeického hutí, orgaizátorka a moderátorka kulturí části. se uskutečí v termíech 3. březa, 2. červa a 1. září 2010 a těchto staovištích: 1. Lahovičky křižovatka ulic Na Staré a K Řece 15 00 15 20 2. Zbraslav křižovatka ulic U Včely a Jaromíra Vejvody 15 40 16 00 3. Zbraslav v ulici Nad Parkem proti ulici Lomařské (u trafostaice) 16 10 16 30 4. Zbraslav a rohu ulice Václava Rady 16 40 17 00 5. Baě ulice Na Drahách (vedle kotejerů a separovaý sběr) 17 10 17 30 6. Zbraslav ulice U Malé řeky (vedle kotejerů a separovaý sběr)17 40 18 00 7. Zbraslav (před železičím ádražím) 18 10 18 30 8. Strady ulice K Přehradám (u staice BUS) 18 40 19 00 12 www.mc-zbraslav.cz
2/2010 ZBRASLAVSKÉ NOVINY Forbía: legedy o legedách Jako hosty 11. Forbíy v divadle Jaa Kašky jsem pozval vzácé kolegy Evu Křížovou-Škutiovou a Karla Weilicha. Eva Křížová je historicky prví rozhlasovou sportoví redaktorkou. Spolupracovala s legedárím Josefem Lauferem i spisovateli Otou Pavlem a Aroštem Lustigem, s imiž jí pojilo upřímé přátelství. V rozhlasové sportoví redakci zajišťovala přeosy z olympijských her 1952 v Helsikách, měla očí službu, když Jaroslav Drobý, tehdy už Egypťa, vyhrál Wimbledo a ěkterým rozhlasovým kolegům se věru elíbilo, že Eva ve zprávě o tomto úspěchu i přes příkazy a ařízeí eopoměla uvést jeho český původ. Měl jsem to štěstí, že prví rozhlasovou očí ze stovek dalších jsem sloužil jako elév právě s Evou, tehdy Škutiovou, jedou z ejlepších ašich basketbalistek a mohoásobou reprezetatkou (a símku z utkáí ČSR SSSR). Karel Weilich byl právem zařaze do prestiží kihy 99 výzamých osobostí rozhlasu. Říká se mu, a ejeom v této kize, pohádkář český. Ostatě i sám se tak hrdě ozačuje. Několik posluchačských geerací pamatuje pohádky, které režíroval a které dodes patří do zlatého rozhlasového fodu, apř. Malá mořská víla, Pasáček vepřů, Sěhová králova, Císařovy ové šaty a bezpočet dalších. Uměl ejeom autorský text rozhlasově zpracovat a dopřát posluchačově fatazii pravé hody, dokázal i avázat přátelský kotakt s herci včetě dětských. Na setkáí s moha z ich, apříklad Eduardem Kohoutem, bude při ašem setkáí vzpomíat. A jejich hlasy, a také Lauferův, Pavlův i Lustigův, zazí při Forbíě z uikátích ahrávek. Určitě se zeptám i a pokus Karla Kycla přimět Maxe Švabiského k vyprávěí o tom, jak portrétoval Julia Fučíka. Mozí to již umíme zpaměti, ale smějeme se od prvího slova. A sad se Karel Weilich dopočítá i možství svých řádě uzavřeých sňatků dovršil jich deset, ale posledí maželka to číslo prý zpochybňuje, možá jich bylo více. Zvu vás proto rád a 11. Forbíu ve středu 24. úora 2010 od 19 hodi v divadle Jaa Kašky. Karel Tejkal st. Tour de Zbraslav a lyžích Omlouvám se, ale vrcholí mi olympijská příprava, jiak bych a Tour de Zbraslav určitě přijel, vzkázal z Božího Daru medailista z mistrovství světa a český reprezetat v běhu a lyžích Mila Šperl. I tak si ale desítka adšeců užila uprostřed leda v Borovičkách a okolí efalšovaou zmešeiu Tour de Ski. Jel se prolog, bruslil sprit, jela se kombiace klasiky a brusleí a vše skočilo modelovým brusleím z Plácku do Boroviček, což si v ičem azadalo s pověstým stoupáím sjezdovkou Alpe de Cermis. Je pro zajímavost, kolečko v Borovičkách se a lyžích bruslí za miutu a 32 vteři. Celou sérii zvládl ejrychleji Jiří Pražák, mezi žeami triumfovala Jaa Zoubková. Karel Tejkal O adílce sěhu Tak v ledu padá síh a mrze. Ještě před ěkolika lety by šlo o zcela baálí iformaci, jejíž zalost se předpokládá u žáků mateřské školy, pokud se do i a Zbraslavi dostali. Avšak v uplyulých týdech to v českých médiích, a českých silicích i v českých hospodách vypadalo tak, že jsme všichi zapomeuli, co je to sěžeí a mráz. O ičem jiém se tolik emluvilo! Pravda, po ledovém očím ávratu z Bedřichova mě zaskočilo, že ve Vilímkově ulici je víc sěhu, ež bylo a trase Jizerské padesátky, ale zas taková kalamita ás ezasypala. O uhelých prázdiách se dokoce ai emluvilo a autobusy vyjely hravě kopec z áměstí až a Baě. Přitom bývaly roky, kdy se jich cestou vzhůru u Husa zaseklo hed ěkolik a s imi i zbytek Zbraslavi. Hlaví silice byly díky soleí stále sjízdé, postraí silice byly díky souvislé vrstvě uježděého sěhu - jak vozovce vydaé apospas autům říkají siličáři - stále sjízdé. Navíc sůl erozežírala psům tlapky a v ulicích pod Havlíem to vypadalo romaticky, skoro jako ve Špidlerově mlýě. Je ty chodíky... Podle ového zákoa je emusejí uklízet majitelé, ale o je to šalamouský záko. Majitelé sice emusejí, ale pokud chtějí své obydlí opustit a ebrodit se závějemi, je a ich, aby si cestu k civilizaci proházeli, ikdo jiý to za ě totiž eudělal. A že se a Zbraslavi a áměstí z autobusu vyskakovalo do sěhové závěje? No, vždyť bychom si té zimy ai eužili, když jsme za těch pár hubeých let dočista zapomeuli, jak to vypadá, když v Praze zasěží. Brrr, už aby bylo jaro! Karel Tejkal, zbraslav@kareltejkal.cz www.mc-zbraslav.cz 13
ZBRASLAVSKÉ NOVINY 2/2010 Kaledář zbraslavských akcí sobota 6. úora DĚTSKÝ KARNEVAL Sál sokolovy od 15.00 hodi. sobota 6. úora MASOPUSTNÍ BÁL Sál sokolovy Zbraslav od 19.30 hodi. Předprodej vstupeek od 18.1. sobota 13. úora PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Marioetová pohádka pro ejmeší. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodi. sobota 13. úora NANOWO Kocert bigbeatové kapely. Bar D.I.Y. Na Hřišti od 20:00 hodi. středa 17. úora TROJČLENKA Tři aktovky A. Christie v podáí souboru ZKS. Divadlo J. Kašky od 19.30 hodi. pátek 19. úora NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ - klubový film (1990), Jaké je vaše životí přáí? ptal se Ja Špáta zástupců mladé geerace v roce 1964 a pak opakovaě v roce 1989. Vstup volý. Loc: 49 58'25.313 N, 14 22'54.36 E Kdo eajdeš, kde je skautská čajova, volej 602 612 459. Skautská čajova v areálu pod Havlíem od 19:30 hodi pátek 19. úora PUNK-ROCKOVÝ KONCERT Hrají Frieds for Frieds, Evelly, Sadboys, Thylidomire. Bar D.I.Y. Na Hřišti od 20:00 hodi. sobota 20. úora KAŠPÁRKOVA STRAŠIDLA Veselá marioetová pohádka. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodi. KLAS program a úor 2010 17. úora Promítáí paa Zdeňka Beráka Amerika 2. část. V klubu KLASu od 15hodi. PRAVIDELNÉ AKCE Úterý: Čtvrtek: 14.00 VÝTVARNÉ ODPOLEDNE- 16.30 a 17.30 KONDIČNÍ CVIČENÍ PRO SENIORY 15.00 HUDEBNÍ ODPOLEDNE (zpíváí, hraí) 10.00 12.00 UNIVERZITA 3.VĚKU - od 18.úora Iformace o kurzech každé úterý od 14:00 do 15:00 h. v klubu KLASu E. Přemyslovy 399 a a telefoím čísle 774 969 455. Podpořeo graty Magistrátu hlavího města Prahy a Městské části Praha Zbraslav. Nové kurzy v Pexesu Během prvích úorových týdů si můžete vyzkoušet z aší abídky kurzů 1. lekci zdarma, a poté se zapsat do kroužků pro děti a mládež od 3 měsíců do 18 let ebo kurzů pro dospělé. NOVĚ: Podělí a středa od 16:00 - aimačí workshopy pro děti 7-9 let, podělí od 8.30 a 17.30 - další lekce pilates pro dospělé, podělí od 19:00 - PC kurzy pro dospělé i mládež, úterý od 9:00 - zumba cvičeí pro dospělé s doprov. programem pro děti, středa od 20:00 - klasická jóga, čtvrtek od 19:00 - divadelí studio pro dospělé, čtvrtek od 16:00 - letečtí a železičí modeláři pro děti 5-8 let, pátek od 15:00 - mladý spisovatel a žuralista pro děti 8-10 let. Ifo o všech stávajících i ových kurzech a www.pexeso.org, v Rodiém cetru Pexeso, ul. Žabovřeská 1227, Zbraslav, po-čt 8.30-12.30, 14.30-18.30, v pá 8.30-17hod, ebo a tel. recepce 721 518 248. sobota 20. úora VÍKEND Hru Ivaa Krause hraje Divadelí společost Křoví. Divadlo J. Kašky od 19:30 hodi. sobota 20. úora KOČIČÍ PLES Ples skautského střediska Uraga v sále sokolovy Zbraslav od 20:00 hodi. Předprodej: uraga.ples@sezam.cz ebo 777 793 968. sobota 20. úora STŘÍKAČKA Kocert zbraslavské coutry kapely. Bar D.I.Y. Na Hřišti od 20:00 hodi. středa 24. úora ZBRASLAVSKÉ FORBÍNY Hosty Karla Tejkala st. tetokrát budou režisér Karel Weilich a redaktorka Eva Křížová Škutiová. Divadlo J. Kašky od 19.00 hodi. Předprodej od 8.2. čtvrtek 25. úora KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ Obřadí síň Městského domu Zbraslav od 18.30 hodi. sobota 27. úora OSTROV SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ Kašpárkovo mořské dobrodružství v marioetové pohádce. Divadlo J. Kašky od 15:00 hodi. sobota 6. březa BUDULÍNEK ČERVENÁ KARKULKA. Dvě maňáskové pohádky pro ejmeší. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodi. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Iformace, rezervace, příp. vstupeky: kulturí odd. ÚMČ Praha-Zbraslav, U Malé řeky 3, tel 257111801, kultura@zbraslav.cz. 14 www.mc-zbraslav.cz
2/2010 ZBRASLAVSKÉ NOVINY Řádková izerce Cea: 1 slovo = 1,- Kč, od třiceti slov výš 1 slovo = 5,- Kč. Za jedo slovo se považují i obecě zámé zkratky, telefoí číslo, lika, vícemísté číslovky, zkráceá slova, epočítají se předložky. Izerci přijímá kulturí odd. ÚMČ Zbraslav (U Malé řeky 3, budova kihovy), e-mail: kultura@zbraslav.cz. Platí se v hotovosti, případě fakturou. Při vyúčtováí poštou se připočítává 10,- Kč. Nejižší cea řádkového izerátu je 20,- Kč. Služby l Haa Kušková PSYCHOTERAPIE, KINEZIOLOGIE, REIKI léčeí i zasvěcováí, potíže ve vztazích, deprese, fyzická oemocěí, celkové léčeí těla i duše. Praha 5, Radlická 99, mob. 608 976 268, www.terapie-kuskova.cz l GRAFIKA HERUWATH od ávrhu vizitek přes letáky až po komplexí webové stráky. Vše včetě předtiskové přípravy. Origialita a lidský přístup. Referece: www.heruwath.cz, tel.: 603 282 392, e-mail: heruwath@sezam.cz. l PLYNSERVIS mp. MONTÁŽE DOMOVNÍCH PLYNOVODŮ a spotřebičů a plyá paliva. Motáže a opravy rozvodů topeí a vodovodího potrubí. Zedické a obkladačské práce. Tel. 774 244 240, večer 257923081 p. Studeý. l PRODEJ ZÁJEZDŮ NA ZBRASLAVI CESTOVNÍ AGENTU- RA MIA VIA abízí pobytové a pozávací zájezdy. Adresa: U Národí galerie 478, Zbraslav. Otevírací doba Po-Čt 10:00-17:00. Tel. 257 212 982, 603 481 341. l Nabízím kompletí úklid domácostí včetě žehleí, spolehlivě, praxi mám. V případě zájmu volejte mob.: 608 976 268. l LEVNĚ ostříhám vašeho pudlíka i u vás doma. Dále abízím rozčesáváí všech dlouhosrstých pleme, úpravu drápků, koupáí. Tel. 602 182 535, www. poodleworld.eu. l CLEANSERVICE. Provádíme kvalití čištěí koberců, sedacích souprav a ostatího čalouěého ábytku. Čistíme mokrou cestou se zaměřeím a biologické ečistoty. Pracoví dobu přizpůsobíme vašim požadavkům. Ozámeí Se zármutkem v srdci ozamujeme všem přátelům, kolegům a zámým, že ás de 23. 12. 2009 avždy opustila aše drahá a milovaá mamika a babička, paí Olga Mašková. Prosíme, kdo jste ji zali a měli rádi, vzpomeňte s ámi a uctěte její památku. Děkujeme. Dcery Olga a Leoa s rodiami www.cleaservice.cz, tel. 602 261 333. l KADEŘNICKÝ SALON M (dámské, páské, dětské). Po So, kotakt: 2579 22179, 602 938, 775, www.sweb.cz/salo-m, Žitavského 527, P5. l VÝŠKOVÉ PRÁCE POMOCÍ HOROLEZECKÉ TECHNIKY. Motáže a demotáže vzduchotechiky a reklam, demolice komíů, opravy, čištěí a átěry fasád budov, střech a světlíků, mytí proskleých ploch, káceí stromů postupým odřezáváím, zábray proti holubům, spárováí paelových objektů, VŠE BEZ POUŽITÍ LEŠENÍ. PETR VLASÁK, tel: 737362865, www.a-lae.cz. l PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyřeším rychle, levě a kvalitě problémy s vaším počítačem i u vás. Sestavím PC, provedu opravy, istalace, odvirováí, připojeí a iteret. Dlouhodobá praxe. Vše se zárukou a dokladem. Praha - Zbraslav i okolí. 737 409 677. l Kompletí vedeí účetictví, DPH, mzdy a ročí uzávěrky. Zastupováí a Fiačích úřadech, PSSZ a ZP a poradeství při jedáí s imi. Slušost, seriózost. Ig. Studeá, tel. 721 957 444. Práce l Občaské sdružeí Most k domovu přijme do pracovího poměru pro pracoviště Domácí zdravotí péče VŠEOBECNOU ZDRAVOTNÍ SESTRU s registrací a ŘP B. Nabízíme dobré pracoví podmíky, výborý kolektiv, automobil i pro soukromé využití, klouzavou deí pracoví Vzpomíka De 20. leda uplyulo 39 let od úmrtí mažela, tatíka a dědečka, paa Aloise Procházky z Baí. Kdo jste ho zali, vzpomeňte s ámi. Maželka a dcera s rodiou Vzpomíka De 12. úora uplyou 3 roky od úmrtí sya a bratra, paa Milaa Procházky. Kdo jste ho zali, vzpomeňte sámi. Mamika a sestra s rodiou AUTOŠKOLA Alea Kotrbová Výcvik: sk. B, školeí řidičů, kodičí jízdy Úředí hodiy: Po a St. 14:00 16:30 hod. Út 13:00 18:00 hod. Smluví cey. Možo i a splátky! Provozova ZBRASLAV ZŠ Hauptova 591, Praha 5 Tel.: 603 419 010 ebo po 20,00 hod. 323 673 028 a.kotrbova@tiscali.cz dobu. V případě zájmu volejte 603 239 255, ebo pište a mostkdomovu@sezam.cz. Občaské sdružeí Most k domovu, Žabovřeská 1227, Praha - Zbraslav 156 00. www.mostkdomovu.cz l Občaské sdružeí Most k domovu přijme do pracovího poměru pro pracoviště pečovatelské služby v Jeseici PEČOVATELKU s ŘP B. Nabízíme dobré pracoví podmíky, výborý kolektiv, automobil i pro soukromé využití, klouzavou pracoví dobu. V případě zájmu volejte 603 239 255, ebo pište a mostkdomovu@sezam.cz. Občaské sdružeí Most k domovu, Žabovřeská 1227, Praha - Zbraslav 156 00. www.mostkdomovu.cz PODĚKOVÁNÍ Za pomoc při sháěí ordiace i za psychickou podporu v elehké situaci velice děkuji všem, kteří se v této záležitosti agažovali, abízeli prostory ebo mi vyjadřovali podporu. Děkuji zejméa paí Moice Šterbákové a Mileě Poušové, žákům 7. B a pau učiteli Petru Vojtovi ze zbraslavské základí školy, paí Čihákové a páům Vlasákovi a pau Vlčkovi, správci polikliiky, ale i moha dalším, kterým astalá situace ebyla lhostejá. MUDr. Ludmila Vlčková INZERCE SPONZOŘI A PARTNEŘI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN KÁMEN Zbraslav, s. r. o. KÁMEN Z B R A S L A V UJP PRAHA a. s. přijme techologa strojíreské výroby. Požadavky: SŠ techického směru, zalost aglického jazyka a praxe v oboru vítáy Kotakt: tel.: 603 529 611, e-mail: krupicka@ujp.cz Lom Zbraslav Žitavského 1178, Praha Zbraslav tel.: 257 922 217 HYUNDAI i10, i20, i30 MYSLÍME NA VÁS ZA KAŽDÉHO POČASÍ. KLIMATIZACE A ZIMNÍ PNEU ZDARMA. 5 LET ZÁRUKA / TO NĚJAK VÝRAZNĚ TŘEBA ŠIKMO/ I10 OD 179.900,- I20 OD 219.900,- I30 OD 269.900,- VÝHODNÉ FINANCOVÁNÍ A POJIŠTĚNÍ www.hyudai-ubocar.cz AUTOSALON HYUNDAI NUBO CAR, S. R. O., ŽABOVŘESKÁ 1191, PRAHA 5 ZBRASLAV, TEL.: 257 920 439, 257 921 468, 605 838 864, 604 120 457, WWW.HYUNDAI-NUBOCAR.CZ, E-MAIL: NUBOCAR@ASMNET.CZ OTEVÍRACÍ DOBA: PO PÁ OD 8 DO 18 HOD., (PO DOHODĚ KDYKOLIV) www.mc-zbraslav.cz 15
ZBRASLAVSKÉ NOVINY 2/2010 Výstava sportovích fotografií v Městském domě v březu Od 11. do 25. březa proběhe v Městském domě a Zbraslavi výstava zámého sportovího fotografa Pavla Lebedy, který yí žije a Zbraslavi. Pavel během své profesioálí kariéry fotil ejvýzamější sportoví události světa a ejvětší sportoví hvězdy. Bez zajímavosti eí, že ěkteré z ich žijí spolu s ámi a Zbraslavi. Vybraé expoáty z připravovaé výstavy budou ásledě darováy zbraslavské ZŠ Vladislava Vačury. Karel Tejkal S průvodcem po Praze zdarma! Čleové Asociace průvodců ČR pořádají u příležitosti meziárodího de průvodců v sobotu 20. úora 2010 bezplaté prohlídky Prahy. Prohlídky začou ve 14:00 hodi od Lvího dvora, U Prašého mostu 6, Praha 1 Hrad (zastávka tramvaje Pražský hrad ). Připraveo je ěkolik prohlídkových tras včetě programu pro rodiy s dětmi. Dárcovský barometr 250 200 236 207 204 říje listopad prosiec 150 100 95 50 42 39 10 20 16 10 12 12 0 1 2 3 4 1 Celkem odebraí dárci plá krev (běžý odběr) 2 Celkem odebraí dárci přístrojovým způsobem (plazma+trombocyty) 3 Odebraí dárci ze Zbraslavi plá krev (běžý odběr) 4 Odebraí dárci ze Zbraslavi přístrojovým způsobem (plazma+trombocyty) Fakultí trasfúzí odděleí VFN, pracoviště Zbraslav K Iterě 640; POZOR NOVÉ TELEFONY: 225 374 230, 225 374 211, 225 374 261 16 www.mc-zbraslav.cz