Prorážka DOC. ING. PAVEL HÁNEK, CSC. Uvedeé materiály jsou doplňkem předášek předmětu 154GP10 014
HLAVNÍ PROJEKČNÍ PRVKY Směr pokud možo volit přímý tuel. U siličích t. miimálí poloměr 300 m, u železičích 1 km. Podélý profil spád siličích t. -6%, železičích do 4%, hydrotechických beztlakových % Příčý řez (profil) viz miulá předáška. U moderích tuelů je dopraví část doplěa větráím a odvoděím, zabezpečovacími zařízeími a dálkovými sítěmi. Návrh trasy 1:1000, příp. 000, území pruh x 00, resp. 450 m, u styku s vodami profily a řezy. Projekt 1:00 až 1:000.
PŘESNOST PRORÁŽKY Prorážka se dělí a 3 složky: příčá výšková podélá (u přímých tuelů evýzamá). Závisí a: relativí přesosti připojovacích bodů připojovacím a usměrňovacím měřeí vytyčovací síti (měřeí) v podzemí druhu tuelu a jeho parametrech (sklo, profil, poloměr) způsobu výstavby, tj. budováí ostěí závislost a rozpojitelosti a soudržosti hori přesosti stavebích prací a možých deformacích.
Rozbor přesosti Vztah mezi stavebí tolerací (mezí chybou) T, daou projektem, a mezí odchylkou vytyčeí: T = 5 δ M. Pro áročost geodetických prací lze volit i jiý vztah: T = ( ) δ M. Zaedbáme-li podélou odchylku, platí pro mezí odch. vytyčeí: M 1/, oq oh kde volíme s ohledem a vyšší přesost ivelace poměr δ oq = δ oh. Potom 0,8. oq M Při ražbě protičelbou ze stejě dlouhých větví a po přechodu a směrodaté odchylky platí pro příčou odchylku prorážky 1 větve: q u oq M u,5 T 4 5 1/, q1 q Dolí idex 1 začí vždy vliv povrchové sítě, idex vliv měřeí v podzemí.
Speciálí rozbor přesosti Úplá (mezí) stavebí odchylka Q se skládá z odchylek geodetických (g) a stavebích (s): Q = {Q g ² + Q s ²} = {(q p ²+q h ²)+(q v ²+q m ²+q t ²)}, kde idex v začí odchylku výrobí, m motáží, t odchylku způsobeou tlakem. Podle předchozího platí q p = q h a potom Q g = q p 1,5 Pokud staovíme Q g = Q s, bude Q = q p 1,58 a tedy q p = 0,63 Q. (V růzé literatuře q p = u Ms = δ.) Součiitel kofidece volíme alespoň u = a potom pro směrodatou odchylku (středí chybu) v prorážce v příčém směru platí: m p = 0,31 Q.
ODVOZENÍ PŘÍČNÉ ODCHYLKY PRORÁŽKY PŘI PŘÍMÉM POŘADU m p1 vliv podkladu m p vliv měřeí mp = (m p1 ² + m p ²) A. VLIV PODKLADU A.1 Vliv teodolitem měřeého geodetického podkladu m p1 X P = x A + s AP.cos σ AB a dále obvyklým přechodem a směrodaté odchylky:
V tomto odvozeí je místo úhlu γ, použitého v obrázku, psá úhel β. Celé odvozeí je ve skriptech GP10.
Přesost je závislá a poměru délky orietace a délky pořadu a a velikosti připojovacího úhlu γ. Miimum astává pro 0 go a maximum pro 00 go. Při daé volbě platí s AP = Δy AP, takže rovice () přejde a tvar (3), užívaý při odvozeí přesosti spirálových tuelů: m q1 = m xp = m xy {1 + (Δ yap /s AB ).(Δ yap /s AB cos γ)} (3) A. Vliv geodetického podkladu m p1 při měřeí gyroteodolitem xp q1 xa s xa AP AB, AB s AP 1/, (4) Směrík je přímo měře, a připojovacím úhlu ezáleží.
B. VLIV MĚŘENÍ B1. Měřeí teodolitem Platí: m q = (m q ² - m q1 ²) a současě (při zápisu m q = σ q ) d 1,5 q 3 1/, kde ezámou je směrodatá odchylka σ ω a potřebý počet skupi měřeí vrcholového úhlu. Teto rozbor přesosti před měřeím doporučuje měřit úhly co ejpřesěji a volit délky co ejdelší. Směrodatá podélá odchylka, u přímých tuelů edůležitá: 1/ ( (, 1 d dc kde čley a pravé straě vyjadřují áhodou a zbytkovou systematickou složku odchylky.
B. Usměrěí gyroteodolitem Gyroteodolitem lze usměrit všechy stray, je počátečí strau ebo volit techicky a ekoomicky optimálí počet usměrěých stra. Celý pořad se potom rozpade a úseky, v ichž je usměrěa prví a posledí straa. (V pořadu lze měřit ob bod, stejě jako u magetického měřeí.)
B..1 Usměrěí 1. a posledí stray
B.. Usměrěa je je 1. straa B..3 Usměrěy jsou všechy stray x = x A + s 1.cos σ 1 + s 3.cos σ 3 + + s -1,.cos σ -1, Zjedodušeím Є x = -s.(σєσ i, i+1 pro i Є <1, -1> a další úpravou m q = σ q = s.(mσ/ρ). (- (1 V obou případech edochází k vyrováí.
B..4 STANOVENÍ OPTIMÁLNÍHO POČTU USMĚRNĚNÍ Pro běžé podmíky předpokládáme: mσ = 0, mgo, mω = 1 mgo, s = 110 m, Počet vrcholů a) = 10 (délka sap = 1,1 km) b) = 14 (1,54 km) V daém případě je vhodé usměrit každou 4. strau.
VÝŠKOVÉ VYTYČENÍ TUNELU Přesost prorážky ve výškovém směru σ hp je závislá a přesosti připojovacích výškových bodů a povrchu, hloubkového připojeí (je-li použito) a výškového měřeí v podzemí. Protože tato měřeí možo považovat za vzájemě ezávislá, je výsledá přesost σ hp jejich kvadratickým součtem hp 1/ ( ), HA HB 11 1 h1 h kde: σ HA, σ HB - směrodatá odchylka výšek připojovacích bodů A, B, σ 11, σ 1 - směrodatá odchylka hloubkového připojeí u bodů A, B, σ h1, σ h - směrodatá odchylka výškového měřeí prví a druhé větve tuelu.
VYTYČENÍ TOČITÉHO TUNELU Točitý (kruhový, spirálový) tuel v ČR eexistuje. Případá stavba si vyžádá speciálí rozbory. Vliv úhlových odchylek roste s velikostí úhlu. Je třeba uvážit zbytkové systematické chyby měřeí délek. Pro gyroorietaci platí stejé závěry jako u přímého tuelu.
Vliv podkladu s AP sap l1 xy1 si si si sab 4 sab 4 4 kde: σ xy - směrodatá souřadicová odchylka daých bodů, s AP - délka tětivy, s AB - délka orietačí stray, α - středový úhel oblouku kružice, γ - polárí úhel Miimum: γ = 4R α/4, maximum: γ = R α/4. Na směru orietace ezáleží. 1/.
, si cos si( 1 cos( 1 si cos( si( 1 1/ r d r dc d q Směrodatá příčá odchylka prorážky σ q (ve směru ormály) Směrodatá podélá odchylka prorážky σ l (ve směru tečy). si cos si( 4 si cos si( 3( ) ( si( si cos( si( ( 1/ r r d dc d l Vliv měřeí
Odchylky točitého (kruhového) tuelu Úhel α (go) Poloměr r (m) příčá Odchylka (mm) podélá 0 30,7 15,8 50 546,4 30,5 16, 100 173, 9,6 17, 150 848,8 8,0 18,6 00 636,6 6,0 0,1 50 509,3 3,5 1,6 300 44,4 0,8,8 350 363,8 18,1 3,3 400 318,3 15,8 3,4