Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

Podobné dokumenty
Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

TROJÚHELNÍK. JAN MALÝ UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. sin α = b a.

Ur itý integrál. Úvod. Denice ur itého integrálu

- Ohybový moment zleva:

odvodit vzorec pro integraci per partes integrovat sou in dvou funkcí pouºitím metody per partes Obsah 2. Odvození vzorce pro integraci per partes

2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4

7 Algebraické a nealgebraické rovnice a nerovnice v C. Numerické e²ení rovnic

Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

Šikmý nosník rovnoměrné spojité zatížení. L průmětu. zatížení kolmé ke střednici prutu (vítr)

Integrace pomocí substituce. Obsah. 1. Úvod 2 2. Integrace substitucí u = ax + b Nalezení. f(g(x)) g (x) dx pomocí substituce u = g(x) 6

Podepření - 3 vazby, odebrány 3 volnosti, staticky určitá úloha

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

x + F F x F (x, f(x)).

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Téma 6 Staticky neurčitý rovinný oblouk. kloubový příhradový nosník

Pružnost a plasticita II

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

PRUŽNOST A PEVNOST. Zadané a vypočtené hodnoty. 1. Délka táhla b Určete potřebnou délku b táhla. Navrhněte: 1. Délka táhla b. Osová síla.

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny

STRU NÝ NÁVOD PRO POUŽÍVÁNÍ PROGRAMU SCIA ENGINEER (RÁMOVÉ KONSTRUKCE)

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

1 Spo jité náhodné veli iny

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Zadání. Založení projektu

Předmět: SM02 PRŮBĚH VNITŘNÍCH SIL M(x), V(x), N(x) NA ROVINNÉM ŠIKMÉM PRUTU. prof. Ing. Michal POLÁK, CSc.

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. VZPĚR VZPĚR

Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Automaty a gramatiky

Smíšený součin

3. kapitola. Průběhy vnitřních sil na lomeném nosníku. Janek Faltýnek SI J (43) Teoretická část: Příkladová část: Stavební mechanika 2

Výpočet vnitřních sil I

Ohýbaný nosník - napětí

B, e²te následující rekurenci n kterou z metod z kapitoly o sumách: (a j b k a k b j ) 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

Téma 9 Těžiště Těžiště rovinných čar Těžiště jednoduchých rovinných obrazců Těžiště složených rovinných obrazců

matematika vás má it naupravidl

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY

Rovinné nosníkové soustavy

Integrování jako opak derivování

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Nevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Tangens a kotangens

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

Návrh rozměrů plošného základu

Vektory. Vektorové veli iny

Pr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce

Strojní součásti, konstrukční prvky a spoje

Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

DUM 15 téma: Kótování závit na strojní sou ásti

Trigonometrie - Sinová a kosinová věta

8. cvičení z Matematiky 2

Jméno: P íjmení: Datum: 17. ledna 2018 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu.

Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku )

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Ohybové kroucení. Radek Kottner. 19. ledna 2017

ZÁKLADY MATEMATIKY SÉRIE: URƒITÝ INTEGRÁL, APLIKACE

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Seriál XXVII.III Aplikační

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Konstrukce na základě výpočtu II

4. cvičení z Matematiky 2

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Příručka uživatele návrh a posouzení

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

e²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘI DĚTSKÉ LÉČEBNĚ Ostrov u Macochy, Školní 363 INOVACE VÝUKY CZ.1.07/1.4.00/

Repetitorium z matematiky

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Hlavní rysy, popis. Plynule přednastavitelná šroubení pro otopná tělesa umožňující:

Transkript:

Vnit ní síly ve D - p íkld Orázek 1: Zt ºoví shém. Úkol: Ur ete nlytiké pr hy vnit níh sil n konstruki vykreslete je. e²ení: Pro výpo et rekí je vhodné si spojité ztíºení nhrdit odpovídjíím náhrdním emenem. Jelikoº spojité ztíºení je liho ºníkové, ylo y pro n j otíºné ur it polohu p soení náhrdního emene. Liho ºníkové ztíºení proto rozloºíme n odélníkové trojúhelníkové náhrdní emen ur íme pro kºdé z nih zvlá², viz Orázek. Pk spo ítáme vn j²í reke konstruke: : = 0 kn (1) : 11, 5 4, 5, 5 7 + 9 = 0 = 73, 75 kn () : 11, 5, 5 + = 0 = 61, 5 kn (3) Ztíºení ²ikmého prutu uvedené v zdání není vztºeno n délku konstruke, le n její p dorysný pr m t. Tto situe np. odpovídá ztíºení sn hem, které je vºdy dáno n p dorysné rozm ry. Pro výpo et vnit níh sil je toto ztíºení t e p epo ítt n ztíºení vztºené n délku konstruke, tj. délku ²ikmé ásti, viz. Orázek. Vnit ní síly n ²ikmém prutu jsou stejn jko vºdy denovány vzhledem k lokálnímu sou dnému systému. To znmená, ºe normálová síl zhrnuje námáhání podél st ednie prutu, ztímo posouvjíí síl zhrnuje nmáhání kolmé ke st ednii. Proto je t e v²ehno ztíºení rozloºit do sm ru shodného se st ednií prutu kolmo n ni, viz Orázek 3: 1

Ve²keré p ipomínky posílejte n dresu nik@ml.fsv.vut.z! 1,5 9 = 11,5 kn 7,5 6 =,5 kn 1,5 3 5 = 7,5 kn/m m 5 m 4,5 m () () Orázek : () Náhrdní emen. ()Ztíºení n délku konstruke. f N f V α 5 m N x z V N V α f N f V α f Orázek 3: Rozkld ztíºení do sm r os lokálního sou dného systému. N = sin(α) = 61, 5 0, 8 = 49 kn (4) V = os(α) = 61, 5 0, 6 = 36, 75 kn (5) f N = f sin(α) = 7, 5 0, 8 = 6 kn/m (6) f V = f os(α) = 7, 5 0, 6 = 4, 5 kn/m (7) Pokud známe nlytiké vyjád ení pr hu ztíºení po konstruki, m ºeme ur it nlytiké vyjád ení vnit níh sil pomoí Shwedlerovy v ty integrí ztíºení: N(x) = f x (x) dx (8) V (x) = f z (x) dx (9) M(x) = V (x) dx (10) N intervlu ( ; ) tedy postupnou integrí výpo tem integr níh konstnt z okrjovýh podmínek dostneme následujíí vnit ní síly: f x (x) = f N = 6 kn/m (11)

Ve²keré p ipomínky posílejte n dresu nik@ml.fsv.vut.z! N(x) = f x (x) dx = 6 dx = C 1 + 6x kn (1) okr. podm. : N(x = 0) = N = 49 kn = C 1 (13) N(x) = 49 + 6x kn (14) f z (x) = f V = 4, 5 kn/m (15) V (x) = f z (x) dx = 4, 5 dx = C 4, 5x kn (16) okr. podm. : V (x = 0) = V = 36, 75 kn = C (17) V (x) = 36, 75 4, 5x kn (18) M(x) = V (x) dx = 36, 75 4, 5x dx = (19) = C 3 + 36, 75x 4, 5 x knm (0) okr. podm. : M(x = 0) = 0 knm = C 3 (1) M(x) = 36, 75x, 5x knm () Doszením do rovni (14),(18) () sndno spo ítáme vnit ní síly v ezu zlev: N (x = 5) = 49 + 6 5 = 19 kn (3) V (x = 5) = 36, 75 4, 5 5 = 14, 5 kn (4) M (x = 5) = 36, 75 5, 5 5 = 17, 5 knm (5) N intervlu ( ; ) musíme nejprve nlytiky vyjád it ztíºení. Osové ztíºení f x je v tomto p ípd nulové, le vertikální ztíºení f z (x) má v tomto p ípd lineárníh pr h, hledáme tedy funk ní p edpis pro funki zorzenou n Orázku 4. Jelikoº pr h je lineární, má funk ní zápis tvr y [m] 0 1,5 7,5 0 6 x [m] Orázek 4: nlytiký pr h lineárního ztíºení. y = + x, kde p edstvuje svislý posun p ímky od po átku neo hodnotu funke v od x = 0, tj. v tomto p ípd = 1, 5, ztímo p edstvuje sklon p ímky, tj. = 7,5 6 = 1, 5. Funk ní p edpis ztíºení vnit níh sil je tedy následujíí: f x (x) = 0 kn/m (6) N(x) = f x (x) dx = 0 dx = C 1 kn (7) okr. podm. : N(x = 6) = = 0 kn = C 1 (8) N(x) = 0 kn (9) f z (x) = 1, 5 + 1, 5x kn/m (30) 3

Ve²keré p ipomínky posílejte n dresu nik@ml.fsv.vut.z! V (x) = f z (x) dx = 1, 5 + 1, 5x dx = (31) = C 1, 5x 1, 5 x = C 1, 5x 0, 65x kn (3) okr. podm. : V (x = 6) = = 73, 75 kn = C 1, 5 6 0, 65 6 (33) C = 3, 75 kn (34) V (x) = 3, 75 1, 5x 0, 65x kn (35) M(x) = V (x) dx = 3, 75 1, 5x 0, 65x dx = (36) = C 3 + 3, 75x 1, 5 x 0, 65x3 knm = 3 (37) = C 3 + 3, 75x 6, 5x 0, 08x 3 knm (38) okr. podm. : M(x = 6) = 0 knm = C 3 + 3, 75 6 6, 5 6 0, 08 6 3 (39) C 3 = 17, 5 knm (40) M(x) = 17, 5 + 3, 75x 6, 5x 0, 08x 3 knm (41) nlytikýh pr h vyuºijeme pro výpo et pr ezu, kde se nhází mximální moment, tj. kde posouvjíí síl je nulová: V (x) = 3, 75 1, 5x 0, 65x = 0 (4) x 1 = 1, 7 (43) x = 1, 75 m M MX = M(x = 1, 75) = (45) (44) = 17, 5 + 3, 75 1, 75 6, 5 1, 75 0, 08 1, 75 3 = 148, 807 knm (46) Doszením do rovni (9), (35) (41) spo ítáme vnit ní síly v ezu zprv: N + (x = 0) = 0 kn (47) V + (x = 0) = 3, 75 1, 5 0 0, 65 0 = 3, 75 kn (48) M + (x = 0) = 17, 5 + 3, 75 0 6, 5 0 0, 08 0 3 = 17, 5 knm (49) Výsledné pr hy vnit níh sil vykreslíme, viz Orázek 5. V²imn te si následujííh detil : Zlom ve st ednii prutu vyvolává skok v pr hu normálové i posouvjíí síly, neo ty jsou závislé n orienti lokálního sou dného systému. Zlom ve st ednii prutu nemá vliv n pr h momentu, tºená vlákn z stvjí n stejné strn! (Pozor, moment nevykreslíte z kºdé strny sty níku n op nou strnu, to y yl hruá hy, sty ník y yl v nerovnováze.) Dále se vykreslení ídí zákonitostmi vyházejíími ze Shwedlerovy v ty, shrnutými v Tule 1. spojité ztíºení kldné záporné posouvjíí síl klesjíí rostouí ohyový moment konvexní konkávní Tulk 1: Zákonitosti vyházejíí ze Shwedlerovy v ty. Tyto zákonitosti m ºete pouºívt, pokud jim udete rozum t, proto je doré si p ipomenout znlosti z mtemtiky: Funke je rostouí, pokud její derive je kldná. Toto pltí, le pokud jde o vzth mezi posouvjíí silou ztíºením, nezpome te n mínus v rovnii (9). 4

Ve²keré p ipomínky posílejte n dresu nik@ml.fsv.vut.z! Funke je konvexní, pokud její derive je rostouí. Toto tké pltí, v rovnii (10) ºádné mínus není, le shém momentu vykreslujete vzh ru nohm - kldné hodnoty dol!!! N 19 0 V 1,75 m 3,75 14,5 1 36,75 73, 75 49 () 1,75 m () M 17, 5 148, 807 3 () Orázek 5: Pr hy vnit níh sil: () normálová síl, () posouvjíí síl () ohyový moment. N záv r provedeme kontrolu rovnováhy ve sty níku, viz Orázek 6. M + N + M V α V + N Orázek 6: Kontrol rovnováhy sil ve sty níku. : N os α V sin α + N + = ( 19) 0, 6 14, 5 0, 8 + 0 = 0 (50) : N sin α + V os α V + = ( 19) 0, 8 + 14, 5 0, 6 3, 75 = 0 (51) : M + M + = 17, 5 + 17, 5 = 0 (5) 5