Střední dbrná škla Jsefa Susedíka Vsetín Schpnst dpuštět neznamená přijímat neb schvalvat ubližvání. (J. Gray) Tent Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 ze dne 29. srpna 2015 nabývá účinnsti d 1. září 2015 a byl zpracván v suladu s Metdickým pkynem MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanvání mezi žáky škl a šklských zařízení č. j. 22294/2013-1. Zpracval: Mgr. Libr Vakrčka metdik prevence rizikvéh chvání (RCH )
Střední dbrná škla Jsefa Susedíka Vsetín dle Metdickéh pkynu MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanvání mezi žáky škl a šklských zařízení č.j. 22294/2013-1 Zpracvali: Jmén a příjmení, šklní metdik prevence RCH: Jmén a příjmení, výchvných pradkyň: Knzultantka: Odpvědná sba: pedaggický sbr SOŠ Jsefa Susedíka Vsetín Mgr. Libr Vakrčka Mgr. Alena Schrvá Mgr. Dagmar Hlubvá Mgr. Katarína Struhařvá šklní psychlžka Mgr. Jsef Slvák ředitel Prgram prti šikanvání je tevřený a v průběhu šklníh rku bude i nadále věřván, upravván a dplňván. Šikanvání je mimřádně nebezpečná frma násilí, která hržuje základní výchvné a vzdělávací cíle škly. V místech jejíh výskytu dchází ke ztrátě pcitu bezpečí žáků, který je nezbytný pr harmnický rzvj sbnsti a efektivní výuku. Na rzdíl d jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, prtže čast zůstává dluh skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích bětí dcházet k závažným psychickým traumatům s dluhdbými následky a k pstupné defrmaci vztahů v klektivu. Vzhledem k tmu, že šikana se v zárdečných fázích vyskytuje v téměř každé škle, je ptřeba věnvat tmut jevu zvláštní pzrnst. Důraz je nutné zaměřit na vytváření dbrých vztahů uvnitř třídních klektivů, zabývat se vztahy v třídních klektivech ještě před vznikem šikanvání. K tmut je ptřeba zajistit další vzdělávání pedaggických pracvníků v blasti prblematiky vytváření dbrých vztahů, v práci s dynamiku skupiny, v pdpře a upevňvání zdravých nrem chvání žáků ve třídě. Cílem předkládanéh prgramu prti šikanvání je upzrnit na závažnst šikanvání, pskytnut pedaggickým pracvníkům základní infrmace k prevenci a řešení tht specifickéh prblému. Na základě ustanvení zákna č. 561/2004 Sb. předšklním, základním středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) v platném znění vydávám jak statutární rgán škly tent krizvý prgram. Prgram vychází z metdickéh pkynu MŠMT č.j. 22294/2013-1 Metdický pkyn ministra šklství, mládeže a tělvýchvy k prevenci a řešení šikanvání mezi žáky škl a šklských zařízení (závazný jen pr škly zřizvané MŠMT). Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 2
Článek 1: Charakteristika šikanvání 1. Šikanvání je jakékliv chvání, jehž záměrem je ublížit, hrzit neb zastrašvat žáka, případně skupinu žáků. Spčívá v cílených a pakvaných fyzických a psychických útcích jedincem neb skupinu vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí neb z nejrůznějších důvdů nemhu bránit. Zahrnuje jak fyzické útky v pdbě bití, vydírání, lupeží, pškzvání věcí, tak i útky slvní v pdbě nadávek, pmluv, vyhržvání či pnižvání. Může mít i frmu sexuálníh btěžvání až zneužívání. Nvě se může realizvat i prstřednictvím elektrnické kmunikace, jedná se tzv. kyberšikanu (viz přílha č. 3). Ta zahrnuje útky pmcí e-mailů, SMS zpráv, vyvěšvání urážlivých materiálů na internetvé stránky apd. Šikana se prjevuje i v nepřímé pdbě jak demnstrativní přehlížení a ignrvání žáka či žáků třídní neb jinu skupinu splužáků. Nebezpečnst půsbení šikany spčívá zvláště v závažnsti, dluhdbsti a nezřídka v celživtních následcích na duševní a tělesné zdraví běti. 2. Šikanvání se ve své zárdečné frmě vyskytuje prakticky na všech šklách. Pcit bezpečí každéh jedince a jeh začlenění d třídníh klektivu je základní pdmínku vytváření prduktivníh prstředí a dbréh sciálníh klimatu třídy a škly. Všechny škly a šklská zařízení mají pvinnst předcházet všem náznakům násilí a šikanvání. Šikanvání v jakékli frmě a pdbě nesmí být pracvníky škly akceptván. Samtní pedaggičtí pracvníci nesmí svým jednáním s některými žáky a chváním vůči nim pdněcvat zhršvání vztahů směřující k šikanvání těcht žáků jejich splužáky. 3. Mezi důležité znaky šikanvání řadíme: záměrnst, cílenst, pakvání (není pdmínku), nepměr sil, bezmcnst běti, nepříjemnst útku, samúčelnst agrese. Článek 2: Prjevy šikanvání 1. Šikanvání má ve svých prjevech velice různu pdbu. Mezi základní frmy šikany patří: Verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (sučástí je i kyberšikana, děje se pmcí ICT technlgií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku běti). Smíšená šikana, kmbinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apd.). 2. Za určitých klnstí může šikanvání přerůst až d frem skupinvé trestné činnsti a v některých pravdu závažných případech může nabýt i rysy rganizvanéh zlčinu. Příklady přímé a nepřímé šikany jsu uvedeny v přílze č. 1. Phled na šikanvání - trjrzměrný mdel šikanvání Z hlediska diagnstickéh je ptřeba šikanu zkumat ze tří praktických rvin. 1. Šikanvání jak nemcné chvání - jeden neb více žáků úmyslně, většinu pakvaně týrá a ztrčuje splužáka či splužáky a pužívá k tmu agresi a manipulaci. Patří sem jevy jak fyzická agrese a pužívání zbraní, slvní agrese a zastrašvání zbraněmi, krádeže, ničení a manipulace s věcmi, násilné a manipulativní příkazy. Dále sem řadíme např. pnižující přezdívka, smích při neúspěchu, samcenst žáka apd. Tyt méně nápadné signály by však neměly být pdceňvány. Velmi důležitým kritériem je, jak pdezřelé chvání pržívá žák, jemuž je legrácka určena. Minimálně je nutné najít si čas na přátelský a pvzbuzující rzhvr. 2. Šikanvání jak závislst - vzájemná vazba mezi agresrem a bětí (nesymetrický vztah) - skrýt vlastní strach a zárveň využít strachu druhéh. Rzdělní ve skupině na silné a slabé, kdy silní předvedu své přednsti, jimiž zakryjí své slabsti; slabí jsu strachem tak chrmeni, že ukážu všechny slabsti, které by chtěli zakrýt. Pedagg se zde nesmí nechat zmást a přijmut vnější zdání, že si běť za všechn může sama. T, že je někd slabý, není žádná vina. Nikd nemá práv fyzicky ani psychicky týrat druhéh člvěka. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 3
3. Šikanvání jak prucha vztahů ve skupině - šikanvání není nikdy puze záležitstí jedntlivce neb jen agresra a běti, děje se v kntextu vztahů nějaké knkrétní skupiny (třída, skupina na dbrném výcviku apd.). V tmt smyslu je šikanvání vždy těžku pruchu vztahů skupinvéh rganismu. Vztahy při šikaně mají svji vnitřní dynamiku a svůj záknitý vývj. Článek 3: Odpvědnst škly 1. Škla či šklské zařízení má jednznačnu dpvědnst za děti a žáky. V suladu s ustanvením 29 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů, jsu škly a šklská zařízení pvinny zajišťvat bezpečnst a chranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a suvisejících aktivit, a sučasně vytvářet pdmínky pr jejich zdravý vývj a pr předcházení vzniku rizikvéh chvání (sciálně patlgických jevů). Z tht důvdu musí pedaggický pracvník šikanvání mezi žáky předcházet, prjevy neprdleně řešit a každé běti pskytnut kamžitu pmc. 2. Škla má hlašvací pvinnst při výskytu šikany v následujících případech: djde-li v suvislsti se šikanu k jednání, které by mhl naplňvat znaky přestupku neb trestnéh činu, brací se škla na Plicii ČR. Trestní známení je mžné pdat také na státní zastupitelství; djde-li k šikaně v průběhu vyučvání, s ním suvisejících činnstí aneb pskytvání šklských služeb, má škla pvinnst tut skutečnst známit záknnému zástupci jak žáka, který byl útčníkem, tak žáka, který byl bětí. Tat pvinnst vyplývá ze šklskéh zákna ( 21 dst. 2 šklskéh zákna, dle něhž mají záknní zástupci dětí a nezletilých žáků práv mj. na infrmace průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte či žáka a práv vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záležitstí jejich vzdělávání). Skutečnst, že dítě někh šikanval neb byl šikanván, lze chápat jak významnu skutečnst, která v průběhu vzdělávání nastala; škla hlašuje rgánu sciálně právní chrany dětí takvé skutečnsti, které nasvědčují tmu, že dítě je v hržení buď prt, že h hržuje někd jiný neb prt, že se hržuje svým chváním sam (viz 6, 7 a 10 zákna č. 359/1999 Sb., sciálně-právní chraně dětí, ve znění pzdějších předpisů); v případě šikany se jedná všechny případy, které škla známila plicejnímu rgánu neb státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly známeny i přest, že se stal něc závažnéh, prtže nebyl záknný důvd. 3. Z hlediska zákna č. 40/2009 Sb., trestní zákník, ve znění pzdějších předpisů (dále jen TZ ), může šikanvání žáků naplňvat skutkvu pdstatu trestných činů či prvinění (dále jen trestných činů ). Prviněním se rzumí trestný čin spáchaný mladistvým - 6 zákna č. 218/2003 Sb., dpvědnsti mládeže za prtiprávní činy a sudnictví ve věcech mládeže a změně některých záknů (zákn sudnictví ve věcech mládeže): vydírání 175 TZ, mezvání sbní svbdy 171 TZ, zbavení sbní svbdy 170 TZ, útisku 177 TZ, těžkéh ublížení na zdraví pdle 145, ublížení na zdraví 146 TZ, 146a TZ, vraždy 140 TZ, lupeže 173 TZ, krádeže 205 TZ, násilí prti skupině byvatelů a prti jedntlivci 352 TZ, pškzení cizí věci 228 TZ, znásilnění 185 TZ, kuplířství 189 TZ, phlavníh zneužití 187 TZ, apd. + nebezpečné vyhržvání 353 TZ, nebezpečné prnásledvání 354 TZ, mučení a jinéh nelidskéh a krutéh zacházení 149 TZ. 4. Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně Kyberšikana bdbně jak šklní šikana sice není sama sbě trestným činem ani přestupkem, ale její prjevy mhu naplňvat skutkvu pdstatu např. těcht trestných činů: nebezpečné prnásledvání (stalking, 354 TZ) např. dluhdbě pakvané pkusy kntaktvat všemi dstupnými prstředky běť, která prt pciťuje důvdné bavy živt neb zdraví své či svých blízkých; účast na sebevraždě ( 144 TZ) např. zaslání SMS běti s úmyslem vyvlat u ní rzhdnutí k sebevraždě; prušení tajemství dpravvaných zpráv ( 182 TZ) např. dpslech desílanéh e- mailu; prušení tajemství listin a jiných dkumentů uchvávaných v sukrmí ( 183 TZ), např. zveřejnění ftgrafií z telefnu běti; Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 4
pmluva ( 184 TZ) např. vytvření webvých stránek zesměšňujících běť. 5. Pedaggický pracvník, kterému bude znám případ šikanvání a nepřijme v tmt hledu žádné patření, se vystavuje riziku trestníh pstihu pr neznámení, případně nepřekažení trestnéh činu ( 367 TZ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jak např. nadržvání ( 366 TZ) či schvalvání trestnéh činu ( 365 TZ), v krajním případě i pdněcvání ( 364 TZ). Článek 4: Škly a šklská zařízení v prevenci šikanvání 1. Základem prevence šikanvání a násilí na šklách je pdpra pzitivních vzájemných vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli). Škly a šklská zařízení při efektivní realizaci prevence šikanvání usilují vytváření bezpečnéh prstředí a za tím účelem: pdprují slidaritu a tleranci pdprují vědmí sunáležitsti psilují a vytváří pdmínky pr zapjení všech žáků d aktivit třídy a škly uplatňují splupráci mezi dětmi a rzvíjí jejich vzájemný respekt rzvíjí jednání v suladu s právními nrmami a s důrazem na právní dpvědnst jedince. 2. Ředitelé škl a šklských zařízení dpvídají za systémvé aktivity škly v blasti prevence šikanvání a násilí. Vychází přitm z kmplexníh pjetí preventivní strategie, která je ve smyslu Metdickéh dpručení k primární prevenci rizikvéh chvání u dětí a mládeže č.j.: 21291/2010-28. Ředitelé zejména: Zajistí vzdělávání pedaggických pracvníků v akreditvaných kurzech k prblematice šikanvání. Vzdělávání pedaggických pracvníků se řídí 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., dalším vzdělávání pedaggických pracvníků, akreditační kmisi a kariérním systému pedaggických pracvníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Vzdělávání šklníh metdika prevence ve specializačním studiu se řídí 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Zajistí v suladu s pracvním řádem dhled pedaggických pracvníků nad žáky zejména ve škle před vyučváním, přestávkách mezi vyučvacími hdinami, mezi dpledním a dpledním vyučváním, pdle ptřeby při přecházení žáků mezi pavilny škly a d zařízení šklníh stravvání. Především v prstrách, kde k šikanvání již dšl neb kde by k němu mhl dcházet. Zajistí, aby žáci i pedaggičtí pracvníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanvání, a t jak pr jeh běti a pachatele, tak i pr celý třídní (šklní) klektiv. Za zvlášť nebezpečnu je třeba pvažvat tendenci pdceňvat pčáteční prjevy šikanvání. Zajistí dplňvání šklní knihvny literaturu z blasti prblematiky násilnéh chvání a šikanvání. 3. Pedaggičtí pracvníci vedu důsledně a systematicky žáky a studenty k svjvání nrem mezilidských vztahů zalžených na demkratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka. Pmáhají rzvíjet pzitivní mezilidské vztahy a úctu k živtu druhéh člvěka. Všichni pedaggičtí pracvníci by měli vnímat vztahy mezi žáky a atmsféru v třídních klektivech, kde půsbí, jak nedílnu a velmi důležitu sučást své práce. Důležité aktivity škly nelze spjvat jen s určitým vyučvacím předmětem neb skupinu předmětů. Vztahy a chvání pedaggických pracvníků vůči sbě a vůči žákům, vlivňují chvání žáků. 4. Ve šklním řádu jsu jasně stanvena pravidla chvání včetně sankcí za jejich prušení. Článek 5: Prgram prti šikanvání 1. Na tvrbě a realizaci prgramu se pdílejí všichni pedaggičtí pracvníci škly. Krdinace jeh tvrby patří ke standardní činnsti šklníh metdika prevence rizikvéh chvání. Ten pdle ptřeby splupracuje s metdikem prevence v PPP. Za realizaci a hdncení prgramu je dpvědný ředitel škly. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 5
2. Cílem prgramu je vytvřit ve škle bezpečné, respektující a splupracující prstředí. Důležité je zaměřit se na blast kmunikace a vztahů mezi žáky ve třídách, a t bez hledu na t, zda tam k prjevům šikany již dšl či ne. Sučasně je třeba stanvit smysluplnu strukturu prgramu. 3. Hlavní sučástí prgramu je krizvý plán, který eliminuje či minimalizuje škdy v případě, že k šikanvání ve šklním prstředí djde. Zde uvádíme dva základní scénáře: Scénář A - zahrnuje situace, které škla zvládne řešit vlastními silami. D tét skupiny patří pstupy pr pčáteční stádia šikanvání a rámcvý třídní prgram pr řešení zárdečnéh stádia šikanvání. Scénář B - zahrnuje situace, kdy škla ptřebuje pmc z venku a je nezbytná její sučinnst se specializvanými institucemi (viz čl. 9) a plicií. Sem patří řešení případů pkrčilé a nestandardní šikany, např. výbuchu skupinvéh násilí vůči běti tzv. šklní lynčvání. 4. S krizvým plánem jsu vždy na začátku šklníh rku prkazatelně seznámeni žáci (přiměřeně jejich věku), studenti a jejich záknní zástupci. Článek 6: Pstupy řešení šikanvání 1. Odhalení šikany bývá btížné. Významnu rli při jejím zjišťvání hraje strach, a t nejen strach bětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří bvykle prstředí slidarity agresrů i pstižených. 2. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikvanéh dhadu stadia a frmy šikanvání. Existuje rzdíl mezi vyšetřváním pčátečních a pkrčilých stádií šikanvání. Jedntlivá stádia jsu blíže ppsána v přílze č. 2 - Zkrácený ppis stádií šikanvání. Metdy vyšetřvání šikanvání: Scénář A - pr byčejnu pčáteční šikanu (Klář, 2011) 1. Odhad závažnsti nemcnění skupiny a stanvení frmy šikany; 2. rzhvr s infrmátry a běťmi; 3. nalezení vhdných svědků; 4. individuální rzhvry se svědky (nepřípustné je splečné vyšetřvání agresrů a svědků, hrubu chybu je knfrntace běti s agresry); 5. chrana běti; 6. předběžná diagnóza a vlba ze dvu typů rzhvru: rzhvr s běťmi a rzhvr s agresry (směřvání k metdě usmíření); rzhvr s agresry (směřvání k metdě vnějšíh nátlaku); 7. realizace vhdné metdy: metda usmíření; metda vnějšíh nátlaku (výchvný phvr neb výchvná kmise s agresrem a jeh rdiči); 8. třídní hdina: efekt metdy usmíření; známení ptrestání agresrů; 9. rzhvr s rdiči běti; 10. třídní schůzka; 11. práce s celu třídu. Scénář B - základní krizvý scénář pr výbuch pkrčilé šikany Pplachvý plán pr tzv. šklní lynčvání (Klář, 2011) První (alarmující) krky pmci zvládnutí vlastníh šku bleskvý dhad závažnsti a frmy šikany; bezprstřední záchrana běti, zastavení skupinvéh násilí. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 6
Příprava pdmínek pr vyšetřvání zalarmváni pedaggů na pschdí a infrmvání vedení škly; zabránění dmluvě na křivé skupinvé výpvědi; pkračující pmc běti (přivlání lékaře); známení na plicii, paralelně navázáni kntaktu se specialistu na šikanvání, infrmace rdičům Vyšetřvání rzhvr s bětí a infrmátry; nalezení nejslabších článků nesplupracujících svědků; individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky; rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi agresry, není vhdné knfrntvat agresra (agresry) s bětí (běťmi). Léčba metda vnějšíh nátlaku a změna knstelace skupiny. (Kmentář k jedntlivým krkům viz metdické dpručení neb kniha Nvá cesta k léčbě šikany - Klář M. (2011). Nvá cesta k léčbě šikany. Praha: Prtál.) V rámci první pmci je nutné při pkrčilých, brutálních a kriminálních šikanách splupracvat s dalšími institucemi a rgány, a t zejména s pedaggick-psychlgicku pradnu, střediskem výchvné péče, rgánem sciálně právní chrany dítěte, Plicií ČR. Dpručuje se seznámit pedaggické pracvníky s infrmací MŠMT ČR č.j.: 25 884/2003-24 Splupráce předšklních zařízení, škl a šklských zařízení s Plicií ČR při prevenci a při vyšetřvání kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. V případě negativních dpadů šikanvání na běť je nutné zprstředkvat jí péči pedaggickpsychlgické pradny, střediska výchvné péče, speciálně pedaggickéh centra neb dalších dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. Článek 7: Výchvná patření 1. Dpručuje se dále pracvat s agresrem (jeh náhled na vlastní chvání, mtivy, rdinné prstředí). V případě ptřeby mu zprstředkvat péči pedaggick-psychlgické pradny, střediska výchvné péče neb jiných dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. 2. Pr ptrestání agresrů lze užít i následující běžná výchvná patření: Napmenutí a důtka třídníh učitele, důtka ředitele, pdmíněné vylučení a vylučení ze studia na střední škle. Snížení známky z chvání. Převedení d jiné třídy. 3. Pr nápravu situace ve skupině je ptřeba pracvat s celým třídním klektivem. Je nezbytné vypřádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). 4. V mimřádných případech se užijí další patření: Ředitel škly dpručí rdičům dbrvlné umístění dítěte d pbytvéh ddělení SVP, případně dpručí realizvat dbrvlný diagnstický pbyt žáka v místně příslušném diagnstickém ústavu. Ředitel škly pdá návrh rgánu sciálně právní chrany dítěte k zahájení práce s rdinu, případně k zahájení řízení nařízení předběžnéh patření či ústavní výchvy s následným umístěním v diagnstickém ústavu. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 7
Článek 8: Metdy nápravy P vyšetření šikany přistupujeme k nápravě. Metdy usilují především zastavení šikanvání, bnvení ddržvání ficiálních mrem a zabezpečení chrany běti. Neřeší příčiny prblému. Existují dva dlišné přístupy: Metda vnějšíh nátlaku cílem vnějšíh nátlaku nebli metdy restrikce je přinutit trestem a strachem viníky k zastavení agresivníh chvání a k ddržvání ficiálních nrem. Ptřeba razantnsti a ptřeba zajistit bezpečí všem hrženým vyžaduje, aby metda zahrnvala následující sučásti: Individuální neb kmisinální phvr - u pčátečních frem šikanvání čast pstačí pedaggický nátlak mezi čtyřma čima. Ve vážnějších případech a u pkrčilých stadií je ptřeba uplatnit nátlak prstřednictvím kmisinálníh phvru, slžení kmise je různé, záleží na typu škly a na klnstech. Oznámení a ptrestání agresrů před celu třídu - úklem pedagga je přesvědčit žáky tm, že autrity škly dkážu splehlivě zajistit chranu slabších před silnými a respektvání kázeňských nrem škly. Ochrana běti - bezpečnst běti by měla být dále psílena: setkáváním pedagga s lajálními infrmátry; stanvením chránců běti /ze třídy neb z vyšších rčníků/; intenzívním sledváním situace; zprstředkváním péče v dbrném zařízení a udržváním kntaktu s jeh pracvníkem; vytvřením hrké linky s rdiči apd. Metda usmíření - sleduje se vnitřní prměna vztahů mezi běťmi a agresry míst dnucení vnější pslušnsti. Orientace je na řešení prblému, tedy na rzpad agresivníh pstje, dmluvu a usmíření mezi aktéry šikanvání. Trestání se neuskutečňuje a namíst th nastupuje splečné hledání nápravy v nefrmální atmsféře. Nvá důvěra a laskavě pevný pstj k agresrvi může někdy vést ke zlmu neb alespň k třesu agresivních pstjů. Pedagg se zachvá v emčně vypjaté atmsféře jinak, než agresr čekává, tím se prlmí dsavadní bludný kruh a tevře se nvá cesta, neb se alespň slabí patlgické chvání. Je těžké dhadnut, zda metda usmíření dsáhne rzhdujícíh bratu. Je důležité vědět, kdy ji pužít neb kdy může spíše ublížit. Při uplatňvání metdy usmíření ddržujeme tut pslupnst: Nejnutnější diagnstika - rzhvr s infrmátry a běťmi; nalezení vhdných svědků; individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky. Rzhvr s bětí - vysvětlení, že náprava je mžná dvěma způsby, průběh druhéh způsbu usmíření jí vysvětlíme a splečně zvažujeme, který způsb je vhdnější. Při setkání se snažíme běť maximálně pdpřit a pvzbudit. Další krky následují puze v případě suhlasu běti. Rzhvr s agresrem - pkud je určitá tevřenst ke změně, agresr není zarputilý, je mu také nabídnuta dmluva a usmíření s bětí. Splečné setkání a hledání nápravy - cílem setkání je dvést účastníky k przumění prblému, vytvříme skupinu a vedeme je ke splečnému hledání nápravy a usmíření. Článek 9: Splupráce s rdiči Nastavení splupráce s rdiči Pkud rdiče infrmují šklu pdezření na šikanvání (přílha č. 1 - Přímé a nepřímé varvné znaky šikanvání), je za dbrné vyšetření záležitsti zdpvědný ředitel škly. Při nápravě šikanvání je ptřebná splupráce vedení škly neb šklskéh zařízení, šklníh metdika prevence, výchvnéh pradce a dalších pedaggických pracvníků, jak s rdinu běti, tak i s rdinu agresra. Při jednání s rdiči dbají pedaggičtí pracvníci na taktní přístup a zejména na zachvání důvěrnsti infrmací. Je nutné předem infrmvat rdiče tm, c dělat v případě, když se dzvědí šikanvání. Základní dpručení pr rdiče Pskytnut dítěti maximální pdpru v průběhu vyšetření a nápravy celé situace si s ním vývji situace pvídat. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 8
Oba rdiče by měli navštívit ředitele a třídníh učitele - pedaggy pdrbně infrmvat tm, c se d dítěte dzvěděli a zjistit, zda je škla schpna pskytnut dbrnu pmc, a pdle th se rzhdnut c dál - splupráce s dbrníkem, přeřazení dítěte na jinu šklu, zajištění právní chrany dítěte. Dle situace ve škle, ale i dalších klnstí je mžné uvažvat dalších patřeních - navázání kntaktu s dbrníkem /Linka bezpečí, návštěva pedaggick-psychlgické pradny/; návštěva rdičů agresra a pkus dmluvu nápravě; zajištění chrany dítěte na cestě d škly a dmů; při závažnějším šikanvání pdání trestníh známení na agresry na plicii; může být pdán trestní známení i na šklu jak na instituci, jejíž pvinnstí je zajistit bezpečnst vašeh; kntaktvat se s rgány škly, kde mají zastupení statní rdiče, a splečně hledat pmc. Článek 10 : Splupráce se specializvanými institucemi 1. Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá splupráce vedení škly neb šklskéh zařízení, šklníh metdika prevence SPJ, výchvnéh pradce neb zástupce škly s dalšími institucemi a rgány. Zejména: v resrtu šklství s pedaggick-psychlgickými pradnami, středisky výchvné péče, speciálně pedaggickými centry, v resrtu zdravtnictví s pediatry a dbrnými lékaři, dětskými psychlgy, psychiatry a zařízeními, která pskytují dbrnu pradensku a terapeuticku péči, včetně individuální a rdinné terapie, v resrtu sciální péče s ddělením péče rdinu a děti, s ddělením sciální prevence (mžnst vstupvat d každéh šetření, jednat s dalšími zainteresvanými stranami, s rdinu), 2. Djde-li k závažnějšímu případu šikanvání neb při pdezření, že šikanvání naplnil skutkvu pdstatu trestnéh činu (prvinění), ředitel škly neb šklskéh zařízení známí tut skutečnst Plicii ČR. 3. Ředitel škly známí rgánu sciálně právní chrany dítěte skutečnsti, které hržují bezpečí a zdraví žáka. Pkud žák spáchá trestný čin (prvinění), ppř. pakvaně páchá přestupky, ředitel škly zahájí splupráci s rgány sciálně právní chrany dítěte bez zbytečnéh dkladu. Článek 11: Závěrečná ustanvení 1. Kntrlu prvádění ustanvení tht prgramu je statutárním rgánem škly pvěřen zaměstnanec: metdik prevence sciálně patlgických jevů. 2. Tent Krizvý prgram prti šikanvání ruší platnst Krizvéh prgramu č. 466/PR/2014 ze dne 30. 8. 2014, který vycházel z Metdickéh pkynu ministra šklství, mládeže a tělvýchvy k prevenci a řešení šikanvání mezi žáky škl a šklských zařízení č. j. 28 275/2000 22. 3. Krizvý prgram prti šikanvání nabývá účinnsti dnem: 1. září 2015 4. Zaměstnanci škly s tímt prgramem byli seznámeni na pedaggické radě v září 2015. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 9
Přílhy: Přílha č. 1 Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání Přílha č. 2 Zkrácený ppis stádií šikanvání Přílha č. 3 Kyberšikana Přílha č. 4 Infrmační leták pr studenty SŠ Přílha č. 5 Prevence na škle a výchvné pradenství Přílha č. 6 Páteř prevence RCH ve šklství Přílha č. 7 Začlenění Prgramu prti šikanvání v PP škly Přílha č. 8 Rční harmngram činnstí ŠPP 2015/2016 Přílha č. 9 Dpručená literatura z blasti šklníh šikanvání Ve Vsetíně dne 29. srpna 2015 Mgr. Jsef Slvák ředitel škly Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 10
přílha č. 1 Přímé varvné signály šikanvání mhu být např.: psměšné pznámky na adresu žáka, pkřující přezdívka, nadávky, pnižvání, hrubé žerty na jeh účet; kritika žáka, výtky na jeh adresu, zejména prnášené nepřátelským až nenávistným, neb phrdavým tónem; nátlak na žáka, aby dával věcné neb peněžní dary šikanujícímu neb za něj platil; příkazy, které žák dstává d jiných splužáků, zejména prnášené panvačným tónem; skutečnst, že se žák pdřizuje pnižujícím a panvačným příkazům splužáků; nátlak na žáka k vyknávání nemrálních až trestných činů či k nucení spluúčasti na nich; hnění, strkání, rány, kpání, které třeba nejsu zvlášť silné, ale je nápadné, že je běť neplácí; rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknut; žák se snaží bránit cestu zvýšené agrese, pdrážděnsti, dmluvání učitelům apd. Nepřímé varvné signály šikanvání mhu být např.: žák je přestávkách čast samcený, statní něj nejeví zájem, nemá kamarády; při týmvých sprtech bývá jedinec vlen d družstva mezi psledními; při přestávkách vyhledává blízkst učitelů; má-li žák prmluvit před třídu, je nejistý, ustrašený; půsbí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízk k pláči; stává se uzavřeným; jeh šklní prspěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhršuje; jeh věci jsu pškzené neb znečištěné, případně rzházené; zašpiněný neb pškzený děv; stále pstrádá nějaké své věci; dmítá vysvětlit pškzení a ztráty věcí neb pužívá nepravděpdbné výmluvy; mění svji pravidelnu cestu d škly a ze škly; začíná vyhledávat důvdy pr absenci ve škle; dřeniny, mdřiny, škrábance neb řezné rány, které nedvede uspkjivě vysvětlit. POZN: (Zejména je třeba věnvat pzrnst mladším žákům nvě zařazeným d třídy, nebť knflikty v dbě adaptace nvých žáků nejsu vzácnstí!) Rdiče žáků by si měli všímat především těcht mžných signálů šikanvání: za dítětem nepřicházejí dmů splužáci neb jiní kamarádi; dítě nemá kamaráda, s nímž by trávil vlný čas, s nímž by si telefnval apd.; dítě není zván na návštěvu k jiným dětem; nechuť jít rán d škly (zvláště když dříve měl dítě šklu rád). Dítě dkládá dchd z dmva, případně je na něm mžn pzrvat i strach; ztráta chuti k jídlu; dítě nechdí d škly a ze škly nejkratší cestu, případně střídá různé cesty, prsí dvz autem; dítě chdí dmů ze škly hladvé (agresři mu beru svačinu neb peníze na svačinu); usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"; dítě ztrácí zájem učení a schpnst sustředit se na ně; dítě bývá dma smutné či apatické neb se bjevují výkyvy nálad; zmínky mžné sebevraždě; dmítá svěřit se s tím, c h trápí; dítě žádá peníze, přičemž udává nevěrhdné důvdy (například pakvaně říká, že je ztratil), případně dma krade peníze; dítě nápadně čast hlásí ztrátu sbních věcí; dítě je nebvykle, nečekaně agresivní k surzencům neb jiným dětem, mžná prjevuje i zlbu vůči rdičům; dítě si stěžuje na neurčité blesti břicha neb hlavy, mžná rán zvrací, snaží se zůstat dma; své zdravtní btíže může přehánět, případně i simulvat (manipulace s teplměrem apd.); dítě se vyhýbá dcházce d škly; dítě se zdržuje dma více, než měl ve zvyku. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 11
Přílha č. 2 šklní šikanvání je nemc skupinvé demkracie a má svůj záknitý vnitřní vývj. První stadium se v pdstatě dehrává v jakékliv skupině. Všude je někd neblíbený neb nevlivný, na jehž úkr je se dělají legrácky. Pak t ale jde dál, skupina si najde jakéhsi tlukánka. Třetí stadium je už klíčvé, kdy se vydělí jádr útčníků a systematicky začne šikanvat nejvhdnější běti. D tét chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale djde k bdu zlmu, kdy se šikanvání stane nepsaným záknem i pr pravdu slušné děti a celá skupina se stává krutu. V pátém stadiu ttalitě se stane šikanvání skupinvým prgramem. 1. První stadium - Zrd strakismu Jde mírné, převážně psychické frmy násilí, kdy se krajvý člen skupiny necítí dbře. Je neblíben a není uznáván. Ostatní h více či méně dmítají, nebaví se s ním, pmluvají h, spřádají prti němu intriky, dělají na jeh účet drbné legrácky apd. Tat situace je již zárdečnu pdbu šikanvání a bsahuje rizik dalšíh negativníh vývje. 2. Druhé stadium - Fyzická agrese a přitvrzvání manipulace V zátěžvých situacích (cž může být i šklu vytvářené knkurenční prstředí), kdy ve skupině stupá napětí, začnu strakizvaní žáci služit jak hrmsvd. Splužáci si na nich dreagvávají nepříjemné pcity například z čekávané těžké písemné práce, z knfliktu s učitelem neb prstě jen z th, že chzení d škly je btěžuje. Manipulace se přitvrzuje a bjevuje se zprvu pnejvíce subtilní fyzická agrese. Stupňvání agrese může být dán také neřešením předchzí situace 3. Třetí stadium (klíčvý mment) - Vytvření jádra Vytváří se skupina agresrů, úderné jádr. Tit šiřitelé viru začnu splupracvat a systematicky, nikliv již puze náhdně, šikanvat nejvhdnější běti. V pčátku se stávají jejich běťmi ti, kteří jsu už svědčeným bjektem strakizvání. Třída ví, kh jde. Jde žáky, kteří jsu v hierarchii nejníže, tedy ti slabí. Svým způsbem platí raději n, než já. 4. Čtvrté stadium - Většina přijímá nrmy Nrmy agresrů jsu přijaty většinu a stanu se nepsaným záknem. V tét dbě získává nefrmální tlak ke knfrmitě nvu dynamiku a málkd se mu dkáže pstavit. Platí Buď jsi s námi, neb prti nám. U členů virem přemžené skupiny dchází k vytvření jakési alternativní identity, která je zcela pplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnu chvat krutě aktivně se účastní týrání splužáka a pržívají při tm uspkjení. 5. Páté stadium - Ttalita nebli dknalá šikana Násilí jak nrmu přijímají všichni členvé třídy. Šikanvání se stává skupinvým prgramem. Obrazně řečen nastává éra vykřisťvání. Žáci jsu rzděleni na dvě srty lidí, které jsem pr přehlednst značil jak trkáře a trky. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. Ve čtvrtém a pátém stadiu hrzí reálné rizik prrůstání parastruktury šikany d ficiální šklní struktury. Stává se t v případě, kdy iniciátr šikanvání je scimetricku hvězdu. Je žákem s výbrným prspěchem, má kultivvané chvání a chtně pmáhá pedaggvi plnit jeh úkly. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 12
Přílha č. 3 (též kybernetická šikana, pčítačvá šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá elektrnické prstředky, jak jsu mbilní telefny, e-maily, pagery, internet, blgy a pdbně. Řada jejích prjevů může spadat d blasti kriminálních činů. Její nejbvyklejší prjevy představuje zasílání btěžujících, urážejících či útčných mailů a SMS, vytváření stránek a blgů dehnestujících statní, ppřípadě může kyberšikana služit k psilvání klasických frem šikany, nejčastěji prstřednictvím nahrání scény na mbilní telefn a jejíh následnéh rzeslání známým dtyčnéh, ppřípadě prstřednictvím vystavení na internetu. Termínem kyberšikana značujeme nebezpečné kmunikační jevy realizvané prstřednictvím infrmačních a kmunikačních technlgií (např. pmcí mbilních telefnů neb služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení neb jiné pškzení běti. Tt ublížení či pškzení může být jak záměrem útčníka, tak důsledkem např. nevhdnéh vtipu, nedrzumění mezi bětí a útčníkem, nedmyšlením důsledků jednání ze strany útčníka atd. Oběť je pškzvána pakvaně, ať už půvdním útčníkem či sbami, které se d kyberšikany zapjí pzději. Kyberšikana je druhem psychické šikany. Rzdíl mezi šikanu a kyberšikanu Kyberšikana úzce suvisí s šikanu. Zatímc klasická šikana se může prjevvat jak fyzickými útky, tak útky psychickými, kyberšikana se dehrává puze v psychické rvině. Kyberšikana se prjevuje především pnižváním, nadáváním, urážením, zastrašváním, vyhržváním, vydíráním, btěžváním a prnásledváním běti, cž jsu typické prjevy psychické šikany. Útky se však dehrávají ve virtuálním prstředí. Útky mhu být intenzivnější, dluhdbější, uživatelé ICT mhu z utrpení běti dknce udělat masvu zábavu. Trauma způsbené běti z tht phledu může být nepředstavitelné. Je již známá řada kauz, kdy běti tent extrémní tlak dhnal až k psychickému zhrucení a v některých případech dknce až k sebevraždě. Na rzdíl d běžné šikany kyberšikanu nemůžeme dpředu čekávat. Obětí kyberšikany se tak můžeme stát kdykliv a kdekliv. Stačí, když budeme připjeni k internetu neb mbilní síti (GSM) a útčník může zaútčit i ze vzdálenéh místa, např. ze svéh dmva. Dalším rzdílem mezi běma frmami je identita útčníka. V případě kyberšikany je útčník většinu skrytý za přezdívku, tzv. nickem, neb jiným neurčitým identifikátrem. Taktéž si útčníci speciálně pr tyt případy zřizují např. nvu emailvu schránku, nvé telefnní čísl, aby jejich ttžnst zůstala c nejvíce utajena. Takt skryti v annymitě jsu útčníci agresivnější, zákeřnější, krutější a pužívají metdy, které by v případě šikany, kdy je ttžnst útčníka ve většině případů známá, neuskutečnili. T vše pd djmem neplapitelnsti z annymity. Stejně jak je tmu u půvdců kyberšikany ani u jejich bětí nezáleží na věku, phlaví, fyzické síle, pstavení v sciální skupině či úspěšnsti ve splečnsti. V elektrnické kmunikaci jsu výše zmíněné aspekty ptlačeny a nemají takvý význam, jak při kmunikaci tváří v tvář. Oblíbený splužák ve škle, který se těší přízni hdně kamarádů, se bětí šikany stane zřídka, všem v ICT světě je stejně zranitelný jak všichni statní. Zabránit výhružných emailům neb SMSkám v tmt případě kamarádi nemhu. Mnhdy se běžná šikana prlíná s tu kyberneticku. Oběti tradiční šikany se čast stávají také běťmi kyberšikany, která je v tét suvislsti psunem šikany krk dál. Tyt děti lze pvažvat za zvláště hrženu skupinu, nebť vzhledem ke svému slabému sciálnímu statutu mají bvykle velmi mál kamarádů, cž čast kmpenzují navazváním rizikvých vztahů na internetu. Na virtuálním prstředí se pak lehce mhu stát závislými. Vzhledem k tmu, že se sustředí mnhem více na budvání virtuálních vztahů, útky vycházející z tht prstředí jsu pr ně blestnější než pr děti, které vztahy budují spíše v reálném světě. Nejčastější prjevy kyberšikany Kyberšikana se může prjevvat různým způsbem. Kyberútky mhu být realizvány dluhdbě i krátkdbě, s rzdílnu intenzitu a s využitím velkéh mnžství nástrjů. Útčník při napadání statních velmi čast kmbinuje více typů útků. Mnhdy kyberšikaně může předcházet i klasická šikana. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 13
Mezi nejznámější prjevy patří: publikvání pnižujících záznamů neb ftgrafií pnižvání a pmluvání v rámci sciálních sítí, blgů neb jiných webvých stránek krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně neb dalšímu sciálně patlgickému jednání prvkvání a napadání uživatelů v nline kmunikaci, především v rámci veřejných chatů a diskuzí zveřejňvání cizích tajemství s cílem pškdit běť vylučení z virtuální kmunity btěžvání a ztrapňvání pmcí falešných prfilů Mezi další prjevy kyberšikany řadíme i prjevy tradiční šikany psílené využití ICT, např.: dehnestvání (pnižvání, nadávání, urážení), vyhržvání a zastrašvání, vydírání, čerňvání (pmluvání) a další. Jak se chránit před kyberšikanu a jak se bránit kyberútkům? V sučasné chvíli neexistuje způsb, jak se 100% chránit před kyberšikanu a jejími útky. Rizik můžeme puze snížit a t díky pužívání a ddržvání následujících pravidel: respektvat statní uživatele nebýt přehnaně důvěřivý nesdělvat citlivé infrmace, které by mhly být zneužity seznámit se s pravidly služeb internetu a GSM sítí seznámit se s riziky, které suvisí s elektrnicku kmunikací Jak již byl uveden výše, 100% chrana před kyberútky neexistuje. Následující rady Vám mhu pmci dradit útčníka d dalších útků případně snížit intenzitu útků a jejich případný dpad na Vás. uknčení kmunikace blkvání útčníka identifikace útčníka známení útku nebýt nevšímavý pdpřte běti Zdrj: www.e-bezpeci.cz Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 14
Přílha č. 4 Nikd nemá práv druhému ubližvat! Splužáci se k tbě chvají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál. Víš někm, kd je šikanván, a je ti h lít. PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU D Ů V Ě Ř U J E Š ŠKOLNÍM METODIKEM PREVENCE, ŠKOLNÍM PSYCHOLOGEM, VÝCHOVNÝM PORADCEM (kabinet č. 602) C je t šikanvání? Za šikanvání se pvažuje t, když jeden neb více žáků úmyslně, většinu pakvaně ubližuje druhým. Znamená t, že ti někd, kmu se nemůžeš ubránit, dělá, c ti je nepříjemné, c tě pnižuje, neb t prstě blí. Strká d tebe, nadává ti, schvává ti věci. Ale může ti znepříjemňvat živt i jinak. Pmluvá tě, intrikuje prti tbě, navádí splužáky, aby s tebu nemluvili a nevšímali si tě. Pzději se travvání živta stupňuje a zdknaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a pškzvání věcí). Šikanvání je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Prč bývá člvěk šikanván? Není t prt, že by byl špatný, neb prt, že by si t nějak zaslužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými splužáky. Převládá v nich bezhlednst a násilí. Jak se můžeš bránit? Když se ptali jednh zufaléh žáka, prč svém trápení neřekl rdičům, dpvěděl: Já nevím, když přijdu dmů, tak se na t snažím nemyslet. A dufám, že už t bude lepší. Myslet si, že t bude lepší, je myl. Nikmu nic neříct, je strkání hlavy d písku, které situaci jenm zhršuje. Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pmci, bude ti věřit a neprzradí tě. Svěř se svým rdičům V případě, že nenajdeš dvahu říct t ani svým rdičům, zavlej na pražsku Linku bezpečí, telefn 800 155 555 neb 116 111. Bezplatně můžeš telefnvat z celé republiky. Neptřebuješ k tmu peníze ani telefnní kartu. Tit lidé ti budu věřit, prtže nejsi sám, kmu se něc pdbnéh děje. Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 15
Přílha č. 5: Organizační a bsahvé schéma Vedení škly Výchvná kmise Výchvný pradce Psychlg Preventista Třídní učitel - Učitelé Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 16
Výchvný pradce Sekundární prevence seznamuje s úkly výchvnéh pradenství akce a agenda prfirientace, přihlášky přednášky pr rdiče, žáky, učitele péče prblémvé žáky se závažnými přestupky (záškláctví) zařazení žáka d speciální péče, šklní zařízení depistáž ptenciálních prblémvých žáků péče tyt žáky (rdiny) sledvání péče talenty knzultace, žádsti dbrné vyšetření kariérvé pradenství individuální pradenství při řešení prblémů infrmační servis zprstředkvává další dbrné služby sleduje efektivnst navržených patření PPP (metdik VP) PPP (jedntliví pracvníci) ddělení péče dítě MÚ ddělení sc. prevence MÚ IPS ÚP statní (lékaři) Splupráce na úrvni Vedení škly Třídní učitelé Žáci - rdiče Instituce Šklní metdik prevence Primární prevence seznamuje s úkly prevence (preventivní prgramy škly) přednášky pr rd., žáky, uč. péče prblémvé třídy (šikana) účast tříd na preventivních akcích navrhuje PP pr jedntlivé rč. krdinuje jeh plnění v rámci snv i mim ně vzdělávání v blasti sc. patlgických Jevů splupráce na analýze výchvných výsledků sleduje mžnsti vlnčasvých aktivit vyhdncuje účinnst PP PPP (metdik PP) kresní metdik prevence ddělení prevence MÚ KHS statní (nestátní zařízení) Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 17
Přílha č. 6 Vertikální úrveň MINISTTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Odbr speciálníh vzdělávání a institucinální výchvy MŠMT KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE Odbr šklství, mládeže a sprtu Oddělení mládeže, sprtu a rzvje lidských zdrjů Krajská šklská krdinátrka prevence PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY Metdici prevence ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ V KRAJI Šklní metdici prevence Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 18
Přílha č. 7 I. SPOLUPRÁCE S VEDENÍM seznámit ředitele a vedení SOŠ s návrhem a plánem prgramu dhdnut základní pravidla realizace prgramu ve škle zajistit průběžnu pdpru a splupráci s vedením škly, materiální a finanční zabezpečení ve splupráci s vedením škly analyzvat a statisticky vyhdncvat efektivitu prgramu průběžně infrmvat vedení škly plnění plánu práce výchvných pradců, metdika prevence RCH II. SPOLUPRÁCE S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY, ZAPOJENÍ PEDAGOGŮ DO VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ seznámit pedaggické pracvníky s filzfií prgramu a zaangažvat je d jeh realizace metdické šklení všech pracvníků pr prezentaci ŠPP za pdpry vedení úzce splupracvat s ŠPP (prblémví žáci, jednání s rdiči atd.) v přípravném týdnu uskutečnit vzdělávání učitelů na téma Vztahy ve sbrvně a vztah učitel a žák + Bálintvsku metdu prblémvé případy na tt téma. v průběhu celéh šklníh rku budu učitelé ON, EK, OV využívat při realizaci blku Úvd d světa práce šklní pradenské pracviště v rámci metdických ukázek naplnění tht blku bude realizvána příprava žáků vycházejících rčníku pr vstup na trh práce, pkračvat v úzké splupráci s ÚP žáci vycházejících rčníku se zúčastni besed na ÚP během šklníh rku budu pedaggičtí pracvníci pravidelně vzděláváni na téma prevence RCH šikana, záškláctví, drgvá závislst apd. maximálně využívat infrmací, dvednstí získaných v rámci přednášek, výcviku a individuálních knzultací zejména ve vztahu k žákům se SVP, zabezpečení prevence sciálně patlgických jevů seznámit žáky s Preventivním prgramem, šklním řádem, klasifikačním řádem jednu za čtvrt rku, neb dle pžadavku třídy, uskuteční třídní učitelé besedu s žáky své třídy na vlné téma jejich prblémech, stresech, úspěších, přáních a zkušenstech na třídních hdinách vyčlenit prstr pr diskusi zdravém živtním stylu a prblematice výchvy sledvat vývjvé a individuální ptřeby žáků, vyučující jsu seznámeni s žáky, kterým je třeba věnvat zvýšenu speciální péči d vzdělávání žáků důsledně začleňvat prblematiku etické a právní výchvy a prpagaci zdravéh živtníh stylu, praktické kariérvé pradenství infrmvat rdiče na třídních schůzkách záměrech a způsbech realizace prgramu šklní psychlg bude mít pravidelné prgramy pr žáky 1. rčníků a pravidelné vstupy v hdinách statních tříd dle dmluvy s vyučujícími pdílet se na přípravě a realizaci individuálních vzdělávacích plánů, pracvat s nadanými žáky splupracvat na tvrbě a realizaci prgramu Pdpra rmských žáků III. ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ, PORADENSKÉ SLUŽBY Šklní psychlg metdické vedení pracviště, pedaggů tvrba metdických a kncepčních materiálů, metdická pmc při jejich realizaci kmplexní zabezpečení diagnstických, psychterapeutických a edukativních služeb při řešení prblémů ve vývji a vzdělávání mládeže ve škle a v rdině, zaměřených zejména na žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami krizvá intervence pr žáky, rdiče a pedaggy Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 19
depistáž a samstatné prvádění nárčných kntaktních činnstí zaměřených na jedince a skupiny se zvýšeným rizikem neúspěšnsti neb vzniku prblémů v sbnstním a sciálním vývji systematická práce s neprspívajícími žáky, žáky se speciálními vývjvými pruchami, nadanými žáky včetně dpručení individuálníh vzdělávacíh plánu psychdiagnstická a psychterapeutická činnst u btížně vychvatelných jedinců, stanvení preventivních a nápravných pstupů individuální případvé práce i skupinvé práce s třídními klektivy s využitím efektivních metd, ulehčvat adaptaci žákům na nvé prstředí, ptimalizvat vývj struktury třídníh klektivu individuální i skupinvé práce s rdiči, záknnými zástupci prvádění bilanční diagnstiky prfesní rientace žáků ve splupráci s výchvným pradcem knzultace pr žáky, rdiče, vedení škly, pedaggy, výchvnéh pradce, metdika prevence, pracvníky PPP, SPC, ÚP, rgány sciálně-právní chrany dětí diagnstika prstředí škly, třídních klektivů, sbnstních a intelektvých vlastnsti žáků, jejich rdinnéh zázemí, sciálníh zázemí a následné terapeutické pstupy splupráce s vedením škly, pedaggy, výchvným pradcem, metdikem prevence zpracvání a prezentace metdiky primární a další prevence sciálně patlgických jevů ve skupinách dspívající mládeže ve splupráci s metdikem prevence metdické vedení k rzvji klíčvých kmpetencí pr živt a práci žáků přednáškvé, výcvikvé, publikační činnsti a vlastní permanentní vzdělávání (viz. Přílha č. 8) Výchvný pradce (ve splupráci se šklním psychlgem) depistáž žáků se SVP kariérvé pradenství ve škle krdinace infrmační činnsti pr žáky ve škle, třídní učitelé v blasti vlby pvlání metdická pmc v blasti dluhdbé prfesní rientace žáků zejména žáků se SVP metdická pmc v dluhdbém sledvání a tvrbě pdmínek pr harmnický vývj žáků zpracvání sbní charakteristiky žáků při jejich prblémech infrmvanst učitelů, rdičů a žáků činnsti výchvnéh pradenství individuální pmc při řešení výchvných a výukvých btíží žáků splupráce s PPP, SPC, rgány sciálně-právní chrany dětí, metdikem prevence, ÚP, ŠP Šklní metdik prevence RCH (ve splupráci se šklním psychlgem) zajištění prevence RCH vypracvání kmplexníh a dluhdbéh preventivníh plánu aktivity uplatňvané v rámci preventivní činnsti důsledné a sustavné vzdělávání žáků, učitelů a statních pracvníků ve šklství, světa rdičů v blasti zdravéh živtníh stylu, etické a právní výchvy pdíl na utváření pstjů ke splečnsti, zdravému živtnímu stylu a speciálně k zneužívání drg u žáků, rdičů, učitelů pdíl na utváření ptimálních pdmínek pr vzdělávací prces, minimalizace nepříznivéh vlivňvání rzvje schpnstí a sbních vlastnstí žáků vést k rzvji dvednsti sciální kmunikace, zvládání sciálních vztahů a stresvých situací žáků, učitelů, dvednsti říkat ne pskytvat důvěryhdné, snadn dstupné pradenské služby pr žáky, rdiče a učitele vést ke zvýšení nabídky a rzvje vlnčasvých aktivit ve splupráci se šklním psychlgem seznámit rdiče na úvdní besedě před třídními schůzkami se ŠPP, Preventivním prgramem, šklním řádem, klasifikačním řádem, žáci budu infrmváni při návštěvě ŠPP interakčními technikami úzká splupráce s VP, PPP, rgány sciálně-právní chrany dětí, kresním metdikem prevence, krajským šklským krdinátrem prevence, speciálními institucemi zabývajícími se drgvu prblematiku, OHS, Plici ČR metdické vedení pedaggů v tét blasti, světvá a přednáškvá činnst vyhdncvání účinnsti prgramů Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 20
Šklní metdik prevence RCH zpracvání prjektů, pdíl na vzdělávání pedaggů zpracvání prjektů pr rmské žáky splečně se šklním psychlgem realizvat prjekt pr adaptační kurzy PREVENCE ŠIKANY VE ŠKOLNÍM KOLEKTIVU, POZNEJ SEBE, POZNEJ DRUHÉ, prgram prjektu bude sbně zprstředkván žákům šklním psychlgem a metdikem prevence na úvdním vstupu a v rámci adaptačních kurzů naváže celrční prgram prevence šikany, záškláctví, drgvé závislsti pr 1. rčníky prevence vzniku RCH v blasti zneužívání návykvých látek na základě výsledků bude v celrčním prgramu šklníh pradenskéh pracviště zakmpnván interakční blk zabývající se tímt prblémem žákům bude během celéh šklníh rku předkládána nabídka nejrůznějších kružků, kulturních a splečenských aktivit, sutěží, besed, výstav, sprtvních akcí systematicky a kmplexně budu vedeni ke zdravému živtnímu stylu využití sekundární prevence, světy prtidrgvé prgramy ve splupráci s nízkprahvým Centrem Archa Vsetín pdpr a rzvj sciálních a bčanských kmpetencí realizvat výcvikvý blk rzvje sciálních a bčanských kmpetencí v rámci předmětů OV, AJ, ČJ jedná se kmunikaci, týmvu splupráci, rzhdvání, vztah k celživtnímu vzdělávání (metdik prevence splečně se šklním psychlgem) d tht prgramu zapjit všechny rčníky na SOŠ šklní řád: žáci budu seznámeni prstřednictvím třídních učitelů žáci + rdiče prstřednictvím metdika prevence a šklníh psychlga na úvdní besedě v září před třídními schůzkami a žáci při návštěvě ŠPP interakčními technikami během celéh šklníh rku budu žáci vedeni k ddržvání práv a pvinnstí vyplývajících ze šklníh řádu žáci, pedaggičtí pracvníci, rdiče mají k dispzici šklní pradenské pracviště, výchvné pradce, metdika prevence rizikvéh chvání, lze zajistit kntakty s PPP, ÚP, sciálními pracvnicemi. Speciální pedagg przatím externí, intenzivní splupráce v rámci metdické sučinnsti s PPP IV. SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY, PARTNERY Během šklníh rku splupracujeme: ŠPP Institutu PPP Praha v rámci Rzvjvéh prgramu MŠMT Na pdpru šklních psychlgů a šklních speciálních pedaggů ve šklách a metdiků specialistů ve šklských pradenských zařízeních. Nízkprahvé zařízení ARCHA Vsetín krizvéh centra knkrétní řešení naléhavých případů, ddělení sciální prevence (referát sciálních věcí) a kurátry pr mládež Úřad práce besedy pr žáky vycházejících rčníků Městský úřad Vsetín dbr sciálních věcí, úzká splupráce se sciálními kurátry, OSPOD Měst Vsetín Kmise prevence kriminality PPP Vsetín a Valašské Meziříčí Pradny AIDS, zdravtnické zařízení Prbační služby Krajská hygienická stanice Červený kříž Zdravtnické zařízení - lékaři, psychiatrické ambulance Linka důvěry Plicie ČR - ddělení pr děti a mládež Odbr šklství, mládeže a sprtu Krajský úřad Zlínskéh kraje se sídlem ve Zlíně Úzká splupráce s rdiči v rámci ŠPP V. METODICKÉ POMŮCKY, INFORMACE, KONTAKTY ve šklní knihvně a ŠPP je vyčleněn prstr pr literaturu, videkazety a prpagační materiály zabývající se prblematiku zdravéh tělesnéh a duševníh vývje žáků tyt materiály jsu přístupné všem pedaggům, kteří je využívají v rámci své výuky Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 21
žákům byly d tříd pskytnuty prpagační materiály směřující prti zneužívání návykvých látek, zabývající se sexuální prevencí a prpagací zdravéh živtníh stylu u výchvných pradců a šklníh psychlga je mžn zjistit infrmace institucích, rganizacích a dbrnících, kteří v blasti prevence půsbí ve slžkách výchvné pradenství a v Preventivním prgramu, které jsu ulženy ve sbrvně škly, jsu vlženy telefnní seznamy těcht institucí a dbrníků pravidelné aktuality a infrmace jsu vyvěšeny na určené nástěnce pr žáky zpětná vazba je frmu sbníh individuálníh kntaktu p chdbách škly jsu umístěny prpagační plakáty Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 Stránka 22