Šklní vzdělávací prgram pr smileté gymnázium
1. Identifikační údaje 1.1 Předkladatel Název škly: Gymnázium, Karviná, příspěvkvá rganizace Adresa: Mírvá 1442, Karviná - Nvé Měst, 735 06 IČ: 623 317 95 IZO: 000 601 535 Ředitel škly: RNDr. Bhumil Vévda e-mail: vevda@gym-karvina.cz Krdinátr pr tvrbu ŠVP: Mgr. Martin Duda e-mail: duda@gym-karvina.cz Další kntakty: telefn: 596 311 197 web: www.gym-karvina.cz 1.2 Zřizvatel Název: Mravskslezský kraj Adresa: 28. října 117, Ostrava, 702 18 Kntakty: Odbr šklství Krajskéh úřadu Mravskslezskéh kraje telefn: 595 622 222 fax: 595 622 126 e-mail: libr.lenc@kr-mravskslezsky.cz 1.3 Platnst dkumentu d 1. září 2011 2
2. Charakteristika škly 2.1 Velikst škly V sučasné dbě má škla 22 tříd, z th v smiletém studiu 11 tříd a ve čtyřletém studiu také 11 tříd. Většina tříd a učeben je umístěna v hlavní budvě. Něklik tříd a učeben je v přístavbě na šklním pzemku. 2.2 Vybavení škly Škla vznikla v rce 1953 jak jedenáctiletá střední škla v části Karviná Dly. V sučasné dbě se nachází v části Karviná 6 na ulici Mírvá 1442. V rce 1984 byla v areálu škly pstavena v rámci akce Z přístavba škly, která ddnes služí jak přízemní budva bsahující 5 kmenvých učeben, psilvnu, učebnu hudební výchvy a kabinety pr vyučující. Sučástí areálu škly je atletický vál délce 200 metrů, malé ftbalvé a vlejbalvé hřiště uvnitř válu, větší ftbalvé hřiště a hřiště pr plážvý vlejbal a víceúčelvá plcha s umělým pvrchem ( Duhvé hřiště ), která byla vybudvána v rámci dtace firmy ČEZ. V hlavní budvě jsu dbrné učebny pr předměty bilgie, gegrafie, chemie, fyzika, infrmatika a jazykvé učebny. Odbrné učebny jsu vybaveny didakticku techniku. Většina dbrných učeben je napjena na internet a vybavena pčítačem s datvým prjektrem. Ve dvu třídách jsu interaktivní tabule. 2.3. Charakteristika pedaggickéh sbru Ve šklním rce 2008 2009 tvří pedaggický sbr celkem 12 mužů a 34 žen. Průměrný věk pedaggických pracvníků činí 43,3 let. Každý pracvník je plně kvalifikvaný, všechny vyučvací hdiny gymnázia jsu učeny v rámci aprbace jedntlivých vyučujících. Všichni pracvníci neustále zvyšují svu dbrnst abslvváním akreditvaných kurzů: základní kurz pčítačvéh vzdělávání základy ekgramtnsti kurzy rzšiřující jedntlivé bry. Na škle půsbí: šklní metdik prevence sciálně-patlgických jevů (Mgr. Zuzana Kardšvá) krdinátr EVVO (Mgr. Martin Duda) krdinátr ICT (Mgr. Henrik Sztkwski). Někteří vyučující jsu členy kresních kmisí, které se pdílení na rganizaci lympiád a sutěží pr žáky. Na škle učí pedaggvé, kteří byli ceněni za svu práci Mravskslezským krajem. 2.4 Dluhdbé prjekty, mezinárdní splupráce Škla splupracuje v rámci prjektu Spaces fr Learning Místa k učení s partnersku šklu ve Sktsku. Škla má akreditaci na vzdělávací akci Základy ekgramtnsti učitelů. Opakvaně se zapjuje d prjektů s envirnmentální prblematiku: Učitel a vzdělávání pr udržitelný rzvj. Piltní střední škly KEV a příprava učitelů pr vzdělání k udržitelnému rzvji. 2.5 Splupráce s rdiči a jinými subjekty Při škle je zřízena Šklská rada, která má 9 členů. 3
Rdiče a záknní zástupci žáků splupracují s vedením škly prstřednictvím pravidelných schůzek SRPŠ (Sdružení rdičů a přátel škly), kde získávají infrmace a mhu vlivnit dění ve škle. O prspěchu žáků jsu záknní zástupci infrmvání na třídních schůzkách a při sbním jednání s třídním učitelem. Prstřednictvím internetu se mhu záknní zástupci seznámit s úspěchy žáků v sutěžích. Sciálně patlgickým jevům se snažíme předcházet spluprací s dbrnými institucemi. Při výuce pedaggvé splupracují s jinými šklami, institucemi a nevládními a ne-ziskvými rganizacemi. 3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření škly Škla vytváří pdmínky pr t, aby žáci získali dstatečné všebecné znalsti a dvednsti ve všech všebecně vzdělávacích předmětech Širší znalsti mhu žáci získat ve vlitelných předmětech. V rámci vlitelných předmětů se žáci mhu připravvat na sutěže akreditvané MŠMT. Všichni žáci se v průběhu studia seznámí se základními principy udržitelnéh rzvje. Frma studia klade důraz na vlastní zdpvědnst žáků za své vzdělání a buducí úspěšnst na vyšším gymnáziu. 3.2 Prfil abslventa Žáci jsu p abslvvání vybaveni znalstmi, které dpvídají všem pžadavkům RVP G ve všech vzdělávacích blastech. Žáci jsu p abslvvání vybaveni znalstmi, které výrazně převyšují pžadavky RVP. Obsah si zvlí frmu vlitelných předmětů během studia. Jsu tak připraveni ke studiu na VŠ dle svéh výběru. Díky bhatým mžnstem prfilace frmu vlitelných předmětů je tak žákům umžněna kvalitní příprava na jakýkli typ vyské škly. Žáci během studia získají návyky a dvednsti ptřebné pr další prfesní rientaci: práce s více zdrji infrmací, týmvá práce, využívání ICT techniky, schpnst kmunikvat a prezentvat svu práci. Díky pečlivě začleněnému průřezvému tématu Envirnmentální výchva jsu schpni principy udržitelnéh rzvje uplatňvat v brech, kterým se budu věnvat p abslvvání gymnázia. Žáci mají mžnst ke knci studia slžit některu z mezinárdně uznávaných zkušek z cizíh jazyka. 3.3 Organizace přijímacíh řízení Přijímací řízení vychází ze zákna č.561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) ve znění pzdějších předpisů. Vzhledem ke značné četnsti změn právních předpisů týkajících se přijímacíh řízení na střední škly v psledních letech a v suladu s přípravu dalších právních vymezení (Vyhláška MŠMT, Správní řád atd.) nelze v dluhdbém hrizntu vymezit jednznačně rganizaci přijímacíh řízení. Přijímací zkušky budu upraveny každrčně ředitelem škly v suladu s právními předpisy, pžadavky zřizvatele škly a dluhdbými záměry vývje škly. Škla v sučasné dbě neumžňuje výuku imbilních žáků. 4
Přesné infrmace bdvání jedntlivých částí přijímací zkušky, bdech přidělvaných za výsledky předchzíh studia a za úspěchy v mimšklních činnstech, úpravě průběhu přijímací zkušky pr ptřebné uchazeče studium lze najít na internetvých stránkách www.gym-karvina.cz. 3.4 Organizace maturitní zkušky Organizace maturitní zkušky se řídí záknem č.561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) ve znění pzdějších předpisů. Upřesnění rganizace maturitních zkušek musí být v suladu s příslušnu vyhlášku MŠMT uknčvání studia v platném znění. Vzhledem k pliticky a rganizačně nejasným neb pzměňvaným záměrům realizace státní části maturitní zkušky v bdbí 1995-2009 není mžné v tmt dkumentu jednznačně vymezit průběh a rganizaci všech částí maturitní zkušky (státní, prfilvá) a bude nutn ji řešit pružně každrčním pkynem ředitele d dby úplnéh naběhnutí státních maturitních zkušek v plném rzsahu. 3.5 Výchvné a vzdělávací strategie Kmpetence k učení Učitelé mtivují žáky k tevřensti v blasti pznávání, zadávají žákům prblémvé úkly, vedu je k využívání dbrné literatury a šklní knihvny. Učitelé vedu žáky k samstatné práci s infrmacemi (vyhledávání, zpracvání, vyhdncvání různých zdrjů, systematizace infrmací a vytváření mentálních map). Učitelé umžňují žákům prezentvat jejich práci (referáty, eseje, seminární práce, celšklní přehlídky, pravidelná prezentace na webu atd.). Učitelé pskytují žákům prstr k diskusi a hledání různých řešení předlžených prblémů. Škla pdpruje mnhstrannst výuky a individuální zájmy žáků širku nabídku vlitelných seminářů. Kmpetence k řešení prblémů Učitelé pdněcují žáky k hledání a frmulvání prblémů, umžňují jim navrhvat a prvnávat různá řešení, pracvat v menších skupinách. Učitelé zapjují d výuky prblémvé aspekty každdenníh živta. Učitelé vedu žáky k argumentaci pdlžené důkazy. Učitelé pdprují řešení prblémů s mezibrvým přesahem, žáci se pdílejí na rganizaci mezibrvých prjektů. Učitelé zapjují žáky d přípravy mimvyučvacích aktivit, jejich rganizace a vedení (drgvé situace, Ukliďme svět a další ). Kmpetence kmunikativní Učitelé vytvářejí žákům prstr pr zapjení d klektivu splužáků, splupráci, prezentaci pstjů (prjektvý den), pr kmunikaci v nvých skupinách ( exkurze, celšklní prjekty apd.). Učitelé pdněcují žáky k výstižné a kultivvané kmunikaci ústní i písemné (rčníkvé práce, jejich prezentace apd.), ve výuce jim pmáhají s przuměním brvé terminlgii, pchpení zápisů, grafů, statistických přehledů. 5
Učitelé mtivují a vedu žáky k sbitému a sebevědmému prjevu, umžňují jim prezentaci různých aktivit (prezentace zájmvé činnsti, prjekty tvůrčíh psaní, sbr, výstavy atd.). Učitelé pr žáky pravidelně připravují výměnné zahraniční zájezdy, mezinárdní prjekty i zahraniční stáže. Učitelé splečně s žáky připravují setkání s různými sbnstmi splečenskéh i plitickéh živta (besedy, grantvé prjekty atd.). Škla umžňuje žákům v pdstatě nemezený přístup k internetu, vede je k jeh smysluplnému využívání jak jednmu z klíčvých zdrjů infrmací a ke kmunikaci s klím. Kmpetence sciální a persnální Škla se zaměřuje na budvání a rzvíjení dbrých mezilidských vztahů mezi žáky navzájem, ale i vztahů mezi žáky a učiteli (kurzy, exkurze atd.). Celá výchvná kncepce vede k vytváření a psilvání vztahů nejen uvnitř jedntlivých rčníků, ale i mezi žáky různých rčníků i typů studia (výsledkem je kvalitní sciální kmunikace, dmítání šikany, respektvání statních). Učitelé respektují individualitu žáků a vedu k tmu i žáky. Škla pdpruje individuální zájmy žáků, pdpruje jejich rzvj nabídku mimvyučvacích aktivit. Učitelé psilují samstatné a zdpvědné chvání žáků při rganizvání různých činnstí a akcí šklníh, ale i mezišklníh charakteru (akce kulturní, splečenské, sprtvní, přehlídky, sutěže atd.). Kmpetence bčanské Žáci splurzhdují různých tázkách chdu škly (výzdba tříd, skladba vlitelných předmětů, rganizace šklních akcí, začátek vyučvání atd.). Škla ve svém učebním plánu zapjuje žáky d činnsti bčanských sdružení (Den Země, sbírky, práce nadací apd.). Učitelé vedu žáky k tleranci vůči jiným kulturám (např. zaměření některých vlitelných seminářů). Učitelé pdprují vhdnými příklady rzvj bčanské uvědmělsti žáků. Učitelé zařazují d výuky návštěvu různých institucí (parlament, sudy). Učitelé, ale i žáci sami rganizují pravidelné návštěvy zajímavých sbnstí splečenskéh a kulturníh živta. Kmpetence pracvní Učitelé mtivují a vedu žáky k tmu, aby znalsti a zkušensti získané v jedntlivých blastech využívali v zájmu své přípravy na buducí studium, pvlání a ve svém dalším živtě. Učitelé učí žáky vědmě užívat a vládat digitální techniku. Učitelé vyžadují, aby žáci při pracvních činnstech ddržvali vymezená pravidla týkající se práce s uvedenu techniku a zásady bezpečnsti včetně první pmci. Učitelé vedu žáky k bezpečnému vládání labratrní techniky a efektivnímu průběhu experimentální práce. 6
3.3 Zabezpečení výuky pr žáky se speciálními ptřebami Žáci se specifickými pruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysrtgrafie ) mají k dispsici nepvinný předmět Cvičení z českéh jazyka, který prbíhá v učebně vybavené pčítači pr každéh studenta. Žáci, kterým zdravtní stav neumžňuje studvat běžným způsbem, mhu studvat pdle individuálníh vzdělávacíh plánu způsby takvéh studia jsu uvedeny v kapitle 3.7 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných. Žáci, kterým by rdinné sciální pměry neumžňvaly studvat, umžňujeme integraci a zapjení d vzdělávacíh prcesu. Rdiče či záknní zástupci studentů se studijními prblémy jsu včas infrmváni, ve vzájemné splupráci je hledán řešení. Škla splupracuje s Pedaggick psychlgicku pradnu a s Centrem pr prevenci sciálně patlgických jevů. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Žáci, kteří dsahují výbrných výsledků ve sprtu, hře na hudební nástrj apd. mhu studvat pdle individuálníh vzdělávacíh plánu. Žáci, kteří dsahují výbrných výsledků v některé z předmětvých sutěží, mhu svůj studijní zájem rzvíjet frmu studia pdle individuálníh vzdělávacíh plánu. O studium pdle individuálníh vzdělávacíh plánu mají mžnst pžádat všichni žáci. Škla rzlišuje tři typy individuálních vzdělávacích plánů: Termínvané zkušení. Žák je přezkušván (jakukli frmu) p předchzí dmluvě s vyučujícím. Obvykle mají tit studenti dhdnut den v týdnu, kdy mhu být z danéh předmětu přezkušváni. Žák navštěvuje vyučvání v plném rzsahu, je mu umžňvána účast na sustředěních. Tent studijní plán je pvlván zpravidla žákům, kteří dsahují výbrných výsledků v předmětvých sutěžích (Matematická lympiáda apd.), věnují se výknnstně sprtu, hře na hudební nástrj či jiné, časvě nárčné aktivitě a dsahují v ní výbrných výsledků. Úlevy z výuky. Krmě termínvanéh zkušení je žákvi pvlena absence v přesně stanvených vyučvacích hdinách. Žák uzavírá klasifikaci v řádném termínu, v předmětech s vyšší absencí skládá, krmě běžných pvinnstí, dplňující zkušku před kmisí. Tent studijní plán je zpravidla pvlván vrchlvým sprtvcům (může však jít i žáky, kteří se věnují jiným aktivitám na vrchlvé úrvni), kterým rzvrh tréninků či příprav kliduje s rzvrhem šklní výuky. Samstatné studium. Student dchází d škly pdle individuálníh rzvrhu, termíny zkušek a uzavírání klasifikace jsu dhdnuty na individuální termíny. Tent studijní plán je pvlván výjimečně, např. reprezentantům ČR v některé sprtvní disciplíně, jejichž sezóna jim neumžňuje pravidelnu návštěvu škly. Na pvlení individuálníh studijníh plánu nemají žáci nárk a může jim být debrán. Stane se tak v případě, že neddržují pvinnsti (zejména termíny uzavírání klasifikace, dcházku d výuky 7
apd.), které jsu jim ulženy. Pdmínku udělení individuálníh studijníh plánu jsu také dbré studijní výsledky. 3.5 Začlenění průřezvých témat Všechny tematické kruhy všech průřezvých témat jsu začleněny jak sučást pvinných vzdělávacích předmětů. Následující tabulky bsahují celkvé shrnutí. V jedntlivých slupcích je mžn vysledvat uplatnění příslušnéh průřezvéh tématu. Pdrbnější infrmace frmách a metdách lze najít v učebních snvách. Vzhledem k zaměření škly je na vyšším gymnáziu pdrbněji zpracván průřezvé téma Envitnmentální výchva. PRIMA KVARTA PRŮŘEZOVÉ TÉMA TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA Osbnstní a sciální výchva Rzvj schpnstí pznávání Čj, Z Čj, IVT Sebepznání a sebepjetí VkZ Čj, Ch, OV Ch, Aj, Šj, OV, Nj Čj, Ch, Nj Seberegulace a seberganizace VkZ Ch, Bi Ch, Čj Psychhygiena Fy, HV Ch Ch Kreativita VV, M, PCG, Z Fy, VV, M, IVT, PCG Pznávání lidí Aj VkZ Mezilidské vztahy Kmunikace Čj, VV Čj, D, M,PCG Čj, HV, VV, Z Čj, Fy, M, Aj, PCG, IVT Kperace a kmpetice VkZ Ch Řešení prblémů a rzhdvací dvednsti M, PCG M, PCG, Bi Hdnty, pstje, praktická etika D Bi Čj, Ch, PCG, M, VV, IVT Ch, Nj, Rj, Šj, OV Čj, D, VV, Rj, Šj, OV Čj, Fy, M, Nj, PCG, Z, Ch, Fj, Rj, IVT M, Ch, PCG, Ch Čj, VV, M, Ch, PCG Ch, Nj Čj, VV, Nj Čj, M, PCG, Ch, Fj, Nj D, Ch, Aj M, Ch, Rj, Z, PCG Čj, Rj, OV, Z 8
Výchva demkratickéh bčana Občanská splečnst a škla OV, Z VV Aj, Nj VV, Rj Občan, bčanská splečnst a stát VV, OV OV D, VV, VkZ, Z Frmy participace bčanů v plitickém živtě OV Z VkZ Bi Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech Evrpa a svět nás zajímají Čj, VV Čj, HV Objevujeme Evrpu a svět Jsme Evrpané HV, Aj D Multikulturní výchva Kulturní diference D, Z HV Lidské vztahy Multikulturalita Čj, D, Rj, OV, Nj D, Bi Bi, OV Bi D, Bi, Z Čj Čj, VV, Aj Čj, Z, VV, Aj Aj, VV, IVT D, Z, VkZ Čj, Ch, Z Čj, Ch, Fj, Rj D, VV, Ch, Rj D, Rj, Šj, Nj Čj, Nj, VV, Rj, IVT Etnický půvd D, HV D, Bi Rj Princip sciálníh smíru a slidarity VkZ Z D Envirnmentální výchva VkZ Čj, Nj, Fy, D, Ch, Rj, Šj, OV Čj, Nj, VV, Ch, Fj Ch, Z, Nj Šj Čj, Nj, VV, Z Čj, Fj, Rj, Nj Eksystémy Bi, Z Bi Fy, Ch Ch, Bi Základní pdmínky živta Bi Bi Bi, Z Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí Fy, Bi Aj, Bi Vztah člvěka k prstředí Mediální výchva Čj, D, HV, VV, Bi Čj, HV, VV, Bi, Z, IVT VV, Ch, Rj, Šj, Bi Čj, Fy, Ch, Bi Fy, Rj, Bi Čj, Fy, VV, Ch, Nj, Bi, Z Čj, Nj, Fy, D, Ch, Aj, Rj, Bi Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení HV IVT Fy Aj, Z Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality D, Z, VkZ Bi Stavba mediálních sdělení Čj Z Vnímání autra mediálních sdělení VkZ VkZ Z Čj, Šj, Nj 9
Fungvání a vliv médií ve splečnsti VV, Z HV, VV Aj Tvrba mediálníh sdělení Práce v realizačním týmu VV VkZ, Čj, IVT VV, Bi, VkZ VV, IVT VV, Bi, VkZ, IVT D, Fy, Nj Čj, Nj, VV, Fj VV KVINTA OKTÁVA Osbnstní a sciální výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Psychické vlastnsti sbnsti, rzvj vlastní sbnsti SV Základy západní křesťanské civilizace Dě Odkaz mderních dějin pr dnešní dbu Dě Pznávání a rzvj vlastní sbnsti G Nadání, talent, imprvizace HV Genialita a vliv prstředí HV Lab. cvičení rg. schpnsti, přesná kmunikace Fy Fy Fy Lab. cvičení rg. schpnsti, přesná kmunikace Ch Ch Ch Představvání, prjev zájmu jiné lidi, vhdné tázky Aj Aj Aj Aj Sciální kmunikace Čj Čj Čj Čj Infrmatinen vn dem Alltag Nj Kmmunikatin Nj Nj Nj Nj Sciální kmunikace SV Seberegulace Šj Zátěžvé situace, stres, strategie jejich zvládání Bi Kmunikace, argumentace, řešení sprů Bi Bi Bi Bi Reflexe sebevládání - mapvání situací, kdy užívám vůli Bi Mnžiny rzvj rg.dvednstí a efekt. řešení prblémů M Pznávání a rzvj vlastní sbnsti VV Sciální kmunikace VV Mrálka všedníh dne VV VV Mrálka všedníh dne Fj Fj Sciální kmunikace Fj Fj Fj Fj Kmunikace, představvání Rj Rdina,práce, přátelství Rj Rj 10
Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Evrpa svět rdinné příběhy Rj Zeměpisné bjevy, klnialismus 19. stl., svět p rce 1945 Dě Dě Dě Třetí svět p druhé svatvé válce Dě Žijeme v Evrpě G Významní Evrpané z českéh prstředí Bi Bi Bi Bi Světvý ppulační vývj, mezinárdní migrace Bi Glbální prblémy, jejich příčina a důsledky VV Žijeme v Evrpě VV Křeny evrpské splečnsti Dě Dě Dě Dě České dějiny - průběžně Dě Dě Dě Antika klébka evrpské kultury HV Dějiny evrpské hudby HV Festivaly hudby HV HV Glbalizační a rzvjvé prcesy Einstein, astrfyzika Fy Glbální prblémy tepelné mtry,el. zdrje Fy Fy Struktura látek a vlastnsti bitechnlgie Ch Ch Ch Živt. styl v různých zemích Aj Aj Aj Aj Významní Evrpané Čj Čj Čj Čj Glbální prblémy Šj Vzdělávání v Evrpě a ve světě Šj Eurpäische Unin Nj Glbalizační a rzvjvé prcesy SV Glbální prblémy, jejich příčiny a důsledky SV EU, její instituce, histrie a sučasnst SV Vzdělávání v Evrpě a ve světě Fj Fj Fj Glbální prblémy, jejich příčiny a důsledky Fj Fj Fj 11
Multikulturní výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Vztah k multilingvní situaci a splupráce mezi lidmi Fj Fj Fj Rzpad klniální sustavy Dě Rasismus v kntextu mderních dějin Dě Dě Hledání hud. ukázky HV Pslech HV Zdrj mezinárdníh napětí Bi Bi Bi Bi Pstje a jednání ke xenfbii, rasismus a intleranci Bi Základní prblémy scikulturních rzdílů G Psychsciální aspekty interkulturality VV Základní prblémy scikulturních rzdílů VV Základní prblémy scikulturních rzdílů Šj Šj Šj Šj Stavba atmu, jaderné reakce - Meitnervá, Einstein Ch Osbnsti a událsti histrie, svátky, kníčky Aj Mdely sužití Čj Čj Deutschsprachige Länder Nj Nj Nj Nj Ausländerhass Nj Základní prblémy scikulturních rzdílů Fj Fj Etnický půvd Rj Ruská kultura Rj Rj Rj Rj Envirnmentální výchva PŘÍNOS PRŮŘEZOVÉHO TÉMU Uvědmvat si výlučné pstavení člvěka v přírdním systému a jeh dpvědnst za další vývj na planetě TEMATICKÝ OKRUH Oblast pstjů fylgeneze člvěka - Bi scilgie - SV člvěk a přírda - VV X X Beethven:Pastrální - HV X X literatura s ekl. tematiku - Čj eklgické zemědělství - Nj Pchpit, že člvěk z hle- závlahvé hspdářství - Dě X REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA X X X X 12
diska své existence musí využívat přírdních zdrjů ve svůj prspěch, ale vždy tak, aby nedšl k nevratnému pškzení živtníh prstředí. Uvědmit si, že k chraně přírdy může napmci každý jedinec svým eklgicky zdpvědným přístupem k běžným denním činnstem. Vnímat míst, ve kterém žije, a změny, které v něm prbíhají, a cítit zdpvědnst za jeh další vývj, a t nejen z hlediska živtníh prstředí. člvěk a živtní prstředí-vv X X paliva - Ch X energie - Fy X X hydrlgie - G X reprtáž - Čj X chrana ŽP - Nj X žebříček hdnt - SV X vztah člvěka k přírdě - Čj X X X X cestvání Rj, Šj X X X X chrana přírdy-vv X X Čechmr:Vda má - HV X X Turistický kurz TV X Martinů:Otevírání studánek - HV X X ŽP a jedntlivec - Nj X industrializace reginu - Dě X X živt ve 21.stletí - Nj X regin - VV X X reginální autři - Čj X X bidiverzita - Bi X X X X recyklace látek - Ch X X byvatelstv, sídla - G X X X mé měst, kraj Aj, Rj X X Oblast vědmstí a dvednstí zemědělství - Dě X X X Pznat slžitu prpjenst přírdních systémů a pchpit, že narušení jedné slžky systému může vést ke zhrucení celéh systému. eksystémy - Bi X X X planeta Země-VV X X kybernetika - IVT X úvaha - Čj X X znečiš. prstředí Šj, Aj, Nj, Rj X X X X 13
Hledat příčiny neuspkjivéh stavu živtníh prstředí v minulsti i sučasínsti mrvé epidemie - Dě X glbální prblémy - G X X X důsledky glbalizace - Nj X Pchpit velku prvázanst faktrů eklgických s faktry eknmickými a sciálními a být schpen vybrat ptimální řešení v reálných situacích. právní péče ŽP - SV envirnmentalismus - Bi rzbr textů Čj Optim. využívání survin Ch X X X X Nahlížet různé aspekty eklgických prblémů, vytvářet si vlastní názr a pstj k nim. Uvědmit si vliv znečištěnnéh prstředí na lidské zdraví. člvěk a přírda - VV referáty s prblematiku ŽP - Čj srvnání našeh reginu s cizinu Nj, Aj, Rj, Šj srvnání našeh reginu s cizinu - Ch civilizační nemci - Nj negativní jevy ve splečnsti - SV X X X X X zdravý živtní styl Bi, Rj, X X X člvěk a zdraví-vv vliv látek na rganismus - Ch X X slhvá práce, výklad - Čj X X X X X X prezentace, chrana ŽP - Čj X Dzvídat se, jaké mžnsti mám jak bčan při chraně živtníh prstředí, a umět jich využívat. přístup spl. k chraně ŽP - Nj X státní správa - SV X chráněný území Bi, G X X X přírdní krásy Aj, Rj X X X X Získat praktické dvednsti a návyky pr běžné denní činnsti napmáhající ke zlepšení živtníh prstředí. statistika - M X člvěk a splečnst - VV X X režim dne - Aj, Nj, Fj, Šj X X likvidace dpadů - Ch X X X řečnická cvičení - Čj X X X X Prpjit pznatky a dvednsti z jedntlivých vzdělávacích blastí a využívat je při řešení envirnmentální tržní hspdářství - SV zpracvání dat - M grafické zpracvání dat - IVT X X X X 14
prblematiky. prezentace - Čj X X Mediální výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Vědmí síly a významu aktivníh přístupu ke všem pdnětům Fj Fj Média a mediální prdukce Šj Pčátky nvvěké vzdělansti Dě Dě Ttalitní a demkratické režimy 20. stletí Dě Vývj řeči a písma Dě Dě Dě Mediální prdukty a jejich význam G Příprava příspěvku na stejné téma Bi Bi Bi Bi C v časpisech žáci pvažují za zajímavé a c pstrádají Bi Bi Bi Bi Samstatná práce studentů HV HV Telefnvání, získávání infrmací Aj Aj Aj Média a mediální prdukce VV Uživatelé VV Základní žurnalistické útvary Čj Čj Čj Čj Mediální prdukce televize, rzhlas, ptika, vlnění F F Massenmedien Nj Nj Nj Účinky mediální prdukce a vliv médií Fj Tvrba internetvé prezentace IVT IVT IVT IVT Práce s daty (třídění, filtrvání), databáze IVT IVT Animvaná prezentace IVT IVT Telefnvání Rj Vyplňvání dtazníků Rj 15
4. Učební plán Vzdělávací blasti Předměty Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk Další cizí jazyk Matematika a její aplikace Matematika Praktická cvičení z gemetrie Infrmatika a infrmační a kmunikační technlgie Infrmatika a výpčetní technika - 1 1-2 1) Člvěk a přírda Fyzika Chemie Bilgie Zeměpis Člvěk a splečnst Občanská výchva Dějepis Člvěk a svět práce Umění a kultura Hudební výchva Výtvarný výchva Člvěk a zdraví Tělesná výchva Výchva ke zdraví Vlitelný předmět 1 - seminář Prima Sekunda Tercie Kvarta sučet 5 4 4 4 17 1) 3 3 3 3 12 - - 3 3 6 1) 4 4 4 4 16 1) 1 - - - 1 2 2+1 2) 2+0,5 2) 2 9,5 1) - - 2 2+1 2) 5 1) 2 2+1 2) 2+0,5 2) 2 9,5 1) 2 2 2 2 8 1) 1 1 1 1 4 1) 2 2 2 2 8 1) integrván 3) - 1 1 - - 2 2 2 2 2 8 3 2 2 2 9-1 1-2 1) - 1-1 2 1) Vlitelný předmět 2 - seminář - - - 1 1 1) Celkvá dtace hdin 28 30 32 32 122 Pznámky: 1. předměty byly psíleny z dispnibilních hdin 2. třída má v předmětech fyzika, chemie a bilgie jednu hdinu týdně půlenu a dučí se jak dvuhdinvé praktikum 3. bsah vzdělávací blasti Člvěk a svět práce byl integrván a je sučásti předmětů Matematika, Fyzika, Bilgie a Výchva ke zdraví 16
Vzdělávací blasti Předměty Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura 4 3 3 4 14 1) Cizí jazyk 4 3 3 3 13 1) Další cizí jazyk 3 4 3 3 13 1) Matematika a její aplikace Matematika 5 4 4 2 15 1) Člvěk a přírda Fyzika Chemie Bilgie Gegrafie Gelgie Člvěk a splečnst Splečenské vědy Dějepis Člvěk a svět práce Kvinta Sexta Septima Oktáva sučet 2+1 2) 2 2+1 2) 2 10 2+1 2) 2+1 2) 2-8 2 2+1 2) 2+1 2) 2 10 2 3 2-7 integrván 3) - 1 2 2 2 7 2 2 3-7 integrván 4) - Umění a kultura Hudební br / Výtvarný br 2 2 - - 4 Člvěk a zdraví Tělesná výchva Výchva ke zdraví 2 2 2 2 8 integrván 5) - Infrmatika a infrmační a kmunikační technlgie 2 2 - - 4 Vlitelný předmět 1 - seminář - - 2 2 4 Vlitelný předmět 2 - seminář - - 2 2 4 Vlitelný předmět 3 - seminář - - - 2 2 Vlitelný předmět 4 - seminář - - - 2 2 Celkvá dtace hdin 35 35 34 28 132 Pznámky: 1. předměty ve vzdělávací blasti Jazyk a jazykvá kmunikace byly psíleny z dispnibilních hdin z důvdů rzvje kmunikačních schpnstí žáků 2. třída má v předmětech fyzika, chemie a bilgie jednu hdinu týdně půlenu a dučí se jak dvuhdinvé praktikum, psílení předmětu ve vzdělávací blasti Člvěk a přírda vychází kapitl 3.1 Zaměření škly, 3.2 Prfil abslventa a integrace v bdech 3, 4, 5 3. bsah předmětu gelgie byl integrván a je sučástí předmětu Gegrafie 17
4. bsah vzdělávací blasti Člvěk a svět práce byl integrván a je sučásti předmětu Splečenské vědy 5. bsah předmětu výchva ke zdraví byl integrván a je sučásti předmětu Bilgie 18
5. Učební snvy UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 19
Časvé, bsahvé a rganizační vymezení předmětu Rčník: Prima Sekunda Tercie Kvarta Pčet hdin: 5 4 4 4 Učební texty: ČEKÝ JAZYK 6-9 pr ZŠ a VG, nakladatelství Fraus Charakteristika předmětu: Obsahvé vymezení Vyučvací předmět český jazyk a literatura vychází z bsahu vzdělávacíh bru český jazyk a literatura RVP ZV. V části jazykvé a slhvé je spjen úzce s předmětem cizí jazyk a zejména v části literární je spjat s vyučvacím předmětem dějepis a bčanská výchva. Organizační vymezení Vzdělávací bsah předmětu český jazyk a literatura má kmplexní charakter. Pr přehlednst je rzdělen d tří základních slžek, které jsu navzájem prpjeny: výchva literární výchva jazykvá výchva kmunikační a slhvá Sučástí výuky předmětu jsu pravidelné návštěvy kulturních představení divadelních i filmvých, návštěvy výstav výtvarnéh umění, knihvnické lekce, které napmáhají při realizaci některých čekávaných výstupů. Uplatňvané strategie: V hdinách učitel rzvíjí a utváří základní klíčvé kmpetence. Jedná se především kmpetence kmunikativní k učení k řešení prblému Dále dchází k rzvíjení dalších kmpetencí v suvislsti s prpjenstí bsahů jiných vyučvacích předmětů: kmpetence sciální kmpetence bčanská Aby učitel na základě učiva dsáhl u žáků rzvje těcht kmpetencí, užívá následujících strategií a pstupů: učitel vybírá pr žáky zajímavé úkly a texty mtivuje k zapjení d předmětvých sutěží y lympiád učitel zadává takvá témata, v nichž žáci tevřeně vyjadřují svůj názr pdepřený lgickými argumenty a tlerují mínění jiných učitel vybírá různé typy textů, pdle zadání žáci prvádějí analýzu bsahu, zbecňují, frmulují závěry 20
učitel vhdnu frmu neb výběrem tématu vede žáka k tmu, aby při diskusích na dbrné téma, zejména při tvrbě slhvých prací dbrnéh stylu a úvah, využíval svje pznatky či znalsti z dřívějška a z jiných brů učitel pdpruje v žácích kreativitu různými způsby práce s literárními texty a ukázkami učitel zadává žákům individuálně neb ve skupinách krátké referáty nejnvějším dění v kultuře (literatura, film) na pdkladě internetu či nvinvých článků žáci se dma připravují samstudiem, ke kterému učitel předem připraví cílené tázky tak, aby se žáci sustředili na určité pasáže textu a dkázali se v něm rientvat, redukvat nadbytečné a sustředit se na důležité učí žáky třídit texty d skupin pdle stylu učitel zadává mtivující úkly pr mluvní cvičení, jednu z frem je ústní zkušení, které je metdu mluvníh cvičení i metdu klasifikační učitel žáky učí vést diskusi tak, aby byl splněn její cíl učitel vede žáky k tvrbě vlastních textů, pdpruje jejich tvůrčí psaní učitel žáky vede k tmu, aby prezentvali své dbré vlastnsti, dvednsti a kníčky, aby dkázali hdntit splužáky učitel žáka knstruktivně kritizuje, vede všechny žáky ke knstruktivní kritice, dále učí žáka vnímat sebe sama ve skupině a dstraňvat chyby v kmunikaci a chvání Prima Téma Učiv KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Vyplňvání tiskpisů Vzkaz, zpráva, známení Dpis Ppis budvy, místnsti Ppis pstavy Ppis krajiny Ppis pracvníh pstupu Žák: Očekávané výstupy třídí infrmace dle důležitsti - psudí jejich bjektivnst - rientuje se v textu - umí napsat dpis (i elektrnicku zprávu) p stránce frmální i bsahvé - pracuje s slvením, pzdravem - dkáže stylisticky a bsahvě dlišit psaní dpisu různým adresátům - pzná, c je t ppis - naučí se ppisvat jevy, věci, děje - umí pracvat s přídavnými jmény - pstupuje d celku k části neb d části k celku Výpisky, výtah - umí napsat dpis (elektrnicku zprávu) p stránce frmální i bsahvé - pracuje s slvením, pzdravem - pracuje se základní triádu (c? kdy? kde?) Vypravvání pzná, c je t vyprávěcí pstup - pracuje s časvu Časvý plán Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata září - listpad Kmunikace prsinec - březen březen - duben květen - červen Mezilidské vztahy 21
Jazykvé prstředky Stavba, snva JAZYKOVÁ VÝCHOVA pdstatná jména (substantiva) pslupnstí - definuje vyprávěcí jazykvé prstředky - rzčlení text vypravvání dle frmy a bsahu (úvd, stať, závěr) - dkáže vytvřit a zapsat snvu - - uvědmuje si důležitsti zápletky a vyvrchlení pr příběh umí rzlišit pdstatná jména knkrétní a abstraktní, pmnžná, hrmadná a látkvá - umí rzlišit pdstatná jména becná a vlastní - uvědmuje si becné zásady psaní velkých písmen - umí sklňvat, zná sklňvací vzry, pzná pád, čísl, rd - uvědmuje si některé dchylky d pravidelnéh sklňvání pdstatných jmen září - leden Rzvj schpnstí pznávání - přídavná jména (adjektiva) - umí určit druh přídavnéh jména, zná vzry a správně pdle nich sklňuje - umí stupňvat přídavná jména - zájmena, číslvky - slvesa - umí určit druh - umí sklňvat zájmena sbní, částečně se rientuje ve sklňvání i statních druhů zájmen - zvládá pravpis číslvek základních a řadvých psaných číslicí - umí časvat slves, pzná jeh základní gramatické kategrie čísla, času, způsbu - umí rzlišit pdmiňvací způsb přítmný a minulý Jazykvé příručky - pracuje s jazykvými příručkami základními, ví, c bsahují, uvědmuje si jejich důležitst Skladba 1. Větné členy Základní skladební pzná základní skladební dvjici - umí určit druh pdmětu a přísudku - rzlišuje hlý, rzvitý a něklikanásbný P a Př únr - květen 22
dvjice Shda přísudku s pdmětem Rzvíjející větné členy - pravpisně zvládne shdu pdmětu a přísudku v příčestí minulém - rzvijí pdmět a přísudek jinými větnými členy, umí je pjmenvat - pzná, c je t věta, definuje ji 2. Věta jednduchá 3. Suvětí Zvukvá stránka jazyka Stavba slva a pravpis Jazykvěda a její slžky LITERÁRNÍ VÝCHOVA Můj dmv..a t je ta krásná země Otec vlasti ( Karlu IV.) Učitel nárdů ( J.A. Kmenském) - pzná, c je suvětí - umí určit pčet vět v suvětí a rientačně dlišit věty hlavní d vedlejších - - zvládá interpunkce v jednduchých suvětích - uvědmuje si rzdíl mezi zvukem a písmem - rientačně se rientuje ve významu pjmů - spdba znělsti, přízvuk, meldie, důraz, temp a pauzy - uvědmuje si dlišnst útvarů nárdníh jazyka a umí definvat význam pjmů nářečí, slang, argt, becná čeština - definuje jazykvědu jak vědní br - pmcí literatury si prhlubuje vztah k české zemi a jejím výrazným sbnstem, místům a událstem - rzliší prózu d pezie a dkáže definvat jejich základní znaky - definuje základní charakteristiku básně (rým, slka, brazná pjmenvání, rytmus, vlný verš, zvukvé prstředky) - pzná literaturu histricku, pvěsti květen - červen září -prsinec Mezipŗedmět. vztahy: Vztah člvěka k prstředí Dě, Z Nárd sbě ( Nárdním divadle) Bejvával - seznámil se s významnými autry dbrdružné literatury pr děti (Fglar, Štrch, May, leden 23
Za dbrdružstvím V nebezpečí Kipling) - všímá si budvání napětí, užití přímé řeči, dějvých slves atd. - definuje základní charakteristiku przaickéh textu (rzčlenění na díly, kapitly, dstavce) - umí pjmenvat téma, které autr zpracvává únr Dě Vztah k přírdě V zahradě, v lese na hrách Nevšední příběhy Ve škle, dma a mezi kamarády - všímá si pstav, jejich vztahů, mtivací k jednání, autrvy charakteristiky pstav atd. - s pmcí literatury rzvíjí svu fantazii a představivst duben květen - červen Lidské vztahy Ve škle fantazie Mezipředmětvé vztahy, průřezvá témata: Mezipředmětvé vztahy dějepis, zeměpis Průřezvá témata Rzvj a schpnst pznávání, mezilidské vztahy, kmunikace, Evrpa a svět nás zajímají, bjevujeme Evrpu a svět, lidské vztahy, vztah člvěka k prstředí Sekunda Téma Učiv KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Ppis uměleckých děl Ppis výrbku Ppis pracvníh pstupu Žák: Očekávané výstupy - umí vypravvat, stylizvat text vhdnými jazykvými prstředky, užívá přímu řeč - dkáže zpracvat snvu - dkáže rzdělit celek na části, umí je bjektivně ppsat, užívá vhdná přirvnání, přívlastky Časvý plán září - říjen Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata Mezilidské vztahy Stavba mediálních 24
Charakteristika Líčení Výtah Žádst Živtpis - umí rzlišit charakteristiku vnější a vnitřní, ppsat pvahu člvěka, jeh schpnsti, zájmy, užívá vhdné jazykvé prstředky, rčení, přirvnání - prcvičuje subjektivně zabarvený ppis - uspřádá infrmace v textu s hledem na jeh účel - umí frmulvat žádst - sestaví živtpis vlastní, rdinnéh příslušníka, známé sbnsti listpad - prsinec leden únr březen duben dělení Tvrba med. sdělení Kmunikace Vypravvání - sestaví snvu, umí vyprávět ukázku z knihy, scény z filmu, příběhy z rdinnéh živta květen - červen JAZYKOVÁ VÝCHOVA Význam slv Slva jednznačná mnhznačná, suslví, rčení Obhacvání slvní zásby, slvtvrba, dvzvání, skládání, zkracvání Tvarslví Pdstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslvky Slvesa Příslvce Předlžky, spjky, částice, citslvce - definuje slv - dělí slva na spisvná a nespisvná - pzná hmnyma, synnyma - pzná slva přejatá, dvzená a slžená - slvtvrný základ a prstředek, užívá slženin, rzlišuje zkratky a zkratkvá slva - pzná slvní druhy dle významu i frmy - umí sklňvat jména - umí pracvat s nesklnnými jmény - umí časvat slvesa, určí jejich kategrie - pzná, jaku funkci mají slvní druhy ve větě, zná příslvečné spřežky, zná využití stupňvaných tvarů příslvcí - umí rzlišit slva nehebná a vyhledat je v textu září listpad listpad - leden Rzvj schpnstí pznávání Skladba Věta dvjčlenná, jednčlenná, větný ekvivalent, rzvíjející větné členy: předmět, příslvečné určení, přívlastek, dplněk, - pracuje s pjmy pdmět a přísudek část pdmětná a přísudkvá větný člen větný člen vyjádřený slvesně únr - květen 25
přístavek Vedlejší věty -přísudkvá -pdmětná -předmětná -příslvečné -přívlastkvá -dplňkvá Větná stavba Pravpis Vlastní jména - umí nahradit větný člen vedlejší větu a napak - umí plžit tázku tak, aby se dal dpvědět vedlejší větu - zvládá syntaktický pravpis a pzná spjvací výrazy - pzná, c je ve větě důležité (jádr) a c je již znám (výchdisk) - pzná, c je t vlastní jmén - umí správně pracvat s velkými písmeny květen - červen Pravpis i/y LITERÁRNÍ VÝCHOVA Můj dmv Byl, nebyl C nás zajímá - umí vyhledat prblematické jevy v příručce - umí správně napsat příčestí minulé ve shdě s pdmětem - umí vyjmenvaná slva - umí přednášet a ústně interpretvat text - umí text dtvářet - pzná tematicku blast dle jazykvéh stylu autra - interpretuje básnický text - pzná humr a satiru - ví, c je t jazykvá kmika - ví, c je situační kmika - seznámí se s pjmy literární terie: phádka, pvěst, báje, bajka, rmán, drama, fejetn, esej, cestpis, memáry - seznámí se i s evrpsku a světvu literaturu září - listpad prsinec - únr březen - červen Mezipředmět. vztahy: dějepis zeměpis bčanská nauka tělesná vých. výtvarná vých. Evrpa a svět nás zajímají Objevujeme Evrpu a svět Vztah člvěka k prstředí Lidské vztahy Mezipředmětvé vztahy, průřezvá témata: Mezipředmětvé vztahy dějepis, zeměpis, bčanská nauka, tělesná a výtvarná výchva Průřezvá témata Rzvj a schpnst pznávání, mezilidské vztahy, kmunikace, Evrpa a svět nás zajímají, bjevujeme Evrpu a svět, lidské vztahy, vztah člvěka k prstředí, stavba mediálníh sdělení, tvrba mediálníh sdělení 26
Tercie Téma Učiv KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Charakteristika literárních pstav Výklad Výtah Subjektivně zabarvený ppis Žák: Očekávané výstupy - subjektivně hdntí ppisvanu skutečnst, tříbí své názry, zdůvdňuje je, klade si deliberativní tázky, na které hledá dpvěď, hledá řešení prblému - na základě čtenéh textu pzná vlastnsti pstav, interpretuje jejich chvání, pstje, jazyk, vyjadřvání, hdntí, kritizuje, navrhuje jejich nápravu - bjektivně hdntí skutečnst, dkáže předat názry, výstupy výzkumů, umí pužívat terminlgii, sdělvat pdstatné jednduchu a srzumitelnu frmu Časvý plán září říjen listpad prsimec leden březen Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata Kreativita Mezilidské vztahy Kmunikace Úvaha JAZYKOVÁ VÝCHOVA Nauka slvní zásbě Sklňvání přejatých becných jmen Sklňvání přejatých vlastních jmen Slvesný vid Pravpis kncvek jmen a slves (s-, z-, vz-, běbje, vě-vje, mě-mně) Základní větné členy Rzvíjející větné členy Přístavkvý vztah Suvětí pdřadné, suřadné spjení vět, druh vedlejších vět Suvětí suřadné, pměry mezi hlavními větami - pzná slva přejatá, určí jazyk přejatéh slva - přiřazuje přejatá slva k českým vzrům neb sklňuje zvláštně - pracuje s cizími jmény a názvy - cizím slvům rzumí - správně sklňuje prblematická zájmena - pzná slvesný vid dknavý/nedknavý - zařadí slves ke vzru a umí správně určit minulý čas a rzkazvací způsb - správně užívá mrflgické tvary a správně je zapisuje - definuje větný člen na základě bsahu, pstavení ve větě i slvnědruhvé platnsti - umí užívat přístavky, dděluje je interpunkcí - umí rzdělit suvětí na části - pzná pdřadnst vět - pzná suřadnst vět - rzpzná vedlejší věty a nahradí duben - červen září říjen říjen listpad prsinec leden květen Rzvj schpnsti pznávání 27
Obecné výklady Českém jazyce LITERÁRNÍ VÝCHOVA Můj dmv a svět O bzích a lidech Ve službě bhu, králi a dámě Vyšla hvězda nad Betlémem Sen, láska a smrt Ša Čtu, čteš, čteme je větným členem - umí se zeptat na vedlejší větu - umí ji ddělvat částkami z bu stran - pzná spjky suřadné a pměry - umí přednes literárníh textu - vlně reprdukuje - zaznamenává hlavní myšlenky - dramatizuje - výtvarně text dprvází - pzná strukturu, pracuje s pjmy: námět téma díla lit. hrdina kmpzice červen září říjen listpad prsinecleden únr březen duben - červen Mezipředmět. vztahy: Dě, Z Evrpa a svět nás zajímají Objevujeme Evrpu a svět Lidské vztahy Vztah člvěka k prstředí Mezipředmětvé vztahy, průřezvá témata: Mezipředmětvé vztahy dějepis, zeměpis Průřezvá témata Rzvj a schpnst pznávání, kreativita, mezilidské vztahy, kmunikace, Evrpa a svět nás zajímají, bjevujeme Evrpu a svět, lidské vztahy, vztah člvěka k prstředí Kvarta Téma Učiv KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Výklad Ppis Ppis předmětu Ppis děje, pracvníh pstupu Ppis uměleckéh díla Subj. zabarvený ppis Charakteristika Vypravvání Žák: Očekávané výstupy - frmuluje hl.myšlenky textu, vyhledává infrmace vhdné k řešení prblému - umí ppsat základní vlastnsti věcí a sb z hlediska fyzickéh, u člvěka umí charakterizvat jeh vlastnsti z hlediska psychickéh. - umí zpracvat ppis pstupu tak, aby byl funkční jak návd - rzlišuje charakteristiku přímu a nepřímu - umí vypravvat záživnu frmu, pužívá vhdných jazykvých prstředků - umí vypravvat fikci, umí Časvý plán září říjen listpad prsinec leden únr Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata Stavba mediálníh sdělení Tvrba med. sdělení Kmunikace Kreativita Mezilidské vztahy Multikulturalita Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí Hdnty, pstje, 28
Úvaha Prslv, diskuse Fejetn Funkční styly vymýšlet zápletky a způsby jejich rzuzlení, retrspektiva - zamýšlí se nad prblémy, dspěje k nějakému závěru - umí prmluvat k publiku, fungvat jak mderátr, vyzná se v tiskvinách, rzlišuje vhdnst a nevhdnst vyjádření a správně interpretuje prjevy jiných - tvří publicistický útvar na akruální téma - rzezná jedn. funkční styly březen - duben praktická etika Vztah člvěka k prstředí Literární výchva Občanská výchva Živtpis, dpis JAZYKOVÁ VÝCHOVA Slvní zásba a význam slva, slv a suslví, jádr slvní zásby, rzvrstvení sl. zásby Nauka tvření slv Tvarslví pdstatná jména přídavná jména zájmena a číslvky slvesa - umí zásady spisvné výslvnsti - umí mdulvat suvislu řeč - rzlišuje sl. zás. aktivní a pasivní - definuje synnyma, hmnyma, antnyma - zná zásady tvření českých slv - umí pracvat s celu deklinací, zná i tvary nebvyklé - rzlišuje pdst.jm. becná, vlastní, knkrétní, abstraktní - zná druhy a sklňvání zájmen a číslvek - rzliší přechdník přít. a min., přidělí slves k jedn, slvesným třídám září listpad prsinec - leden Občan, bčanská splečnst a stát Rzvj schpnsti pznávání příslvce předlžky a spjky - rzlišuje předlžky vlastní a nevlastní, spjky suřadicí a pdřadicí Skladba Stavba věty a suvětí Věty pdle pstje mluvčíh Tvření věty a suvětí Větné členy - zná pjmy shda, řízenst, přimykání - rzlišuje druhy vedlejších vět - pzná přívlastek vlný, těsný, dplněk únr - duben Mezipřed. vztahy: Dě, Z 29
Věta hlavní a vedlejší Suvětí suřadné a pdřadné Druhy vedlejších vět Řeč přímá, nepřímá Samstatný větný člen, slvení, vsuvka Pravpis Pravpis kncvek jmen a slves, psaní velkých písmen ve vlastních jménech Hlavní zásady českéh slvsledu Obecné výklady jazyce Slvanské jazyky, vývj českéh jazyka, útvary českéh jazyka Jazykvěda a její disciplíny Jazykvá kultura LITERÁRNÍ VÝCHOVA Můj dmv Za literárními památkami Krása je v pravdě Mderna Avantgarda Neklidné 20. Stletí Čtu, čteš, čteme - umí utvřit větu dle syntaktických pravidel - vládá grafický zápis přímé řeči - užívá mrflgických pravidel jak metdy ke správnému pravpisu (vzry, shdy) - pracuje s pravidly pr zápis velkých písmen, užívá příručky - chápe nutnst kmunikace nezbytnst predikace jak lgickéh principu - chápe jazykvé rzlišení Evrpy, umí ppsat vývj jazyka becně i jazyka nárdníh - definuje se jak mluvčí jistéh nářečí - umí zaznamenat a reprdukvat hlavní myšlenky - interpretuje literární text - rzlišuje mezi literaturu umělecku a věcnu - srvnává literaturu mderní a starší, čím se vyznačuje, jaká témata ad. - zná hlavní vývjvá bdbí české i světvé literatury - zná hlavní představitele české prózy - zná hlavní představitele české pezie - zná hlavní představitele válečné literatury české i světvé - zná hlavní myšlenky díla K. Čapka květen červen září říjen listpad prsinec leden únr březen - duben květen - červen Mezipřed. vztahy: Dě Evrpa a svět nás zajímají Objevujeme Evrpu a svět Mezipředmětvé vztahy, průřezvá témata: Mezipředmětvé vztahy dějepis, zeměpis, bčanská nauka, výtvarná výchva Průřezvá témata Rzvj a schpnst pznávání, kreativita, mezilidské vztahy, hdnty, pstje, praktická etika, bčan, bčanská splečnst a stát, kmunikace, Evrpa a svět nás zajímají, bjevujeme Evrpu a svět, lidské vztahy, multikulturalita, lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí, vztah člvěka k prstředí, stavba mediálních sdělení, tvrba mediálníh sdělení 30
Časvé, bsahvé a rganizační vymezení předmětu Rčník : Kvinta Sexta Septima Oktáva Pčet hdin : 4 3 3 4 Učební texty : Literatura pr 1. 4. rčník SŠ, Didaktis Pracvní sešit k literatuře pr 1. 4. rčník SŠ, Didaktis Český jazyk přehled středšklskéh učiva Neb jiné učebnice - dpvídající výuce na gymnáziích Charakteristika předmětu: Vyučvací předmět Český jazyk a literatura je sučástí vzdělávací blasti Jazyk a jazykvá kmunikace vymezené v RVP GV. Význam vzdělávací blasti spčívá především v rzšiřvání vědméh užívání jazyka jak základníh nástrje pr rzvíjení abstraktníh myšlení a v prhlubvání vyjadřvacích a kmunikačních schpnstí a dvednstí vytvářejících pdklad pr všestranné efektivní vzdělávání. Jazykvé vyučvání umžňuje žákům pznávat duchvní bhatství nárda a jeh tradice. Žáci se pstupně učí vládnut nejen jazyk sám, ale především principy jeh užívání v různých kmunikačních situacích (a t v mluvené i písemné pdbě). Jazykvé i stylizační schpnsti a dvednsti (a jim dpvídající kmunikační kmpetence) žáci rzvíjejí pd vedením učitele prstřednictvím aktivníh pdílu na nejrůznějších kmunikačních situacích. Ve výuce českéh jazyka a literatury žáci získávají přiměřené pučení jazyku ve svém bsahu i rzsahu prhlubeném ve srvnání se základním vzděláváním jak výchdisk ke kmunikaci v různých, i nárčnějších typech mluvených i psaných textů. T umžní vybudvat kmpetence pr jejich recepci a prdukci a pr čtení s przuměním, jež pvede k hlubkým čtenářským zážitkům. Učitel iniciuje hvry či úvahy nich. Rzvj těcht schpnstí a dvednstí splu s svjením vymezených pznatků teretických je důležitý nejen pr studium češtiny, ale i becněji, nebť v jazykvém ztvárnění je ulžen mnh pznatků a nvé myšlenky se bvykle vyjadřují přirzeným jazykem. Zárveň jsu realizvána následující průřezvá témata vymezená v RVP GV: Osbnstní a sciální výchva - 1 Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech - 2 Multikulturní výchva - 3 Envirnmentální výchva - 4 Mediální výchva - 5 Výuka prbíhá v kmenvých třídách neb multimediální učebně. Krmě standardních učebnic se pužívají audivizuální nahrávky, časpisy, slvníky a infrmace dstupné v médiích. 31
Uplatňvané strategie: Rzvíjíme u žáků v různé míře všechny klíčvé kmpetence. Další rzvíjení klíčvých kmpetencí by se měl stát u každéh jedince celživtním prcesem. Kmpetence k učení Vedeme žáky k samstatnému vyhledávání infrmací (literatura, tisk, internet) a jejich zpracvání ve frmě písemných prací neb ústních referátů. Pdprujeme u žáků kritický přístup ke zdrjům infrmací, ty pak žák tvřivě zpracvává a využívá při svém studiu a praxi. Učíme žáky kriticky hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení a práce, aby přijímali cenění, radu i kritiku ze strany druhých, aby z vlastních úspěchů i chyb čerpali pučení pr další práci. Kmpetence k řešení prblémů Zařazujeme d výuky diskuze na aktuální témata. Dáváme žákům v hdinách mžnst reagvat na neznámé situace, dtazvat se, věřvat si infrmace, bhajvat vlastní stanvisk a vyjádřit svůj názr. Vedeme žáky k lgickému dvzvání jazykvých pravidel. Pdprujeme žáky v tm, aby uplatňvali při řešení prblémů vhdné metdy a dříve získané vědmsti a dvednsti, aby krmě analytickéh a kritickéh myšlení využívali i myšlení tvřivé s pužitím představivsti a intuice. Vedeme žáky ke kreativnímu myšlení. Kmpetence kmunikativní Rzvj kmunikativní kmpetence je pdstatu předmětu, rzvíjíme ji tedy všemi standardními i netradičními metdami. Umžňujeme žákům prezentvat se před třídu se svým výstupem. Vedeme žáky s hledem na situaci a účastníky kmunikace k tmu, aby efektivně využívali dstupných prstředků kmunikace, verbálních i neverbálních, včetně symblických a grafických vyjádření infrmací různéh typu. Pdprujeme žáky ve správné interpretaci přijímaných sdělení a vedeme je k tmu, aby věcně argumentvali; v nejasných neb sprných kmunikačních situacích pak pmáháme dsáhnut przumění. Kmpetence sciální a persnální Zadáváme práci dvjicím i skupinám, tím žáky učíme rzdělit si úkly, pracvat v týmu, splupracvat, respektvat názry druhých. Dáváme žákům příležitst prezentvat svu práci před splužáky. Vybízíme žáky k vhdně frmulvanému hdncení vystupení druhých. Pdprujeme žáky ve vytváření a udržvání hdntných mezilidských vztahů zalžených na vzájemné úctě, tleranci a empatii. Kmpetence bčanská Dáváme žákům příležitst, aby infrmvaně zvažvali vztahy mezi svými zájmy sbními, zájmy širší skupiny, d níž patří, a zájmy veřejnými, aby se rzhdvali a jednali vyváženě. Zařazujeme d výuky aktuální témata z blasti kultury, sprtu, plitickéh dění, chrany živtníh prstředí. Umžňujeme žákům frmulvat vlastní pstje a názry a učíme je respektvat názry druhých. Vedeme žáky ke splupráci a vzájemnému respektu. Kmpetence k pdnikavsti Mtivujeme žáky k tmu, aby uplatňvali praktivní přístup, vlastní iniciativu a tvřivst, vítáme a pdprujeme invace. 32
Zadáváním a hdncením dmácí přípravy vedeme žáky k systematické a pečlivé práci. Zdůrazňujeme žákům příns znalsti českéh jazyka pr jejich další studium i uplatnění v praxi. Kvinta Téma Učiv L- Úvd d studia literatury, rientální literatura J - Opakvání, jazykvé rzbry, mluvnice, pravpis, kntrlní diktát Očekávané výstupy L- rzliší umělecký text d neuměleckéh, nalezne jevy, které činí text uměleckým na knkrétních příkladech ppíše specifické prstředky básnickéh jazyka a bjasní jejich funkci v textu J- dlišuje různé variety nárdníh jazyka a vhdně jich využívá ve svém jazykvém prjevu v suladu s kmunikační situací Časvý plán září Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata Průřezvá témata 1, 5 Mezipředmětvé vztahy: Dě, SV, G (platí na celý rk) L- Řecká a římská literatura J - Útvary nárdníh jazyka, histrický vývj češtiny L- při interpretaci literárníh textu ve všech jeh kntextech uplatňuje prhlubené znalsti struktuře literárníh textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech J- při analýze vybraných textů ppíše základní rysy češtiny a vysvětlí záknitsti jejíh vývje i sučasné vývjvé tendence říjen 2 L- Římská literatura, středvěká literatura, pčátky české literatury ve stsl. a latině J Vypravvání, kntrlní slhvá práce (vypravvání) L- Vznik česky psané literatury J Úvd d stylistiky, funkční styly, kntrlní diktát L- pstihne smysl textu, vysvětlí důvdy a důsledky různých interpretací téhž textu, prvná je a zhdntí, dhalí eventuální dezinterpretace textu J- v písemném prjevu ddržuje zásady pravpisu a s pru příruček řeší slžitější případy; účinně využívá mžnstí grafickéh členění textu L- vystihne pdstatné rysy základních perid vývje české literatury, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich příns pr vývj literatury a literárníh myšlení J- v mluveném i psaném prjevu vhdně využívá slhtvrné listpad 2, 4 prsinec 5 33
rzvrstvení výrazvých prstředků češtiny text a styl, slhtvrní činitelé bjektivní a subjektivní L-Husvi předchůdci, literatura dby husitské a phusitské J Zvukvá stránka jazyka fnetika, spisvná výslvnst L-Renesance a humanismus v Evrpě J Grafická stránka jazyka, pravpis, prstý ppis, kntrlní slhvá práce (ppis, ppis pracvníh pstupu) L- Renesance a humanismus v české literatuře J Práce s jazykvými příručkami, infrmační slh. útvary, jazykvá kultura L- Humanismus, renesance a bark v české literatuře, pbělhrská dba J Stylizace krátkých infrmačních slh. útvarů, charakteristika L- vysvětlí specifičnst vývje české literatury J- v mluveném prjevu vládá zásady spisvné výslvnsti a pr účinné drzumívání vhdně užívá zvukvé prstředky řeči (mdulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázvání) při tvrbě vlastníh textu mluvenéh i psanéh využívá základní principy rétriky L- samstatně interpretuje dramatické, filmvé a televizní zpracvání literárních děl vystihne pdstatné rysy významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich příns pr vývj literatury J- základní principy českéh pravpisu a nejčastější dchylky d nich L- vysvětlí specifičnst vývje české literatury a vylží její pstavení v kntextu literatury světvé (vzájemná inspirace, příbuznst, dlišnsti a jejich příčiny) J- v mluveném prjevu vhdně užívá nnverbálních prstředků řeči efektivně a samstatně využívá různých infrmačních zdrjů (slvníky, encyklpedie, internet) L- pstihne smysl textu, vysvětlí důvdy a důsledky různých interpretací téhž textu, prvná je a zhdntí, dhalí eventuální dezinterpretace textu J- přizuje z textu výpisky, zpracvává výtahy, knspekty psudí a interpretuje kmunikační účinky textu, svá tvrzení leden 2 únr 2 březen 2 duben 2, 3, 4, 5 34