Matematika I Posloupnosti

Podobné dokumenty
Matematika I Podprostory prostoru V n

Matematika II Urèitý integrál

Matematika II Funkce více promìnných

1 Posloupnosti a řady.

Matematika I Ètvercové matice - determinanty

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Matematika II Aplikace derivací

Matematika II Limita a spojitost funkce, derivace

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Posloupnosti a jejich konvergence

Matematika II Extrémy funkcí více promìnných

1. Posloupnosti čísel

Spojitost a limita funkce

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

LEKCE10-RAD Otázky

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

11. Číselné a mocninné řady

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Číselné posloupnosti

Kapitola 1: Reálné funkce 1/20

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Matematická analýza pro informatiky I. Limita posloupnosti (I)

Omezenost funkce. Definice. (shora, zdola) omezená na množině M D(f ) tuto vlastnost. nazývá se (shora, zdola) omezená tuto vlastnost má množina

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

1 Množiny, výroky a číselné obory

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. II. Základy matematické analýzy

x (D(f) D(g)) : (f + g)(x) = f(x) + g(x), (2) rozdíl funkcí f g znamená: x (D(f) D(g)) : (f g)(x) = f(x) g(x), (3) součin funkcí f.

Matematika II Lineární diferenciální rovnice

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Přednáška 1: Reálná funkce jedné reálné proměnné

Posloupnosti a jejich limity

Očekávaný výstup Pracovní list se skládá ze dvou částí teoretické, kde si žák připomene vlastnosti funkcí a praktické, kde tyto funkce určuje.

Reálné posloupnosti 1. Reálné posloupnosti

Nekonečné číselné řady. January 21, 2015

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Limita posloupnosti a funkce

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý

Číselné posloupnosti. H (å) a. a å

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Helena R ˇ ı hova (CˇVUT) Posloupnosti 5. rˇı jna / 17

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Bakalářská matematika I

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Přehled funkcí. Funkce na množině D R je předpis, který každému číslu z množiny D přiřazuje právě jedno reálné číslo. přehled fcí.

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Matematika I Reálná funkce jedné promìnné

Úvod, základní pojmy, funkce

Použití derivací. V této části budou uvedena některá použití derivací. LEKCE08-PRU. Použití derivací. l Hospital

2. FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Základy matematiky pro FEK

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

VII. Limita a spojitost funkce

Matematická funkce. Kartézský součin. Zobrazení. Uspořádanou dvojici prvků x, y označujeme [x, y] Uspořádané dvojice jsou si rovny, pokud platí:

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

MATEMATIKA I DIFERENCIÁLNÍ POČET I FAKULTA STAVEBNÍ MODUL BA01 M05, GA01 M04 LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

Přednáška 9, 28. listopadu 2014 Část 4: limita funkce v bodě a spojitost funkce

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 183

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

RNDr. Blanka Šedivá, PhD. Katedra matematiky FAV Západočeská univerzita v Plzni.

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

Matematika I Lineární závislost a nezávislost

17. Posloupnosti a řady funkcí

Funkce, elementární funkce.

1 Topologie roviny a prostoru

Definice. Na množině R je dána relace ( R R), operace sčítání +, operace násobení a množina R obsahuje prvky 0 a 1 tak, že platí

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1, NMMA101, ZIMNÍ SEMESTR POPIS PŘEDMĚTU A INFORMACE K ZÁPOČTU A KE ZKOUŠCE

Číselné množiny. Přirozená čísla (N) Množina všech přirozených čísel N={1,2,3 } Celá čísla (Z) Množina všech celých čísel Z={,-3,-2,-1,0,1,2,3, }

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Matematická analýza III.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1 - ZIMNÍ SEMESTR PŘEDNÁŠKA

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta. Katedra matematiky a didaktiky matematiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Posloupnosti - rozšiřující učební text

Vztah limity k aritmetickým operacím a uspořádání

1. Úvod Výroková logika Množiny a množinové operace

Použití derivací L HOSPITALOVO PRAVIDLO POČÍTÁNÍ LIMIT. Monotónie. Konvexita. V této části budou uvedena některá použití derivací.

Matematická analýza I Martin Klazar (Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné)

Večerní kurzy matematiky Letní studentská konference Tudy Cesta Nevede

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Funkce pro studijní obory

Transkript:

Matematika I Posloupnosti RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky

Posloupnost Def. Nekoneènou posloupností reálných èísel a 1, a 2, a 3, a 4... nazýváme zobrazení a : N R, kde 1 a 1, 2 a 2, 3 a 3,.... a n... n-tý èlen posloupnosti {a n } n=1... posloupnost jako celek {a n } n=1 = {b n} n=1 a n = b n, n N

Zpùsoby vyjadøování posloupností nejèastìji vztahem pro n-tý èlen: {a n } = { 1 n } {b n } = { 2 n+1} {c n } = {5} rekurentnì - vycházíme z charakteristiky þvnitøního øáduÿ posloupnosti, tj. vztahù mezi n-tým èlenem a jeho sousedy - pøíklady: Fibonacciho posloupnost: f 1 = 0, f 2 = 1, f n+2 = f n + f n+1 aritmetická posloupnost: h n+1 = h n + d

Operace s posloupnostmi Jsou dány dvì posloupnosti {a n }, {b n } a reálné èíslo r. Denujeme následující operace: souèet/rozdíl posloupností {a n } ± {b n } a n ± b n souèin posloupností {a n } {b n } a n b n podíl posloupností {a n } {b n } a n bn, b n 0, n N pøiètení r k posloupnosti r + {a n } r + a n r-násobek posloupnosti r {a n } r a n

Ukázky poèetních operací {a n } = { 1 n }, {b n } = {2}, {c n } = {10, 12, 14, 16,...}, {d n } = {( 1) n n}

Globální charakteristiky posloupností Dána posloupnost {a n } n=1. Platí-li pro ka¾dé n N: 1. a n < a n+1, je posloupnost {a n } rostoucí, 2. a n > a n+1, je posloupnost {a n } klesající, 3. a n a n+1, je posloupnost {a n } neklesající, 4. a n a n+1, je posloupnost {a n } nerostoucí, Posloupnosti (1) - (4)... monotónní, (1) a (2) ryze monotónní.

Globální charakteristiky posloupností Existuje-li M R tak, ¾e pro ka¾dé n N platí a n M, nazýváme {a n } shora omezenou. Existuje-li m R tak, ¾e pro ka¾dé n N platí a n m, nazýváme {a n } zdola omezenou. Posloupnost omezená shora i zdola se nazývá omezená (M, m... horní a dolní mez).

Pøíklad - monotonie a omezenost Vy¹etøete monotonii a omezenost nekoneèné aritmetické posloupnosti.

Pøíklad - monotonie a omezenost Vy¹etøete chování nekoneèné geometrické posloupnosti, její¾ první èlen a 1 je kladný.

Limita posloupnosti Pro ka¾dou posloupnost {a n } n=1, která je rostoucí nebo neklesající, nastane právì jedna ze dvou mo¾ností: není shora omezená - posloupnost diverguje k + a zapisujeme: lim a n = +, je shora omezená - pak existuje její nejmen¹í horní mez L - posloupnost konverguje k L a zapisujeme: lim a n = L

Limita posloupnosti Pro ka¾dou posloupnost {a n } n=1, která je klesající nebo nerostoucí, nastane právì jedna ze dvou mo¾ností: není zdola omezená - posloupnost diverguje k a zapisujeme: lim a n =, je zdola omezená - pak existuje její nejvìt¹í dolní mez L - posloupnost konverguje k L a zapisujeme: lim a n = L

Pøíklad - limita Vy¹etøete konvergenci posloupnosti {t n } n=1 = { } 2n+1 n n=1.

Speciální pøípad limity {( ) lim 1 + 1 n } n = e

Denice limity posloupnosti Je-li L R, potom pro ka¾dé ε > 0 denujeme ε-okolí èísla L jako otevøený interval (L ε, L + ε). Pro ka¾dou posloupnost {a n } n=1 nastane právì jedna z následujících ètyø navzájem se vyluèujících mo¾ností: 1. Platí lim a n = L (pro jediné L R) ε > 0 n 0 : n > n 0 : a n L < ε... posloupnost konverguje k L (má vlastní limitu L),

Denice limity posloupnosti 2. Platí lim a n = + M R n 0 : n > n 0 : a n > M... diverguje k + 3. Platí lim a n = m R n 0 : n > n 0 : a n < m... diverguje k 4. ¾ádná z pøedchozích mo¾ností neplatí... nemá limitu (diverguje)

Reziduální a konnální posloupnosti a jejich limity O posloupnostech {a n }, {b n } øíkáme, ¾e jsou navzájem reziduální, jestli¾e existuje n 0 tak, ¾e pro ka¾dé n > n 0 je a n = b n, øíkáme, ¾e jsou navzájem konnální, jestli¾e existuje nekoneènì mnoho n takových, ¾e a n = b n Posloupnost {b n } nazveme vybranou z posloupnosti {a n }, jestli¾e vznikla vynecháním nìkterých (i nekoneènì mnoha) èlenù z {a n } a poøadní ponechaných èlenù zùstalo zachováno.

Reziduální a konnální posloupnosti a jejich limity Nech» platí: lim a n = L, kde L je vlastní nebo nevlastní limita. Potom (a) Jsou-li {a n }, {b n } reziduální, pak je také lim b n = L. (b) Jsou-li {a n }, {b n } konnální a je-li L = S. lim b n = S, pak nutnì (c) Je-li {b n } vybraná z posloupnosti {a n }, pak lim b n = L.

Ukázky Posloupnost {u n }: pro n 1000 : u n = 15 a pro n > 1000 : u n = 1 n

Vìta o limitách posloupností O libovolných posloupnostech platí: (a) Je-li c n a n pro ka¾dé n a je-li zároveò nutnì lim c n = +. lim a n = +, pak (b) Je-li c n a n pro ka¾dé n a je-li zároveò nutnì lim c n =. lim a n =, pak (c) Je-li a n c n b n pro ka¾dé n a je-li zároveò lim a n = L = policajtechÿ lim b n, pak nutnì lim c n = L... þvìta o

Ukázky Zjistìte ( lim n 3, lim ( 0, 7) n, lim n + n11 +47 11 n +7 )

Vìta o limitì souètu Nech» lim a n = A, lim b n = B a {c n } = {a n } + {b n }. (a) Jestli¾e A, B jsou vlastní limity, je lim c n = A + B. (b) Jestli¾e A je vlastní limita a B nevlastní limita, je lim c n = B. (c) Je-li A = B = +, pak lim c n = +. Je-li A = B =, pak lim c n =. (d) Je-li A = + a B =, nelze o limitì posloupnosti {c n } nic øíci. (e) lim a n = A

Kalkul s nekoneèny r + = + r = + r = + r = + + = + = +... neurèitý výraz - nelze jej vyhodnotit

Vìta o limitì souèinu Nech» lim a n = A, lim b n = B a {c n } = {a n } {b n }. (a) Jestli¾e A, B jsou vlastní limity, je lim c n = A B. (b) Jestli¾e A je vlastní limita a B nevlastní limita, je buï lim c n = + v pøípadì, ¾e A > 0 B = + nebo A < 0 B = nebo lim c n = v pøípadì, ¾e A > 0 B = nebo A < 0 B = +. Jestli¾e je A = 0, nelze o limitì posloupnosti {c n } nic øíci. (c) Je-li A = B = +, pak lim c n = +. Je-li A = B =, pak lim c n = +. (d) Je-li A = +, B =, pak lim c n =.

Kalkul s nekoneèny 2 r (± ) = { ± pro r > 0 pro r < 0 0 (± )... neurèitý výraz (± ) (± ) = + (± ) ( ) =

Vìta o limitì pøevrácené hodnoty a odmocniny Nech» lim a n = A (vlastní nebo nevlastní) a pro ka¾dé n nech» je c n = 1 a n, d n = a n. (a) Jesltli¾e A je vlastní limita rùzná od 0, pak lim c n = 1 A. (b) pro A = ± je lim c n = 0. (c) Jestli¾e A = 0, potom: pokud {a n } je posloupnost kladných èlenù, pak lim c n = +, pokud {a n } je posloupnost záporných èlenù, pak lim c n =, pokud {a n } má nekoneènì mnoho kladných a nekoneènì mnoho záporných èlenù, nemá posloupnost {c n } ¾ádnou limitu. (d) lim d n = A pro vlastní limitu A a jestli¾e A = +, pak lim d n = +.

Kalkul s nekoneèny 3 1 0 = 1 ± = 0 { + pro v¹echny èleny kladné, pro v¹echny èleny záporné. + = + 0 0,... neurèité výrazy

Ukázky výpoètu limit posloupností ( ) lim 1 + 1 n n n

Ukázky výpoètu limit posloupností lim ( n3 + 60n 2 n + 9)

Ukázky výpoètu limit posloupností lim ( 3 n +( 2) n+1 ) 3 n 2 2 2n 1